Řekové na území ČR

Řekové přišli na naše území po 2. světové válce. Řecká občanská válka, která probíhala v letech 1948-1949, přivedla do tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů. Od této doby se zde dá hovořit o řecké menšině. Řecko a Česká republika se od sebe velmi liší, ať už se jedná o historické povědomí, styl života či tradice, nebo jídlo. Právě na typické pokrmy a s nimi spojené tradice je tato výzkumná práce zaměřena.

Předložená studie si klade za cíl lépe porozumět řecké kultuře a podrobněji poznat řecké jídlo a kuchyni. V Řecku se slaví mnoho svátků stejně jako i v jiných zemích. Připravují speciální pokrmy jak na Vánoce, tak i Velikonoce. Tento výzkum se zabývá právě přípravou těchto speciálních jídel a zároveň tím, zda Řekové žijící v ČR dodržují i zde své zvyky a zda si sem „dovezli“ také svoji kuchyni, případně, co se změnilo v přípravě pokrmů na našem území, tj., jaké používají náhražky do jídel, když u nás některé suroviny nejsou k dostání, a zda je to v jídle znát.

• Jaké jsou tradiční sváteční řecké pokrmy?
• Připravují i v ČR své tradiční pokrmy?
• Musí některé suroviny k přípravě jídel nahrazovat, nebo je v ČR vše dostupné?

K problematice příchodu Řeků do ČR je k dispozici dostatek zdrojů, jsou to knihy odborné, ale i beletristické. Jelikož byl počet Řeků největší v době jejich emigrace do ČR, věnuje se převážná část publikací tomuto časovému období. Podrobně je to popsáno v knize od Antuly Botu a Milana Konečného - Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1948 - 1989). Jedná se o kroniku, která zachycuje příchod, usazení a následnou reemigraci Řeků. Detailně se zaměřuje právě na občanskou válku v Řecku a útěk levicových Řeků ze své vlasti do socialistických zemí včetně Československa. Další kniha, která se taktéž zaměřuje na příchod řeckých dětí na území ČR, je Akce ,,Řecké děti 1948“ od Petrose Cironise. Kniha je psána dvojjazyčně – řecky i česky. K dispozici jsou zde informace nejen o příchodu řeckých dětí, ale i o dětských domovech, které se nacházely na území ČR.

Z beletristické literatury se k tématu vztahují i dvě knihy od Petrose Cironise. První díl Děti Helady popisuje život dětí za občanské války v Řecku a jejich odchod do ČR. Druhý díl s názvem Cizinci bez pasů již popisuje jejich život v cizí zemi.

Základní informace o řecké kultuře jsou sepsány v publikaci Velká encyklopedie zeměpisu, kde může čtenář získat všeobecný přehled o důležitých faktech, údajích, historii a kultuře.

Článek z internetového portálu www.prodamy.cz s přímým názvem Řecká kuchyně vystihuje pravou podstatu řeckých pokrmů. Jsou zde popsány nejen typická řecká jídla či suroviny, ale jde zde vyčíst i dobrou povahu Řeků, co se týče jejich pohostinnosti.

Pod stejným názvem je uložen článek na webových stránkách www.minutka.cz v sekci zahraniční kuchyně. Zpočátku se zde krátce popisuje řecká historie, která měla vliv na tehdejší i dnešní kuchyni. Z článku jsme se dozvěděli zajímavé a podstatné informace nejen o stolování, svátcích a chodech, jež se v tyto významné dny připravují, ale také něco o surovinách, které jsou získávany jako čerstvé produkty z řeckých hor, sadů a moří. Je zde shrnuto klasické menu, jež je pro Řeky typické, nebo které si rádi připravují ve všední dny.

Na webových stránkách The Johns Hopkins University Press je uveden článek s názvem Greek food after Mousaka: Cookbooks, „local“ culture, and the Cretan diet od Eric L. Ball. Autor kritizuje řecké kuchařky a srovnává řeckou a americkou kuchyni. Podle jeho názoru má na řecká jídla velký vliv jak věda, kultura, politická situace, ale i medicína a moderní doba.

