Obrana Sókratova

Jde se o spis, který zaznamenává Sókratovu obhajobu a řeč při procesu, který proti němu byl veden roku 399 př.n.l. Sókratovi žalobci byli tři, Anytus, Meletos a Lykon. Žaloba zněla následovně: Sókratés byl vinen tím, že kazí mládež a že nevěří v bohy, v něž věří obec, nýbrž v jiné nové síly daimonské. Jako trest byl navržen trest smrti, vypitím bolehlavu.

Sokrates se snaží vyvracet nepravdy, které se o něm šíří. Podle jeho žalobců hloubá o věcech nebeských, vyzkoumal vše, co je pod zemí, z nepravosti dělá právo a ani v bohy nevěří.

Říkal mnoho věcí, které mnoho lidí nechtělo slyšet, a tak si z těch mnoha lidí celkem rychle vytvořil mnoho žalobců. Jeho velké zjištění bylo to, že neví nic a že ti co si myslí, že něco ví, tak neví ani to, že neví nic. A později nabyl zkušenosti: „Zkoumaje lidi podle pokynu božího, shledal jsem, že nejproslulejší mezi nimi bezmála nejvíce postrádají rozumu, kdežto jiní, kteří jsou pokládáni za horší, že jsou schopnější rozumného života.“ Sokrates se dále brání a dochází na to, že i kdyby mu Athéňané chtěli dát milost s podmínkou, že už nikdy nebude filosofovat porušil by jí. Dál bude hledat člověka, který něco ví a každému co nic neví a dělá, že snad něco ví, to okamžitě vyčte a bude se s ním o to přít. „A to budu dělat každému koho potkám, mladému i starému, cizinci i občanu, spíše však občanům, poněvadž jste mi rodem bližší.“

Sokrates vysvětluje proč chodí od jednotlivce k jednotlivci a neudělá nějaké plošné rozebrání lidí. „Toho příčinou je však to, že na mne působí cosi božského a daimonského…“

Poté je už odsouzen k smrti hlasováním a uvažuje o důvodu k naději „jak mnoho důvodů je k naději, že jde o něco dobrého. Jedno z dvojího je smrt: buď je mrtvý docela ničím a nevnímá docela nic, nebo, jak se praví, je to jakýsi přechod a přesídlení duše na jiné místo.“ Filozof tvrdí, že k tento výsledek není podmíněn tím, že by ve své řeči nepřinesl dostatek důkazů o svojí nevině, ale faktem, že se neodhodlal hrát na struny pocitů. V závěru už se obrací více na své žáky než na širší obecenstvo a říká, že je rád, že k soudu přišel, protože daimonion ho ráno, když vycházel z domu, nezadržel, takže věci se dějí tak, jak mají. Zároveň říká, že se smrti nebojí, protože může být pro člověka dobrem.



---

Počet shlédnutí: 43