Krym je poloostrov Ukrajiny ležící v Černém moři. Vystupuje jako autonomní republika a v historii ji vlastnily mnohé mocnosti (do 1991 byl i součástí Sovětského svazu). Původní obyvatelstvo Krymu tvořily Krymští Tataři, kteří se sem od 20. století postupně zase vracejí zpátky. Dnes tvoří na Krymu nejpočetnější menšinu Ukrajinci.

Nejstaršími obyvateli byli příslušníci kmene Taurů, stepní část pak obývaly Skythové. Jih byl kolonizován v 7. století před n. l. Řeky a ti založily města Pantikapaion (Kerč) a Chersonesos (Sevastopol) a řadu dalších. Ke konci starověku byly však vyhnáni Ostrogóty (východogermánské etnikum) a ti byly vyhnáni Huny. Krym si prošel různými politickými zvraty. Po původním obyvatelstvu a jichž zmiňovaných dobyvatelích zde byl Krymský chanát, poté byl součástí Ruského impéria, poté Sovětského svazu a nakonec se stal autonomní republikou.

According to the State Program on revival and development of the national minorities education in Ukraine, for the period through the year 2000 the following national minority languages are taught in Ukraine: Russian, Jewish, Moldavian, Crimean Tatar, Hungarian, Polish, Romanian, Slovak, Bulgarian, Gagauz, Greek, Armenian, German, Tatar, Korean, Czech, modern Greek, Turkish-Meshkhetian.

„58,3 % Rusové, 24,3 % Ukrajinci, 12,1 % Krymští Tataři, 1,4 % Bělorusové. Zatímco populace Rusů a Ukrajinců trvale klesá v důsledku nízké porodnosti a vysoké úmrtnosti, populace krymských Tatarů mírně roste, především proto, že se příslušníci tohoto etnika postupně vracejí z Uzbekistánu, kam byli násilně přesídleni Stalinem v roce 1944.“[2] Bulhaři (0,4 %), Maďaři (0,3 %), Rumuni (0,3 %), Poláci (0,3%)

Krym je centrem islámu na Ukrajině. K islámu se zde hlásí značná část populace zastoupena hlavně Krymskými Tatary. Zbytek se většinou hlásí k pravoslavné křesťanské církvi.

Hovoří se zde rusky (90 %), ukrajinsky a krymskou tatarštinou

„According to the last Soviet census of 1989, the number of ethnic Slovaks living in Ukraine was 7,900 (0.02% the total Ukrainian population), of whom 94% lived in the Transcarpathian region of Ukraine. The national culture and consciousness of Transcarpathian Slovaks has become more active since the early 1990's. The first primary school teaching Slovak was set up in Storoznica in 1993, while Slovak (as an optional subject) is taught at primary schools in Velyky Berezny, Seredne and Uzhgorod. Slovak language and literature have been introduced as a new section at Uzhgorod University with the aim of preparing new primary school teachers. In late 1992, the cultural organization “Slovak Matica” was established in Uzhgorod, while a “Ludovit Stur's Association of Slovaks in Transcarpathia” was set up in Storoznica. These organizations, which became centers of national life for Slovaks in Transcarpathia, are supported by Slovak non-governmental organizations, such as Slovak Matica, the House of Foreign Slovaks and the Slovak government. An official framework for these cultural links is provided in agreements between the Slovak and Ukrainian governments.

The different official treatment and also status of Rusyns in Slovakia and Ukraine became a point of certain misunderstanding in Slovak-Ukrainian relations in the first half of the 1990's. The Ukrainian government addressed its Slovak counterpart in 1994 with the proposition to establish a common Committee on Minority Issues. Its main interest was to influence the Slovak government to reduce its support of the Rusyn minority in Slovakia because it indirectly increased Rusyn separatism in the Transcarpathian Region of Ukraine. After the October 1994 elections, a new Slovak government stopped supporting any ethnic minorities in Slovakia, so the issue was not so hot. In any event, Slovakia has officially recognized Rusyns as a national minority, while Ukraine did not. The minorities' policy of the new Slovak government elected in 1998 is positive and liberal, granting minority rights and supporting minority community activities.“[1]

Turkický národ žije převážně v Oděské a v Záporožské oblasti. K výzkumu jsme si vybrali Oděskou oblast.

K bližšímu rozlišení etnik pak slouží následující mapka:

Kolem města Bolhrad a v blízkém okolí se, jak můžete vidět, nachází celkem velký počet Gagauzů.

