Jako téma naší seminární práce jsme si vybrali jak by se náboženský učitel přizpůsobil dnešní době. Jako náboženského učitele jsme si vybrali zakladatele mormonských církví Josepha Smithe. Jeho náboženství vzniklo v 19. století ve Spojených státech amerických a do povědomí lidí se dostalo například kvůli notoricky známé odloučené odnoži Fundamentalistické Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů a nebo kvůli novému Netflix seriálu Tajné životy mormonských žen (Secret Lives of Mormon Wives, 2024).
Představíme Vám život Josepha Smithe, techniky a prostředky, kterými by se adaptoval a přiblížil lidem dnešní moderní doby, pokusíme se popsat, jak by zachoval relevantnost svého náboženství a trochu porovnáme Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů s jinými náboženstvími (především křesťanskými).

23. prosince 1805 - Sharon, Vermont
Narodil jsem se do rodiny Josepha a Lucy Mack Smithových, ve skromných podmínkách farmářské usedlosti. Byl jsem pátý z jedenácti dětí, ale jen devět z nás přežilo dětství. Naše rodina nikdy nepoznala luxus a nemohla si dovolit veřejné vzdělání, takže jsem navštěvoval školu jen tři roky. Většinu svého vzdělání jsem načerpal doma, kde jsme s rodinou studovali Písmo, především Bibli. Už od dětství mě fascinovaly příběhy v ní a vždy jsem se v nich snažil najít smysl svého života.
Byl jsem veselý kluk. Rád jsem si hrál s ostatními dětmi, zápasil a poměřoval síly. Všechny tyto chvíle radosti však byly přerušeny, když mi bylo sedm let. V tu dobu mě zasáhl tyfus, který zdecimoval naši oblast. Po dvou týdnech jsem se uzdravil, ale byl tu problém. Měl jsem silnou infekci v noze, která se rychle šířila, a nakonec to dospělo až k rozhodnutí amputace. Moje matka, silná to žena, přemluvila lékaře, aby zkusil jinou metodu – vyštípnout napadenou část kosti. Bylo to bolestivé a já odmítl jakoukoliv pomoc, kterou by mi poskytla kořalka nebo anestezie. V tom okamžiku se ve mně něco zrodilo. Získal jsem sílu, která mě provází tělem i duší dodnes.

Rok 1820 - Stát New York
Můj život se začal točit kolem něčeho mnohem většího než jen mých osobních zkoušek. Bylo mi 14 let, když v našem státě New York probíhalo náboženské oživení. Lidé se stále více zajímali o náboženství a často se hádali o pravdu. Já jsem však byl v tomto ohledu zmatený. Nevěděl jsem, co si mám myslet, když každý tvrdil, že má pravdu. Přišel jsem na to, že pro odpovědi musím jít přímo k Bohu. Jednoho dne jsem si přečetl verš v Novém zákoně, který mě oslovil a rozhodl jsem se, že se vypravím do lesa a pomodlím se. A právě tam jsem se setkal s Bohem a Ježíšem Kristem.
Spatřil jsem sloup světla, přesně nad svou hlavou. Obklopil mě. Slyšel jsem hlas, který mě oslovil jménem. Byly to dvě bytosti. Jedna z nich mě oslovila jménem, ukazující na druhou bytost, a řekla: „Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!“ Bylo to nezapomenutelné – mé první vidění. To také změnilo můj život navždy a v srdci jsem věděl, že můj úkol na tomto světě je mnohem větší, než jsem si kdy mohl představit.

Rok 1827 - Manželství s Emmou Haleovou
18. ledna 1827 jsem si vzal za ženu Emmu Haleovou. Byla to žena, která mě milovala, podporovala a věřila ve mě, když jsem potřeboval sílu. V našem manželství jsme měli jedenáct dětí, z toho dvě byly adoptované. První tři děti nám zemřely jen pár hodin po narození. Mnohé bolesti a ztráty, které jsem zažil, mi však daly silnější víru a odhodlání. V roce 1831 jsme adoptovali dvojčata, ale i jedno z nich, chlapec, nám předčasně zemřel. I když jsem prožil tak těžké chvíle, víra mi pomohla jít dál.

