Osvícenecký koncept chápání vědy

Osvícenectví znamená víru ve vědu, přesvědčení že má postup ve vědách a má základy stavěné na rozumu, který se stává základem všeho. Důraz klade na lidskou svobodu, toleranci, rovnost a přirozené principy práva.

Antoine Lavoisier, Carl Linnae, Luigi Galvani, Alessandro Volta, James Watt, Isaac Newton, Jean Sylvain Bailly, Blaise Pascal, vědecká revoluce, osvícenectví

V této práci se pokusím vysvětlit, jak je brán osvícenecký koncept chápání vědy. Téma jsem si vybrala, abych připomněla, co užitečného nám do života přinesl tento způsob nového uvažování, kdy přestává být víra v Boha prioritní a začínají se více používat vědecké výzkumy a experimenty.

V této práci se seznámíme s pojmem osvícenství, jak bylo vysvětlováno v jiných zemích a nejvýznamnějšími osobnostmi, které dominovali ve vědě v době osvícenectví.

„Slovo osvícenství je odvozeno od slova světlo, které je zde metaforou pro rozum, racionální myšlení a konání, pěstění a šíření vzdělanosti, vědy.“¹⁾.

,,Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodářské hnutí. Nevidí smysl lidského života pouze v posmrtné spáse, jak tomu bylo dříve, ale také v důstojném životě na Zemi. Osvícenství je spjato s pokrokem v oblasti přírodních věd. Při zkoumání se badatelé a vědci opírali o zkušenost.“²⁾.

,,Dalšími důležitými znaky osvícenství jsou: kritika absolutismu a církve a dále prosazuje svobodu a rovnost. “³⁾.

„Začátek osvícenectví spadá do konce 17. století, ale úplný rozvin byl až v 18. století, které bývá nazýváno věkem rozumu.“⁴⁾.

Existuje několik definic pojmu osvícenectví. „Anglický výraz pro osvícenství, je Enlightenment. Tento výraz se objevuje až v 19. století jako alternativa výrazu Age of Reason (věk rozumu). Lumiěres - tak zní francouzské označení pro osvícenství. Lumiěre (světlo) znamená kromě toho také rovněž „intelligence, conaissance, clarté d'esprit„, tedy „pochopení, vědění, jasnost ducha“. Slovo „lumiěres„ se stává specifickým dobovým pojmem: „Les seules lumiěres de la raison naturelle sont capable de condui-re les hommes ä la perfection de la science et de la sagesse humaine“ (pouze světlo přirozeného rozumu je schopno přivést člověka k dokonalosti vědy a moudrosti). Aufklärung, německé slovo pro osvícenství, mělo nejdříve jen meteorologický význam a užívalo se v souvislosti s vyjasněním. Od osmdesátých let se používá jako označení pro celou epochu: im Zeitalter der Aufklärung (ve věku osvícenství). Definitivně se ujalo až v průběhu 19. století. Illuminismo – tento italský výraz pro osvícenství, je v uvedeném tvaru nový a prosadil se teprve ve 20. století. V 18. století se lidé spokojili s označením luce i lumi illuminato, které ukazuje na francouzský vzor. „Un secolo cosi illuminato come il nostro„ („století tak osvícené jako naše“) nebo „la legislazione, il commercio, la pubblica gloria e sicurezza dipendono da'lumi delle nazioni…„ („zákonodárství, obchod, veřejná pověst a bezpečnost závisí na osvícenosti [lumi] národů).“⁵⁾.

Z výše uvedeného je patrné, že osvícenectví je chápáno jako objevení něčeho nového před čím se doposud zavíraly oči a lidé si nepřipouštěli, že by věci měly fungovat jinak. Byla jim vštěpena víra a logické uvažování bylo potlačeno.

,,Narodil se v Paříži a také zde celý život působil. Otec byl prokurátor, matka mu zemřela, když byl ještě dítě. V deseti letech vstoupil na Mazarinovu kolej, studoval tu přírodní vědy, matematiku a další. Navštěvoval i přírodovědné přednášky a kurzy, např. kurz elektřiny u abbé Nolleta. V roce 1766 se Lavoisier zúčastnil konkurzu Academie des Sciences na osvětlení pařížských ulic. Jeho návrh získal zlatou medaili. V roce 1768 se stal jejím členem a od roku 1785 i ředitelem. “⁶⁾.

