Velikonoční svátky slaví lidé po celém světě, věřící i nevěřící, a pro každého mají trochu jiný význam. Původ tohoto svátku nesouvisí jen se vznikem křesťanství, sahá daleko před jeho vznik a je silně provázán s židovskými i pohanskými zvyky. Právě proto, že se tento svátek slaví na většině míst světa a všude nabývá jiné podoby, jsme se jím rozhodli zabývat, konkrétně v prostředí římskokatolické církve, kvůli jejímu hojnému zastoupení ve světě.

Hlavním cílem této práce je pokusit se odpovědět na výzkumnou otázku: Jakým způsobem slaví Velikonoce lidé, především stoupenci římskokatolické církve, u nás a v zahraničí? Podle této otázky jsme se pokusili zjistit, jak odlišně se slaví velikonoční svátky v České republice, na Ukrajině i v Austrálii.

Pro konkrétnější upřesnění způsobu slavení Velikonoc jsme si zvolili následující podotázky:

1. Jak se liší jednotlivé prvky/tradice u nás (ČR) a v Austrálii/Ukrajině?

• U této otázky nás zajímalo, jaké zvyky se dodržují nebo naopak nedodržují (vajíčka, pomlázka, návštěva kostela apod.), a našimi respondenty vnímaná symbolika velikonoc.

2. Jak důsledně slaví tento svátek (ČR x Austrálie/Ukrajina)?

• Zde nás zajímalo především, jestli oslavy velikonoc mají v rodině našich dotazovaných tradici, jestli oni sami v této tradici pokračují, proč Velikonoce slaví a případně jak dlouho (který den/období).

3. Jaké nekřesťanské prvky zde začleňují?

Tato výzkumná práce by měla, mimo jiné, přinést čtenáři základní povědomí o Velikonocích a jejich pojetí nejen Římskokatolickou církví. Měl by se při jejím čtení alespoň pokusit zamyslet nad skutečným významem tohoto svátku a nevnímat ho jen jako komerční událost, ale vnímat i jejich náboženský podtext.

Tématice Velikonoc se věnuje nesčetné množství různých publikací, od obrázkových encyklopedií až po odborná díla, avšak výběr z publikací věnovaných tématu Velikonoc a římskokatolické církvi je omezenější.

Velikonocemi, jejich předkřesťanskými tradicemi a lidovými zvyky, obyčeji i pověstmi spojenými se svátky během postního období, svatého týdne a následujícího velikonočního období nejen v různých oblastech ČR, ale i v mnoha zahraničních zemích se ve své knize Malá encyklopedie Velikonoc zabývá Valburga Vavřinová. ²⁾

Přehled nejrůznějších lidových zvyků, obřadů a výtvorů materiální kultury mající vazbu k Velikonočním svátkům přináší v knize Velikonoce v české lidové kultuře etnografka brněnského původu Věra Frolcová. ³⁾ Popisuje jednotlivé dny svatého týdne včetně Velikonočního pondělí a zachycuje zvyky a obyčeje ze všech oblastí ČR. Toto dílo vychází z předchozích výzkumů a z autorčiných vlastních poznatků..

Otázce jak slaví Velikonoce věřící a nevěřící, jaké jsou velikonoční tradice i zvyky, rozdíly v oslavách tohoto svátku v ČR, Německu a na Slovensku, průběh oslav a význam svátku u věřících a nevěřících se věnovali studenti HKS - Stejskal, Pettíková, Hladík, Kulišanová - v roce 2013 ve výzkumu pojmenovaném Slavení Velikonoc v dnešní společnosti,⁴⁾ kteří došli k závěru, že hlavní rozdíly mezi slavením velikonoc v jednotlivých zemích jsou především v dodržovaných zvycích.

Původem Velikonoc, velikonočními zvyky v ČR a jejich pohanskému původu se ve své diplomové práci s názvem Velikonoce, křižovatka tradic věnuje absolventka Univerzity Karlovy v Praze Eva Benešová. ⁵⁾ V první části se věnuje provázanosti křesťanských Velikonoc s židovským svátkem Pesach. V druhé části se zabývá tradičními velikonočnímu zvyky v ČR a pohanskému původu některých z nich. Zlehka se také věnuje předkřesťanskému náboženství na našem území.

Nad krutostí a zvláštností českých velikonočních zvyků se zamýšlí autoři Erik Portanger a Fouglas Litle ve svém článku In the Czech Republic, An Easter Tradition Whips Up Controversy — No Woman Is Spared the Rod, In Ritual Promising Youth; Men Are Spoiled With Drink. Píší o švihání žen pomlázkami a o nadměrném pití alkoholu na Velikonoční pondělí.⁶⁾

Absolvent Masarykovy univerzity Radek Chmelař ve své diplomové práci Svátky jara - pojetí Velikonoc v České Republice a ve světě ⁷⁾ rozebírá původ a historii Velikonoc, rozděluje jejich pohanské, židovské i křesťanské pojetí, uvádí přehled významných svátečních dnů, nejvýznamnější symboly a sváteční pokrmy. Nakonec se věnuje oslavám Velikonoc ve světě, v následujících zemích: Austrálie, Francie, Itálie, Mexiko, Německo, Polsko, Rusko, USA a Velká Británie.

Pohanský původ Velikonoc a celkovou historii tohoto svátku představuje článek Pohanský původ Velikonoc? převzatý Davidem Vopřadou z webu Apologia⁸⁾. Popisuje historii vzniku tohoto svátku, křesťanské i předkřesťanské významy jednotlivých zvyků a symbolů. ⁹⁾

Autorka S. Acharya ve svém článku Velikonoce: křesťanské nebo pohanské? uvádí skrze mnoho faktů a citací své přesvědčení o pohanském původu Velikonoc. Uvádí, že tento svátek je pokračováním starého pohanského náboženství.¹⁰⁾

Relativně podrobným popisem katolických Velikonoc se zabývá článek Easter Sunday kde neznámý autor Catholic Online webu rozebírá původ tohoto svátku, jeho datování, zvyky, velikonoční hostinu atp. ¹¹⁾

Stručnou historii a jednotlivé dny Velikonoc včetně velikonočních zvyků na Ukrajině popisují autoři Z. Kuzelia, P. Odarchenko ve svém článku Easter.¹²⁾

Podrobnější charakteristiku Velikonoc na Ukrajině, obecné informace, symboly či zvyky Velikonoc, velikonoční dny včetně četných ilustrací a fotografií nám přinesl článek Ukrainian Easter¹³⁾ webu Pysanky.

