• Rusínské příběhy http://www.krivany.sk/1/docs/lazorik/rusinske_pribehy.doc
• Mapa obcí s rusínským obyvatelstvem ¹⁾
• Rusinska rodina https://web.archive.org/web/20140606023347/http://rusyn.com.ua/?rl=news2&arch=0&num=2
• The Rusins of Bessarabia in the 19th - beginning of the 20th Centuries: the Question of Numbers http://journals.tsu.ru/rusin/en/&journal_page=archive&id=1109&article_id=21450
• Carpatho-Rusyn Society - http://c-rs.org (https://carpathorusynsociety.wildapricot.org/)
• Lemko.org - http://lemko.org (archiv lemko.org) * The Lemko Project - http://lemkoproject.blogspot.com/ * Carpatho-Rusyn - http://www.carpatho-rusyn.org/ * Rusyn Cultural Center's blog - http://rusyncenter.blogspot.com/ * http://holosy.sk * http://rusynacademy.sk * http://www.rusini.rs/ * http://www.rusyn.org/ * Podkarpatian Rusyns http://rusin.forum24.ru/ * Rusyn International Media Center http://www.rusynmedia.org/ ==== Rusíni v Maďarsku ==== * The Rusyns of Hungary (7 May 2001) http://www.ce-review.org/01/16/pozun16_2.html * Stránky maďarských Rusínů do r. 2004 [[https://web.archive.org/web/20040321182033/http://www.ruthen.hu/|archiv stránek http://www.ruthen.hu/
• http://rusyn.tripod.com/mucsony.html
• STATISTIKA: National and Ethnic Minorities in Hungary in the Period 2001–2011 – Ethno-Demographic Trends as Reflected in the Census Data http://www.ksh.hu/statszemle_archive/2014/2014_K17/2014_K17_095.pdf

Mapa obcí s rusínským obyvatelstvem ²⁾

Rusíni v Poloninách – http://www.sopsr.sk/nppoloniny/sk/lud_a_kultura.php

okres Bardejov - 14 obcí

okres Humenné - 10 obcí

okres Levoča - 1 obec

okres Medzilaborce - 22 obcí

okres Sabinov - 1 obec

okres Snina - 19 obcí

okres Stará Ľubovňa - 10 obcí

okres Stropkov - 13 obcí

okres Svidník - 32 obcí

okres Gelnica - 1 obec|

okres Sobrance - 1 obec

UKRAJINCI

Po územních změnách po druhé světové válce, před níž žilo v zemi podle různých kritérií a údajů 3,2-4,5 či dokonce 6 miliónů Ukrajinců, zůstalo na teritoriu Polska zhruba 700-800 000 osob ukrajinské národnosti; přibližně 2/3 z nich přesídlily v letech 1945-48 do SSSR. Zbylé ukrajinské obyvatelstvo žilo především na jihovýchodě země, zejména v oblastech dnešních vojvodství Rzeszów, Krosno a Przemyšl. Vzhledem k tomu, že mezi ukrajinským obyvatelstvem uvedených oblastí nacházela - ať již dobrovolnou, či vynucenou - podporu militantní ukrajinská nacionalistická organizace UPA, byla v r. 1947 velká část populace (kolem 160 000 osob) administrativně vysídlena do jiných částí země, zejména do nově nabytých krajů na západě a severovýchodě. Svou roli zde sehrál i tradiční polsko-ukrajinský antagonismus. Hlavním místem nového soustředění ukrajinského etnika se stalo Olštýnsko {zhruba 60 000 osob), dále oblasti Štětina, Koszalinu, Zieloné Góry, Vratislavi aj. Určitá část populace zůstala v původních oblastech, jistý počet se sem také od konce 50. let navrátil. Zhruba polovinu z polských Ukrajinců tvoří příslušníci výrazné karpatské etnografické skupiny - Lemkové, sídlící dnes především v Dolním Slezsku.

Od r 1956 se rozvíjí činnost ukrajinské kulturěspolečenské organizace se sídlem sídlem ve Varšavě, existuje ukrajinské školství, tisk (týdeník), kulturní soubory a rozhlasové vysílání v ukrajinštině. ORG; ZŠ, SŠ; PER, R³⁾

Při sčítání obyvatel (r. 2001) se tedy na Ukrajině vyčleňují v rámci ukrajinského národa Huculové (21 tis.), Rusíni (10 tis. osob), Lemkové (600 osob), Bojkové (130 osob) dále Litvinové, Pinčukové a Poleščukové. Pouze ⅔ Rusínů si udrželo svůj vlastní jazyk, ostatní skupiny dnes hovoří téměř výhradně ukrajinsky.