,,V roce 1776 se přestěhoval do Arsenalu nedaleko Bastily, kde Lavoisier vybudoval výzkumný ústav, na svou dobu zcela ojedinělý. Postupně tu shromáždil kolem 13 000 přístrojů – váhy, teploměry, barometry, manometry, hustoměry, kalorimetry apod. Jeho váhy zkonstruované na novém principu (vahadlo zavěšené na břitu) byly natolik přesné, že byly použity Komisí pro míry a váhy k definici prvního etalonu jednotky hmotnosti – kilogramu. “⁷⁾.

,,V roce 1774 Lavoisier formuloval zákon zachování hmotnosti při chemických reakcích, podle kterého se hmotnost látek vstupujících do reakce a reakcí vytvořených nemění. Lavoisier experimentálně dokázal, že látky se při spalování slučují s částí vzduchu a tím jejich hmotnost vzrůstá, ale objem vzduchu se zmenšuje. Vzduch se z tohoto důvodu stává nedýchatelným a přestává podporovat hoření. Tímto způsobem potvrdil existenci kyslíku a vysvětlil podstatu hoření jako okysličování. Také dokázal, že voda vzniká okysličováním vodíku a oxid uhličitý jako sloučenina uhlíku a kyslíku. Tyto jeho práce vedly k poražení flogistonové teorie, což byla vědecká teorie hoření látek. “⁸⁾.

,,Vše zapsal do Traité elementaire de Chimie, présenté dans un ordre nouveau et d´aprés les découverés modernes z roku 1789. “⁹⁾.

„Byl to švédský přírodovědec a lékař. Nejdříve studoval na univerzitě v Lundu, později studoval na univerzitě v Uppsale medicínu. V roce 1732 byl vyslán na expedici do Laponska. Výsledkem jeho práce byla nejdříve Florula Lapponica, která byla později přepracovaná a vydaná v roce 1737 jako Flora Lapponica. Na univerzitě v Harderwijku v Nizozemsku získal titul doktor medicíny. Další dílo, které napsal bylo Hortus Cliffortianus s katalogem 2500 druhů a 37 mědirytinami. O systematickém uspořádání rostlin diskutoval s jinými botaniky a vydal útlý svazek Systema naturae (1. vydání 1735), kde navrhl dvouslovnou nomenklaturu rostlin i zvířat. Tuto práci později rozšiřoval. Je zakladatelem botanické a zoologické systematické nomenklatury. Dvojslovné názvosloví živých organismů se skládá z rodu a druhu (např. Felis catus – kočka domácí). Z tohoto důvodu se mu říká otec taxonomie. Dalším důležitým krokem, který udělal bylo zavedení pojmu druh, jako základ přirozené soustavy organismů. ¹⁰⁾.

„Kromě systematiky se také zabýval rostlinnou morfologií, vztahy mezi tvarem plodu a způsoby jeho šíření, vztahem rostlin ke stanovišti, tzv. spánkem u rostlin, vztahem hmyzu a květů. Díky svým zkušenostem s botanickými sbírkami sepsal v roce 1752 práci Instructio musei, což je uznávaná příručka pro práci v herbáři. K jeho dalším dílům patří Philosophia botanica (1751), Amoenitates academicae (1748–61). U druhů, které popsal se používá botanická zkratka jména L. Podle něj byl pojmenován rod Linnaea L., zimozel, Caprifoliaceae (Linnaeaceae), rostlina byla erbovní rostlinou rodiny Linné.¹¹⁾.

„Alessandro Volta se narodil do hraběcí rodiny, která žila v italském městě Como. Jeho celé jméno znělo Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio. Rodiče si přáli, aby se stal církevním hodnostářem nebo básníkem, ale Voltu zajímali jen přírodní jevy. Už ve studentských letech roku 1765 vydal dílo „O přitažlivé síle ohně elektrického a jevech s tím souvisejících“. ¹²⁾.

