Berendová Adéla, Králíčková Petra, Pavel Ondřej, Zabranská Stanislava. Komunikace mezi kulturami, 2011.

V obecné rovině jsou v každé pohraniční oblasti patrné vlivy sousedních zemí. Význam státní hranice se postupem času stává pouhým pojmem, protože vývojem EU dochází ke stále intenzivnějšímu průniku přilehlých civilizací. V oblastech mezi ČR a Rakouskem jsou patrné významnější kontakty a formy spolupráce, které se utvářely již v minulých letech ještě v době před rokem 1989 i když v podstatně menší míře. Samovolně vznikající společenské vztahy a kontakty se dotýkají překážek, jako jsou jazykové znalosti, kulturní zvyklosti, historie, nebo třeba sociálních a ekonomických vlivů. Pokud bychom zabrousili například od oblastí nezaměstnanosti, tak občasně dochází ke střetům, kdy se k sobě sousední země chovají jako konkurenční rivalové. Zápornými důsledky může být například rostoucí nerovnováha v ekonomických oblastech, nebo různých kriminálních aktivit. Naopak po vstupu České republiky do Evropské unie lze zaznamenat nové formy kooperačních činností a vznik nových kontaktů, ke kterým dochází postupným odbouráváním administrativních omezení. Každodenní pohraniční žití má poněkud rychlejší spád, který je dán zejména možností komparace kulturních zvyklostí, bezprostředním kontaktem se zahraničním sousedem a vzájemným kontakty. Lidé v tomto prostředí jsou typičtí svými postoji, názory, chováním a životním stylem.

Cílem této semestrální práce je odpovědět na výzkumnou otázku vztahující se k problematice působení důsledků přeshraniční interakce obyvatel v pohraniční oblasti Vitorazska.

„Jak obyvatelé pohraniční oblasti Vitorazska vnímají přítomnost Rakouska. V jakých oblastech je přeshraniční soused nejvíce ovlivňuje?“

Teoretická část práce bude zpracována převážně ze sekundárních dat, konkrétně prostudováním literárních zdrojů a odborných internetových webových stránek www.statni-hranice.cz a www.uvaly.webnode.cz, případně dalších sekundárních zdrojů.

Praktická část bude zpracována na základě rozhovoru se dvěma respondenty a bude doplněna o dotazníkové šetření, z čehož získáme podklady primárních zdrojů. Dotazníkové šetření bude provedeno přibližně u padesáti respondentů.

Na závěr proběhne sumarizace rozhovorů a vyhodnocení dotazníkového šetření, ze kterého vzejdou konečné výsledky výzkumu.

Handl ¹⁾ vidí působení vzájemných vztahů v tendencích rozvíjení kvality vztahů a zmiňuje podstatné působení emocí při řešení rozporů. Poláčková ²⁾ klade velký důraz na nekonfliktní a přívětivé soužití obou zemí hlavně z důvodu, že je zde možnost neshody, které jsou zapříčiněny právě působením emocí a společnými názory a zaujetím, pochybnostmi, které jsou do jisté míry zapříčiněny odlišným výkladem společné historie.

Poláčková ³⁾ dále hovoří o podstatě vzájemných kontaktů například oblastí mezi jihem Čech a Horním Rakouskem, nebo jihem Moravy a Rakouskem Dolním. Jedná se převážně propojení komunikačních oblastí v zájmových a politických ohledech, teritoriálních částech, nebo v rovině krajů.

Před vstupem do evropské unie viděla rakouská strana pozitiva zejména v rozšíření zahraničního obchodu, snazšímu boji v rámci nezákonného přílivu cizinců, nebo řízené zločinnosti. Nejistý postoj zaujímali Rakušané v otázkách volného pohybu pracovních sil hlavně v příhraničních teritoriích, což se následně ukázalo jako opodstatněné, hlavně s Českou stranou ⁴⁾.

Kuklík ⁵⁾ odkazuje na problematiku „Benešových dekretů“, které česko-rakouské vztahy ovlivnily a do značné míry také negativně poznamenaly. Tyto dekrety jsou často zjednodušovány a v souvislosti s nimi, se převážně ze strany Němců a Rakušanů, mluví o tzv. „Divokém odsunu“., Ten dle příslušníků vystěhovaných národů, „nařídil“ prezident E. Beneš. Tento mýtus je často vnímán tak, že k odsunu docházelo pouze na území bývalého Československa a byl prováděn svévolně. Málokdy je zmiňováno, že tato akce proběhla na základě hlavy XIII. Zprávy a článku XII. Protokolu Postupimské konference, že tento akt proběhl se souhlasem vítězných mocností a nekonal se pouze v Československu.

