Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu

Jakub Lhota, Adam Ucháč, Filip Hübsch, Jiří Procházka

HKS, Geografie náboženství, 2024

Tato práce se zaměřuje na porovnání misijních činností misionářů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormonů) v různých zemích, konkrétně v České republice, Německu a Spojených státech amerických. Cílem je analyzovat různé překážky, kterým misionáři čelí, a pochopit, jak probíhá jejich misijní činnost v těchto odlišných kulturních a geografických prostředích.

Mormonská církev je známá svou silnou misijní aktivitou, kterou berou její členové velmi vážně. Misionáři jsou pečlivě připravováni na své úkoly, a to jak teoreticky, tak prakticky. Během této přípravy se učí dovednostem potřebným k šíření víry a komunikaci s lidmi různých kultur.

Práce se nejprve zaměří na historický kontext misijní činnosti mormonů a její vývoj. Následně budou popsány konkrétní misijní aktivity v České republice, Německu a Spojených státech amerických. Bude analyzováno, jaké překážky misionáři v těchto zemích překonávají, a jak se jejich přístup a strategie liší v závislosti na kulturních a sociálních podmínkách. Tato analýza poskytne ucelený pohled na efektivitu misijních činností a jejich dopad na šíření mormonismu.

Sídlo církve pro Českou republiku v Praze ¹⁾

Důležité je si také připomenout vznik mormonské církve. Ten se odehrál v 19. století ve státě New York v USA a jedná se tak o velmi “mladé” náboženství. Navazuje na křesťanství a můžeme ho považovat za jakousi odnož. Více než polovina mormonů pochází z USA, které jsou jeho středobodem. Je zajímavé podívat se na to, jak probíhají mormonské misie právě proto, že mají s křesťanstvím dost společného.

Hlavním cílem této práce je tak poskytnout hluboký vhled do dogmat Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (dále jen mormoni) a struktury této církve, zejména na její misijní činnost. Práce analyzuje, jak tato misijní práce probíhá v různých kulturních a geografických kontextech, s důrazem na Českou republiku, Spojené státy americké a Německo. Klíčovým úkolem je porovnat, zda se při misijní činnosti v těchto zemích akcentují stejné prvky náboženství, a jak na tuto činnost reaguje místní populace. Tyto země byly vybrány z důvodu své odlišné kulturní a historické pozadí, které může ovlivnit přijetí nebo odmítnutí misijního poselství a strategie, které jsou používány k jeho šíření. Spojené státy americké kvůli tomu, že právě zde mormonská církev vznikla a Německo s Českou republikou jako zástupci evropských zemí. Německo představuje převážně věřící země a Česká republika je zástupcem ukázkové ateistické země.

1. Jaké konkrétní metody a strategie používají misionáři při učení nových jazyků a jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelí během tohoto procesu?
2. Jak se liší strategie v České republice, oproti strategiím použité ve Spojených státech a v Německu a jaké faktory ovlivňují rozhodnutí volbě dané strategie?
3. Jaký vliv má kulturní kontext na přijetí nebo odmítnutí misijního poselství CJKSPD v každé zemi?
4. Jaké jsou hlavní výzvy a překážky, se kterými se misionáři setkávají při své práci v České republice, Spojených státech amerických a Německu?
5. Jaká je role sociálních médií a moderních technologií v podpoře misijní práce mormonů v těchto zemích?
6. Jaké jsou dlouhodobé dopady misijní činnosti CJKSPD na místní komunity a náboženskou krajinu v České republice, Německu a USA a jak se tyto dopady liší mezi těmito zeměmi?

V oblasti mormonských misiích se zabývala autorka Renata Haráková ve své diplomové práci MORMONSKÉ MISIE NA ÚZEMÍ ČR a uvádí, že oproti ostatním zemím, nevykazují misie v Česku velký úspěch. ²⁾

Misiemi se zabývá autorka Kateřina Fialová ve své bakalářské práci MISIJNÍ TAKTIKY CÍRKVE JEŽÍŠE KRISTA POSLEDNÍCH SVATÝCH DNŮ V ČR A JEJICH PERCEPCE ZE STRANY PROBANDŮ a rozděluje misijní taktiky do třech složek: vztah mezi misionářem a potenciálním konvertitou, edukace a rozpoznání Ducha svatého. ³⁾

Kniha Mormonova, kterou napsal Joseph Smith, Jr., je ústředním textem mormonského náboženství a je považována za svaté písmo církve. Popisuje historii a učení starověkých obyvatel Ameriky, kteří podle mormonů obdrželi návštěvu Ježíše Krista po jeho vzkříšení. Tato kniha slouží jako základ pro misijní práci a je klíčovým nástrojem pro šíření mormonské víry. Kniha Mormonova je základním textem pro pochopení mormonského náboženství a jeho doktrín a je nezbytným zdrojem pro misionáře při jejich práci. ⁴⁾

Na oficiálních webových stránkách Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (churchofjesuschrist.org) najdeme rozsáhlé informace o víře, naukách, historii a současných aktivitách mormonské církve. Stránky obsahují také zdroje pro misionáře, jako jsou misijní příručky, videa a osobní svědectví členů. Tyto stránky jsou cenným zdrojem informací a materiálů pro misionáře, které jim pomáhají v jejich misijní činnosti a poskytují podporu při šíření víry. ⁵⁾

Příručka „Preach My Gospel: A Guide to Missionary Service“, vydaná Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů, je velmi užitečný nástrojem pro misionáře. Obsahuje podrobné kapitoly o cílech misijní práce, metodách výuky, plánování a osobním rozvoji misionářů. Zdůrazňuje důležitost osobního svědectví, studia písem a vedení Duchem svatým při práci s lidmi. Preach My Gospel poskytuje misionářům praktické rady a duchovní vedení, které jim pomáhají efektivně šířit evangelium a podporovat nové členy církve. ⁶⁾

Jedním z autorů, kteří se zabývají strategiemi mormonské misijní činnosti v různých kulturních kontextech, je Zdeněk Vojtíšek. Ve své knize Netradiční náboženství u nás analyzuje misijní aktivity mormonů v České republice a zdůrazňuje jejich významné úspěchy. Vojtíšek uvádí, že k roku 1998 působilo v ČR více než sto misionářů, kteří aktivně propagovali svou víru v jednotlivých domácnostech a městech. Tito misionáři, většinou mladí Američané, přijíždějí do zahraničí na období 24 měsíců s cílem splnit svou misijní úlohu. Vojtíšek poznamenává, že misionáři se vždy prezentují upraveně a profesionálně, ovládají místní jazyk a oslovují lidi na ulici. Nabízejí materiály o své církvi a organizují veřejné diskuse, které mají za cíl informovat o náboženských učeních a přitáhnout zájemce. Podle Vojtíška právě tyto faktory, jako je profesionální prezentace, jazyková vybavenost a přímý kontakt s veřejností, přispívají k úspěšnosti mormonských misijních aktivit v České republice. ⁷⁾

Richard N. Ostling a Joan K. Ostling ve své knize „Mormon America: The Power and the Promise“ nabízejí detailní pohled na mormonskou církev, její historii, strukturu a vliv na americkou společnost. Zaměřují se na různý aspekty mormonského života, včetně misijní práce a ukazují pohled na úspěchy a kontroverze spojené s církví. Kniha poskytuje poměrně detailní pohled na mormonskou církev a její vliv, což je užitečné pro pochopení kontextu, ve kterém misionáři pracují. ⁸⁾

Strategiemi mormonské misijní činnosti a faktory ovlivňujícími jejich úspěšnost se zabývá Armand L. Mauss ve své knize The Angel and the Beehive: The Mormon Struggle with Assimilation. Mauss zkoumá, jak mormonská církev vyvažuje mezi snahou asimilovat se do širší společnosti a zachováním své jedinečné identity, a jak toto napětí ovlivňuje misijní aktivity a vnímání mormonů ve světě. Autor dospívá k závěru, že pro církev je neustálou výzvou najít rovnováhu mezi asimilací a udržováním své identity, což má přímý dopad na jejich misijní strategie a úspěšnost. Mauss popisuje: „V posledních několika desetiletích jsme svědky rostoucí reakce mormonů proti jejich vlastní úspěšné asimilaci, jako by se snažili obnovit kulturní napětí a jedinečnou identitu spojenou s jejich dřívější 'sektoidní' historií.“ Toto zpřísnění mezi mormony má vliv na jejich misijní činnost, kterou charakterizuje výrazně zvýšená centralizace byrokratické kontroly, obnovený důraz na poslušnost moderním prorokům, genealogii a zástupnou práci v chrámech, stejně jako na tradiční rodinný život. Tento proces je viditelný ve formální náboženské indoktrinaci profesionály na plný úvazek a ve zvýšené sofistikovanosti a intenzitě misionářské činnosti. ⁹⁾

