Holandsko – pozor, není to správný název pro celou zem. Platí pouze pro provincie Noord Holland a Zuid Holland! Nizozemí - platilo v době, kdy k současnému Nizozemsku patřilo ještě Lucembursko a Belgie. Správně tedy toto území nazýváme Nizozemsko. Též Nizozemské království.

Oficiální název: Koninkrijk der Nederlanden

Státní zřízení: konstituční monarchie

Rozloha: 37 291 km2

Počet obyvatel: 15,89 mil. (2000)

Hlavní město: Amsterdam

Úřední jazyk: nizozemština, fríština

Nejčastěji používaný cizí jazyk: angličtina

Měna: 1 euro = cca 26 Kč

Leží při pobřeží Severního moře, na jihu sousedí s Belgií a na východě s Německem. Téměř celé území tvoří nížina, místy ležící pod úrovní hladiny moře. Nejnižší část země jsou tzv. poldery - půda získaná vysušením moře a zajištěná hrázemi. Pouze na jihu je nízká pahorkatina dosahující výšky přes 300 m.

Nizozemsko se dělí na dvanáct vyšších územně správních celků – provincií. Ty jsou řízeny provinčními stavy a radami v čele s komisaři jmenovanými královnou.

Pro zajímavost: 12. provincie Flevoland byla zřízena 1.1.1986 na vysušeném území v někdejším Zuiderském moři.

má zvláštní status „vnitřně autonomního závislého území“

(ostrovy St.Maarten, St. Eustatius, Saba, Curacao a Bonaire) mají status zámořské provincie s vlastní správou

Její Veličenstvo královna Beatrix Wilhelmina Armgard, královna Nizozemska, princezna Oranžska - Nassau, princezna Lippe - Biesterfeld etc. etc. etc. Datum inaugurace: 30. 4. 1980.

První komora (75 členů) volená nepřímo členy Provinčních rad na 4 roky. Druhá komora (150 členů) volená v přímých volbách všemi občany staršími 18 let, též na čtyři roky.

Nizozemsko má zájem na účinném fungování mezinárodních institucí. Nizozemsko je jedním ze zakládajících členů Organizace severoatlantické smlouvy (NATO, 1949) a Západoevropské unie (WEU, 1955).

Členství v mnoha dalších organizacích:

Např.: Organizace spojených národů (UN, 1945), Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW, 1997), Mezinárodního měnového fondu (IMF, 1945), Světové obchodní organizaci (WTO, 1995). Dále je členem OSN a mnoha specializovaných organizací jeho systému. Např.Organizace pro výživu a zemědělství (FAO, 1945)…

a mnoho dalších…

Nizozemsko patří mezi země s vysoce vyspělou infrastrukturou. K nejlepším patří infrastruktura pro námořní a leteckou dopravu. Největší přístav Rotterdam, též největší město v Nizozemsku (1,1 mil. obyv. aglomerace).

Nizozemsko je tradičním poskytovatelem rozvojové pomoci v rámci bilaterálních programů i prostřednictvím mezinárodních organizací. Rozvojová spolupráce je vnímána jako důležitá součást zahraniční politiky a boj proti chudobě v zaostalých částech světa je jedním z jejích cílů.

Poskytování rozvojové pomoci založeno na šesti principech: 1. úplné vymýcení chudoby; 2. institucionální rozvoj; 3. zlepšení vazeb mezi poskytováním nouzové pomoci, pomoci na obnovu a přechod a rozvojovou pomocí; 4. kvalitní správa věcí veřejných, jako podmínka optimálního využití rozvojové pomoci; 5. zvýšení ohledu na kulturní rozdíly; 6. tzv. dekompartelizace rozvojové politiky (posílení spolupráce mezi ministerstvy a mezinárodními institucemi v oblasti rozvoje s ohledem na to, že rozvojová spolupráce má stále více do činění s obchodem, úvěry, životním prostředím, mezinárodními vztahy, spravedlností atd.).

