Jak se liší dodržování ramadánu v ČR a v Alžírsku?

Nikl Ivan, Berkovcová Michaela, Suchá Nikola, Chybová Tereza, Hubička Pavel. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013. http://www.hks.re/wiki/islam_ramadan_v_cr

Islám je hned po křesťanství druhým největším náboženství světa, které vyznává víru jen v jednoho boha – Alláha. Je založeno na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce, který žil v 7. stol. Základní knihou islámu je Korán, který bůh Mohamedovi nadiktoval prostřednictvím archanděla Gabriela. Po Mohamedově smrti došlo k hlavnímu rozdělení muslimů, jehož příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce, na sunnity a šiíty. Islám v sobě zahrnuje mnoho náboženských praktik. Obecně jsou muslimové (jak sunnité tak šiíté) povinni dodržovat pět pilířů islámu. Právě jeden z pěti pilířů islámu, půst v měsíci ramadán, je tím, na co se v naší práci zaměříme.

Cílem práce je popsat a najít rozdíly při průběhu tohoto nejvýznamnějšího svátku islámu mezi Alžírskem, zemí, kde je islám státním náboženstvím a kde naprostá většina obyvatel vyznává islám a jeho učení, a Českou republikou, tedy zemí, kde jsou muslimové zastoupeni v menšině, kterou tvoří převážně přistěhovalci a jen malou část konvertité.

Ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře a zároveň nejvýznamnějším svátkem islámu. V islámu slovo půst znamená docela něco jiného než slovo dieta, je to akt víry, výraz očisty, připomenutí boží moci a duchovního spojení.

V práci se budeme zabývat jak geografickým hlediskem, tak osobními zkušenostmi muslimů v České republice a Alžírsku. Hlavním smyslem naší práce je objasnit výzkumnou otázku: Jak se liší dodržování ramadánu v České republice a Alžírsku?

¹⁾

Knih zabývající se islámskou tématikou najdeme hned několik. Většina se zabývá islámem jako náboženstvím obecně, popisují původ tohoto náboženství, jeho šíření, základní charakteristické prvky a typické tradice a svátky, které lidé věřící v toto náboženství dodržují. Jen menší množství knih se zabývá svátky, konkrétně námi vybraným ramadánem, do hloubky a s většími detaily.

První kniha, jež se zabývá islámskými tradicemi je Islám, ideál a skutečnost. V této knize najdeme samotnou kapitolu zabývající se typickou islámskou tradicí, půstem v období ramadánu. Autoři zde popisují proč se předislámští Arabové začali zdržovat požívání jídla a pití, kdy Mohamed zapojil půst do svého učení a základní atributy dodržování ramadánu. V této knize nenajdeme žádné hlubší zamyšlení nad touto tradicí ani žádné větší detaily o chování věřících lidí v tomto období. ²⁾

Druhým zdrojem je Velká kniha ISLÁMU. Ta se zde zmiňuje o pěti sloupcích víry, jedním z nichž je právě „saum“, neboli půst. Popisuje půst z náboženského hlediska. Jak se muslim na půst připravuje: „V islámu jsou tyto funkce půstu vlastní většině náboženských systémů výrazně posíleny dvěma skutečnostmi. První z nich je, že muslim přistupuje k půstu po rituální očistě a musí napřed vyslovit předsevzetí „níja“ jako před modlitbou, což je předsevzetí dobrého úmyslu. Druhou je, že půst konaný v posvátném devátém měsíci islámského kalendáře, v ramadánu, koresponduje s postupným předčítáním súr koránu během tohoto měsíce.“ Dále zde cituje přímo verše druhé súry, které definují pravidla půstu o ramadánu a celkově je zde období popisováno jako radostná událost, kterou by také ramadán měl být. ³⁾

Autor Bronislav Ostřanský ve své knize Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti vytvořil soubor hesel a pojmů, týkajících se dané problematiky, které rozebírá a popisuje hlavně v projevech kultury a života věřících. Vysvětluje, kdo je povinen se postit: „Děti se postí individuálně, avšak většinou s touto praxí začínají v rozmezí sedmi až deseti let. Od této povinnosti jsou zcela zproštěni lidé staří, nemocní, těhotné a kojící ženy, lidé na cestách, lidé, kteří konají náročnou fyzickou práci, a lidé, jejichž oslabení následkem půstu by mohlo vést k veřejnému ohrožení.“ Dále kdy má půst začít:„ Půst začíná novoluním po ukončení měsíce šabánu.“ A v neposlední řadě jak celý půst probíhá. ⁴⁾

Kniha ISLÁM, jejímž autorem je Paul Lunde, se zabývá islámem komplexně. Popisuje vznik, základy a pravidla tohoto náboženství. Neopomíjí geografické hledisko tohoto náboženství, a tak zde najdeme kapitolu zabývající se přímo naší zkoumanou zemí, Alžírskem. Autor uvádí politickou situaci v Alžírsku, stav školství, zdravotnictví a popisuje společnost této země. ⁵⁾

Dále jsme se rozhodli použít článek ohledně aktuálního dění v Alžírsku, týkající se Kabylského obyvatelstva, které nám dává jiný pohled na průběh ramadánu.