Dejmek ⁶⁾, tuto informaci doplňuje o skutečnost, že tehdejší vedení Rakouska, proti tomuto kroku neprotestovalo. Vysidlování se stalo tématem, až na počátku padesátých let, v době, kdy se stupňovala studená válka. Celá situace měla být vyřešena podpisem smlouvy o vypořádání určitých finančních a majetkových vztahů v roce 1974. Nicméně podpisem tzv. „Prosincové smlouvy“, nebyla situace vyřešena a debaty na téma „Benešovy dekrety“, se vedou do dnes.

Státní hranice

Státní hranice tvoří pomyslnou linii, jež separuje na pevnině i ve vzduchu určité území a vytváří prostor pro konkrétní stát a jeho sousedy. Na pevnině jsou stálé, ve vodních plochách mohou být konzistentní či proměnlivé, což je definování v konkrétních mezinárodních smlouvách⁷⁾. Nejčastěji se setkáme se členěním politických hranic. Významnou roli v rámci politických hranic hraje propustnost a četnost hraničních přechodů. Podle propustnosti definuje J. Maier ⁸⁾ hranice uzavřené, částečně otevřené a otevřené. Propustnost hranice ovlivňuje kulturní, sociální a hospodářský rozvoj příhraničních regionů. Zavřená, neprostupná hranice s přísným vojenským režimem, má tendenci měnit strukturu území pro potřeby obrany země a tato tendence vede často ke zpustošení území.

Pohraničí

V literatuře se nachází řada odlišných pohledů na příhraniční prostor a neexistují tedy žádná sjednocující kritéria pro vymezení pohraničí. Stručně lze charakterizovat jako oblast podél státních hranic, kde převažuje rakouské osídlení. Pro naše účely jsme zvolili oblast Vitorazsko. Území se datuje k 31. červenci roku 1920 a původním centrum bylo město dolního rakouska Weitra, u nás známé jako Vitoraz. Dnes patří mezi České Velenice na české straně a na straně rakouské Gmünd. V minulosti tato oblast patřila Přemyslovcům, ale bohužel o celé území přišli a následně připadlo Dolnímu Rakousku. Československu se podařilo získat území zpět v roce 1920 na základě Saint-Germainské smlouvy ⁹⁾. Naopak geografové Jeřábek, Dokoupil a Havlíček definují pohraničí, jako výraz etapy přechodu od periferních k integrujícím se regionům vnímá pod pojmem „pohraniční“ oblast rozloženou po obou stranách hranice a „příhraniční“ oblast podél jedné strany hranice ¹⁰⁾.

Hraniční efekt

Při studiu hranice a pohraničí se jeví jako nosné dva vzájemně průnikové aspekty: hraniční efekt a periferní poloha ¹¹⁾. Hraniční efekt závisí na typu hranice. Existence bariérového, periferního, kontaktního, difúzního a potenciálně-diferenčního efektu. Míra vlivu těchto hraničních efektů závisí na symetričnosti respektive asymetričnosti hranice a dále na kombinaci polohových a místních faktorů. V neposlední řadě se jeví důležitá i těsná závislost na charakteru sousedních regionů.

Přeshraniční spolupráce

Hovoříme-li o přeshraniční spolupráci, jde v prvé řadě o aktivní účast občanů či celých sociálních skupin na utváření nějakých společných hodnot, na budování přeshraničního společenství ¹²⁾.

Postoje občanů ČR vůči pohraničí

Občané České republiky vnímají na jedné straně pohraničí jako málo obydlené území s omezenými kontakty a na straně druhé však pohlížejí na okrajová území ČR jako na místa, která umožňují navázat kontakty se sousedskou zemí a která jsou pronikáním vlivů z těchto zemí přímo ovlivněna ¹³⁾.

„Aktuální přeshraniční potenciál“ ¹⁴⁾ k Německu a Rakousku je dnes velmi různorodý a dynamický, a to více než v jiných pohraničních oblastech. Vztahy jsou zde intenzivní, nicméně v posledních několika letech došlo k poklesu přeshraničních vazeb, který je zachytitelný zejména tehdy, pokud zohledníme poznávací euforii v případě kontaktů s Bavorskem a Rakouskem z devadesátých let. Vazby v těchto oblastech jsou více než v pohraničí s Polskem a Slovenskem orientovány ekonomicky a pragmaticky ve smyslu win-lose ^{15) 16) 17)}.