Rok 1829 - Kniha Mormonova
Jednoho dne jsem se vydal k pahorku v blízkosti Palmyry, kde jsem se setkal s andělem Moronim, který mi předal zlaté desky, na nichž byl zapsán dávný příběh lidí, kteří žili na tomto kontinentu v době Ježíše Krista. Tyto desky jsem přeložil během několika měsíců a Kniha Mormonova byla poprvé vydána v roce 1830. Bylo to svědectví o Ježíši Kristu, které bylo určeno pro tuto dobu a pro tento lid.

Roky 1830–1844 – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Ačkoli jsem se narodil v roli farmáře, můj život mě zavedl na mnohem širší cestu. Pracoval jsem jako editor, podnikatel a obchodník. Když jsem vedl Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, věnoval jsem se nejen duchovnímu vedení, ale také organizování misionářské práce, která se rozšířila daleko za hranice našeho státu. Měl jsem tu čest podílet se na vytvoření největší ženské organizace na světě a vidět, jak roste a mění životy žen. Během těchto let jsem také dohlížel na výstavbu tří měst, která měla být útočištěm pro naše členy. Stavba byla náročná. Čelili neustálému pronásledování a nepřátelství ze strany místní lůzy. Přesto jsme pokračovali ve výstavbě a vytváření míst, kde bychom mohli žít podle naší víry a přesvědčení. A také jsme pracovali na stavbě dvou chrámů, které měly být posvátnými místy pro naše rituály a náboženské obřady.
Bohužel, naše úsilí nebylo přijato s otevřeností, kterou jsme si přáli. Místní obyvatelé, kteří nás považovali za hrozbu, nás vyhnali ze všech tří měst, která jsme vybudovali. Jejich nenávist a násilí náš zasáhlo, ale i tak naše víra zůstala neochvějná. Církev přežila a pokračovala, i když my jsme byli nuceni opustit domovy, které jsme tolik milovali.

Rok 1844 – Politická kampaň a smrt
V roce 1844 jsem se rozhodl postavit proti nespravedlnosti. Spolu s vedoucími Církve jsem oznámil svou kandidaturu na prezidenta Spojených států. Chtěl jsem bojovat za náboženskou svobodu a občanská práva pro nás všechny. V květnu jsem byl oficiálně nominován. Naše naděje na změnu však byly krátké. V červnu téhož roku jsem byl spolu s mým bratrem Hyrumem zatčen na základě křivých obvinění z výtržností a vlastizrady.
Dne 27. června 1844 nás obklopila zhruba 150 členná lůza, která nás ve vězení zastřelila. Bylo mi 38 let, Hyrum měl 44. Tělo mé i Hyrumovo bylo vystaveno veřejnosti, aby se mohli naši následovníci rozloučit, a pak byla těla tajně pohřbena, aby se zabránilo dalšímu znesvěcení. Má víra a poselství však žijí dál.¹⁾

Bůh mě v minulosti naučil, jak důležitá je schopnost komunikovat a organizovat. Dnes, když mám možnost využívat moderní technologie, nevidím důvod, proč bych toho nevyužil. Když jsem v minulosti hovořil k lidem, bylo třeba mnoho úsilí a cesty, abychom se setkali a sdíleli poselství. Dnes máme online konference a webináře, prostředky, jak oslovit lidi po celém světě, i když jsme na různých místech. Pomocí těchto nástrojů se rád setkávám s věřícími, vedu diskuse o Duchu svatém, o naukách, které nám byly svěřeny, a odpovídám na otázky, které dnes lidi trápí.
Svět dnes žije na sociálních sítích - Instagram, X a Facebook jsou pro mě nástroje, jak se podělit o svou víru s těmi, kteří hledají pravdu. Sdílím krátká videa o svědectví, inspirující verše a modlitby, abych povzbudil a ukázal směr těm, kdo ztratili naději. Na Facebooku se mohu spojit s mými spojenci, hlavně s těmi, kteří jsou na druhém konci světa. Přidávám relevantní příspěvky, komunikuji, a jsem tak neustále propojen s naší komunitou lidí.