Clayton M. Christensen ve své knize The Power of Everyday Missionaries: The What and How of Sharing the Gospel popisuje praktický návod, jak efektivně sdílet evangelium v každodenním životě. Christensen, známý svou odborností v oblasti inovací, spolu se svou ženou Christine přiznává, že misijní práce mezi členy církve může být často nepříjemná a zastrašující. Oba však rovněž rozpoznali obrovské požehnání spojené s touto činností a rozhodli se najít přirozené a obohacující způsoby, jak sdílet evangelium. Christensen využil své inovační dovednosti a ve spolupráci s přáteli a rodinnými příslušníky vyvinul účinnější přístup k misijní práci mezi členy církve. V knize představuje nové, osvěžující pohledy, které jsou ilustrovány inspirujícími a neobvyklými příběhy, jež ukazují efektivitu jeho nápadů. Christensen zdůrazňuje, že mnoho čtenářů již možná vykonává řadu aktivit, které kniha popisuje a s drobnými úpravami mohou přirozeně sdílet evangelium jako součást každodenních interakcí. Kniha také popisuje hlubokou radost, kterou člověk může zažít při pomoci ostatním objevit nejcennější požehnání na světě: evangelium Ježíše Krista. Christensenův přístup je zaměřen na to, aby misijní práce byla nejen účinná, ale také přirozená a radostná, což je klíčové pro úspěšné šíření víry mezi běžnými členy církve. ¹⁰⁾

Richard Lyman Bushman ve své knize Mormonism: A Very Short Introduction poskytuje stručný a informativní přehled o mormonské víře, historii a praxi. Kniha začíná popisem růstu církve, kterou založil Joseph Smith v 1. polovině 19. století a která se rozrostla do celosvětové organizace s více než 12 miliony členy. Mormoni hrají významné role v politice, sportu, zábavě a obchodě, ale přesto stále jsou vnímáni jako zvláštní skupina. Na jedné straně jsou považováni za zdravé, konzervativní a přátelské, na druhé straně za uzavřené, podivné a sebeprávné. Bushman vysvětluje, kdo jsou mormoni, co věří a jak žijí své životy. Kniha pokrývá široké spektrum témat, od historie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů až po aktuální kontroverzní otázky spojené s mormonismem. Autor tvrdí, že Joseph Smith stále slouží jako „Mojžíš“ pro mormony. Jejich každodenní náboženské životy jsou zakořeněny v jeho pojetí pravého křesťanství. Hledají zjevení k řešení životních problémů stejně jako on. Věří, že skrze něj byla obnovena autorita, která spojuje rodiny na věčnost. Chápou své životy jako součást duchovní cesty, která začala v „radě na nebesích“ před začátkem světa, jak Smith učil. Bushmanův popis také zahrnuje napětí a bolesti mormonského života. Diskutuje otázky, jako jak mormoni udržují své děti v době klesajících morálních standardů a rozšířeného skepticismu. Zabývá se také tím, jak vzdělaní mormoni čelí kritice své víry a jak se svobodní mormoni vyrovnávají s důrazem na rodinný život v církvi. ¹¹⁾

V rámci seminární práce bylo nejdříve potřeba sehnat dostatečné množství relevantních dat a informací. Největší část tvoří samostudium materiálů a kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum nám umožnil zaměřit se na úžší skupinu lidí s kvalitní, obsáhlou a vypovídající odpovědí. Navazuje na to také metoda sněhové koule, pomocí které jsme byli schopni objevit více skupin a potencionálních respondentů.

Potencionální respondenty jsme oslovovali na sociálních sítích Reddit a Facebook, kde jsme největší úspěch zaznamenali právě na Redditu. Formou polostrukturovaného rozhovoru jsme se zaměřili na několik redditových skupin, ať už pro současné, tak bývalé mormony. Také jsme se pokusili zacílit na skupiny určené pro dané země – Německo, USA a Česko. Respondentům jsme nechávali maximální volnost, svými dlouhými a zajímavými odpověďmi a milým přístupem nás velmi zaujali. V případě, že pro nás nebyla odpověď dostačující nebo jsme chtěli znát více, zeptali jsme se na další doplňující podotázky. Přestože někteří na odpovědi neměli čas, často nám pomohli a odkázali nás na další možné skupiny, snažili se nám pomoci a vyjít maximálně vstříc.

Jelikož jsou námi zvolené otázky širšího a obecnějšího pojetí, nebylo by vhodné využívat kvantitativní výzkum. Na otázku „Jak je náročné se naučit cizí jazyk“ by se sice dalo odpovědět dotazníkově a mohli bychom si vytvořit určitou škálu, ale příliš bychom se nedostali k hlavním zajímavostem.

Další respondenty jsme hledali v terénním výzkumu – přesněji v Praze na Hradčanské v CJKSPD. Tam jsme potom pokračovali stejně jako na sociálních sítích pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Oba výsledky považujeme za srovnatelné – sociální sítě i terénní výzkum. Výhodou sítí je lepší možnost přímé citace a možnost doptat se zpětně na otázku a upřesnění, zároveň se případné diskuze na fóru může zapojit víc lidí a vznikne tak zajímavá debata.

Několik našich respondentů si přálo zůstat v tajnosti a nesdělovat jméno, věk nebo kde například studují. Jména jsou tedy smyšlená a slouží pro lepší orientaci v textu.

Seznam respondentů:

Respondent #1 (Adam) – Adam sloužil 2 roky na misiích v Jižní Americe, má velké zkušenosti s fungováním mormonské církve v USA kde žije. V současné době již není členem církve.

Respondent #2 (Jacob) – Jacob pochází také z USA, ale na misiích sloužil v České republice a na Slovensku. V současné době je stále členem církve.

Adama i Jacoba jsme kontaktovali online. Téměř všechny citaci jsou tedy pouze od nich, abychom zachovali naprostou přesnost jejich vyjádření a autenticitu. U respondetů, kteří se napřímo neúčastnili výzkumu ale pouze sdělili nějakou zajímavost během diskuze, je u citace použita jejich online přezdívka. Jména Adam a Jacob jsou smyšlená.

Respondent #3 (Monklay) – Mladý misionář pochází z USA a aktuálně slouží v České republice. Češtinu se učí už 2 roky a mluví velmi dobře a srozumitelně. Zastihli jsme ho v CJKSPD na Hradčanské a vedli s ním asi půl hodinový rozhovor. Byl milý a ve všem nám vyšel vstříc.

Respondent #4 (Rome) – Také mladý misionář pocházející z USA. Ujal se nás společně s Monklayem v CJKSPD na Hradčanské. Češtinu má o poznání slabší než Monklay.

Než se podíváme na samotný proces šíření křesťanské víry, je důležité pochopit jednu z hlavních výzev, kterým misionáři čelí – naučit se jazyk dané země, do které je mladý mormon vyslán. Schopnost ovládat cizí jazyk je pro misionáře zásadní, protože jim umožňuje navázat kontakt s lidmi z různých kultur a účinně předávat své poselství. Ovládnutí jazyka na dostatečně plynulé úrovni, znatelně pomůže při šíření mormonské víry.

Naučit se plynule komunikovat v cizím jazyce je často otázka mnoha hodin strávených u slovíček, učebnic a gramatiky. Jedná se o relativně náročný a komplexní proces, který vyžaduje trpělivost a vlastní aktivní zapojení. Samozřejmě je důležité podotknout, že se náročnost jazyků liší. Dnes se značná část lidí učí tzv. „za běhu“. Třeba při sledování seriálů nebo hraní her. Pokud se pak bavíme o mormonských misií, které trvají převážně kolem 2 let, nemůžeme si dovolit ztrácet čas a výuce se musíme věnovat intenzivněji. ¹²⁾

Na spoustu otázek nám může odpovědět Průvodce sdílením evangelia Ježíše Krista. Jedna z kapitol, konkrétně devátá kapitola, se věnuje učení se cizímu jazyku. ¹³⁾ Je zde například zmíněn jakýsi „dar jazyků“, který se vyskytuje převážně u křesťanských náboženstvích.

Jacob uvedl, že jedním ze způsobů jak si Mormoni vykládají dar jazyků, za který se každý den modlil, je zvýšená schopnost komunikace mezi jazyky: „Takže sme sa s mojou spoločníkom pomodlili za 'dar jazykov' takmer každý deň na misii.“

O každodenní modlitbě a studiu píše ve své práci i Renata Haráková, na 47. straně: „Velký důraz je u misionářů kladen na výuku. Aby zdokonalovali své didaktické schopnosti a stávali se lepšími učiteli, mají se i misionáři každý den věnovat osobnímu studiu, které navíc zahrnuje studium jazyka, kterým na misii hovoří. Výuka jazyka je důležitá proto, že vede ke zkvalitnění výuky a umožňuje lepší působení na případné zájemce.“ ¹⁴⁾

Zuzana Vrábková ve své práci Nová náboženská hnutí v Jihočeském regionu uvádí, že než člen může sloužit na misii, musí projít přijímacím řízením. Misionář nastupuje do jednoho z misionářských výcvikových středisek po celém světě, kde je školen podobu několika týdnů, kde se učí cizímu jazyku. ¹⁵⁾

Například čeština (a další slovanské jazyky) se obecně řadí k nejtěžším jazykům a tak není divu, že ji je věnováno více času než „sousední“ němčině.

