Senioři v současnosti

Anna Marková, Eva Mikšovská, Markéta Škaloudová, Kateřina Tománková, Martina Viltová. Senioři v současnosti. [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/seniori_v_soucasnosti

Dnešní moderní doba se vyznačuje značnou mírou turbulentních změn. S touto skutečností souvisí neustále rostoucí požadavky na každého z nás. Doba plná změn vyžaduje rychlé jednání, rychlé postupy a rychlé přizpůsobování se. Ne každý je ovšem ochoten se tomuto způsobu bytí přizpůsobit. A pokud je ochoten, neznamená to, že se mu to podaří. Důležitou součástí moderního života jsou nové způsoby komunikace, které s sebou přinesly mnoho technologických vymožeností. Nové technologie pomáhají zrychlovat přenosy dat a informací a stávají se nepostradatelnými.

Hlavními prostředky dnešní komunikace jsou především telefony a počítače. Před několika lety bylo vlastnictví mobilního telefonu, osobního počítače či notebooku absurditou a známkou daleké budoucnosti, postupem času otázkou majetnějších, ale dnes jsou tyto technologie pro každého samozřejmostí, skoro až nutností. Možnosti pořízení některých z výše zmíněných technologií jsou dnes poměrně rozsáhlé, je jen na každém z nás, do jaké míry se jimi necháme ovlivnit a jak moc je necháme zasahovat do našeho života. Na nás je také to, zda budeme s technologiemi držet krok a pořizovat si ty nejnovější nebo zda si vystačíme s průměrnými, či zastaralými, avšak stále dostačujícími. Krajní možností je, že se bez nich obejdeme úplně.

Jak jsou senioři schopni držet krok s rychlým vývojem komunikačních technologií?

Podotázky:

Využívají senioři současné komunikační technologie? Z jakého důvodu ano či ne? Jaké mají vůči těmto technologiím předsudky?

Hlavním cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku. Dalšími cíli jsou odpovědi na podotázky, které byly vybrány na základě teoretických východisek. Tedy porovnání teorií o seniorech a jejich přístupu k informačním technologiím a výpovědí seniorů z řízených rozhovorů. Zjišťovalo se, zda je pro ně výhodné využívat moderní prostředky nebo jestli dávají přednost osobní komunikaci. Dále se zjišťovalo, zda tyto technologie využívají, z jakého důvodu a zda k nim mají důvěru. Nakonec byl zjišťován přístup a ochota seniorů k seznamování se s novými komunikačními technologiemi. Práce odpovídá na otázky, zda jsou pro ně moderní technologie důležité nebo zastávají ten názor, že jsou na ně moc staří.

Za komunikaci se považuje výměna informací a kódů a vzájemná interakce subjektů, která má dány velice složité zákonitosti a pravidla. Do komunikace se zahrnuje verbální a neverbální sdělování, kognitivní základy a soudobé přístupy k porozumění komunikačních výměn.

Dnešní svět je pohlcen technologiemi, mezi které patří i ty komunikační. Jsou to mobilní telefony a mnohé prostředky, které je možné využívat online přes osobní počítač, ale i přes výše zmiňované mobilní telefony. Zde je jejich stručná charakteristika:

1. SMS - krátké textové zprávy (mobilní telefon, PC),
2. E-mail - virtuální poštovní schránka, vázáno na vytvoření účtu (PC, dnes i mobil),
3. Chat - funguje na základě virtuálního rozhovoru bez fyzického kontaktu, nutná registrace pod přezdívkou (PC, mobil),
4. ICQ - nutnost vlastnictví příslušného programu, přidělení registračního čísla (PC, mobil),
5. Skype - podobné vlastnosti jako ICQ, možnost přenosu videa, dat i hovorů (PC, mobil),
6. Diskuzní fórum - podobné vlastnosti jako chat, není okamžitá zpětná vazba příspěvky zůstávají ve fórech uloženy (PC).¹⁾

Mezi lidmi je stále ještě hluboce zakořeněna představa, že starší lidé si s novými technologiemi nedokážou poradit a že technologická změna pro ně představuje spíše hrozbu než úlevu. Teprve v poslední době se moderní informační technologie, které mají význam pro budoucnost stárnutí, staly zajímavým výzkumným objektem. Bylo zjištěno, že technologie mohou přispět k úspěšnému stárnutí budoucích generací. ²⁾