Velikonočními tradicemi na Ukrajině, zejména různými druhy barvení vajíček, se zabývá Laura Pace ve svém článku TRADITIONS OF EASTER Ukrainian pysanky draw plenty of interest. ¹⁴⁾ Velice podobným tématem, ale z jiného pohledu se zabývá Alan Hustak ve svém článku Authentic Ukrainian Easter eggs rich in symbol. ¹⁵⁾ Oslavou Velikonoční neděle v Austrálii se zabývá neznámý autor webu timeanddate.com ve svém článku Easter Day in Australia. Zprvu řeší obecné informace o tomto svátku, následně veřejný život v tomto období a nakonec konkrétně Velikonoční neděli, její charakteristiku. ¹⁶⁾

O tom, jak se změnil pohled na Velikonoce, píše Christopher Howse ve svém článku The season of hop and glory Easter is - or should be - a time for reflection on death, propitiation, regeneration. Instead, we have the Easter Bunny. But this sacred time of year has always attracted the strangest of symbols and rituals. Pozastavuje se nad tím, že dříve byly Velikonoce výhradně spojovány s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, ale dnes se lidem vybaví jiné věci, např. zajíček a čokoládová vajíčka. ¹⁷⁾

Australian Government se věnuje australskému prožívání Velikonoc ve svém článku Easter in Australia. Zprvu zmiňuje velikonoční zvyky, jednotlivé dny včetně určení data, dále významy, jednotlivé tradice a nakonec velikonoční svátky i události této země. ¹⁸⁾

Tento výzkum se zaměřuje na způsob oslav velikonočních svátků v různých zemích světa, v našem případě jsme si pro porovnání zvolili Austrálii, Ukrajinu a Českou republiku.

Pro všechny geografické aspekty jsme použili nejprve techniku studia dokumentů pro lepší pochopení problematiky.
Problémem této techniky může být neúplnost informací, neboť většina děl není primárně vytvořena pro výzkumné účely. Existují však vysoce kvalitní dokumenty, které mohou celý výzkum posunout, dokáže-li se k nim výzkumník dostat a správně je využít.

Pro výzkum jak v zahraničí, tak v Čechách, jsme zvolili techniku dotazování pomocí anonymního dotazníku. Na Ukrajině byl respondentům předán dotazník v tištěné formě, pro australské a české respondenty jsme použili totožný dotazník online. Ten (viz. níže Dotazník) jsme sestavili z 15 otázek (identifikační otázky jsme zvolili uzavřené, zbylé otevřené). V našem případě považujeme tuto techniku za nejvhodnější, především díky možnosti získání informací od dotazovaných bez nutnosti osobního kontaktu v relativně krátkém časovém úseku. Nevýhodou této techniky je především skutečnost, že dotazovaný může odpovídat jinak, než by odpověděl při osobním setkání, které pro nás bohužel z důvodu fyzické vzdálenosti respondentů nebylo uskutečnitelné. Konkrétní pasportizační údaje respondentů jsou vždy uvedeny v kapitole pod názvem příslušné země.

ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Původ Velikonoc v římskokatolické církvi
Římskokatolická církev je největší katolickou církví vůbec, její vznik se datuje do 4. století našeho letopočtu, kdy toto vyznání bylo roku 313 n.l. uzákoněno Ediktem milánským a následně roku 380 n.l. bylo prohlášeno za státní náboženství Římské říše.¹⁹⁾
Historie této církve je nicméně o několik století starší a je úzce spojena s životem a učením Ježíše Krista, který byl za svoje činy ukřižován, ale poté, podle učení Nového zákona, vstal z mrtvých a díky těmto událostem dnes slavíme Velikonoce. Ty jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem oslavujícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému došlo třetího dne po jeho ukřižování. K této události mělo dojít někdy v roce 30, popřípadě 33 n.l. Slovanský původ názvu Velikonoc vznikl spojením dvou slov: „Velká noc“. Datum Velikonoc bylo stanoveno Nicejským (Nikajským) koncilem roku 325 n.l. Podle něj připadají Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku. Podle katolické tradice vrcholí Velikonoce na Boží hod velikonoční, který završuje tzv. Velikonoční triduum (Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota). Velikonoční doba trvá padesát dní až do Letnic, což jsou slavnosti seslání Ducha svatého. ²⁰⁾

Sváteční dny
Velikonoce se dělí na Postní dobu a Velikonoční dobu. Podrobnější popis těchto období jsme se rozhodli začlenit z toho důvodu, že v jedné z našich otázek kladených respondentům se ptáme, jak dlouho a které dny slaví Velikonoce.

Do postní doby se zahrnuje období od Popeleční středy, následující půstem a zakončené Květnou nedělí, která se však počítá již do Velikonoční doby. Tato doba začíná Božím hodem Velikonočním, který též zahajuje Velikonoční oktáv datovaný od Velikonoční neděle až po Bílou neděli. V následující Velikonoční době je důležitým dnem též den Nanebevstoupení Páně a celá tato doba vrcholí svátkem nesoucím označení „Letnice“.