Jacob říká: „Ti, kteří se učí slovanské jazyky, prvních 9 týdnů (možná teď 12 týdnů?) z naší dvouleté mise (18 měsíců pro ženy) stráví v Misijním výcvikovém centru (MTC) v Provo, Utah. Pokud se bavíme o germánských jazycích, je doba kratší. Jacob přidává i poměrně přesnou dobu: Ti, kteří se učí německy, to může být 6 týdnů v MTC.“

Originál: „For those learning Slavic languages, the first 9 weeks (it might be 12 now?) of our 2-year mission (18 months for women) are spent at the Missionary Training Center (MTC) in Provo, UT. For those learning German, it may be 6 weeks at the MTC.“

Všichni respondenti věnovali učení zhruba 2 až 6 hodin denně a schopni konverzace byli po 3 až 6 měsících, nezávisle na jazyku. Jacob trávil většinu času v Missionary Training Center (MTC) v Utahu. Často zde vyučují jazyk Američané, kteří se vrátili z jejich vlastních misií. Je pak tedy otázkou, jak kvalitní může výuka být.

Sám Jacob vtipně pojmenoval jeho česko-slovenštinu jako 'misionárčinu' : „Mezi mými přáteli na misii jsme žertem označovali lámanou češtinu / slovenštinu, kterou jsme se naučili, jako 'misionárčina'.“

Originál: Among my friends on the mission, we would jokingly refer to the broken Czech / Slovak we had learned as “misionárčina”.

Mohlo by se zdát, že je především důležité naučit se slovíčka pro obyčejnou, každodenní konverzaci a tak jsem tomu nechtěl věnovat příliš pozornosti. Co nás ale velmi zaskočilo, byl důraz na „náboženský slovníček“. Zaměřují se více na slova jako „vzkriesenie“, „uzmieriť sa“ nebo „chrámové obrady“ než na běžnou mluvu, jak nám sdělil Jacob. Další témata jsou potom spíše v rukou samotného Mormona, a je na něm kolik pozornosti jim věnuje.

Jacob zmiňuje: „Nakonec se od samého začátku zaměřujeme na náboženskou slovní zásobu a mluvení v kontextu církve a lekcí, které chceme předat. Před slovem 'kráčať' jsem se naučil slova 'vzkriesenie', 'uzmieriť sa' a 'chrámové obrazy'.“ Tím se co nejdříve seznámí s podstatnými pojmy a zkrátí tak dobu studia.

Originál: „Finally, from the very beginning, we focus on religious vocabulary and speaking in the context of the Church and the lessons we hope to teach. I learned the words 'vzkriesenie', 'uzmieriť sa', and 'chrámové obrady' before the word 'kráčať'.“

Samotný náboženský slovníček není oproti obyčejné slovní zásobě o mnoho složitější, naopak je v některých ohledech snažší a nepůsobí tolik problémů.

Adam komentuje, jak je náročné se učit bežnou slovní zásobu: „Učení je snadné, pokud jde o náboženskou slovní zásobu, poněkud náročnější, pokud jde o ostatní předměty.“

„Easy, in regards to religious vocabulary, somewhat more challenging regarding other subjects.“

Velkou roli také hraje fakt, že misie standardně probíhají ve dvou lidech. Mají tak možnost se navzájem motivovat, soutěžit a společně si jazyk procvičovat. Zkrátka je důležité se jazykem plně obklopit a věnovat mu spoustu vlastního úsilí. Adam jazykem mluvil celý den, modlil se v něm a dokonce i snil.

Monklay nám řekl, že záleží na obtížnosti jazyka, jeden je logicky těžší než druhý, na španělštinu to mohlo být okolo 6 týdnů zatím co český jazyk byl poměrně těžší. V Česku pobývali nějakou dobu bez dovedností češtinu ovládat. Nicméně jsme byli velmi překvapeni jejich dovednostmi, češtinu ovládali velmi dobře. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů nabízí například hodiny angličtiny s rodilými mluvčími, je to velmi rychlý způsob, jak se jazyk naučit. Místní lidi jsou oslovování místním jazykem. Například v Českých Budějovicích umí anglicky méně obyvatel než v Praze a tak ke komunikaci volí raději češtinu.

Konečná analýza

Naučit se nový jazyk je složitý a časově náročný proces, což potvrzují mnohé studie a pedagogické přístupy. Důležitost intenzivního jazykového ponoření a opakovaného vystavení se cílovému jazyku je zdůrazněna v literatuře o výuce cizích jazyků. V případě mormonských misií, je tento proces akcelerován skrze intenzivní trénink v Missionary Training Center (MTC), kde se misionáři soustředí na jazykové dovednosti nezbytné pro jejich misijní práci. Výuka jazyků, zejména těch náročnějších jako jsou slovanské jazyky, vyžaduje strukturovaný a systematický přístup, jak uvádí například Richards a Rodgers ve své práci na metodách výuky jazyků. ¹⁶⁾

Respondenti jasně poukazují na různé aspekty a výzvy při učení se českému jazyku. Jacob a Adam zdůrazňují význam náboženského slovníku a roli vzájemné podpory mezi misionáři při učení se jazyku. Jacobova zkušenost s intenzivním modlením se za dar jazyků a Adamova praxe mluvit jazykem po celý den, včetně snění v něm, jsou příklady silného odhodlání a disciplíny, která je pro úspěšné zvládnutí jazyka klíčová. Monklay pak zdůrazňuje obtížnost češtiny v porovnání s jinými jazyky a potřebu delšího času na její zvládnutí.

Při zkoumání rozdílů ve strategii mezi Českou republikou, Spojenými státy a Německem je důležité vzít v úvahu dosti odlišné kulturní, historické a sociální faktory, které utvářely a utvářejí podobu jednotlivých států. Hned na začátku bych se mohl znovu obrátit na mormonskou příručku, kam mě také Jacob odkázal, kde se devátá kapitola zabývá šířením víry. ¹⁷⁾ Ta obsahuje stručný a dobrý návod, jak k misím přistupovat. Strategie tak jsou vždy podobné, ale jejich konkrétní použití se může lišit.

V díle Internatiol Journal of Mormon Studies popisuje David Morris klasický přístup k šíření mormonského náboženství. Týka se velmi mladého člověka pocházejícího z Mongolska. Dále se rozvětvuje i do ostatních kontinentů, opět jinými lidmi. ¹⁸⁾

Misijní činnost se skládá z několika částí. Tu hlavní část tvoří oslovování lidí, kteří by mohli být potenciálními konvertity, a posléze setkání. Oslovování probíhá obvykle na veřejných prostorách jako je například hromadná doprava, případně misionáři kontaktují osoby v místě jejich bydliště, kde zazvoní. ¹⁹⁾

S touto metodou se můžeme všichni setkat v Praze v Dejvicích a okolí, mnozí už s ní do styku nejspíše přišli. Na Hradčanské totiž sídlí CJKSPD a tak se poblíž pohybují mormoni na svých misijích. Nejčastěji oblečeni v bílých košilích, s kravatou a knihou Mormonovou oslovují kolemjdoucí. Někteří se nezastaví pouze na ulici ale také klepou na dveře, zvoní na zvonky ať už u menších rodinných domů, tak u velkých obytných domů a paneláků. Naráží ale na problém vysoké neefektivnosti.

Spoustu odmítnutí může mít extrémně negativní dopad na psychiku a motivaci, jak se nám svěřil Jacob: „Většinu své misie jsem strávil rozhovory s lidmi na ulici. Také jsem hodně klepal na dveře, a dokonce jsem zvonil na spoustu zvonků u velkých bytových domů. To bylo neuvěřitelně neúčinné. Byl jsem si plně vědom toho, jak je to neúčinné. Dostalo se nám spousty odmítnutí, což bylo velmi obtížné. Ze sociálního hlediska to bylo často děsivé. Ale zoufale jsme se snažili plnit svou povinnost a sloužit Bohu a upřímně řečeno nevím o žádném způsobu, jak bychom mohli být účinnější.“

Originál: „I spent most of my mission talking to people on the street. I also knocked a lot of doors, and even rang a lot of doorbells on large apartment buildings. This was incredibly ineffective. I was fully aware of how ineffective this was. We received tons of rejection, which was very difficult. Socially, it was often terrifying. But we were desperate to do our duty and serve God, and I honestly don’t know of any way in which we could’ve been more effective.“

Nejtěžší pro nás bylo sehnat respondenty, kteří mají zkušenosti s církví v Německu. Ačkoliv nám podařilo získat od současných členů i ex-členů odkazy na německé mormonské skupiny (především lidé, kteří v Německu sloužili na misiích), jednalo se spíše o jejich soukromé útočiště, kde sdílí své zážitky z misií nebo aktuální informace o současném dění.

