Hare Krišna - Skrze jídlo blíže k Bohu

Strava je nutnou součástí života všech lidí, avšak na to, jak má správně vypadat a co od ní očekávat, mívají lidé různé názory. Někteří se touto otázkou příliš nezabývají a dokážou se spokojit se vším. Jiní se prostřednictvím vyváženého jídelníčku snaží pečovat o své zdraví. Nakonec jsou tu i tací, kteří do otázky stravování přináší život duchovní a kvůli svému přesvědčení se zříkají určitého typu potravin. To je případ Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, neboli hnutí Hare Krišna.

Vyznavači Hare Krišny uznávají Krišnu jako nejvyššího boha a své filosofické základy společně s vegetariánským životním stylem přejímají ze starověkých indických textů – véd, stejně jako hinduismus, se kterým mnohé sdílí, avšak sami se k němu neřadí. Hnutí založil v roce 1966 v USA Šrí Šrímad A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda a své stoupence si našlo po celém světě. Dnes už se počet přívrženců pohybuje kolem milionu, hnutí vlastní 500 hlavních center, chrámů a venkovských komunit, dále téměř téměř 100 vegetariánských restaurací a tisíce skupinových programů a komunitních projektů, jako jsou například tábory.¹⁾ Snadno lze Krišnovi zastánce potkat i v Praze, kde za doprovodu zpěvu pořádají průvody, nebo se snaží všelijak upoutat možné další zájemce.

Přesto, že je toto hnutí obsáhlé a zahrnuje spoustu zásad, které by stály za detailnější prozkoumání, je tato práce zaměřená především na stravování, rituály s ním spojené a na způsob obživy. Toto téma může upoutat převážně svojí netradičností v českých podmínkách a nebo tím, že poukazuje na vnímání něčeho tak zásadního, jako je stravování, ze zcela jiného úhlu pohledu.

Jako hlavní otázka byla položena:

Jak hnutí Hare Krišna ovlivňuje stravování svých stoupenců v České republice?

A jako podotázky byly vybrány:

• Jakou filosofii a jaké rituály spojené se stravou stoupenci vyznávají?
• Jaké jsou pro stoupence v České republice možnosti požadovaného stravování?
• Jak se stravují stoupenci hnutí Hare Krišna v Indii, případně jaké podobnosti a rozdíly se zde oproti České republice vyskytují?

Cílem práce by mělo být nejen zodpovězení výše uvedených otázek, ale také částečné přiblížení hnutí Hare Kršna naší společnosti a poukázání na zvyky a pravidla, které k tomuto vyznání patří.

Důraz správného přijímání potravy a zároveň kus z filosofie odkrývá článek 'God is a vegetarian': The food, health and bio-spirituality of Hare Krishna, Buddhist and Seventh-Day Adventist devotees²⁾, který poukazuje na australský kvalitativní výzkum z let 2005-2009, ve kterém se výzkumníci pomocí rozhovoru dotazovali zástupců Hare Krišny, Buddhistů a Adventistů sedmého dne ohledně rozměru vegetariánství v jejich víře. Výsledky u Hare Krišny ukazovaly nejintenzivnější důraz na vegetariánství a promítaly se v několika podobách. Zaprvé jde o samotné vnímaní Boha jako vegetariána, kterému je jídlo před konzumací nabízeno a který toto jídlo ochutí svojí láskou. Stoupenci tak konají, aby s Krišnou navázali přímý duševní kontakt. Další podoby spočívaly například ve vlivu jídla na lidské zdraví a na chování. Božské jídlo, mezi které patří povolené potraviny, dokáže člověka duševně povznést a člověk se chová vstřícněji. Naopak tomu jídlo ignorance, kam se řadí například právě maso, je jídlem nemocí a negativních pocitů, které se mohou projevovat agresivnějším chováním, nebo vzpurností. Třetí hodnotnou podobou vegetariánství je důležitost rozdávání jídla veřejnosti, které stoupenci vnímají jako své poselství za účelem pomoci světu od negativního vlivu nevhodných potravin. Článek tedy naznačuje, že pro věřící duchovno není pouze víra v Boha s nehmotnými duchovními hodnotami, ale že se přenáší i do našeho fyzického světa a do společnosti.

