Frísové v Nizozemí

Ngoc Minh Le, Barbora Rabiňáková, Kateřina Žiaková. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013.

Vlajka Fríska
Zdroj:http://www.familysearch.org/learn/wiki/en/Frysl%C3%A2n_or_Friesland

Největší nizozemská provincie Frísko se rozkládá na severu země a v dějinách Nizozemí tvoří důležitou kapitolu. Ačkoli ztratilo v průběhu staletí velkou část území a autonomie, zachovává si Frísko osobitý ráz a originalitu díky svým obyvatelům, pro které jsou typické tradice a jazyk zcela odlišné od těch majoritních. Nizozemí a Fríské ostrovy nejsou jedinými oblastmi, kde se nachází fríské etnikum. Určité zastoupení je možno nalézt i v Německu a Dánsku.

Frísové jsou známí svým silným patriotismem, který je patrný na každém kroku. Typickou modro-bílou vlajku je možné spatřit i mimo státní svátky na mnoha budovách a dopravních prostředcích. Za obrozením fríské kultury stojí zejména místní starousedlíci, kteří jsou aktivní i v posledních letech. Velkou oporou je Fríský institut, který je důležitým zdrojem informací pro členy minoritní i majoritní skupiny. Hlavní prvek, který odlišuje Frísy od zbytku Nizozemí, je jejich jazyk, fríština, který se začal opět vyučovat ve školách na začátku 20. století. Vedení provincie se snaží o obnovu kultury Frísů prostřednictvím vydávaných informačních brožur, workshopů a akcí.

Cílem tohoto výzkumu je získat, co nejvíce kvalitních informací o fríské minoritě. Jaké jsou její odlišnosti a zajímavosti oproti majoritní kultuře a jaké povědomí o ní mají její příslušníci. Tyto informace byly získávány prostřednictvím kvalitativního výzkumu a ze sekundárních literárních zdrojů.

Získání informací o momentální situaci Frísů v Nizozemí je hlavním účelem vzniku této práce. Její rámec pokrývá rozsáhlé spektrum pohledů na tuto menšinu, od jejich názoru na svou identitu, přes jazykovou situaci, až k dodržování tradic. Cílem je zodpovězení hlavní výzkumné otázky za pomocí podotázek, čímž by mělo dojít k objasnění aktuální situace fríského etnika.

1. Adekvace metod

Výzkum byl prováděn za pomocí studia dat z primárních i sekundárních zdrojů, a to zejména literárních a internetových. Primární data byla sbírána pomocí metody kvalitativního výzkumu a to formou semistandardizovaného rozhovoru, s frískými i nefrískými obyvateli v Nizozemsku.

Rozhovor (interview) je technika sběru dat, v jejímž rámci dochází k interakci mezi respondentem a tazatelem. Tato technika vyniká vysokou validitou, avšak neexistují žádné prostředky k zajištění reliability. Výhodami rozhovorů je možnost dotazovat se na jevy, které již proběhly, probíhají či jsou předpokládané. Navíc dovolují kontrolovat průběh sběru dat.

Mezi zásadní nevýhody interview patří zejména to, že informace se k výzkumníkům dostávají nepřímo. Interview často probíhá v umělých podmínkách, dotazovaní mohou být nervózní a neschopní se vhodně vyjádřit a zejména může dojít k ovlivnění dotazovaného výzkumníkem. Interview se dělí na tři typy - na standardizované, nestandardizované a semistandardizované. Pro náš výzkum jsme zvolili techniku semistandardizovaného rozhovoru, která se nachází na pomezí prvních dvou zmiňovaných. U semistandardizovaného rozhovoru je předem připraveno několik otázek, které mohou být v průběhu rozhovoru doplňovány dalšími případnými otázkami, dle vývoje rozhovoru¹⁾. Tím je tázanému poskytnuto více prostoru a dozvíme se tak více doplňujících informací, ke zkoumanému tématu.

Studované dokumenty napomohly k získání dostatečných teoretických informací, které společně s odpověďmi získanými v rozhovorech směřují k zodpovězení otázky momentální situace Frísů ve zkoumané oblasti.

Technika rozhovorů se v dané situaci ukázala být jako nejideálnější prostředek sběru informací, který doplnil již získané poznatky z nastudovaných materiálů.

2. Průběh a lokace terénního výzkumu

Jelikož jsou Frísové v některých zdrojích označováni za uzavřené^{2) 3)}, rozhodly jsme se pro sběr informací od respondentů pracujících ve službách, ve kterých jsou zvyklí na interakci s cizinci. Proto je většina našich dotazovaných pracovníky muzeí, knihoven a úřadů. Prvotní obavy z jazykové bariéry se nenaplnily. Právě velká znalost angličtiny byla jednou z věcí, které nás zaujaly. Většina lidí, od teenagerů po seniory, se kterými jsme se setkaly a mohly je oslovit, byli schopni se bez problému dorozumět. Téměř každý z nich nás před začátkem rozhovoru upozorňoval, že angličtinu plně neovládá, ale tato jejich obava, že nebudou schopni odpovědět na pokládané otázky, se nenaplnila.

Až na dvě výjimky (lidé oslovení na ulici) byli všichni ochotní spolupracovat a bez problému rozuměli a komunikovali v anglickém jazyce. Mnozí se na chvíli uvolnili ze zaměstnání, aby nám mohli poskytnout odpovědi. Přesto některé z rozhovorů netrvaly déle než 10 minut. Důvodem byla pracovní vytíženost dotazovaných. Setkat se a rozhovor rozvést v době volna se neuvolili. Tito lidé byli velmi komunikativní a ochotní na rozdíl od náhodných kolemjdoucích v ulicích Leeuwardenu. Při zmínce o tom, že děláme výzkum o fríském etniku, se respondenti projevovali přátelsky a vstřícně.

Podotázky byly v první fázi přeloženy z českého do anglického jazyka. Dotazování probíhalo obvykle ve veřejných prostorech. Natáčeny na kameru byly všechny lokace a rozhovory, které byly taktéž zaznamenávány jako audionahrávky.

Výzkum probíhal ve dvou etapách. Při prvním výjezdu jsme byly ubytovány ve městě Leeuwarden u rumunské studentky, která nám se svou spolubydlící, také Rumunkou, Irinou, poskytla rozhovor z pohledu cizince, dlouhodobě žijícího mezi Frísy. Tyto dívky nám poté i doporučily místa, která bychom měly navštívit.

Zde v hlavním městě provincie probíhala většina terénního výzkumu.

Fotografie mapky z infocentra v Leeuwardenu

Zdroj: Soukromý archiv

Tato první etapa trvala jeden týden v srpnu 2012, během něhož jsme jeden den věnovaly výjezdu do cca 30 km vzdáleného města Bolsward. V průběhu tamějšího výzkumného šetření jsme také využily znalosti a zkušenosti „našich známých“ o dané minoritě, kteří žijí v námi zkoumané oblasti. Tyto informace (pohled fríského obyvatelstva) poté posloužily jako dobrý zdroj k zodpovězení výzkumné otázky.

Lokace výzkumu v první etapě

Písmeno B označuje hlavní město provincie, Leewarden. V bodě A se rozkládá město Bolsward.

Zdroj: https://maps.google.com/

Druhý výjezd proběhl v září roku 2013. Tento měsíc byl volen zcela záměrně, jelikož v něm došlo k znovuotevření Fríského muzea v Leeuwardenu. Výzkum byl zkrácen na 4 dny, a to zejména z důvodu finanční náročnosti ubytování. Přebývaly jsem v B&B penzionu, který vlastnil jeden z našich dotazovaných. První den probíhal sběr informací v Leeuwardenu, kde jsme navštívily naši loňskou respondentku Marlenu. Také jsme byly odkázány do Province House, kde se nám podařilo získat dvě respondentky žijící v malých vesnicích v blízkosti hlavního města. Tentýž den jsme navštívily město Franeker, kde právě probíhaly místní zemědělské oslavy. Jejich součástí byly i typické fríské sporty Keatsen a Ringrijden.⁴⁾ Druhý den jsme trajektem vycestovaly na ostrov Ammeland za účelem získání informací od tamějších obyvatel. Bylo nám řečeno, že se zde nepovažují za Frísy, nýbrž za „Ostrovany“. Nikdo v této lokaci ke komplexnějšímu rozhovoru nesvolil. Večer toho dne proběhlo interview s Frísem, který vlastnil penzion, kde jsme přebývaly. Ten odmítl být natáčen na kameru i nahráván na diktafon. V plánu třetího dne bylo vyjet do jedné z fríských enkláv v Groningenu. Bohužel informátor naše setkání na poslední chvíli zrušil a další kontakt probíhá pouze prostřednictvím elektronické pošty.