Vytvořil jsem aplikaci „Světlo Pravdy“, která slouží k hlubšímu studiu Písem a umožňuje nám interaktivní zapojení do učení. Místo pouhého čtení, jak jsme byli zvyklí, nyní máme možnost se podílet na diskuzích o významech veršů, zkoumat různé interpretace a sdílet osobní zkušenosti. Aplikace představuje moderní vzdělávací nástroj pro studium Bible. Prostřednictvím interaktivních prvků usnadňuje porozumění biblických textů a podporuje aktivní zapojení uživatelů do studia. Je vhodná pro individuální i skupinové studium a umožňuje efektivnější využití času při studiu Božího slova.
A je toho víc, k šíření Božího slova využívám digitální knihy a audioknihy. V minulosti jsme psali a tiskli knihy, dnes můžeme poskytnout naše Písma a učení v elektronické podobě, aby si je mohl přečíst každý, kdo má přístup k technologiím. A pro ty, kteří se raději učí posloucháním, záznamy z přednášek, svědectví a lekce nahrávám.
Využívám také virtuální realitu, abych členům církve mohl přiblížit jak jsem přijímal vidění od Boha a jak těžké byly naše začátky. Nasadíte si brýle a můžete zažít to jak vypadalo mé první setkání s Bohem a Ježíšem Kristem nebo jak probíhala má další vidění. Můžete se podívat na příběhy z mého života nebo historie církve, například na to, jak vznikala Kniha Mormonova, jak jsme stavěli naše první osady a chrámy nebo na mou tragickou smrt.
Naší aktuálně nejoblíbenější platformou je YouTube, kde pravidelně vysílám svůj podcast s názvem „Pravda je jen jedna – a to ta moje.“ Tato platforma nám umožňuje oslovit široké spektrum diváků, kteří touží nejen po duchovních odpovědích, ale i po inspirativních rozhovorech, které se dotýkají různých oblastí života. Do každé epizody zvu zajímavé hosty – jedná se o odborníky, učence, členy církve i lidi z různých oborů, kteří mají co nabídnout. Naším cílem není pouze předávat náboženské poselství, ale také vést diskuse o běžném životě, o výzvách, kterým čelíme, o osobním růstu, historii a aktuálním dění. Tím se snažíme ukázat, že víra se neodděluje od každodenního života, ale je jeho přirozenou součástí. Velmi důležitou součástí našeho podcastu je Q&A (otázky a odpovědi). Diváci nám mohou během přenosu posílat své dotazy, na které se snažím spolu s hosty odpovědět. Témata se často liší – od hlubokých filozofických otázek až po praktické rady pro každodenní život. Tímto způsobem vytváříme prostor pro interakci, což našim posluchačům umožňuje cítit se jako aktivní součást naší komunity. Abychom oslovili co nejširší publikum, zvláště ty, kteří anglicky nerozumí, každou epizodu opatřujeme titulky v několika jazycích. Díky tomu můžeme sdílet naše poselství a zapojit diváky z různých koutů světa, kteří se chtějí zúčastnit diskuse.

Věřím, že každý člověk může mít přímý a osobní vztah s Bohem. Tento princip je dnes stejně důležitý jako v době, kdy jsem obdržel své první zjevení. Ve světě, který stále více zdůrazňuje individualitu vidím, jak tento přístup může sloužit lidem, kteří touží po vlastním duchovním růstu. Nemusíme se spoléhat pouze na slova druhých – každý z nás může hledat Boží vedení ve svém životě a nalézt odpovědi přímo od Něho. Učím, že Bůh odpovídá těm, kteří k Němu přicházejí s upřímným srdcem, a toto přesvědčení je dnes aktuálnější než kdy dřív.
Svět se mění a já vidím, že některé otázky, které dnes lidé řeší, nebyly v mé době na pořadu dne. Věřím však, že zásady evangelia jsou věčné a mohou být aplikovány i na moderní dobu. Mohl bych se zaměřit na reinterpretaci některých nauk způsobem, který by odpovídal současným otázkám. Například bychom mohli diskutovat o tom, jak můžeme žít v souladu s přírodou, jak naplňovat Boží přikázání ve vztahu k rovnosti mezi muži a ženami nebo jak se přiblížit k lidem z LGBTQ+ komunity s láskou, soucitem a porozuměním. Pravda zůstává stejná, ale může být vyjádřena způsobem, který osloví moderní svět.