Mnoho dalších informací ohledně filosofie se také lze dočíst v předmluvě Kršnovy vegetariánské kuchařky³⁾ (The Hare Krishna Book of Vegetarian Cooking), kde se autor snaží čtenáře seznámit s myšlenkami hnutí Hare Krišna, z jakých zdrojů vychází a jak se má správně stravování dodržovat. Seznamuje také čtenáře s prasádamem (rituál obětování jídla Krišně). Dále nahlíží na vegetariánství ze zdravotního, ekonomického, etického a náboženského hlediska. Autor například srovnává anatomii masožravců, býložravců a člověka a z tohoto srovnání pak vyvozuje, že člověk je anatomií blíže býložravcům. Snaží se také poukázat, že pěstování obilovin se vyplatí mnohem více než chov zvířat na maso (např. za 16 kg obilí získáme nazpět 1 kg masa). Z pohledu etičnosti pak naráží na to, že velkochovy jsou nepřirozené a zvířata v nich jsou vězněna a že živením se masem jiného živého tvora není správné. Dále v knize můžeme najít i 130 receptů. Knihu je možné nalézt v tištěné i elektronické podobě.

K otázce dostupnosti požadované stravy v České republice můžou napomoci kuchařky, které jsou v ČR k dostání. Jednou z nich je i 108 receptů od Góvindy⁴⁾, kterou lze zakoupit v Hare Krišna restauracích. Tato kuchařka obsahuje recepty na chleby, polévky, různé podoby rýže, zeleninová jídla, chuťovky, saláty, sladkosti a nápoje. Je více zaměřena právě na Českou republiku, jelikož ingredience na jednotlivé recepty jsou zde dostupné a nevyužívají tolik koření, jako tomu bývá v jiných zemí. Kuchařka také obsahuje rady, kde lze sehnat jaké koření a pro úplné začátečníky se v ní lze dočíst základy o Hare Krišna kuchyni nebo o tom, čemu se při pořizování potravin vyvarovat.

Pro tuto práci bylo použito několik metod sběru informací. První metodou bylo studium dokumentů, které sloužilo k přiblížení tohoto náboženského hnutí a na jejichž základě bylo vytvořeno přesnější zaměření výzkumu. Informace se čerpaly z knížek, které byly darovány právě od stoupenců hnutí Hare Krišna a z internetových článků v českém i v anglickém jazyce. Výhodou čerpání informací z internetu je jejich snadná dostupnost a široká nabídka, informace však nemusí být vždy úplné, nebo nemusí být vůbec správné. Texty obsažené v knihách přímo od zdroje už mají hnutím schválenou hodnotu, avšak bývají často nábožensky zabarvené.

Jako druhý krok byl použit nestandardizovaný rozhovor s panem Josefem Tolarem, 36 letým manažerem vegetariánské restaurace Govinda v ulici Na Hrázi (jedné z mnoha pražských restaurací připravující jídlo podle zásad Hare Krišny), který byl osobně vyzpovídán. Tato technika byla vybrána z důvodu nedostatečné znalosti problematiky a rozhovor měl posloužit jako úvod, ze kterého by se následně sestrojily výzkumné otázky. Pan Tolar poskytl základní informace ohledně filosofie svého vyznání, přiblížil a vysvětlil základní myšlenky vegetariánství, kterého se stoupenci Hare Krišny řídí a poukázal na důležitost správného stravování v dnešním světě. Respondent byl velice milý, ochotný a pohostinný. Výhodou tohoto rozhovoru bylo množství informací, které respondent poskytl, jelikož mu bylo necháno více volného prostoru a bylo tak možné podívat se na problematiku z více pohledů. Nevýhodou na druhou stranu byla témata, do kterých se respondent dostával, avšak která se zaměřením na stravování nesouvisela. Rozhovor byl nahráván jako hlasový záznam.

Následně bylo využito osobních polostandardizovaných rozhovorů s mnichem Hare Krišny Zdeňkem Dopitou a s Lubošem Trkovským z vegetariánské restaurace Balaráma v Orlické ulici. Rozhovory posloužily k zodpovězení výzkumných otázek. Výhoda polostandardizovaných rozhovorů spočívá v již pevně daných tématech, avšak respondentovi je stále nechán dostatečný prostor. Lze tak díky tomu posbírat více informací o tématech, která jsou zkoumána. Rozhovory byly nahrávány jako hlasové záznamy.

Poslední fází bylo použití techniky nezúčastněného pozorování spojené s občasnými doplňujícími otázkami na farmě Krišnův dvůr, která byla navštívena během dne pro veřejnost. Důvodem této návštěvy bylo seznámení se zvyky tohoto hnutí v praxi a pochopení jejich vize hospodaření. Otázky na stoupence byly pokládány z důvodu objasnění případných nejasností, které by se během pozorování vyskytly. Součástí návštěvy byla i prohlídka farmy, která byla nahrávána jako hlasový záznam. Jelikož se však jednalo o nezúčastněné pozorování, jména veškerých stoupenců, kteří se na nahrávce objevují, zůstala neznámá. Jejich citace zůstanou beze jména.