Zdroj: ³⁾

Stárnutí je nedílnou součástí našeho života. Týká se nejen jednotlivců, ale i celé populace. Stárnutí je významným fenoménem života moderní společnosti, který se v souladu s aktuálními demografickými trendy stává stále diskutovanější. Všechny odborné zdroje upozorňují na nutnost zvýšení zájmu o problematiku stárnutí a stáří. Dochází a i nadále bude docházet k přibývání starých lidí, které je:

• relativní (nízká porodnost s klesajícím podílem dětí a mladých lidí)
• absolutní (klesá úmrtnost ve středním věku a více lidí se dožívá stáří).

V budoucnosti se budeme setkávat se stále větším počtem seniorů, jejich potřeby a požadavky se budou lišit adekvátně změnám ve společnosti (postojům ke stáří a stárnutí, ekonomické zátěži stáří, aktuálním multikulturním požadavkům aj.). Jestliže nahlížíme na stáří jako na významný fenomén doprovázející moderní společnost, pak dalším významným a klíčovým aspektem, který je významně zdůrazňován v civilizované společnosti, je sociální interakce a komunikace. ⁴⁾

Prvky procesu komunikace:

• komunikátor - ten, kdo má myšlenky, záměry, informace, důvod ke komunikaci
• kódování - převedení komunikátorových myšlenek do systematického souboru symbolů
• zpráva - výsledek kódovacího procesu
• prostředek - nositel zprávy
• dekódující příjemce - dekódování zprávy příjemcem na základě vlastních zkušeností
• zpětná vazba - reakce příjemce na sdělení
• šum - faktory měnící záměr zprávy a její pochopení či přijetí.

Na všech úrovních komunikačního řetězce může docházet k poruše, poškození, nedokonalosti. ⁵⁾

Pokorná ⁶⁾ uvádí komplexní pohled na osobnost seniora v sociokulturním kontextu moderní společnosti a ve vztahu ke komunikaci:

• fyzické změny - poruchy smyslových funkcí (sluchu a zraku)
• psychické změny - změny nálad, deprese, apod.
• kognitivní změny - změny poznávacích schopností
• psychosociální změny.

Se změnami sociálními, fyzickými a psychickými jsou v komunikaci se seniory bariéry:

Interní (vyplývající ze schopností a dovedností jedince, jeho prožívání a zdravotního stavu):

• obava z neúspěchu
• negativní emoce (strach, zlost)
• bariéry postoje (xenofobie)
• nepřipravenost
• fyzické nepohodlí, nemoc.

Externí (dány zevním prostředím, jeho uspořádáním atd.):

• vyrušení další osobou
• hluk, šum
• vizuální rozptylování
• neschopnost naslouchat
• komunikační zahlcení. ⁷⁾

Někteří senioři mají v současné době stále odmítavý postoj k využívání internetu. Proto je potřeba odstranit některé významné omyly a nedorozumění, jenž mají na tento postoj příznačný vliv. Jedná se o čtyři mylná tvrzení:

1. Internet je jen pro mladé.
2. Internet je pro seniora příliš složitý a obtížně pochopitelný.
3. Internet obsahuje informace, které senioru nejsou k ničemu užitečné.
4. Internet je drahý „špás“, který si senior nemůže finančně dovolit. ⁸⁾

Katolický ⁹⁾ poukazuje na to, že je i morální povinností společnosti pomoci seniorům překonat problém vznikající tím, že se jim rychle se vyvíjející svět techniky nepříjemně vzdaluje. Internet může seniory nejen pobavit a poučit, ale také může pomoci zmírnit mnohé problémy, především při vážných událostech v životě seniora, jakou je např. odchod do penze. Dále zmiňuje, že internet seniorům umožňuje nejen sledovat dění ve společnosti, ale také poskytuje možnost se tohoto života aktivně zúčastnit.

Zdroj: ¹⁰⁾

Internetový magazín Lemonade Prague ¹¹⁾ koncem roku 2009 uvedl výsledky výzkumu, který potvrdil trend posledních let: víc a víc seniorů se stává online aktivními. V listopadu 2004 jich bylo 11,3 milionů, v listopadu 2009 byl zaznamenán nárůst o 55 % na 17,5 milionů. Na internetu tráví senioři v průměru 58 hodin měsíčně.