Mapa gagauzského osídlení na Ukrajině: https://maps.google.com

Zobrazit místo Gagauzové na Ukrajině na větší mapě

Podle stránky http://www.gagauz.org.ua jsou to:

Okres Bolhrad:

Виноградівка (Курчу) - Vynohradivka (Kurču) 45.684477,28.569574 (45° 30′ 28″ N, 28° 34′ 47″ E), zal. 1811, dnes 4000 obyvatel, většina hovoří gagauzsky, ale také mluví rusky, bulharsky a moldavsky. Odkazy: Vinogradovka na ruské Wikipedii, historie obce: http://www.igsu.org.ua (rusky)

Жовтневое (Каракурт) - Žovtnevoe (Karakurt) 45.639007,28.703785 (45.633611°, 28.705°) - jedná se především o albánskou vesnici, i když Gagauzové zde žijí také. Obec byla založena v roce 1811 pravoslavnými Albánci, kteří sem přišli z oblasti dnešního Bulharska (oblast mezi městy Provadija a Varna / Провадия, Варна) společně s Bulhary. Podle ústní tradice patřili příchozí Albánci mezi Tosky. Podle sčítání obyvatel z roku 1930 zde žilo 2 812 osob: 1 754 Albánců (62,38 %), 652 Gagauzů (23,19 %), 273 Bulharů (9,71 %), 68 Rusů (2,42 %), 40 Rumunů (1,42 %), 11 Turků, 4 Poláci a 2 Řekové.¹⁾ Historie obce (rusky) - http://www.igsu.org.ua Žovtnevoe (Karakurt) na bulharské Wikipedii

Красноармейское / Червоноармейское (Кубей) - Krasnoarmejskoe / Červonoarmejskoje (Kubej) 45.793981,28.747859 (45°47′33″N, 28°44′51″E). Podle sčítání obyvatel z roku 1930 zde žilo 6567 osob: 3303 (50.30 %) Bulharů, 3108 Gagauzů (47.33 %), 81 Rumunů (1,23 %), 52 Rusů (0,79 %), 7 Židů, 6 Řeků a 1 Armén.²⁾ V současnosti zde žije 6544 obyvatel, především Bulharů a Gagauzů.³⁾

Александровка (Сатылык Хаджи) - Aleksandrovka (Satylyk Chadžy) 45.900522,28.956413 (45°53′22″N, 28°57′30″E) - historie (rusky): http://www.igsu.org.ua Vesnice založena v roce 1823 pod názvem Satylyk Chadžy bulharskými osadníky. Podle sčítání obyvatel z roku 1930 zde žilo 3213 osob: 3127 Gagauzů (97,32 %), 28 Rusů (0,87 %), 20 Rumunů (0,62 %) a 8 Bulharů (0,25 %).⁴⁾ Stránky na rumunské Wikipedii: http://ro.wikipedia.org/wiki/Satal%C3%A2c-Hagi,_Bolgrad

Дмитровка (Димитровка) - Dmytrovka (Dymytrovka) Souřadnice: 45.974538,28.983936

Renyjskyj rajon (okres) (Ренийский район):

Котловина (Болбока) - Kotlovyna (Bolboka) Souřadnice: 45.510437,28.579874

Килийский район - Kylyjskyj rajon

Старые Трояны (Ески Троян) - Starye Trojany (Esky Trojan) Souřadnice: 45.69419,29.168587

S překladem pomáhala spolužačka Vojty ze základní školy Daria, jelikož pochází z centrální Ukrajiny a tomuto jazyku rozumí daleko lépe než my. Takto nám přeložila informace z uvedené stránky:

Obytné oblasti:

Bolhradska oblast - vesnice Vynohradivka, Zhovtneve, Chervenoarmijske, Oleksandrivka,Dmytrivka.

Renijska oblast - vesnice Kotlovyna.

Kilijska oblast - Stari Trojany.

Tohle je jejich mobil, Тел.: + 38 (097) 911-44-28

tudora_arnaut@hotmail.com - kontakt na ředitelku toho spolku, která se jmenuje Fedora Ivanivna Arnaut.

1. U.S. English Foundation Research,[Online] dostupné na: http://www.usefoundation.org/view/623, 4.7.2008

2. Hlavní informace o krymu, [Online] dostupné na: http://www.mundo.cz/krym, 2008.

Myslím, že tohle je tématicky velice dobrý článek, protože srovnává jak Gagauzy, tak i Krymské Tatary: Small Nations but Great Differences: Political Orientations and Cultures of Crimean Tatars and the Gagauz (Ivan Katchanovski EUROPE-ASIA STUDIES Vol. 57, No. 6, September 2005, 877 – 894 (anglicky)

http://forumn.kiev.ua/2010-103-12/103-13.html - Vyprávění Gagauzky na Ukrajině (RUS)

O Gagauzech v Evropě (anglicky) One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups. http://books.google.cz

Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia http://books.google.cz

Počet shlédnutí: 88