Základ víry stoupenců Hare Krišny se nalézá v nemoci, která dnešní společnost nakazila – materialismus. Jejich hnutí chápe člověka jako bytost, která se odvrátila od svého stvořitele a která se sama rozhodla žít v hmotném životě bez něj. Stoupenci však věří, že hmotný život s sebou přináší spíše zkázu, než užitek a že veškeré štěstí z materiálních věcí není štěstí skutečné. Důležitost vidí v návratu ke své pravé podstatě, té duchovní, a v navázání původního vztahu s Bohem, Krišnou, který hmotou ovlivněn není a je tak přirozeně neustále šťastný. Úkolem hnutí je tedy s touto nemocí bojovat a jako svůj lék vidí starověká indická písma, védy, odkud svoji filosofii přebírají. Védy vypráví o spojení živých bytostí s Bohem a obsahují rady, jak s Ním co nejlepší spojení navázat.

Hlavní zákon, který řídí chod ve vesmíru a který rozhoduje, jak blíže, či jak dále se budeme od Boha nacházet, se nazývá karma. Jednoduše řečeno je karma zákon činností a jejich následků. Karma následně spolupracuje s reinkarnací, což je pojmenování faktu, kdy se tělo skládá ze dvou částí – z hmotné (fyzického těla), která je dočasná, a z duševní (duše), která navěky přetrvává. Zjednodušeně řečeno se jedná o posmrtné přenášení duše z jedné tělesné schránky do nové. Člověk je v materiálním světě zaslepen materiálním chtíčem, který ho nutí k mnoha špatným činnostem. Za nejhorší čin se pokládá vražda živých bytostí, tedy i zvířat. Následkem pro takového člověka je, že se v dalším životě zrodí v těle právě některé z nižších bytostí. Pokud však koná v životě dobro, dostává se stále blíže k Bohu.

⁵⁾

Prasádám

Ve védách se nachází rady, jak správně vést duchovní život, jak konat pro Krišnu právě to nejlepší a tudíž se tu nachází i část zaměřená na vyhovující stravování. Hnutí věří, že skrze správné jídlo lze navázat s Krišnou kontakt, ke kterému stoupenci přichází pomocí rituálu, kterým uvařené jídlo Krišnovi nabízí - prasádamem. Důležité je nejprve zmínit 3 typy kvality potravin, které mají na člověka vliv.

• Kvalita dobra obsahuje takové pokrmy, které jsou přijatelné pro Krišnu a mohou tak být obětovány. Jídla v této kvalitě prodlužují život, mají očišťující účinky, přinášejí sílu a spokojenost. Jsou to jídla sladká nebo tučná (ne živočišný tuk).
• Kvalita vášně již pro Krišnu, až na pár výjimek, obětována být nemohou. Jak už název napovídá, u člověka se takovéto pokrmy projevují vášnivostí. Jídla to jsou ostrá, hořká, slaná, kyselá, pálivá a hodně kořeněná. Právě pro svojí ochucovací vlastnost a schopnost pomoci v trávení se lze i s kvalitou vášně na jídelníčku stoupenců někdy setkat.
• Jídla v kvalitě nevědomosti jsou stoupenci zakázaná. Člověk pod jejich vlivem podléhá nemocím, je náladový, vzpurný až vysoce agresivní. Jsou to jídla zkažená, zapáchající a omamující mysl.

Jídla se do kvalit řadí i díky podmínkám, ve kterých se v přírodě vyskytují, jako například houby, jež rostou v temných a vlhkých místech. Existují ale i výjimky, jako například brambory, tuřín, nebo červená řepa, která je díky své sladké chuti dokonce v kvalitě dobra. Žádná ze třech hlavních kvalit ale není čistá, jsou poskvrněná hmotným světem a aby se z něho dostaly do kvality duchovní (takzvané kvality absolutního dobra, neboli kvality transcendentální), musí se prasádámem očistit. Na duchovní kvalitu se však může očistit pouze kvalita hmotného dobra. „Jsou to takové schody, kde tu máte nevědomost, vášeň, dobro a pak je to absolutní dobro. Když se chcete dostat na úroveň absolutního dobra, tak se tam nedostanete z nevědomosti. Musíte jít z kvality hmotného dobra. Proto jídlo tady může být nejlépe jedině v té kvalitě hmotného dobra.“⁶⁾