Obecně jsme se při výzkumu setkali spíše s odporem k mormonismu v Německu. Což pro nás bylo zajímavé, protože v České republice slouží na misích „relativně dost“ Němců k poměru mormonů u nás. Zjistili jsme, že samotný výklad knihy Mormonovy, a obecně mormonismu jako takový, tomu příliš nenapomáhá. Centralizace víry a uchopení Spojených států jako křesťanské země nevykresluje lidi z jiných zemích v nejlepším světle. Každopádně, značná část mormonů v Německu, jsou členové církve z USA na misiích.

Právě s tímto horším postavením v Německu je nutné hledat další metody šíření víry. Jedna z nich je nabízení lekcí angličtiny zdarma. To může být pro chudší obyvatele ideální příležitost. Někdo ale může mít problém s tím, že tyto lekce angličtiny také zahrnují Mormonské učení. Je otázkou, zda se jedná o etický způsob neb cílí spíše na „slabší“.

Jako další možný způsob se nabízí sociální sítě. I ty jsou dnes aktivně využívány církví. Ve vyspělých zemích se snadným přístupem k internetu jsou vysoce efektivní. Více se na ně podíváme v otázce číslo 5, protože si zaslouží větší prostor.

Jacob nám prozradil situaci ohledně sociálních sítí u mormonů: „Rozumím tomu, že když udeřil COVID, začali misionáři po celé Evropě oslovovat náhodné lidi na internetu (např. na Facebooku) a zaznamenali tak mnohem větší úspěch než dříve, protože se zdá, že lidé jsou dnes ochotnější mluvit s cizími lidmi na internetu než osobně.“

Originál: „I understand that when COVID hit, missionaries all over Europe started reaching out to random people online (e.g. Facebook) and actually saw a fair amount more success than before, since people nowadays seem to be more willing to talk to strangers online than in person.“

Rome nám řekl, že se provádí spousta strategií, jak misijní práce probíhá, nezáleží ani moc na tom, kde se vyskytují, ať už je to v České republice či v Německu. Učí se stejné dovednosti, které lze praktikovat v hodně zemích, nicméně říkal, že kultura je všude jiná.

Klepání na dveře je normální, byli zmíněny i sociální sítě pro upoutání pozornosti nových potenciálních členů, kde mohou být zveřejněná například shromáždění. Mají i své webové stránky, kde člověk může vyplňovat formuláře. Velmi často klidně mluví s lidmi na ulici, klidně když cestují, protože je to jednoduše baví. Češi jsou prý příjemní lidé z jejích zkušeností.

Konečná analýza

Literatura o šíření víry a misiích často zdůrazňuje důležitost kulturního porozumění a přizpůsobení se místním podmínkám. Například studie Davida G. Garrisona v knize Church Planting Movements: How God Is Redeeming a Lost World ²⁰⁾ zdůrazňuje různé strategie a přístupy, které se používají v různých kulturních a sociálních kontextech. Garrison poukazuje na to, že klíčem k úspěšnému šíření víry je flexibilita a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám a potřebám komunity, což je také patrné v mormonských misích. Nebo také již zmíněna Mormonská příručka na deváté kapitole, která se šířením víry zabývá. ²¹⁾

Respondenti v této kapitole zdůraznili různé metody a strategie, které používají při šíření své víry. Jacob se zaměřil na tradiční metody jako klepání na dveře a oslovení lidí na ulici, přičemž přiznal jejich omezenou efektivitu a psychologickou náročnost. Jacob dál zdůraznil roli sociálních sítí a online komunikace, která se během pandemie ukázala jako účinnější než tradiční metody. Rome poukázal na to, že navzdory různým kulturám jsou základní dovednosti a strategie misijní práce univerzálně aplikovatelné, a přesto je důležité přizpůsobit se specifickým kulturním kontextům.

Z analýzy literatury a zkušeností respondentů vyplývá, že efektivita misijní práce závisí na schopnosti přizpůsobit se místním podmínkám a využívat různé strategie podle situace. Tradiční metody jako klepání na dveře a oslovení na ulici mají své místo, ale jejich účinnost je omezená a mohou být psychologicky náročné.

Pokud zkoumáme misijní činnost mormonů v různých částech světa, musíme si uvědomit, jak místní zvyky, sociální struktury a ekonomické podmínky ovlivňují reakce lidí na nové náboženské myšlenky. Jestli náhodou se stejným přístupem nebudeme stejný výsledek v odlišných zemích.

Zde je úryvek, který právě pojednává o vlivu kulturního kontextu na úspěch misijního poselství. Poukazuje se na to, že když lidé musí opustit svou vlastní kulturní identitu a přizpůsobit se cizí kultuře, aby se stali věřícími, může to výrazně ztížit šíření misijního poselství. ²²⁾

Adam vypráví: „Sloužil jsem v rozvojové zemi a byl jsem vysoký a bledý. Místní se mnou chtěli mluvit, protože jsem byl exotický. Chtěli si také procvičit angličtinu, ale my jsme učili jen v místním jazyce. Byli jsme vedeni k tomu, abychom „neztráceli čas“ s lidmi, kteří by nepokročili ke křtu.“

Originál: „I served in a developing nation and was tall and pale. The locals wanted to talk to me because I was exotic. They also wanted to practice their English but we would only teach in the local language. We were directed to „not waste our time“ on people who would not progress towards baptism.“

Když je člověk v rozvojové zemi jako exotický turista, je atraktivní pro místní obyvatele, kteří s ním chtěli mluvit, aby si procvičili angličtinu. Misionáři však učili pouze v místním jazyce a zaměřovali se na ty, kteří měli potenciál se nechat pokřtít. Jelikož to měli ve svém „zadání“.

Což dává smysl. Lidé, co se snaží naučit nový jazyk si ho nejlépe procvičí s rodilým mluvčím, bohužel to není cíl misijních prací.

Adam popisuje situaci v rozvojové zemi: „Byli jsme také poměrně bohatí a reprezentovali jsme Ameriku. Lidé se někdy nechávali pokřtít jen kvůli blízkosti příležitostí. To mě jako člena štvalo, ale teď jako bývalý člen jsem rád, že lidé mohli navázat kontakty, které jim pomohly zlepšit životní podmínky.“

Originál: „We were also relatively rich and represented America. People sometimes got baptized simply for proximity to opportunity. This bugged me as a member but now, as an ex-member, I'm glad people were able to make contacts that helped improve their living conditions.“

Adam nám poskytuje zajímavý příklad misií, kde se někteří lidé dávají pokřtít, jen kvůli příležitosti, kterou misionáři představovali. Díky tomu Adam, jako bývalý člen, nyní oceňuje, že tito lidé díky tomu mohli navázat kontakty, které jim zlepšily jejich životní podmínky. Nicméně během své služby toto spíše nepodporoval.

Mohlo se totiž jednat o případ, který Adam uvádí: „Všimněte si, že toto zlepšení téměř nikdy nepřišlo díky charitě. Ačkoli mormonská církev patří mezi nejbohatší neziskové organizace na světě, je velmi lakomá. Ve skutečnosti, když církev přinesla charitativní oblečení a potraviny, výslovně je nerozdělovala v místech, kde jsme již měli členy. Stejně tak musel mít člen dobrou pověst, včetně placení 10% desátků po dobu jednoho roku, než dostal jídlo nebo jinou pomoc.“

Originál: Note that this improvement did not, almost ever, come through charity. Though the mormon church is among the wealthiest non-profits in the world, they are very stingy. In fact, when the church did bring in charity clothing and food, they explicitly did not distribute it in places we already had members. Similarly, a member had to be in good standing, including pay 10% tithing for one year, before they would get food or any other assistance.

Bohužel životní podmínky lidí se po přijetí křtu často nezlepšili, protože mormonská církev byla velmi skoupá. Její charitativní pomoc byla poskytována jen těm, kteří platili desátky. Což v podstatě vyvrací samotnou myšlenku charity.

Zajímavé ale je, že Adam se velmi kříží s prací Zuzany Vrábkové, která na 33. straně uvádí: „CJKSPD samozřejmě nezapomíná ani na své vlastní členy a tak pokud má někdo potíže, pokusí se mu pomoci.“ Dokonce zmiňuje nejen finanční pomoc, ale i pomoc materiální. Shoduje se s našim respodentem, že hlavní zdroje charity jsou právě desátky od nově příchozích členů. ²³⁾

Jacob vysvětluje, zda či jaký má daný kulturní kontext vliv na přijetí misionářů: „Má na to velký vliv. Nejsem si jistý, jak jsou na tom německé misie. Ve Spojených státech (zejména v Utahu) jsou některé misie s vysokým počtem křtěnců, ale jinde, pokud vím, je to hodně odmítavé. Česká/slovenská míra odmítání je velmi vysoká. Mnoho jiných částí světa (Jižní Amerika, Filipíny, Afrika) je mnohem přijatelnějších.“

Originál: „It influences it a ton. I’m not sure how German missions are. There are some high-baptizing missions in the United States (particularly in Utah), but elsewhere I know there’s a lot of rejection. Czech / Slovak definitely very high rejection rates. Many other parts of the world (South America, Philippines, Africa) are much more accepting.“

Kulturní kontext má tedy velký vliv na přijetí nebo odmítnutí misionářského poselství. V USA, zejména v Utahu, je míra křtů vysoká, ale jinde je mnoho odmítnutí. V České republice a na Slovensku jsou míry odmítnutí velmi vysoké, zatímco v Jižní Americe, na Filipínách a v Africe jsou lidé mnohem přívětivější.