Nikdy jsem neviděl vědu a víru jako protiklady. Obě hledají pravdu, každá svým způsobem. V dnešním světě bych se zapojil do dialogu s vědci a mysliteli, kteří zkoumají stvoření a přírodní zákony. Nové archeologické objevy nebo poznatky z oblasti kosmologie by mohly obohatit naše porozumění Písmu a potvrdit pravdivost Knihy Mormonovy. Mohli bychom také diskutovat o bioetických otázkách nebo o povaze lidského vědomí – a hledat v nich Boží rukopis. Věřím, že vše, co je pravdivé, pochází od Boha, a proto bych chtěl vést rozhovor mezi vírou a vědou v duchu spolupráce, ne rozporu.
Vždy jsem věřil v sílu společenství. Věřím, že církev by měla být místem, kde si lidé navzájem pomáhají, kde nacházejí podporu a kde společně pracují na zlepšení světa kolem sebe. Dnes bychom mohli využít digitální platformy k organizování projektů solidarity – pomoci znevýhodněným, podpoře udržitelnosti a ochraně životního prostředí. Každý člen církve by mohl přispět svými schopnostmi a časem, ať už na místní nebo globální úrovni. Věřím, že Boží království na zemi není jen otázkou víry, ale i skutků lásky a služby.
Církev musí být živým a přizpůsobivým tělem. Vedení církve by mělo naslouchat hlasům všech členů, včetně mladší generace, která přináší nové pohledy a energii. Dnešní svět vyžaduje flexibilní struktury, které umožní laickým členům zapojit se do rozhodování a směřování církve. Nevidím vedení jako pozici moci, ale jako službu. Pokud bychom dokázali vytvořit participativnější model, kde by se více lidí podílelo na budování a vedení církve, zajistilo by to její růst a udržitelnost pro budoucí generace.
Věřím, že Pán nás povolává nejen k tomu, abychom bránili víru, kterou jsme obdrželi, ale také abychom ji přizpůsobovali tak, aby stále oslovovala srdce lidí v jakékoli době.
_{Pozn.: Kapitoly 2. a 3. byly sepsány s pomocí chatbotu ChatGPT. Text byl napsán vlastními slovy, pouze některé nápady byly převzaty od ChatuGPT. https://openai.com/index/chatgpt/}

Jaké kroky bych podnikl, aby se mé náboženství vyrovnalo ostatním světovým náboženství a trendům? Velice dobrá otázka, kterou si zkusíme trochu více rozebrat. Začneme tím, že vám popíši rozdíl mezi mormonismem a Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKS(PD). Ve zkratce mormonismus je náboženských směr, který jsem založil v roce 1830 ve státě New York, USA, pod původním názvem „Církev Kristova“, a vychází z mých učení (Joseph Smith). Ostatní církve (denominace) vznikly nebo se odštěpily postupem času. Ti co jsou součástí CJKS se často sami nazývají mormony, avšak od tohoto označení začínáme upouštět, jelikož zcela přesně nevystihuje ty, co vyznávají CJKS. Sami věřící upřednostňují označení „Svatí posledních dnů“ nebo „členové Církve Ježíše Krista“.²⁾ Nejznámější je Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (The Church of Jesus Christ of Latter-Day Saints - LDS Church), tento název mi vyjevil Bůh v jednom mém vidění z roku 1838.³⁾ Dnes tato církev čítá kolem 17,2 milionů věřících na celém světě, nejvíce jich je v mé rodné zemi, Spojených státech amerických, kolem 7 milionů⁴⁾. U vás v Česku byla církev registrována v roce 1991 a při sčítání lidu v roce 2021 se k ní přihlásilo 713 lidí.⁵⁾
Čím se CJKS liší od ostatních křesťanských církví? Začneme pojetím Boha, jelikož to je v CJKS odlišné od křesťanského pojetí - křesťané vnímají Boha jako Trojici, kdy Bůh je jedno nedělitelné a nehmotné bytí ve třech podobách: Otec, Syn a Duch Svatý, ty jsou sice odlišné, ale mají jednu stejnou božskou podstatu.⁶⁾ Členové Církve Ježíše Krista věří v „Božskou trojici“- Bůh Věčný Otec, Jeho Syn Ježíš Kristus a Duch Svatý, kdy je každý z nich samostatnou konkrétní bytostí, které jsou však sjednocené svým záměrem (spasení a oslavení), mají pomoci se lidem vrátit k Bohu, aby s Ním mohli žít.⁷⁾ Odlišné vnímání Boha může být pro některé zajímavé a tím pádem je může přivést k tomuto náboženství.