Samotný obřad doprovází několik pravidel. Jídlo se vaří v čistém prostředí a i ten, který jídlo připravuje, musí být v absolutní čistotě. Jídlo nesmí být vystaveno jakémukoliv znečištění. Během vaření je také zakázáno jídlo ochutnávat, protože první, kdo by si měl na jídlu pochutnat, by měl být Krišna sám. Kuchař tedy jídlo vaří s největší láskou k Bohu tak, aby Krišnovi chutnalo, a musí věřit svému vědomí. „Můžeme říct, že to, co nám nejvíc chutnalo, bylo od maminky, protože to vařila s tou láskou a že tam bylo to vědomí, že to dělá pro nás. Takže to vědomí se v tom tiskne. My se ale snažíme do jídla dostat duchovní vědomí, tedy že je tam ten Bůh.“⁷⁾ Uvařené jídlo je přeneseno k oltáři na speciální nádobí, sloužící pouze na účely obětování. Toto nádobí musí být čisté a nesmí se používat k ničemu jinému. Oltář by měl obsahovat obrázky Šrí Prabhupády, Šrí Paňča Tattvy a Šrí Nrisinhadévy. Během obřadu se zpívají speciální mantry, kterými je jídlo Krišnovi obětováno:

nama om vishnu-padaya krishna-preshthaya bhu-tale

shrimate bhaktivedanta-svamin iti namine

namas te sarasvate deve gaura-vani-pracarine

nirvishesha-shunyavadi-pashcatya-desha-tarine

namo maha-vadanyaya krishna-prema-pradaya te

krishnaya krishna-chaitanya-namne gaura-tvishe namah

amo brahmanya-devaya go-brahmana-hitaya ca

jagad-dhitaya krishnaya govindaya namo namah

Stoupenci, kteří nechtějí jít příliš do hloubky, mohou použít i klasickou Hare Krišna mahá-mantru:

Hare Krišna Hare Krišna - Krišna Krišna Hare Hare

Hare Ráma Hare Ráma - Ráma Ráma Hare Hare

Pokud vše proběhlo, jak mělo, tak Krišna jídlo přijal, duševně ochutnal a ochutil ho svojí láskou. Takto požehnané jídlo je vzato z obřadního nádobí a pokrm se může servírovat. Osoba nyní může skrze tuto lásku navázat s Krišnou po duchovní stránce kontakt. To, jak do hloubky chce člověk s prasádámem jít, je jeho svobodná vůle. Záleží na tom, jak moc chce být člověk na duchovní cestě, jak moc velký chce mít duchovní pokrok. „Kdo to chce mít složité, může dodržovat, avšak Hare Krišna na to pohlíží ze strany duchovního pokroku a některé drobnosti příliš neřeší. Opět záleží na volbě a preferenci jedince, jak striktně bude k tomuto přistupovat.“⁸⁾

Jíst podle pravidel se může na první pohled zdát složité a komplikované. Jelikož je však védská kuchyně kuchyní vegetariánskou, sehnat správné suroviny není zas takový problém, protože ovoce a zelenina se prodává v každém obchůdku po celé České republice. Navíc s dnes rostoucí oblibou ve zdravé výživě, vegetariánství a veganství se ve městech také objevuje stále více restaurací, které lákají na bohatý sortiment. Samotné hnutí Hare Krišna pak hraje v ČR také důležitou roli, běžně se se svými produkty vyskytují na trzích, v Praze je volně pro veřejnost otevřeno několik restaurací připravujících jídla podle védských zásad a dokonce mají na našem území svoji vlastní farmu.

Domácnosti

Správná příprava pro nabídnutí jídla Krišnovi by měla začít už během nákupu suroviny, ze kterých se bude vařit. Pokud si člověk nepěstuje vlastní zeleninu a spoléhá tak na obchody, měl by věnovat pozornost tomu, z čeho se daný produkt skládá, případně odkud pochází, ale doporučené je pořizovat pouze ty základní suroviny a zbytek si uvařit doma. Za kvalitu se berou biopotraviny a mléko se doporučuje kupovat přímo od krav, ne krabicové. Tím, že se myslí i na výběr správných ingrediencí, se podle stoupenců láska ke Krišnovi více prohlubuje a o to je konečný pokrm po duchovnější stránce chutnější. Další důležitou častí před vařením je čistota prostředí, ve kterém se bude jídlo připravovat. Kuchyň musí být čistá, uklizená a i osoby, které budou jídlo připravovat, by měly být pečlivě umyté, oblečené do čistých šatů a měli by zajistit, aby žádné špinavé části těla (vlasy, vousy, …) nepřišly s jídlem do styku.