V následujícím schématu důležitých velikonočních svátku můžete vidět jejich přehlednou posloupnost a provázanost:

POSTNÍ DOBA:
Velikonoce začínají postní dobou. Toto období půstu je obdobím přípravy na Velikonoce, které začíná Popeleční středou a trvá čtyřicet dní.
Popeleční středa připadá na čtyřicátý šestý den před Velikonocemi a zahajuje čtyřicetidenní půst, do kterého se nepočítá následujících šest nedělí, protože nejsou považovány za postní dny. Tento den je dnem přísného půstu a připomíná pomíjivost pozemského života. ²¹⁾ Následuje šest již zmíněných nedělí:
Černá neděle je první postní nedělí. Svůj název má díky tradici, kdy ženy nosily černý oděv, který symbolizoval smutek ze smrti Ježíše.
Pražná neděle, ve svém pořadí druhá postní neděle, získala svůj název podle pokrmu z pražených naklíčených zrn.
Kýchavá neděle symbolizovala původně mši za odvrácení moru, jehož prvotním projevem bylo údajně kýchání. Právě odtud pochází dobře známé přání „Pozdrav Pánbůh!“ atp. při kýchnutí.
Družebná neděle je dnem družeb, v tento den chodil ženich s družbou na námluvy a dohadovaly se sňatky, hospodyně pro ně připravovaly typické koláče, tzv. „družbance“.
Smrtná neděle symbolizuje vynášení smrti a donášení nového léta. Morana, bohyně smrti, bývá vytvořena ze slámy a oblečená do ženských šatů. V některých oblastech se hází do vody, jinde se spaluje.
Květná neděle je posledním postním dnem. Oblíbenou tradicí v tento den je trhání ratolestí, u nás většinou proutků, tzv. „kočiček“, které se posléze světí v kostele.²²⁾

SVATÝ TÝDEN:
Velikonoce vrcholí ve Svatém týdnu, který bývá jinak nazýván též Pašijovým či Velkým týdnem. Začíná Modrým pondělím a končí Božím hodem velikonočním.
Modré pondělí nemá žádný křesťanský význam. Svůj název „modré“ získalo z německého „Blauer Montag“, přičemž blau znamená v překladu podnapilý/neschopný práce. V tento den bývaly kostely zdobeny modrým (barvou i lehce do fialova) suknem, nazývá se též Žluté pondělí podle látky vyvěšované v tento den v kostele.
Šedivé úterý bylo dnem vymetání pavučin a úklidu, nemá však žádný důležitý křesťanský význam.
Škaredá středa, též Sazometná, nese své jméno díky tradici, kdy se v tento den vymetaly komíny. Z náboženského hlediska má velký význam, připomíná den kdy Jidáš zradil Ježíše Krista.

• Následuje VELIKONOČNÍ TRIDUUM, tedy Kristovo třídenní umučení, pohřbení a vzkříšení. Jedná se o následující dny: ^{(obrázek ukřižovaný Ježíš Kristus - zdroj)23)}
  Zelený čtvrtek je prvním dnem Velikonočního tridua. Český název vznikl zkomolením původního německého názvu „Greindonnerstag“²⁴⁾ na „Gründonnerstag“.²⁵⁾ Dále se dle pověr v tento den má jíst zelená strava pro zachování zdraví po celý rok.
  Velký pátek je dnem přísného půstu. Připomíná ukřižování Ježíše Krista a dle pověr se v tento den nesmělo „hýbat“ se zemí (rýt, okopávat atp.), ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Mnoho států uznává tento den jako den pracovního klidu (Austrálie, Brazílie, Německo aj.), nově se mezi tyto státy řadí i Česká republika.
  Bílá sobota je dnem zkráceným, končí západem slunce, nacházející noc je již přiřazována Velikonoční neděli. V tento den končí ona postní doba, přívlastek, „bílá“ získala pravděpodobně podle bílého roucha novokřtěnců, dalším možným vysvětlením tohoto přívlastku je lidová tradice velkého úklidu a bílení. V tento den se nekonají žádné mše či obřady. ²⁶⁾

VELIKONOČNÍ DOBA: Oslava Velikonoc trvá nejen po celý Velikonoční oktáv, ale pokračuje dále jakožto Velikonoční doba, která je završena svátkem Letnice. Během Velikonoční doby je také důležité zmínit svátek Nanebevstoupení Páně.

• Velikonoční dobu zahajuje VELIKONOČNÍ OKTÁV, což je první týden po Velikonoční neděli.
  Tento týden je nazván „oktáv“ z důvodu doby jeho trvání, což je osm dní, počínajících Zmrtvýchvstání Páně a končících Bílou nedělí. Velikonoce oslavují Kristovo vítězství nad smrtí, proto je samotný den slavnosti prodloužen do osmi dní, během nichž si má věřící uvědomit význam a velikost Kristova zmrtvýchvstání pro svůj vlastní život. V současnosti se slavnost tohoto týdne zrcadlí pouze v jeho druhém dni - Velikonočním pondělí.
  Boží hod velikonoční neboli Velikonoční neděle či den Zmrtvýchvstání Páně je největší křesťanskou slavností celého církevního roku. Tomuto dni předchází Velikonoční vigilie, což je bohoslužba noci, kdy byl Ježíš vzkříšen.
  Velikonoční pondělí, někdy též nazýváno Červené pondělí, je dnem křesťanských oslav Kristova vítězství nad smrtí. Na našem území je tento den spojen s mnoha tradicemi a zvyklostmi - je zvykem chodit v dopoledních hodinách s pomlázkou jakožto se šlehacím nástrojem, se kterým chlapci chodívají na koledu a zatímco odříkávají jistou koledu, mrskají s ním děvčata přes hýždě, odměnou jim bývají malovaná vajíčka. Mrskání děvčat pomlázkou jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí, ze kterého je pomlázka zhotovena.
  Dále týden pokračuje, není však nutné věnovat pozornost jednotlivým dnům tohoto týdne, nemají žádný důležitý význam.
  Bílá neděle zakončuje onen oktáv, svůj název má odvozený od zvyku, kdy novokřtěnci nosili bílé roucho, které měli oblečené při křtu o Velikonoční vigilii.²⁷⁾

• Nanebevstoupení Páně je důležitým křesťanským svátkem, připomíná vystoupení Ježíše na nebesa čtyřicet dní po jeho vzkříšení o Velikonoční neděli. Tímto svátkem začíná devítidenní období před Letnicemi. V tento den je bohoslužba soustředěna na onu událost, kdy byla Kristovi jeho návratem k Otci dána veškerá moc nebeská i pozemská. V mnoha zemích je tento svátek dnem pracovního klidu.²⁸⁾

