obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zivotni_prostredi

Kapitola „Náboženství, kultura a životní prostředí“ z knihy Antropologie náboženství od Fiony Bowie řeší vzájemný vztah náboženství, kultury a životního prostředí.

Kosmologie

Ve své první části se autorka zaměřila na kosmologii,kterou vysvětluje jako teorii či koncepci vesmíru, která se zabývá vznikem, stavbou a vývojem vesmíru a jeho fungováním a rovněž postavením lidí a dalších tvorů v tomto řádu. Kosmografie pak zahrnuje příběhy, mýty a teorie vztahující se ke vzniku a počátku světa, vesmíru a lidí.

Kosmologií se podrobněji zabývá australská profesorka filozofie Freya Mathewsová, která v současné době pracuje jako výzkumná pracovnice, kromě kosmologie se ve svých pracech zaměřuje na ekologickou filosofii , ale také problematiku metafyziky, epistemologie, etiky a politiky, identity.

Antropologické údaje uvádějí, že všechny kultury obsahují příběh objasňující původ, počátek a povahu světa – Mathewsová tvrdí, že kosmologie má zásadní důležitost ve všech společnostech a pomáhá při orientaci lidí ve světě.

Dále tvrdí, že špatná kosmologie může být lepší než žádná a mezi kosmologií, životním prostředím a sociálními postoji je bezprosřední vztah - cílem její práce je předvést neadekvátnost klasické západní kosmologie. Ta totiž považuje lidi a věci za oddělené, nikoli vzájemně závislé.

Posvátné hierarchie a přirozený svět

Hlavním představitelem této kapitoly je antropolog Roy Rappaport(1926–1997), který byl vedoucí katedry antropologie na Michiganské univerzitě a prezident americké antropologické asociace. Zabýval se antropologií rituálu a ekologickou antropologií.

Rappaport tvrdí, že existují různé světové názory, jak ve světě žít. Např. na ekosystém nahlíží jinak vyspělá civilizace a jinak domorodé kmeny. Podle západní civilizace se ekosystém skládá ze tří prvků: zdroje, těch, které jsou zbytečné a těch, které se pokládají za škodlivé. Naopak Pygmejové považují les kolem sebe za tělo boha.

Klíčová je pro Rappaportovu argumentaci představa hierarchie hodnot: Na nejnižší úrovni se nachází hodnoty specifické, zaměřené na určitý cíl(jak postavit dům, vydělat peníze) Na opačném konci jsou základní hodnoty – vágní a abstraktní(svoboda, rovnost)

Zajímavá a nutící k zamyšlení je určitě Rappaportova myšlenka, že materialismus a sobectví se začínají uznávat jako ty nejvyšší ideály. To vše má katastrofální následky pro ekosystém.

Etnická skupina Kogiů v Kolumbii

Zajímavou kosmologii zastávají Kogiové. Jejich kosmologie je přesvědčuje o tom, že mají zásadní úlohu v záchraně světa před jeho ekologickým zničením, jež působí globální oteplování, neboť na vlastní oči vidí, jak z horských vrcholků pohoří Sierra Nevada mizí sníh.

Kogiové jsou jihoameričtí indiáni žijící v oblasti Sierry Nevady de Santa Marta na severu Kolumbie. Je to jediná civilizace, která přežila španělské dobývání, ubránila se vnějšímu světu a udržela svou neporušenou identitu a jediní původní obyvatelé na světě, kteří si díky výjimečné geografické poloze dokázali uchovat svou kulturu nedotčenou.

Dodnes přežívají, udržují své tradice, propracovaný duchovní systém, své zasvěcovací a věštecké rituály a upínají se k nim a žijí v naprosté symbióze s přírodou.Sierra Nevada je „mikrokosmos planety“ – pokrývá celé rozpětí klimatických pásů – od tropického deštného pralesa přes savanu až k ledovcovým vrcholkům. Kogiové sebe pokládají za „staršího bratra“ – je jim svěřeno chránit srdce světa a Evropané – „mladší bratr“, který je technicky nadaný, ale destruktivní.