Cílem během vaření je vařit jak nejlépe to jde a pokrm se nesmí celou dobu ochutnávat. Základem vaření v domácnosti se tak stává recept. V České republice lze naštěstí přímo od Hare Krišny pořídit několik kuchařek v českém jazyce, které správné Hare Krišna recepty obsahují. Mezi ty nejznámější kuchařky v ČR patří například Krišnova vegetariánská kuchařka, nebo o něco méně objemnější 108 receptů od Góvindy, která ale obsahuje recepty využívající pro nás dostupnější ingredience.

Oltář, u kterého se obětuje, bývá mnohem skromnější, než ten v chrámu. Zpravidla se nachází na stole, na kterém jsou postaveny obrázky se Šrílou Prabhupádou, Šrí Paňča Tattvou, Šrí Nrisinhadévou a případně i obrázek vlastního duchovního mistra. Dá se také sehnat takzvaný cestovní oltář, který se dá díky své skladnosti doma využít a může se brát i na cesty. Před oltářem se nachází misky a talíře na obětování. K těmto účelům se nejčastěji využívá nádobí z nerezové oceli, poněvadž se dobře udržuje, je čisté a praktické. Po uvaření se jídlo do tohoto nádobí vloží a začne samotné obětování, během kterého se kuchař klaní ke Krišnovi a zpívá mantry. V domácnostech se většinou zpívá klasická Haré Krišna mahá-mantra, jelikož je jednodušší. Poté, co je rituál u konce a Krišna jídlo přijal a ochutil, se jídlo přesune na neobřadní talíře a začíná se jíst.

⁹⁾

Restaurace

Další možností, která se ve městech nabízí, jsou vegetariánské restaurace, konkrétně ty, které nabízejí prasádam. V Praze se jich nachází několik, například na Palmovce v ulici Na Hrázi, u Petrského náměstí v ulici Soukenická, nebo u Flory v ulici Orlická. Nejedná se však o restaurace určené pouze pro přívržence hnutí Hare Krišna, vítají u sebe širokou veřejnost, dokonce i ty, co maso stále jedí. Restaurace je pro stoupence jedním z léků pro dnešní materiální společnost, která funguje hlavě na výdělku co největšího zisku, a proto se právě pomocí obětované potravy snaží své hosty navést zpět na duchovní cestu a dostat je tak blíže k Bohu. Pan Luboš Trkovský z restaurace Balaráma přiznává, že nadpoloviční část lidí, kteří do restaurace během dne přijdou, jsou i masožravci a že část zákazníků tvoří i vegani, pro které v Balarámě dělají i upravená jídla tak, aby neobsahovala mléčné výrobky. „Samozřejmě na vegany myslíme. Když je sabdží, nebo jogurt, tak se dělá veganské sabdží, ale když je polévka se smetanou, nebo s jogurtem, tak to už neděláme, protože je to komplikované. Nebo když je salát - jogurtová rajta (salát s jogurtem), tak ten se dělá i ve formě právě bez toho jogurtu.“¹⁰⁾

Jedním z rozdílů oproti klasickým restauracím je i to, že se zde nedostává na výběr z několika jídel. Ve všech restaurací je už předem připravené menu, které bylo obětováno, a které po zaplacení okamžitě na tácu dostáváte. „Když půjdete do normální restaurace, tak tam vám dají jídelní lístek, který bude obsahovat kolem 20 jídel, sednete si a od půl hodiny do hodiny budete čekat, než vám to připraví a donesou. To pro nás tady nepřichází v úvahu, protože lidé mají dost omezený čas a tak uděláme jenom jedno menu pro den.“¹¹⁾ Toto menu vždy obsahuje polévku, salát, hlavní zeleninový chod s přílohou, eventuálně i nějakou sladkost a ovocný čaj. Cena tohoto menu se pohybuje kolem 100 korun a lze si požádat i o přídavky zdarma. U každého stolu se pak nachází konvice s vodou. Záleží pak na člověku, jak velkou porci si vybere a i když je výběr značně omezen, restaurace se snaží lidem vycházet vstříc - každý den vaří jiné pokrmy, poskytují bezplatné rozvozy jídel anebo se zde pořádají večerní programy pro veřejnost, při kterých se zpívá a které jsou zakončeny hostinou. Právě kvůli možnému stereotypu z opakující se nabídky, se vedle Góvindy na Palmovce otevřela Góvinda-Delicious, kde jsou nabízeny sladkosti, palačinky, sendviče a jiné rychlé občerstvení. V restauracích se dá také zakoupit koření, které by se v obchodech těžce shánělo, kuchařky a jiné knihy o Hare Krišně a nebo, jako je tomu například v Góvindě v Soukenické ulici, se zde nacházejí i obchody s indickým sortimentem.

