2 hlaví komponenty (předpoklady) zdravého rozumu:

- Racionální psychologie → většina chování je vysvětlitelná pomocí názorů a přání lidí

- Elementární realismus → obýváme všichni jeden svět a věci existují nezávisle na nás

zdravý rozum a věda mají řadu společného ale i rozdílného

Některé vědecké teorie přijdou s obrazem světa, který se liší od našeho = Revizionistická teorie

Teorie se známým obrazem světa = Deskriptivní teorie

obě zkoumají myšlení člověka (logika jen jeho část a zajímá se o správnost uvažování x psychologie o všechno myšlení a o to jakým způsobem uvažujeme)

ve vědě vznikly jako reakce na rozšíření KVn; dnes je třeba používat obě; nelze je jednoznačně definovat.

Pro KVl je důležitá intencionalita (zaměření); bere v úvahu perspektivu 1. osoby. Výzkumník je uvnitř situace a má těsný vztah se subjektem, tato situace je slabě strukturovaná a kontrolovaná. Umožňuje pochopit motivace subjektů.

Přehled KVl výzkumných metod (dle Hendla):

Případová studie (podrobný popis či rozbor několika málo příkladů), Etnografický způsob, Zakotvená teorie (metoda hledající teorii vysvětlující data), Fenomenologický výzkum, Biografický výzkum (průběh života jedince), Kritický a akční výzkum (cílem je změnit sociální realitu), Analýza dokumentů, Historický výzkum

Kdy je Případová studie vhodná → je-li neznámý objekt či jako doplněk KVn

Nevýhody – je obtížné zobecnit ta data

Výhody – můžeme zkoumat neznámý, jedinečný objekt

Snažíme se získat mnoho o málu → Dvě teorie – Stake [Stejk] a Yin [Jin]

Stake

Cílem výzkumu není popis reality ale její osvojení; sociální případy či objekty dobře spolupracují (jde o systém)

- jeho 3 typy případových studií

1) Intrinsitní – případy kdy nás zajímá pouze jeden případ sám o sobě, bez širších souvislostí

2) Instrumentální – obecnější fenomén (např. stres) → vyhledáváme případy a ty zkoumáme

3) Kolektivní – bereme v úvahu vícero instrumentálních přístupů

Yin

Zkoumá objekt s celým kontextem

- dělí ji na několik typu, dle cíle výzkumu

1) Exploratorní – cílem je prozkoumat neznámý objekt

2) Deskriptivní – už známý objekt → hledá se lepší popis než ten doposud

3) Explanatorní (vysvětlující) – snažíme se vysvětlit nějaký určitý jev

4) Evaluativní (hodnotící) – snažíme se to i zhodnotit

Snaží se obecně popisovat nějakou společnost (či skupinu) a její kulturu

- lze ho charakterizovat:

1) dlouhodobý pobyt v terénu

2) pružná strategie (vžití do té kultury)

3) etnografický záznam

není to teorie ale podrobná strategie získávání a analýzy dat

východiskem je:

1) pragmatismus – že pravda je dána tím co funguje v praxi

2) darwinismus – boj o přežití, neustálá transformace reality

- hledá esenci (podstatu) nějaké věci

- raná (realistická) fenomenologie – usiluje o vystihnutí podstaty věci

- další fáze – nevěřili, že lze najít jednu podstatu pro všechny (že je to různé, např. dle kultury)

1) výzkumník se snaží o pohodovou atmosféru

2) uzávorkuje (uzavře) svou představu o tom fenoménu

3) provádí několik rozhovorů, až do okamžiku kdy dochází k saturaci dat (z dalších rozhovorů už se nedozví nic nového)

- výzkum života jedince (popř. skupiny osob či instituce)

Typické dílo → „Polský sedlák v Americe a Evropě“ (1918)

- úplná biografie (od začátku do konce)

- epizodická (část života)

- komentovaná (hodnocení, život s širším kontextem)

- interpretace dokumentů (knihy, texty, video i audio…)

- typ (úřední dokument, novinová zpráva…)

- vnější znaky (jak kvalitně je zpracován, soulad formy a obsahu)

- vnitřní znaky (jak je srozumitelný, pravdivý)

- intencionalita (kdo a proč ho zhotovil)

- blízkost (té události, osobě)

- původ (odkud je, je-li doložen)

Různé přístupy

- kontextuální – v širším smyslu

- pragmatický – věcný popis

- psychologický – motivy té historie (proč k tomu došlo)

- ideové – jak se vyvíjely ideje

- chtějí ten fenomén zároveň ovlivnit 

Počet shlédnutí: 28