Ekologická etická kosmologie

Ekologická etická kosmologie vychází z pohanské tradice a ta je zase ovlivněna domorodými kosmologiemi. Pohanská kosmologie vychází z představy posvátného vesmíru, v němž lidé nejsou pány zbytku stvoření, nýbrž existují i bytosti, které nevidíme. Mnoho členů hnutí zelených, kteří se označují za pohany, přijalo hypotézu Gaia vytvořenou v 60. letech 20. století Jamesem Lovelockem (*1919). Lovelock v ní Zemi označuje jako organickou soustavu analogickou lidskému tělu, regulující podmínky své vlastní existence. Živé organismy pomocí seberegulačních mechanismů regulují životní podmínky na planetě tak, aby pro ně byly co nejpřijatelnější. Název hypotézy pochází od stejnojmenné řecké bohyně Země.

Sekta Wicca a bohyně

Nejznámější zastánkyní pozemské (pohanské) spirituality je ekofeministka a čarodějka Starhawk (vlastním jménem Miriam Simos, *1951). Její kniha Spiral dance (Spirálový tanec), která se stala inspirací pro novopohanské hnutí, vyzdvihuje úzký vztah mezi mýty, rituály, životním prostředím a genderovými rolemi. Mýty a rituály lze podle ní totiž chápat jako odraz ekologických a sociálních skutečností i jako jejich zdůvodnění. Jedněmi ze stoupenců novopohanství jsou členové sekty Wicca, jejíž název pochází ze staré angličtiny, v níž znamenal čaroděj / čarodědjnice. Nejvíce jejích stoupenců se nachází v anglicky mluvících zemích. Uctívají duální sílu světa (boha a bohyni), 4 živly a posvátnou sílu přírody.

Mytologie, gender a životní prostředí

V 70. letech 20. stol si antropoložky feministky začínají klást otázky ohledně úlohy žen v různých společnostech se snahou najít jednotné principy, které by pomohly odhalit podobnosti a rozdíly ve zkušenostech žen na různých místech světa. Jednou takovou antropoložkou byla Sherry Ortner (*1941), která publikovala článek „Is female to male as nature to culture? (Má se žena k muži jako příroda ke klutuře?)“. V tomto článku přichází se zjištěním, že ženy jsou blíže přírodě a muži kultuře. Jelikož kultura je něco, co dále mění přírodu, je kultura nadřazená přírodě a muži jsou nadřazeni ženám.

Ženská moc a mužská nadvláda

Další z této skupiny antropoložek Peggy Reeves Sandayová se snažila o vytvoření všeobecně koncipované teorie o úloze žen ve společnosti. Ve své knize Female Power and Man Dominance: On Origins of Sexual Inequality (Ženská moc a mužská nadvláda: O počátcích ženské nerovnosti) zavedla pojem scénář sexuálních rolí, který představuje symbolické vzorce určující vztah mužů a žen k jejich okolí a k sobě navzájem. To, jaký scénář se v dané kultuře vyvine, závisí na tamním životním prostředí. Reaguje na článek Orterové, s nímž nesouhlasí, a dělí společnosti na ty s vnitřní orientací (žena a muž jsou si partnery) a s vnější orientací (muži mají nadvládu nad ženami). Společnosti se od sebe liší tím, do jaké míry oceňují vnitřní a vnější orientaci. Každé environmentální napětí (nedostatek potravy, špatné počasí, ozbrojené konflikty) posouvá společnost směrem k vnější orientaci. Je-li naopak svět zakoušen jako dobrý a přívětivý, projevuje se zde vnitřní orientace. Společnosti mohou být v zásadě uspořádány podle 4 následujících vzorců:

1) pohlaví jsou od sebe oddělena

2) pohlaví nejsou od sebe oddělena

3) rozhodovací pravomoci jsou svěřené jednomu pohlaví

4) na rozhodovacích pravomocí se podílejí obě pohlaví

Ve společnostech často nejsou výše uvedené vzorce patrné v čisté formě, ale jsou možné i jejich kombinace. Ve společnosti s podřízeným postavením žen je zdůrazňováno mužské božstvo.