Dalším rozdílem je jak vlastně funguje Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů? Hlavní sídlo církve je ve městě Salt Lake City ve státě Utah, USA, které založil, po mé smrti, můj zvolený nástupce Brigham Young v roce 1847.⁸⁾ V čele církve stojí prezident, skromně se přiznám, že prvním prezidentem církve jsem byl já, momentálně je jím Russell Marion Nelson (17. prezident), který má dva rádce, toto trio tvoří První předsednictvo Církve. Společně s nimi (prezident a První předsednictvo) tvoří nejvyšší orgán Církve ještě Kvórum Dvanácti apoštolů.⁹⁾ Oproti ostatním křesťanským náboženstvím (katolické, protestantské a pravoslavné) uznávají členové Církve Ježíše Krista kromě Bible (převážně Bible Kralické) hlavně Knihu Mormonovu, Nauky a smlouvy a Drahocenné perly.¹⁰⁾ Ostatní nejvíce rozšířená křesťanská náboženství berou jako svaté písmo převážně jen Bibli. CJKS ale stejně jako pravoslavné a protestantské křesťanství neuznávají katolického papeže jako hlavu jejich církve. Avšak prezident, někdy ale i První předsednictvo a Kvórum Dvanácti apoštolů bývají v CJKS označováni církevním titulem - prorok a zjevovatel. U těch, kteří nesou tento titul, se předpokládá, že přímo komunikují s Bohem (dostávají vidění), mohou měnit, rozšiřovat nebo vymazávat různá pravidla a učení církve. Další denominace tohoto hnutí tyto termíny rovněž používají, ale ne všechny je uznávají.¹¹⁾
Co se kněžství v církvi týká je to „moc Boží, propůjčená lidem“ a rozděloval jsem je na tři řády a bylo pro ženy a muže. Dnes se v CJKS oddělují jen dva druhy kněžství (Áronovo a Melchsedechovo), která jsou vyhrazena pouze mužům, dokonce do roku 1978 nemohli být kněžími lidé černošského původu.¹²⁾ U tohoto tématu bych se rád zmínil o Kristově komunitě (do roku 2001 Reorganizovaná Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů - RLDS), což je odštěpená církev od CJKS, kterou jsem v podstatě také založil, ale do dnešní podoby ji reformoval můj nejstarší syn Joseph Smith III. Řekl bych, že tato odnož byla a je na svou dobu poněkud progresivnější než zbytek církví. Jelikož neodpírala kněžství mužům černošského původu a od roku 1984 uznala právo ke kněžství i ženám. Dokonce oddávají i homosexuální páry a k otázkám ohledně LGBTQ+ komunity jsou také značně benevolentní.¹³⁾
Ohledně LGBTQAI+ komunity CJKS není úplně pro ani proti a její názory jsou poněkud smíšené. Na našich webových stránkách najdete všechny informace, které byste o CJKS potřebovali nebo chtěli vědět, včetně právě otázek ohledně LGBTQ+ komunity a stejnopohlavních párů. I přes to, že CJKS klade velký důraz na manželství, rodinu a rodinný život, dalo by se očekávat, že se pokusí přizpůsobit novým trendům ve společnosti, což je částečně pravda. Na webových stránkách existují texty ohledně přitažlivosti ke stejnému pohlaví (same-sex attraction) a ohledně stejnopohlavních manželství (same-sex marriage) a ačkoli se vůči přitažlivosti ke stejnému pohlaví vyjadřuje církev poněkud pokrokově a tolerantně (jako k přírodní věci, kterou nedokáže jedinec ovlivnit), vůči stejnopohlavnímu manželství už tak tolerantní nejsou. Podle CJKS je manželství výhradně svazek mezi mužem a ženou, který trvá i po smrti na věčném životě (celestial or eternal marriage) a „Bůh neschvaluje stejnopohlavní sňatky“. Proto stejnopohlavní manželství není povoleno ani uznáváno CJKS. Také je dobré zmínit, že jakékoli sexualní styky, homo- nebo heterosexuální, jsou mimo manželství zakázány, ale podobně je to i u jiných náboženství^{14) 15)}. Když porovnám výroky papeže Františka I., jako hlavy katolické církve, ty jsou také smíšené až protichůdné. Za 11 let svého pontifikátu od papeže bylo zveřejněno mnoho výroků ohledně queer komunity - od naprosté tolerance („Who am I to judge them?