Schengenský prostor

Je jedním z podstatných příkladů procesu ústupu významu států a státní (národní) identity směrem k nárůstu významu regionálních (koncept Evropy regionů) a také nadnárodních, resp. globálních struktur. Jestliže došlo vstupem ČR do schengenského prostoru k převzetí hraničních kontrol institucemi pouze na vnějších hranicích EU, tak tímto částečně také ubývá význam státu a jeho kontrola nad státním teritoriem a tuto kontrolu pak přebírají nadnárodní, resp. transnárodní instituce (např. EU). Realita vstupu ČR do schengenského prostoru nemůže ani v krátkodobém horizontu zůstat bez odezvy v zohledňování vzájemnosti univerzálních a specifických fenoménů prostorových struktur podílejících se na dalším vývoji nejen EU jako celku, ale i českého pohraničí jako dílčí části. Pád hraničních kontrol a možnost překročení státní hranice na kterémkoliv místě znamenal významnou proměnu podmínek jak pro instituce, tak i pro obyvatele v příhraničních oblastech. Na základě deklarovaných typů českého pohraničí ¹⁸⁾ je otázkou, jaké proměny existujících typologií probíhají a jaké faktory tyto proměny podmiňují. Schengen tak sebou přináší jak nové příležitosti, tak i možné hrozby a konflikty. České pohraničí vykazuje poměrně diferencovanou geografickou strukturu, která se ovšem může významně měnit v důsledku budoucího vývoje.

V rámci kvalitativního výzkumu byli vyslechnuti dva respondenti, kteří žijí v pohraničí, konkrétně v oblasti Vitorazska. Respondentům byly položeny otázky s cílem zjistit jak vnímají přítomnost Rakouska a v jakých oblastech je přeshraniční soused nejvíce ovlivňuje. Rozhovor byl proveden v příhraniční oblasti a vzorek respondentů byl vybrán náhodně. Otázky, které byly pokládány během rozhovorů jsou uvedeny v příloze této práce.

Rozhovor č. 1

Rozhovor s paní Janou Svobodovou, nar. 1978, bydlí v Českých Velenicích, pracuje v Landesklinikum Waldviertel Gmünd – Zemská klinika Waldviertel Gmünd, jako vyšší zdravotní sestra.

Jana Svobodová, pracuje přes 10 let na klinice v Gmündu jako vyšší zdravotní sestra, své práce si váží a stejně tak i svých kolegů. Možnost práce v Rakousku velice vítá hlavně díky možnosti vydělávat si vyšší mzdu a zároveň bydlet v ČR, kde jsou nižší životní náklady. Protože má zkušenosti i s prací v ČR, může hodnotit i pracovní prostředí. Vysoce hodnotí moderní vybavení kliniky. Obecně shledává za přinos možnost pracovat v zahraničí a rozvoj turistiky na obou stranách hranice. Nevadí ji ani skutečnost, že Rakušané kupují na české straně hranice nemovitosti, podle jejího názoru je alespoň rekonstruují.

Rozhovor č. 2

Rozhovor s panem Karlem Dvořákem, nar. 1952, vyučen, bydlí v Dvorech nad Lužnicí, provozuje zde hostinec.

Karel Dvořák, pracuje od roku 1969 v sektoru pohostinství. Od roku 1984 provozuje hostinec ve Dvorech nad Lužnicí. Po otevření hranic uvítal především zvýšení návštěvnosti rakouských turistů, podotýká, že bylo nutné změnit sortiment nabízených služeb, aby vyhovoval zahraničním zákazníkům. Rakušané, podle jeho vyjádření vyhledávají hlavně kvalitu. Dále se pan Karel Dvořák vyjádřil, že mu turisté z Rakouska podstatnou částí zvyšují tržby a přispívají tak k rozvoji jeho pohostinství. Pozitivně vnímá i rozvoj turismu a s ním zvyšující se zaměstnanost. Z větší části je rád, za působení Rakušanů v regionu. Negativně vnímá Rakušany, kteří zkupují nemovitosti v okolí a nevycházejí se svými sousedy.

Kvantitativní výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, které obsahovalo 20 otázek. Některé otázky měly možnost výběru odpovědi, jiné daly dotazovanému prostor k vlastnímu vyjádření. Dotazník jsme předkládali osobně a záměrem průzkumu nebylo poskytnout dotazník každé osobě žijící v pohraničí, ale vybrat reprezentativní vzorek cílové skupiny k dosažení věrohodných výsledků. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 83 respondentů.

1. Jaká je vzdálenost od místa vašeho bydliště k nejbližšímu hraničnímu přechodu?

2. Má podle vašeho názoru přeshraniční sousedství vliv na vaše životy?

U otázky číslo dvě spíše převažovala odpověď ano. Z 83 respondentů jich 58 uznalo, že jistý vliv pociťují. Zbylých 25 obyvatel nepociťuje vliv žádný. Vliv přeshraničního souseda pociťovali ti, kteří žijí v blízkosti hranice. Z této otázky nám tedy vyplynulo, že největší vliv zaznamenávají lidé žijící do dvaceti kilometrů od státní hranice či hraničního přechodu.

3. Jak hodnotíte tento vliv?

Tato otázka byla položena pouze těm respondentům, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně. Jde tedy o 58 respondentů. U této otázky převažoval ten názor, že vliv přeshraničního souseda je pozitivní. Jak je patrné z grafu pozitivní vliv obdržel 35 hlasů. Negativně se na přeshraniční sousedství dívá pouze 12 dotázaných a zbylí účastníci našeho dotazníku měli rozporuplný názor. Nepřikláněli se ani ke kladnému ani k zápornému názoru.

