Jan Vaňous, Kateřina Opatová, Martin Douša, Pavel Zvára. Jak se co nejlépe vyrovnat s kulturním šokem? [online] Hospodářská a kulturní studia, 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/jak_se_co_nejlepe_vyrovnat_s_kulturnim_sokem

Vzhledem ke globalizaci moderní společnosti, novým možnostem soudobé techniky a touhou člověka rozšiřovat si obzory by se mohlo stát, že již ke konfrontaci s kulturním šokem nedochází. Opak je však pravdou a pro příklady netřeba zacházet až do některým pro středoevropana exotických zemí.
Každá země má svá odlišná specifika, které někde mohou být zcela nezřetelné, jindy mohou být rozdíly v kulturách naprosto propastné. I přesto, že každý pochází z jiného kulturního prostředí je třeba s odlišností jiných počítat a snažit se přizpůsobit místním kulturním zvyklostem, aby nedocházelo k vzniku odloučených ghet se stejnou či podobnou kulturou, která se odmítá přizpůsobit místní všeobecně uznávané kultuře.

Cílem naší práce bylo nejen popsat možnost vzniku kulturního šoku, ale také se zaměřit na příčiny jeho vzniku a jeho možných projevů.
Dále nás zajímala reakce respondentů, vybraných z cizinců dlouhodobě žijících na území České republiky, na jejich vnímání naší kultury a případných kulturních šoků, které zde zažívají.

V první části této práce je popsána teorie a základní pojmy kulturního šoku, jako jsou obvyklé projevy kulturního šoku, jeho fáze a způsoby vyrovnání se s kulturním šokem.
Čerpali jsme převážně ze zahraniční literatury, jelikož bylo obtížné sehnat na dané téma podklady v češtině. Vycházeli jsme zejména ze sekundárních zdrojů, a to jak z tištěných publikací, tak i z elektronicky přístupné literatury.

Pro druhou, praktickou část tohoto projektu jsme vycházeli z primárních dat získaných dotazníkovým šetřením, který jsme předložili 32 cizincům. V dotazníku jsou požadovány pouze základní údaje, z nichž nás nejvíce zajímala země původu. Dotazník se skládal ze 4 otázek, které byly zaměřeny na to, zda zažili kulturní šok po příchodu do ČR a jak se u nich projevoval. Dále nás zajímalo jak se s kulturním šokem vyrovnávali a jestli existuje něco co by jim pomohlo s adaptací.

Když se člověk přesune do kompletně nového prostředí, můžete zažívat tzv. pocit úzkosti neboli kulturní šok. Je to pocit, kdy nevíte, co dělat, jak se chovat, co je vhodné a co naopak nevhodné. Přijde vám, že lidé kolem se zvláštně chovají, uznávají jiné hodnoty a dělají „divné“ věci. Tento pocit obvykle začíná již během několika prvních dnů či týdnů po příjezdu na nové místo. Kulturní šok, který zahrnuje jak fyzické, tak i emocionální potíže, trápí lidi, kteří přichází žít do jiné země nebo na místo kulturně odlišné od toho, které znají. Způsob jakým žili před, nemusí na novém místě fungovat. Rozdíly mohou být nejen v jazyce, ale například také ve flirtování, v jídle, v bezpečnosti či v chování.
I když kulturní šok může být velmi nepříjemný, je to také příležitost dozvědět se více o sobě, své vlastní kultuře, a kultury svého hostitele.

• Smutek, osamělost, melancholie
• Posedlost zdravím
• Nemoci, bolesti a alergie
• Nespavost nebo touha spát příliš mnoho
• Změny v temperamentu, včetně deprese nebo pocit zranitelnosti či bezmocnosti
• Podrážděnost, zlost, nebo neochota komunikovat s ostatními
• Ztotožnění se se starou kulturou nebo idealizace staré země
• Ztráta identity
• Snaha vstřebat všechny rozdíly a přizpůsobit se nové kultuře a naopak opustit své vlastní způsoby
• Neschopnost řešit jednoduché problémy
• Touha po rodině nebo stesk po domově
• Cítit se ztracený, využívány, zneužívány, nebo nepochopený

Proces konfrontace člověka s cizí kulturou, zcela nebo i jen částečně odlišnou od té ze které sám přichází, může nabývat dynamické povahy s následným fázováním. Jakkoliv je deskripce zmíněného procesu různorodá, všechny zahrnují 3 základní projevy.
Kdybychom je chtěli analogicky vyjádřit matematickými znaménky, mohli bychom pro daný jev použít prvky „+“, „-“ a „=“, jinými slovy, prvotní okouzlení novým prostředím střídá frustrace a vykořenění, obě tenze se ovšem nakonec mají tendenci vyrovnat. Rozmanitější verze uvádí fází procesu kulturního šoku více s ohledem na detailnější popis, například níže [1].