Pro výzkumnou práci bylo využito převážně kvalitativních výzkumných metod, které se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přebírá jejich perspektivu, jedná se o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Díky nim byly získané podrobné informace o několika jedincích.

Samotnému výzkumu předcházelo studium odborné literatury, tímto studiem byly prohlubovány znalosti daného tématu a byly tak získány potřebné informace, které posloužily jako teoretický základ pro vlastní práci. Zdrojem pro práci se stal i internet.

Dále byla aplikována metoda polostandardizovaného interview. Tato metoda umožňuje zjistit konkrétní a osobní zkušenosti z pohledu dotazovaného. Za adekvátní techniku byl zvolen přímý osobní rozhovor. Pro rozhovor byly připraveny základní otázky, které respondenti dále rozvíjeli a doplňovali o další informace. V průběhu rozhovoru byly pokládány doplňující otázky.

Bohužel se nepodařilo spojit s řeckým respondentem, na kterého byl obdržen kontakt. Díky tomuto respondentovi měly být získány další informace v podobě připraveného dotazníku.

Výzkum byl započat v Řecké obci v Praze, kde byly navázány kontakty se stěžejními respondenty. Předsedkyně obce Tassula Zissaki-Healey velice pomohla k získání dalších respondentů a k lepšímu pochopení řecké kultury, za což jí patří velké poděkování.

Než se práce dostane k zodpovězení hlavní výzkumné otázky, je nutné přiblížit okolnosti vzniku řecké menšiny v ČR.

Nejstarší kontakty mezi naším územím a středomořskou oblastí probíhaly díky geografické poloze zprvu jen zprostředkovaně, ale přesto měla egejská oblast na civilizační vývoj střední Evropy určitý vliv. I v pozdější době byly tyto kontakty spíše jen událostmi epizodickými, nikoliv však nevýznamnými. Mezi tyto události patří například cyrilometodějská mise v roce 863. O řecké menšině na našem území můžeme hovořit od doby, kdy v Řecku probíhala občanská válka. Vypukla v roce 1946 a trvala do roku 1949. Nejkritičtější období však bylo v letech 1948-1949. V těchto letech mnoho lidí odcházelo ze země. V občanské válce stálo na jedné straně převážně konzervativní řecké obyvatelstvo s ozbrojenými silami řecké vlády podporovaným USA a Velkou Británií. Druhou stranu představovali hlavně řečtí komunisté a klíčoví členové největší protinacistické organizace (ELAS), jejíž vedení bylo řízeno komunistickou stranou Řecka (KKE). Hromadný útěk z válkou zasaženého Řecka se konal jednak „na vlastní pěst“ občanů, ale byl také iniciován a hromadně organizován. První organizovaný transport proběhl v roce 1948 a jednalo se o první vlnu řecké emigrace, která měla za cíl odvézt ze země zejména děti a tím je zachránit. Hlavními aktéry těchto transportů byly levicová republikánská tzv. Prozatímní demokratická vláda Řecka, Ústřední výbor komunistické strany Řecka a Červený kříž. S těmito orgány spolupracovaly země východního bloku.¹⁾ Celkem se transporty týkaly asi 25 000 dětí, a to ve věku od jednoho měsíce do 15 let. Nejvíce dětí bylo posláno do Jugoslávie, konkrétně asi 10 000. Do Československa bylo transportováno něco okolo 3 750 dětí. V době této druhé emigrační vlny na podzim roku 1949 byl příliv uprchlíků mnohem výraznější. Do tehdejšího Československa jich uteklo z celkového počtu 100 000 okolo 10 000. Byla to tzv. akce dospělých. ²⁾

Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 žije v ČR 3 219 osob hlásících se k řecké národnosti. Podle vlastních odhadů menšiny však jde až o 7 000 osob. Řecká komunita je usídlena v následujících městech: Praha, Brno, Ostrava, Jeseník, Krnov, Třinec, Karviná, Šumperk, Vrbno pod Pradědem, Havířov a Bohumín. Početně menší komunity Řeků žijí i v dalších místech: Jablonec nad Nisou, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Vyškov, Olomouc, Strážnice, Znojmo, Mikulov.