“)¹⁶⁾ a schválení udělovat požehnání stejnopohlavním párům,¹⁷⁾ přes neurčité (ale spíše pozitivní) vyjádření ohledně gender-affirming péče pro transgender lidi,¹⁸⁾ až po údajné použití hanlivého označení pro gay muže.¹⁹⁾
Proto bych rád řekl, že žádná církev není dokonalá, jelikož i když má církev pomohla v mnoha amerických státech k legalizaci nebo k uznání stejnopohlavních sňatků a práv, přiznávám, že by mohla být otevřenější a tolerantnější vůči těmto tématům a tím by se mohla přiblížit převážně mladší generaci, která na víru obecně trochu zanevřela. Tímto bych však rád navázal na spasení a na otázku věčného života, která by měla být cílem všech členů Církve Ježíše Krista.²⁰⁾ Tato myšlenka je odlišná od křesťanských náboženství, avšak podobné smýšlení o životě po smrti můžeme najít v hinduismu či buddhismu. V našich textech je věčný život popsán takto:

„Obdržet věčný život znamená získat spasení, požehnání pramenící z věčné rodiny a oslavení, což je „nejvyšší stav štěstí a slávy“. Prostřednictvím Boží lásky a milosti budou všechny Boží děti po smrti vzkříšeny a získají nesmrtelnost (viz Moroni 7:41). Věčný život je něco více než jen nesmrtelnost a patří k němu i to, že člověk zdědí nejvyšší stupeň celestiálního království, bude žít jako součást věčné rodiny, bude takovým, jako je Bůh, a bude žít v Jeho přítomnosti. Věčný život je největší dar, který můžeme od Boha obdržet (viz Římanům 6:23; Nauka a smlouvy 14:7).“²¹⁾
Tento věčný život si členové CJKS zaslouží pouze když se budou řídit pravidly církve, kterých je, přiznávám, možná příliš. Zakázán je například alkohol, tabák, nápoje obsahující kofein (káva i čaj), intimní styky mimo manželství nebo pokud není za účelem početí, členové by se měli oblékat a chovat skromně a měli by odvádět desátek (10% ročního příjmu) církvi.²²⁾ Toto je pouze pár pravidel, které by se měli dodržovat, proto aby se má církev stala pro lidi dnešní doby více atraktivní mohl bych některá tato pravidla pozměnit nebo je úplně vypustit.
Uznávám, že tento nátlak na to žít kompletně bez hříchu, v manželském svazku a dodržovat všechna daná pravidla, aby se člověk dostal do celestiálního království věčného života, se může zdát poněkud zastaralý nebo přísný, ale právě tímto se má církev odlišuje od ostatních a to jí podle mě činí výjimečnou a ve své podstatě atraktivní.
Jak už bylo jednou řečeno, žádné náboženství není dokonalé, ale má církev je ta jediná pravá, chtěl bych se věnovat jednomu spornému tématu - polygamii. Polygamie je velice rozebíraná v souvislosti se založením mormonských církví. O mých polygamistických vztazích se velice často spekuluje a v rámci přizpůsobování 21. století, si vlastně nejsem jistý jestli bych se měl přiznat či nikoli, jelikož toto téma může někomu připadat atraktivní a někomu zase ne.