Kabylové jsou berberský národ žijící v horských oblastech severovýchodního Alžírska. Oblast, kterou obývají, se nazývá Kabýlie. Jejich název je odvozen z názvu hor v severním Alžírsku. V doslovném překladu Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila). Převážně se živí jako zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou. Hlavním a nejrozšířenějším náboženstvím mezi Kabyly je sunitský islám, ale najdeme mezi nimi i křesťany. Navzdory tomuto faktu, jsou hlavní berberské politické strany světské.⁶⁾

Přibližně 300 lidí v Alžírsku se sešlo na společný oběd v sobotu, a to během Ramadánu aby protestovali proti vládě a jejímu pronásledování lidí kteří odmítli dodržovat náboženský půst.

Sobotní oběd byl velmi netypický pro Severní Afriku, kde mohou být lidé zatčeni za to, že se během posvátného měsíce nepostí. Oběd byl brán jako demonstrace proti rozhodnutí bezpečnostní složky zadržet a vyslýchat tři mladé lidi, kteří minulý týden v regionu Kabylie jedli venku během osmnácti hodinové postní doby.

„Svolali jsme toto shromáždění, abychom vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím pronásledovat (vyslýchat) cizince, kteří kvůli své víře odmítají dodržovat půst,“ řekl Bouaziz Ait Chebib, hlava místního kabylského autonomního hnutí. Berbeři jsou známí svým obecně více světským pohledem na víru než většina Alžírských Arabů.

V předchozích letech čelili obyvatelé Kabylie, kteří se odmítali během Ramadánu postit, obvinění z „působení proti Islámu“. Oběd v Tizi-Ouzou, přibližně 100 kilometrů od Alžíru, nebyl pořádán místními, kteří se postili, a ani úřady.

⁷⁾

V sociálních výzkumech rozlišujeme dva typy sběru dat: kvalitativní a kvantitativní metody. Kvantitativní výzkum je exogenního charakteru, výsledná data jsou tvořena výzkumníkem. Naopak kvalitativní metody jsou charakteru endogenního. Pomocí kvantitativních metod se snažíme potvrdit, zdokonalit nebo vyvrátit jednotlivé teorie, kdežto během kvalitativního výzkumu se hypotézy netestují, ale spíše vytvářejí.

V naší práci jsme použili oba zmíněné postupy - kvantitativní i kvalitativní sběr dat. Z kvantitativních postupů jsme použili metodu studia tištěných dokumentů. Našim cílem bylo především poznat samotná pravidla ramadánů a důvody jeho dodržování. Výhodou je nejen velké množství knih a materiálů zabývající se islámskou tématikou, ale i relativně snadná dostupnost v knihovnách a archivech. Nevýhodou může být nepravdivost materiálů. Během studia dokumentů také dochází k určitému zkreslení čtenářem vlivem subjektivizace.

Pro praktickou část naší práce jsme použili metodu dotazování, která patří mezi kvalitativní sběr dat. Zde jsme se zaměřili na geografické hledisko naší práce, a to jak se dodržuje ramadán v islámské zemi a jak ho dodržují muslimové v České republice. Naším objektem byl mladý muž žijící v České republice, který pochází z Alžírska. Ochotně a otevřeně nám odpovídal na všechny naše dotazy. Dále jsme navštívili islámskou modlitebnu v centru Prahy. Respondentem byl Dr. Vladimír Sáňka, Čech, který konvertoval k islámu. Za hlavní výhodu této metody považujeme osobní kontakt s respondenty, jejichž zkušenosti a vzpomínky vyvolávají při rozhovoru řadu různorpdých emocí. Člověk tak může alespoň blíže poznat, jak je pro ně dané téma blízké a důležité.

Zásadní náboženské úkoly muslima vyjadřuje „arkán ad-dín“, tj. pět sloupců víry, v některých překladech pět pilířů víry. Těchto pět sloupců víry se vyvinulo jako soubor rituálních povinností. V době medinské ummy však ještě formulovány nebyly a nejsou také bez obměn vlastní všem muslimům, zřetelné rozdíly jsou v tomto směru mezi sunnity a šiíty.