Lokace výzkumu v druhé etapě

Zeleně zvýrazněná místa označují lokace našeho výzkumu. Bod A je město Leeuwarden, bod B označuje městečko Franeker a C označuje město Hollum na ostrově Ammeland.

Zdroj: https://maps.google.com/

3. Struktura respondentů

Struktura respondentů byla velmi rozmanitá, jak již bylo zmíněno výše – od teenagerů až po seniory⁵⁾, od studentů, přes pracující až po důchodce. Místa rozhovorů se odvíjela většinou od jejich pracoviště, tzn. například ve věži Oldehove⁶⁾, v knihovně, nebo v muzeu. Délka rozhovoru se pohybovala v rozmezí 10 - 25 minut, to se odvíjelo individuálně. Někdo měl hodně práce, někdo nebyl příliš výmluvný apod. V první etapě proběhlo interview celkem s deseti Frísy a čtyřmi „nefrísy“. Při druhém výjezdu už jen s pěti Frísy a jednou Nizozemkou.

Frísové:

Nefrísové:

Při prvním výjezdu, v roce 2012, se nalezení respondentů v dané oblasti, kteří nejsou nebo se nepovažují za příslušníky fríského etnika, ukázalo jako jeden z problémů. Někteří nebyli na svou příslušnost k fríské minoritě pyšní, ale nikdo ji nepopřel. V roce 2013 se všichni námi dotazovaní označili za Frísy, avšak někteří s poznámkou, že nejsou „praví Frísové“, a že toho moc o kultuře nevědí, ačkoli vyrůstali ve fríských rodinách. Dalším problémem se ukázala neochota velké většiny námi oslovených poskytnout rozhovor. A v jediném případě nám bylo zakázáno používat kameru i diktafon.

⁷⁾

Tématika modernizace společnosti je obecně hodně publikovaným tématem, i když se neváže přímo na frískou etnickou minoritu. Problematice národnostních menšin, jejich odlišností a hrozícímu zániku původních kultur v souvislosti s globalizací, je věnováno v literatuře a médiích mnoho prostoru.

Genevieve Wickenden ve své práci ,,We're still here’’Minority Language Music and the Politics of Survival-A Comparative Study of the Basque, Frisian and Welsh Minorities in Contemporary Perspective pojednává o třech etnických minoritách žijících na území Evropy: o Bascích, Frísech a Welšanech. Zaměřuje se hlavně na jejich jazyk, kulturu a politickou situaci. V kapitole věnované Frísům poukazuje na řadu zajímavostí, například na fakt, že stará angličtina a stará fríština byly dva navzájem srozumitelné jazyky, naopak nizozemština vychází z jazyka německého. I přes společné kořeny ve staré angličtině, není fríština homogenním jazykem, ale je rozdělena do několika vzájemně nesrozumitelných dialektů, souvisejících především s geografickou polohou dané oblasti (nizozemská fríština, německá fríština, dánská fríština).

V samotném nizozemském Frísku existuje také několik sub-dialektů, mezi hlavními uvádí Wickenden například „městskou fríštinu“, „lesní fríštinu“ a jihozápadní fríštinu. Hlavním aspektem, který podle Wickenden odlišuje Fríse od zbytku obyvatel Nizozemí, není krajina, ale specifický jazyk, který od konce 15. století přežil jak historické, tak politické invaze. Právě v nizozemské provincii Frísko dnes aktivně používá fríštinu nejvíce lidí.

Wickenden dále popisuje Frísy jako nezávislé etnikum, které si i přes nespočetné útlaky a nájezdy zvládlo dodnes zachovat vlastní míru autonomie. Tento fakt nám, i přes nepříliš hojný výskyt literárních prací zaměřených na zvyky, tradice a jazyk fríské minority, může napovědět, že Frísové se stále snaží, i přes nezastavitelnou modernizaci společnosti, uchovávat svoje kulturní dědictví, i když v jiné podobě, než tomu bylo kdysi⁸⁾.

N.A.Maškin se v díle Dějiny starověkého Říma zmiňuje o jedné z několika válek, které Frísové vedli s Římany, aby před ubránili své území. V knize uvádí například bitvu za vlády císaře Claudia. I přes tyto bojové akce však Frísové s římským impériem čile obchodovali⁹⁾.

Při snaze menšiny udržet si pod nadvládou majoritního etnika vlastní tradice, zvyky, jazyk, nehraje roli pouze povaha minoritního obyvatelstva, ale i ochota majority tolerovat aktivity menšin udržující její kulturu. Tento problém je na evropském příkladu z dob kolonizace blíže popsán v díle Miroslava Hrocha Národy nejsou dílem náhody. Například osmanští kolonizátoři neponechávali minoritním etnikům přílišný prostor. Problémem při snaze o zachování kulturních tradic by mohl být také fakt, že Frísové, ale i další menšiny (např. Bretonci, Lužičtí Srbové) neměli krom přírody a mytologických příběhů nic hmotného, na čem by svou kulturní sounáležitost mohli stavět ¹⁰⁾.

Svědectví o dřívějších dobách v provincii Frísko v Nizozemí podává útlá knížka „Little Guide to Friesland“. Popisuje nejen oblíbená místa provincie, ale také každodenní život místních obyvatel. Díky velké oblibě bruslení není velkým překvapením, že zima je ve Frísku oblíbeným ročním obdobím. Dříve byly v zimě dokonce zavírány školy a lidé všech generací, bohatí i chudí, vyráželi s bruslemi na led. Závody v bruslení se konaly po celé provincii a zúčastnit se mohli nejen muži, ale i ženy, které právě v tomto sportu excelovaly. Lidé toužili navštívit alespoň některé z jedenácti fríských měst, které spojují kanály o délce zhruba 125 mil ¹¹⁾.

Samotný úřad Fríské provincie dal podnět k sepsání a vydání několika publikací, které mají za úkol poskytnout co nejvíce informací o Frísku, jeho jazyce a kultuře, a to jak členům majority, tedy Nizozemcům, tak i samotným Frísům. Pro lepší představu o fríském jazyce byl dokonce natočen snímek Jedna ústa, dva jazyky („Eénmond, twee talen“), v němž režisér Boud Smit ukazuje, jak lidé ve Frísku jednají a mluví v bilingvních situacích.

Jedna ze zmíněných publikací Úřadu fríské provincie, Language of the heart, uvádí jazyk jako deterministický prvek pro etnikum a podává informace o situaci fríského jazyka ve společnosti, jeho pozici ve vládě, zaměstnání, sportu, ale i kulturní sféře. Zajímavé je, že tato publikace byla vydána ve třech ve Frísku nejpoužívanějších jazycích - fríštině, holandštině a angličtině. Na některých brožurách spolupracovala kromě úřadu provincie také Fríská akademie (Fryske akademy), sídlící v Leeuwardenu. Jako příklad lze uvést studii zabývající se bilingvismem a multilingvismem ,,The Frisian language in education in the Netherlands’’, na jejímž vzniku se podílela právě Fríská akademie ve spolupráci s výzkumným centrem multilingvismu a výuky jazyka v Evropě - Mercator ¹²⁾.

Za zmínku stojí také sbírka bájí publikovaná v „The Folk-Lore Journal vol.5“, která zmiňuje příběh ze severního Fríska (tj. dnešní území Německa) How Inge of Rantum escaped marriage with Ekke Nekkepenn od autora Williama Georgea Blacka. Tato pověst je v mnoha ohledech podobná německé pověsti o Rumpelstilzovi, u nás známého pod jménem Rumplcimprcampr. Fríská verze kromě hlavní linie příběhu mýticky vysvětluje, proč byla část vesnice Rantum zatopena vodou ¹³⁾.