Gender v rovnostářské společnosti

Výše uvedená koncepce Sandayové byla aplikována na na etnikum žijící na ostrůvku Vanatinai nedaleko Papui Nové Guineje. Na základě výzkumu Marie Lepowské byla ve zdejší společnosti identifikována rovnost mezi pohlavími, rovnost šancí a příležitostí a získaný sociální status. Podle modelu Sandayové by tedy zdejší prostředí mělo být stabilní, bezpečné, s dostatkem potravy, měly by zde být přítomny kosmogonické mýty s ženskými božstvy a kladné mytologické role pro ženy. Ve skutečnosti zde existuje duch stvořitel zvaný Rodyo, který je znázorňován jako muž (had). Mýtus o něm se však vypráví jen zřídka. Kulturně mnohem významnější je mýtus o směnných vztazích (ženská bytost učí jinou ženu, jak směňovat přebytky potravy za obřadní drahocennosti) v němž dominují ženy. Na základě tohoto zjištění byl vyvozen závěr, že hypotéza Sandayové zde platí. Kosmogonické mýty však nejsou kulturně nejrelevantnější.

Totemismus a doba snění

Způsob zkoumání vztahu mezi náboženstvím, kulturou a životním prostředí Objasnění způsobu uspořádání mezilidských vztazích a přístupu k přírodě v raných společnostech 1. model – australští domorodci Názor: náboženské představy domorodců jsou příkladem prehistorických typů kosmologie Pojmy: totem, totemismus, totemický princip

Totemismus a nejstarší podoba náboženství

Kandidát na nejstarší a univerzální podobu náboženství – vychází z evoluční perspektivy Uctívání rostlin a zvířat (fetišismus) + exogamní klanový systém + unilineární rodinný systém – McLennan Totem reprezentuje klan, oběť totemického zvířete je způsob vstupu do vztahu s božstvem – Smith Rituály se stávají důležitější než náboženské přesvědčení – uchování sociálních vazeb Náboženské přesvědčení závisí na klasifikaci jevů: posvátné a profánní – Durkhaim Totemy spojovaly příslušný klan s prostředím a posvátnem (doba snění – předkové chodí po zemi a nechávají po sobě fyzické znaky krajiny) – spojení klanu s minulostí Důraz na sociální a totemickou hodnotu zvířete pro udržení hodnot ve skupině, specifická realizace náboženství (Radcliffe-Brown)

Totemismus a způsob myšlení

Totemismus není aspekt náboženství (Lévi-Strauss) Totemy jsou „dobré k myšlení“ – vyjadřování vztahů mezi sociálními skupinami Vztah 3 prvků

	1. organizace společnosti do klanů
	2. přirazení jmen totemů určitému klanu
	3. uchování rituálního vztahu klanu s totemem

Pomáhá širšímu pohledu na lidstvo (rozšiřuje skupinu uvnitř i za její hranice)

Doba snění

= „dávno“, kdy předkové vznikli z jednotvárné krajiny Uvědomělá závislost na ekosystému Země řídí vztahy mezi lidmi a vztahy ke hmotnému prostředí Snění spojuje národy s ekologickými systémy a minulostí – vyrovnání se se změnami „symbolický“ vesmír je vyvážený z hlediska genderu Kosmologie australských domorodců je praktická i duchovní Postavy předků = totemy, které mají své úkoly – dynamické vztahy Udržování vztahů mezi lidmi Krajina – vědomá bytost, může trestat i vytvářet vztahy Domorodé právo ovlivňuje každou stránku života, vykládá základní přesvědčení a hodnoty

Závěr

různé typy kosmologie západních společností z hlediska vztahu k životnímu prostředí

Živ. prostředí má soc. i hmotné aspekty

Činnost lidí je v interakci s okolím a je jimi utvářena

Západní kosmologie jsou podle odborníků destruktivní

Sociální struktury vyvinuté v závislosti na prostředí

Vliv mytologie jako hlavního proudu v dané společnosti

Totemismus jako hledisko původu náboženství a zdůvodnění existence společností s exogamními příbuzenskými skupinami a rituálními vztahy

Rituály kódují a prosazují způsoby chování - jsou klíčové pro vyjádření a udržování příslušné kosmologie

Zdroje literatury

Bowie, Fiona: Antropologie náboženství. Praha: Portál 2008. ISBN:978-80-7367-378-9.




Počet shlédnutí: 31

zivotni_prostredi.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:40 autor: 127.0.0.1