Mezikulturní vztahy - ZS 2022

JIH 268

1. týden 28. 9. 2022 státní svátek (sv. Václav)
2. týden 5. 10. 2022 - náhrada v pondělí 3. 10. 2022 v C22 od 14:00 do 16:15
3. týden 12. 10. 2022
4. týden 19. 10. 2022
5. týden 26. 10. 2022
6. týden 2. 11. 2022
7. týden 9. 11. 2022
8. týden 16. 11. 2022
9. týden 23. 11. 2022 chodsko.pptx
10. týden 30. 11. 2022
11. týden 7. 12. 2022
12. týden 14. 12. 2022

(náboženské migrace, populační dynamika, náboženství a hospodářství) Prvním z cílů tohoto bloku je získat základní náboženskou gramotnost, aby absolvent kurzu dokázal rozpoznat a rozlišovat jednotlivé náboženské tradice v rámci hlavních světových náboženství (křesťanství, islám, judaismus, hinduismus, buddhismus).

Cílem prvního tématu je ukázat, v jakých ohledech může náboženství ovlivňovat společnost a kulturu:

• náboženské migrace: nedobrovolné náboženské migrace, cyklické a krátkodobé náboženské migrace – náboženské pouti
• populační dynamika: závislost demografických ukazatelů na míře religiozity
• náboženství a hospodářství: náboženská tradice a specifika při pěstování určitých plodin a chovu zvířat, sezónnost poptávky určitých komodit v závislosti na náboženské tradici
• náboženství a politické uspořádáni: politické systémy přímo a nepřímo ovlivněné náboženskou tradicí, státní náboženství, sekularismus

Klíčová slova: náboženství a společnost, náboženství a kultura, náboženské migrace, náboženství a demografie, náboženství a hospodářství, náboženství a politika.

Cílem tohoto bloku je představit nejstarší monoteistické náboženství judaismus, ukázat na pozadí vzniku tohoto náboženství a jeho vývoj až do současnosti.

Dějiny Izraele – začátek starověku (oblast zhruba dnešního Izraele, Palestiny, částečně Egypta).

• Genesis – stvoření, patriarchové (Abrahám, Izák, Jákob (Izrael), Josef, Mojžíš).
• Centrum – Jeruzalémský chrám (vypálen r. 70 po Kr.), dnes – Zeď nářků. Na chrámové hoře je dnes Omarova mešita a mešita al-Aksa.
• 2. století – neúspěšný boj proti Římanům, Židé se stávají na 2000 let národem bez vlasti.

Židovská představa o Bohu

• Monoteismus
• Zjevení praotcům a Mojžíšovi
• Zákaz zobrazování Boha i vyslovování jeho jména (Jsem ten, který je).
• Lineární vnímání času i dějin
• Etika: bázeň před Bohem, láska k Bohu a druhému člověku, pravidelný rytmus práce.
• Nesmrtelnost duše – není přijímána u všech skupin.

Hebrejská Bible neobsahuje Nový zákon:
Tři části: Tóra – 5 knih Mojžíšových, Proroci, Spisy (historické, žalmy, Píseň písní, Job, Kazatel, Přísloví…).

Kalendář - kombinace lunárního a solárního, měsíce podle lunárního cyklu (buď 29, nebo 30 dnů), lunární rok je o 11 dnů kratší (jednou za 2, nebo 3 roky se vkládá 13. měsíc), začátek roku na jaře, změna letopočtu na podzim, počítání let od stvoření světa (5783 = 2022)

Hlavní skupiny Židů

• Sefardi (podle označení Španělska). Dříve islámské, pak křesťanství (přestup, ale ve velké míře dodržování židovských tradic). 1492 – vyhoštění. Uchování jazyka (stará španělština – ladino). Dnes pouze menší počty – Sarajevo, Francie, Pyrenejský pol.
• Aškenaz (podle označení Německa), především v Polsku (centrum) a okolních zemích. Jidiš.
• Karaimové (Karaité) – Litva, Krym – malé skupiny v Turecku, Egyptě, Francii, USA
• Falašové – židovská komunita v Etiopii s odlišnými obřady (zachovávání původních starozákonních obětí…). Téměř všichni emigrovali do Izraele.

Židé ve světě
Celkový počet kolem 16 mil. osob

• USA / Izrael(ivrit, 1948 vznik Izraele, odmítnutí Araby.) (Izrael / USA)
• Francie (již z římské doby, J – blíže k Sefardům, S – Aškenázové)
• Rusko
• Ukrajina
• Další početné židovské obce jsou v Bělorusku, Kanadě, Británii, Argentině, Brazílii, JAR a Austrálii.

