obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


islam_2009

Citace:

Zuzana Pojerová, Kristýna Kloubková, Hana Vávrová, Radka Hladková. ISLÁM. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/islam_2009

ISLÁM

Úvod

Islám jsme si vybraly z velké části proto, že v dnešní době patří mezi nejdiskutovanější a nejméně oblíbená náboženství, především ve spojení s teroristickými útoky a s částečnou diskriminací žen. Toto náboženství se nám jeví jako velice zajímavé, možná až fascinující, především z toho důvodu, že jeho tradice a zvyky nejsou pro dnešní nemuslimskou společnost tolik známé a jasné jako například u křesťanství. Dále také proto, že díky prolínání Koránu s různými místními tradicemi není příliš jasné, co přesně Korán nařizuje a co už ne. Takové rozpory pak mají za následek časté nepochopení tohoto náboženství. V práci se zaměříme především na muslimské zvyky a tradice a způsob jejich dodržování v ČR a pokusíme se tomuto složitému náboženství více porozumět.

Výzkumná otázka:

Jsou muslimové žijící v ČR ovlivněni v dodržování svých tradic a zvyků na rozdíl od života v muslimské zemi?

Podotázky:
  1. Jaké jsou nejvýznamnější muslimské tradice a zvyky?
  2. Jak tyto zvyky a tradice dodržují muslimové, kteří žijí v ČR?
  3. Ovlivňuje nějak česká společnost muslimy v ČR v dodržování jejich tradic a zvyků?
Cíl práce:

Seznámit se blíže s nejvýznamnějšími zvyky a tradicemi islámu a zjistit, jestli a případně čím česká společnost ovlivňuje muslimy, kteří žijí v České republice, v dodržování těchto zvyků a tradic.

O islámu:

Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či „odevzdání se“ Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů je 1 až 1,8 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé největší náboženství světa.

Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Muslimové nepovažují Muhammada za zakladatele nového náboženství, ale za obnovitele původní monoteistické víry Abraháma, Mojžíše, Ježíše i dalších proroků islámu. Podle islámské tradice židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací nebo obojím.

Islám v sobě zahrnuje mnoho náboženských praktik. Obecně jsou muslimové povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství. Islámské právo (šaría) dále vyvinulo tradici různorodých pravidel, která se dotýkají prakticky všech aspektů života muslima i celé společnosti. Zahrnuje například příkazy a pravidla ohledně modliteb, džihádu, ale i bankovnictví nebo konání potřeby.

Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví - sunny (asi 85 procent) nebo šíiy (asi 15 procent). Schisma, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce (umma), nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. Islám je převládající náboženství v Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie. Početné muslimské komunity se nachází v Čínské lidové republice, na Balkáně, ve východní Evropě a Rusku. Poměrně velkou část muslimů tvoří přistěhovalci v různých částech světa jako je západní Evropa. Okolo 20 procent muslimů žije v arabských zemích, 30 procent na indickém subkontinentu a 15,6 procent v Indonésii, kde žije nejvíce muslimů vůbec.

Povinnosti muslima:
  • Víra v jedinost Boží a božské poslání Muhammada (Šahada)
  • Modlitba (pětkrát denně s hlavou otočenou k Mekce)
  • Půst (v měsíci Ramadánu od úsvitu do soumraku; Saum)
  • Udílení almužny chudým (2,5 procenta čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev; zakát)
  • Pouť do Mekky (jednou za život, umožňuje-li to finanční situace a zdravotní stav muslima; Hadždž)
Muslimové v ČR

Islám není v České republice příliš zastoupen v porovnání se zeměmi západní Evropy. Většinu muslimů u nás tvoří přistěhovalci a pouhý zlomek muslimů jsou ti, kteří k islámu konvertovali. Většinou tyto konvertity tvoří mladé ženy, které se provdaly za muslima. Na počátku devadesátých let u nás vzniklo Ústředí muslimských náboženských obcí a v roce 1998 byla postavena mešita v Brně a o rok později v Praze. Muslimové se tak schází v modlitebnách, které tvoří soukromé nebo pronajaté prostory.