Kulturní činnost řecké menšiny je velmi bohatá. Jednou z nejdůležitějších organizací je Asociace řeckých obcí, která zastřešuje 13 řeckých obcí s působností po celém území ČR. Mezi hlavní cíle AŘO patří podpora přátelských vztahů mezi Řeky žijícími v České republice a Českou republikou. Působí zejména na poli kulturním a společenském, podporuje rozvoj řecké identity prostřednictvím kulturních a vzdělávacích akcí. Snaží se o zachování a rozvíjení řeckého jazyka a o rozvoj vztahů s mateřskou zemí. Šíří odkaz řecké kultury a pořádá přednášky a semináře pro veřejnost.³⁾ Dalšími organizacemi jsou například Nadační fond Hellenika, Klub přátel Řecka, Lyceum Řekyň, Česko – řecká obchodní komora.

Řecká kultura patří mezi nejstarší na světě, může se hovořit o tisíce let staré a neustále se utvářející kultuře. Její kořeny se dají nalézt již v mykénské a minojské civilizaci. Řekové jsou hrdým národem a svou kulturou, kterou tvoří umění, náboženství, hudba, tanec a řecká kuchyně, se chlubí.

Připravování některých tradičních pokrmů se váže k určitým svátkům, proto je důležité některé základní zmínit. Celé Řecko dává velký důraz na své tradice a bohatou kulturní minulost, a jelikož většina obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi, tak všechny tyto aspekty velmi ovlivňují i způsob slavení výročních obřadů a svátků, jež jsou spojeny s pravoslavným kalendářem a jmény svatých. Jiné souvisí s přírodou či důležitými mezníky řecké národnostní hrdosti. Některé řecké zvyky jsou podobné těm, které slavíme v České republice ať už z důvodu společné křesťanské tradice (Vánoce, Velikonoce), nebo z pravidelného koloběhu přírody (1. máj). Avšak způsob slavení se může lišit.⁴⁾

Velikonoce jsou pro všechny Řeky nejdůležitějším svátkem, znamenají pro ně víc než Vánoce. Jako symbol Kristovy krve barví ženy vajíčka červenou barvou, kmotřenci dostávají dárky od svých kmotrů. O Velkém pátku je Kristova rakev zdobena květinami a společně s procesím nesena na hřbitov, kde se zapálí svíčky za zemřelé. Lidé jsou oblečeni ve svátečním. V sobotu jdou společně na obřad do kostela. Krátce před půlnocí jsou v kostele zhasnuta všechna světla k připomentí tmy a ticha hrobu. O půlnoci farář zažehne svícen a nabízí plamen k připálení, lidé si ho pak postupně berou jeden od druhého a zpívají „Kristus byl vzkříšen“. Když vycházejí z kostela, obloha se rozzáří světly ohňostrojů a lidé si přejí „Christos Anesti“ (Kristus byl vzkříšen) a odpovídají „Alithos Anesti“ (skutečně byl vzkříšen). Ve svých domovech pak jedí se svou rodinou tradiční velikonoční polévku z jehněčích vnitřností, jarních zelených bylin a velikonoční vánočku s cukrovím. Další den se celá rodina sejde při rožnění jehněte, pijí ouzo a hodují. Je to největší svátek, kdy se sjede celá široká rodina. Tento svátek slouží k utužení rodinných vazeb.⁵⁾

Podle zvyklostí drží Řekové před Vánoci 40 dnů půst, nejí mléčné pokrmy, vejce ani maso. Peče se cukroví všeho druhu, velice oblíbené jsou Kourabiedes, které jsou podobné našim vanilkovým rohlíčkům. Vánoce jsou druhým nejdůležitějším svátkem. ⁶⁾

O tomto svátku chodí lidé do přírody. Je to den vína, jídla, tance a radosti. Sbírají se květiny a vijí se věnce. Lidé tak přinášejí kousek přírody do svých domovů, aby z ní načerpali sílu.⁷⁾

28. říjen je velkým dnem řecké národní historie a Řekové jsou na něj velmi hrdí. Připomíná rok 1940, kdy italský diktátor Benito Mussolini požadoval řeckou kapitulaci. Řecký národ se však postavil na odpor.⁸⁾

Stručná historie řecké kuchyně

Každé spojení s kulturou jiného národa přineslo změny v řecké kuchyni. Příkladem těchto národů jsou Římané, Turci, Slovani atd. Mnoho řeckých názvů jídel pochází právě z těchto kultur.