Poslední dvoudenní oslavy se nazývají LETNICE:
Letnice, jinými názvy Svatodušní svátky či Seslání Ducha svatého, jsou slaveny padesát dní po Velikonocích a deset dní po Nanebevstoupení Páně a představují definitivní vyvrcholení celých Velikonoc. Letnice i Velikonoce mají některé znaky podobné - oba svátky oslavují přírodu, avšak Velikonoce jsou svátkem jara a symbolizují Ježíšovo vzkříšení, kdežto Letnice jsou začátkem sklizně a oslavují seslání Ducha. Jsou děleny na dva dny:
Boží hod svatodušní, též nazýván Seslání Ducha svatého nebo Svatodušní neděle, je dnem plným církevních oslav. Všechny oltáře bývaly zdobeny květy, lidé zdobili své domy čerstvou zelení, dávali též větvičky z bříz a buků do váz, aby se na ně mohl usadit Duch Svatý. S tímto svátkem též souvisí mnoho pověr, nejdůležitější byl boj proti nečistým silám, které představovaly čarodějnice, proto v podvečer tohoto dne vycházeli do ulic chasníci, aby zde práskali biči, což mělo zahnat zlé čarodějnice.
Svatodušní pondělí mívalo více lidový význam, nežli náboženský. Mladí se v tento den strojili za krále včetně jeho družiny a v tomto královském průvodu poté chodili po vesnici, vtipkovali, chválili či kárali hospodáře a přitom básnili. Odměnou jim bylo mnoho dárků od hospodářů. Tato slavnost obvykle skončila pronásledováním zvoleného krále, házením některým členů jeho družiny do vody, koňskými závody atp. Tento slavnostní zvyk se uchoval snad už jen na Slovácku. V Čechách bývala jiná tradice, která se zde uchytila po husitských válkách, nesla označení „střílení ku ptáku“. Na dlouhou dřevěnou tyč byl připevněn pták (původně živý, později dřevěný), na kterého se střílelo z kuše, později z pušky. Králem se stal ten, kdo ptáka sestřelil jako první.²⁹⁾

Velikonoční symboly ^{(obrázek kuřátko - zdroj)30)}
Beránek je v křesťanské tradici symbolem Ježíše Krista, protože se považuje za symbol Ježíšova obětování se za spásu světa. Tento symbol je však pohanského původu a má i jiné významy v jiných náboženských vyznáních. ³¹⁾ Obzvláště u nás je zvykem během každých Velikonoce upéct právě velikonočního beránka. V jiných zemích se často také peče speciální pečivo, to však většinou netvarují do podoby beránka (viz Urajina a „easter cake.“)
Kříž se stal nejdůležitějším křesťanským symbolem, přestože se jeho původ datuje do dob starověkého Egypta, Číny. V různých kulturách měl různé významy. Dlouho před tím, než získal svůj křesťanský význam, sloužil k označení důležitých míst a jeho symbolickým významem bylo setkání a tajemství. Byl též chápan jako propojení světa božského (vertikální rameno) a pozemského (horizontální rameno) a nakonec symbolizoval věčnost. V současnosti ho lidé znají především v souvislosti s křesťanstvím, kde připomíná Kristovo ukřižování. Ukřižování patřilo k nejkrutějším trestům, protože to byla záležitost vysoce bolestivá a ponižující. ³²⁾ Symbol kříže se dodnes použivá v téměř všech zemích světa.
Pomlázka pochází již ze čtrnáctého století, je naprosto typická pro české země a Slovensko a je zhotovována z vrbového proutí. Symbolem tohoto zvyku je omládnutí jarní přírody a vyšlehaná děvčata mají získat sílu z čerstvě probuzené přírody, být zdravá, krásná a především po celý rok veselá. ³³⁾
Svíce symbolizuje světlo, čímž je považována za symbol života. Připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista a jeho vítězství nad smrtí. Zapaluje se od posvátného ohně při velikonoční bohoslužbě, která probíhá v noci předcházející Velikonoční neděli. Většinou je umístěna poblíž oltáře a na Bílou sobotu jí bývá žehnáno.³⁴⁾
Vajíčko svým původem není křesťanské, stejně jako kříž, pochází z dávných dob předtím. Vajíčka, stejně jako kuřátka, která jsou též o Velikonocích populární, představují nový život, neboť samo vajíčko obsahuje zárodek života (kuřátko). V mnohých dalších kulturách je symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V křesťanství je vejce chápáno jako symbol nesmrtelnosti, což je odvozeno od zavřeného hrobu, ze kterého Kristus vstal.³⁵⁾ Tento symbol je používán rovnou ve více zemích světa, jen pokaždé trochu jinak. U nás je koledníci dostávají při hodování, v Austrálii se zase dětem schovávají.
Zajíček též nepochází od křesťanů, jedná se o pohanský symbol, který pochází z pohanských oslav jara. Podle legendy bohyně jara Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce a on ji pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce stejně jako pták.³⁶⁾ Symbolizuje chudé, skromné, a pokorné. Jako symbol čistoty nad fyzickým pokušením bývá také vyobrazován jako bílý zajíc stojící u nohou Panny Marie.³⁷⁾
Kočičky mají svůj velikonoční význam, jedná se o větvičky jívy a jejich symbolika je křesťanského původu. V naší oblasti nahrazují palmové ratolesti, kterými byl vítán Ježíš při svém vjezdu do Jeruzaléma. ³⁸⁾ Často je světí o Květné neděli a pálí v následujícím roce o Popeleční středě.³⁹⁾

VÝZKUM

Do následující podkapitoly jsme vložili polo-standardizovaný dotazník, který jsme rozeslali našim respondentům ze zahraničí i z Česka. Dotazník obsahuje celkem 15 otázek. Na úvod jsme vložili čtyři otázky identifikačního charakteru, týkající se pohlaví, věku, rodinného statusu a zdali mají děti. Po nich následují otevřené otázky, týkající se přímo zkoumaného tématu.