Ekonomická situace

• Významný způsob obživy – peněžní obchod (lichva, zástava…)
• Ekonomické důvody – zdroj antisemitismu (např. Rotschildové)
• Německo – významný antijudaismus u Luthera, pak z ekonomických důvodů od 30. let 20. století – nacistické Německo (zabavování majetku).

Klíčová slova: Podstata židovského náboženství, počty a rozmístění židů, židovské skupiny, židovská diaspora.

V další části bude představeno křesťanství jako vyústění a završení judaismu (z pohledu křesťanů), jeho výchozí etické principy a jeho geografické rozšíření. Zároveň se posluchači seznámí se základním dělením křesťanství na ortodoxní, katolickou a protestantskou část.

Podstata křesťanství, křesťanské skupiny, geografické rozmístění a odlišnosti křesťanských skupin, katolicismus, ortodoxní křesťanství, protestantismus.

Klíčová slova: Podstata křesťanského náboženství, počty a rozmístění křesťanů, křesťanské skupiny.

Patří mezi monoteistická náboženství.

• Tzv. „náboženství knihy“.
• Křesťanství navazuje na judaismus.
• Historie křesťanství
  • Ježíšova doba (zvláště privilegovaná v křesťanských dějinách)
  • Apoštolské období
  • Dějiny křesťanských církví

Podobně jako židé věří křesťané ve stejného Boha (spolu s muslimy).

• Společný základ se židovstvím (posvátná kniha křesťanů je Bible – Starý a Nový zákon). Starý zákon je společný se židy (Pět knih Mojžíšových – Pentateuch - tóra, prorocké knihy, a spisy – letopisy, žalmy). Kanonicky se zcela nepřekrývají (deuterokanonické knihy – Tobiáš, Ester, Sírachovec, Kniha moudrosti…)
• Na Starý zákon navazuje Nový zákon (4 evangelia, Skutky apoštolů, epištoly a Apokalypsa).
• Lineární vnímání času (dějiny spásy)
• Završení dějin - Vykupitel

Vznik hierarchie

• Nejstarším teologickým centrem byl Jeruzalém.
• V prvních stoletích (až do 5. století) měla výsadní místo Alexandrie (Egypt) a Antiochie (hlavní město Sýrie).
• Sídlem patriarchy je od nejrannějších dob i Řím, který se ovšem dlouho teologicky předchozím teologickým centrům nemohl rovnat. Státní náboženství v roce 313, předtím bylo křesťanství jako státní náboženství již 50 let v Arménii.
• Konstantinopol jako „druhý Řím“ a jako místo konání mnoha velkých synod dostává vlastní patriarchát až v roce 381.

Dělení církví

• Pnutí mezi Východem a Západem a soupeření patriarchátů je záležitostí již 4. století.
• Chalcedonský koncil (451 – konstantinopolský patriarcha je postaven na roveň papeži) – některé východní církve se po tomto koncilu odloučily (monofysité) – část Egypta, rozdělení syrského patriarchátu (Mezopotámie, Sýrie). Založení vlastních patriarchátů – nestoriáni. Odloučení Arménie.
• Snaha katolické církve o unii s východními předchalcedonskými církvemi.
• Pravoslavná církev – považuje se a řadí mezi starobylé východní církve, ale je církví odštěpenou (velké schizma 1054 – vzájemná exkomunikace římského a konstantinopolského patriarchy).

Reformace

• Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení Luthera (1517).
• Anglikánská církev (Jindřich VIII. 1491-1547 – snaha o nezávislost na papeži). Na pomezí katolicismu a protestanství. (V anglikánské církvi je podobně jako ve všech východních církvích a v římskokatolické církvi sedm svátostí, u protestantů to neplatí.)

„Latinská“ církev - římskokatolická

• Hlavou církve je římský biskup – papež, který je zároveň i hlavou všech ostatních unionovaných církví. Volba papeže – konkláve kardinálů.
• Římskokatolická církev (a tedy i latinský obřad) je zdaleka nejrozšířenější.

Římsko-katolická církevní hierarchie

• Hierarchie na základě svěcení:
  • Biskup – kněz – jáhen
• Hierarchie na základě funkce (správa územních jednotek):
  • Papež (kardinálové) – biskup (diecéze), světící (pomocný) biskup (titulární biskup) – arcijáhen (v případě dělení diecéze) – okrskový vikář – (děkan) farář – kaplan.