V počátcích islámu Mohamed sám spatřoval nejdůležitější znak zbožnosti a oddání se víře v Boha ve třech rituálních projevech, a sice v modlitbě, v dobročinnosti a půstu. Arkán, jímž se řídí sunnité, má zmíněných pět sloupců, zahrnujících vyznání víry, modlitbu, almužnu, půst a pouť do Mekky. Šiíté pokládají za nejdůležitější povinnost muslima podřízení se imámovi, tj. v jejich případě tomu, kdo je zástupcem Proroka a jeho nástupce Alího na zemi.

Pět pilířů víry :

• ŠAHÁDA – Vyznání víry. „Věřím, že je jediný Bůh a Muhammad je jeho prorok.“

• SALÁT – Modlitba. „Každý muslim je povinen k pěti každodenním modlitbám.“

• ZAKÁT – Almužna. „Všichni muslimové, kteří si to mohou dovolit by měli zaplatit část ze svých příjmů na účely stanovené Koránem.“

• SAUM – Ramadán. „Postní měsíc, během kterého jsou v denních hodinách zakázány veškeré formy konzumace.

• HADŽDŽ – Pouť do Mekky. „Během života by měl každý muslim alespoň jednou navštívit Mekku. ⁸⁾

⁹⁾

Ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře a půst v tomto měsíci patří právě mezi pět pilířů víry. Půst se nazývá „saum“, přesněji „sawm“ nebo „sijám“. V islámu slovo půst znamená něco docela jiného než například dieta. Je to akt víry, výraz očisty, připomenutí boží moci a duchovní spojení s ní. Celkovým smyslem měsíce je posilování víry a oddanosti bohu. Půst v tomto měsíci koresponduje předčítáním súr Koránu.

¹⁰⁾

Islámský kalendář je lunární. Lunární kalendář má 12 měsíců. Lunárním se nazývá proto, že slovo „lunar“ znamená v překladu půlměsíc a v tomto kalendáři začíná každý měsíc novým srpkem Měsíce.¹¹⁾

Kdy nastane ramadán lze vypočítat, v letošním roce 2013 začne 10.července a skončí 8.srpna, ovšem začátek půstu je vázán na spatření srpku nového měsíce na obloze. V minulosti se tento dlouho očekávaný moment ohlašoval výstřelem z děla, dnes ho anoncují televizní pořady, internet a jiná média.

Půst o ramadánu se řídí určitými pravidly, která definují verše druhé súry: „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož byli před vámi - snad budete bohabojní. Postěte se jen určitý počet dní! Ten z vás, kdo je nemocen anebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později. Ti, kdo mohou se postit, však nečiní tak, nechť se vykoupí nakrmením jednoho chudého. Kdo však dobrovolně učiní více dobrého, bude to připočteno k jeho dobru. A půst je pro vás lepší – jste-li rozumní. Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí. Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť se postí stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že vás vede - snad budete vděční.(…) Jest vám dovoleno přiblížit se v noci postní k manželkám svým – ony jsou pro vás oděvem a jste oděvem pro ně. Bůh poznal, že křivdíte sami sobě, avšak obrátil se k vám a odpustil vám. Nyní tedy souložte s nimi a usilujte o to, co Bůh vám předepsal. Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit za úsvitu. A nesouložte s nimi, zatímco se zdržujete v rozjímání a modlitbách! Toto jsou ohraničení Boží, nepřibližujte se k nim! S takto Bůh činí srozumitelná znamení svá pro lidi – snad budou bohabojní“^{12) 13)}

Muslim se musí postit celý den, tedy od doby kdy rozezná černou nit od bílé, dnes už se muslimové řídí spíše časovými údaji. Celý den se musí zdržet jídla, pití, sexuálního aktu případně i parfémování. Během ramadánu by se muslim neměl zapojovat do pomluv, zdržet se hněvu, závisti a dalších podobných nectností, a oprostit se od všech nemorálních myšlenek. Paradoxem je, že během měsíce ramadánu stoupá v muslimských zemích spotřeba potravin. Důvodem je, že během tohoto měsíce žijí muslimové hlavně v noci a ramadánové noci patří k nezapomenutelným zážitkům všech návštěvníků. Bohatí muslimové pořádají stoly Milosrdného (máidat ar-rahmán), kdy poskytují pohoštění bezdomovcům i náhodným kolemjdoucím. Na konci ramadánu je malý svátek, přerušení půstu, který se nazývá „íd al-fitr“. Během tohoto svátku muslimové rozdávají nepovinnou almužnu, tzv. zakát al-fitr. Tento svátek, je svátek jídla, dárků a oslav.¹⁴⁾