Mezi identifikační otázky jsme záměrně zařadili otázku na rodinný status a zdali mají děti. Vycházeli jsme totiž z předpokladu, že přítomnost mladších dětí v rodinném kruhu může ovlivnit rozhodnutí respondentů ve věci slavení Velikonoc.

Dále nás zajímalo náboženské vyznání respondentů. Přestože na Ukrajině převládají pravoslavní křesťané, katolíků zde najdeme zhruba pět milionů. ⁴⁰⁾ V Austrálii najdeme podobný počet katolíků, téměř šest milionů, což tvoří necelých 28% celkové populace. ⁴¹⁾ U nás, podle českého statistického úřadu, se ke katolické církvi hlásí 1,1 milionu osob. ⁴²⁾

V případě, že se dotazovaní hlásili ke křesťanství, nás zajímalo bližší upřesnění (pravoslavná církev/římskokatolická církev apod.). Pokud se dotyčný nemohl zařadit do našich předem připravených možností vyznání, vytvořili jsme i doplňovací kolonku „další“. To se ve výsledku ukázalo jako užitečné, jeden z našich ukrajinských respondentů se totiž identifikoval jako pohan.

Dále následovaly otázky s otevřenou odpovědí. Zajímalo nás, co respondenti považují za pravý symbol Velikonoc, zda je slaví, jestli oslavy Velikonoc mají v jejich rodině tradici a pokud by se měli oprostit od názorů a zájmů svého okolí, zda by je vůbec slavili a jaké tradice znají a dodržují i nedodržují.

Poslední část dotazníku byla vytvořená na míru těm, kteří Velikonoce sami slaví. Ptali jsme se, které tradice dodržují a jaká tradice či aspekt Velikonoc je jejich oblíbený. Dále nás zajímala konkrétní délka a doba trvání oslav tohoto svátku - tedy kolik dní (a který den přesně) slaví. Zajímalo nás i jestli jsou pro ně oslavy Velikonoc spíše náboženským svátkem, nebo sociální událostí. Chtěli jsme se dozvědět i jestli chodí během svátku do kostela a nakonec co na Velikonocích považují za nejdůležitější.

Přesné znění použitého dotazníku v angličtině naleznete v přílohách na konci práce.

V následujících podkapitolách jsme stručně shrnuli informace, které jsme pomocí dotazníku získali. Nejprve jsme uvedli shrnutí za jednotlivé země a následně porovnání pomocí výše zmíněného geografického aspektu.

Ukrajina

Všichni ukrajinští respondenti (celkem osm) jsou ukrajinští občané, žijící v hlavním městě Kyjevě. Jednalo se o sedm mužů a jednu ženu, všichni ve věkovém rozpětí 20-39 let. Mezi respondenty byli někteří v manželství, jiní ne. Stejně tak jsme získali respondenty bezdětné i s dětmi.

Co se týče náboženského vyznání, naši respondenti se identifikovali jako tři ateisté, čtyři římskokatoličtí křesťané a jeden pohan. Dotazníky byly respondentům rozdány ke konci února 2016, tedy krátce před oslavami Velikonoc.

Dle odpovědí slavilo Velikonoce pět z našich osmi respondentů - jeden ateista uvedl, že je slaví, nehledě na své vyznání a pohan uvedl, že Velikonoce neslaví, protože to není „jeho svátek“ (což nás vzhledem k pohanskému původu Velikonoc překvapilo - viz. úvod do problematiky).

U vyjmenování typických znaků i dodržovaných zvyků se často objevoval „easter cake“, hned v závěsu barvení vajíček. Naprosto všichni dotazovaní uvedli, že oslava má v jejich rodině dlouhou tradici.

U otázky, zda by Velikonoce slavili, kdyby to byla jen jejich volba a nemuseli brát ohled na své okolí, byly odpovědi přesně 50:50. Věřící respondenti by je všichni slavili, nevěřící (a pohan) by je neslavili. Jako důvody slavení byly uváděny tradice a jejich dodržování, či jen to, že jim samotným se tento svátek líbí. Mezi důvody neslavení Velikonoc se vyskytl nedostatek času, ale nejčastěji, že ve slavení Velikonoc nevidí žádný smysl.

V následující otázce - jaké velikonoční tradice znají, ale nedodržují, nejčastěji odpovídali, že chození do kostela, byť někteří z našich respondentů do kostela o Velikonocích chodí. Dále velmi často uváděli, že praktikují všechny tradice, které znají.

Mezi dodržovanými zvyky se nejčastěji objevovalo pečení „easter cake“, barvení vajíček a rodinná setkávání.

Jako oblíbenou tradici (pokud uvedli, že nějakou mají) uvedli všichnii rodinná setkávání. Dále se mezi odpověďmi vyskytl státní den volna. Dva z našich respondentů zdůraznili tradice více náboženského charakteru - jeden z respondentů se rozplýval nad tím, jak je krásné přijít ráno do kostela, kde se všichni zdraví: „Kristus povstal.“ a všichni se u toho usmívají a další dotazovaná uvedla, že s rodinou ráda „hloubá“ nad náboženskými otázkami.

V odpovědích na otázku zjišťující jak dlouho a které dny Velikonoce slaví, byli naši ukrajinští respondenti překvapivě nekonzistentní. Nejčastěji se u všech však ve výčtu objevila Velikonoční neděle. Téměř jednoznačně se shodli, že Velikonoce pro ně představují spíše společenskou událost, než náboženskou (dva z respondentů připustili, že obojí, ale s převahou společenskou). To pravděpodobně může souviset s faktem, že většina našich respondentů se během Velikonoc setkává s rodinou.

Do kostela chodí během Velikonoc dva z našich respondentů.

A co mají na Velikonocích nejraději? Jeden z dotazovaných uvedl, že pocit nové naděje, související se zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jinak se všichni (v souvislosti s předchozími odpověďmi) shodli, že nejraději mají rodinná setkávání.

Austrálie

Naši australští respondenti jsou všichni australskými občany, někteří žijí v Austrálii a někteří žijí v České republice. Na naše otázky nám odpověděli tři ženy a dva muži v různých věkových kategoriích, tři z nich v kategorii 20-29, jedna žena ve věkové kategorii 50-59 a jeden muž v kategorii 60 a více. Mladí respondenti uvedli, že žijí sami a nemají děti, starší respondenti byli vdaní/ženatí a měli děti.