Tento blok seznamuje studenty s okolnostmi vzniku islámu a jeho hlavními pilíři. Zároveň se posluchači seznámí s hlavními podobnostmi s dalšími abrahámovskými náboženstvími (judaismus a křesťanství) a zásadními odlišnostmi. Přednáška chronologicky ukazuje štěpení islámu na hlavní směry a geografické rozmístění muslimů podle příslušnosti k těmto skupinám.

• Monoteistické náboženství
• „Náboženství knihy“
• Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) – podle muslimů je toto náboženství starší (návaznost na židovskou tradici).
• Proroci – od Mojžíše přes Ježíše až k poslednímu proroku Mohamedovi.

• Zjevení od anděla Gabriela Mohamedovi
• Mohamedova manželka Chadídža jako první přijímá islám
• Nutnost odstěhovat se z Mekky (do dnešní Medíny).
• Ještě za Mohamedova života došlo k islamizaci Mekky – počátky islámského státu, který obsáhl zhruba celou Arábii

• Zapsán až po Mohamedově smrti
• 114 súr seřazených od nejdelší po nejkratší (pouze první súra „Otviratelka“ – tzv. islámský Otčenáš tvoří výjimku). Vždy je uvedeno, zda se jedná o súru z Mekky, či Mediny.
• Basmala – Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného
• Všechny muslimské směry a sekty spojuje pět společných a základních pilířů islámu (povinností muslima):
  • Vyznání víry (Není boha kromě Boha – Alláha – a Mohamed je jeho prorok) – šaháda
  • Modlitba (5x denně) – namáz, příp. salát (je zapotřebí být umytý – rituální očista, mít čistý oděv, být na čistém míst ě a být otočen na správnou světovou stranu).
  • Almužna – zakát
  • Půst (měsíc Ramadán) – sawm [saum]
  • Pouť do Mekky – hadždž
• Islám je přísným monoteistickým náboženstvím (přes velkou vstřícnost k Ježíši značně kritizuje křesťanství, zvláště pak nauku o Trojici).
• Islám je komplexní:
  • Věrouka
  • Bohem určený systém práva
  • Civilizace
• Islám nevytváří církev, organizační formou obce věřících je stát.

Sunnité, šíité

Muslimské státy, posvátná místa islámu

Další část přibližuje hinduismus jako navenek jednotný náboženský systém, ale zároveň systém, který má obrovské množství variant, z nichž u některých může být náboženská složka v pozadí.

Část týkající se buddhismu ukazuje společné prvky s hinduismem, ale rovněž poukazuje na zásadní odlišnosti mezi těmito náboženstvími. Přednáška představuje buddhismus v jeho základních rysech včetně geografického členění na základní specifické skupiny (případně školy).

Klíčová slova: Rozšíření a počty muslimů, Podstata islámu, Rozdělení muslimů, Svatá místa islámu

Rozšíření a počty hinduistů, Vznik hinduismu, Podstata hinduismu, Posvátná místa

Rozšíření a počty buddhistů, Začátky buddhismu, Chápání světa, Dělení buddhistů

Tento blok seznamuje posluchače s vlivem náboženství na státoprávní uspořádání (od zmínek na náboženské tradice v ústavách nebo zákonech jednotlivých států až po preferenci určitých náboženství ze strany státu). Zároveň budou představeny systémy politických stran vycházejících z určité náboženské tradice (např. pravicové a středopravicové křesťanské strany v evropském prostoru a srovnání s okolnostmi vzniku výrazně levicových křesťanských stran v jihoamerickém prostoru).

Klíčová slova: státní náboženství, konfesionalismus, náboženství a politické strany

Teorie etnicity (pojmy národ, etnikum a jejich atributy v různých geografických oblastech, etnicita, koncepty nacionalismu)

Klíčová slova: národ, stát, národnost, státní příslušnost, evropské národní státy vers. nenárodnostní koncepty státnosti, nacionalismus a jeho projevy, koncept my vers. oni.

Definice menšiny; hlavní prvky vydělující menšiny – jazyk, náboženství, historické povědomí etnické konflikty a ekonomické blokády (bojkoty) založené na odlišné etnicitě

Klíčová slova: etnické minority, etnicita na základě jazyka, etnicita na základě náboženství, etnicita na základě odlišné historie, národnostní konflikty

Klíčová slova: příbuzenství, odvozování původu, sňatková rezidence, preferované a společensky sankcionalizované sňatky, endogamie, exogamie.



Počet shlédnutí: 69