Jde vidět jak moc kulturní kontext výrazně ovlivňuje to, jak lidé přijímají nebo odmítají misionářské poselství. V oblastech, kde jsou náboženské tradice silné a kultura je uzavřenější, je větší pravděpodobnost odmítnutí. Naopak v regionech s otevřenějšími kulturními normami a vyššími mírami sociálního přijetí jsou lidé často ochotnější zkoumat nové náboženské možnosti.

V CJKSPD nám bylo sděleno, že je respektován každý názor i když je fakt, že v Česku spousta lidí náboženství nevyznává. Dal ale zajímavý příklad, že možná sice lidi nevěří v boha, ale když jsou tázání otázkou, zda-li existuje nějaká vyšší bytost, tak si lidi najednou nejsou zas tak jistí. Rozhodně šance na alespoň vyslechnutí misiích není všude stejný ale Monklay řekl, že obecně jsou mladší lidé mnohem více otevřený než ti starší.

Konečná analýza

Z literatury jsme se dozvěděli, že kulturní kontext má významný vliv na náboženské konverze. Například opět práce od Davida Garrisona (Church Planting Movements) ²⁴⁾ zdůrazňuje, že úspěšnost misijní práce závisí na schopnosti misionářů přizpůsobit se místním kulturním a sociálním podmínkám. Garrison uvádí, že v oblastech s otevřenějšími kulturními normami a vyššími mírami sociálního přijetí jsou lidé často ochotnější zkoumat nové náboženské možnosti.

Adam sdílel své zkušenosti z rozvojové země, kde byl jako exotický cizinec atraktivní pro místní obyvatele, kteří s ním chtěli mluvit, aby si procvičili angličtinu. Misionáři však učili pouze v místním jazyce a zaměřovali se na ty, kteří měli potenciál se nechat pokřtít. Také poukázal na to, že byli vnímáni jako relativně bohatí a reprezentovali Ameriku, což vedlo některé lidi k tomu, že se nechali pokřtít jen kvůli příležitosti, kterou misionáři představovali. Jacob zdůraznil, že kulturní kontext výrazně ovlivňuje míru přijetí nebo odmítnutí misijního poselství, přičemž v některých částech světa, jako je Jižní Amerika, Filipíny a Afrika, jsou lidé mnohem přívětivější než v České republice nebo na Slovensku, kde jsou míry odmítnutí velmi vysoké.

Kulturní kontext výrazně ovlivňuje přijetí nebo odmítnutí misijního poselství. V oblastech, kde jsou náboženské tradice silné a kultura je uzavřenější, je větší pravděpodobnost odmítnutí. Naopak v regionech s otevřenějšími kulturními normami (například v Americe) a vyššími mírami sociálního přijetí jsou lidé často ochotnější zkoumat nové náboženské možnosti. Misionáři musí být schopni adaptovat své strategie na specifické kulturní podmínky, aby byli úspěšní.

Šíření a provádění misie může být obtížné a misionáři často čelí mnoha výzvám a překážkám, které se liší podle země, ve které působí. V České republice je hlavní výzvou nízký počet praktikujících věřících a vysoká míra sekularizace, což vede k skepticismu vůči organizovaným náboženstvím. Kromě toho zde existuje silný kulturní a historický odpor vůči novým náboženským hnutím, což způsobuje nedůvěru a odmítnutí. ²⁵⁾

Ve Spojených státech amerických čelí misionáři rozmanité náboženské scéně, která může vést ke konkurenčnímu prostředí pro nové misijní snahy. Silný důraz na individualismus v americké kultuře může být v rozporu s kolektivními hodnotami a závazky, které církev očekává od svých členů. Dále, sociální a politická polarizace může ovlivnit přijetí misionářů různými komunitami, což přináší další komplikace. ²⁶⁾

V Německu je situace podobně složitá. Kvůli své historii má Německo komplexní vztah k náboženství, což může vést k skeptickému pohledu na nová náboženská hnutí. Misionáři zde také čelí právním a byrokratickým překážkám. Navíc, vysoká míra sekularizace znamená, že mnoho lidí nemá zájem o náboženské zapojení (spojení). Tyto výzvy vyžadují od misionářů nejen trpělivost a vytrvalost, ale také schopnost adaptace na specifické kulturní a sociální kontexty jednotlivých zemí. ²⁷⁾²⁸⁾

Adam zdůrazňuje situaci v USA: „V amerických městech, kde jsem žil, se nikdo nechce bavit s misionáři, pokud nejsou v přechodném životním období.“

Originál: „In the US cities where I've lived, no one wants to talk to missionaries, unless they are in a transitional time in life.“

Je pozoruhodné, že v amerických městech, kde Adam žil, se lidé nechtějí bavit s misionáři, pokud právě neprocházejí nějakou zásadní životní změnou. Například kvůli smrti v rodině nebo finančních problémech. Když lidé čelí životním překážkám, je pravděpodobnější, že budou hledat útěchu ve víře a náboženství.

Adam uvádí příklad ze života: „Vyjma jednoho bohatého a úspěšného páru, který měl mít první dítě, jsme konvertovali nebo znovu aktivovali pouze lidi z těchto demografických skupin. Ti po několika měsících odešli. Lidé, kteří se v náboženství nenarodili, obvykle poměrně rychle prohlédnou tvrzení o pravdě a anekdoty podporující víru.“

Originál „We only converted or re-activated people in these demographics, with the exception of one wealthy, successful couple who were about to have their first child. They left after a few months. People who are not born into the religion can usually see through the truth claims and faith-promoting anecdotes pretty quickly.“

Adam naznačuje, že lidé, kteří nebyli od narození součástí mormonismu, často rychle odhalí, že některé z těchto tvrzení a příběhů mohou být problematické nebo nedostatečně podložené. Proto ti, kteří se konvertují v těžkých životních obdobích, mohou po jejich překonání nebo stabilizaci svých životních podmínek náboženství opustit, pokud nenajdou dostatečné důvody k tomu, aby v něm setrvali. Přičemž samotná konverze není zas tak náročná ²⁹⁾

Jacob vypráví svoji misionářskou zkušenost v České republice: „V České republice bych řekl, že hlavní výzvou je rozjezd. Lidé se často zajímají o organizované náboženství, protože hledají pocit společenství nebo příležitost ke službě. Ale když ve vašem sboru přijde v neděli do kostela méně než deset lidí, těžko tam pocítíte nějaký velký pocit společenství. V místech, kde je církev již slušně etablovaná (Praha, Brno), je to samozřejmě lepší. V ČR je v evidenci pár tisíc členů, z nichž pár stovek chodí každý týden. Ale pořád je to dost málo.“

Originál „In the Czech Republic, I’d say the main challenges are getting off the ground. People often become interested in organized religion because they are searching for a sense of community or opportunity to serve. But when fewer than 10 people show up to church on Sunday in your congregation, it’s hard to feel much of a sense of community there. In the places where the Church is already decently-well established (Praha, Brno) that’s obviously better. There a couple thousand members on the books in ČR, and a few hundred of those attend weekly. But still quite small.“

Jde tedy poznat, že hlavní výzvou pro misionáře v České republice je nízký počet členů a nedostatek pocitu komunity, což je důsledkem obecně nízké popularity náboženství v zemi. I když v některých větších městech jako například v Praze či Brnu je situace lepší, celkově je náboženská účast stále relativně malá.

Monklay na otázku odpověděl tak, že to může souviset s určitými pravidly, která se v církvi dodržují. Jako příklad uvedl, že nekonzumují alkohol, zatímco Česko je velký konzumovatel piva, nebo nemají sexualní vztahy. ³⁰⁾ Nenazval by nicméně tyto věci „překážkami“. Dalším poznatkem je “nový věřící život”, což může být velká změna, na kterou nejsou lidé zvyklí.

Několikrát se jim také stalo, že se objevil člověk, který měl zájem o to stát se novým členem. Čím více se ale dozvídal o pravidlech a skutečnostech církve, tím více jeho zájem opadal. Misie a šíření náboženství čelí v různých zemích specifickým výzvám a překážkám.

Konečná analýza

Respondenti se shodli, že misie a šíření náboženství čelí v různých zemích specifickým výzvám a překážkám. V České republice je hlavní problém nízký zájem o náboženství a kulturní odpor. Ve Spojených státech jsou to konkurenční náboženské prostředí a důraz na individualismus. V Německu misionáři čelí skeptickému pohledu na nová hnutí a právním překážkám.

Pro pochopení je také důležité zmínit, jaká je početnost mormonů celkem a ve vybraných zemích. K roku 2023 se obecně odhaduje celkový počet mormonů na 17 255 394. V USA zhruba 6 868 793, v Německu 39 975 a v Česku pouze 2 679. K roku 2021 je to pak 16 805 400, tedy celkový nárůst o 449 994.

