obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zs2017:cirkev_bratrska

Vliv víry na výchovu dětí v rodinách členů Církve bratrské

Dana Benediktová, Tereza Jirmanová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017

Úvod a cíl práce

Církev bratrská je jednou z křesťanských protestantských církví, jejíž kořeny na českém území sahají do poloviny 15. století.

Z vlastního pozorování na setkání členů Církve bratrské jsme zjistily, že rodina je pro ně velmi důležitá. Na všech nedělních bohoslužbách byly přítomny celé rodiny s dětmi všeho věku. Děti mohou před a po bohoslužbě navštěvovat takzvané besídky, dále zájmové kroužky a také Rada Církve bratrské zřizuje odbory zaměřené na rodinu, děti a mládež. Tyto odbory svými činnostmi pomáhají správnému začleňování a fungování rodin a výuce dětí ve víře v rámci komunity členů Církve bratrské. Myslíme si, že v dnešní době jsou aktivity spojené s prací s rodinou velmi aktuálním tématem, a proto se na něj chceme zaměřit v rámci výchovy členů Církve bratrské.

Cílem práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jak probíhá výchova v rodinách členů CB?

Ke zodpovězení této otázky dále pomohou výzkumné podotázky:

  • Jak jsem uvěřil já a co mi víra přináší?
  • Jak víru předávám svým dětem?

Literární rešerše

Tématu výchovy a rodinného života v souvislosti s vírou se věnuje celá řada autorů. Můžeme jmenovat například Christine Ponsardovou, která se ve své knize Víra v rodině věnuje celé řadě otázek každodenního života věřící rodiny. Nabízí velké množství podnětů k zamyšlení nad těmi nejběžnějšími životními situacemi a poskytuje inspiraci pro řešení nejrůznějších problémů, které se v životě věřící rodiny mohou objevit. Hovoří například o situaci, kdy se děti začnou bouřit proti společné modlitbě, o vztazích rodičů a pubertálních dětí, o efektivní školní přípravě, o problémech s partnerskými vztahy dospívajících dětí a mnohých dalších tématech.1)

Velice užitečné rady, jak správně vést děti k víře, lze nalézt v knize Když se děti ptají na Boha od autorské dvojice Grün Anselm a Rogge Jan-Uwe. „Předávání hodnot, jako je víra v Boha a duchovní život, vede skrze příklad, empatii, rituály, ale také přiznání vlastních chyb a jejich vzájemné odpouštění.“2)

Výchově dětí v souvislosti s křesťanskou vírou se věnuje také Jana Junková ve své diplomové práci Křesťanská výchova dětí v předškolním věku. Autorka zde prověřuje, metodou porovnání teoretických poznatků s aplikací v praxi a realizací v projektech, následující hypotézu: „Rozvíjí-li předškolní křesťanská výchova na základě respektování vývojových, věkových a individuálních zvláštností, harmonicky všechny stránky osobnosti dítěte, včetně duchovní, předpokládám, že děti jsou schopné žít křesťanské hodnoty ve své vrstevnické sociální skupině v každodenním životě a na svém stupni vývoje svou víru prožívat a také ji, na základě porozumění řeči symbolů a gest, slavit.“ 3)

Metodologie

V průběhu terénního šetření bylo užito metod kvalitativního výzkumu, konkrétně zúčastněného pozorování a polostandardizovaných rozhovorů, jež byly vedeny technikou osobního dotazování.

Zúčastněné pozorování se uskutečnilo při nedělním shromáždění Sboru, během kterého proběhla Večeře Páně, ke které věřící přistupují každou třetí neděli v měsíci. Pozorování bylo zjevné, členové Sboru byli obeznámeni s důvodem naší návštěvy. Zúčastnily jsme se bohoslužby a následného neformálního setkání všech členů, během něhož byly provedeny rozhovory.

Představení respondentů

Se všemi našimi respondenty jsme se setkaly osobně po nedělní bohoslužbě, která probíhala ve Sboru Církve bratrské v Praze 3. V rámci bohoslužby probíhala také pravidelná besídka, kam po odsloužení první části, odchází děti. Po skončení jsme se setkaly také s dětmi, které nám vyprávěly, co na besídce dělaly. Máme tedy názory i těch nejmladších, nepovažujeme je však za relevantní respondenty.