Vzdělávání seniorů v oblasti počítačů a internetu se věnuje celá řada institucí. Jsou to především Univerzity třetího věku při vysokých školách, knihovny a neziskové organizace. Zajímavým projektem, který vznikl na Vysoké škole ekonomické v Praze, je Senior Internet Klub (SIK). Činnost tohoto klubu, kromě sebevzdělávání v oboru počítačů a orientaci na internetu, je věnována i předávání informací a zkušeností seniorům pomocí vlastní internetové stránky. Cílem projektu neziskové organizace Totem je vybudování a provozování „Denního vzdělávacího centra služeb pro seniory“, kde budou mít senioři možnost zvládnout moderní formy komunikace – uživatelsky PC, internet a také světové jazyky. Občanské sdružení Remedium Praha se snaží svými kurzy o posílení sociální inkluze seniorů, osvojení si nových dovedností v oblasti nových komunikačních technologií, lepší přístup k informacím, mezigenerační porozumění, posílení sebevědomí atd. ¹²⁾

Zejména internet může zpestřit seniorům jejich aktivní život, ale může i napomoci při překonávání jejich specifických problémů. Ať už se jedná o nahlédnutí do denních listů, časopisů, získání nejrůznějších informací o důchodu i o zdraví. Nabízí se možnost nahlédnout do elektronických knih či si nějakou knihu přes internet koupit, hledat informace ke svým koníčkům a komunikovat s lidmi stejných zájmů a nebo se dokonce podílet na publikačních aktivitách. Internet může fungovat jako podpůrný prostředek pro zájmové i odborné činnosti, osobní a rodinný život a to vše s respektováním omezení daným věkem seniorů. ¹³⁾

Hlavní metodou studia kultury je pozorování, ovšem ve společenských vědách je problémem zpětné ověření, čí zopakování stejného jevu, stejného chování. Výzkum jako takový se může rozdělit na kvantitativní, kde je sledovaná skupina velice široká a vypovídající schopnost může mít jen skupina o určitém počtu, a kvalitativní, kde je vzorek méně početný. Kvalitativní výzkum je zaměřen na jednotlivé názory či důvody, které nelze vyjádřit v číslech. Jeho výhodou je vysoká validita (platnost) poznatků, které jsou získávány a ověřovány na základě přímých otázek. Umožňuje tedy nahlížet do hloubky zkoumaných jevů, určitého paradigmatu. Východiskem jsou tedy výpovědi respondentů a poté vytvoření hypotéz z těchto výpovědí.

Výhody kvalitativního výzkumu:

• možnost získání hlubších informací o zkoumaném jevu
• získaná data jsou méně ovlivněna přístupem výzkumníka
• umožňuje zkoumat jevy, o kterých máme minimum informací
• umožňuje zkoumat marginální jevy
• má vysokou míru validity.

Nevýhody kvalitativního výzkumu:

• výsledek nelze zobecňovat
• nízká míra reliability
• velká pracnost a časová náročnost
• velká kvalifikační náročnost. ¹⁴⁾

Po zvolení tématu byla zpracována literární rešerše, jejímž zdrojem byly knihy a internetové zdroje, které se danou tématikou zabývají. Literární část se vztahovala k vlastní práci. V literární části, tedy v sekundárních zdrojích, byly popsány teoretická východiska, od kterých se odvíjel sběr dat primárních. Dále byly vybrány subjekty, s nimiž byl zrealizován kvalitativní výzkum. K jejich dotazování byl zvolen částečně řízený rozhovor, při kterém byly kladeny otázky týkající se určitých hypotéz. Tímto rozhovorem byly zjišťovány konkrétní informace. Dále bylo ověřováno, zda se dané subjekty podle zmíněných hypotéz chovají, nebo zda jsou tyto teorie vyvratitelné. Nakonec se odpovědi vyhodnotily a na základě tohoto vyhodnocení byl zpracován závěr.