Tyto skupiny se dříve vyznačovaly takovými odlišnostmi a kulturním svérázem, že je mnozí historikové a etnografové považovali za skupiny původně neslovanské.

„Čubinskij ve svém výborném národopisném sborníku maloruského národopisu rozeznává u Malorusů jižní Rusi hlavně 3 typy: 1. polěsský, 2. ukrajinský, 3. podolskohaličský.

Prvnímu typu tzv. Polěšuků patří obyvatelé tzv. Polěsí v sev. části kijevského, radomyšlského újezdu a SV Volyně až po řeku Goryň, k nimž náleží i část sědlecké a grodněnské gubernie, tzv. Podlasie. Obyvatelé pinského újezdu slují Pinčukové (od Goryně na sever, po obou stranách Styry, za řekou Turjou, Pripetí, až dostihují na severu Piny sídel Podljašanů grodněnské gubernie).

Druhý typ ukrajinský přestupuje na záp. Dněpru do gub. kijevské, do střední části Volyně a jihovýchodního Podolí. Starší jeho kmenové názvy jsou Kozáci, Zaporožci, k nimž náleželo i jméno Stepoviků pro obyvatele stepí jižních gubernií, Poberežci, obyvatele nynějších JV částí podolské gubernie, a Volyňci v západní části újezda berdičevského kijev. gubernie a v S části újezda litinského a letičevského gub. podolské a celého jihu Podolí.

K třetímu typu náleží lid Z Volyně a Haliče, pro nějž se na polsko-maďarské hranici ujal starý název Rusínů a vedle toho Rusňakú, a řada menších jmen lokálních v Podkarpatí (Bukovinci, Krajnjaci, Hrivnjaci, Opolané, Haličané, Lvovjané, Samborané, Peremyšljaci a pod.). Jádro jejich tvoří horalé karpatští, kteří slují povšechným jménem Gorjané, Gorene, z části i Verchovinci (proti obyvatelům podhoří Podgorjane, Zagorjane). Speciálně rozeznávají se zde čtyři ruští kmenové: na západě Lemkové po obou stranách Beskyd, hlavně v okresích sandeckém, jaselském a sanockém, Bojkové, sousedé předešlých na východě za Sanem, Tucholci, dále na jihovýchodě v horách od samborského obvodu do Stanislavovska a ještě dále v horách kolomyjského, stanislavovského okresu, v Bukovině a v Marmaroši Huculové, kteří však všichni sami si říkají jen Kresteni, Rusnaki, Ruski Ljude. Poslední jsou kmen nad jiné svérázný a zajímavý, skutečný problém v slovanském národopise. Dali také podnět k různým výkladům. Ivan Vahylevyč odvozoval je od tureckých Uzů, Moškov od Thráků anebo Skythů, nejnověji Volkov shledává styky s Kavkazem. Jiní aspoň připouštějí silnou dávku cizího elementu do jádra slovanského (Filevič, Kaindl), jiní je mají za čisté Slovany (Pol, Šuchevyč). Vynikají krásným vzrůstem, starobylostí a bohatostí zvyků, dále svou uměleckou tvořivostí, malebným krojem, ale i pramalou vzdělaností, jednou z nejmenších mezi Slovany. Existuje u nich ještě 93 % analfabetů!

Jméno Hucul pravděpodobně je původu rumunského (goc + člen ul). Jména Bojků a Lemků jsou přezdívky dané sousedy od upotřebování slov lem a boj; Vahylevyč i v prvých viděl pozůstatky Keltů. Huculů čítal Šuchevyč 60 000 (pro r. 1890).“ ⁴⁾

Vladislav Knoll Kvitok karpatski z dalekoho kraju (Rusíni v Srbsku) http://www.navychod.cz/articles.php?id=9042f45a-dd9b-102d-bc3e-00e0814daf34

Stránka srbských Rusínů: http://zavod.rs/

Údaje z roku 2011: http://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/E01_01_04/e01_01_04_RH.html

Kushko, Nadiya. Literary Standards of the Rusyn Language: The Historical Context and Contemporary Situation. The Slavic and East European Journal, Vol. 51, No. 1 (Spring, 2007), pp. 111-132. ZDE

Dembinska, Magdalena. Adapting to Changing Contexts of Choice: The Nation-Building Strategies of Unrecognized Silesians and Rusyns. Canadian Journal of Political Science / Revue canadienne de science politique, Vol. 41, No. 4 (Dec., 2008), pp. 915-934. ZDE

Rusíni Slovenska http://www.rusin.sk/index.php?ID=10

Mapa cesty:



Počet shlédnutí: 82