4)

Ludmila s Janem jsou manželé a pro vstup do Církve bratrské se rozhodovali společně před svatbou. Oba pocházejí z katolických rodin, ne však příliš praktikujících. Mají tři dcery, všechny jsou členky CB a jsou podle křesťanských zásad také vychovávány. S jednou z dcer jsme měli také možnost se setkat. S manželi byl ale rozhovor veden odděleně, abychom mohly následně sledovat, zda se názory na výchovu a víru v rodině shodují či naopak.

Jitka je členkou CB od 12 let, kdy ji k tomu přivedl její starší bratr. Původně pocházeli z katolické rodiny, ale nakonec se rozhodli vstoupit. Maminka sourozenců dnes navštěvuje také Sbor Církve bratrské. U rozhovoru s paní Jitkou byla přítomna její desetiletá dcera, která se ráda vyjadřovala ke všemu, co maminka pověděla. Za toto jsem ráda, protože máme názory na výchovu spojené s vírou podkresleny i názory nejmladší generace.

Pětatřicetiletý Petr byl ve víře Církve bratrské vychováván již od dětství svými rodiči, se kterými se pravidelně účastnil církevních shromáždění. Uvnitř církve si během svého života našel naprostou většinu přátel a také svoji manželku, se kterou má nyní dvě děti, které vychovávají taktéž ve víře Církve. Děti navštěvují kázání, besídky a využívají i dalších nabídek, které CB dětem poskytuje.

Daniel byl stejně jako Petr vychováván ve víře CB již od dětství. Přestože byl ve víře vychován odmala říká, že opravdu uvěřil až kolem 17. roku svého života a byl to pro něj velmi emotivní zážitek. Díky častému setkáváním s ostatními členy CB si naprostou většinu kamarádů a blízkých přátel našel v Církvi. Své děti vychovává dle křesťanských zásad Církve a on sám nacvičuje s dětmi z CB nejrůznější divadelní představení a je členem hudebního uskupení Církve.

Michal, který je nyní kazatelem, se pro vstup do Církve bratrské rozhodl v 16 letech. Je sice pokřtěným katolíkem, ale říká, že před vstupem do CB se cítil spíše jako ateista. Materiální svět mu připadal velice prázdný a on chtěl od života něco více, to nalezl právě ve víře. K CB ho přivedl jeho dobrý kamarád, který byl členem Církve. Na Církvi má velmi rád, že zde může potkávat stejně smýšlející lidi, které se mu stali nejlepšími přáteli. Své potomky, stejně jako všichni členové CB vychovává dle hodnot Církve.

Představení Církve bratrské

Církev bratrská navazuje svou činností na působení Jednoty bratrské (později Obnovené Jednoty bratrské), která vznikla v polovině 15. století na území Českého království. První sbor Jednoty bratrské byl založen v roce 1457 v Kunvaldě u Žamberka, jednalo se o reformační církev navazující na učení mistra Jana Husa a Petra Chelčického. Vůdcem nově vznikající Jednoty byl bratr Řehoř. Už v letech 1460-61 za vlády Jiřího z Poděbrad dochází k první vlně pronásledování členů. Později, když za vlády Jagellonců došlo k oslabení královské moci, působení Jednoty zažívalo klidná léta. Ta definitivně končí v období Třicetileté války, kdy po roce 1620 dochází v Českých zemích k silné rekatolizaci. V této době dochází k silné emigrační vlně, jmenujme především J. A. Komenského. Po mnoho let žili nekatolíci v utajení. Až v roce 1722 byl na území Saska na panství hraběte Zinzendorfa založen Herrnhut (Ochranov), kam mohli tajně evangelíci z Českých zemí migrovat. Herrnhut se postupně rozšiřoval a byly z něj vysílány sbory do celého světa. Do „země otců“, za kterou jsou Čechy a Morava považovány, se členové Jednoty bratrské vrátili po roce 1862 a zahájili zde evangelizační činnost. K prvním činům bratrské práce v Čechách patří založení sirotčince v Dolní Čermné u Lanškrouna. Po mnoha žádostech obdrželi členové v roce 1880 státní uznání a začali působit pod názvem „Evanjelická církev bratrská“. Od této chvíle dochází k nárůstu – jsou zakládány jednotlivé sbory na celém území. Po vzniku Československé republiky přijala církev jako oficiální označení Jednota bratrská a začala se plně věnovat péči o sirotky, o staré lidi a poskytovat diakonické služby nemocným. Tyto činnosti byly přerušeny druhou světovou válkou, později událostmi roku 1948. V roce 1951 se Jednota spojila s částí spolku „Modrý kříž“ a Spolkem rozhodných křesťanů na Těšínsku. V roce 1967 dochází k přejmenování na dnešní Církev bratrskou. Po roce 1989 se Církev vrací ke svému původnímu, neomezenému působení.