4. Co si myslíte, že je důvod, že nepociťujete žádný vliv?

Protože počet respondentů, kteří nepociťují žádný vliv, není zanedbatelný, byla jim položena tato otázka. Z dotazníkového šetření nám z této otázky vyplynulo toto. Většina lidí uváděla, že si žádný vlivů nevšímá a nezajímá je to. Zajímavé je, že tuto odpověď uváděli respondenti, s nižším stupněm dosaženého vzdělání. Dále velmi častým důvodem byla už dosti velká vzdálenost od hranice – od dvaceti kilometrů výše.

5. V čem vliv zahraničního souseda pociťujete na Vitorazsku nejvíce?

Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v předchozích dotazech uvedli, že jistý vliv pociťují. Jde tedy od 58 respondentů. Hodnotí se zde vliv jak kladný, tak záporný. U této otázky se sešlo velmi různorodých odpovědí. Do grafu jsme tedy zařadily ty, které obyvatelé Vitorazska zmiňovali nejvíce. Graf tedy ukazuje, že obyvatelé této oblasti vnímají vliv svého souseda hlavně v podnikání. Je to z toho důvodu, že rakouští podnikatelé otevírají své pobočky i na české straně a zvyšují tak zaměstnanost v této lokalitě. Funguje to ale i naopak. Druhou velmi významnou položkou je turistických ruch a třetí příliv zahraničních investic.

6. Očekáváte v příštích letech nějaké změny v regionu Vitorazska v důsledku sousedství s Rakouskem?

Výsledky této otázky jsou jednoznačné. Nadpoloviční většina dotázaných jisté změny očekává nebo v ně pevné doufá.

7. Pokud ano, jaké?

Tuto otázku jsme nechali záměrně otevřenou. Lidé totiž odpovídali více možnostmi. Nejčastější odpovědí bylo, že očekávají více pracovních příležitostí a více možností pro podnikání. Dále se v dotaznících objevovaly tyto očekávání: rozvoj turistiky, rozvoj obchodu, růst životní úrovně, větší porozumění evropské unii. Jak je patrné převažují pozitivní očekávání, ale objevila se zde i ta negativní a to hlavně prostituce a celkově sociálně patologická činnosti.

8. Projevuje se zde vliv jiné země než sousední?

Z výsledků uváděných v grafu vyplývá, že 37 respondentů vliv žádné země absolutně nepozoruje. Zbylé odpovědi zaznamenaly nejistý názor, ale přikláněly se spíše k ano. Pouze 8 obyvatel Vitorazska odpovědělo jednoznačně ano.

9. Pokud se vliv jiné země projevuje, o které země jde?

U této otázky odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějaký vliv jiné země zaznamenali – jejich počet je tedy 31. Z grafu je zřejmé, že nejčastější odpověď byla Čína a Vietnam. Nejedná se o vliv země, ale o obyvatele těch států, kteří se v oblasti Vitorazska hojně vyskytují. Co se týká vlivů jiných zemí, ten je odpovídající. Jsou to hlavně země, se kterými Česká republika sousedí a jejich vliv se promítá nejenom do situace v pohraničí, ale do celého státu.

10. Myslíte si, že v regionu Vitorazsko je hodně firem ve vlastnictví zahraničního souseda?

11. Jakým způsobem ovlivňují zahraniční firmy Váš život v této oblasti?

Tuto otázku jsme také nechali záměrně otevřenou. Zajímaly nás zde vlastní názory obyvatel Vitorazska. Odpovědi byly různorodé, ale nejvíce respondenti zmiňovali hlavně to ,že rakouské firmy zajišťují pracovní možnosti pro zdejší obyvatele. Rozšiřují nabídku služeb, zvyšují znalosti cizích jazyků, zachraňují místní ekonomiku. Bohužel se zde objevují i záporné názory. Patří k nim zejména názor, že rakouské firmy likvidují místní podnikatele, zhoršují životní prostředí, nerespektují legislativu České republiky a potlačují českou kulturu.

12. Kupují zahraniční sousedé nemovitosti ve vaší oblasti?

29 respondentů na tuto otázku odpovědělo ano, je to běžné. Dalších 34 respondentů se domnívá, že zahraniční sousedé kupují nemovitosti v této oblasti jen výjimečně a pouhých 8 občanů uvedlo, že se zde nic takového nevyskytuje. Zbývajících 9 respondentů označilo, že neví. Těchto 9 odpovídajících bylo většinou z větší vzdálenosti od hranice, tedy z větších měst, kde je větší anonymita a lidé nemívají tak velký přehled o majetkových změnách ve svém okolí.