Celkově půst o ramadánu by měl být obdobím radosti. Lidé se mají navštěvovat, být vstřícní, štědří, laskaví a vlídní. Měli by se účastnit co nejvíce nepovinných modliteb a co nejvíce pobývat v mešitě. Také by se měli věnovat recitaci a ti, co jsou toho schopni, by měli za období ramadánu přečíst celý Korán. Půst slouží jak k fyzické tak i morální očistě jedince a utvrzuje společenskou solidaritu v rámci věřících, neboť v hladovění jsou si boháč i chuďas rovni.¹⁵⁾

Kromě povinného půstu o ramadánu dodržují někteří muslimové půst dobrovolný. Ustanovení Božího řádu („šaría“) určují, které dny jsou pro půst vhodné, nevhodné, doporučené či naopak zakázané.

Naším prvním respondentem byl mladý muž z Alžírska. Jeho jméno je Marwan Khiat, půst dodržuje od dvanácti let a prožil ramadán jak zde v České Republice, tak i v Alžírsku. Ptali jsme se na předem připravené otázky a on nám velmi otevřeně odpovídal.

Jako první jsme se ptali na to, jak by nám on sám za sebe popsal ramadán a co pro něj tento svátek znamená. Pro Marwana je ramadán jeden z pěti pilířů jeho víry. Popisuje ho jako měsíc, kdy se postí a přemýšlí o svém místě na zemi. Je pro něj důležité být se svojí rodinou a hlavně posiluje svoji vnitřní víru v Boha.

Dále jsme se ptali, jak striktně je ramadán v Alžírsku dodržován. Říká, že Alžířané tento svátek dodržují velice přísně. Jako v každé zemi je zde během tohoto měsíce zakázáno pít, jíst a kouřit na veřejnosti. Pro turisty a pozorovatele je to prý dnes o dost volnější, ale ke všem, co půst dodržují, se vzhlíží s velikým respektem.

Jedna z našich posledních otázek byla, jak dodržuje ramadán v České republice a zda se jeho dodržování v něčem liší. Osobně náš respondent trávil ramadán v ČR pouze jednou. Řekl nám, že se snaží nerozlišovat, v jakém státě se v době tohoto svátku zrovna nachází, a snaží se ho dodržovat stále stejně. Nekouří, nepije ani nejí. Odpověděl nám, že se snaží udržet svoji duši čistou a vyjádřit tím poctu k Bohu.

Poslední otázkou, na kterou jsme se zeptali, bylo, co se stane, když muslim nedodržuje ramadán, ať už na území České republiky nebo islámské země, a zda v případě nedodržení půstu hrozí nějaké tresty. Bylo nám řečeno, že se vlastně nestane nic, stejně tak jako když se například nebudeme pravidelně modlit. Je to velmi osobní věc, něco mezi ním a Bohem. Ovšem i kdyby půst nedodržel, stále by prý měl vnitřní klid, protože o to podle našeho respondenta jde v každém náboženství, o mír mezi tělem a duší. Co se trestů týče, při nedodržení půstu na veřejnosti hrozí velké pokuty, a pokud je dotyčný Alžířan a Muslim může se celý proces ještě více zkomplikovat.

Dále jsme pak navštívili modlitebnu v centru Prahy, sídlící v ulici Politických vězňů, kde jsme mluvili s naším druhým respondentem panem Dr. Vladimírem Sáňkou, který k islámu konvertoval. Je v čele České islámské nadace.

I pana Sáňku jsme nejprve poprosili, aby nám popsal období nejznámějšího islámského svátku ramadánu. Popisuje ho jako svátek, který má zvláštní, hezkou atmosféru. Samozřejmě také zmiňuje tento svátek jako dny bez jídla, alkoholu, cigaret a pohlavního styku. Za důležité považuje pravidelné modlení. Pan Sáňka říká, že nedodržení ramadánu je neomluvitelné a nepřípustné. Také popisuje tento akt jako projev největší úcty k Bohu. Popsal nám, jak chodí nahrazování postních dnů. Těhotné ženy, malé děti a nemocní se můžou zdržet půstu, je ovšem důležité, aby tyto dny byly nahrazeny půstem v jiném období nebo poskytnutím stravy chudým.