Herrnhut a hrabě Zinzendorf 5)

Církev bratrská je křesťanská církev navazující na české i světové protestantské církve. Za pravidlo víry i života přijímá Písmo svaté – Bibli. Hlásí se ke starokřesťanským vyznáním víry, k reformovaným konfesím, k odkazu Jednoty bratrské a k zásadám evangelikánského hnutí vyjádřených např. vyznáním Lausannského závazku z roku 1974 a Závazku z Kapského města z roku 2010. 6)

V Církvi bratrské je velký důraz kladen na zvolenou příslušnost k církvi, věřící se mají stát svědky své víry. Jednou z nejdůležitějších oblastí je manželský a rodinný život, který je spojený s křesťanskou výchovou dětí. V Církvi jsou uznávány dvě svátosti – křest a večeře Páně, skrze něž si mají věřící připomínat osobu a dílo Ježíše Krista. „Křest představuje pohřeb starého člověka, definitivní rozchod s minulostí a vzkříšení nového člověka k životu s Kristem. Večeře Páně pak představuje duchovní posilu skrze tělo a krev našeho Pána. Je také znamením duchovní jednoty mezi věřícími.“ 7) Každý Sbor si vytváří vlastní pravidla průběhu Večeře Páně. Sbor v Praze 3 má Večeři Páně každou třetí neděli v měsíci – v danou chvíli ti, kteří chtějí přijímat chléb a víno (jde zde o symboliku Poslední večeře Páně, ne o přeměnu vína v krev jako je tomu u Katolické církve) povstanou a straší bratří mezi nimi roznáší kalich s vínem a chléb.

Členové CB slaví všechny důležité křesťanské svátky a také dodržují nutnost, která vychází z Bible, se na tyto svátky řádně připravit. Každý by měl zanechat práce, soustředit se na Boha, očistit se a radovat se. Důležité je slavit svátky ve společenství rodiny a Božího lidu. V CB se ctí neděle – den Páně, Velikonoce, Nanebevzetí, Letnice, Vánoce a Advent (které původně nejsou biblickými svátky, ale jako svátky byly ustanoveny mnohem později).

„Základní duchovní i organizační jednotkou Církve bratrské je Sbor. Základním posláním Sboru je žít k oslavě Boha. Děje se tak především podřízením se evangeliu Ježíše Krista, jeho srozumitelným zvěstováním lidem všech generací, jakož i rozvíjením a budováním osobní víry a zbožnosti, společenství Sboru a Církve bratrské a evangelizační a diakonické služby.“ 8) Na území České republiky působí 157 Sborů a stanic s pravidelnou Bohoslužbou. 9) Sbory jsou sdruženy do 12 seniorátů. Výkonným a řídícím orgánem každého Sboru je Staršovstvo. Nejvyšším orgánem CB je v každé zemi Konference, výkonným a řídícím orgánem pak Rada, která je volena a odvolávána Konferencí, které se ze své činnosti zodpovídá.

Podle údajů Českého statistického úřadu se při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 hlásilo k Církvi bratrské celkem 10 865 občanů, z celkového počtu věřících hlásících se k nějaké církvi tak tvoří přibližně 0,7 %. 10)

Vlastní práce

Jak jsem uvěřil já a co mi víra přináší?

Dva z našich respondentů byli ve víře CB vychováváni od útlého dětství svými rodiči, s nimiž se účastnili bohoslužeb a setkání.