* rok 350 př.n.l. – Alexandr Veliký rozšířil své dobyté území o část Indie. Ovlivnění řecké kuchyně asijskými prvky. * rok 330 př.n.l. – Archestratos napsal první knihu zabývající se vařením. * rok 146 př.n.l. – Starověké Řecko a Řím se začaly čím dál tím víc ovlivňovat. Řím měl kontrolu nad Řeckem. Převzal značnou část kultury, také i zvyky v kuchyni. * rok 330 n.l. – Císař Konstantin určil za nové hlavní město Konstantinopol, což mělo za následek vznik Byzantské říše – utváření samostatné řecké kuchyně. * rok 1453 n.l. – Turci dobyli Konstantinopol. Pronikání jejich kultury do společnosti.⁹⁾

Základní přehled

Řecké kulinářské umění bylo proslulé již v antické době, kdy díky poznávání okolních států se řecká kuchyně stala více rozmanitější, co se týče složení potravin. Řekové vždy lpěli na tom, aby jídlo bylo opulentní, čerstvé a hlavně zdravé. V dnešní době se většině z nás vybaví především řecké saláty, které i tehdy byly podávány při různých slavnostech nebo důležitých návštěvách.

Nezbytnou složkou každého významného pokrmu (vyjma sladkých jídel) je olivový olej, kterého je v Řecku několik druhů. Další důležitou ingrediencí je koření ze všech koutů světa. Mezi ně patří zejména oregáno, máta, česnek, tymián, bazalka a fenykl. V některých severních částech Řecka je také známo, že se při přípravě dušeného masa používají pro svoji specifickou chuť hřebíček a skořice. Řekové jsou velmi pobožní lidé. To zapříčiňuje, že jedí výhradně maso domestikovaných zvířat, a to pouze ve dnech, kdy jim to víra dovoluje. Typickým příkladem je jehně nebo sele.¹⁰⁾

Pečivo: Do dnešní doby se uchoval typický plochý, kulatý chléb zvaný pita, do kterého se může vkládat zelenina s masem. Dalším pečivem jsou drobné bílé rohlíky sypané sezamem.

Saláty: Mezi nejznámější řecké saláty, jež se přidávají k hlavnímu jídlu, patří tzv. tzatziki, což jsou na krátko nakrájené okurky podané v česnekovém jogurtu. V nedalekém Bulharsku je možné si objednat „tradiční“ místní specialitu - tzv. tarator, studenou polévku, která má stejný základ jako tzatziki, ovšem přidává se do ní aromatický kopr a vlašské ořechy.

Moučníky: Je známo, že Řekové společně s Čechy patří mezi nejvíce obézní národy na světě. K tomu určitě dopomáhá i známý moučník baklava, který je typický svojí velice sladkou chutí. Skládá se z vrstveného tenkého těsta a mezi jednotlivé části se dává nádivka z másla, ořechů a cukru. Poté se moučník ještě stáčí a dá se péct. Při podávání se ještě zalije sladkým sirupem.

Tradiční řecká jídla: Mezi tradiční řecké pokrmy patří bezesporu tzv. moussaka – vrstvené zapékané jídlo. Vrstvy této speciality tvoří zelenina a kořeněné mleté maso. Různé části se přelévají jogurtem nebo bešamelovou omáčkou. Ze zeleniny se k tomuto jídlu nejčastěji používá cuketa nebo lilek. Dalším velice známým jídlem jsou souvlaki. Pokrm, který se skládá z malých kousků masa a zeleniny a který je následně grilován na špejli. Souvlaki se tradičně dělají z vepřového nebo jehněčího masa. Podávají se buď přímo na špejli, nebo případně k chlebu pita.¹¹⁾