Vše je nové, nezvyklé, lákavé, jednoduše jste u vytržení. Vstřebáváte povrchní znaky kultury a v podstatě s ní moc nekomunikujete (vystačíte si s vnitřním monologem).

Začínáte trochu více komunikovat a uvědomovat si skutečnější podobu věcí. Nastupuje vystřízlivění, frustrace z neporozumění, nedokážete předvídat, začínáte kritizovat a odsuzovat - protože vše co je děláno jinak než znáte, je děláno špatně, že?

Už jste si užili dost jednoho extrému (nadšení), prošli druhým extrémem (frustrace) a přežili jste to (ve smyslu „neodletěli domů“), protože cítíte, že musí být někde něco víc… Z povrchu věci se dostáváte hlouběji a začínáte chápat. Karta se obrací a vy směřujete ke středu mezi oba extrémy. S pochopením přichází první úspěchy a najednou zjišťujete, že něco přeci jen funguje.

Postupně toho funguje čím dál tím víc. Prostředí pro váš už není nepřátelské, ale jen „jiné“ a pochopitelnější. Nalézáte věci, které jste třeba vůbec neznali, ukazují se vám pohledy na věci, které vás nikdy nenapadly. Zjišťujete, že stejné věci se dají dělat více způsoby, a třeba i lépe něž znáte z domu. Usazujete se, už víte co si můžete dovolit a znovu se z vás stává ryba ve vodě.

Po všech „útrapách“ co jste zažili na cestě se vracíte domů. Myslíte, že už jste vše zvládli, ale doma vás čeká překvapení. Může se stát, že, ač jste se vrátili do známého prostředí, nejste v něm schopni normálně fungovat. Buď s tím problém nemáte, nebo trvá pár dní, může to však být i celý zbytek života. Záleží na síle prožitku v druhé kultuře.

Pátou fázi mezi lidmi pozoruji celkem často, i když mnohdy jde jen o pózu, do níž se takoví navrátilci sami staví, protože je dělá v očích druhých zajímavé a propůjčuje jim punc světoběžníků. V takovéto póze se častěji ocitají lidé, kteří se vrátili z ekonomicky vyspělých zemí, než ti co přijeli ze zemí „třetího“ světa. Nic jim u nás není dobré, tam venku to všechno dělají líp, u nás se nedá žít, kdybyste to tam viděli, já to tady nemůžu vydržet atd., určitě to znáte.

Být otevřený novým myšlenkám, nápadům a nové kultuře se vyplácí. Fakt, že je něco odlišné, nemusí nutně znamenat, že je to horší nebo lepší, je to zkrátka jen jiné. Je důležité, abychom nesoudili a byli tolerantní k odlišným věcem. Je dobré se umět přizpůsobit, ale ne být stejný za každou cenu. Naše flexibilita se cení, nikdo po nás však nežádá a nechce, abychom absolutně změnili svoji osobnost. Další věcí, která nám může pomoci, jsou naše koníčky. Pokud se věnujeme zálibám, na které jsme zvyklí, tak nejen že se cítíme jako doma, ale je to také vhodná příležitost a dobrá cesta, jak se seznámit a potkat nové lidi. Trpělivost se vyplácí. Pokud máme problémy s adaptací, není důvod k zoufalství. Je potřeba si uvědomit, že adaptace je proces, který nějaký čas zabere. Řádově to může být několik týdnů až měsíců. Relaxace, meditace a odpočinek nám také můžou pomoci. Uvolnění mysli a těla v kombinaci se zdravou výživou nás dokáží snadněji přenést přes období stresu a pocitu „nikam nepatření“

V praktické části jsme se rozhodli pro oslovení studentů pomocí dotazníku, který se skládal z následujících otázek:

1. „Zažil jsi po příjezdu do České republiky kulturní šok?“
2. „Jak přesně se u tebe kulturní šok projevil?“
3. „Jak si se s kulturním vyrovnal?“
4. „Je něco, co by ti po příjezdu pomohlo lépe se adaptovat?“

Na výzkum dotazníkovou metodou nám odpovědělo celkem 32 zahraničních studentů. Země jejich původu jsou opravdu rozmanité. Bylo zde zastoupení jak z USA, střední a východní Evropy, tak i z blízkého východu i Asie. Reakce studentů se pochopitelně lišili dle země jejich původu a zvyklostí.