Daniel s rodiči navštěvoval shromáždění, jeho rodina s ostatními členy jezdila na společné sborové dovolené, kde si velmi rád hrával s ostatními dětmi. Přestože byl ve víře vychováván odmala říká, že opravdu uvěřil až kolem 17. roku svého života a byl to pro něj velmi emotivní zážitek. Díky častému setkáváním s ostatními členy CB si naprostou většinu kamarádů a blízkých přátel našel v Církvi.

Zbylí čtyři respondenti vstoupili do Církve bratrské v období dospívání na základě vlastního rozhodnutí.

„V určitém věku jsem pochopil, že potřebuji patřit do křesťanského společenství. Navštívil jsem vícero shromáždění, ale nakonec jsem zůstal ve Sboru Církve bratrské. Zde mě oslovila především přátelská atmosféra a důraz na kázání Božího slova.“ sdělil Jan.

Jako důvody, proč se obrátili k víře, uvádějí manželé Ludmila a Jan potřebu patřit do společenství, v němž lidé vyznávají stejné životní hodnoty jako oni. Jitka společně se starším bratrem uvěřili v Boha ve chvíli vyrovnávání se s těžkou životní situací bezprostředně po náhlém úmrtí svého otce. Michal se rozhodl pro obrácení se k Bohu z důvodu jakési prázdnoty materiálního světa, od života požadoval něco více, a to nalezl právě prostřednictvím víry jako takové.

Ohledně výběru Církve bratrské řekla Ludmila: „Církev bratrská se mi líbila především protože je zde méně liturgie, kladen větší důraz na Boží slovo a příjemná rodinná atmosféra. Ve Sboru se všichni navzájem dobře známe.“

Všichni dotazovaní se shodli na tom, že je víra nijak neomezuje a nic jim nebere, naopak jim mnohé dává.

„To, že jsem součástí tohoto celku, mi dává svobodu, pevný základ, na který se mohu postavit a říct svůj názor, pocit smíření a radosti, a především řadu přátel, kterým mohu důvěřovat.“

Ať už jsou členové Církve bratrské ve víře vychováváni od malička ve svých rodinách nebo k víře přišli sami později, kladou velký důraz na zvolenou příslušnost k církvi a stávají se svědky své víry. To znamená vědomí silného citového spojení nejen s Bohem, ale též s ostatními členy Sboru. Nezávisle na sobě se všichni dotazovaní shodují na tom, že jsou si členové Církve bratrské opravdu velice blízcí, důvěřují si a mohou se tak prohlašovat za jakousi „jednu velkou rodinu“ v rámci níž mohou sdílet své radosti i strasti, vzájemně si naslouchají a pomáhají. Pocit sounáležitosti pomohl respondentům najít si svou cestu k Bohu.

Jak víru předávám svým dětem?

Všichni oslovení respondenti mají již děti, a to v různém věku i počtu. Nejmladší holčička, o které mluvil tatínek, byla dvouletá, naopak nejstarší ze zmiňovaných je jednadvacetiletá slečna.

V domácím prostředí dochází od rodičů na děti k předávání především společenských a mravních hodnot podložených křesťanskou etikou. Dětem je od malička vštěpována nejen láska k bližním, ale také láska k Bohu. Děti jsou seznamovány se starozákonními příběhy a také se životem Ježíše Krista. Na příkladech z Bible se učí, jak se mají správně chovat.

U rozhovoru s respondentkou Jitkou byla přítomna také její desetiletá dcera, která vše doplňovala o své názory. Jitka řekla: „Od malička dětem vyprávím příběhy z Bible v takové pohádkové verzi, lépe se jim to pak pamatuje a také chápe. Samozřejmě se s dětmi s mužem modlíme před spaním a také při jiných příhodných příležitostech…. Také jim vštěpuji, co mají a nemají dělat a jak se mají chovat.“ A na to Jitčina dcera reaguje „No, to nás mamka učí. A taky že se nemají říkat sprostý slova.“