„Po dokončení studií se stal učitelem fyziky na gymnáziu v Comu a roku 1775 předvedl svůj první vynález - elektrofor, který umožňuje bez tření vytvořit libovolně velký náboj statické elektřiny. Čtyři roky nato přijal místo profesora na univerzitě v Pavii.¹³⁾.

„Přednášení měl rád, neholdoval pouze suchým faktům, ale vše doplňoval názornými a zajímavými pokusy, z toho důvodu se jeho přednášky staly velmi oblíbené. Dokázal elektřinu uskladňovat v bateriích.¹⁴⁾.

„Cestoval po Evropě, kde osobně poznal Voltaira, Laplace, Lavoisiera a Priestleye. Roku 1791 je zvolen členem Královské společnosti v Londýně.Poté, co se vrátil z Anglie, se mu dostala do ruky práce Luigiho Galvaniho - boloňského profesora anatomie - „O elektrických silách při pohybu svalů“. Galvani zde popsal své pozorování stahů žabích stehýnek a uvedl, že jsou způsobeny tzv. živočišnou elektřinou. Nicméně na konci vysvětlil, že jeho teorie má být spíše podnětem pro jiné učence. Volta po sérii pokusů poznal, že se nejedná o živočišnou elektřinu, ale o reakci kovů. Vytvořil také tzv. Voltův sloup, jenž byl složený ze zinkových a měděných kotoučků oddělených plátnem, které bylo navlhčené ve slané či okyselené vodě.¹⁵⁾

„Roku 1800 napsal Volta dopis předsedovi Královské společnosti, v němž vysvětlil konstrukci a využití elektrického článku. Jen šest týdnů nato sestavil podle tohoto návodu William Nicholson Voltův sloup a zanedlouho se mu podařilo elektrolyticky rozložit vodu. Čímž vznikl zcela nový obor - elektrochemie.¹⁶⁾.

„Volta se také osobně setkal s Napoleonem, který jej jmenoval hrabětem. A ještě v roce 1815 ho německý císař František II. dosadil do funkce děkana filozofické fakulty univerzity v Pavii.¹⁷⁾.

„Na jeho počest se jednotka napětí jmenuje volt. Mimo to Voltu najdete na italských bankovkách a italských známkách.¹⁸⁾.

„Byl to Skotský mechanik, fyzik a matematik. Hlavně se proslavil díky vynálezu parního stroje. Je to zařízení, které mění tepelnou energii vodní páry na mechanickou energii.Jeho vynález přinesl obrovské změny a zefektivnění do výroby, těžby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských sektorů. Dodnes je parní stroj považován za hlavní symbol průmyslové revoluce a vynálezu parního stroje.¹⁹⁾.

„První zkušenosti sbíral v otcově dílně, který vlastnil malou tesařskou firmu s několika desítkami zaměstnanců. James Watt nemohl pro své chatrné zdraví navštěvovat školu, z toho důvodu byl nejdříve vzděláván doma svojí matkou, vznešenou dámou z tradiční skotské rodiny. Do školy jako takové, začal chodit až ve 14 letech a vynikal zejména v matematice, fyzice a geometrii. Dobrý vliv na jeho vzdělání měl čas strávený v otcově dílně, kde se účastnil stavby lodí a konstruování zmenšenin pump, jeřábů a dalších pomůcek. ²⁰⁾.

„Wattův otec rozšířil své podnikání a z toho důvodu nemohl financovat synova studia. James se tedy začal učit optikem a mechanikem v Glasgow. Po roce v tomto skotském městě vypomáhal ještě rok v londýnské dílně výrobce matematických přístrojů. Opět ho však zradilo zdraví, a byl nucen se vrátit domů do Skotska. ²¹⁾.

„Ve svých 21 letech začal Watt pracovat v Glasgow jako univerzitní mechanik na místní vysoké škole. Akademické prostředí a možnost komunikace i konfrontace s matematiky, fyziky a vědci měly významný podíl na jeho profesním růstu. ²²⁾.

„V roce 1757 dostal za úkol opravit nefunkční model Newcomenova atmosférického stroje. Přestože je vynález parního stroje často připisován Wattovi, tak právě tento přístroj sestrojený již v roce 1712 anglickým kovářem Thomasem Newcomenem si zaslouží ono prvenství.²³⁾.

