Voťáčtina - Udmurtština

Zdroj: Marja Kartano marja.kartano@kolumbus.fi

4 «Кин тћ пќлысь сю ыжез вань вылысь одћгзэ ыштћз ке, укмыстон укмыссэ кыре кельтыса, ыштэм ыжзэ шедьтытозяз уз утча? 5 Шедьтэм бераз шумпотыса, сое пельпумаз љутоз. 6 Дораз бертыса, эшъёссэ, бускельёссэ ќтёз но соослы шуоз: ”Монэн валче шумпотэ, мон ышем ыжме шедьтћ”. 7 Тћледлы верасько: озьы ик Инмын но, одћг сьќлыко мурт понна, кудћз ќбкельыса сьќлыкъёсызлэсь куштћське, укмыстон укмыс шонер улћсьёс сярысь, кудъёсызлэн ќбкельыса сьќлыкъёслэсь куштћськыны кулэ ќвќл, бадњымгес шумпотон луоз».

In Udmurt there are some special letters, which are not in Russian. In this text there are following special letters:

ћ cyrillic small letter i with diaeresis 04E5 = 0438 (и) 0308
ќ cyrillic small letter o with diaeresis 04E7 = 043E (о) 0308
љ cyrillic small letter zhe with diaeresis 04DD = 0436 (ж) 0308
њ cyrillic small letter ze with diaeresis 04DF = 0437 (з) 0308

Udmurti mají vlastní republiku - Udmurtská republika se rozkládá v západní části středního Uralu mezi řekami Kama a Vjatka na území 42 100 km2. Na západě a severu Udmurtská republika hraničí s Kirovskou oblastí, na východě s Permskou oblastí a na jihu s Baškortostánem a Tatarstánem. Počet obyvatel podle údajů z roku 1996 je 1,64 miliónu, z čehož městská populace tvoří celých 70 %. Hlavním městem je Iževsk, dalšími městy jsou Sarapul, Glazov, Votkinsk a Možga.

Udmurti žijí na hranicích. Na hranicích Evropy a Asie, na hranicích hlubokých lesů a širých stepí, na hranicích turkicko-muslimské a slovansko-křesťanské civilizace, v prastaré kontaktní zóně rozličných kultur, kde si díky pomalému historickému vývoji a archaickému způsobu života zachovali celou škálu etnokulturních vazeb na období ugrofinské jednoty. Udmurti jsou totiž jedním z nejstarších národů finsko-permské větve na severovýchodním Uralu.

Antropologové řadí Udmurty do uralské větve evropské rasy, jež má některé prvky rasy mongolské. Udmurti jsou charakterističtí velkým počtem jedinců se zrzavými vlasy - společně s Iry jsou pravděpodobně nejryšavější etnickou skupinou na světě. Jsou převážně střední postavy, často mají modré či šedé oči, vystouplé lícní kosti a široký obličej.

V udmurtštině zůstalo zachováno přibližně 500 slov ze slovníku původního ugrofinského společenství jako například oheň - тыл, sníh - лымы, krev - вир, máslo - вöй atd. Ruské prameny ze 14. až počátku 19. století zmiňují Udmurty pod jmény Ari a Voťjaki. Psaná podoba udmurtštiny byla vytvořena až v 18. století na základě ruské cyrilice.

V dnešní době tvoří Udmurti pouze 30 % obyvatelstva Udmurtské republiky, majoritou jsou Rusové. Třetina národa se však nachází za hranicemi, převážně v Baškortostánu, Tatarstánu a Marijsku, v Permské, Jekatěrinburské a Kirovské oblasti, v Kazachstánu, na Sibiři a také na Dálném Východě. Celkový počet Udmurtů se na počátku 90. let blížil k 750 tisícům, což z nich činilo pátý nejpočetnější ugrofinský národ na světě.

Dnes je v Udmurtsku nejrozšířenějším náboženstvím pravoslaví (58 % obyvatel země tvoří Rusové). V zemi však působí i několik sRpení starověrců, kteří mají své modlitebny i chrámy. Mnohé z původních náboženských struktur stále přežívají na udmurtském venkově.

Podle: Kravčík, J. Udmurtsko - země lesních kouzel. Navýchod 1/2002.

Počet shlédnutí: 67