Dle statistik jsou senioři v některých státech, včetně České republiky, nejrychleji rostoucí skupinou uživatelů internetu. V USA jsou uživatelé nad 50 let dokonce často aktivními zákazníky internetových obchodů. Oproti nejpočetnější skupině uživatelů, tedy teenagerům, totiž disponují vysokými finančními prostředky. Senioři jsou často toho názoru, že internet posiluje jejich vztahy s rodinou a s přáteli. Přesto, že nejstarší skupina uživatelů internetu roste nejrychleji, je pořád zastoupena výrazně méně, než odpovídá jejímu podílu v populaci. O tom, že někteří senioři nechtějí zůstat pozadu a chtějí aktivně využívat moderní komunikační technologie, svědčí i následující průzkum.

Pro zjištění potřebných dat byla vybrána metoda částečně řízeného rozhovoru s vybranými osobami. Zde je souhrn základních otázek, na které byly hledány odpovědi:

• Používáte mobilní telefon? Proč?
• Máte v domácnosti počítač? Proč?
• Využíváte služeb internetu ke komunikaci (email, chat)? Využíváte dalších služeb na internetu (e-banking, eshop)? Kterých?
• Snažíte se držet krok s novými technologiemi?
• Jsou pro Vás komunikační technologie důležité nebo si zakládáte na osobním kontaktu?
• Jakým způsobem se domlouváme s přáteli, rodinou? Přemýšlel/a jste nad nějakým jiným způsobem?

Další detaily rozhovoru vyplývaly z jednotlivých odpovědí a situací.

Prvním respondentem byla paní Vlasta (70), žijící trvale v Jihlavě. Vystudovanou má Obchodní akademii a celý život pracovala jako účetní. Nyní je v důchodu a bydlí v rodinném domě se svým manželem. Sama se považuje za aktivního důchodce, důkazem jsou časté návštěvy zahraničí či obliba v zahrádkaření. Rozhovor byl veden na základě předem stanovených otázek. Paní Vlasta byla velmi ochotná a snažila se odpovídat co nejvýstižněji. Přepis celého rozhovoru je k dispozici v příloze. Celkově vyplývá, že paní Vlasta využívá „moderní způsoby“ komunikace poměrně často a nebrání se zkoušet různé novinky v této oblasti. Jedním z faktorů, který ovlivňuje její chování, je pravděpodobně aktivní způsob trávení volného času. Paní Vlasta navštěvuje Univerzitu třetího věku, kde studuje angličtinu a základy informatiky. Toto má rozhodně velký vliv na její přístup k novým technologiím. Paní Vlasta se snaží držet krok s moderní dobou, novými technologiemi a celkovou změnou společnosti.

Druhým respondentem byl pan Vladimír (75), který žije v malé vesnici Velké Dvorce (400 obyvatel). Pan Vladimír vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a před odchodem do důchodu vlastnil menší firmu. V současné době žije v rodinném domě spolu se svoji ženou. Sám je velmi aktivní, zasedá v zastupitelstvu blízkého města, často cestuje po České republice a je vášnivým zahrádkářem. Během rozhovoru byly kladeny otázky, jejichž přesné znění je uvedeno v příloze. Z rozhovoru bylo zjištěno, že v současné době pan Vladimír využívá moderní technologie velmi často. Dříve měl ale předsudky vůči moderní komunikaci. Odrazovaly ho především cizí slova a zkratky užívané v oblasti moderních technologií, jejichž významu nerozuměl. Proto se rozhodl absolvovat dvoudenní kurz práce na internetu pod vedením lektora, který mu pomohl problematiku zvládnout. Když zjistil, že práce na počítači není tak složitá, jak se původně zdála, začal se sám angažovat v pořádání kurzů Senioři a internet. Pan Vladimír pochopil, že zvládnout rychlý vývoj moderních technologií je pro mnohé seniory těžké, ale za pomoci ochotných lektorů to senioři snadno zvládnou.

Třetím respondentem byla paní Hana (65), která žije v patnáctitisícovém městě Tachov. Paní Hana vystudovala obchodní akademii a před odchodem do důchodu pracovala v zemědělském družstvu jako účetní. V současné době žije spolu s dcerou, zetěm a vnoučaty v rodinném domě. Její život je velmi aktivní. Ráda cestuje, pořádá schůze, mluví plynule německy, rusky a spolupracuje s podniky, pro které dělá marketingové výzkumy. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jaký má paní Hana vztah k moderním technologiím. Přepis celého rozhovoru je uveden v příloze. Z rozhovoru vyplývá, že paní Hana nevěří moderním technologiím a k životu, který vede, je nepotřebuje. Domnívá se, že je mnohem lepší komunikovat s okolím osobně. Zároveň si myslí, že v důchodovém věku má člověk dost volného času a nemusí spěchat, tak jako mladší generace. Ta je podle paní Hany tlačena do užívání moderních technologií právě proto, že jsou na ni kladeny velké časové nároky.