Římsko-katolická církev (31 % obyvatelstva)

Nizozemská reformovaná církev (14 % obyvatelstva)

Ostatní reformované církve (7 % obyvatelstva)

Ostatní církve (8 % obyvatelstva, z toho: Islám 4,6 % obyvatelstva, Hinduisté 0,5 % obyvatelstva)

Bez vyznání (40 % obyvatelstva)

Obyvatele země tvoří Nizozemci 95-96%, dále Frísové (jediná autochtonní menšina ¾ mil.obyvatel.), Němci, Vlámové, Maročané, Turci, Surinamci (Surinamci přišli z Moluckého souostroví, dnes jsou jich v Amsterdamu celé čtvrti), Antilané, Indonésané aj…

NIZOZEMSKÁ NÁRODNOST: 14.976 tis., t.j. 96%

z toho narozených: v Nizozemsku (14.065 tis.), v ostatních zemích EU (147 tis.), v Indonésii (164 tis.), na Niz. Antilách a Arubů (65 tis.), v Surinami (171 tis.)

JINÁ NÁRODNOST (678 tis.)

z toho narozených: V Nizozemsku (120 tis.), v ostatních zemích EU (152 tis.), v Maroku (94 tis.), v Turecku (84 tis.)

Atlas Světa : Nizozemsko [online]. [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://atlas.netway.cz/index.html>.

BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nizozemsko-vnitropoliticka-charakteristika/2/1000807/>.

Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě. Tisíc dnů pro Evropu : Dny Nizozemí v Havlíčkově Brodě [online]. 2001 , 23.4.2003 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.kkvysociny.cz/eu/1000EU/Nizozemi/nl.asp>.

Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Nizozemsko>.

„V Nizozemsku tradičně žije mnoho etnických minorit. Vznikající problémy jsou řešeny na dobré úrovni a Nizozemsko patří k zemím, které mají i v oblasti prevence rasového násilí značné zkušenosti. Především funguje rozvinutý monitoring, jehož poznatky jsou integrovány a analyzovány a z nich následně přímo vycházejí jednotlivá opatření. Boj proti rasismu je jednou z priorit nizozemské vlády. Důraz je kladen jednak na kvalitní zákonodárství, jednak na preventivní činnost. V Holandsku pracuje ministerstvo pro otázky integrace, které mj. poskytuje i finanční podporu nevládním organizacím zaměřeným proti rasismu a diskriminaci. Holandsko patří k zemím, kde je počet evidovaných případů s rasovým podtextem stabilizovaný: od roku 1995 je to přibližně 200 případů ročně. Pro některé pozorovatele představuje oficiálně prezentovaný počet pouze malou část ze skutečnosti. Nadace Anny Frankové uvádí, že mnohem blíže skutečnosti je 800 - 8000 případů ročně, antidiskriminační úřad přibližně 1000 případů ročně. Už z tohoto výčtu je zřejmé, že jednotné měřítko chybí nejenom v rámci EU, ale i uvnitř jednotlivých zemí. Rovněž policie dospěla k názoru, že pokud chce mít důvěru etnických menšin a chce být úspěšná v boji proti rasismu a rasové diskriminaci, musí postupovat formou partnerství a spolupráce s představiteli minorit. Konkrétně byla tato představa naplněna v tzv. Rotterdamské chartě, což je prakticky (nikoliv politicky) zaměřený dokument vycházející z výsledku podrobné diskuse příslušných mezinárodních organizací. Dokument již vyšel v 6 jazycích, chystají se další překlady, mj. i do češtiny. V letošním roce začíná ve veřejnoprávním televizním vysílání školící kurz, jehož tématem je řešení rasismu a rasové diskriminace uvnitř policie i mimo ni.“ [1]

Zdroj: [1] ŠTĚCHOVÁ, Markéta. Interetnické konflikty jako důkaz rasové nevraživosti : studie [online]. 2001 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.ok.cz/iksp/docs/266.pdf>.

Oficiální:

V prvé řadě Frísové. Dále Němci, Turci, Surinamci…je jich tam mnoho.