13. Jaký je účel koupě nemovitostí podle vašeho názoru?

V otázce číslo 12 jsme očekávali, že odpovědi respondentů budou vesměs kladné, a z toho důvodu byla zahrnuta i tato otázka. Jako nejčastější důvod nákupu byly investice společně s koupí za účelem podnikání. 14 odpovědí na tuto otázku bylo za účelem rekreace a na trvalý pobyt byly odpovědi minimální.

14. Jezdíte za prací k příhraničnímu sousedovi?

Jelikož dotazníky vyplňovali převážně mladší lidé v „nedůchodovém věku“ je zde převažující odpověď ano. Tuto odpověď zvolilo 54 respondentů a zbylých 29 odpovědělo ne.

15. Pokud ano, proč?

V předchozí otázce 54 respondentů odpovědělo, že jezdí za prací k příhraničnímu sousedovi a nejčastějším důvodem zaměstnání v zahraničí bylo vyššího platového ohodnocení, či nemožnost sehnání pracovního uplatnění v místě bydliště.

16. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Pro přehlednost byl k této otázce vytvořen graf. Jak je patrné z grafu, nejvíce respondentů je vyučených a nejméně respondentů má pouze základní vzdělání.

17. Pohlaví

Dotazníky vyplňovali všichni bez ohledu na pohlaví. Celkem jsme získali dotazníky od 83 respondentů. Z tohoto celkového počtu bylo 49 respondentů mužského pohlaví a zbylých 34 respondentů ženského pohlaví.

18. Věk

Nejvíce respondentů (31) jsme získali ve věkové skupině od 31 let do 40 let. Další dvě věkové skupiny od 18 – 30 let a 41 – 50 let byly pokryty stejným množství odpovídajících (22). 6 respondentů bylo ve věku mezi 51 – 60 lety. A zbylým 2 respondentům bylo více jak 70 let.

19. Jaké je vaše momentální povolání?

Z grafu vyplývá, že největší zastoupení má profese dělníka a také fakt, že na naše dotazníky neodpovídal ani jediný student. Jako odpověď jiné byla uvedena mateřská dovolená.

20. Znalost jazyků

V této otázce nekoresponduje počet odpovědí s počtem respondentů a to z toho důvodu, že někteří odpovídající umí více než jeden jazyk. Přesto největší zastoupení v oblasti znalosti jazyků má němčina.

„Jak obyvatelé pohraniční oblasti Vitorazska vnímají přítomnost Rakouska. V jakých oblastech je přeshraniční soused nejvíce ovlivňuje?“

Otázka přeshraničních vztahů je velmi komplikovaná a rozhovory s výše uvedenými respondenty nás v tom jenom utvrdily. Po ukončení velmi příjemného vyprávění obou osob jsme se nemohli zbavit pocitu, že lidé jsou se sousedstvím s Rakouskem spokojeni a možná jsou za něj i vděčni. Zjistili jsme, že tento přeshraniční soused přináši výhodu hlavně co se týká pracovních příležitostí, jak na české straně tak na rakouské. Vždyť čeští obyvatelé mohou dojíždět za prací do Rakouska, kde jsou vyšší platy a přitom žít ve svém rodném státě, kde jsou náklady na život o něco nižší. Samozřejmě s otevřením hranic se rozrostl i turistický ruch na Vitorazsku. Na to si určitě nemohou stěžovat majitelé restaurací, penzionů a ostatních rekreačních zařízení. Ovšem se zvýšením počtů zahraničích turistů musí jít ruku v ruce i zvýšená kvalita poskytovaných služeb. Rakoušasné jsou na kvalitu více náročnější.

Na základě dotazníkového šetření jsme zjistili, že většina lidi žijících v naší zkoumané oblasti a to na Vitorazsku vnímá sousedství s Rakouskem pozitivně. Nejsilnější vliv je zaznamenávám zejména v oblasti ekonomiky, konkrétně v oblasti podnikání. Mnoho z rakouský firmem zde působí jako velmi významní investoři. Obyvatelé toto velmi vítají, protože jim to zajišťuje možnost pracovních příležitostí. Působnost rakouských investorů neovlivňuje jenom pracovní život zdejších lidí, ale také rozšiřuje nabídku služeb, zvyšuje znalost jazyků. Bohužel se v dotaznících objelily i moc nelichotivé odpovědi. Lidé totiž také uváděli, že zahraniční firmy zde likvidují českou konkurenci, znečištují životní prostředí a nerespektují českou legislativu. Co se týká kvantitativního výzkumu lze říci, že náš výše zvolený cíl byl splněn.

DEJMEK, J., Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. Století. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. s. 384. ISBN 978-80-86547-07-7.

HAMPL, M., Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie – Sborník ČGS 3/105, s. 241-254, Praha. 2000.

HANDL, V., Zahraniční politika České republiky 1993-2004, Úspěchy, problémy a perspektivy. Ústav mezinárodních vztahů, Praha, s. 57.