Zasvětit seniory do tajů moderních komunikačních technologií není obtížné, často jen stačí komunikovat s nimi v jazyce, kterému rozumí, a nepoužívat množství cizích slov a odborných zkratek. V současné době existuje již mnoho internetových stránek, které seniorům jejich práci s moderní komunikační technologií usnadní (www.senio.cz, www.seniortip.cz, www.elpida.cz, www.zlatelisty.cz, www.zivot90.cz). Dále mohou využít kurzy vedené odbornými lektory, o kterých bylo již zmíněno výše. Náplní těchto kurzů, probíhajících formou asistence - dobrovolnické služby, bývá:

• Jak na počítač - myš, klávesnice
• Data v počítači - složky a soubory
• Internet - stránky, odkazy, adresy
• E - mail na centrum.cz
• Internet - domovská stránka, oblíbené položky, historie
• Internet - vyhledávání informací (Centrum, Seznam, Google)
• Internet - zajímavé odkazy

Motivací pro seniory je především větší možnost komunikace s příbuznými a zároveň nízká cena za tuto komunikaci. Dále také využívání internetu k získávání informací v oblasti zdraví či zapojování se prostřednictvím internetu do různých zájmových skupin a klubů.

Zdroj: Vlastní

Na základě provedených rozhovorů bylo potvrzeno, že existují senioři, kteří se moderním technologiím vyhýbají a nedůvěřují jim. Paní Hana je příkladem seniora, který používá například mobilní telefon, ale zájem o moderní způsoby komunikace příliš nemá, či se jich dokonce bojí. Můžeme říci, že je k využívání nových technologií „donucena“ dnešní dobou.

Milým překvapením bylo, že i mezi lidmi vyššího věku nalezneme technické fanoušky. Pan Vladimír jeví o nové technologie velký zájem, vyhledává novinky v oblasti techniky a hojně nové způsoby komunikace používá. Paní Vlasta nové způsoby komunikace bere jako samozřejmost, pokud chce komunikovat s mladší generací, a proto se snaží používat nejen mobilní telefon ale i internet ke své komunikaci.

Mnoho osob zařazuje seniory automaticky do kategorie lidí, která nové technologie téměř nebo vůbec nevyužívá. Je pravdou, že starší lidé bývají k novinkám v průměru více skeptičtí, přesto není nutným pravidlem, že o ně nejeví zájem. Z provedených rozhovorů bylo zjištěno, že i člověk vyššího věku je schopen používat moderní technologie ke komunikaci a sám se zajímat o různé novinky v této oblasti. Paní Vlasta navštěvuje Univerzitu třetího věku, kde se mimo jiné učí práce s počítačem. Nových technologií se nebojí a ke komunikaci s lidmi ve svém okolí je často využívá. Také pan Vladimír absolvoval kurz práce na internetu a od té doby s počítačem rád pracuje a dokonce předává své znalosti dalším lidem.

Z rozhovorů vyplynulo, že někteří senioři, kteří žijí aktivním společenským životem a navštívili nějaký vzdělávací kurz, zájem o moderní technologie mají a často je využívají. Nezáleží tedy příliš na věku, ale jak se člověk sám cítí a jak je „mlád na duchu“. Je pravděpodobné, že starší lidé budou pomaleji vnímat novinky v oblasti komunikační techniky, přesto o tento druh komunikace jeví zájem a snaží se držet krok s moderní dobou.

Rozhovory potvrdily, že ve většině případů není správné dělat závěry o seniorech jako celku, čímž se pak obraz v očích mladších generací zkresluje. Stejně jako se u mladých lidí vyskytují skupiny, které nevlastní počítač a nemají přístup na internet, jak by bylo očekáváno, tak u seniorů se vyskytují ti, kteří tyto technologie vlastní a využívají jejich funkcí. Jaký je podíl které skupiny je ovšem otázkou kvantitativního výzkumu. Hlavním poznatkem je, že tyto odlišnosti jsou a na základě stárnutí populace je důležité nenahlížet na všechny stejným měřítkem, ale zabývat se jednotlivci a jejich odlišnostmi.