Zájem veřejnosti o etnickou minoritu Frísů je patrný i z popularizačních článků. Například v magazínu Koktejl se autorka Iva Stříbrská, mimo krátkého popisu historie a věcí neodmyslitelně patřících k Frísku, věnuje také slavnému závodu Elfstedentocht (Závod jedenácti měst). Tato typická fríská tradice, pocházející z roku 1906, si i nadále zachovává velikou exkluzivitu. Závod byl od svého založení pořádán pouze patnáctkrát a v roce 2012 byl na poslední chvíli zrušen kvůli nepřízni počasí. I dnes obyvatelé Fríska napjatě čekají, zda led na kanálech jedenácti fríských měst a mezi nimi dosáhne tloušťky alespoň patnácti centimetrů a závod se tak bude moci konečně uskutečnit. Vítězi závodu se dostane velkého uznání. Pan Reinier Paping, který zvítězil v roce 1969, se dokonce stal národním hrdinou. Z celkového počtu deseti tisíc závodníku totiž kvůli extrémně chladnému počasí dojelo do cíle pouze 69 bruslařů. Od posledního konání uběhlo již patnáct let ¹⁴⁾ . Tématu fríské etnické menšiny v Nizozemí byl věnován také článek ve vysílání Radiožurnálu Českého rozhlasu, Frísové – tak trochu jiní Nizozemci, popisující západní Fríse, kteří obývají sever Nizozemí. Kromě obecných informací o etniku a případných zajímavostech pro turisty, vyzdvihuje autor článku pojem „terpy“ - uměle navršené kopce, na nichž původní Frísové stavěli své domy a chránili se tím před častými záplavami v oblasti Severního moře ¹⁵⁾.

Miroslav Hroch není jediným českým autorem zabývajícím se minoritou Frísů, Andrej Ruščák v článku Evropští zapadlí vlastenci popisuje rozdělení Frísů na severní, západní a východní. Postupně se věnuje ekonomické, jazykové, i kulturní složce fríské minority. Dále zde popisuje historii Fríska, formování území až do jeho současné podoby a některé typické fríské speciality, jako je sýr, chov skotu, slepic, dobytka. V závěru se zabývá budoucností všech tří skupin Frísů a možnostmi jejich přežití jako etnické minority ¹⁶⁾.

Fríské dějiny zasahují hluboko do historie. Frísové sice nikdy nebyli ve srovnání se svými sousedy příliš početným národem, přesto byli antickou historiografií vzati na vědomí jako jeden z germánských kmenů, který obýval území na pobřeží Severního moře. Tamější obyvatelé zmiňuje již Tacitus ve svém spisu Germanica, kde takto označuje germánský kmen obývající oblast severně od Rýna až k řece Emži. Jejich teritorium bylo dobyto římským vojskem císaře Augusta již na přelomu letopočtu. Římané s Frísy bojovali ještě za císaře Claudia, ale jak konstatuje N.A. Maškin ¹⁷⁾ neměla tato válka žádný význam. I v té době mezi Římany a Frísy existovaly čilé obchodní vztahy. Nakonec bylo Frísům umožněno narukovat do pomocných sborů a posléze i do bojových legií.

„Největšího územního rozmachu dosáhli Frísové v roce 678, kdy se jejich země, tou dobou už království, nazývala Frisia Magna (Velké Frísko) a zahrnovalo pobřeží Severního moře od dnešního Zeelandu až po místo, kde je dnes Hamburg.“ ¹⁸⁾

Od konce 7. století říše Frísů upadala a v první polovině století 8. byla po dlouhých válkách připojena k Francké říši. V tomto období došlo prostřednictvím irských misionářů k christianizaci Fríska.

V dánském království měli Frísové v období středověku relativně nezávislé postavení. V 11. století jim formálně vládl hraběcí rod Brunonů z Brunšviku. Tyto informace nejsou potvrzeny písemně, nýbrž numizmaticky, tzn. mincemi, jejichž nálezy dokládají rušné obchodní vztahy Frísů s okolním světem. Konec vlády Brunonů se datuje do roku 1086, kdy vládu převzalo utrechtské biskupství. V roce 1165 zde bylo vytvořeno tzv. kondominium, ustanovující vládu nejen holandského hraběte, ale i utrechtského biskupa.

Území Fríska bylo pro nepříliš vhodnou geografickou polohu obtížně přístupné. Dnešní západní Frísko ve 13. století získal Floris III. V roce 1471 římský král Zikmund Lucemburský schválil fríská práva a jen výjimečně zasahoval do jejich oprávnění vybírat cla nebo razit mince.

Novověk přinesl národu Frísů komplikace v podobě saské expanze. Proti Sasům si své severní území sice ubránili, zastavil se tím ale jejich vývoj. V roce 1524 získali Frísové částečnou autonomii a jejich území bylo připojeno k Sedmnácti provinciím Nizozemí. V té době započala reformace, proto je dodnes Frísko z velké většiny protestantské. O 44 let později, v roce 1568, se „nizozemští Frísové přidali k Holanďanům ve válce proti Španělsku a Španělskem kontrolovanému nizozemskému Jihu. Frísové žijící ve Svaté říši římské v té době ztratili veškerou autonomní politickou moc a stali se postupně součástí různých německých států, respektive v případě severních Frísů – Dánska. Od té doby se osudy západních Frísů na straně jedné, a východních a severních Frísů na straně druhé, rozešly. Třebaže jsou Frísové ze všech tří skupin kulturně a jazykově sobě navzájem blízcí, nemají žádné společné politické zájmy. Západní Frísové se dokonce cítí dodnes být blíže Holanďanům, nežli východním či severním Frísům. Severní Frísové se zase cítí být bližší Dánům, než druhé dva fríské národy.“ ¹⁹⁾

Na konci třicetileté války (1648) se Frísko stává provincií se stejnými právy jako Nizozermí. Součástí Nizozemí je Frísko dodnes. Během tohoto období dochází k postupnému rozkvětu Fríska po stránce kulturní, vzniká například Společnost pro historii a kulturu (Society for History and Culture) či Společnost pro frískou lingvistiku a literaturu (Society for Frisian Linguistics and Literature)²⁰⁾. V období od 19. století do počátku 20. století tento kulturní vývoj dále pokračoval.

Obě dvě světové války, i přes úskalí doby, Frísové přežili. Za druhé světové války vedl po pobřeží území Atlantický val, Hitlerův systém pobřežního opevnění. Po válce byla fríština prohlášena prvním úředním jazykem provincie. Na rozdíl od Nizozemska, kde si udrželi svou jazykovou i kulturní identitu, se v Německu a Dánsku Frísové postupně začali začleňovat do tamější kultury.

Rozšíření Frísů.

Šedě je vyznačená oblast, kterou Frísové obývali v dobách rozkvětu, šrafovaná část patří území, které obývají dnes.

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Friesengebiet.png

Frísko je největší provincie v Nizozemí, nachází se na jeho severovýchodě a je rozdělena do bezmála tří desítek obcí, s hlavním provinčním a administrativním městem Leeuwardenem. Populace činí přes 640 tisíc obyvatel. Mimo nizozemské provincie Fryslân a části Dánska jsou frískými obyvateli osídlené severoněmecké oblasti ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Dolním Sasku.

Obce provincie Frísko

Zdroj: http://www.fryslan.nl, přeloženo z anglického originálu

Frísko je proslulé chovem hospodářských zvířat, produkcí mléčných výrobků a celkově především zemědělským využitím půdy. Fríština je prvním a jediným oficiálně uznaným úředním jazykem menšiny v Nizozemí.

Z grafu je patrná převaha zemědělské půdy v provincii

Zdroj: http://www.fryslan.nl, přeloženo z anglického originálu

Obyvatelstvo Fríska tvoří necelá 4 % z celkového počtu residentů Nizozemí. Detailnější údaje jsou uvedeny v následující tabulce.

Základní informace o počtech obyvatelstva
Zdroj: Fryslân in Figures ²¹⁾
zdroj: http://www.fryslan.nl/en-us/3688/english/

Z tabulky je patrné, že počet osob obývajících Frísko, v průběhu let stoupá. Nárůst počtu obyvatel provincie může být zapříčiněn například vyšší natalitou než mortalitou, pracovními příležitostmi v zemědělství nebo klidnou lokalitou k bydlení.