Na příkladu FLDS vám mohu ukázat, jak by se to dělat nemělo. Jednou z nejznámějších mormonských církví, která praktikovala polygamii je FLDS (Fundamentalist Church of Jesus Christ Latter-Day Saints), česky Fundamentalistická Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Bohužel se tato odnož zapsala do paměti, celého světa, ale především Američanů, případem Warrena Jeffse, dosti negativně. Kořeny této odnože sahají až k druhému prezidentovi CJKS, Brighamu Youngovi, který přivedl členy CJKS z Nauvoo v Illinois do Salt Lake City v Utahu. Young byl pravděpodobně nejznámějším polygamistou v historii mormonismu i přes to, že polygamie se CJKS oficiálně vzdala v roce 1890.²³⁾ Centrem komunity FLDS se stala komunita v Short Creeku (dnes Colorado City, Arizona) a za své zakladatele pokládají Josepha Smithe a poté právě Brighama Younga. Ale tato církev je vlastně velice mladá, protože FLDS, tak jak ji známe, je teprve z roku 1954, kdy se pod vedením LeRoye S. Johnsona mormonská fundamentalistická skupina přetvořila a vznikla Fundamentalistická Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Jeho následníkem se stal v roce 1986 Rulon Jeffs, otec Warrena Jeffse.²⁴⁾ Tomuto tématu se věnuje čtyřdílná série z Netflixu - Keep Sweet: Pray and Obey (česky přeloženo jako Modlit se, poslouchat, neodmlouvat) z roku 2022, která nabízí mrazivý pohled do toho jak fungovala fundamentalistická sekta známá jako Fundamentalistická církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (FLDS). Tato odnož mormonské církve se vyznačuje extrémně striktními pravidly a polygamními manželstvími. Příběh se točí kolem Warrena Jeffse, manipulátorského vůdce FLDS, který po smrti svého otce převzal kontrolu nad církví. Pod jeho vedením se pravidla stala ještě přísnější a Warren byl obviněn ze sexuálního zneužívání nezletilých dívek, včetně svých vlastních manželek (měl 78 manželek z nichž bylo 24 nezletilých). Dále se věnuje vyšetřování a soudním procesům proti Warrenu Jeffsovi a snahu o to, aby se spravedlnosti dostalo všem obětem. Dokument se také zaměřuje na život žen v této komunitě, které byly nuceny se vdávat v mladém věku, často s příbuznými, a jejich život byl striktně kontrolován. Mnohé z nich byly oběťmi sexuálního zneužívání. Tyto informace jsou postaveny na svědectví tří žen, které se rozhodly opustit tuto církev a svědčit o hrůzách, které se uvnitř této uzavřené komunity děly. Jejich příběhy odhalují dopady Warrenova režimu na životy jednotlivých členů. A na konec se vrátíme k názvu dokumentu - Keep Sweet: Pray and Obey - bylo heslo Rulona Jeffse podle, kterého se měly chovat všechny ženy ve Fundamentalistické Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů.²⁵⁾

A jak by náš náboženský učitel Joseph Smith přežil a uspěl ve světě, kde má náboženství často jiný význam než v minulosti?
Z pohledu Josepha Smithe by dnešní Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla pravděpodobně překvapivou směsicí toho, co od ní očekával a toho, co by ho možná zaskočilo. Přeci jen doba se od vzniku církve v 19. století hodně změnila. Jeho vize o celosvětové církvi, která by dosáhla všech národů, se bezesporu naplnila. Moderní technologie, které by si nikdy nedokázal představit, umožňují oslovit lidi po celém světě. Přesto bychom mohli spekulovat o tom, jak by reagoval na některé současné výzvy, jako je například otázka LGBTQ+ komunity a jaké kroky by pro toto přizpůsobení podnikl. Církev se vyvíjí, přizpůsobuje se měnícímu se světu, ale zároveň si zachovává své základní hodnoty a učení. Joseph Smith by nás pravděpodobně vyzval, abychom byli otevřeni zjevení a pokračovali v budování Božího království na zemi stejně tak, jako se o to snažil on. Ať už se ztotožňujeme s jeho náboženskými přesvědčeními nebo ne, můžeme se od něj inspirovat v hledání vlastního smyslu života a v úsilí o lepší svět. Srovnání Josepha Smithe a Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů s jinými náboženstvími nám ukazuje, že všechny náboženství mají své vlastní jedinečné rysy a hodnoty. Některé aspekty mormonské víry mohou být podobné jiným náboženství, jiné jsou zcela odlišné a specifické pro mormonské církve. Jeho příběh nás učí o důležitosti víry, odvahy a vytrvalosti. V dnešním světě plném změn a nových výzev bude muset Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů hledat nové způsoby, jak oslovit mladé lidi a lidi z různých kultur. Možná by se mohla více zaměřit na sociální otázky, jako je chudoba, změna klimatu nebo nerovnost.




Počet shlédnutí: 31