Marxismus je sociálně-politická teorie vycházející z díla Karla Marxe a Friedricha Engelse. Tato teorie se zaměřuje na analýzu kapitalistické společnosti, kritiku jejích nerovností a nespravedlností a navrhuje radikální změny směrem k socialistickému uspořádání. Klíčovou roli hraje kniha kapitál (1867), ale i další Marxovy spisy. Největší důraz při zkoumání společnosti a jejího vývoje je marxisty kladen na hospodářské faktory, zejména na výrobní prostředky a na organizaci práce prostřednictvím výrobních vztahů. Teorie má několik hlavních bodů, jako například:

• 1.Kritika kapitalismu
• 2.Třídní boj
• 3.Historický materialismus
• 4.Diktatura proletariátu
• 5.Komunismus

Nyní se pokusím vysvětlit tyto body co nejjednodušeji a srozumitelně, tak jako bych je vysvětloval někomu, kdo o marxismu nikdy neslyšel, nebo o něm neví příliš mnoho, tak jako já.

Je jeden ze základních kamenů marxismu. Podle marxismu je v kapitalismu práce brána jako komodita, což znamená, že lidská práce je redukována na směnitelnou hodnotu, a to vede k odtržení pracujících od vlastního výtvoru. Marxismus dále upozorňuje na výrobní vztahy, ve kterých mají majitelé výrobních prostředků kontrolu nad pracujícími a výsledky jejich práce, což vede k nerovnováze moci. Marxistická kritika dále zdůrazňuje, že kapitalismus je založen na neustálém zvětšování zisku, což může vést k vykořisťování přírodních zdrojů a ničení životního prostředí. Marxismus se také zaměřuje na roli státu v kapitalistické společnosti. Tvrdí, že v této společnosti stát slouží pouze k zachování a legitimizaci kapitalismu. Celkově vzato, marxistická kritika kapitalismu zdůrazňuje strukturální nedostatky systému a věří, že tyto problémy mohou být překonány až revoluční transformací společnosti směrem k socialismu a komunismu.

Je jeden z nejdůležitějších bodů v marxismu. Zaměřuje se na konflikt mezi dvěma třídami společnosti. Kapitalistickou třídou (vlastníci firem, továren) a proletariátem (dělníci, rolníci a zaměstnanci). Třídní boj je nedílnou součástí politicko-sociální historie a je považován za hnací sílu sociálních změn. Třídní boj vychází z ekonomické nerovnosti mezi „buržoazii“ a „proletariátem“. Podle marxismu je proletariát vykořisťován, protože buržoazie získává přebytky z práce proletariátu. Marxismus navrhuje, že by proletariát měl převzít moc a následně vytvořit diktaturu proletariátu. To by mělo mít za následek pomalému odstranění tříd jako takových. Třídní boj může vyústit až k revolučním změnám. Tato revoluce by měla znamenat zánik kapitalismu a nastolení socialistického nebo komunistického systému.

Je základem marxismu, obsahuje učení o vývoji společnosti, v němž se člověk jakožto bytost produkující materiální statky aktivně podílí na objektivním dějinném pohybu, podléhajícím v konečných důsledcích základním dialektickým zákonům. Podle historického materialismu jsou ideologie, hodnoty a kulturní normy odrazem ekonomických podmínek a třídních vztahů ve společnosti. To znamená, že způsob, jakým je produkce organizována, formuje myšlenky a hodnoty dané společnosti. Historický materialismus naznačuje, že v průběhu třídního boje proletariát (dělnická třída) převezme kontrolu nad výrobními prostředky a nastolí diktaturu proletariátu jako přechodnou fázi směrem k socialistické společnosti.

Je termín, který v marxistické teorii označuje přechodnou fázi mezi kapitalistickou společností a komunismem (socialismem).Jeho úspěch zároveň předpokládá eliminaci buržoazní moci a její kontrolu nad dělnickými třídami. Jako příklad diktatury proletariátu uvedl Friedrich Engels ve svém dodatku k Francouzské občanské válce (1891) Pařížskou komunu. Kromě Pařížské komuny jsou i jiné formy diktatury proletariátu: sovětská moc a lidová demokracie.

Podle marxismu je komunismus společenský a ekonomický systém který by měl vzejít z transformace kapitalistické společnosti. Komunismus by měl znamenat konec třídních nerovností. V konečné fázi komunismu by mělo dojít k úplnému odpadnutí od statní moci. Stát by měl přestat být důležitý jako prostředník třídního konfliktu a postupně by měl zaniknout. Jednou z důležitých zásad marxistického komunismu je „Z každého podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. To znamená že v ideální komunistické společnosti by měly být uspokojovány potřeby jednotlivců podle jejich reálných potřeb, nikoli podle schopnosti vyrábět nebo vlastnit. Dalším bodem je kolektivní vlastnictví, to znamená, že v komunistické společnosti by prostředky produkce (továrny, farmy apod.) měly být ve vlastnictví společnosti. Tím by mělo být zajištěno, že společné síly budou využity pro společnost, a ne pro soukromou potřebu. Další podobný bod je zánik trhu a peněz. Zánik soukromého vlastnictví a třídních rozdílů by měl vést k postupnému zániku trhu a používání peněz. Nutno dodat že komunismus, jak ho viděli marxisté není úplně totožný s komunistickými režimy, které vznikaly v 20. století. Tyto pokusy často vedly k autoritářským režimům, které se neslučovaly s marxistickou teorií.

Je důležité říct že marxismus je představen jako teorie, která se snaží kritizovat a překonat kapitalistickou společnost. Kritika kapitalismu je základní stavební kámen marxismu, zdůrazňující nerovnost a vykořisťování tohoto ekonomického systému. Třídní boj, historický materialismus a diktatura proletariátu pak představují cestu, jakým způsobem by měla společnost přejít ke komunistickému ideálu, kde by třídy zanikly, a lidé by žili podle zásady „Z každého podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Je důležité si všimnout, že komunismus, jak ho viděli marxisté, se lišil od režimů, které se v praxi pokoušely realizovat tuto ideologii. Ačkoli se marxismus stal základem pro některé revoluční hnutí a změny ve 20. století, jeho implementace často narážela na komplexnost skutečného světa.

zdroje https://cs.wikipedia.org/wiki/Marxismushttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Materialismus_historick%C3%BD 

Počet shlédnutí: 43