Zdroj: Population, households and population dynamics. [online] © Centraal Bureau voor de Statistiek, 2013 [cit. 12. 6. 2013] Dostupné z: http://statline.cbs.nl/

Zdroj: Population, households and population dynamics. [online] © Centraal Bureau voor de Statistiek, 2013 [cit. 12. 6. 2013] Dostupné z: http://statline.cbs.nl/

Malé množství cizinců v provincii může souviset s uzavřeností etnika vůči cizím lidem. Tento fakt zmínil ve své knize Moje Nizozemsko vlámský publicista Geert van Istendael²²⁾ a rovněž několik respondentů.

Zdroj: Population, households and population dynamics. [online] © Centraal Bureau voor de Statistiek, 2013 [cit. 12. 6. 2013] Dostupné z: http://statline.cbs.nl/

Po ekonomické stránce je na tom fríská provincie v Nizozemí velmi dobře, HDP na člověka je zde 36 000 dolarů, nezaměstnanost se pohybuje okolo 5%. Dobrá ekonomická situace tedy nenutí mladé generace k odchodu, jako je tomu třeba u německých Frísů²³⁾.

Zdroj: http://www.fryslan.nl/, přeloženo z anglického originálu

Za hlavní výzkumnou oblast bylo zvoleno město Leeuwarden (frísky Ljouwert), centrum fríské kultury a hlavní město provincie, ležící severovýchodně od Amsterdamu.

Vlakové nádraží Leeuwarden

Zdroj: soukromý archiv

Toto město bylo vybráno především kvůli množství orgánů a institucí, které v něm sídlí. Posloužilo rovněž jako základna pro další cesty konané po okolí. Leeuwarden je také někdy nazýván „městem studentů“, jelikož dvacet tisíc z celkového počtu devadesáti sedmi tisíc obyvatel tvoří právě studenti, a to nejen místní, ale i zahraniční.

Velkým lákadlem pro turisty je především historické centrum města. Nachází se zde množství památek a řada typických kanálů, které v minulosti plnily obrannou funkci městského opevnění. Kanály jsou v současné době využívány převážně k dopravě, či zakotvení rekreačních lodí.

Mapa se zvýrazněným přírodním opevněním

Zdroj: Turistické infocentrum v Leeuwardenu

Zajímavosti Leeuwardenu

Mezi další zajímavosti Leeuwardenu patří například muzeum s palírnou alkoholu, kde se dodnes vyrábí typický nápoj - pálenka nesoucí jméno Mata Hari, po zdejší slavné rodačce, orientální tanečnici a údajné špionce Německa a Francie. Spojení této osobnosti s provinčním městem připomíná také pamětní dR na jejím rodném domě v malé uličce poblíž radnice. Další slavnou osobností pocházející z Leeuwardenu byl i Vilém IV. Oranžský, který se stal prvním dědičným místodržícím Republiky Spojených provincií nizozemských²⁴⁾.

Ke kuriozitám Leeuwardenu rozhodně patří nedokončená pozdně gotická šikmá věž Oldehove v centru města. Její stavba, původně zamýšlená jako součást katedrály, nebyla z důvodu smrti hlavního architekta dokončena. Proto se dokončení projektu ujal architekt nový, který byl nucen, kvůli nedostatku financí a nestabilitě podloží, budování objektu zrušit. Dnes je věž přístupná turistům.

Oldehove - šikmá věž

Zdroj: soukromý archiv

Získání názvu „národního“ pokrmu pro Frísy bylo mezi respondenty problémem, protože sami obyvatelé provincie Frísko nebyli schopni říci, jaké jídlo by mělo být právě to typické. Pouze jeden z dotázaných neurčitě odpověděl, že tím pravým fríským jídlem by měla být brambora se zeleninou. Toto tvrzení potvrzuje fakt, že napříč Frískem se nachází poměrně hodně stále fungujících bramborových farem, dalo by se tedy říct, že typickým jídlem této provincie na severu Nizozemí jsou právě brambory.

Kees: „Ano, máme typická jídla, ale je těžké je charakterizovat. Je to brambora se zeleninou a je to celé rozmixované. Celkově jíme hodně brambor.“

Nejvíce byly zmiňovány sušenky Fryske dümkes, které jsou v Nizozemí tradičně prodávány, pro turisty a nejen je například v balení s motivem fríské vlajky.

Jorrun: „Ohledně jídla máme takové cookies – Fryske dümkes, Sugarbread.. Je toho mnohem víc, ale já už víc nevím. Jak jsem říkal, nejsem zrovna pravý Frís.“

Fryske dümkes

Zdroj: http://www.flickr.com/photos/smulpaleis/5653770288/

Jedna respondentka poznamenala, že tradiční jídla byla důležitou součástí fríské kultury spíše v minulosti. Dnes se přejímají recepty rodinné, které ale často nemají s Frískem nic společného (typické pro Nizozemí jsou studené obědy a pravidelné teplé večeře).

Beata: „…. jídlo, hm, řekla bych, že to bylo spíše v minulosti, dnes už tolik ne.“

Frísové mají také svojí kapleu The Kast, která já známá i mimo provincii a na kterou jsou náležitě hrdí, nechybí ani tradiční hymna nazvaná FryskeVolkslied, na tu si ale vzpomněly jen dvě respondentky.

Valerie: „Také máme písně.“

Imke: „Frysk Volkslied, která je naše národní hymna.“

Ukázka fríské národní hymny:

Frysk bloed tsjoch op! wol no ris brûze en siede, En bûnzje troch ús ieren om! Flean op! Wy sjonge it bêste lân fan d'ierde, It Fryske lân fol eare en rom. Klink dan en daverje fier yn it rûn Dyn âlde eare, o Fryske grûn! Klink dan en daverje fier yn it rûn Dyn âlde eare, o Fryske grûn! Hoe ek fan oermacht, need en see betrutsen, Oerâlde, leave Fryske grûn, Nea waard dy fêste, taaie bân ferbrutsen, Dy't Friezen oan har lân ferbûn. Klink dan en daverje fier yn it rûn Dyn âlde eare, o Fryske grûn! Klink dan en daverje fier yn it rûn Dyn âlde eare, o Fryske grûn!…..²⁵⁾

Co se tradic týče, fríské zvyky dodržuje stále méně lidí. Nikdo z dotazovaných nebyl schopen říci více o svých obyčejích, ani je vyjmenovat a spíše pod tím pojmem sdělovali sportovní akce.

Kees: „Jsou lidé, kteří věří a dodržují ty typicky fríské tradice, ale je to malá část fríských lidí. Většina spíše uznává ty klasické. Jednou za rok máme my Frísové takový meeting, kde si připomínáme boj proti vévodům holandským, a to je pro některé tady velmi důležité.“

S modernizací společnosti dochází k nenávratným změnám právě v oblasti tradic, ubývá mladých lidí, kteří by o dodržování starých obyčejů měli zájem, sami respondenti ´si dokázali velmi zřídka vzpomenout na někoho, kdo by se opravdu věnoval některé z typických fríských tradic.

Imke: „Moje švagrová je profesionální Keatser (hráčka Keatsenu) a ten sport miluje a má přítele, který to hraje na vysoké úrovni a je nejlepší ve své třídě, ale víc nevím, neznám nikoho kdo se jich drží víc.“

Frísko má svou vlastní legendu o pirátovi a bojovníkovi jménem Grutte Pier (Velká Petr), který se v dávné minulosti zasloužil o samostatnost provincie, kdo chtěl na fríské území a neuměl říct básničku ve fríském jazyce, tomu Grutte Pier useknul hlavu.²⁶⁾ I když se jedná pouze o legendu, Frísové si ji stále připomínají a většina obyvatel provincie dokáže onu slavnou báseň bez problémů odříkat. Dle získaných poznatků je tato říkanka symbolem, který je Frísy považován za jeden z největších důkazů jejich příslušnosti k menšině.