Všichni dotazovaní rodiče vodí své potomky na společná shromáždění, dětské besídky, využívají široké nabídky CB, která dětem poskytuje nejrůznější aktivní vyžití, celé rodiny se účastní sborových výletů, dovolených a podobně. Dětem se ve společnosti ostatních dětí z Církve bratrské velmi líbí a veškeré sborové aktivity si užívají. Toto bylo na dětech již od pohledu patrné při naší návštěvě nedělního shromáždění a následně také potvrzeno vyprávěním rodičů i samotných dětí. Daniel si během rozhovoru dělal legraci z hudebního nadání svých synů „Kluci doma na piano hrát nechtějí, ale jen co přijdou sem do sboru, velice rádi se s ostatními dětmi předhání, kdo zahraje lépe a jak se od minule zlepšil.“ Děti zde také nacvičují různá divadelní představení a následně si užívají, když mohou své pečlivě připravené vystoupení předvést ostatním členům sboru, svým rodičům, blízkým a kamarádům.

Členové Církve bratrské předpokládají, že je nutné najít si životního partnera, který je věřící. Dětem je myšlenka toho, aby nejen partneři, ale také kamarádi vyznávali stejné hodnoty jako oni, vštěpována od brzkého věku. Respondenti – rodiče věří, že jsou jejich děti vychovány tak, aby hledaly vždy mezi křesťany. A nejlépe mezi členy Církve bratrské.

Ludmila o volbě partnerů svých třech dcer: „Holky chápou, že je nutné najít si partnera, který je křesťan. Nejlépe by samozřejmě bylo, kdyby byl členem CB, pokud by nebyl, rodina by se mohla tříštit, kdyby nechodili všichni společně na stejná shromáždění. To by nebylo dobré.“ Nezávisle na rozhovoru s Ludmilou mluví i Jan (manžel Ludmily) o dcerách obdobně: „Důležité je, najít si věřícího partnera, ale je to rozhodnutí dcer, koho si vezmou. Já ale věřím, že jsou vychované tak, že si najdou někoho se Sboru. Hlavně musí dojít k poznání Krista. Partner, který nepoznal Krista, není dobrým partnerem pro život.“ Stejně hovoří i Daniel, který říká: „Je na překážku, pokud je partner nevěřící, zastává totiž jiné hodnoty než křesťané. Partner či opravdový přítel by měl být křesťan. Je totiž důležité, aby oba ve vztahu potřebovali boží lásku a blízkost.“

Všichni oslovení členové Církve bratrské se nezávisle na sobě shodují, že aktivně předávají nejen víru v Boha, ale také duchovní hodnoty, hodnoty společnosti a způsoby chování svým dětem od jejich bezprostředního dětství až do dnes. Každý z respondentů jmenoval způsoby, jak jako člen Sboru (nejen) vlastní děti ovlivňuje. Mezi procesy, které probíhají doma v rodinách patří především vyprávění biblických příběhů a vysvětlování co a proč se stalo, u starších dětí pak čtení a rozebírání různých pasáží z Bible. Dále rodiče od malička učí děti modlitbičky, později i vážné modlitby. A také jsou dětem v rodinách předávány křesťanské hodnoty. Procesy, které neprobíhají v rodinách, ale rodiče na ně vliv mají, jsou především návštěvy bohoslužeb, sdílení času s ostatními členy Sboru, sborové výlety či poutě a také účast dětí na besídkách. Děti členů Církve bratrské jsou do budoucna vychováváni k tomu, aby si své životní partnery hledaly mezi křesťany, především mezi příslušníky Církve bratrské.

Rodiče s dětmi na bohoslužbě, Církev bratrská Žižkov. 11)

Závěr

Výzkumnou otázku se podařilo zodpovědět na základě provedených rozhovorů se členy Církve bratrské navštěvujícími Sbor v Praze 3. Respondenti byli vybíráni z věkové skupiny střední generace, konkrétně ve věkovém rozmezí od 30 do 50 let. Všichni z dotazovaných již mají potomky, na jejichž výchovu je pohlíženo napříč různými rodinami shodným způsobem. A to ať byli dotázaní rodiče ve víře vychováváni od malička ve svých rodinách nebo se pro víru rozhodli v průběhu života sami, kladou velký důraz na zvolenou příslušnost k církvi.