Metodologie

Pro náš výzkum jsme použily kvalitativní výzkumné metody. Pro sběr dat jsme zvolily polostandardizovaný rozhovor. Předem jsme si tedy připravily témata a okruhy, základní otázky, na které jsme se chtěly zeptat. V průběhu rozhovoru jsme pokládaly další doplňující otázky. Výhoda tohoto rozhovoru je v tom, že se v jeho průběhu můžeme doptávat na detaily a informace, které nás nějakým způsobem zaujaly, nebo se k našemu výzkumu hodí, ale při přípravě základních otázek nás nenapadly. Můžeme tak náš výzkum poměrně snadno obohatit o různé zajímavosti, na které by při standardizovaném rozhovoru nepřišla řeč. Další výhodou rozhovoru je, že s dotazovanou osobou mluvíme osobně a můžeme si tak všímat jejích gest a mimiky. Využily jsme i pozorování, abychom si pečlivě prohlédly prostory muslimské nadace a chování ostatních muslimů, kteří byli přítomni.

Na začátku výzkumu jsme ale nejdříve využily e-mail k dohodnutí schůzky. Výhodou elektronické komunikace je samozřejmě rychlost a nulové finanční náklady. Při shánění někoho, kdo by nám poskytnul informace k naší výzkumné problematice, jsme narazily na problém. Nejdříve jsme kontaktovaly jistou muslimskou obec a požádaly ji o pomoc při plnění úkolu. Tito muslimové nám odpověděli, že nám bohužel nemohou pomoci, jelikož mají s poskytováním rozhovorů špatné zkušenosti. O pomoci by uvažovali jedině v případě, že by v naší skupince byli i chlapci (jsme samé dívky) a byli by to právě oni, kdo by s nimi přišel rozhovor udělat. Proto jsme tedy našly a zkontaktovaly muslimskou nadaci v Praze (Politických vězňů 14, Praha 1), konkrétně s námi komunikoval pan RNDr. Vladimír Sáňka, který nám vyšel vstříc a rozhovor s námi provedl.

Literární rešerše

Knih, které by se zmiňovaly o naší výzkumné otázce, není mnoho, jelikož v Českých zemích, na rozdíl od zbytku Evropy, nemají muslimové takové zastoupení. Souhrnně nás o historii a příchodu muslimů informují knihy Islám v srdci Evropy od M. Mendela, B. Ostřanského a T. Rataje1) a Islám a České země od J. Bečky a M. Mendela2). Na reálný styk s islámem nás však spíše připravuje kniha Islám v srdci Evropy. Narozdíl od předchozí publikace přímo přibližuje současnou muslimskou situaci v Čechách.

V páté kapitole knihy Islám - ideál a skutečnost se A. Křikavová 3) zmiňuje o prolínání náboženských představ se životním stylem a uvažováním. Zajímavostí je například islámský rozvod. Základní právní norma sice praví, že manžel může zapudit svou ženu trojím vyslovením formulky „zapuzuji tě“, ale celá záležitost není zdaleka tak jednoduchá. Autoři této knihy uvádí konkrétní příklady: V současnosti už není ve většině zemí rozvod tak jednoduchou záležitostí. Verbální zapuzení je nepřípustné, ačkoliv případy svévolné exkomunikace žen z rodiny manžela nejsou ani dnes řídké. V Turecku a Tunisku dnes může žena požádat o rozvod dokonce bez udání důvodu. V Egyptě tak může učinit ze tří známých důvodů (dlouhodobé zanedbávání, hrubost, impotence), a navíc v případě, že jí muž brání zařadit se do společnosti v souladu se svým postavením, na něž byla zvyklá, nebo v souladu s dosaženým vzděláním.