1. BALEK, P. Metody a techniky sociálních výzkumů I. [online]. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. [cit. 2010-12-10]. Dostupné z: <http://fse1.ujep.cz/materialy/KSP_balek_MTSV1ucebnipodpora.pdf>

2. Co dělají senioři na internetu? Budete se divit…. [online]. Lemonade Prague, c2009 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z: <http://petrvaclavek.typepad.com/lemonade/2009/12/co-d%C4%9Blaj%C3%AD-senio%C5%99i-na-internetu-budete-p%C5%99ekvapeni.html>

3. GRUSS, P. Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-605-6

4. KATOLICKÝ, A. Internet a senioři. [online]. akamonitor. cz, c2002 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z: <http://www.akamonitor.cz/senior/sen1.htm>

5. Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace na období let 2003 až 2007. [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 9. 5. 2005 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/1072>

6. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3271-8

7. Senioři a IT. [online]. attavena.cz, c2005 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z: <http://www.attavena.cz/www/download/publikace/seniori_it.pdf>

8. ZVONAŘ, M. Moderní způsob komunikace – více či méně přátel? [online]. Dvorek.eu. [cit. 2010-11-29] Dostupné z: <http://www.dvorek.eu/dwn/1572/14250cs_CZ_reserse17.pdf>

ROZHOVOR Č. 1: PANÍ VLASTA

TAZATEL (T): Dobrý den, mohu se Vás zeptat na několik otázek týkající se komunikace, způsoby komunikace a dále jaké technologie ke komunikaci využíváte? RESPONDENT (R): Dobrý den, dobře. T: Můžete mi, prosím, sdělit zda vlastníte mobilní telefon? R: Ano, vlastním T: A z jakého důvodu? R: Abych mohla volat nejen z domu, ale i z chaty. Má ho dnes každý. Je pro mě i levnější zavolat někomu na mobil než na pevnou a taky často posílám smsky, je to rychlé a levné. T: Zmínila jste se, že posíláte sms zprávy. Mohu se zeptat jak často a komu nejvíce? R: Nejvíc asi příbuzným, hlavně dcerám. Rychle se takhle domluvíme na všem co je potřeba a je to hned vyřešené. T: A jak často sms zprávy posíláte? R: Asi tak jednu nebo dvě denně. T: Když komunikujete se svými přáteli, používáte také sms zprávy? R: Někdy ano, ale s těma si spíš volám. Většinou se domlouváme na srazu, takže když si zavoláme, můžeme se dohodnout rovnou na určitém čase a ne to řešit přes spoustu smsek. T: Takže, když to shrneme, pomocí sms komunikujete nejvíce s rodinou a s přáteli si více voláte. R: Asi ano, ono samozřejmě záleží na tom, co potřebujeme vyřešit. T: Ke koupi mobilního telefonu jste se rozhodla sama? R: Jednak mi říkala dcera, ať si ho koupim, když jsme pořád na chatě, ale také jsem viděla, že ho má už většina lidí. T: Pomáhal Vám někdo s výběrem konkrétního telefonu? R: Dostala jsem ho od dcer k vánocům, takže jsem nic takového nemusela řešit. T: V případě, že byste si ho vybírala sama, nechala byste si tedy poradit? R: No to určitě jo, já se v tom zas tolik nevyznám. Podstatný je, abych z toho uměla volat, psát ty zprávy a viděla na displej. Spousta těch novějších telefonů má docela malý písmena, takže jsem ráda, za ten co mám. T: A víte, jaký konkrétní typ telefonu vlastníte? R: No, nějakej Samsung. T: Máte předplacenou kartu, která se dobíjí, nebo tarif u mobilního operátora? R: Tu předplacenou kartu, mám tak lepší přehled o tom, kolik mě stál jednotlivý hovor a vidím, kolik ještě můžu provolat. T: Takže největší výhodu vidíte v tom, že víte, kolik peněz Vás jednotlivé hovory stojí? R: Asi ano, taky je dobry, že když zrovna moc nevolám, neplatím zbytečný peníze jako kdybych měla ten tarif. T: Představte si, prosím, že se máte s kamarádkou domluvit na návštěvě divadla. Jakým způsobem se budete domlouvat na co půjdete, kdy atp? R: Záleží samozřejmě na tom, zda bydlí blízko nebo ne. Kdybych jí potkávala třeba před barákem, asi bysme se domluvili takhle. Jinak bych jí zavolala a domluvili se přes telefon, kdyby byla pak nějaká změna tak už asi jen zprávou. T: Mají všichni Vaši přátelé mobilní telefon? R: Znám jednu ženskou, která ho nemá, jinak alespoň někdo v domácnosti ho vlastní. Když už ne třeba zrovna moje známá, má ho třeba její manžel.