Mladí respondenti uvedli, že jsou římskokatolického vyznání, ti starší uvedli, že jsou ateisté, což nás překvapilo, protože jsme to čekali spíše naopak.

Všichni z našich respondentů uvedli, že Velikonoce slaví a slaví je rádi, ale v odpovědích na otázku, co mají nejraději a co je pro ně symbolické, se už jejich odpovědi velice rozcházely.

Typickým znakem Velikonoc pro naše respondenty je hledání vajíček po domě, který zmínili všichni. Dalšími znaky je výzdoba domu a barvení vajíček, setkávání se s příbuznými a velké množství jídla. Všichni také uvedli, že oslava Velikonoc má u nich dlouholetou tradici.

Kdyby si mohli vybrat, skoro všichni by Velikonoce slavili, neboť mají rádi tradice. Jen náš nejstarší respondent odpověděl, že by je neslavil, protože by si s tím slavením nechtěl dávat práci, protože všechny tradice dodržuje jeho žena.

Hlavní tradice, kterou všichni znají, ale nedodržují, je chození do kostela během tohoto svátku. U ateistů nás to nepřekvapilo, ale do kostela nechodí ani jeden z námi dotázaných katolíků.

Nejoblíbenější zvyk, který všichni uvedli, je hledání velikonočních vajíček, ačkoliv to už nikdo z našich respondentů nedodržuje, buď jsou moc staří na hledání a ještě je nemají pro koho schovávat nebo už jejich děti vyrostly a tudíž je pro ně neschovávají.

Počet dnů, po které Velikonoce slaví, se velice různí, nejčastější bylo pouze Velikonoční pondělí, kdy se setkávají s rodinou a hodují, pouze naše nejstarší respondentka uvedla, že pro ni Velikonoce začínají už na Černý pátek, kdy začíná zdobit dům, a pak neděle večer, kdy schovávala vajíčka, dokud měla ještě malé děti.

Žádný z našich respondentů nechodí o Velikonocích do kostela, pouze jedna respondentka uvedla, že už někdy na Velikonoce v kostele byla, ale že už tam nechodí.

Z celých Velikonoc jsou pro všechny nejpopulárnější rodinná setkání a velké množství jídla, které k tomu setkávání patří. Jeden z našich respondentů také uvedl, že má na Velikonocích velice rád zelené pivo, protože jindy v roce není.

Česká republika

Z České republiky nám odpovědělo sedm žen a čtyři muži různých věkových kategorií a vyznání. Nejmladšímu respondentovi bylo méně než 19 let a nejstaršímu více než 60 let. Čtyři z našich respondentů uvedli, že jsou ateisti, dva uvedli, že jsou křesťané – protestanti, další čtyři uvedli, že jsou římští katolíci a poslední uvedl, že je pohan.

Skoro všichni odpověděli, že slaví Velikonoce, až na našeho pohanského respondenta, ten uvedl, že je neslaví, protože to není jeho svátek.

V tom, co je pro ně na Velikonocích typické, se velice rozcházeli. Někteří uvedli, že je to ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, což odpověděla i nejmladší respondentka, která je ateistka. Mezi další symboly uváděli beránka a jarní svátky. Pohan uvedl, že pro něj jsou symbolem Velikonoc vajíčka.

Všichni, bez ohledu na vyznání, uvedli, že tradice slavení Velikonoc je u nich velice dlouhá. Také se všichni shodli na tom, že jsou pro ně Velikonoce důležitá společenská událost, kdy se sejde rodina a hodně se vaří a jí. Kromě pohanského respondenta se také všichni shodli na tom, že kdyby si mohli vybrat, bez ohledu na tlak rodiny či okolí, Velikonoce by slavili.

Jako tradice, které znají, ale nedodržují, uvedla většina polévání se vodou a stužkování. Méně jich uvedlo chození do kostela. Dále také zmínili vaření a pečení tradičních jídel, zejména velikonoční nádivku.

Jako nejoblíbenější a dodržované tradice lidé zejména uváděli chození s pomlázkou, setkávání se s rodinou a také zamýšlení se nad sebou samým a Velikonocemi jako takovými. Mužští respondenti také uváděli, že o Velikonocích rádi konzumují alkohol.

Většina ženských respondentů uvedla, že Velikonoce jsou pro ně záležitost několika dní před Velikonočním pondělím, protože uklízí, vaří a celkově připravují Velikonoce pro ostatní. V protikladu k ženám uvedli všichni muži, že Velikonoce jsou pro ně jen v pondělí.

Pouze jeden z našich respondentů chodí na Velikonoce do kostela, ale ne každý rok. Jedna respondentka uvedla, že dříve chodila, ale dnes už se jí tam nechce a jeden mužský respondent uvedl, že by do kostela chodil, ale nemá žádný poblíž. Všichni tito respondenti byli římští katolíci.

Dva z našich římskokatolických respondentů uvedli, že nejdůležitější na Velikonocích je pro ně jejich náboženský odkaz. Zamýšlí se nad životem Ježíše Krista a nad jeho skutky, ale i nad svými životy. Ostatní respondenti uvedli, že nejdůležitější je pro ně rodinné setkání.

Celkem nám na naše dotazníky odpovědělo 24 respondentů (jedenáct žen a třináct mužů). Získali jsme odpovědi od lidí, kteří mají děti i od lidí bezdětných a lidí různých věkových kategorií.

Co se týče náboženského vyznání, 11 respondentů bylo římskokatolické víry a dále nám odpovědělo 9 ateistů, 2 pohané a 2 protestanté.

Většina respondentů uvedla, že Velikonoce slaví bez ohledu na své vyznání. Jak český, tak ukrajinský pohan shodně uvedli, že Velikonoce neslaví, neboť to není jejich svátek.