Všichni oslovení jsou v otázce výchovy dětí jednotní. Výchova probíhající doma v rodinách znamená především vyprávění biblických příběhů a vysvětlování co a proč se stalo, u starších dětí pak čtení a rozebírání různých pasáží z Bible. Dále rodiče od malička učí děti modlitbičky, později i vážné modlitby. Zásadní je i předávání křesťanských hodnot. Výchova v rodinách je dále podpořena sborovými autoritami, například kazateli obracejícími se během bohoslužeb k dětem, nebo vedoucími besídek. To znamená, že výchova neprobíhá pouze na úrovni rodiny, ale také mimo ni, v rámci celé Církve bratrské. Děti se účastní bohoslužeb a besídek, nacvičují divadelní představení a jezdí na sborové výlety či tábory. Díky dlouhodobému působení křesťanské víry je tak pro děti zcela přirozené, že si své přátele a protějšky nachází právě v řadách členů Církve bratrské.

Použitá literatura

Literární zdroje

GRÜN, Anselm; ROGGE, Jan-Uwe. Když se děti ptají na Boha. Praha: Portál, 2013. Počet stran 168. ISBN 978-80-262-0341-4.

JUNKOVÁ, Jana. Křesťanská výchova dětí v předškolním věku. Praha: Katolická teologická fakulta UK, 2009.

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství, první vydání, Praha: NOSTALGIE, 2009. Počet stran 264. ISBN 9788021319356.

PONSARDOVÁ, Christine. Víra v rodině. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. Počet stran 239. ISBN 978-80-7195-184-1.

ŠRÁMEK, Marek. Základy pro Sbor Církve bratrské v Praze 13

ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Matouš Stach - moravský misionář v Grónsku. První vydání. Praha: Samuel, 2012. Počet stran 96. ISBN 978-80-868449-81-2.

Ústava Církve bratrské, účinná od 10.05.2013, vydána pro vnitřní potřeby Církve bratrské

Internetové zdroje

Církev bratrská [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADrkev_bratrsk%C3%A1

Církev bratrská [online]. [cit. 07.11.2017]. Dostupné z: https://portal.cb.cz/

Diakonie Církve bratrské [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: http://www.cb.cz/diakonie/o-nas/

Fotogalerie Církve bratrské Žižkov [online]. [cit. 02.11.2017]. Dostupné z: http://www.cb.cz/praha3/kdo-jsme/fotogalerie/

Seznam míst s bohoslužbami [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: https://portal.cb.cz/sbory

Stručná historie Jednoty bratrské [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: http://jednotabratrska.cz/index.php?clanek=43

Stručný nástin hlavních biblických svátků [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: http://cb.cz/husinec/Zajimavosti/Strucny_nastin_hlavnich_biblickych_svatku

Vyznání víry Církve bratrské [online]. [cit. 29.10.2017]. Dostupné z: https://portal.cb.cz/vyznani-viry-cirkve-bratrske


Počet shlédnutí: 68

1)
PONSARDOVÁ, Christine. Víra v rodině. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. Počet stran 239. ISBN 978-80-7195-184-1.
2)
GRÜN, Anselm; ROGGE, Jan-Uwe. Když se děti ptají na Boha. Praha: Portál, 2013. Počet stran 168. ISBN 978-80-262-0341-4.
3)
JUNKOVÁ, Jana. Křesťanská výchova dětí v předškolním věku. Praha: Katolická teologická fakulta UK, 2009.
4)
Zdroj: vlastní zpracování
5)
Herrnhut a hrabě Zinzendorf [online]. [cit. 02.11.2017]. Dostupné z: https://www.pinterest.com/pin/569705421597711903/
6) , 8)
Ústava Církve bratrské, účinná od 10.5.2013, vydána pro vnitřní potřeby CB
7)
Šrámek, Základy pro Sbor Církve bratrské v Praze 13
9)
Sborů je celkem 76, stanic je 77 a jsou přidruženy pod svůj mateřský Sbor
11)
Fotogalerie Církve bratrské Žižkov [online]. [cit. 02.11.2017]. Dostupné z: http://www.cb.cz/praha3/kdo-jsme/fotogalerie/
zs2017/cirkev_bratrska.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:41 autor: 127.0.0.1