Neoficiální:

Obyvatele země tvoří Nizozemci 95-96%, dále Frísové (jediná autochtonní menšina ¾ mil.obyvatel.), Němci, Vlámové, Maročané, Turci, Surinamci (Surinamci přišli z Moluckého souostroví, dnes jsou jich v Amsterdamu celé čtvrti), Antilané, Indonésané aj…

Oficiální:

Pokud s někým, tak s muslimy. Jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Velice často ani nedokončí základní vzdělání.

Neoficiální:

Dle neoficiálního zdroje je v poslední době možné pozorovat ostření vztahů mezi většinovou společností a téměř všemi menšinami, nikoliv pouze s muslimy.

Například v říjnu loňského roku zažívalo Nizozemsko velké nepokoje muslimů v Amsterdamu, kdy několik nocí byly zapalovány auta a prováděny výtržnosti v přistěhovaleckých čtvrtích. Vše následovalo po incidentu, kdy nizozemská policie zastřelila 22-letého maročana.

Oficiální:

Pokud někoho, tak menšinu Frísů.

Oficiální:

Některé etnické menšiny se plně izolují od nizozemských občanů. Někteří vůbec neumí nizozemsky. Mají vlastní satelitní televize, náboženské školy, modlitebny, sportovní kluby….

Neoficiální:

Dle neoficiálního zdroje se to ale nizozemským politikům nelíbí, jelikož to jednotlivé minority nedonutí učit se nizozemsky:

„Politici si konečně uvědomují, že se musí vypořádat s fenoménem migrace jako trvalým komponentem nizozemské společnosti. Migranti začínají být cílevědomě připravováni na aktivní občanství, jehož součástí je vedle nizozemského pasu i povinnost postarat se sám o sebe a domluvit se nizozemsky. Pouze ti, co vydělávají o čtvrtinu více, než je minimální plat, mají vlastní byt a je jim více než 21 let, si smějí do Nizozemska přivést manželského partnera. Ještě před příchodem do země ale musí prokázat, že se učí nizozemsky a je sociálně přizpůsobivý. Plánuje se také zavedení systému certifikace pro islámské duchovní, kteří projdou integračním kursem a od nichž se očekává, že opustí svůj ortodoxní a často protizápadní výklad Koránu. Soukromé islámské školy musí zveřejnit zdroje svého financování a školní inspektoři zintenzívní kontrolu kvality vyučování. I v Nizozemsku probíhají rozhořčené diskuse o případném zákazu ostentativních náboženských symbolů, jako jsou muslimské šátky a závoje ve školách a státní správě. Uvažuje se i o radikálních sankcích vůči rodičům, kteří nekontrolují školní docházku svých ratolestí nebo tolerují jejich špatné chování. Poslední dobou se dokonce ozývají hlasy, které by podrobily povinné zdravotní kontrole dívky z těch tradičních etnických skupin, kde se stále praktikuje ženská obřízka. Otázka přítomnosti cizinců v Nizozemsku se tak definitivně přesunula od sociálně ekonomické emancipace do polohy více méně povinného sociálně kulturního přizpůsobení nizozemské kultuře a tradicím.“ [1]

Oficiální:

Ano, dle ústavy.

Neoficiální:

V Nizozemsku mají ministerstvo, které se zabývá otázkami integrace.

Oficiální:

Asi v Belgii. Tuším, že na severu.

Oficiální:

Ano, samozřejmě. Rozhodně by se nedalo říci, že je v Nizozemsku belgická menšina utlačována. Nizozemsko je homogenní stát.

Oficiální:

Velvyslanectví Nizozemského království, Praha - Bubeneč, Gotthardská 27/6

Neoficiální

BussinesInfo.cz [online]. 1997-2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/nizozemsko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000807/>.

Idnes.cz [online]. 1998-2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.idnes.cz/nizozemsko-hasi-hnev-muslimu-a-horici-auta-f2z-/zahranicni.asp?c=A071021_102539_zahranicni_jan>.

ŠTĚCHOVÁ, Markéta. Interetnické konflikty jako důkaz rasové nevraživosti : studie [online]. 2001 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.ok.cz/iksp/docs/266.pdf>.

[1] Reflex.cz [online]. 2005 [cit. 2008-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.reflex.cz/Clanek15677.html>.



Počet shlédnutí: 159