Tato práce se zabývá otázkou, jak vypadá svatba Svědků Jehovových v České republice. V mé výzkumné práci popisuji začátek, průběh a konec běžné Jehovistické svatby. Seznámíte se s metodologií a naleznete zde úryvky z časopisů zabývajícími se podobnou problematikou. Další část je zaměřena na základní informace a historii Svědků Jehovových a jejich víru. Poté se dostáváme k praktické části, kde uvádíme odpovědi na výzkumnou otázku.

Náboženská společnost Svědků Jehovových byla a stále je pro nás velmi zajímavou náboženskou skupinou, proto jsme se rozhodli právě pro ně. Cílem našeho výzkumu bylo přiblížit čtenářům, jak probíhá svatba Svědků Jehovových v České republice.

Publikací, které by se zabývali tímto tématem není mnoho. Čerpáno bylo především ze dvou knih, které se zabývají spíše rodinným životem.

První kniha, která se zabývá tématem rodina, je publikace Tajemství rodinného štěstí¹⁾. V kapitole „Vychovávejte své dítě od nejútlejšího věku“ se můžete dočíst, že Svědkové Jehovovi se dětem snaží vštípit víru už od velmi mladého věku. „Prvořadým zájmem křesťanských rodičů je však uspokojování duchovních potřeb dítěte. (viz 5. Mojžíšovu 8:3). S jakým cílem? Pomoci svému dítěti, aby si vypěstovalo osobnost podobnou Kristu neboli aby obléklo „novou osobnost“ (Efezanům 4:24). Z tohoto důvodu rodiče potřebují uvažovat o vhodných stavebních materiálech a o vhodných stepních metodách.

V této publikaci lze nalézt informace týkající se tělesných trestů. Kniha rodičům radí, aby své děti ukázňovali s láskou, jako to dělá Jehova. Ukázňovat na základě lásky je možné pomocí rozhovorů. Rozhodně není dobré s dětmi mluvit výhružným tónem, nadávat jim nebo je urážet. Někdy však rozhovory nestačí a je nutné použít nějaký druh trestu. „Je-li občas potrestáno za neposlušnost, může to sloužit k jeho záchraně.“ (Přísloví 17:10; 23:13,14; 29:19). Dítě by však mělo vědět, proč je trestáno. „Prut a kárání dávají moudrost.“ (Přísloví 29:15; Job 6:24) Mimo to trest má své meze. Jehova řekl svému lidu: „Budu tě muset ve vhodné míře trestat.“ (Jeremijáš 46:28b). „Bible rozhodně neschvaluje zlostné bití ani silné výprasky, které dítěti způsobí modřiny, nebo dokonce zranění.“ (Přísloví 16:32)

Kniha Otázky mladých lidí – praktické odpovědi 1.díl²⁾ se zabývá zodpovídáním základních otázek ohledně partnerských vztahů,rodiny, přátel nebo sexuality. V knize jsou uvedené informace ohledně předmanželského sexu, který Svědkové Jehovovi razantně odmítají a považují za smilstvo. Kniha obsahuje úryvky z Bible, která říká: „Kdo smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu“ (1. Korinťanům 6:18). Svědkové Jehovovi tvrdí, že předmanželský sex má za následek nedůvěru obou partnerů, citovou bolest a rozčarování. Partneři by se měli řídit Biblí, která jim radí, že ten, kdo opravdu miluje, nebude partnera přemlouvat k jednání, které by ohrozilo jeho vztah k Bohu (Hebrejcům 13:4).

V této seminární práci jsme zkombinovali dvě metody sběru dat, metodu kvantitativní a metodu kvalitativní.

Mezi kvantitativní metody řadíme sběr dat pomocí literárních zdrojů, jakými jsou knihy, časopisy a internet.

Metodou kvalitativního typu jsme zvolili v první řadě rozhovor založený na přímém dotazování respondenta. Tento rozhovor jsem dělala technikou „tváří v tvář“, o které si myslím, že je rozhodně objektivnější, než například dotazování přes elektronickou poštu, kde respondent může vše, co neví, dohledat na internetu. Byl zvolen semistandardizovaný rozhovor, kvůli přidání doplňujících a upřesňujících otázek během rozhovoru. Obecné otázky jsme měli připravené předem, během rozhovoru byly zapisovány poznámky, které byly později vyhodnoceny. Jelikož respondent mluvil o opravdu zajímavých tématech, nechala jsme je hovořit a poté jsem sama vybrala části, které mi přišly nejzajímavější. Jednalo se tedy o neřízený rozhovor.