K naší výzkumné otázce jsme našly zmínku v bakalářské práci Zuzany Radoňové z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě (vedoucí práce byla Mgr. Zdeňka Dohnalová): Naděje a obavy arabských muslimů v ČR. Autorka práce se zde mimo jiné ptá muslimů žijících v ČR, zda způsob života české společnosti nějak nebrání nebo neovlivňuje praktikování jejich víry. K tomuto dotazu se respondent vyjádřil nesouhlasně: Praktikovat svou víru zde člověk může zcela svobodně – nikdo to nikdy nikomu nezakazuje, s tím nemám absolutně problém. […] Vše vzbuzuje pozornost, když je do toho člověk zapálený, to není, že zrovna ten islám. A dále říká: Je to o svobodě volby, […] když chci, můžu si dát víno, ale to je otázka vašich hodnot, morálky… jestli skutečně to, čemu věříte, pro to skutečně žijete, nebo jestli to je jen že jste se tak narodil. To máte pokrytce… Ježíš proti nim mluvil skoro půlku evangelia. Další dotazovaní, z jiného města, uvedli, že islám nepraktikují především kvůli negativnímu vlivu okolní společnosti.

Praktická část

Na schůzku jsme šly trochu s obavami, co nás čeká. Pan doktor Sáňka nás však mile přivítal, takže vše bylo bez problémů. Prostory muslimské nadace jsou poměrně malé, ale je zde vše potřebné pro vykonání modliteb - umývárna a modlitebny pro ženy a muže. Na zemi byly koberečky a proto se tam ani nechodí v botách. Pan Sáňka nás uvedl do své kanceláře, sdělily jsme mu naši výzkumnou otázku a poté proběhl rozhovor, který se skládal z několika otázek týkajících se dané problematiky. Zhruba v polovině rozhovoru ho pan doktor přerušil, jelikož se šel i s ostatními muslimy pomodlit. Nás pan doktor požádal, abychom zatím počkaly v místnosti pro ženy, kde se momentálně nikdo nenacházel.

V první řadě nám pan doktor Sáňka řekl, že každý muslim vnímá svou víru jinak, ale že pro něj je islám jen jeden – je to střední cesta vzdálená krajnostem. Také jsme se dozvěděly, že do České republiky se většina muslimů stěhuje za vzděláním, což podle pana doktora částečně ovlivňuje dodržování muslimských tradic a zvyků, jelikož díky vzdělání jsou lidé schopni pochopit hloubku své víry. Podle jeho názoru mnoho muslimů, kteří žijí v muslimské zemi, není často vzděláno ve své víře a mnohdy neví, proč určité zvyky dodržují.

To, čím jsou muslimové žijící jak v ČR, tak v muslimské zemi, nejvíce ovlivněni v dodržování tradic a zvyků, jsou pilíře islámu – víra v jednoho Boha a jeho proroka, modlitba (5x denně), almužna, půst o měsíci Ramadán a vykonání poutě do Mekky. Dalšími faktory, které toto ovlivňují, jsou určitá pravidla a morální zásady a také různé místní tradice a zvyky, které však mohou být v rozporu s islámem. Pan Sáňka také zdůrazňoval fakt, že pro muslimy, kteří žijí v Čechách, může být poměrně náročné dodržovat půst o měsíci Ramadán, obzvláště vyjde-li Ramadán na letní období, kdy jsou u nás dlouhé dny. Navzdory tomu většina muslimů, s kterými je v kontaktu, půst dodržuje. Tento zvyk je nesený v rodinném duchu, muslimové se v této době setkávají v nadaci, modlí se spolu a tráví čas společně mezi svými.

Předpokládaly jsme, že vykonání poutě do Mekky bude pro muslimy, kteří žijí u nás, náročnější než pro muslimy z muslimské země, ale opak je pravdou. Pan Sáňka nám vysvětlil, že v muslimských zemích bývají stanoveny limity, kolik lidí z té dané země smí ročně vykonat pouť do Mekky. Důvodem je bezpečnost lidí v Mekce. Tady v ČR jsou poutě organizovány například touto islámskou nadací a nebo se dají zorganizovat přes německé a rakouské cestovní kanceláře. Muslimové v Čechách tak nejsou rozhodně znevýhodněni, naopak mají možná větší šanci pouť vykonat.