„Z Watta se stal bohatý muž, který se mohl věnovat vylepšování svého nejznámějšího zařízení, ale i jiným vynálezům. Kromě zařízení navázaných na parní stroj patří k jeho dalším významným objevům například stroj kopírující papíry popsané speciálním inkoustem, nebo vývěva tvořící vakuum. ²⁴⁾.

„Watt se zasadil také o zavedení mezinárodní soustavy jednotek SI. – Po Wattovi je pojmenována jednotka výkonu watt. ²⁵⁾.

„Luigi Galvani byl italský přírodovědec a lékař. Narodil se v Bologni, kde nejprve studoval teologii a později se rozhodl pro medicínu. Luigi Galvani pracoval na výzkumu ledvin a sluchových orgánů ptáků. ²⁶⁾.

„V roce 1762 se vrátil na univerzitu v Bologni a v roce 1775 byl na téže univerzitě jmenován profesorem anatomie a medicíny. ²⁷⁾.

„Od roku 1773 prováděl anatomické pokusy na žábách. Pokus spočíval v tom, že mechanicky dráždil nervy ovlivňující pohyb svalstva žáby. V roce 1780 při práci s třecí elektrikou vypozoroval neobvyklý jev na preparovaných žabích stehýnkách. Žabí stehýnka ležela na stole a bez jakéhokoliv spojení s třecí elektrikou sebou trhala, když se nervů těchto stehýnek dotýkal hrotem preparačního nože. Zjistil, že tento jev nastal pouze tehdy, když na třecí elektrice přeskakovaly jiskry, a když preparační nůž byl držen za kovové části. Tomuto záhadnému jevu věnoval 11 let obsáhlých výzkumů a provedl mnoho set pokusů na zvířecích preparátech. Podmínky svých pokusů měnil, ale výsledky byly stále stejné. ²⁸⁾.

„Zveřejnil je v roce 1791 v čtyřdílném svazku De viribus electricitatis in motu musculari commentarius (Traktát o elektrických silách při pohybu svalů).²⁹⁾.

„Isaac Newton byl anglický fyzik, matematik a astronom. Narodil se podle tehdejšího juliánského kalendáře v neděli 25. prosince 1642 mezi druhou a třetí hodinou, ale podle gregoriánského kalendáře (současného) až 4. ledna 1643 v panském domě Manor House u osady Woolsthorpe poblíž farní vsi Colsterworth v hrabství Lincoln (Lincolshire) asi 10 km od městečka Grantham. Isaac neměl šťastné dětství. Jeho máma se po dvou letech znovu provdala, vzala si Barnabase Smitha, kněze z nedaleké vesnice, odstěhovala se ze statku bez něj. Nechala Isaaca u své matky. Newton byl od narození fyzicky velmi slabý, neměl kamarády a byl velmi introvertní. ³⁰⁾.

„Jako dítě si stavěl mechanické hračky a zkonstruoval sluneční i vodní hodiny. Po osmi letech jeho matka znovu ovdověla a společně se svými dalšími dětmi se vrátila na statek do Woolsthorpu ke své matce a Isaacovi.V tu dobu začal navštěvovat střední školu King´s School v Granthamu, kde byl podle školních záznamů průměrný, líný a nedbalý student. I přesto, že Grantham byl pouhých 5 mil od Woolsthorpu, nastěhoval se Isaac k lékárníkovi Clarkovi, který se stal jeho přítelem a ochráncem a hlavně mu poskytl knihy ze své knihovny.³¹⁾.

„V této knihovně našel spoustu zajímavých knih z oblasti chemie, fyziky i matematiky. Brousil zrcadla a čočky a velmi se zajímal o chemii a rád kreslil. ³²⁾.

“ Nejznámější Newtonovo dílo se týká oboru fyziky – mechaniky, vzájemného působení těles. Před Newtonem se při vysvětlování vzájemného působí těles vycházelo z Aristotelova učení – každé těleso má ve vesmíru své místo, lehká na nebi, těžká v zemi. Proto kámen padá dolů na zem a pára stoupá vzhůru. S příchodem Koperníkovy a Keplerovy teorie už Aristotelovo učení nestačilo. Z počátku fyzikové zvlášť řešili nebeskou mechaniku a pozemskou mechaniku. Až Newton obě spojil do společné teorie gravitace. ³³⁾.