Konfrontace s kulturním šokem

Pro velké množství studentů byla šokem malá a leckdy nulová znalost cizích jazyků obyvatel ČR a s tím spojené špatné dorozumívání s okolím. Dostalo se nám i reakcí kdy se čeští občané na dotaz v cizím jazyce snažili odpovědět češtinou s cizím přízvukem. Zahraniční studenti jsou zjevně zvyklí na vyšší jazykovou gramotnost ve vyspělejších zemích a tento fakt jim pobyt v ČR rozhodně neulehčuje.
Ve velké míře se sešly negativní názory na konzumaci alkoholu v naší zemi. Pro mnoho studentů byl šok, v jak velké míře je alkohol rozšířen mezi mládeží ale i dospělými. Převážně studenti ze západu považují jeho konzumaci za nadměrnou a myslí si, že by studenti mohli pracovat mnohem více a efektivněji bez jeho konzumace. Průběh semestru tak vnímali jako jednu velkou „párty“ a mají pocit, že mohli dosáhnout lepších studijních výsledků.
Převážně znovu u západních studentů byl kulturní šok v prosazování vlastních názorů a svých práv. Jsou zvyklí např. na spravedlivé přerozdělování, vyvolávání podle pořadí, střídání při sportu, dostání se ke slovu apod. Jak uvádějí, bylo pro ně novou věcí si o tyto věci takzvaně „zařvat“ a vynutit si pozornost. Mnoha studentům toto chování přišlo nevychované a dělalo jim v začátcích problémy.
Velkým kulturním šokem byl pro některé studenty vzdělávací systém ČR. Ten byl dle jejich odpovědí někdy zcela odlišný a vyžadovalo to velké úsilí na jeho adaptování.
Části dotazovaných, bez ohledu na země původu, přišlo, že na území ČR žije příliš mnoho imigrantů. Většina z nich byla též překvapena, že obyvatelům ČR tento fakt nevadí a ani se jím vůbec nezabývají.
Studenti z asijských zemí uvádějí jako velmi nezvyklé líbaní na tváře při přivítání.
Věc, kterou označili přímo za nechutnou, je smrkání do kapesníku u stolování, které je pro ně velmi neslušné.
Pro část dotazovaných byl doslova „kulturní šok“ přezpívání textů do češtiny u světoznámých písní, často i s předělaným textem a řada z nich tuto věc nechápe a velmi se jim příčí.
V následujících odpovědích dotazovaní uvádějí spíše než šoky, kulturní odlišnosti, které je překvapili. Jako odlišnost uvádějí studenti hlavně z Asie a USA  nadměrné chození jako součást dopravy. Jsou převážně zvyklí na vlastnictví osobních aut a to nejen jednoho na rodinu, což je spíše způsobeno velkými vzdálenostmi mezi místy jejich zájmu v daných zemích. Na tento fakt si řada z nich musela též zvykat.
Překvapivě velká část studentů uvádí, že se za dobu jejich pobytu zvýšila spotřeba vepřového masa, což poukazuje na fakt, že je tento druh masa velmi zastoupen v našem jídelníčku.
Byl zde i názor, že česká společnost má přílišnou zálibu v opatrování domácích mazlíčků, které často i překračuje péči o vlastní děti. Na druhou stranu oceňují, že na veřejnosti neběhá velké množství zvířat bez domova a dokážeme se o ně dobře postarat.

Projevy kulturního šoku

Část dotazovaných uvádí,ze u nich kulturní šok neproběhl,spíše si museli zvykat na odlišnosti a uvědomit si, proč některé věci fungují tak a ne podle jejich zvyklostí.
Lidé kteří prožili nějaký šok nejčastěji uváděli, že se jim stýskalo po domově a byli smutní. Každý tento problém řešil jinak. Část hledala osoby se stejnou národností a řešili různé problémy a trávili čas společně. Někdo trávil dlouhé hodiny na sociálních sítích a komunikačních zařízeních,aby byl co nejvíce ve spojení s domovem. Naopak část lidí se snažila oprostit od všeho, co zná a snažili se co nejvíce začlenit do společnosti a najít si české přátele. Někteří cítili vztek z toho, že se snaží začlenit do společnosti, ale z důvodu špatné jazykové vybavenosti českého národa a složitosti českého jazyka, byl tento krok velmi obtížný. Studenti byli a jsou také otrávení a deprimovaní z toho, že k nám velké množství lidí přijíždí spíše za zábavou a alkoholem, který v některých jejich rodných zemích není tolik, je-li vůbec dostupný.

Jak bojovat s kulturním šokem

Část studentů uvádělo, že se snažili celou dobu veškeré kulturní šoky ignorovat a snažili se najít někoho z jejich země. Větší počet odpovědí uváděl spíše snahu začlenit se do české společnosti a snahu najít si české přátele,kteří jim lépe pomohou pochopit a vysvětli české zvyky a českou kulturu. V některých případech se studenti začali učit český jazyk, což jim také pomohlo.