Jorrun: „Frískou báseň umím. „Bûter brea en griene tsiis wa't dat net sizze kin is gjin oprjochte fries.“ Znamená to: Máslo, chléb a zelený sýr, kdo to neřekne, není pravý Frís.“

Bojovník Grutte Pier

Zdroj: http://langenberg-laagland.com/histories/greatepierhistory.pdf

Většina respondentů rovněž zmínila typický fríský sport zvaný Fierljeppen, který spočívá v přeskakování potoku, vodního kanálu, za pomocí dlouhého kolíku. V rámci terénního výzkumu bylo zjištěno, že velmi populární událostí ve Frísku je Elfstedentocht²⁷⁾. Tento závod má v provincii dlouholetou tradici, o jeho zvláštnosti a proslulosti svědčí i fakt, že byl zmíněn i v českých médiích.²⁸⁾. Fakt, že se závod 11 měst nekonal již několik let zyvšuje jeho exkluzivitu, do průběhu závodu se také stále více zapojuje moderní technika (např.strojové odhrnování ledu z bruslařské plochy a tím ulehčení jízdy závodníkům).Své tradice a zvyky si Frísové, jak bylo poznamenáno výše, převážně vztahují k tradičním sportům spíše než k jarmarkům atd., jako je tomu například v české kultuře.

Závod jedenácti měst, fotografie z reportáže České televize

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/163550-nizozemci-uz-se-tresou-na-bruslarsky-zavod-11-mest/

Kees: „Ohledně sportů, máme tu keatsen, to je typický sport s míčem (Něco jako přehazovaná s peškem – poznámka autorů). Nebo dále fierljeppen, u kterého máte takovou dřevěnou tyč, díky které musíte, co nejdál to jde, přeskočit kanál. Nebo také oblíbené každoroční závody čtrnácti lodí – skutsje - soutěž se koná 2 týdny v roce. Nebo v zimě, když delší dobu mrzne, se pořádají závody v bruslení. Začíná se v Leeuwardenu a postupně se jede přes dalších 11 měst zase zpět do Leeuwardenu. Je to přibližně 220km a je to soutěž, takže asi v 5 hodin ráno začínají ti nejlepší bruslaři a poté se může zúčastnit až 16 000 dalších nadšenců.“

Zajímavé je, že mimo tradičních sportů nebyli respondenti schopni vyjmenovat zvyky jiné povahy. Ve Frísku existují taktéž tradice taneční, které ovšem udržují spíše starší jedinci, stejně tak i závod ve starých dvojkolkách tažených černými frískými koňmi, Ringrijden. Závodní pár (oblečený v typickém oděvu 19. století) jedoucí ve voze sbírá kroužky na dřevěný kolík. Ten, kdo projede celé město a nasbírá nejvíce kroužků, vyhrává.²⁹⁾

Ringrijden

Taneční páry v typických krojích

Zdroj: http://worldpics.com.au/the_Netherlands/folklore/

Současný stav fríské kultury označila většina z dotazovaných za ne-příliš perspektivní. Bylo to jimi zdůvodněno jako důsledek nedostatečného vztahu mladých lidí k hodnotám starých zvyků.

Jorrun: „Já si myslím, že všichni mají své vlastní tradice. Ale co se týče mladých, ti se baví s mnoha Nizozemci, takže podle mě budou více „nizozemští“. Takže já osobně, jsem přeskočil na ty nizozemské tradice, než na fríské. Starší lidé to určitě chtějí udržet, protože jsou si bližší s frískou kulturou, než my – mladí – kteří se více dostáváme ke kulturám Nizozemí.“

Beata: „Je to smutné a kultura postupně mizí, podle mého názoru. Lidé se teď hodně stěhují, takže Frísko je dnes už takový mix Frísů a Nizozemců, proto se ta kultura vytrácí, řekla bych.“

Nejdůležitějším prvkem, kterým se fríské etnikum odlišuje od majority, je jazyk. Fríštinou se hovoří v jedné z dvanácti provincií Nizozemska. Jedná se o autochtonní jazyk menšiny, který je řazen do skupiny západogermánských jazyků.

Dělení germánských jazyků

Zdroj: http://indo-europeanlanguages.blogspot.cz/, vlastní tvorba grafu

Frísko má 640 000 obyvatel, z čehož fríštinu má jako svůj rodný jazyk cca 55 %.³⁰⁾ Tento jazyk je mnohem více využívaný jako druhý, protože 65 % obyvatel jím umí číst, 74 % mluvit a 94 % mu rozumí. Ve většině základních škol (cca 500) se vyučuje zejména holandština a poté angličtina, jako druhý jazyk. Fríština se zde vyučuje jen zřídka. Mimoto však existuje cca 45 škol, zde označených jako trilingvní, které kladou důraz na výuku holandštiny a fríštiny a až poté angličtiny. Počet těchto škol se v roce 2012 zvýšil o 10 % a fríština se začala vyučovat na dalších 100 školách.³¹⁾ Na školách středních je dominantní holandština. Angličtina i fríština jsou jen běžnými volitelnými předměty. Sami Frísové se snaží svůj jazyk udržovat, ale přiznávají, že je to práce velmi obtížná. Důležitou roli v podpoře fríštiny a fríské kultury zastává institut Fryske Akademy. Zabývá se studiem jazyka, kultury, historie a společnosti. Za účelem jejich rozvoje vydává knihy ve fríštině a učebnice zabývající se těmito tématy. Kees: „Nizozemská vláda nám totiž dává málo peněz. Chce, aby se náš jazyk postupně vytratil, aby se už neučil na školách, a my se tomu snažíme tímto předejít. Některým lidem, i mně, přijde líto, abychom frískou kulturu ztratili. Je to pro nás důležité a zároveň těžké.“

Ačkoli se fríština užívá i v úředním kontaktu, většina právních předpisů a vyhlášek či dokumentů je jen v holandštině, biligvní či fríské jsou jen velmi ojedinělé.

Marlena: „Spíše mluvím nizozemsky, ale když sem někdo přijde nebo slyším, že někdo používá fríštinu, nedělá mi problém přepnout a dál pokračovat frísky.“

Co se médií týče, fríská televize je provozována celý týden, bohužel však jen jednu hodinu denně ve Frísku a každou neděli celý den ve všech provinciích Nizozemska. Funkční je i rádiová provinční stanice, která vysílá cca 80 hodin ve fríštině³²⁾. 20 minut je určeno přímo školním rádiím a televizím. Ve fríštině neexistuje žádné masmédium, které by bylo provozováno celodenně, týdně či měsíčně. Každý rok je vydáno průměrně 100 knih ve fríštině. Spousta měst má amatérská divadla a existuje i profesionální fríské divadlo³³⁾.

Většina námi dotazovaných Frísů se obává vymizení fríského jazyka. Přesto nikdo z nich nebyl schopný odpovědět na otázku, zda se ve fríštině vysílá radiově či televizně. Jejich přístup k jazyku se mění dle jednotlivce. Ve výkumném terénu byl proveden rozhovor s Frísem, který svůj rodný jazyk nemá rád a pokud možno se vyhýbá jeho použití, dále pak Frísů, kteří tímto jazykem mluví doma i v práci a snaží se ho naučit i své děti a měly jsme i případ muže, který se vlivem své fríské manželky rozhodl naučit se a tento jazyk používat.

Kees: „V naší rodině uměla i moje matka, i můj otec frísky, a frísky se u nás také mluvilo. Takže jazyk umím, ale vzal jsem si ženu, která není Fríska, takže mluvíme pouze nizozemsky. Máme i děti, a ani ti neumí náš fríský jazyk.“

Tazatel: „Když jste doma, mluvíte frísky?“ Beata: „Ano, mluvíme frísky.“

Omrop Fryslân

Pieter: „Ano, máme Omrop Fryslan. Je to obojí, i rádio, i televizní stanice. Koukám na to, ale ne moc, bývá to dost nudné.“

Valerie: „My tu sledujeme Omrop Fryslan, hlavně, protože pracujeme zde (The Province House), ale myslím si, že by bylo lepší, kdy by se Omrop Fryslan stal více atraktivním pro mladší lidi.“ Imke: „Třeba nějaké TV programy pro děti nebo teenagery.“

Většina našich respondentů si nevzpomněla na žádný vtip, který by se Fríska či Frísů bezprostředně týkal, pouze jeden z mladších dotázaných nám řekl o anektodách, které se říkaji o Frísku.³⁴⁾

Jorrun: „Třeba v Amsterdamu, říkají o Frísku, že tu máme fialovo-bílé krávy, nebo že u nás je pořád zima, to odvodili od Friesland, kdy freeze znamená, že mrzne apod. Prostě hloupé vtipy, ale asi nic jiného. A ne, není tu větší zima než jinde v Holandsku. (smích) Možná více větrno, protože jsme blíž k moři, ale jinak ne.“

FNP

Zdroj: http://www.fnp.nl/?english/organization_and_members/

Samostatnost a svobodu v provincii dokazuje také vlastní fríská strana – Fríská národní strana, její činnost v celostátních záležitostech není tak významná, nicméně pro Frísy má v provincii velký význam.