„Vycházel z prací svých předchůdců: Galilea Galileiho (pozemská mechanika), Christiana Huygense (pohyb po kružnici), Giovanni Alfonse Borelliho (na planety působí jedním směrem přitažlivá síla Slunce a opačným směrem odstředivá síla), Ismaëla Bullialda (přitažlivá síla Slunce by měla ubývat se čtvercem vzdálenosti) a Roberta Hooka (všechna nebeská tělesa se přitahují, všechna rovnoměrně přímočaře se pohybující tělesa se pohybují po přímce, pokud nejsou přinucena nějakou jinou silou opisovat kružnici, elipsu nebo jinou křivku; přitažlivé síly závisí na vzdálenosti, Hooke nezkoumal jak). ³⁴⁾

„Newton se o gravitaci začal zajímat kolem roku 1666, kdy zrovna trávil morové prázdniny u rodiny ve Woolsthorpu. V té době Borelli publikoval svoje myšlenky. Hooke referoval na zasedáních Royal Society o svých objevech. Newton si uvědomil, že gravitační síla Země musí dosahovat daleko větší vzdálenosti, třeba až k Měsíci. Když porovnal oběžné doby různých planet s jejich vzdáleností od Slunce, tak zjistil, že kdyby je na oběžných drahách udržovala síla analogická gravitaci, pak by se její intenzita změnšovala se čtvercem vzdálenosti. Na základě této myšlenky se Isaac snažil vypočítat, zda by tato síla stačila na udržení Měsíce na jeho dráze. ³⁵⁾.

„Isaac zaměřil svou pozornost i výklad na univerzitě na mechaniku. Z tohoto důvodu tak vzniklo na podzim roku 1684 devět přednášek nazvaných De motu corporum (O pohybu těles). Royal Society vyzvala Newtona, aby tyto přednášky doplnil a připravil ke knižnímu vydání. Newton usilovně pracoval na své knize. Dne 28. dubna 1686 předložil první knihu. Royal Society neměla bohužel dost finančních prostředků na vydání tak velkého díla a tak se o vydání této slavné knihy musel postarat Edmund Halley. První a druhá kniha se zabývá teoretickou mechanikou, třetí kniha tuto teorii aplikuje na vesmír v kapitolách s názvy O příčinách světové soustavy, O velikosti nerovnoměrností Měsíce, O velikosti přílivu, O precesi, O kometách. V Principiích se poprvé objevily pojmy jako hmotnost, setrvačné a dostředivé síly a také definice pohybových veličin. ³⁶⁾.

„Celé dílo pak vyšlo s úpravami během Newtonova života třikrát (1687, 1713 a 1726) pod souhrnným názvem Philosophiæ naturalis principia mathematica (Matematické základy přírodní filozofie, dále Principie).³⁷⁾.

“ Jean-Sylvain Bailly byl francouzský astronom a politik. Jako syn malíře se zajímal nejprve o malířství a poezii. Později se upnul k vědeckým studiím, hlavně k astronomii. Stal se prvním starostou Paříže. Proslavil se v roce 1759, kdy provedl výpočet oběžné dráhy Halleyovy komety. Zkoumal Jupiterovy měsíce, v této době byly známy čtyři. Během Francouzské revoluce byl popraven gilotinou. ³⁸⁾.

“ Na Měsíci je podle něj pojmenován rozlehlý kráter Bailly, který leží v jihozápadní oblasti přivrácené polokoule. Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris. ³⁹⁾.

“ Baillyho hlavní dílo tvoří pětisvazková Histoire de l'astronomie vydaná postupně v letech 1775–1787 (v roce 1806 vyšel dvousvazkový výtah). Vydal rovněž Lettres sur l'origine des sciences (1777) a Lettres sur l'Atlantide de Platon et sur l'ancienne histoire de l'Asie (1771). Posmrtně byly vydány Essai sur les fables et sur leur histoire (1799) a Mémoires d'un témoin de la Révolution (1804). ⁴⁰⁾.