Adaptace

Mnoho dotázaných logicky odpovědělo, že by se lépe adaptovali, pokud by se začali učit český jazyk. Je zřejmé, že znalost místního jazyka v mnoha ohledech usnadní život. V dotaznících bylo také uvedeno, že by se měla zlepšit imigrační politika státu a chování společnosti vůči imigrantům. Část také uvedla možnosti lepší adaptace, pokud by lidé méně konzumovali alkohol a více se věnovali studiu a vážnějším věcem. Avšak společným názorem většiny dotázaných bylo, že záleží na každém, jak k problému přistoupí. Většina souhlasila s tím, že nikomu nepomůže být uzavřený a v depresi, ale je lepší být otevřený k okolí a ono vám pomůže.
Z celého dotazníku vyplynulo, že studenti zažívají kulturní šoky, ale nepociťují nějaké závažnější problémy. Důvodem je fakt, že si pobyt v zahraničí vybrali sami a mají proto dobrodružnější a otevřenější povahu, která jim lépe pomáhá zvládat veškeré nástrahy.

Téměř každý, kdo přijede na nové místo se setká s jinou kulturou, než na kterou je zvyklý, zažívá kulturní šok. Kulturní šok může být různě silný a i se různě projevovat. Téměř každý si ale nakonec najde svoji cestičku, jak se s tím vyrovnat a postupem času se přizpůsobí.
Pokud je ovšem kulturní šok natolik silný, že ho nejsme schopni zvládnout, pak se může výrazně projevit v našem chování i po příjezdu domů. V krajních případech může úplně změnit naši osobnost.
Kulturní šok tu byl, je a bude stále. A je jen na našem zvážení, kam pojedeme a s jakou kulturou se budeme potýkat.

[1] ECesty.cz : e-časopis o nezávislém cestování [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Kulturní šok. Dostupné z WWW: <http://www.ecesty.cz/radce/kulturnisok.htm>. ISSN 1213−3795.

[2] UKCISA[online]. 2008 [cit. 2010-12-06]. International students and culture shock. Dostupné z WWW: <http://www.ukcisa.org.uk/student/info_sheets/culture_shock.php>

[3] FURNHAM, Adrian; BOCHNER, Stephen. Culture Shock: Psychological Reaction to Unfamiliar Environments. USA : Routledge, 1986. 303 s. ISBN 9780415045230

[4] WARD, Colleen; BOCHNER, Stephen; FURNHAM, Adrian. The psychology of culture shock. USA : Routledge, 2001. 369 s. ISBN 978-0-415-16235-7.

[5] HOTTOLA,Petri. CULTURE CONFUSION : Intercultural Adaptation in Tourism [online]. Great Britain:Pergamon, 2004 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z WWW: <http://www.mesastate.edu/op/documents/cultureconfusion.pdf>.

Ukázka jednoho z vyplněných dotazníků.

Country of origin: Bulgaria

Religion: orthodox

When you had come to Czech Republic, had you experience some culture shocks? (people behavior, habits, values, people here were doing crazy things…whatever, what was for you different) If yes, write all of them and explain.

To begin with I was amazed by the lack of knowledge I’ve came across in Czech republic, especially as far as it goes for countries south of Hungary. As developed the economy of Czech country is comparing to Bulgaria, on emotional level it seems the time have stopped for Czech people. About music- I’ve noticed that on the radio great English/American songs are almost always translated into Czech and sang by some Czech singer, which I really didn’t like. I see a lot more drunk, homeless and crazy people on the streets in Czech republic then in Bulgaria. May be what shocked me the most is that people tend to be kissing and caring about their pets as much as they do for their kids, if not more… I do appreciate the fact in Cz there are no street dogs and cats and that people are taking a real good care of their home pets, better then we do in Bulgaria, but I really don’t like the fact they are considered as important as their kids. What I liked a lot was the fact that people do more sports there then in my homeland, that people are very often away from the city for the weekend.

How exactly did you experienced culture shock and what were the consequences? (enthusiasm, depress, doubt, loss of identity, sadness, homesick, inability to solve simple problems, feel lost and misunderstood…)

First shock for me was when people was talking to me in Czech and every now and then saying Czech word with Russian accent… Just to clear that out, for one thing I don’t speak Russian and another when you change the accent you don’t really change the language, I guess… Another time I was asked what language do we speak in Bulgaria- English or Russian. Another culture shock was when some Czech guy decided the symbol of Bulgaria have to be a Turkish toilet, ofcourse he wouldn’t offer that to be the symbol of Italy, not because they don’t have such toilets in Italy, they do! So generally I felt mostly sad and homesick.

How did you fight with these culture shocks? (looking for people from your country of origin, focus on yourself, develop a hobby…)

I stopped trying to make friends and paying attention. I’ve focused on things that make me feel good.

Is there anything what would help you to adapt yourself?

Yes, cheaper flights and buses to Bulgaria and more often if possible.

Počet shlédnutí: 52