„Fryske nasjonale partij“ je politická strana založená v roce 1992. Momentálně ji v Nizozemí tvoří cca 1300 členů.³⁵⁾ FNP má místní pobočku v Leeuwardenu, jejíž členové jsou političtí představitelé v 19 z 27 obcí Fríska. Dohromady zastávají příslušníci této strany místa 58 radních, 9 konšelů a 4 jsou ve Fríském zemském sněmu. Na úrovni provincií má strana ústřední řídící výbor, jež je podporování nižšími výbory. Od roku 2007 existuje i mládežnická odnož FNP. FNP blízce spolupracuje s dalšími regionálními politickými stranami v Evropě, a to například ve Skotsku, Walesu nebo u Katalánců. Dohromady mají svou vlastní politickou stranu EFA, ³⁶⁾ která disponuje sedmi křesly v Evropském parlamentu. Jakožto zakládající člen má FNP křeslo v Ústřední radě EFA.

Pieter: „Ano, máme tu jednu. Jmenuje se FNP, Fryske Nasjonale Partij. Všichni tam jsou příliš vážní a příliš lpí na starých tradicích. Příliš lidi tlačí do toho být Frísy a ukazují, jak by to mělo vypadat, protože oni jsou ti skuteční, oni jsou ti praví Frísové, co opovrhují nizozemským a mluví jen frísky. Navíc je jejich program příšerný a nudný.“

Valerie: „Ano, my rozhodně máme politickou stranu, FNP, fryske nasjonale partij, a tam jsou praví Frísové. Ale jsou i jiné strany, ne-úplně fríské, které se zabývají rozvojem fríského jazyka. Je tu více politických stran, co to pro provincii dělají.“

Jako další politickou stranu se vztahem k Frísku lze uvést Bond van Kiesvereenigingen op Christelijk-Historischen grondslag in de provincie Friesland (Liga místního výboru křesťanské nadace v provincii Frísko). Strana je neformálně označovaná jako Friese Bond (Fríská liga) a v historii byla spojena s nizozemskou stranou Christen-Democratisch Appèl, která je v současnosti jednou z hlavních stran nizozemského politického spektra.

Fryske Akademy

Zdroj: http://www.fryske-akademy.nl/

Fryske Akademy je vědecký institut provádějící výzkum v oblastech fríského jazyka, kultury, dějin a společnosti. Existují zde 3 hlavní výzkumná pole, historie a literatura, společenské vědy a lingvistika. Hlavním cílem je „udržovat studijní skupinu, jež se soustředí na výzkum týkající se Fríska, fríských lidí a fríské kultury, to vše v nejširším slova smyslu.“ Tento cíl se Fryske Akademy snaží naplňovat prostřednictvím „rozšiřování výzkumu znalostí fríštiny, fríské kultury, historie a společnosti, a veškeré výsledky jsou k dispozici národní a mezinárodní vědecké obci.“ ³⁷⁾ Tento institut vydává odborné knihy, články a zprávy o fríském jazyce, kultuře, historii a společnosti, a organizuje přednášky, konference a sympozia. Taktéž vytváří Slovník fríského jazyka (WFT) a přispívá do HISGIS,³⁸⁾ jež je dostupný online. Co se fríské společnosti týče, účastní se FA projektů, které se soustředí na sociologické, psychologické a pedagogické aspekty fríského společenství, např. Boppeslach a Mercator. ³⁹⁾

Pieter: „Frisian Academy tu je důležitá. Oni udržují naživu jazyk, zvyky a dělají i výzkumy.“

Mercator

Zdroj: http://www.mercator-research.eu/home/

Evropské výzkumné centrum multilingvismu a výuky jazyka Mercator, jež je součástí Fryske Akademy shromažďuje, zkoumá, šíří a věnuje se znalostem na poli výuky jazyka a jeho využití ve školách, doma a v kulturním životě. Jedná se o nezávislé a uznávané referenční centrum pro politické činitele a odborné pracovníky v oblasti vícejazyčného vzdělávání a studia jazyků ⁴⁰⁾. Internetové stránky obsahují nejen kalendář akcí či kurzy, ale i databáze organizací a expertů, kteří se zabývají problematikou evropských minoritních jazyků, bilingvismem mnohojazyčností ve školách a domovech, vzděláním, výukou jazyka a dalšími.

Afûk

Zdroj: http://afuk.nl/

Afûk je nadace, jejímž cílem je podporovat znalosti a využití fríského jazyka, stejně jako zájem o Frísko a jeho kulturu. Jeho součástí jsou kurzy, zkoušky, dohled na vývoj jazyka, tematický časopis, vydavatelství, knihkupectví, média a kulturní cestovní ruch. Pro naplnění cíle Afûk organizuje kurzy a zkoušky, zveřejňuje výukové materiály, knihy a jiné publikace, podporuje provincii, poskytuje poradenství a pracuje na konkrétních projektech ⁴¹⁾.

Imke: „Afûk je takový typ společenství, které dělá kurzy fríského jazyka, můžete se tam naučit psát i číst frísky a mají fríské knihy v jejich obchodech.“

Knihkupectví Afûk v Leeuwardenu

Zdroj: soukromý archiv

Tresoar

Zdroj: http://tresoar.nl/

Tresoar byl založen 1.září 2002 sloučením tří samostatných ústavů (PBF, The Ryksargyf, FLMD), které se zabývali frískou historií a literaturou.

PBF („Provinsjale en Buma Biblioteek fan Fryslân“) byla provinční organizace založená v roce 1852 za účelem dohledu nad dvěma důležitými knižními fondy, a to Univerzitní knihovnou ve Franekeru a nad knihovnou Hof van Friesland. Hlavním středem pozornosti byl jazyk, historie a kultura fríských zemí. Součástí byla i knihovna Fuks, jejíž sbírka se zaměřovala na hebrejštinu a židovský jazyk a literaturu.

The Ryksargyf byl založen jako provinční archiv v roce 1840. Jeho sbírky se z větší části skládaly ze souborů fríské státní správy, např. údaje ze soudů, veřejných prací nebo Zemského sněmu. Obsahoval taktéž soukromé archivy složek z církevních institucí, politických stran nebo soukromých společností. „Návštěvníci tam mohli nalézt širokou škálu informací ze středověkých klášterů až k stavebním záznamům konkrétního památníku“ ⁴²⁾

FLMD („Frysk Letterkundich Museum en Dokumintaasjesintrum“) založila skupina fríských lingvistů v roce 1959, protože věřili, že je potřeba speciálního institutu pro ochranu fríského literárně-historického dědictví. FLMD uchovával působivé sbírky knih, časopisů, dopisů, mimo jiné i rukopisy členů Fríského hnutí. Zároveň byl i muzeem, které vystavovalo fotografie, portréty a předměty každodenního použití.

Tyto organizace nyní tvoří nový institut, který spojil tři hlavní a nejdůležitější sbírky spojené především s frískou literaturou a historií. Jednotlivé vyhledávací systémy se navzájem překrývají, aby umožnily co možná nejoptimálnější přístup. Tresoar se snaží oslovit větší okruh lidí a je zaměřen dvojjazyčně (fríština a nizozemština).