Nápoje: Velice známým nápojem bohů je Retsina. Víno s příchutí pryskyřice, která dodává vínu neobyčejnou příchuť. Tato kombinace chutí vznikla náhodou, a to když ve středověku při převozu vína přes moře byly sudy chráněny po obvodu zalitou pryskyřicí. Měly tak ušetřit víno účinkům slunečního záření. Ale vzájemnou reakcí se do vína dostal extrakt z pryskyřice, a víno si tak svoje kouzlo zachovává dosud. V dnešní době je hodně známý, především mezi mladými lidmi, destilát Ouzo. Alkoholický nápoj vychází z příchuti anýzu. Dalším destilátem pocházejícím z oblasti Řecka je Metaxa.¹²⁾

Na začátku naší práce jsme se rozhodli navštívit řeckou restauraci, abychom viděli i ochutnali řecké pokrmy připravené v České republice. Vybrali jsme si restauraci Zorbas, která se nachází poblíž Václavského náměstí v Praze. Zpočátku jsme zde byli sami, ale poté se restaurace začala zaplňovat, tudíž jsme dospěli k názoru, že řecká kuchyně je u nás oblíbená. Restaurace byla stylově zařízena v řeckém stylu. Stěny zdobily obrázky z Řecka a k nastínění řecké atmosféry taktéž napomáhala zvláštní dlažba a světla, jež nám připomínala řeckou kulturu. V jídelním lístku bylo na výběr z mnoha tamních specialit, ale také u nás již klasických pokrmů, jako např. gyros, který dnes již můžeme nalézt v obyčejném fast-foodu. K pití nabízeli mimo klasicky podávaných nápojů v restauracích také mnoho řeckých vín nebo alkoholu – tzv. Ouzo. Nemohli jsme nevyužít příležitosti a nezeptat se pana číšníka na pár otázek ohledně řecké kuchyně. První překvapivá informace však byla, že je v restauraci zaměstnán jen jeden člověk, který má řecké předky. Dozvěděli jsme se dále, že Řekové nepoužívají téměř žádné koření. Jídla, jež jsme ochutnali, byla však dosti kořeněná. Po vlídném přijetí od předsedkyně řecké obce Tassuly jsme jí o naší návštěvě v Zorbasu vyprávěli. Dozvěděli jsme se od ní, že tato restaurace není řecká, pouze se snaží o její napodobeninu, ale ani to se jí příliš nedaří. Hned poté přišla nabídka s pozváním do jiné restaurace.

Navštívili jsme s ní restauraci Olympos, která se nachází taktéž v Praze. Jelikož jsme přišli s Tassulou, jež se tu s celým personálem znala, byli jsme velmi vřele přivítáni. Byli jsme uvedeni do letní zahrady, kde bylo velmi příjemné posezení. Výzdoba prostředí byla jednoduchá a útulná. Jako osvětlení zde sloužily lucerny. Atmosféra se dá jen těžko popsat, ale vypadalo to - a i jsme se tak hlavně cítili, jako kdybychom byli na dovolené u moře. Po této návštěvě jsme pochopili, co měla Tassula na mysli. Tassula nám nechala připravit klasické předkrmy a dezerty. Při ochutnávání těchto jídel nám vyprávěla o řeckém stolování, stravování a surovinách. V této restauraci jsme provedli polostandartizované interview.

Od prvního respondenta, Tassuly, jsme se dozvěděli, že mezi nepostradatelné suroviny řecké kuchyně patří olivový olej, několik druhů pepře, česnek a citron. Každé další jídlo se pak samozřejmě ještě dochucuje kořením. Není pravda, že by Řekové nepoužívali koření, jak nám řekl číšník v předchozí restauraci. Co se týče masa, preferují především jehněčí a kuřecí maso, ryby. Z hovězího masa příliš nevaří. Řekové své jídlo nejprve započnou s mezédes, které se dají přirovnat k našim předkrmům. My jsme ochutnali choriatiki (řecký zeleninový salát), tzatziki, melitzanosalata (lilek, sýr feta), smaženou papriku s česnekem a petrželkou, dále sýr feta (většinou ovčí, ale někdy i kravský) zapečený s rajčaty a oreganem, keftedakia (dá se přirovnat k našim karbanátkům z mletého masa, velmi kořeněné), tiropita plněný sýrem feta a taramosalata (rybí pomazánka, rozmixovaná). Vše se jí společně s tradičním chlebem pita většinou rukama. Všude se objevuje hlavně česnek. Teprve poté následuje hlavní jídlo. Typická je i řecká káva, která je velmi sladká. Bývá nazývána též turecká, ale to Řekové nemají rádi. Problém s názvem může nastat i na Kypru, proto pro stejnou kávu je lepší označení „kyperská“, dá se tak předejít konfliktu. Ke kávě se nejčastěji podává baklava (moučník z listového těsta s oříšky) či bugatka (tvaroh, listové těsto).