„Blaise Pascal se narodil v Clermont–Ferand v kraji Auvergne ve vzdělané rodině známého matematika Etienna a Antoinette Pascalových. Jeho otec se po právnických studiích v Paříži stal soudcem a poté předsedou soudu v Clermontu. Tento soud se zabýval daňovými spory. Matka zemřela když mu byli 3 roky. Rodina se v roce 1631 přestěhovala do Paříže. Otec se společně s guvernantkou věnoval výchově dětí (Gilberty, Blaise a Jacqueliny). Měl svérázné výchovné metody - nechtěl, aby se Blaise učil matematiku, dokud nebude umět latinu a řečtinu. Ukrýval před Blaisem matematické spisy a pojmy. Blaise si i přesto sám sestavil svoji geometrii, axiomy a důkazy. Podle rodinných legend tak ve dvanácti letech sám vynalezl značnou část eukleidovské geometrie. Od této chvíle mu otec v matematických studiích nebránil. ⁴¹⁾.

„V 18 letech, v roce 1640 na základě práce Girarda Desarguese napsal Pascal rozsáhlé dílo o geometrii Traité des coniques (Rozpravu o kuželosečkách). V díle Traité du triangle arithmétique (Pojednání o aritmetickém trojúhelníku) vysvětlil několik pouček z teorie pravděpodobnosti a kombinatoriky, poprvé tu uvedl trojúhelník složený z kombinačních čísel. Dále napsal z oblasti geometrie Promotus Apollonius Gallus, z dělitelnosti čísel Recherches sur les propriétés des nombres (Úvahy o vlasnostech čísel), ze základů pravděpodobnosti Traité de la roulette (Pojednání o ruletě), ke kterému ho inspiroval přítel, kterého zajímala naděje na výhru. ⁴²⁾.

„Můžeme ho pokládat za předchůdce Isaaca Newtona a Gottfrieda Leibnize v objevu infinitezimálního počtu, když v letech 1658 až 1659 zkoumal cykloidu a pomocí infinitezimálních úvah výpočítal obsah a těžiště její úseče a objem tělesa vzniklého rotací úseče cykloidy. Sám Leibniz tvrdil, že k pojmu derivace dospěl po studiu Pascalova Traktátu o sinu kruhové výseče. ⁴³⁾

„V letech 1642 až 1644 pomáhal svému otci, který byl jmenován intendantem daňového úřadu v Rouenu, ve sčítání nekonečných sloupců čísel. Z tohoto důvodu v roce 1642 sestrojil první fungující počítací stroj – la machine arithmetique zvaný „Pascaline“, který uměl vykonávat čtyři aritmetické úkony a skládal se z ozubených kol s deseti zuby, soukolí a pružiny. ⁴⁴⁾.

„Jako první přišel na myšlenku, že pomocí barometru je možno měřit výškový rozdíl dvou míst a upozornil, že změna výšky rtuťového sloupce barometru závisí i na vlhkosti a teplotě vzduchu. Proto může sloužit k předpovídání počasí. Výsledky shrnul v Pojednání o tlaku vzduchu z roku 1653. Publikována byla až po jeho smrti v roce 1663.⁴⁵⁾.

„Dále se věnoval hlubšímu studiu hydrodynamiky a hydrostatiky. Na základě tohoto studia sestrojil hydraulický lis a vyslovil zákon pro rovnoměrné šíření tlaku v tekutinách, který se nyní po něm nazývá, vyčíslil velikost hydrostatického tlaku, popsal hydrostatické paradoxon a princip spojených nádob. ⁴⁶⁾.

V této práci jsme se seznámili s pojmem osvícenectví a také známými osobnostmi a jejich objevy. Uvedené objevy ve vědě nám ukazují, jak jsou přírodní síly využity pomocí přístrojů a strojů. Osvícenectví ve vědě je dle mého názoru velkým přínosem. Je zde vidět, že rozum a využití zkušeností je obohacujícím výsledkem pro lidstvo. Zcela se v těchto případech vytrácí víra v Boha. Je zcela patrné, že nebýt osobností, které si stáli za svým rozhodnutím vytrvat a pátrat po příčinách co a jak působí a prosazovat svůj názor i za cenu velkých pochybností, nebylo by možné takových objevů dosáhnout. Bůh je chápán jako stvořitel světa, ale na světě již dále nepůsobí. Představitelé náboženství používali ,,Boha,, jen proto, aby udrželi lid v poslušnosti.