Imke: „Co máme dál? Máme Tresoar. Je to taková historická instituce, a oni mají veliký archiv, kde dokumentují všechno, co má něco společného s historií Fríska. Nejen jazyk, ale všechno okolo Fríska. Ne jako Afûk, ten se soustředí jen na jazyk.“

Jeden z exponátů v Tresoaru

Zdroj: soukromý archiv

Fries Museum

Zdroj: http://friesland.blog.nl

Nově otevřené Fríské muzeum v hlavním městě Leeuwarden je pro turisty i místní obrovským lákadlem. Celá expozice byla přesunuta z původních dvou do nové budovy na náměstí naproti Paláci justice, moderní zpracování zaujme na první pohled. Je možné se zde dozvědět mnoho informací o historii Fríska, jeho tradicích, slavné leeuwardenské rodačce Mata Hari, ale i o dobách, kdy bylo Nizozemí obsazeno nacisty během 2.světové války. Značnou nevýhodou pro turisty je absence detailnějších popisů předmětů a fotografií v jiném jazyce než je nizozemština a fríština. Návštěvníci z ostatních zemí obdrží útlou brožuru s redukovaným množstvím informací.

Frísové jsou v Nizozemí autochtonní menšinou, s vlastní právní autonomií a oficiálně uznaným jazykem menšiny – fríštinou. Jejich politické zájmy reprezentuje na státní úrovní vlastní fríská politická strana, jejíž existenci chápou jako další ze znaků své svobody v rámci Nizozemí . Většina dotazovaných odpovídala na otázku ohledně spokojenosti se statusem⁴³⁾ své minority v Nizozemsku kladně. Jeden z respondentů ovšem zmínil nedostatek finančních dotací ze strany států, které by mohly podle něj pozici Frísů ještě zlepšit.

Kees: „(…)Nizozemská vláda nám totiž dává málo peněz. Chce, aby se náš jazyk postupně vytratil, aby se už neučil na školách, a my se tomu snažíme tímto předejít. Některým lidem, i mně, přijde líto, abychom frískou kulturu ztratili. Je to pro nás důležité a zároveň těžké.“

„Identitou je z hlediska sociologického a politického vztah sounáležitosti jedince k instituci, organizaci, státu, národu.⁴⁴⁾

Frísové jsou národ, který je dle zastoupených respondentů pyšný na své kořeny a na příslušnost k etniku. Sami sebe vidí jako poměrně uzavřené jedince, kteří potřebují čas na navázání sociálních vazeb. Jakmile je však tato pomyslná hradba překonána, považují se za ochotné a dobré přátele na celý život. Co se příslušnosti týče cítila se většina z respondentů být zároveň Frísem i Nizozemcem/Frískou i Nizozemkou. Velká část dotazovaných se shodla na tom, že jazyk postupně mizí, i přes pokusy ze strany vedení provincie o jeho záchranu. Obecně používají Frísové nizozemštinu, ale když někdo začne mluvit frísky, ochotně se přidají. Nikdo z dotazovaných se nijak aktivně nepodílí na podpoře jazyka, ať už v nějakém spolku či při domácí výuce dětí. Pouze někteří z dotazovaných odpověděli, že doma mluví frísky.

Hlavním rozdílem mezi Frísy a Nizozemci je odlišnost jazyků. Nizozemec podle přízvuku pozná Fríse, i když mluví nizozemsky.

Jorrun: „Lidé, kteří mluví frísky pořád, mluví jinou nizozemštinou, takže je na ně jinak pohlíženo.“

Zajímavou odlišností je také fyzický vzhled Frísů.

Beata: „Ano, to je pravda, když si vezmete třeba lidi na severu, oni jsou opravdu o hodně menší. Také mají tmavší vlasy, my jsme většinou blonďatí s modrýma očima, takže ano je tu nějaký viditelný rozdíl“

Pohled Nizozemců na Fríse není vždy lichotivý, což dokazuje následující výpověď respondenta, který sám sebe považuje spíše za Nizozemce žijícího ve Frísku.

Jorrun: „…V Amsterdamu říkají o Frísku, že tu máme fialovo-bílé krávy, nebo že u nás je pořád zima, to odvodili od Friesland, kdy freeze znamená, že mrzne. Prostě hloupé vtipy, ale asi nic jiného. A ne, není tu větší zima než jinde v Nizozemsku. (smích) Možná více větrno, protože jsme blíž k moři, ale jinak ne.“

O rozdílu v charakterových vlastnostech Frísů a Nizozemců vypověděl jeden z respondentů takto:

Kees: „Nejprve jsou Frísové rezervovaní, takže vidíte, že nejsem Frís. (smích) Takže pokud si vás oblíbí hned na začátku a stanete se přáteli, zůstanete jimi napořád. A jsou to také velcí dříči. Zato Nizozemci jsou velmi otevření.“

Část dotázaných se i přes fríské kořeny cítí být spíše Nizozemci, stále však mají povědomí o fríské kultuře. Dodržování fríských tradic se podle Nizozemců liší město od města, ale většinou si Frísové dávají záležet na tom, aby jejich tradice zcela nezanikly.

Frísové podílející se na tomto výzkumu vnímají Nizozemce spíše pozitivně. Setkávají se s nimi v každodenním životě. Mezi generacemi panuje názorová odlišnost, starší příslušníci etnika jsou na ně zvyklí, dorozumět se nizozemsky pro ně není problém, ale stále se jimi cítí být částečně ohroženi a vnímají je jako méně upřímné.

Marlena: „My Frísové jsme více uzavření a trvá nám, než se otevřeme, ale na rozdíl od Nizozemců jsou pak naše přátelství pevnější a ne tak povrchní.“

Mladší Frísové, převážně studenti, přiznávají, že mají k Nizozemcům častokrát blíž než k vlastnímu etniku.

Jorrun: „Myslím, že jsou šťastnější, protože nebručí (napodobuje bručení), jako ve fríštině, ale mluví normálně.“

Mladá generace mluví frísky méně než nizozemsky, což svědčí o tom, že chtějí spíše zapadnout do majoritní kultury, než se od ní odlišit.

Lidé neřadící se mezi Frísy mají na tuto menšinu rozdílné názory. Někteří odlišnosti mezi Frísy a Nizozemci nevidí, jiní zase tvrdí, že jsou znatelné a nelze si jich nevšimnout. Většina respondentů se shodla, že Frísové jsou charakterově uzavřenější, ne tolik přátelští jako Nizozemci.

Luboš: „Musím říct, že rozdíly mezi nimi nevnímám, protože tím, že nemluvím holandsky ani frísky tak dokud mě oni sami neupozorní na to, že to jsou ti nebo oni, to nepoznám. Mezi nimi nepozoruji žádné velké rozdíly, protože až zas tak mentalitu obou dvou národů tak do hloubky neznám. Vím, že Frísové jsou spíš zemědělci a že většinou žijí na farmách a tím jak ty farmy bývají izolované, tak tím se i fríština drží právě na těchto místech.“

Angela a Irina Sarah: „Když mluvíte s Frísem, prostě poznáte ten rozdíl, protože Nizozemci, víte, oni respektují Frísy, ale když mluvíte s Frísem, řekne Vám něco jako: No jo, Nizozemci, já nejsem z Nizozemska, jsem z Fríska, oni prostě vidí sami se více jako, jak bych to řekla, jako stát, stát ve státě. Taky mají vlastní tradice a jazyk, to je tak všechno.“

Dvě respondentky z Rumunska, studující na univerzitě v Leeuwardenu o Frísech dále uvedly:

Angela a Irina Sarah: „Oni jsou opravdu velmi pyšní na to, kdo jsou, na svou historii, na to, jak se tu vůbec Frísové objevili a na fakt, že jsou vlastně takový malý stát ve státě.“

Frísové jsou autochtonní menšina žijící na severu Nizozemí. Jejich etnická identita se opírá zejména o jazyk, který spadá do západogermánské skupiny, a kulturní prvky. Respondenti „Frísové“ byli lidé, kteří se považují za členy této etnické skupiny a kteří jsou zde od mala vychováváni. V posledních letech je zde viditelná snaha o navrácení „svobody“ jazyku. Jsou vydávány knihy, učebnice, probíhá vysílání rádia i televize a přidává se rok od roku více škol, které mají zájem tento jazyk vyučovat. Co se tradic týče, mají tento pojem dotazovaní spojený spíše s tradičními sporty. Mimo ně nám nebyli schopni říci více. Ačkoli zdroje uvádějí řadu typických pokrmů, respondenti, taktéž nebyli schopni sdělit dva či více z nich. Z tohoto vyplývá, že ačkoli tu jsou ze strany vedení provincie snahy o udržení fríské etnické identity, realita je jiná. Fríštinou obyvatelé v mnoha případech mluví, ale jejich povědomí o kultuře není příliš široké. Jazyk je zde užíván hlavně za účelem prokázání příslušnosti k menšině. Otázkou zůstává, zda je podobná situace i v menších vesnicích a izolovaných místech Fríska.