Mapa zobrazující rozšíření členů k roku 2009 ³¹⁾

Některé odborné texty zdůrazňují důležitost přizpůsobení misijních strategií kulturním a sociálním specifikům. Kniha „The Changing Face of World Missions: Engaging Contemporary Issues and Trends“ od Michaela Pococka a Gailyna Van Rheenena ³²⁾ zdůrazňuje, že úspěch misijní činnosti závisí na schopnosti adaptovat se na měnící se kulturní a sociální podmínky. V tomto kontextu je důležité, aby misionáři rozuměli lokálním potřebám a problémům, a tím efektivně reagovali na různé výzvy, které se objevují v různých státech i kontinentech.

Závěr je, že úspěch misijní činnosti závisí na schopnosti přizpůsobit se určitým kulturním a sociálním podmínkám v různých zemích. Jistá forma odhodlanosti a vytrvalost jsou klíčové pro efektivní šíření náboženství.

Jak již bylo zmíněno výše, i sociální sítě jsou využívány církví k šíření své víry a rozmach misijní činnosti se rozmohl hlavně po Covidu. Vždy tomu tak ale nebylo a není to ani tak dávno, co určitý odpor k novým technologiím a touha dělat vše tradičně, při starém, vymizel. Přestože byly moderní technologie snadno k dispozici, většina o ně nejevila přílišný zájem. Více se využívaly pevné linky, fax a papír pro záznamy (ačkoliv měla církev počítače k dispozici, samotní misionáři ne).

Jacob: „V poslední době došlo k mnoha změnám, protože vím, že ještě v roce 2018 všichni misionáři v ČR používali pouze flipové telefony.“

Originál: „There have been a lot of recent changes, because I know as recently as 2018, all missionaries in ČR were only using flip phones.“

Zaostalost moderních technologií dokazuje i tehdejší literatura. V roce 2010, Renata Haráková ve své práci na straně 61. uvádí, že: „Podle zkušenosti misionářů dosud nedošlo v České republice k oslovení misionářů prostřednictvím internetu, zatímco ve Spojených státech je zkušenost opačná. Je tedy otázkou, na kolik se v ČR uplatní internet v budoucnu.“ ³³⁾

Jedná se tak o významnou novinku v rukách církve a misionářů. Jelikož chodit ode dveří k dveřím je vysoce neproduktivní a neefektivní, využívají sociální média jako je Instagram, kde můžeme najít hromady oficiálních i neoficiálních účtů hlásících se k mormonismu, ke kontaktování ostatních. Mnohdy sdílí srdceryvné příběhy a cílí spíše na slabší a lidi v nouzi. Podle Adama ve svých příspěvcích klamou, působí sentimentálně, kýčovitě a často až trapně.

Sociální média ovšem nejsou využívána pouze v pozitivním smyslu a nejedná se vždy o podporu při misijní činnosti. Stejně jako jiná náboženství, i mormonismus má svá temná zákoutí, spoustu kontroverzí a tak se zde vyskytuje mnoho bývalých členů. Ti se většinou sdružují ve skupinách na Facebooku, Redditu apod. Na online diskusních fórech sdílí své zkušenosti a zážitky ať už z misijních činností, tak o samotném pobytu v církvi. Z mnoha stran zde zaznívá tvrdá kritika, která je církví, misionáři a věřícími potlačována. Komentáře jsou mazány a nahlašovány ale není v silách církve zachytit vše, a tak se na povrch mohou dostat i varovné a negativní ohlasy bývalých členů.

Adam například říká: „Jizvy mormonismu jsou natolik hluboké a bolestivé, že o nich na sociálních sítích diskutuje mnoho bývalých členů. Misionáři, věřící a církev se usilovně snaží jejich příspěvkům čelit, ale výsledky jsou pochybné. Např. porovnejte členství bývalých (zde vložte denominaci) podřízených na redditu s věřícími; skenujte tiktok.“

Originál: „The scars of mormonism are deep and painful enough that there are a lot of ex-members discussing the hurt on social media. Missionaries, the faithful, and the church work hard to counter their posts but the results are dubious. eg, compare the membership of the ex- (insert denomination here) reddit subs to the faithful ones; scan tiktok.“

Dnes již tak ve vysoce obydlených a vyspělých lokalitách záleží především na správném a efektivní využití sociálních médií. Podle Monklaye hrají obrovskou roli a jsou součástí tzv. Božího plánu. Facebook a Instagram jim při práci slouží skvěle. Je to pro ně další nástroj jak šířit informace o náboženství a fungovat podobným způsobem jako na ulici. Také přes ně mohou lidi odkázat na jejich webové stránky, kde je vše velmi detailně popsáno. Nezáleží na tom, zda je dotyčný věřící nebo ne, každý si může vše přečíst a dozvědět se víc.

Konečná analýza

Respondenti zdůraznili, že sociální média a moderní technologie mají zásadní roli v misijní činnosti mormonů. Jacob upozornil na změny od používání jednoduchých flip telefonů až po aktivní využívání sociálních médií jako Instagramu pro efektivnější kontakt s lidmi. Adam naopak kritizoval, že obsah na sociálních médiích může být někdy klamavý a sentimentální, což může odradit potenciální zájemce. Dále zmínil, že bývalí členové církve využívají sociální média k sdílení negativních zkušeností a kritik, což může být pro církev problematické.

Podobně smýšlí i odborná literatury. Právě již v zmíněné knize „The Changing Face of World Missions: Engaging Contemporary Issues and Trends“ od Michaela Pococka a Gailyna Van Rheenena, ³⁴⁾ sociální média hrají klíčovou roli v moderní misijní práci. Umožňují efektivní komunikaci a oslovování širšího publika, ale zároveň přinášejí výzvy v podobě negativních zpětných vazeb a kontroverzních diskusí, které mohou ovlivnit veřejné vnímání církve.

Sociální média a moderní technologie mají v misijní činnosti mormonů dvojí roli. Na jedné straně umožňují efektivnější komunikaci a širší dosah, na straně druhé však přinášejí výzvy v podobě negativních ohlasů a kritiky. Efektivní využití těchto nástrojů vyžaduje nejen kreativní přístup k propagaci náboženství, ale také schopnost reagovat na negativní zpětnou vazbu a kritiku, která se na těchto platformách objevuje.

Změny v chování lidí po úspěšné misijní práci mohou mít výrazný vliv na jejich nový životní styl jako členů mormonského náboženství. Osoby, které mají zájem vstoupit do mormonské církve nebo se již staly členy, si musí uvědomit pravidla, která se od nich očekává, že budou dodržovat. ³⁵⁾

Nové změny po vstupu do církve mohou mít hluboký dopad na jejich životní styl jakožto členů mormonského náboženství. Abychom plně pochopili dlouhodobé dopady misijní činnosti na místní komunity a náboženskou scénu v těchto zemích, je důležité se seznámit s poznatky, které nové členy ovlivňují.

Změny zahrnují striktní požadavky na chování, jako je celibát před svatbou nebo oddělení od bývalé kultury. Očekává se, že noví členové se vzdají účasti na tradičních náboženských a kulturních obřadech, včetně pohřbů.

Uživatel treetablebenchgrass nám prozradil: „V Japonsku a Koreji je to obrovský problém. Jeden z mých přátel, který sloužil v Japonsku, mi řekl, že budoucí konvertité se museli zbavit svých rodinných svatyní, z nichž některé se dědily z generace na generaci po stovky let. Velmi nefiliální. Představuji si, že by to bylo něco podobného, jako kdyby konvertita musel znesvětit hrob svých rodičů. “

Originál: „This is a huge deal in places like Japan and Korea. One of my friends who served in Japan told me that prospective converts had to get rid of their family shrines, some of which had been passed down through generations for hundreds of years. Very un-filial. I imagine it would be something like requiring a convert to desecrate their parents grave.“

Tyto požadavky mohou vést ke ztrátě přátel a rodiny a mohou lidi negativně ovlivnit emocionálně. Proč? Protože tyto akce a obřady jsou považovány za světské nebo zlé, a proto je zde také důraz na oddělení od světských názorů a zachování čistoty víry. Jejich doktrína zdůrazňuje potřebu tohoto oddělení, protože nejsou v souladu s učením církve. To zahrnuje také neúčast na jiných kulturních akcích, jelikož to může být považováno za odklon a potenciální zdroj duchovního znečištění.

Nyní se podíváme na osobní zkušenosti a pohledy bývalého mormonského misionáře (Adam), který sloužil hlavně v USA a Jacoba, který je misionář v České republice.

Adam nám přiblížil situaci ohledně nesezdaných párů: „Jestliže spolu pár žije, ale není sezdán, a jeden z nich se chce nechat pokřtít, musí se buď legálně vzít, nebo se rozejít. Než se vezmou, musí žít v úplném celibátu (dobu často určuje předseda misie.)“

Originál: „If a couple is living together but not married and one of them desires to get baptized, they either have to get legally married or break up. Before they are married, they have to be totally celibate (time period often determined by mission president).“

V kontextu mormonského náboženství se celibát považuje za nutný pro duchovní čistotu a přijetí církevních svátostí. (Celibát před svatbou znamená, že pár, který plánuje uzavřít manželství, musí abstinovat od sexuálních aktivit až do okamžiku kdy se vezmou.)