Co se přípravy jídla týče, podobá se té v domácnostech, jen ve větší míře. V restauracích se snaží vybírat potraviny od osvědčených dodavatelů a soukromníků. Mléko například berou od farem, o kterých ví, že se ke kravám chovají dobře a mouka, kterou používají, pochází z Krišnovi farmy. V Balarámě se začíná už kolem 7. hodiny, kdy umytý kuchař začínají s vařením. Po dovaření se jídlo pokládá na oltář a zhruba 15 minut se zpívají mantry. Celý tento proces trvá až 4 hodiny, kdy se restaurace otevírá veřejnosti. Celý den se tedy v restauracích podává jídlo, které se vařilo ráno, ale často se dělají odpoledne i dodělávky, zvlášť když je navečer program pro veřejnost.

¹²⁾

Farma

Kousek od Městečka u Benešova se nachází jedno z nejdůležitějších míst Hare Krišny v České republice – farma Krišnův dvůr. Je to jedna z mnoha farem nacházejících se po celém světě, ve které si stoupenci pěstují vlastní obilí a chovají vlastní dobytek. Myšlenkou těchto farem je soběstačnost, o kterou hnutí usiluje. Důraz je zde také na to, že už během pěstování a sklízení se zamýšlí s obětováním Krišnovi a takto vypěstované potraviny jsou pak duševně mnohem chutnější. Bohužel se však jedná o jedinou Hare Krišna farmu na našem území a s jejími 40 hektary půdy a chovanými krávami nedokážou obstarat dostatek jídla pro celé území republiky. Další aspektem farmy by měl být i jednodušší způsob zemědělství bez využívání mechanických strojů. Mluví se zde o posvátném trojúhelníku – půdě, člověku a krávě. Krišnovi stoupenci věří, že nemyslící člověk s vizí zjednodušení práce trojúhelník narušil svými stroji, avšak to s sebou přineslo spoustu dalších problémů. Nástup traktorů vzal práci lidem, kteří na poli pracovali a zapříčinil zabíjení tažných zvířat, které najednou neměla uplatnění. Na Krišnově dvoře se však se stroji pracuje a to z důvodu, že se zde momentálně nachází pouze jeden člověk, který má úrodu na starosti. Při dostatku lidí se však nebrání k návratu k ruční práci. Dále zde samozřejmě nenajdete žádná chemicky upravená hnojiva, nebo postřiky, vše zde funguje v přírodní sounáležitosti, která je podle věřících darem od Krišny.

Důležité postavení mají na farmě krávy, které se podle véd berou jako matky a tudíž je i stodola jakousi svatyní, která by se měla udržovat uklizená, aby se krávám poskytovalo co největší pohodlí. Ležení se pro ni připravuje tak, aby si na něj mohl lehnout i člověk. „Kráva je všude matka, všude nás krmí, všude nám dává mléko, tím pádem se stává naší mámou a tím pádem my jsme její dítě. Podle toho, jak se k ní jako ke své matce chováme, tak takový my máme život.“¹³⁾ Kráva je také unikátní v tom, že všechno z ní lze zužitkovat. Kraví mléko se využívá k výrobě velkého množství dalších produktů, jako jsou másla, sýry, smetany, jogurty, atd. Kravský trus a moč se využívá na čištění, na hnojení nebo na léčení. Dokonce zde panuje pověst, že zde mléko produkují i jalové krávy. Na farmě se dojí ručně, a to z důvodu navázání přátelské výměny mezi stoupenci, která podle nich v dnešním světě, kdy každý člověk pracuje ve své kancelářské kóji, chybí. Mezi další zvířata, která se na farmě vyskytují, patří koně a býci, jež se využívají jako tažná zvířata, včely, jejichž med lze na e-shopu farmy zakoupit, kočky, které hubí myši a v okolních stromech se usídlili ptáci, kteří hubí případné škůdce.

