Tato práce se věnuje tématu ovlivnění jedinců, ale i celé společnosti cizím přičiněním. Z nadpisu je patrné, že se jedná o období poloviny 20. Století, převážně válečné a poválečné časy. Vlivem je zde myšlen jak ideologický vliv států, které se vystřídaly u moci na českém území ve zmíněném období, tak činy a chování jeho příslušníku na našem území.

V teoretické části jsou nastíněny hlavní prvky jednotlivých ideologií a kultur. Následně je v dalších kapitolách obsažen jejich vliv a prosazování na úkor stávajícího stylu života na území Čech a Moravy. Praktická část obsahuje informace a subjektivní názory respondentů žijících v daném období na Moravě.

Cílem práce je popsat změny v oblasti kultury a stylu života, způsobené událostmi v polovině 20. století a porovnat náhled na změny z osobního hlediska dotazovaných občanů a z hlediska celostátního. Do této oblasti spadají události 2. světové války, především příchod a držení u moci nacistů a později také prosazování způsobu života a ovlivňování ze strany Sovětského svazu.

Výzkumnou byla zvolena otázka: „Jak se vliv Německa a Sovětského svazu projevil na stylu života a kultuře obyvatelstva žijícího v té době na českém území?“

Informace byly získávány od tří respondentů formou nestrukturovaného rozhovoru a následně, někdy i na základě doporučení jednotlivých respondentů, z knižních publikací a internetových zdrojů.

Nestrukturovaný rozhovor je typem rozhovoru, kde se nevyskytují tazatelem předem připravené otázky, které by respondentovi pokládal. Respondent spíše vypráví a otázky tazatele mohou postupně vyplynout z konverzace. Díky tomuto způsobu získávání informací, je možné dovědět se i více přímo o osobnosti respondentů. Jak bylo zmíněno, tazatel nemá předem připravené otázky, což ale neznamená, že nemusí disponovat alespoň částečnými znalostmi o výzkumném tématu. Jedním z důvodů nabytí těchto znalostí je právě schopnost vytvářen adekvátní dotazy během rozhovoru. V nejlepším případě by roli tazatele měl zastupovat profesionál, či odborník na dané téma. Výhodou takovýchto rozhovorů, je kromě získání náhledu na osobnost respondenta, také získání jeho individuálního názoru a přístupu k určitým událostem a situacím. Na druhou stranu takový rozhovor může být časově náročný jak při vlastním provádění, tak při zpracovávání získaných informací. Během nestrukturovaného rozhovoru ovšem může dojít k situacím konfliktu, kdy je tazatel zastáncem jiného názoru než respondent. Tazatel by se tedy měl v zájmu zachování získané důvěry svého respondenta snažit o nepřílišné vyjadřování svých osobních názorů během rozhovoru.

Rozhovory proběhly s třemi respondenty. Doba rozhovorů se pohybovala od jedné hodiny až po čtyři hodiny a výsledky byly zaznamenávány jak v audio tak v psané formě.

Kronika obce Vrbovec, ve které se po konci 2. Světové války zdržovala většina respondentů je detailní co se týče většiny událostí odehraných ve Vrbovci, avšak z období komunismu v 50. letech chybí některé důležité události. Tento názor sdílí i respondenti, kteří o záležitostech tohoto rázu mají rozsáhlejší informace a zkušenosti. Jiří Doležal ve své publikaci detailně popisuje jak a které kulturní segmenty byly ovlivněny během existence Protektorátu Čech a Moravy. Jedná se jak o metody, kterými tak bylo učiněno, ale i o přesná data a čísla, jež byla výsledkem těchto metod.

HEGEROVÁ, Hana a Milan KROPÁČEK. Obec Vrbovec v proměnách času. Brno: Pro obec Vrbovec vydalo F.R.Z. agency, 2011, 119 s. ISBN 978-80-87332-22-1.

Počet shlédnutí: 23