Adam popisal jak se pracuje se členy, které se povedlo obrátit na mormonskou víru: „Nečlenové, včetně členů rodiny, postrádají víru, pravdu a spravedlnost a jsou cílem křtu. Dřívější světonázory jsou 'ze světa'/zlé. To zahrnuje i mnohé obřady. Po členech a budoucích členech jsme požadovali, aby se vzdali účasti na kulturních akcích založených na náboženství (tedy všech), a museli se zdržet většiny aspektů věcí, jako jsou pohřby.“

Originál: „Non-members, including family members are both lacking in faith, truth, and righteousness, and are targets for baptism. Former worldviews are 'of the world'/evil. THis includes many ceremonies. We required members and prospective members to give up attending religious-based cultural events (so, all of them) and they had to abstain from most aspects of things like funerals.“

Zdá se to sice extrémní, ale cokoliv co mělo „vzhled zla“ nebo bylo „světské“ nebylo povoleno a to bez ohledu na motivaci člověka, nebo jak moc to bylo důležité.

Jedna zajímavá zkušenost, kterou jsme našli od jiného respondenta, ukazuje, jak zásadní může být tento požadavek, pokud chcete dodržovat mormonské zásady. V zemích jako Japonsko a Korea, kde jsou rodinné svatyně důležitou součástí kultury, museli noví konvertité do církve často zlikvidovat rodinné oltáře, které byly předávány po generace.

Jacob vnímal dopady své misionářské činnosti poněkud pesimisticky, jelikož tvrdí, že: „Lidé pravděpodobně nevědí o moc víc o tom, čemu vlastně věříme, a pravděpodobně je více méně nezajímá. V ČR je hodně existenciální úzkosti, deprese a zoufalství a mnoho lidí hledá smysl svého života.“

Originál: „Now, I’d say: 'People probably don’t know much more about what we actually believe, and are probably no more or less likely to be interested. There’s a lot of existential angst, depression, and despair in ČR, and many people are searching for meaning in their lives.“

Je zde přiznáno, že v praxi mnoho lidí neví, v co mormoni skutečně věří. V České republice, kde je mnoho lidí hledajících smysl života, může být přístup misionářů vnímán negativně a odradit lidi od zájmu o mormonství, i když by jinak mohli mít zájem o Krista a plán spásy.

Jacob dále vysvětlil, že největší výzvu, kterou musí misionáři v České republice zdolat je samotný rozjezd: „Lidé se často zajímají o organizované náboženství, protože hledají pocit společenství nebo příležitost ke službě. Ale když se ve vašem sboru v neděli ukáže v kostele méně než deset lidí, těžko tam můžete cítit nějaký velký pocit společenství.“ ;

Originál: „In the Czech Republic, I’d say the main challenges are getting off the ground. People often become interested in organized religion because they are searching for a sense of community or opportunity to serve. But when fewer than 10 people show up to church on Sunday in your congregation, it’s hard to feel much of a sense of community there.“

Zde je možná víc konkrétní příklad, který se může týkat České Republiky, a to že je těžší mít dlouhodobý dopad na komunity v ČR, protože lidé hledají sounáležitost nebo možnost sloužit. Když však na bohoslužbu přijde méně než deset lidí, je těžké cítit smysl pro komunitu, což komplikuje vytvoření pevné a udržitelné komunity.

Monklay popsal, že se může jednat o takovou „nekonečnou cestu“, zkrátka se v životě pokračuje furt dál. Pokud si člověk projde křtem, tak už ví, že bude pokračovat dál v církvi, ale pokud například později ztratí zájem, tak není vůbec žádný problém a může odejít, ať si dělá co chce. Občas se stane, že nový členové brzy odejdou, je to životní proces.

Vstup a výstup z církve není prý žádný komplikovaný proces. Při odchodu mohou pociťovat smutek, ale to je zcela normální. „Je to jako odejít z klubu domů předčasně“, dodal Monklay.

V Česku se během týdne setkají se zhruba 20 lidmi, kteří projeví zájem a vyslechnou si misijní práci, ať už jen třeba z důvodu, že se chtějí dozvědět něco víc o Bohu a ne nutně důvodu, že by měli zájem o novou víru. I takové mohou být dopady šíření povědomí o CJKSPD.

Konečná analýza

Respondenti ukazují, že misijní činnost CJKSPD má v různých zemích různé dlouhodobé dopady:

- V České republice Jacob zdůrazňuje, že misionářská činnost čelí výzvám s nízkým zájmem a účastí na bohoslužbách, což komplikuje vytváření silných komunit. Dlouhodobý dopad může být omezený, protože zájemci o náboženství často hledají smysl a komunitu, ale nízká účast může ztížit udržení stabilní komunity.

- V Německu je dlouhodobý dopad ovlivněn historickým a kulturním odporem vůči novým náboženským hnutím, což může omezit vliv misionářů na místní komunitu.

- Ve Spojených státech Adam a Monklay poznamenávají, že i když misionáři čelí výzvám v podobě změny životního stylu a odporu vůči kulturním obřadům, misijní práce může stále mít vliv na jednotlivce, kteří jsou ochotni přijmout nové hodnoty a životní styl.

Podle literatury, například knihy „The Changing Face of World Missions: Engaging Contemporary Issues and Trends“ od Michaela Pococka a Gailyna Van Rheenena, ³⁶⁾ dlouhodobé dopady misijní činnosti zahrnují nejen změny v osobních a kulturních přístupech, ale také výzvy při integraci nových členů do místních komunit. Tato integrace může být náročná v závislosti na místní kultuře a historickém kontextu, který ovlivňuje vnímání a přijetí nového náboženství.

Dlouhodobé dopady misijní činnosti CJKSPD se liší v závislosti na kulturním a historickém kontextu v jednotlivých zemích. V České republice a Německu mohou být dopady omezené kvůli nízké účasti a kulturním překážkám. Ve Spojených státech může mít misijní činnost větší vliv na jednotlivce, kteří jsou ochotni přizpůsobit se novým hodnotám. Všechny tyto faktory ukazují na důležitost přizpůsobení misijní strategie místním podmínkám a kulturním kontextům.

Na základě odpovědí od respondentů jsme dospěli k několika závěrům o misijní činnosti mormonské církve v České republice, Spojených státech amerických a Německu.

Učení jazyků

Osvojení si cizího jazyka je pro misionáře Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů velmi důeležitou součástí jejich práce. Tento úspěch je výsledkem kombinace intenzivního formálního tréninku, náboženského zaměření a osobní disciplíny. Misijní výcvikové centrum (MTC) poskytuje strukturovaný přístup, který umožňuje misionářům rychle se adaptovat na nový jazyk, zejména prostřednictvím náboženského slovníku, jenž je pro jejich práci zásadní. Důležitou roli hraje také intenzivní zapojení do jazyka v každodenním životě a vzájemná podpora mezi misionáři, která výrazně přispívá k jejich jazykovým dovednostem.

Shrnutí je, že zatímco učení se novým jazykům je pro misionáře náročným úkolem, kombinace náboženského zápalu, výuky a aktivního nasazení umožňuje, aby misionáři dosáhli dostatečné komunikační úrovně pro efektivní šíření svého poselství.

Strategie misionářů

Při pohledu na strategie používané při šíření mormonské víry v České republice, Spojených státech a Německu je zřejmé, že se jedná o proces ovlivněný kulturními a sociálními podmínkami v jednotlivých zemích. Zatímco základní metody jako oslovení lidí na ulici, klepání na dveře a využívání sociálních sítí jsou univerzálně aplikovatelné, jejich efektivita se může výrazně lišit v závislosti na místních podmínkách.

V České republice a Německu se tradiční metody často potýkají s vysokou mírou odmítnutí a nízkou efektivitou, což má psychologický dopad na misionáře. Naproti tomu Spojené státy, jakožto domovská země mormonismu, poskytují příznivější prostředí pro šíření víry, a to nejen díky kulturní podobnosti, ale i díky dlouhodobému působení církve v této zemi. V Německu se projevuje větší odtažitost k mormonismu, což vyžaduje využívání alternativních strategií, jako jsou lekce angličtiny nebo webová misie.

Výzvy a překážky a role sociálních medií

Misijní činnost CJKSPD čelí v každé z těchto zemí různým výzvám a překážkám. V České republice je hlavní výzvou snížený zájem o náboženství a kulturní odpor vůči novým náboženským hnutím. To vede k skepticismu a nedůvěře vůči organizovaným náboženstvím, a to misionářům ztěžuje budování smysluplné komunity. Navíc, i když lidé hledají smysl života, nízká účast na bohoslužbách znemožňuje vytvoření silného pocitu, že někam patří.

