Rovensko (FINÁLNÍ VERZE)

V letech 1827-1828 se rakouská vojenská správa rozhodla obydlet zbylé pohraniční oblasti podél Dunaje. Předním cílem bylo zajistit pohraničí, přes které hrozilo nebezpečí tureckých expanzí. Právě v této druhé kolonizační vlně, roku 1827, vznikla i vesnice s malebným názvem, s ještě malebnější a romantičtější podobou – Rovensko.

Stejně jako u ostatních vesnic rumunského Banátu, ani v Rovensku nebyly podmínky pro klidný život nikterak přívětivé. Nezvyklé klima, husté dubové a bukové lesy, vlci, medvědi; to vše byla nepříjemná starost každého příchozího kolonisty. Avšak v případě rovenských to podtrhovala ještě jedna skutečnost – poloha. Rovensko je nejvýše položenou českou vesnicí rumunského Banátu, a to ve výšce 866 metrů nad mořem.

Přes všechny strasti a obtížnosti prostředí se však čeští krajané zabydleli a s drsným způsobem života se smířili. Stali se z nich vynikající zemědělci, pastevci a chovatelé dobytka, kterými jsou dodnes. Díky izolaci, kterou jim poskytla odlehlost a nadmořská výška, se dochoval jak způsob jejich obživy, tak především české tradice a česká mluva.

V Rovensku působí Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku (DSSČR). Ze slov místních je však patrné, že již delší dobu nepracuje tak, jak by mohl. Ani chátrající budova spolku už údajně neslouží ke spolkovým účelům. Spíše se zde setkávají mladí výrostci.

V porovnání s ostatními krajanskými vesnicemi Rovensko vždy inklinovalo spíše k samostatnosti. Bylo a dodnes to je dáno především jeho izolovaností od okolního „světa“. Rovensko má navíc v současnosti velmi nízký počet obyvatel (cca 70, věsměs postarších), kteří se o sebe dokáží více či méně postarat sami - spolek ani jeho aktivity nijak výrazně nepotřebují.

Jiná spolková činnost v této vesnici nám není známa.

Obyvatelé Rovenska od počátku byli, a vlastně dodnes jsou, převážně římskými katolíky.

Jen nepatrnou část tvoří baptisté, kteří tu ještě před pár lety byli celkem čtyři (dva manželské páry). Dnes čítá rovenský baptistický „sbor“ pouze dvě staré a nemocné baptistky.⁹⁾ Pro modlitební účely je baptistům vyhrazen jeden z místních domů, který si k těmto účelům sami zakoupili a uzpůsobili. Duchovní sem přijíždí pouze zřídka.

Katolíci jsou na tom lépe, ačkoliv v minulosti to jednoduché zdaleka neměli. Velmi dlouhou dobu se museli obejít bez vlastního kostela. Důvod byl vskutku prostý - opět zde hrála roli přirozená izolovanost Rovenska daná polohou vesnice. Lidé se bohužel nemohli spolehnout na žádnou okolní pomoc, a proto byli odkázáni na výstavbu vlastními silami. Nicméně svého kostela¹⁰⁾ se dočkali, a to roku 1922 (téměř sto let po založení vesnice).

Pokud jde o správu, katolické Rovensko je filiálkou gernické fary a diecézně spadá pod Temešvár.

Ať už se jedná o rumunštinu, srbštinu či maďarštinu z dob maďarizace, Rovensko je díky jeho výše zmiňované izolaci vůči okolním vesnicím (a tím pádem i vlivům) relativně nejméně zasaženo vlivy ostatních jazyků. Nelze však hovořit o tom, že by tu uchovávání českého jazyka bylo snadné.

Téměř bezprostředně po přesídlení a po vzniku Rovenska ležela veškerá snaha o zachování jazyka na tamějších obyvatelích. S největší pravděpodobností se tedy jednalo o domáckou výuku čtení, psaní a počítání. První školy v rumunském Banátu vznikaly kolem a především po roce 1850.¹¹⁾

Po roce 1873, kdy byla zrušena Banátská vojenská hranice, postupoval Banátem silný maďarizační tlak. Situace v Rovensku, oproti níže položeným vesnicím, byla možná o něco lepší, jelikož nátlak nebyl tak intenzivní. I přesto však došlo k tomu, že během první světové války se zde nejen nevyučovalo česky, ale dokonce se nevyučovalo vůbec. Roli „tajných školních zařízení“ tehdy opět převzaly domácnosti.

Roku 1920 byly všechny rumunské osady definitivně připojeny k rumunskému království, což znamenalo obnovení oficiální výuky českého jazyka v roce 1921. Touto dobou v Rovensku dokonce působil i diplomovaný český učitel narozený v Banátu. Od této doby byla situace školství přiměřeně příznivá. Byl sice neustálý nedostatek učebnic a školních potřeb, nicméně výuka češtiny probíhala a plnila svou funkci.

Po roce 1990 do Banátu začala proudit nejrůznější pomoc, a to nejen formou vysílaných učitelů z ČR, ale i formou materiální. Výjimkou samozřejmě nebylo ani Rovensko.

Současný stav školství se naprosto změnil s úbytkem obyvatelstva, který neodvratně znamená i úbytek mladší, školou povinné, populace. Ještě ve školním roce 2007/2008 zde pár žáčků učila, dle slov místních, „výborná slečna učitelka, Alenka“, která však odešla zpět do ČR. Otázkou tedy je, zda a především jak bude výuka probíhat v dalších letech.

Rovensko je vesnice velmi malebná. Její poloha jí dává kouzlo, které oslní snad každého romantika. Pokud se sem vypravíte, dolehne na vás ihned krása a klid zdejšího prostředí.

Avšak tento klid předznamenává smutnou skutečnost ovlivněnou ohromným úbytkem obyvatelstva (největším z ostatních velkých vesnic). Velké množství krásných, ačkoliv prázdných domů na prodej, jejich odkupování Rumuny pro účely chat, nízký počet dětí a mladých, nedostačující výuka českého jazyka, navíc neustálý nedostatek vody; to vše činí z Rovenska vesnici s dosti nejistou budoucností.

Navzdory všemu zde i dnes nalezneme odhodlané krajany, kteří by odsud nikdy neodjeli, a kteří se ze všech sil snaží v drsných podmínkách Rovenska přežít a zachovat silné české tradice a zvyky, včetně jejich jazyka - češtiny.

Internetové dokumenty/stránky

Velvyslanectví České republiky v Bukurešti : Přehled kontaktů na krajanské a další instituce [online]. 27.09.2006 [cit. 2009-02-17]. Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz/bucharest/cz/krajane/prehled_kontaktu_na_krajanske_a_dalsi_instituce.html>.

SECKÁ, Milena. Czechs in the Romanian Banat. GenealogyRO Group [online]. rok vydání neznámý [cit. 2009-03-17], s. 9. Poznámka pod čarou. Dostupný z WWW: <http://www.genealogy.ro/cont/Czechs_Banat.doc>.

České vesnice : Základní informace o českých vesnicích - Rovensko [online]. c2003 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.banat.cz/ceske_vesnice.htm#rovensko>.

Český rozhlas České Budějovice : „KRAJANÉ“ - reportážní cesty redaktorů ČRo ČB [online]. c2000-2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: <http://www.rozhlas.cz/cb/krajane/>.

Vlastní výzkumná činnost v létě r. 2008 v rámci projektu Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě

Otevřete v Adobe Readeru obr_priloha-rovensko-ok.pdf

Počet shlédnutí: 47