Další využitou metodou bylo nezúčastněné pozorování. V mém případě bylo nemožné zvolit si metodu zúčastněného pozorování, protože nejsem Svědek Jehovův. Metodu jsem využila, když jsem navštívila jejich pravidelný meeting.

Sběr dat pomocí literárních zdrojů nám nabízí srovnání již získaných výsledků a díky časové a organizační nenáročnosti je velmi nápomocný. Výhodami semistandardizovaného rozhovoru je objektivnější osobní setkání s dotazovaným, kdy se nabízí možnost sledovat i autentické reakce a lze během rozhovoru upravovat otázky. Nevýhodami mohou být lživé odpovědi a časová náročnost.

V této části bych vás ráda seznámila s historií Svědků Jehovových. Je zde stručně popsáno, jak tato skupina vznikla, kdo se podílel na jejím založení a jaké problémy tuto skupinu postihovaly.

Přibližně v roce 1870 se v USA začala scházet skupina několika věřících. Ti se scházeli v různých domácnostech a společně studovali Bibli. Z věřících byla nejvýraznější rodina Russellových. Její členové poté zakládají skupinu pod názvem Badatelé Bible. Charles Russell zanedlouho přichází s tím, že našel pravdu o druhém příchodu Ježíše Krista a nadcházejícím konci světa, a stává se vůdcem této skupiny. Roku 1879 začal s tiskem časopisu Strážná věž, který se vydává až dodnes. K Russellovým se přidává W. Conley, který se zanedlouho na to s Russellovými rozhádal, ale ještě předtím společně roku 1884 zakládají oficiálně společnost Sionská traktátní společnost Strážná věž. Russellova kázání a knihy se staly velice oblíbenými. Charles Russell umírá roku 1916 a mnoho lidí toto hnutí opouští.

Svědkové, kteří zůstali, začali důvěřovat novým předpovědím J.F. Rutherforda. Ten v organizaci, která se již nazývala Badatelé Bible, zavedl velmi přísný režim. Ve dvacátých letech vytvořil Rutherford obrovskou kampaň, ve které vzkřísil patriarchy Starého zákona (Abraháma, Izáka, Jákoba) a určil nový konec světa, který se jako předtím u Russella také nenaplnil. Uskutečňuje v organizaci velké změny a přejmenovává ji roku 1931 na Svědky Jehovovy. Toto označení převzal z biblického Božího jména JHVH.

Novým prezidentem se stal Nathan Knorr. V době, kdy stál v čele, se organizace masivně rozrostla, hlavně díky propagandám a dobré reklamě. Posléze založil biblickou školu Gilead. Bohužel se pokusil předpovědět konec světa stejně jako jeho předchůdci a byl také neúspěšný. Tento konec měl nastat v roce 1975. Mnoho členů na to reagovalo tím, že prodali všechen svůj majetek. Žádný konec světa nenastal a představitelé organizace řekli, že členové nesprávně pochopili text ze Strážné věže. Články o konci světa jakoby nikdy neexistovaly. Lidé byli z těchto výroků velice zklamaní a následoval prudký pokles členů Svědků Jehovových. Od té doby do čela organizace už byla vždy dosazena jen skupina vyvolených, nazývající se „Vedoucí sbor Svědků Jehovových“. Udělali mnoho úprav v Bibli, hlavně proto, aby souhlasila s učením organizace. (Tvrdí R. Franz, který odešel z Vedoucího sboru). Vedoucí sbor se snažil zmírnit přísné nauky, například o odmítání krevní transfuze nebo odmítání vojenské služby.

Jako čtvrtý se do čela společnosti Strážná věž dostal F.W. Franz, který také přišel s domněnkou konce světa. Tento konec opět nenastal a od té doby už Svědkové Jehovovi jen tvrdí, že konec světa je blízko. Dalším prezidentem se stává M. Henschel, uskutečňuje změny hlavně ve Vedoucím sboru, kam dosazuje mladší lidi, což dříve nebylo možné. Dále tvrdí, že roku 1914 se v nebi zřídilo Boží království a Kristus se stal panovníkem nad Zemí. Následkem těchto změn je donucen Henschel abdikovat.