Mezi další rarity na farmě patří i tři kamenné mlýny, na kterých se mele mouka. Na rozdíl od železných válců u šrotovníků kamenné mlýny mouku nepřepalují, a proto produkují mouku v co nejlepší kvalitě. Protože z vlastního obilí by nedokázali zásobovat restaurace a své obchody, skupují další obilí od jiných zemědělců. Na území farmy také vznikla zkušební zahrádka, na které se pěstuje všemožná zelenina, jako například cukety, dýně, saláty, ředkvičky, papriky, rajčata, hrách, brambory a různé byliny. V blízkosti se také nachází ovocný sad. Farma je běžně veřejnosti otevřená, avšak každou neděli se zde konají pestré programy plné zpěvu a tance, jež jsou zakončené hostinou z potravin pocházejících z farmy a které se snaží veřejnosti ukázat základní myšlenky o soběstačnosti, o krásách farmaření a tím poukázat na dnes zavedený systém, který člověka od Boha vzdaluje. „Ta propaganda dnR je ve světě taková, že potřebujeme Kaufland, potřebujeme tady ten systém peněz, výplat, zaměstnání a takových věcí, jinak nepřežijeme. Umřeme hlady.“¹⁴⁾

¹⁵⁾

Na začátek je důležité podotknout, že kuchyně, kterou Hare Krišna opisuje, není kuchyní indickou, ale spíše kuchyní védskou. Védy jsou univerzální tak, že se správná kuchyně dá vařit z jakýchkoliv lokálních surovin, takže se dá uplatňovat po celém světě a po celém vesmíru. Dnešní vliv okolního světa a zahraničního obchodu s neustálými dovozy a vývozy tak situaci s poznáváním chutí nových kultur mnohonásobně zjednodušuje, ale přesto se jídla v Indii a v České republice velice liší. Důvodem je koření. Koření je to, co dává vegetariánskému jídlu tu správnou chuť, a proto tato kuchyně přímo znalost koření vyžaduje. Indové jsou zvyklejší na více kořeněná jídla, zatímco v ČR se využívá především takových ochucení, na která jsme zvyklí (sůl, pepř, kmín, …). Proto je zde při přípravě vegetariánského pokrmu zapotřebí jakéhosi kompromisu v použitém koření. Indie je známá hlavně kvůli pikantním chutím, převážně pak kvůli čili koření, které sice patří do kvality vášně, ale Indům pomáhá s nastartováním trávení. To je dáno i podnebím. Pokud se žije v teplejších krajích, jdou na člověka chutě pomaleji než v podnebích chladnějších, kde apetit naskočí sám. Původní indická kuchyně však taková vždy nebyla, projevil se zde velký vliv Pákistánu a ani dnes není celá Indie vegetariánskou, protože se zde nachází různé vlivné národnosti, které masitou stravu jedí. Tak je tomu převážně v severních částech Indie, v těch jižních se pak upřednostňuje kuchyně původní.

62 % indického obyvatelstva se živí právě zemědělstvím.¹⁶⁾ Rozdíly v dnešní době stále ubývají, jelikož na Indii stále více doléhá západní kultura, což se projevuje jak industrializací, nebo v pěstování stále nových plodin. Mezi pěstovanou zeleninu patří papriky, rajčata, brokolice, lilek, cukety, dýně, fazolky a vůbec prakticky to samé, co u nás. Mezi nedostatkovou zeleninu nějakou dobu patřily i brambory, ty se však dnes v Indii pěstují. Kromě pšenice se zde vyskytuje mnoho rýžových polí. Indie je také proslavenou čajovou oblastí a je jeho největším producentem i spotřebitelem. 27 % vypěstovaného čaje pochází právě z Indie.¹⁷⁾ Naopak za zeleninu, která oproti Indii u nás chybí, se dá považovat chlebovník (jackfruit, breadfruit) a dále zde roste spousta druhů banánů, mezi kterými jsou i banány určené na vaření. Indie je pro svoji velkou rozlohu převážně zemědělská, místo státních statků a velkochovů se zde nachází hromada drobných pěstitelů, kteří část své úrody prodají překupníkům, velkoprodejcům, část zužitkují pro vlastní spotřebu a část prodají na trzích, které v Indii hrají velkou roli. Na trzích lze sehnat všechno, pokud byste však hledali obětované jídlo, museli byste se doptat. Kraví trus se využívá i na topení, stavění nebo se z něho vyrábí jídlo. Ve městech jsou také k nalezení restaurace, avšak kvůli různorodosti populace se ty vegetariánské hledají hůře. Jedná se ale spíše o menší podniky, proto Indové preferují vaření doma. Kromě obyčejných farem v Indii existují i Hare Krišna farmy a nalézá se zde velký počet chrámů, které denně navštíví mnoho lidí. Každý z těchto chrámů vlastní příbytky pro krávy a mají svoji vlastní plochu, která neslouží k pěstování, ale na které se krávy pasou. Jejich mléko pak využívají v rámci chrámu a zeleninu lacino kupují právě od zemědělců z okolí. Co se filosofie týče, je stejná, jelikož je tomu tak ve védách. Stejně se tedy obětuje a jí v Indii i v České republice.

