Slovanští muslimové
bulharština, turečtina, řečtina
Státní útvar/teritorium: Bulharsko (oblast pohoří Rodopy na jihozápadě země), severní Řecko - Trákie, evropská část Turecka
Počet příslušníků etnika/populace: 150-200 tisíc v Bulharsku, 50 tisíc v Řecku, dále i v Turecku - etnicky jen slabě definováno
Autochtonní jazyk: Bulharsko: bulharština (pomačtina/achr(j)anština), Řecko: bulharština, zčásti i turečtina a řečtina;
Počet mluvčích: 200-250 tisíc;
Kulturní možnosti: 1;
Mira autonomie: -
Školství: ZŠ 1 (Řecko); v Bulharsku je vyučovacím jazykem bulharština;
Média: periodika/tiskoviny 1
V řadě zemí Balkánu, jež byly dříve součástí Osmanské říše, se setkáme s islamizovanými skupinami místního slovanského obyvatelstva. Jednou z nich jsou Pоmасі (Помаци), muslimští Bulhaři sídlící v pohoří Rodopy (Rodopi) na jihovýchodě Bulharska v okolí měst Smoljan, Blagoevgrad a Pasardžik. Pomacké osídlení nalezneme i v řecké Makedonii a Trácii na území Řecka či v evropské části Turecka.1)
Tuto skupinu je třeba odlišovat od „pravých“ Turků usazených na území Bulharska (většinou v jeho východních oblastech). Pomaci jsou místní slovanské obyvatelstvo, hovořící bulharsky, které během několik staletí trvající osmanské nadvlády konvertovalo k sunnitskému islámu a vyznačovalo se loajalitou k tureckém panství.2) V této roli se zúčastnili i potlačení protitureckých povstání v letech 1876-1878. roce 1908, kdy se region obývaný Pomaky (Východní Rumelie) stal definitivně součástí bulharského státu, emigrovali mnozí z nich do Turecka. Další výrazná vina vystěhovalectví Pomaků následovala po druhé světové válce.
Pomacká vesnice Kovačevica v západních Rodopech je dnes architektonickou rezervací.
Vztah meziválečného i socialistického bulharského státu a Pomaků byl značně napjatý. V průběhu 20. století se tato skupina stala předmětem tří státních kampaní, cíleně zaměřených na jejich nu cenou asimilaci: v roce 1912, ve čtyřicátých letech a v šedesátých až osmdesátých letech. Oficiální doktrínou zdůvodňující násilnou christianizaci a bulharizaci tradičních jmen bylo, že původem bulharská pomacká populace má být „znovuintegrována“ do národního celku. Tyto pokusy se však setkaly s tvrdým odporem. Od sedmdesátých let bylo také vyzdvihováno bohatství autenticky bulharského pomackého slovesného a hudebního folkloru či krojů. V souvislosti s asimilačními snahami sdíleli Pomaci dopad řady opresí zaměřených proti turecké menšině v zemi. V tomto kontextu je tak pomacky a turecký element Bulharska někdy jen obtížné oddělit (na některých místech také Pomaci žijí společně s Turky, ale liší se od nich používá ním bulharštiny).
Území Západní Thrákie (součást Řecka) bylo v letech 1912-1913 a 1938-1944 obsazeno Bulharskem; i zde byli v uvedených obdobích zdejší Pomaci (Πομάκοι), zvaní také Achr(j)ani, násilně christianizování. Současné Řecko uznává jako jedinou menšinu na svém území populaci muslimského vyznání v Západní Trákii - zdejší Pomaci tak v dané souvislosti statisticky i reálně splývají s Turky a muslimskými Romy. Jejich sbližování s tureckou minoritou napomáhá i to, że menšinové školní vzdělání v Řecku bylo až donedávna dostupné pouze v turečtině. V posledních desetiletích však již řecký stát zčásti Pomaky a Turky rozlišuje jako dvě rozdílné etnické entity. V devadesátých letech 20. století byl také učiněn pokus kodifikovat pomacký jazyk; užití řecké alfabety se však ukázalo jako málo vhodné. Objevují se i pokusy o limitované využití pomacké bulharštiny ve škole.
Ještě před několika desetiletími žili téměř všichni Pomaci ve venkovských horských vesnicích. Fakt, že mnohé z nich leží v pohraničních oblastech Bulharska a Řecka, do kterých byla až do roku 1990 omezená možnost vstupu, napomáhal izolaci populace. V současnosti však již probíhá trend vylidňování horských vesnic a usazování se mladé generace ve městech. V kontextu otevření se světu zesílily u bulharských Pomaků (jejichž muslimská víra tradičně nebyla nijak ortodoxní) také kontakty s muslimským světem. To se zčásti projevi lo i v oživení či vnesení některých donedávna neobvyklých prvků is-lámských tradic (například zahalování žen).
Politicky jsou bulharští Pomaci aktivní ve straně DPS - Dviže-nije za prava i svobodi (Hnutí za práva a svobody; turecky HÖH - Hak ve Özgürlükler Hareketi), ve které dominuje turecká menšina. Od roku 2009 působí v zemi také strana Progres i blagodenstvije (Po-krok a prosperita), považovaná za představitelku všech bulharských muslimů.
Počet shlédnutí: 14