Jako typické pro Velikonoce viděl každý národ něco jiného, pro respondenty z Ukrajiny to byl „easter cake“, pro respondenty z Austrálie to bylo hledání vajíček po domě. Nejvíce náboženských tradic ve Velikonocích viděli čeští respondenti, kteří si je spojovali s ukřižováním Ježíše Krista a dále uváděli koledování a pomlázku.

Kromě ukrajinského pohana všichni uvedli, že tradice slavení Velikonoc je u nich v rodině velice dlouhá. Dále všechny ženy uvedly, že kdyby si mohly vybrat, bez ohledu na své okolí, Velikonoce by dál slavily. Čtyři muži z Ukrajiny a jeden z Austrálie uvedli, že kdyby si mohli vybrat, Velikonoce by neslavili, jako důvody uvedli nedostatek času a neochotu na tento svátek něco připravovat. Také uvedli, že tím, kdo v rodině udržuje tradice, jsou jejich ženy.

Typickým znakem, který téměř všichni znají, ale nedodržují, je chození do kostela.

Oblíbené a dodržované tradice se v každé zemi lišily. Na Ukrajině byla nejčastější odpověď pečení „easter cake“, v Austrálii schovávání a hledání vajíček a v České republice pomlázka. Čeští respondenti byli však jediní, kteří ve větší míře uvedli náboženské tradice, zejména zamýšlení se nad Kristovými skutky.

Všichni se shodli na tom, že pokud Velikonoce slaví, je to pro ně hlavně společenská, nikoliv náboženská, událost. Tuto odpověď uváděli jak věřící, tak ateisté.

V otázce, kolik dnů slaví Velikonoce, byly zajímavé rozdíly. Většina lidí sice uvedla, že je slaví hlavně jeden den, ale čeští a australští respondenti uvedli, že je slaví zejména na Velikonoční pondělí a ukrajinští respondenti uvedli, že typický velikonoční den je pro ně neděle. Bez ohledu na zemi, Velikonoce vnímají jakožto vícedenní záležitost především ženy, neboť ženy uklízí dům, vaří, pečou atp.

Pouze tři z našich respondentů chodí na Velikonoce do kostela. Někteří dříve chodili, ale dnes již ne. Někteří chodí jen velice sporadicky.

Na otázku, co mají na Velikonocích nejraději, odpověděla většina, že rodinná setkávání. Pouze jeden ukrajinský a dva čeští respondenti uvedli, že na Velikonocích mají nejraději rozjímání nad jejich náboženským odkazem.

Tato práce měla za cíl přiblížit jak se slaví velikonoční svátky u nás a v zahraničí - konkrétně na Ukrajině a Austrálii. Na tuto otázku jsme odpověděli pomocí následujících podotázek. Podrobnější rozebrání rozdílů oslav v jednotlivých zemích naleznete v podkapitole: Porovnání - hlavní rozdíly.

Jak se liší jednotlivé prvky/tradice u nás (ČR) a v Austrálii/Ukrajině?

V této otázce nás zajímaly dodržované a nedodržované zvyky a respondenty vnímaná symbolika Velikonoc.

Nejčastěji zmiňovaným nedodržovaným zvykem bylo navštěvování velikonoční mše, dodržované zvyky se, jak jsme sami předpokládali, lišily podle země původu našich respondentů (viz podkapitola Porovnání - hlavní rozdíly). Nejhojněji dodržované zvyky byly vždy ty, o kterých se běžně v dané zemi mluví jako o typických. Drtivá většina dotazovaných uvedla, že Velikonoce pro ně představují spíše společenskou než náboženskou událost, bez ohledu na jejich vyznání.

Jak důsledně slaví tento svátek (ČR x Austrálie/Ukrajina)?

V této otázce nás především zajímalo, jestli mají oslavy Velikonoc v jejich rodině tradici a proč tento svátek vůbec slaví, jak dlouho - tedy kolik a kterých dní jej slaví.

Téměř všichni dotazovaní (až na jednoho) uvedli, že oslavy Velikonoc mají v jejich rodině tradici. Tradici také uváděli nejčastěji jako důvod, proč Velikonoce slaví. Na dnech, které jako „Velikonoce“ slaví, se respondenti neshodli. Přesto nejčastěji uváděli, že slaví jeden den - a to Velikonoční pondělí nebo neděli. Rozdíly jsme nenalézali jen mezi jednotlivými zeměmi, ale většinou i v rámci jednotlivých zemí.

Jaké nekřesťanské prvky zde začleňují?

Nejčastějšími zmiňovanými zvyky byly v ČR pomlázka a barvení vajíček, na Ukrajině „easter cake“ a hledání vajíček v Austrálii. Žádný z těchto zvyků však nemá přímé křesťanské kořeny, viz Úvod do problematiky. I přes nalezení respondentů, kteří se identifikovali jako pohané, jsme bohužel nemohli provést porovnání rozdílů mezi nimi a respondenty, kteří se identifikovali jako křesťané, neboť naši pohanští respondenti Velikonoce vůbec neslaví a nevnímají je jako „jejich svátek“.

• BENEŠOVÁ, Eva. Velikonoce, křižovatka tradic. 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Prof. ThDr. Milan Balabán.
• FROLCOVÁ, Věra. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-503-8.
• CHMELAŘ, Radek. Svátky jara - pojetí Velikonoc V České Republice a ve světě. 2008. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce PhDr. Radovan Rybář, Ph.D.
• VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-292-9.

• HOWSE, Christopher. The season of hop and glory Easter is - or should be - a time for reflection on death, propitiation, regeneration. Instead, we have the Easter Bunny. But this sacred time of year has always attracted the strangest of symbols and rituals. The Daily Telegraph. Londýn, 2001.
• HUSTAK, Alan. Authentic Ukrainian Easter eggs rich in symbol. The Gazzette. Montreal: Post Gazette Publishing Company, 1995.
• PACE, Laura. TRADITIONS OF EASTER Ukrainian pysanky draw plenty of interest. Pittsburgh Post - Gazette. Pittsburgh: Post Gazette Publishing Company, 2007.
• PORTANGER, Erik a Douglas LYTLE. In the Czech Republic, An Easter Tradition Whips Up Controversy — No Woman Is Spared the Rod, In Ritual Promising Youth; Men Are Spoiled With Drink. Wall Street Journal. New York: Dow Jones & Company Inc., 2002.