Další věcí, která nás zajímala, byl zvyk žen halit si tělo a vlasy. Pan Sáňka nás ujistil, že role mužů a žen jsou spravedlivě rozděleny a ženy tak nejsou oproti mužům nijak znevýhodněny. S tím souvisela i odpověď na naši otázku a to tedy, že ženy si mohou svobodně zvolit, jestli a případně do jaké míry, se budou zahalovat. Podotknul, že to, že se ženy halí, není výmyslem mužů, ale halí se proto, že chtějí být správnými muslimkami – halí se kvůli Bohu. V české společnosti mají zahalené ženy prý někdy problém sehnat práci. Od otázky žen jsme se dostali k svatbě. Páry i tady oddává immám, ale tato svatba není v ČR právně platná. Proto se páry musí brát ještě na úřadě, což v islámské nadaci i přímo vyžadují. Žena i muž musí se sňatkem souhlasit.

Závěr

Cílem naší práce bylo seznámit se s nejvýnamnějšími tradicemi a zvyky, dále zjistit, jestli je muslimové v ČR dodržují a zda-li a případně čím jsou v dodržování ovlivněni.

Jak jsme se dozvěděly, nejvýznamnější muslimské zvyky a tradice jsou představovány především pěti pilíři islámu (víra v Boha a proroka Muhammada, modliba, půst o měsíci Ramadán, pouť do Mekky a almužna). Další faktory, které ovlivňují chování muslimů jsou určitá pravidla, morální zásady, místní pravidla a zvyky (ty mohou být často i v rozporu s islámem), ale také společnost ve které žijí. Příkladem významných tradic jsou například tradice v rodině - starší má vyšší postavení než mladší, muž má zase vyšší postavení než žena a dále třeba příbuzenské sňatky.

U nás s dodržováním muslimských tradic a zvyků nejsou velké problémy - například modlitbu je možné vykonat kdekoliv a dá se v nejhorším případě později nahradit, pokud ji muslim nemohl vykonat v určenou dobu. Vykonat pouť do Mekky je z České republiky mnohdy snadnější než z muslimské země. Česká republika je vůči islámu tolerantní. Samozřejmě i zde se najdou drobné problémy, které ovšem nejsou nepřekonatelné. Mezi takové překážky například patří bankovnictví a úroky (islám zakazuje lichvu). Dále zaměstnavatelé někdy omezují muslimy v modlení, ti si pak ale mohou modlitby nahrazovat později, jak jsme se již zmínily. Islám je u nás také znevýhodněný oproti křesťanství a judaismu, nemá stejná práva, protože zde například nelze založit islámskou školu. Muslimové v ČR jsou ovlivněni v dodržování zvyků a tradic českou společností převážně tím, že jsou zde více v pokušení než v muslimské zemi – vidí věci, které dělat nesmí, a to je pro ně velká zkouška víry. Tyto situace pak mohou vést mladé muslimy k volbě mezi náboženstvím a touhou naplno se začlenit do české společnosti.

Z našeho výzkumu vyplývá, že to, zda muslimové dodržují své tradice a zvyky, je individuální záležitostí každého věřícího – ať už žije v ČR nebo v muslimské zemi. Správný muslim však musí zvyky a tradice dodržovat všude a za každých okolností. Pokud jim v tom stát, ve kterém žijí, nějak zabraňuje, je jejich povinností zachovat své zvyky, i když by to znamenalo přestěhovat se do jiné země.

Použité prameny a literatura

  • Pilíře víry, Dža'far šejch Idrís
  • Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství 1. část, Věra Majerová, Emerich Majer, Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 1. vydání
  • Islám-Ideál a skutečnost, A. Křikavová, M. Mendel, Z. Müller, V. Dudák, Praha, nakl. Baset, 2002, 2. vydání




Počet shlédnutí: 71

1)
Mendel, M., Ostřanský, B., Rataj, T. Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007.
2)
Bečka, J., Mendel, M. Islám a České země. Praha: Votobia, 1998.
3)
Adéla Křikavová, Miloš Mendel, Zdeněk Müller, Vladislav Dudák. Islám - ideál a skutečnost. Praha, Baset, 2002.
islam_2009.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:36 autor: 127.0.0.1