AFDELING BELEIDS-EN GEO-INFORMATIE-Department of Policy and Geographic information. Fryslân in Figures [online]. Provincie Fryslân, 2011 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.fryslan.nl/en-us/3688/english/

BREMMER, Rolf H. An introduction to Old Frisian: history, grammar, reader, glossary. Vyd. 2., Ve SLONu 1. Překlad Jiří Markus. Philadelphia: J. Benjamins Pub., c2009, XII, 237 p. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 43. ISBN 978-902-7232-564.

BRUINJA, Tsead. Frisian literature. [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.tseadbruinja.nl/engels/frisian.htm

České noviny: Dovolená na lodi v zemi tulipánů a sýrů [online]. 2008, 07.05.2008 [cit. 2012-05-07]. ISSN 1213-5003. Dostupné z: http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/cestopisy/evropa/zpravy/dovolena-na-lodi-v-zemi-tulipanu-a-syru/311334

ČT24. Nizozemci už se třesou na bruslařský závod 11 měst. [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. ISSN 1805-0107. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/163550-nizozemci-uz-se-tresou-na-bruslarsky-zavod-11-mest/

Dějiny Nizozemska: Bitva o Nizozemí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Battle-of-the-Netherlands-WOII-ani.gif

ERKELENS, Helma. Language of the Heart [online]. 1. vyd. Province of Fryslân, 2004 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.gemeentenenfrysk.nl/upload/files/taalfanithertingelsk.pdf

Friesland. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://wikitravel.org/en/Friesland

Frisians. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 16.4.2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Frisians

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

ISTENDAEL, Geert van. Moje Nizozemsko: encyklopedie nizozemské duše. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 302 s. Stručná historie států, sv. 41. ISBN 978-80-7106-921-8.

KUIPERS, Ludo. Traditions and Folklore in Friesland. [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://worldpics.com.au/the_Netherlands/folklore/index.htm

LANDENBERG, Eric. Greate Pier. [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://langenberg-laagland.com/histories/greatepierhistory.pdf//

Leeuwarden. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Leeuwarden

LIDÉ A ZEMĚ: ZEMĚPISNÝ A CESTOPISNÝ MĚSÍČNÍK. Svérázné Frísko. Brno: Mladá fronta, 2005, roč. 54, č. 3, s. 42-44. ISSN 0024-2896.

MAJEROVÁ, Věra a Emerich MAJER. Kvalitativní metody v sociologii venkova a zemědělství. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 1999, s. 67-84. ISBN 80-213-0507-X.

MERCATOR EUROPEAN RESEARCH CENTRE OF MULTILINGUALISM AND LANGUAGE LEARNING. Frisian: The Frisian language in education in the Netherlands [online]. 4. vyd. 2007 [cit. 2013-04-21]. ISBN 1572-1239. Dostupné z: http://www.mercator-research.eu/fileadmin/mercator/dossiers_pdf/frisian_in_netherlands4th_072010.pdf

NOVÁK, Pavel. Český rozhlas: Frísové - tak trochu jiní Nizozemci. [online]. Český rozhlas. 2009, 9.8.2009 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zajimavosti/_zprava/618415

PALATA, Luboš. MLADÁ FRONTA DNES. Frísové, nejmenší národ v Německu [online]. 2000 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/frisove-nejmensi-narod-v-nemecku-d4d-/kolem-sveta.aspx?c=A001220_200043_igsvet_hop

RIEMERSMA, Alex M.J. Trilingual Education in Friesland: a cool example of multilingualism. Http://depot.knaw.nl/ [online]. Meppel (International week), 25. 4. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://depot.knaw.nl/12725/

RUŠČÁK, Andrej. EVROPŠTÍ ZAPADLÍ VLASTENCI: Díl 16.: Frísové. [online]. Náš zvířetník. 2011, 24. 1. 2011 [cit. 2012-05-07]. ISSN 1805-0107. Dostupné z: http://naszviretnik.net/2011/01/24/evropsti-zapadli-vlastenci-dil-16-frisove/

SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006, 190 s. Stručná historie států, sv. 41. ISBN 80-727-7310-0.

TACITUS, Translated by Harold MATTINGLY a Revised with an introduction and notes by J.B. RIVES. Agricola; Germania. [Rev. ed.]. London: Penguin, 2009. ISBN 978-014-0455-403.

WICKENDEN, Genevieve. „We are Still Here!“: Minority Language Music and the Politics of Survival- A Comparative Study of the Basque, Frisian and Welsh Minorities in Contemporary Perspective [online]. 31.12.2009 [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://theses.cz/id/zy6zc9/87540-863460162.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Professor Lubor Kysučan, PhD.

ŽMOLÍK, Václav. Co je to skûtsje?: Frísko. země zaslíbená. [online]. YACHT, s.r.o. 2002, roč. 2002, č. 9 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.yacht-magazine.cz/cz/odborne-clanky/reviry/112-co-je-to-sk-ucirc-tsje-frisko-zeme-zaslibena

Národnostní složení Nizozemí (Etnické menšiny v Evropě)

Obyvatelstvo Nizozemí (jsou tam i zmínky o Frísech) - The Population of the Netherlands - článek z r. 1932

Internal Migration in Friesland, 1750-1805

http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/detail?sid=3ef5571c-ec14-496e-b59c-be48f372ccaa%40sessionmgr4&vid=1&hid=25&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=lxh&AN=17756330

Tato diplomová práce je převážně o Nizozemí, ale jsou tam i zajímavé zmínky o Frísku (co se týká velikosti obcí - srovnání s ČR) a pak o zvýhodnění Fríska v rámci Fondu obcí. samospravy_v_nizozemi_a_cr-dp.doc

http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=f433b197-14d4-4234-ba38-78e7356436ff%40sessionmgr15&vid=1&hid=25

Severofríský institut: http://www.nordfriiskinstituut.de/

Friesisches Archiv: Beiträge zur Geschichte der Friesen und ihrer Sprache, auch der Grafschaften Oldenburg und Delmenhorst, Svazek 1 (eKniha Google) http://books.google.cz/books?id=ZxMPAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false

Statistická ročenka Nizozemí 2012 http://www.cbs.nl/NR/rdonlyres/91AF11E5-E30A-4C15-BD05-0DD67599E245/0/2012a3pub.pdf

Počet obyvatel ve Frísku (podrobný rozpis) http://www2.tresoar.nl/bs/Inwoners%20Friesland.pdf

Fríský folklór

Friesland's Folk-Dance

Folk-Tales of North Friesland. How Inge of Rantum Escaped Marriage with Ekke Nekkepenn Folk-Tales of North Friesland. How Inge of Rantum €Escaped Marriage with Ekke Nekkepenn

• Ukázka západní fríštiny
• The Euromosaic study: Frisian („Frysk“) in the Netherlands (2006) http://ec.europa.eu/education/languages/archive/languages/langmin/euromosaic/nl1_en.html
• Kontakt na dr. Uvíru, znalce Frísů: r.uvira@seznam.cz
• Studentská práce HKS Frísové v Holandsku: frisove_v_hol2012
• Fríské ostrovy: http://fy.wikipedia.org/wiki/Fryske_eilannen
• Publikace o výuce fríštiny v Holandsku, r. 2007, 98 stran, anglicky the_frisian_language_in_education_in_the_netherlands-2007.pdf
• Die Geschichte der Friesen http://www.nf-verein.de/geschichte.htm (Severofríský spolek - Der Nordfriesische Verein e.V. - http://www.nf-verein.de)
• Severofríský institut - Nordfriisk Instituut: http://www.nordfriiskinstituut.de/

—-

Počet shlédnutí: 186