• CO SE VÁM NELÍBILO NA KATOLICKÉ CÍRKVI A BÁLI JSTE SE ZEPTAT Apologia [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://apo-logia.blogspot.cz/
• Easter Day in Australia. Timeanddate.com [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.timeanddate.com/holidays/australia/easter-sunday
• Easter in Australia. Australian Government [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.australia.gov.au/about-australia/australian-story/easter-in-australia
• Easter. Internet Encyclopedia of Ukraine [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CE%5CA%5CEaster.htm
• Easter Sunday: Holy Day of Obligation. Catholic Online: Inform - Inspire - Ignite [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.catholic.org/clife/lent/easter.php
• Historical census data. Australian Bureau of Statistics [online]. [cit. 2016-08-25]. Dostupné z: http://www.abs.gov.au/websitedbs/censushome.nsf/home/cowsredirectjj
• Katolická církev, Dějiny římskokatolické církve i ostatních katolických vyznání [online]: abcHistory.cz, [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.abchistory.cz/dejiny-katolicke-cirkve.htm
• Kočičky. Ceske-tradice.cz [online]. [cit. 23. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.ceske-tradice.cz/tradice/jaro/velikonoce/symboly-velikonoc/_zobraz=kocicky
• Kodex kanonického práva. iEncyklopedie.cz [online]. [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.iencyklopedie.cz/kodex-kanonickeho-prava/
• O původu a symbolech Velikonoc. Pooh.cz [online]. [cit. 23. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2003023&db=444
• O Velikonocích. VašeVelikonoce.cz: Velikonoce jak mají být [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.vasevelikonoce.cz/o-velikonocich/
• Pohanský původ Velikonoc? Vira.cz: Víra na internetu [online]. [cit. 24. 3. 2016]. Dostupné z: http://velikonoce.vira.cz/clanky/pohansky-puvod-velikonoc.html
• Římskokatolická církev v ČR. Aktuálně.cz [online]. [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/domaci/rimskokatolicka-cirkev-cr/r~cc3ce5266e5f11e49bec0025900fea04/
• Sčítání obyvatel: katolíků je v ČR milion. Katolický týdeník [online]. [cit. 2016-08-25]. Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/scitani-obyvatel-katoliku-je-v-cr-milion.html
• Slavení Velikonoc v dnešní společnosti. Hospodářská a kulturní studia (HKS): Wiki [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=krestanstvi_-_velikonoce
• Symbol kříže (nejen) v křesťanství. Druidovamysteria, [online]. [cit.23. 3. 2016]. Dostupné z: http://druidova.mysteria.cz/TAJEMNO/SYMBOL_KRIZE.htm
• Šestero postních nedělí. Vareni.cz, [online]. [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://clanky.vareni.cz/sestero-postnich-nedeli/
• Ukrainian Easter. Pysanka [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.pysanky.info/Ukrainian_Easter/Traditions.html
• Ukrainian Catholic Church. History of Ukrainian Catholic Church [online]. [cit. 2016-08-25]. Dostupné z: http://www.nativityukr.org/who_we_are/ukrcc_history.html
• Velikonoce. Tradice [online]. [cit. 23.3. 2016]. Dostupné na http://velikonoce.nasesvatky.cz/tradice
• Velikonoce. Římskokatolická farnost Kameničky [online]. [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://kfarnost.cz/text/velikonoce.html
• Velikonoce: křesťanské nebo pohanské? Matrix 2001: Internetový magazín spisovatele, publicisty a badatele Jaroslava Chvátala [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/4514-velikonoce-krestanske-nebo-pohanske/
• Velikonoční modlitby. FARNOST STUDENÁ [online]. [cit. 2016-06-02]. Dostupné z: http://www.farnoststudena.cz/clanky/m-o-d-l-i-t-b-a/velikonoce/velikonocni--modlitby.html
• Velikonoční svátky. Velikonoce [online]. [cit. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://velikonoce.nasesvatky.cz/svatky
• Velikonoční symboly - kříž a svíce. Miluji velikonoce [online]. [cit. 23. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/vznik-historie-vyznam/164-velikonocni-symboly-kriz-a-svice/

Přesné znění použitého dotazníku ⁴³⁾

QUESTIONNAIRE – CELEBRATING EASTER

Answers in the following questionnaire are strictly anonymous and will be used by university students for their course work at the Czech University of Live Sciences. We thank you very much in advance for helping us by filling this questionnaire

(questions 1-4: please, circle your answer questions 5-15: please, write your answers)

1. What is your gender?

a. Male

b. Female

2. To what age group do you belong:

a. Less than 19

b. 20-29

c. 30-39

d. 40-49

e. 50-59

f. 60 and more

3. Are you:

a. Single/ living alone

• you have children

• you don´t have children

b. Single/ living with a partner

• you have children

• you don´t have children

c. Married

• you have children

• you don´t have children

d. Other:

4. What is your religion, if any:

a. Atheist

b. Christian

• Catholic:

• . . . . . . . . Roman Catholic

• . . . . . . . . Greek Catholic

• . . . . . . . . .Other:

• Protestant

• Orthodox

c. Jewish

d. Muslim

e. Other:

5. What represents for you the true symbol of Easter?

6. Do you celebrate Easter? For both answers (Yes/No) write your reason:

7. Does Easter celebration have a long tradition in your family?

8. If you could choose for yourself, without taking into account your family and surroundings, would you celebrate Easter? For both answers (Yes/No) write your reason:

9. What Easter traditions do you know, but you do not observe?

Please, answer the following questions only if you celebrate Easter:

10. What Easter traditions do you observe?

11. What traditions or parts of Easter are your most favourite? And why?

12. How many days and in which way do you celebrate Easter?

13. Do religious traditions play a big part in your Easter celebrations – is it for you more of a social event or more of a religious celebration?

14. Do you go to church during Easter?

15. Which tradition or part of Easter is the most important for you?



Počet shlédnutí: 69