V USA se misionáři setkávají s různorodou náboženskou scénou, která může vést ke konkurenčnímu prostředí. Rozdělení společnosti také ztěžuje přijímání misionářů různými skupinami. Respondenti uvedli, že lidé mají tendenci se zajímat o náboženství především v období životních krizí, což znamená, že misijní úsilí musí být cílené a citlivé na tyto momenty.

V Německu, podobně jako v České republice, je nízká míra náboženské účasti a složitý vztah k náboženství kvůli historickým zkušenostem. Misionáři čelí právním a administrativním překážkám a často se setkávají s nezájmem o náboženskou aktivitu. Kulturní normy a očekávání mohou také komplikovat úsilí o přijetí nových členů. Sociální média a moderní technologie mají velmi důležitou roli v podpoře misijní práce. Tyto nástroje umožňují efektivnější šíření poselství a oslovování širšího publika. V České republice se například sociální média jako Instagram a Facebook staly důležitými platformami pro kontaktování lidí a sdílení příběhů. V USA a Německu se sociální média používají k šíření informací o víře a k vyvracení negativních zkušeností sdílených bývalými členy na online fórech.

Dlouhodobé dopady

Dlouhodobé dopady misijní činnosti na místní komunity a náboženskou krajinu se liší mezi těmito zeměmi. V České republice a Německu je těžší dosáhnout trvalého vlivu kvůli nízké účasti a skepticismu vůči náboženství. V USA, kde je náboženské prostředí různorodé a konkurenční, mohou misionáři dosáhnout většího úspěchu, ale musí čelit výzvám spojeným s individualismem a rozmanitostí náboženství. Nějaké zemi jsou mnohem více přijímající, například Filipíny.

Noví členové mormonské církve čelí výrazným změnám ve svém životním stylu a osobních vztazích. Dodržování striktních požadavků na chování, jako je celibát před svatbou a oddělení od bývalé kultury, může vést ke ztrátě přátel a rodiny a emocionálním obtížím. Tyto požadavky jsou vnímány jako nutné pro duchovní čistotu a přijetí církevních svátostí, ale mohou způsobit i negativní reakce a odchody nových členů.

Celkově jsme dospěli k závěru, že misijní činnost CJKSPD má detailní a různorodé dopady na místní komunity a náboženskou krajinu v České republice, Německu a USA. Úspěch misijní práce závisí na schopnosti misionářů adaptovat se specifickým kulturním a sociálním kontextům každé země, efektivně využívat moderní technologie a citlivě reagovat na potřeby a výzvy potenciálních konvertitů.

• BAUEROVÁ, Monika; HOMOLOVÁ, Lenka; PINKASOVÁ, Monika; SÝKOROVÁ, Alena a TOŽIČKA, Ondřej. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Online. Hospodářská a kulturní studia (HKS). 2011. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/cirkev_jezise_krista_svatych_poslednich_dnu-mormoni. [cit. 2024-08-28].
• BRAUN, Mariia; FLÉGLOVÁ, Mariia; IONOVA, Nadezda a ARCHAKOVA, Leila. Konkretizace rozdílů života mormonů v České republice a Spojených státech. Online. Hospodářská a kulturní studia (HKS). 2016. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/ls2016:mormoni. [cit. 2024-08-28].
• BUSHMAN, Richard, 2008. Mormonism: A Very Short Introduction [online]. Oxford University Press. ISBN 978-0195310306. Dostupné také z: https://www.amazon.com/Mormonism-Introductio-Richard-Lyman-Bushman/dp/0195310306
• FIALOVÁ, Kateřina, 2019. MISIJNÍ TAKTIKY CÍRKVE JEŽÍŠE KRISTA POSLEDNÍCH SVATÝCH DNŮ V ČR A JEJICH PERCEPCE ZE STRANY PROBANDŮ. Praha. Bakalařská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie. Vedoucí práce PhDr. Andrea Beláňová, Ph. D. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/111821/130265565.pdf?sequence=1
• GARRISON, David, 2004. Church Planting Movements: How God Is Redeeming A Lost World [online]. 2. vydání. WIGTake Resources. ISBN 0974756202. Dostupné také z: https://www.call2all.org/wpcontent/uploads/2015/12/Church_Planting_Movements_Garrison.pdf#page=52&zoom=auto,-379,525
• HANUŠOVÁ, Šárka; POKORNÁ, Anna a DVOŘÁK, Petr. Čeští mormoni: Jak a čím se liší od ostatních. Online. Hospodářská a kulturní studia (HKS). 2016. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/zs2016:cesti_mormoni_-_jak_a_cim_se_lisi_od_ostatnich. [cit. 2024-08-28].
• HARÁKOVÁ, Renata, 2010. MORMONSKÉ MISIE NA ÚZEMÍ ČR. Brno. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav religionistiky. Vedoucí práce PhDr. David Václavík, Ph.D. https://is.muni.cz/th/wvt1h/Text_diplomove_prace.pd
• CHRISTENSEN, Clayton, 2013. The Power of Everyday Missionaries: The What and How of Sharing the Gospel. Deseret Book Company. ISBN 1609073150. https://www.amazon.com/Power-Everyday-Missionaries-Sharing Gospel/dp/1609073150
• Church of Jesus Christ of Latter-day Saints. Online. 2000. Dostupné z: https://www.churchofjesuschrist.org. [cit. 2024-08-28].
• KOŘÍNEK, Martin, 2002. Mormoni: Americká náboženská sekta s okultním pozadím působí i v České republice. Reflex [online]. [cit. 2024-08-28]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/causy/74003/mormoni-americka-nabozenska-sekta-s-okultnim-pozadim-pusobi-i-v-ceske-republice.html
• KOSOVÁ, Jitka; POLANSKÁ, Marie; KARFILÁT, Tomáš; MÜLLER, Dominik a VÁVRA, Lukáš. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů a misie. Online. Hospodářská a kulturní studia (HKS). 2013. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/dokumentarni_film. [cit. 2024-08-28].
• ŠJŮ. Sídlo církve pro Českou republiku v Praze. Online. In: Wikipedia. 2011. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Církev_Ježíše_Krista_Svatých_posledních_dnů#/media/Soubor:Badeniho,_u_křižovatky_Špejchar.jpg. [cit. 2024-09-01].
• LDS Population by Country. Online. World Population Review. 2014. Dostupné z: https://worldpopulationreview.com/country-rankings/lds-population-by-country. [cit. 2024-08-28].
• MAUSS, Armand, 1994. The Angel and the Beehive: THE MORMON STRUGGLE WITH ASSIMILATION. University of Illinois Press. ISBN 978-0252020711. https://www.amazon.com/Angel-Beehive-MORMON-STRUGGLE-ASSIMILATION/dp/0252020715
• Mormonism and Reincarnation. Online. MormonWiki. 2013, 2020-08-13. Dostupné z: https://mormonwiki.com/Mormonism_and_Reincarnation. [cit. 2024-08-28].
• NOVÁKOVÁ, Helena, 2001. Pomocné sdružení žen. Dingir: časopis o současné náboženské scéně [online]. (3), 22-22 [cit. 2024-08-28]. Dostupné z: https://www.dingir.cz/archiv/Dingir301.pdf
• Online Utah. Online. 2001. Dostupné z: https://www.onlineutah.com/. [cit. 2024-08-28].
• OSTLING, Richard, 2000. Mormon America: The Power and the Promise. San Francisco. HarperOne. ISBN 9780060663728. https://www.goodreads.com/book/show/398163.Mormon_America
• Preach My Gospel. Online. Church Of Jesus Christ Of Latter-day Saints. 2000. Dostupné z: https://www.churchofjesuschrist.org/study/manual/preach-my-gospel-2023?lang=ces. [cit. 2024-0–28].
• SCHNABLOVÁ, Kateřina. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Online. Schnablova. 2016. Dostupné z: https://www.schnablova.net/Sakralni%20architektura/Specialni/Kategorie/mormoni.htm. [cit. 2024-08-28].
• SMITH, Joseph, 1830. The Book of Mormon: Another Testament of Jesus Christ. Palmyra, New York: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints. ISBN 978-0385513166. https://www.holybooks.com/wp-content/uploads/Book-of-Mormon-PDF.pdf
• VOJTÍŠEK, Zdeněk, 1998. Netradiční náboženství u nás. Praha: Dingir. ISBN 80-902528-0-X. https://search.mlp.cz/cz/titul/netradicni-nabozenstvi-u-nas/2159417/#book-content
• VRÁBKOVÁ, Zuzana, 2008. Nová náboženská hnutí v Jihočeském regionu. České Budějovice. Bakalařská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Mgr. Martin Klapetek. https://theses.cz/id/09r52v/403398
• WALCH, Tad. Latter-day Saint membership. Online. Deseret News. 2024, 2024-05-06. Dostupné z: https://www.deseret.com/faith/2024/04/06/latter-day-saint-mormon-membership-increased-this-much-in-2023-church-statistical-report/. [cit. 2024-08-28].
• ZUNA, Pavel. Joseph Smith: Zakladatel a první mučedník mormonské církve. Online. Youtube. 2024. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=JIK4mAZBdRA. [cit. 2024-08-28].



Počet shlédnutí: 247