HLAVATÝ, K., Budoucí vývoj přeshraničních ekonomických vlivů v českém pohraničí. Pp. 114-122. In František Zich: Přeshraniční vlivy v českém pohraničí. Ústí nad Labem: UJEP. 2007.

JEŘÁBEK, M., Česko-německá (saská) přeshraniční spolupráce se zaměřením na Euroregion Elbe/Labe. Geografie – Sborník ČGS 107. s. 260-276, 2002.

JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování. Academia, Praha, 2004. s. 296., ISBN 80-200-1051-3.

JOHNSTON, R.J. ed., The dicitionary of human geography. 3rd Ed., Blackwell, Oxford. 2000. s. 958., ISBN 0-631-20560-8.

KUKLÍK, J., Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů. Praha: Linde, 2002. s. 511.

MAIER, J., Staatsgrenzen und ihre Einfluss auf Raumstrukturen und Verhaltensmuster. Arbeitsmaterial fur Raumordnung und Raumplanung. Bayreuth: Universitat, 1990. s. 249.

MAREŠ, M., Česko-rakouské vztahy: sousedství s překážkami. Revue Proglas. 2001(XII), s. 17.

NOVOTNÝ, L., Česko-rakouské vztahy z pohledu občanů rakouského pohraničí. Pp. 195-206. In František Zich: Přeshraniční vlivy působící na místní společenství pohraničí České republiky. Sborník podkladových studií. Ústí nad Labem: UJEP. 2005.

POLÁČKOVÁ, K., Česká republika v rakouské zahraniční politice. In: Hloušek, Vít-Sychra, Zdeněk, (eds.): Rakousko v evropské a středoevropské politice. Brno, Mezinárodní politologický ústav MU, s. 37.

Státní hranice.cz [online], 2010 [cit.2011-12-13]. Dostupné z WWW: <http://www.statni-hranice.cz/>.

Úvaly - Garschöntal [online], 2008 [cit.2011-12-13]. Dostupné z WWW:<http://uvaly.webnode.cz/historie-valticka/>.

ZICH, F., Člověk v pohraničí: Výzkum přeshraničních vlivů působících na obyvatele ČR. Editor František Zich. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2006, s. 262. ISBN 80-704-4836-9.

ZICH, F., Přeshraničí vlivy v českém pohraničí: (přeshraniční spolupráce v pohraničí jako evropeizace zdola?). Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007, s. 282. ISBN 978-80-7044-931-8.

Kvalitativní výzkum: Rozhovor s paní Janou Svobodovou, nar. 1978, bydlí v Českých Velenicích, pracuje v Landesklinikum Waldviertel Gmünd – Zemská klinika Waldviertel Gmünd, jako vyšší zdravotní sestra. Tazatel: Ondřej Pavel

• OP: Jano, jak dlouho pracujete na klinice v Gmündu?
• JS: Už to bude téměř 10 let, co jsem do práce nastoupila.
• OP: A jste tam spokojená?
• JS: Ano, práce mě baví, pracovní prostředí a kolegové jsou fajn.
• OP: Říkala jste, že na klinice, pracujete téměř už 10 let, byla to Vaše první práce?
• JS: Nebyla, pracovala jsem nějaký čas po ukončení střední zdravotnické školy v českobudějovické nemocnici a pak na zdravotním středisku v Suchdole nad Lužnicí.
• OP: Jak jste se vlastně dostala k práci v Rakousku?
• JS: Při rozšiřování zemské kliniky probíhal nábor nového personálu, tak jsem se zkusila přihlásit a vyšlo to.
• OP: Jaké byly požadavky pro přijetí? Vyžadovali po Vás něco zvláštního?
• JS: Tak především šlo o praxi, zkušenosti, certifikáty, že můžu vykonávat nejrůznější úkony a také plynulá němčina.
• OP: Jak se Vám podařilo vyrovnat se s němčinou?
• JS: Tak to nebyl až takový problém, německy jsem uměla docela dobře, na škole jsme němčinu měli, navíc když člověk bydlí ve Velenicích tak německy většinou umí, bez toho to prostě nejde. Chodíme často nakupovat do Gmündu, tak je němčina potřeba. Pouze byl trochu problém s některými odbornými termíny, tak ty jsem se musela doučit.
• OP: Pracuje s Vámi na klinice hodně Čechů?
• JS: Myslím, že tak 20% personálu jsou Češi, pracují na nejrůznějších pozicích.
• OP: To je docela dost, v čem shledáváte výhody práce v Rakousku a bydlení ve Velenicích?
• JS: Určitě jsem si polepšila platově, prostředí a vybavení kliniky je na vysoké úrovni a lidé se chovají také jinak.
• OP: Jak myslíte jinak?
• JS: Jsou více otevření a více upřímí.
• OP: Jak na Vás pohlíželi, když jste nastoupila na kliniku?
• JS: Ze začátku byli kolegové ostýchaví, ale brzo se to srovnalo.
• OP: Myslím, že jste mi neodpověděla, jaké jsou výhody bydlení ve Velenicích, když pracujte v Gmündu?
• JS: Určitě je to finančně výhodné, bydlení a žití v Čechách je levnější, než v Rakousku. I když tam je vyšší životní úroveň než ve Velenicích.
• OP: Jak myslíte, že působí Rakousko na naše příhraničí? Myslím co se pracovních příležitostí a turistiky týče.
• JS: Tak podle mě jsou vlivy převážně pozitivní, můžeme v Rakousku pracovat, dojíždět není problém, samotný Gmünd je přece jen přes řeku. Pokud člověk chce, vydělá si mnohem více než, v Čechách, ale pokud je liný, v Rakousku ho rychle propustí. V práci tam panuje jiná morálka, ale nestěžuji si. Jsem ráda, za tu možnost pracovat v Rakousku.
• OP: A co se týče turistiky?
• JS: Mnoho lidí z Čech jezdí na kole kolem hranice, jsou zde zbudované cyklostezky, které se vinou po obou stranách hranice, navíc hodně Čechů jezdí na výlety do Blockheide ( kamenné útvary nedaleko Gmündu – pozn. Tazatele) Naopak Rakušani, rádi jezdí do Čech například na obědy nebo večeře, nebo v neděli na výlety, hlavně v létě jich je tu hodně. Takže si myslím, že turistika je vzájemně prospěšná.
• OP: Ještě mě napadá jedna otázka, nevadí Vám, že tady v příhraničí jsou nemovitosti zkupovány třeba Rakušany?
• JS: Moc mi to nevadí, zatím je to v únosné míře, navíc když si koupí louku, les nebo dům, tak se o něj alespoň starají a hned ten majetek vypadá líp.
• OP: Proč si myslíte, že tu zkupují nemovitosti?
• JS: Většinou za účelem rekreace nebo podnikání, půda je tu pro ně velmi cenově výhodná a mají to kousek.
• OP: Chápu, děkuji za rozhovor
• JS: není zač