¹⁸⁾

Jak bylo zjištěno, jídlo má v životě stoupenců Hare Krišny důležité místo. Nejedná se o pouhý životní styl, ale je to pro ně jedním z prostředků, jak obnovit svojí pravou podstatu, přesně jak je tomu dáno ve védách. Ta spočívá v oproštění se od materiálního světa, který člověka zaslepil a díky kterému neustále bloudí v cyklu převtělování se a ve znovunavázání vztahu s bohem Krišnou. Samotné stravování je tedy procesem, ve kterém se skrze hmotný svět dostávají do světa nehmotného. Pro tyto účely se musí dodržet přesně daná pravidla při přípravě jídla, jako například využívání určitého typu potravin, nebo zajištění absolutní čistoty v kuchyni. V závěru je jídlo Krišnovi s láskou obětováno a tak ochuceno o jeho esenci.

Protože Hare Krišna sleduje vegetariánskou kuchyni, je v České republice velká dostupnost vhodných potravin. Snadno se tak dá připravit doma, nebo pokud žije člověk ve městě, může si zajít do jedné z mnoha restaurací, které se v České republice vyskytují a které nabízejí Krišnou přijaté jídlo. Stejně tak, jako v mnoha jiných zemích, se i na našem území nachází Krišnova farma, kde si stoupenci pěstují svoji zeleninu a obilí, ze kterého melou na kamenných mlýnech vlastní mouku a kde chovají zvířata, především pak krávy kvůli mléku, o které se snaží dobře starat.

Na rozdíl od České republiky je Indie, odkud toto hnutí pochází, více zaměřená na soukromé zemědělství. Přesto, že v minulosti tu bývalo spoustu rozdílů v zemědělství, se dnes právě díky vlivu západní kultury začíná situace stále více podobat té naší. Pěstuje se toho stále více a na polích se začínají objevovat stroje. Hnutí Hare Krišna tu má velké postavení, vyskytuje se zde více farem a i chrámy mají své vlastní krávy, o které se starají.

Tištěné zdroje

• DÁSA, ​Adirádža. Krišnova vegetariánská kuchařka. Praha: Centrum pro védská studia, ©2013. 301 s. ISBN 978-80-87336-06-9.
• DEVÍ DÁSÍ, Krsnavalli. 108 receptů od Góvindy. Praha: Centrum pro védská studia, ©2015. 123 s.

Odborné zdroje

• NATH, Jemál. 'God is a vegetarian': The food, health and bio-spirituality of Hare Krishna, Buddhist and Seventh-Day Adventist devotees [online]. Health Sociology Review. ©2010 [cit. 2015-03-19], roč. 19, č. 3, s. 356-368. ISSN 1446-1242. Získáno přes databázi Ebsco Discovery Service: http://eds.a.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/eds/detail/detail?vid=3&sid=50174fe4-5863-429e-b4e6-1c59c952c75c%40sessionmgr4001&hid=4210&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#AN=54637093&db=a9h

Internetové zdroje

• Hospodářství [online]. cs.wikipedia.org. ©2015 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Indie#Hospod.C3.A1.C5.99stv.C3.AD
• What is ISKCON? [online]. iskcon.org. ©2014 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: http://www.iskcon.org/what-is-iskcon/
• Zemědělství [online]. indie.asiat.cz. ©2009 [cit. 2015-06-30]. Dostupné z http://www.indie.asiat.cz/zemedelstvi.php

Zdroje použitých obrázků

• Farma Krišnův dvůr. (Dostupné z: http://zbultran.cz/?det=177)
• Karma. (Dostupné z: http://www.ariseindiaforum.org/vegetarianism-in-islam/cow-karma/)
• Příklad domácího oltáře. (Dostupné z: http://www.utahkrishnas.org/how-to-set-up-a-home-altar/)
• Rýžová pole v Indii. (Dostupné z: http://orangecountyangel.blogspot.cz/2013/08/things-ive-seen.html)



Počet shlédnutí: 136