Tassula nám dále odpověděla na naše předem připravené otázky. Preferuje řeckou kuchyni, českou hodnotí jako příliš tučnou. Ze svátků jsou pro Řeky více důležité Velikonoce než Vánoce. Před Vánocemi čtyřicet dní dodržují půst, na Vánoce pak připravují krocana a je pro ně typické i velmi sladké cukroví. V řecké kuchyni najdeme především mnoho salátů. U Řeků není jídlo jen o samotném pokrmu, ale bývá to spíše společenská událost, která je spjata s hudbou, příjemnou atmosférou, přáteli, rodinou… K šíření řecké kultury, co se týče stolování, přispívá i fakt, že při návštěvě svých přátel je pohostí řeckými pokrmy.

Dalším respondentem byla majitelka řecké restaurace, která nám vyprávěla o své rodině. Je českého původu, za manžela má Řeka a spolu vychovávají dvě děti. 17 let společně žili v Řecku, ale před 13 lety se vrátili zpět do Čech, kde si otevřeli dnes úspěšnou řeckou restauraci v Praze. Doma mluví mezi sebou všichni výhradně řecky. Své přátele mají hlavně v Řecku, v Čechách se jedná „pouze“ o okruch známých. Jelikož většinu času tráví v restauraci, doma nevaří. Ale jsou zvyklí hlavně na řecká jídla. Naopak v době, kdy žili v Řecku, vyhledávali převážně českou kuchyni, která jim tam chyběla. Doma dodržují především řecké tradice, z českých jen zčásti Velikonoce (pletou pomlázky), jinak vše probíhá podle řeckých zvyků. Stejně jako v Řecku jdou společně do kostela, barví vajíčka červenou barvou… Dané zvyky tedy dodržují stejným způsobem i u nás. Místo slavnostní večeře doma jdou ale do řecké taverny. Připravují zde jehňata na rožni, pečou pletené vánočky, kde je uprostřed zapečené červené vajíčko (krev Krista). Tradicí je těmito vajíčky o sebe ťukat a vyhrává ten, jehož vajíčko nejdéle vydrží nepoškozené. Dalším důležitým svátkem jsou Vánoce, jediná doba, kdy mohou zavřít restauraci a být celá rodina pohromadě (nejčastěji tráví tento čas v Řecku s rodinou). Starší lidé dodržují dobu půstu 40 dní, mladší generace však např. jen týden. V restauraci pečou jako specialitu typické krůty a pokrm připomínající náš mazanec, kde je uvnitř zapečená mince. Jelikož jsou česko-řecká rodina, doma připravují českou vánoční večeři. Jejich nejoblíbenější recept, který doma rádi jedí, je domácí musaka, občas paní peče i české sladké. Ke každému pokrmu se samozřejmě váže jiné pití. Naše respondentka má nejraději retsinu (víno, výrazná chuť pryskyřice), jež se dá pít ke všemu, nahradila jí pivo i víno. Do restaurace dováží hlavní suroviny výhradně z Řecka. V návštěvnosti převažuje především Balkánská klientela, nejspíše díky blízkosti obou kuchyň. Dále pak stálá klientela Čechů, Řekové sem ale zavítají velmi málo. Nejspíš proto, že řecká jídla vaří sami doma. Fastfoody naší respondentce nevadí, naopak řecké vidí pozitivně, neboť zde může koupit čerstvé jídlo. Když v ČR před 13 lety otevírali, byla pro Čechy řecká kuchyně novinka, ale i právě proto sklidili velký úspěch, díky němuž z počatečního malého prostoru s pár stolečky vznikly velké prostory dnešní restaurace.