Rozhovor s panem Karlem Dvořákem, nar. 1952, vyučen, bydlí v Dvorech nad Lužnicí, provozuje zde hostinec. Tazatel: Ondřej Pavel

• OP: Pane Dvořáku, jak dlouho pracujete v pohostinství?
• KD: V pohostinství pracuji od roku 1969
• OP: Pracoval jste vždy tady ve Dvorech?
• KD: Kdepak, začínal jsem v Chlumě, pracoval jsem také v Halámkách, Majdaleně, Velenicích a chvíli i v Hrdlořezích.
• OP: Vidím, že teď se věnujete výčepu, ale na jakých pozicích jste v pohostinství pracoval?
• KD: Tak různě, číšník, kuchař, stál jsem u výčepu, od té doby co zde mám hostinec, dělám snad všechno.
• OP: Chápu, od kdy zde provozujete hostinec?
• KD: od roku 1984
• OP: tak to je pěkná řádka let, co zásadního se od té doby změnilo?
• KD: (smích) toho bylo ..
• OP: Dobrá, pokud bych to měl konkretizovat, zajímalo by mě, co se změnilo ve vztahu k Rakousku a k Rakušanům.
• KD: Tak do otevření hranic jsme rakušáky vídali hodně zřídka. Po pádu režimu jich sem postupně začínalo jezdit postupně víc a víc, řekl bych, že hlavně ze zvědavosti.
• OP: Chodí Vám sem hodně Rakušanů? Jaké s nimi máte zkušenosti? Mají nějaké specifické požadavky?
• KD: Nejvíc jich sem jezdí v létě, řekl bych, že tak přibližně půlka návštěvníků je z Rakouska. Přes rok je to tak čtvrtina, většinou se tady staví na oběd nebo večeři, když projíždí. V létě jich je tu většina na kolech. Zkušenosti? To se nedá přímo konkretizovat, většinou jsou slušní a uctiví, ale někdy narazíte i na horší, ale to máte všude.
• OP: A mají nějaké specifické požadavky? Třeba co se kvality týče?
• KD: Určitě tomu tak je, pohostinství se v 90. letech značně vyvíjelo, domácí lidé byli zvyklí na „béžovku s knedlíkem“, ale postupně zvýšili své nároky na kvalitu. Pamatuji si, že když sem začali jezdit první hosti, tak se jim naše jídlo moc nezdálo, ale co jim chutnalo, to je pivo a většina alkoholu.
• OP: Takže jste museli přizpůsobovat jídelníček?
• KD: Jídelníček ani tak ne, i když určitě byl rozšířen, ale spíš jsme se museli soustředit na rozumný poměr kvalita a cena. Víte, místí nejsou ochotni platit dejme tomu 100 Kč za oběd, pro rakušáky to není problém. Prostě jsme museli zahrnout do jídelníčku od všeho něco.
• OP: Když mluvíme o specifických požadavcích, se zákazníky z Rakouska komunikujete jak?
• KD: Většinou německy, musel jsem němčinu hodně oprášit, pár se jich snaží mluvit česky, ale většinou narazím na zákazníky, co automaticky čekají, že budu německy umět, trochu mě to zaráží a myslím si o tom své, ale zákazník je zákazník.
• OP: Co Vás na tom zaráží?
• KD: No přece když přijdu do rakouský hospody a spustím na mě česky, tak si nejspíš budou ťukat na čelo, co chci.
• OP: Jak si myslíte, že by fungovala vaše hospoda bez rakouských zákazníků?
• KD: Bylo by to určitě mnohem horší, oni jsou ochotni za dobré jídlo dobře zaplatit a rádi se sem vracejí, mám spoustu stálých zákazníků z Rakouska, kteří přijedou dejme tomu 1x nebo 2x týdně, třeba i vlakem.
• OP: No a jak si myslíte, že byste fungoval bez nich?
• KD: No od té doby, co sem jezdí, se mi pravidelně zvyšují tržby, to mi umožnilo zrekonstruovat hospodu, zařídit nové vybavení kuchyně a teď buduji penzion s několika pokoji. Ale nechci aby to vypadalo, že je to jenom díky hostům z Rakouska, to vůbec ne, i když na tom mají určitě svůj podíl.
• OP: Ale určitě pro Vás byli přínosem, že?
• KD: To určitě byli.
• OP: Myslíte si, že je dobře, že se otevřeli hranice? Myslím ve vztahu k pracovním příležitostem a turismu?
• KD: No tak to bez pochyb, víte tady moc práce není když nepočítám Felton (respondent myslí Eaton, Suchdol nad Lužnicí – dřívější Felton) a Magnu ve Velenicích. Většina lidí je tu závislá na cestovním ruchu. Ten dřív nebyl.
• OP: Takže si myslíte, že na tento region působí Rakušané dobře?
• KD: Z větší části jsem za to rád.
• OP: Je něco, co Vám na nich vadí?
• KD: Máme tu ve vesnici dva rakušáky, kteří tu koupili chalupy, sice je zrekonstruovali, to je pravda a je to dobře, ale na druhou stranu se chovají dost arogantně a co jsme slyšel, vůbec nevychází se sousedy a pořád dělají nějaké problémy.
• OP: Čím si myslíte, že je to způsobeno?
• KD: Těžko říct, může to být vyloženě lidma, občas narazí člověk na blbce všude.
• OP: Rozumím, děkuji Vám za rozhovor