Dále jsme se zeptali, jestli má období ramadánu rád či naopak a jak vlastně takový ramadán v České republice probíhá. Pan Sáňka se prý dokonce na ramadán těší, pro jeho atmosféru a také proto, že tráví mnohem více času v mešitě. Dozvěděli jsme se, že v České republice nejdou žádné výjimky, co se dodržování ramadánu týče. Dodržuje se jako všude jinde, ale je to obtížnější. A to hlavně proto, že u nás se okolní svět tomuto svátku nepodřizuje, například obchody zůstávají během těchto dní normálně otevřené. Také záleží, na jaké roční období svátek zrovna vyjde. V zimě je dodržování v ČR lehčí než naopak v létě. Nejdůležitějším aspektem je ale scházení se, ať už v rodině nebo v mešitě. V Praze tato setkání probíhají v mešitě na Černém mostě. Zde se po západu slunce všichni scházejí a začínají se podívat fíky a mléko.

V naší práci jsme se zabývali rozdíly dodržování Ramadánu, nejznámějšího muslimského svátku, v Čechách a typické muslimské zemi, Alžírsku. Jak z našeho rozhovoru s mladým muslimem, žijícím v České republice, tak z rozhovoru s panem Sáňkou, který konvertoval k islámu, vyplývá, že nejsou žádná přesná pravidla, či snad zákony předepisující základní pravidla dodržování Ramadánu na území České republiky. Základem je korán, ať už pro českého či alžírského muslima. Korán udává pravidla chování během měsíce Ramadánu. V ČR se tento svátek snaží dodržovat stejně jako v muslimských zemích, ale je to pro ně mnohem obtížnější. Muslimové Ramadán nechápou jako povinnost, ale jako radost. Nedělají to, protože to dělají všichni a rozhodně to nedělají z donucení. Upřímně tím vyjadřují svoji úctu k Bohu a je to pro ně velmi důležité.

Rozdíly, které jsme při výzkumu objevily, souvisí s disciplínou jednotlivce a životními podmínkami v daném místě. V Alžírsku jsou v době Ramadánu uzavřeny obchody a Policie hlídá dodržování pravidel na veřejnosti. Za porušení těchto pravidel se často udělují sankce a pokuty. S tímto přístupem však nejsou spokojeni obyvatelé Kabýlie, jak je zřejmé z článku, který je uveden výše. Kabylové jsou známí svým světštějším přístupem k víře. Podle nich není správné trestat příslušníky jiných zemí a vyznavače jiných náboženství, než je islám, za to, že nedodržují to, v co oni sami věří a to i přesto, že se tito cizinci v době Ramadánu nacházejí v jejich zemi.

Na rozdíl od České republiky, kde dodržování pravidel závisí převážně na jednotlivci a nic se nepodřizuje tomuto svátku. Obchody i všechny restaurace jsou normálně otevřené a probíhá každodenní život. V zimních měsících je půst v České republice o něco lehčí, protože dny jsou velice krátké a lze se lépe přizpůsobit pravidlům Ramadánu.

Algerians protest against mandatory Ramadan fasting, VELLA Matthew, [online] [citováno 4. 08. 2013]. Dostupné z:http://www.maltatoday.com.mt/en/newsdetails/news/world/Algerians-protest-against-mandatory-Ramadan-fasting-20130804

CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. Vyd. 1. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, 242 s. ISBN 80-903-7540-5.

HAERI, Fadhlalla. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost. Vyd. 1. Překlad Kateřina Ferenčíková. V Olomouci: Votobia, 1997, 235 s. ISBN 80-719-8212-1.

KŘIKAVOVÁ, Adéla, MENDEL, Miloš, MÜLLER, Zdeněk, DUDÁK, Vladislav. Islám - ideál a skutečnost. 2., rozš. a aktualizované vyd., (v nakl. Baset 1.). Praha: Baset, 2002, 311 s. ISBN 80-862-2371-X.

Kabylové, WIKIPEDIA, [online] [citováno 28. 08. 2013]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kabylov%C3%A9#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD

LUNDE, Paul. Islám: víra, kultura, dějiny. Vyd. 1. Překlad Luboš Kropáček. Praha: Knižní klub, 2004, 192 s. ISBN 80-242-1093-2.

Postní měsíc ramadán [online]. 21.1.2009 [cit. 2013-07-17]. Dostupné z: http://www.proislam.org/forum/viewtopic.php?f=78&t=391

Půst v několika řádcích [online]. 16.2.2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.al-islam.cz/pust/pust-v-nekolika-radcich.html

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 255 s. ISBN 978-80-7277-404-3.

Young moons and the Islamic calendar. United States of America: Sky & Telescope Media LLC, 1994. ISSN 00376604. Dostupné z:http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/detail?vid=6&sid=b47a33a9-bd52-4f36-8229-8f737805dc6a%40sessionmgr4&hid=1&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=1503097

5 Pilířů Islámu [online]. 20.10.2006 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.islamweb.cz/ 

Počet shlédnutí: 121