Současným prezidentem Strážné věže je D. A. Adams, pocházející z USA, jako všichni jeho předchůdci. V posledních letech celosvětově ubývá počet Svědků Jehovových, tím pádem už nemají tolik finančních prostředků. Stěhují se z luxusních center na okraj měst a tisknou méně časopisů a ostatní literatury. Mají velké problémy kvůli aférám s pedofilií, za které údajně platí obětem vysoké odškodné. V České republice jsou odsuzováni za spolupráci s komunistickým režimem a StB. V dnešní době žije ve světě mnohem více bývalých, než současných členů.³⁾

Jak se vyvíjí model rodiny, začínáme zkoumat od námluv. V České republice vypadají námluvy Svědků Jehovových stejně, jako u ostatních nevěřících obyvatel. Záleží pouze na páru, zda je chtějí realizovat či ne.

Ani zásnuby se u Svědků mnoho neliší. Dává se zásnubní prsten, který ovšem nemusí být podmínkou.

Dalším významným životním mezníkem je svatba.

Jako jakákoliv jiná svatba, musí i svatba Svědků Jehovových proběhnout na obecním úřadě, čímž se stane legální a uzná ji stát.Tento obřad zahrnuje slib věrnosti, odpověď na otázku oddávajícího, zde si dobrovolně berou svého partnera, výměna svatebních prstenů, novomanželský polibek a podepsání příslušných dokumentů.⁴⁾ Poté je na rozhodnutí partnerů, zda proběhne i obřad v Sále Království. Pro většinu Svědků je tento obřad samozřejmostí a váží si ho více než obřadu státního. Pár obvykle požádá někoho ze Starších, aby jejich obřad vedl. Starší je někdo kdo v komunitě zastává místo pastýře, neboli člověka na kterého se může kdokoliv ze Svědků obrátit s jakýmkoliv problémem nebo radou. Starší, který obřad vede, pronese počáteční modlitbu a poté předčítá z Bible. Výběr pasáží obvykle předem domluví s nevěstou a ženichem. Během obřadu, který většinou trvá 2 hodiny, si budoucí manželé vyměňují své sliby, snubní prsteny a modlí se spolu se svatebčany. Po obřadu v Sále Království je připravena menší hostina s občerstvením pro všechny svatebčany. Jakmile skončí menší hostina, obvykle přichází na řadu velká hostina pro rodinu a nejbližší. Velikost hostiny se odvijí od bohatství novomanželů. Jestliže mají dostatek peněz, je na hostině přítomno mnoho členů rodiny, známých a hlavně členů komunity. Na této hostině se tančí í zpívá. Během oslav se vše musí držet biblických tradic.O Svědcích je známo, že by neměli holdovat alkoholu. Avšak při události jako je svatba, je také na rozhodnutí novomanželů, zda se na jejich hostině bude podávat alkohol či nikoliv. To stejné platí o kouření. Je-li někdo ze svatebčanů kuřák, měl by se kouření zdržet, nebo kouřit mimo místo konání. Je na zvážení novomanželů, zda na svatbu pozvat nevěřící přátele a známé. Ti musí splňovat daná pravidla bez vyjímky. V České republice se na svatbě finančně podílejí rodiče obou manželů stejným dílem.

Cílem mé práce bylo přiblížit čtenářům, jak probíhají námluvy, zásnuby a nakonec celá svatba a svatební hostina. Informace jsem získávala z diskuzí od dvou respondentů, od paní Zuzany z Broumova a od paní Hany z Prahy. Názory na Svědky Jehovovy jsem mohla dotvořit také díky návštěvě meetingu a četbě odborných publikací týkajících se rodinného života Svědků Jehovových. Ze všech informačních zdrojů, jsem získala velice shodné informace, neboť svatby Svědků Jehovových jsou více či méně shodné s běžnou svatbou v České republice a je liší se dle přání novomanželů.

1. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi: dějiny a současnost v zahraničí i v České republice. [online] VÍRY A VYZNÁNÍ - NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE. 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.viryavyznani.estranky.cz/clanky/nabozenska-spolecnost-svedkove-jehovovi.html
2. Otázky mladých lidí – Praktické odpovědi. 1.díl, Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e.V. , Selters/Taunus, 1991, 2011.
3. Tajemství rodinného štěstí, Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e.V. , Selters/Taunus, 1996.



Počet shlédnutí: 99