Pro Řeky, kteří žijí v České republice, není příliš důležité, jestli doma připravují řecké jídlo nebo české. To, že se považují za Řeky, pro ně neznamená, že musí mít jen řeckou stravu. Vaří sice pokrmy převážně řecké, ale spíše z toho důvodu, že jsou na ně zvyklí a že jim více chutnají. Nebrání se však ani české kuchyni, ale ta jim připadá více tučná. Mnohem důležitější než to, jestli jedí řecké pokrmy, je pro ně spíše způsob stravování. Řekové si jídlo pomalu vychutnávají, schází se u něj s přáteli a s rodinou. Patří k němu příjemná atmosféra a hudba. Při přípravě pokrmů nedovážejí suroviny až z dalekého Řecka, ale používají ingredience, které jsou běžně k dostání i zde v České republice. I z tohoto důvodu se kuchyně Řeků příliš nezměnila po přestěhování do České Republiky, kde nadále mohou vařit řecké pokrmy.

Řekové si k nám ze své bohaté kultury nepřinesli jen své tradiční pokrmy a způsoby stolování, ale dodržují i mnohé zvyky a tradice vážící se k typickým řeckým svátečním dnům. Příkladem může být největší svátek - Velikonoce, kdy se během těchto dnů lidé snaží být v co nejbližším rodinném kruhu, což upevňuje řeckou soudržnost. V posledním dnu Velikonoc se podává tradiční polévka majiritsa, která se připravuje ve většině případů z řeckých surovin vyjma jehněčích vnitřností a nechybí i tzv. tsuzerika neboli mazanec se zapečenými obarvenými vejci. Jak bývá o Řecích známo, při svátcích jsou často slyšet a mnohdy i vidět, jak tančí své oblíbené tance např. Zonaradikos a Tsaniko.

CIRONIS, Petros. Akce „Řecké děti 1948“. Rokycany : Státní okresní archiv Rokycany, 2001. 265 s.

Hlavní aktivity Řecké obce Praha [online]. 2007 [citováno 6.4.2011]. Řecká obec Praha . Dostupné z WWW: <http://www.ropraha.eu/index.php?section=rop>.

Řecká kuchyně [online]. © 2011 [citováno 20.4.2011]. Pro dámy … co ženu zajíma. Dostupné z WWW: <http://www.prodamy.cz/recka-kuchyne.html>.

Řecká kuchyně [online]. © 2010 [citováno 20.4.2011]. Minutka - Časopis pro moderní gastronomy. Dostupné z WWW: <http://www.minutka.cz/zahranicni-kuchyne/ecka-kuchyne.htm>.

Řecká kuchyně [online]. AZ-recepty.cz, © 2008-2010, [citováno 27.4.2011]. Dostupné z WWW: <http://www.az-recepty.cz/nahlednuti-do-recke-kuchyne-d260>.

Nádvorníková, Židková. Řekové v Čechách. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009, [citováno 15.4.2011]. Dostupné z WWW: <http://www.hks.re/wiki/rekove_v_cechach>.

O tradicích [online]. Lyceum Řekyň v České republice, © 2007, [citováno 15.4.2011]. Dostupné z WWW : <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_otradicich.html>.

Protomaja [online]. Lyceum Řekyň v České republice, © 2007, [citováno 15.4.2011]. Dostupné z WWW : <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_svatky12.html>.

28. říjen [online]. Lyceum Řekyň v České republice, © 2007, [citováno 15.4.2011]. Dostupné z WWW : <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_svatky18.html>.

Vánoce [online]. Lyceum Řekyň v České republice, © 2007, [citováno 15.4.2011]. Dostupné z WWW : <http://www.lyceumrekyn.cz/tr_svatky1.html>.

Brožková, Helena. Velká encyklopedie zeměpisu. Praha: nakladatelství Svojtka, 2003. 104 s.

Greek food after Mousaka: Cookbooks, „local“ culture, and the Cretan diet [online]. Social Sciences, © 2003, [citováno 20.4.2011]. Dostupné z WWW : <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/socialsciences/docview/215545004/12F71E748D66CADBF71/4?accountid=26997>. 

Počet shlédnutí: 83