1. Jaká je vzdálenost od místa vašeho bydliště k nejbližšímu hraničnímu přechodu? a) 0 km a) do 10 km b) do 20 km c) do 30 km d) 40 km a výš

2. Má podle vašeho názoru přeshraniční sousedství vliv na vaše životy? a) ano b) ne

3. Jak hodnotíte tento vliv? a) negativně b) pozitivně c) je to rozporuplné

4. Co si myslíte, že je důvod, že nepociťujete žádný vliv

5. V čem vliv zahraničího souseda pociťujete nejvíce?

6. Očekáváte v příštích letech změny života obyvatel v regionu Vitorazsko v důsledku sousedství s nejbližším zahraničím? a) ano b) ne

7. Pokud ano, jaké?

8. Projevuje se zde vliv jiné země než sousední? a) ano značný b) ano částečně c) ano mírný d) neprojevuje e) nevím

9. Pokud se vliv jiné země projevuje, o které země jde? a) Čína, Vietnam b) Německo c) Slovensko d) Rakousko e) Ukrajina f) Polsko g) Jiné

10. Myslíte si, že v regionu Vitorazsko je hodně firem ve vlastnictví zahraničního souseda? a) ano b) ne

11. Jakým způsobem ovlivňují zahraniční firmy Váš život v této oblasti?

12. Kupují zahraniční sousedé nemovitosti ve vaší oblasti? a) ano, je to běžné b) jen výjimečně c) nic takového se tu nevyskytuje d) nevím

13. Jaký je účel koupě nemovitostí podle vašeho názoru? a) investice b) podnikání c) rekreace d) trvalý pobyt e) žádný, nekupují nemovitosti

14. Jezdíte za prací k příhraničnímu sousedovi? a) ano b) ne

15. Pokud ano, proč?

16. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen c) střední s maturitou d) vysokoškolské

17. Pohlaví a) muž b) žena

18. Věk a) 18 - 30 b) 31 - 40 c) 41 - 50 d) 51 - 60 e) 70 a více

19. Povolání respondentů a) dělník b) úředník c) odborná profese d) podnikatel e) důchodce f) student g) nezaměstnán h) jiné

20. Znalost jazyků a) pouze česky b) německy c) anglicky d) polsky e) rusky f) slovensky g) španělsky h) francouzsky ch) jiný



Počet shlédnutí: 42