Výsledky po zkouškovém testu 7. 6. 2021 (včetně průběžných testů + bonifikace) etmi-bonifikace.xlsx
Kdo už má zápočet od dr. A. Šimákové, dejte Vaši práci na WIKI, označte to hvězdičkou, že už je to v pořádku, já se na to podívám, jestli to není převedené nějak chybně a pokud je vše OK, do systému zapíšu zkoušku.
Vzor zápisu:
Jitka Stodolová, Eva Käsová: [[Gagauzové na Ukrajině]]*
Vypadat to bude takto:
Jitka Stodolová, Eva Käsová: Gagauzové na Ukrajině*
URL adresa schůzek: https://meet.google.com/ksq-fttp-ffy
Moodle heslo „etmi2021“
Doba výuky: Středa 9:30-12:00
Inspirace: http://www.hks.re/wiki/narodnostni_mensiny_v_evrope
Ukázka zpracování tématu formou filmu:
Přečtěte si doporučení k psaní textu
V konkrétním státu popsat etnické uvědomění vybrané minority včetně všech jejích specifik. Z tohoto základu se vaše výzkumná otázka bude odvíjet.
Specifika vybrané minority mohou být kulturní - to je ale pojem velice široký, protože kulturu často chápeme právě v jejím širokém (Tylorovském) pojetí.
Proto by bylo dobré si ta kulturní specifika ještě nějak rozdělit:
Kvalitativní výzkum (vycházející z kvantitativního základu, což znamená, že se bez nějakých statistik neobejdete).
Respondenty je možné najít prostřednictvím spolků národnostních skupin, Evropské federace národnostních menšin (FUEN), facebooku, couchsurfingu, cizinců, telefonu…
Měli byste se zaměřit na tři různé pohledy na vybranou minoritu:
Pozor - ať to nejsou jen nějaké plky! Když budete třeba uvádět, že někde mají tendence k nepořádku, tak je třeba to nějak dokumentovat (kvantitativními údaji, fotografiemi, články z denního tisku…)
V textu je třeba použít alespoň tři různé články z databáze odborných časopisů - docela dobré jsou databáze EBSCO nebo PROQUEST, ke kterým se dostanete přes http://infozdroje.czu.cz (přihlášení studentským loginem). Blíže k tomu v DOPORUČENÍ
Zkuste také využít prací vašich spolužáků z minulých let: http://www.hks.re/wiki/narodnostni_mensiny_v_evrope
1. Váš úvod ať je skutečně úvodem, musíte čtenáře uvést do VAŠÍ problematiky, nikoliv obecné problematiky minorit v Evropě. V úvodu také čtenáře seznamte, o čem vaše práce pojednává, na co konkrétního se zaměřuje a z tohoto důvodu toto pište na samotný konec, protože až v ten okamžik víte, z čeho všeho se vaše práce skládá.
2. Cílem práce je správné položení výzkumné otázky – ovšem vy zapomínáte na to, že výzkumná otázka se soustřeďuje na 3 pohledy, které v cíli práce často zapomínáte zmínit a z toho důvodu poté i špatně koncipujete závěr, kdy 3 pohledy opomenete „překrýt“ a udělat z nich „univerzální“ obraz o dané minoritě, kterou zkoumáte.
3.Literární rešerši nezaměňujte s teoretickou částí práce. Ať se opravdu jedná o kritické zhodnocení zdrojů, které se týkají vaší problematiky, nikoliv dlouhosáhlé parafrázované pasáže textu, které patří do teoretického zázemí. V rešerši nezapomeňte uvádět zdroje ihned po zmínění autora či názvu knihy.
4. Metodologie – ta se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné.
5. Vlastní práce – použijte jednoznačný filtr, který zní: Souvisí tato kapitola, kterou píšu v teoretické části práce s mou výzkumnou otázkou? Pokud ano, kapitola je v teorii oprávněně a je dobré to napsat na úvod každé té kapitolky, jak tedy s výzkumnou otázkou souvisí a proč si to místo v teoretické části zaslouží. Pokud si odpovíte, že nesouvisí s výzkumnou otázkou, kapitola sem nepatří. Velkou chybou v práci bývá to, že popisujete každou zemi zvlášť. Např. když někdo píše o Slovácích v Maďarsku, popisuje vše o Slovensku a vše o Maďarsku zvlášť (jazyk, kulturu, náboženství, zvyky, tradice, gastronomii apod.). Jenže z tohoto se přeci já nedozvím, jaké zvyky, tradice, jazyk a kulturu mají přímo ti maďarští Slováci. Dále nezapomínejte postupovat od obecného ke konkrétnímu a jeden okruh problematiky např. náboženství, řešte v jedné kapitole, nikoliv „rozstrkaně“ se náboženství věnovat v různých částech textu. Čili vše, co se týká jedné problematiky, musí být napsané u sebe.
V textu musíte mít statistiku (včetně odkazů) počtu příslušníků dané skupiny, jak se počty v průběhu času měnily.
6. Zařazení výzkumu do práce (takto ovšem příslušnou kapitolu ve vaší práci nenazývejte!) – nikdy neinterpretujte svůj výzkum formou otázka a ihned za ní následuje odpověď. Ve výpovědích vašich respondentů hledejte souvislosti, vztahy a vzorce a ty interpretujte. Zjištěné výpovědi zařazujte do teoretického zázemí, ukažte, jak je to dnes, jak to vidí zkoumaná skupina. Nezapomínejte na tři základní pohledy, a to:
V praktické části musíte propojit tři věci: výpovědi respondentů, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře. (Pořadí může být i jiné, ale ty tři věci by tam měly být všechny…)
7. Závěr – nezapomínejte překrýt ty 3 zkoumané pohledy a napsat jasný „univerzální“ obraz zkoumané minority a zodpovědět tak na výzkumnou otázku.
8. Seznam literatury. Nezapomínejte, že vše musí být seřazeno podle abecedy příjmení autora a název knihy či článku musí být kurzívou jak v závěrečném seznamu, tak u průběžných citací jako poznámka pod čarou, kde to často chybí všem. Z tohoto důvodu tedy není dodržena citační norma. Dále často zapomínáte na povinnou citaci tří různých článků z databáze odborných časopisů.
Další problémy, které se vyskytují při opravování, je psaní velkých a malých písmen – ruština, čeština, němčina – vždy malé písmeno, Rus, Čech, Němec – vždy velké písmeno, česká, ruská či německá kniha – vždy malé písmeno (jedná se o přídavné jméno). Dále u obrázků, grafů či fotografií vám často chybějí popisky, musí zde být jasně napsáno, co tím chcete čtenáři ukázat. Až budete odevzdávat svoji práci, měli byste mít všichni po sobě celý text přečtený (text by tedy měl být bez hrubek a překlepů).
Počet shlédnutí: 136