T: Přejdeme k další části našeho průzkumu. Zeptám se Vás, vlastníte počítač nebo notebook? R: Mám notebook i počítač, ten jsem používala dřív do práce, dělala jsem na něm účetnictví. Teď už používám jen ten notebook. T: Jaký byl hlavní důvod pořízení Vašeho notebooku? R: Chtěla jsem tam mít internet a taky na tom dělám úkoly do školy. T: Koupila jste si ho sama, či Vám s výběrem někdo pomáhal. R: Dostala jsem ho od dětí. Teda jsem ho spíš po nich zdědila. T: A máte na svém notebooku připojení k internetu? R: Ano mám. T: Využíváte tedy možnosti komunikovat s lidmi i prostřednictvím internetu? R: To moc ani ne, občas napíšu něco do školy, chodím na univerzitu třetího věku, jinak ale známým ne. T: Takže můžu říci, že ke komunikaci internet příliš nevyužíváte. R. Ano. T: Znáte některou z těchto služeb? Chat, ICQ, SKYPE, e-mail, diskusní fórum, facebook? R: Slyšela jsem asi o všem, ale používám jen ten e-mail. T: Komu nejčastěji píšete prostřednictvím emailu? R: Posílám tak úkoly do školy a občas když řeším něco přes internet. T: Co konkrétně, prosím? R: Před časem jsme s manželem koupili sekačku přes internet, tak jsem jim psala email. Pak už jsme se domluvili přes telefon. T: Nakupujete často prostřednictvím internetu? R: Ne, tohle bylo poprvé.r

T: Vnímáte novinky v oblasti komunikace prostřednictvím technologií (např. zasílání MMS zpráv, videohovor, internet v mobilu atp.)? R: Ani moc ne, telefon používám k psaní smsek a volání, jinak k ničemu. Počítač s internetem na práci do školy, občas na internet.

T: Posíláte dnes dopisy, korespondenční lístky či pohlednice? R: Už moc ne, pohledy posílám příbuzným na vánoce a k různým svátkům a narozeninám. Dopisy už skoro vůbec, jen když něco řeším třeba s úřady.