Autor: Bytelová Adéla

Antoine Lavoisier | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1230/lavoisier

Antoine Lavoisier | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1230/lavoisier

Antoine Lavoisier | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1230/lavoisier

Antoine Lavoisier | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1230/lavoisier

Blaise Pascal | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Blaise Pascal | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Blaise Pascal | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Blaise Pascal | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Dějepis.com. dějepis.com [online]. Copyright © 1997 [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.dejepis.com/ucebnice/osvicenstvi/

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY>

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY>

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY>

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY>

E-fyzika. E-fyzika [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://www.e-fyzika.cz/fyzici/alessandro-volta.php?fbclid=IwAR3AMa3dte671ae0bCMe_L0Zjc8vjq59SFK0-uCLizn57NpEZD0BhaKReTY>

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Elektřina.cz - vše co potřebujete vědět v oblasti energetiky a technologií [online]. Copyright © [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://www.elektrina.cz/james-watt-parni-stroj?fbclid=IwAR2M0ItByCiWXB778YYpz60q2CoCmwl1D8tM2dvbvmH4PfgUX-3GK27Aq2s

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Isaac Newton | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton

Linné, Carl | BOTANY.cz. BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin [online]. Copyright © 2022 BOTANY.cz [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/linne/

Linné, Carl | BOTANY.cz. BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin [online]. Copyright © 2022 BOTANY.cz [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/linne/

Luigi Galvani | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1154/galvani?fbclid=IwAR0MGSa7O8Utpsi1kzR8h9MVlegAXNJphVIfLhp8Deqcq48sksPdEXCkw_g

Luigi Galvani | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1154/galvani?fbclid=IwAR0MGSa7O8Utpsi1kzR8h9MVlegAXNJphVIfLhp8Deqcq48sksPdEXCkw_g

Luigi Galvani | Eduportál Techmania. Eduportál | Eduportál Techmania [online]. Copyright © Techmania Science Center o.p.s. [cit. 31.08.2022]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1154/galvani?fbclid=IwAR0MGSa7O8Utpsi1kzR8h9MVlegAXNJphVIfLhp8Deqcq48sksPdEXCkw_g

Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR:Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD#:~:text=osv%C3%ADcenstv%C3%AD%20%E2%80%93%20odvozeno%20od%20slova%20sv%C4%9Btlo,epochu%20evrop

Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR:Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD#:~:text=osv%C3%ADcenstv%C3%AD%20%E2%80%93%20odvozeno%20od%20slova%20sv%C4%9Btlo,epochu%20evrop

Techmania. Techmania [online]. 2007 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1154 /galvani?fbclid=IwAR0MGSa7O8Utpsi1kzR8h9MVlegAXNJphVIfLhp8Deqcq48sksPdEXCkw_g

Techmania. Techmania [online]. 2007 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton?fbclid=IwAR2pboUxUFR26p4b2J-wUdfflodgg-0G520_RIrA-FvEKpL6bU9Nf-yrFgE

Techmania. Techmania [online]. 2007 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1265/newton?fbclid=IwAR2pboUxUFR26p4b2J-wUdfflodgg-0G520_RIrA-FvEKpL6bU9Nf-yrFgE

Techmania. Techmania [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Techmania. Techmania [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1276/pascal?fbclid=IwAR0GmUM_ZIyua1h_MjgscMtY0vuB7BYb0DFjufiuRhYZ6HXNGgjFD42lg60

Výukové materiály | HLINKY | SOŠ a SOU Beroun. HLINKY | SOŠ a SOU Beroun [online]. Dostupné z: https://www.soshlinky.cz/vyukove-materialy

Wikipedia. Wikipedia Foundation [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Sylvain_Bailly

Wikipedia. Wikipedia Foundation [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Sylvain_Bailly

Wikipedia. Wikipedia Foundation [online]. 2021 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Sylvain_Bailly

Wikipedia. Wikipedia Foundation [online]. 2022 [cit. 2022-05-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Science_in_the_Age_of_Enlightenment



Počet shlédnutí: 39