ROZHOVOR Č. 2: PAN VLADIMÍR

TAZATEL (T): Dobrý den, máte čas na krátký rozhovor, který by se týkal moderní komunikace, způsobů komunikace a komunikačních technologií, které využíváte? RESPONDENT (R): Dobrý den, ano samozřejmě. T: Můžete mi říci, zda vlastníte mobilní telefon? R: Ano, vlastním. T: Z jakého důvodu? R: Dnes ho vlastní každý a je to cenově výhodnější volat z něj než z pevné linky. Také se mohu dovolat odkudkoliv. T: Posíláte i SMS zprávy? R: Ano, ale jen zřídka. T: Jak často zprávy posíláte? R: Jednu do týdne. T: Ke koupi mobilního telefonu jste se rozhodl sám? R: Ano. T: Pomáhal Vám někdo s výběrem konkrétního telefonu? R: Nechal jsem si poradit přímo v prodejně. T: Podle čeho jste se při výběru řídil, kromě rady prodejce? R: Podstatný pro mě bylo, aby byl telefon lehký na ovládání a abych viděl na displej. T: A víte, jaký konkrétní typ telefonu vlastníte? R: Ano, Nokia E52. T: Máte předplacenou kartu, která se dobíjí, nebo tarif u mobilního operátora? R: Mám nastavený tarif, přijde mi to cenově výhodnější. T: Mají všichni Vaši přátelé mobilní telefon? R: Ano, myslím, že všichni. T: Přejdeme k další části našeho průzkumu. Zeptám se Vás, vlastníte počítač nebo notebook? R: Mám notebook, ale dlouho jsem na něm nepracoval, až poté, co jsem absolovoval kurz pro seniory, kde mi pomohli pochopit, jak na něm pracovat. T: Koupil jste si ho sám nebo Vám s výběrem někdo pomáhal. R: Dostal jsem ho darem k Vánocům. T: A máte na svém notebooku připojení k internetu? R: Ano mám. T: Využíváte tedy možnosti komunikovat s lidmi i prostřednictvím internetu? R: Ano velmi často, především s dětmi. T: Znáte některou z těchto služeb? Chat, ICQ, SKYPE, e-mail, diskusní fórum, facebook? R: Ano, e-mail, skype a icq. T: Komu nejčastěji píšete prostřednictvím emailu? R: Vyřizuji prostřednictvím e-mailu úřední záležitosti a taky píšu dětem. T: S kým komunikujete prostřednictvím skype a icg? R: Především s dětmi a vnoučaty. T: Používáte internet k nákupu? R: Ano, nakupuji často na aukru. Přijde mi to cenově výhodnější a mám čas si koupi pořádně rozmyslet. T: Vnímáte novinky v oblasti komunikace prostřednictvím technologií (např. zasílání MMS zpráv, videohovor, internet v mobilu atp.)? R: Ano, zrovna včera mi vnuk poslal v MMS zprávě fotku pravnuka. Videohovory využívám prostřednictvím skypu. Internet v mobilu nepotřebuji, stejně bych na to neviděl.

ROZHOVOR Č. 3: PANÍ HANA

TAZATEL (T): Dobrý den, máte čas na krátký rozhovor, který by se týkal moderní komunikace, způsobů komunikace a komunikačních technologií, které využíváte? RESPONDENT (R): Dobrý den, ano mám. T: Zeptám se, vlastníte mobilní telefon? R: Ano, vlastním. T: Z jakého důvodu? R: Doma máme pevnou linku, ale tu užívá rodina mé dcery a je dražší volat z pevné linky než z mobilu. T: Posíláte SMS zprávy nebo jen voláte? R: Jen volám. SMS zprávy odesílat neumim a také na to hůře vidím. T: Ke koupi mobilního telefonu jste se rozhodla sama? R: Jednak mi říkala rodina mé dcery, ať si ho koupim a také můj přítel. T: Pomáhal Vám někdo s výběrem konkrétního telefonu? R: Ano, můj přítel. T: A víte, jaký konkrétní typ telefonu vlastníte? R: Přesně nevím, ale myslím, že nějakou Nokii. T: Máte předplacenou kartu, která se dobíjí, nebo tarif u mobilního operátora? R: Tarif, udělali mi ho přímo na prodejně, když jsem ten telefon kupovala. T: Mají všichni Vaši přátelé mobilní telefon? R: Ne, to ne. Někteří mají pevnou linku, ale už jich je jen málo. T: Přejdeme k druhé části rozhovoru. Zeptám se Vás, vlastníte počítač nebo notebook? R: Nevlastním. T: Z jakého důvodu? R: Nevyužila bych ho. T: Zkoušela jste někdy pracovat na internetu? R: Ne, taková komunikace mi přijde neosobní, raději mluvím s lidmi přímo nebo prostřednictvím telefonu. T: Proč myslíte, že lidé tyto komunikační prostředky používají stále častěji? R: Dnes je taková doba, na všechny se spěchá a nikdo nemá na nic čas. T: Vy čas máte? R: Ano, ještě aby ne, vždyť už jsem v důchodu. T: Znáte některou z těchto služeb? Chat, ICQ, SKYPE, e-mail, diskusní fórum, facebook? R: Myslim, že jsem slyšela o e-mailu, ale nevím, co to je. T: Vnímáte novinky v oblasti komunikace prostřednictvím technologií (zasílání MMS zpráv, videohovor, internet v mobilu)? R: Ne, jen co slyším od dětí a vnoučat. T: Posíláte dnes dopisy, korespondenční lístky či pohlednice? R: Ano velmi často, komunikuji tímto způsobem především s přáteli v zahraničí a s úřady. Také rozesílám pohlednice na svátky.



Počet shlédnutí: 54