Michal Hašto, Denisa Hradcová, Tereza Lüftnerová, Kamila Malínská. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017
http://www.hks.re/wiki/zs2017:baptista_v_cr

Bratrská jednota baptistů je křesťanská reformační církev, která se skládá ze 45 samostatných sborů, jejíž členové zasahují do sborových záležitostí. I v dnešní moderní době je mezi členy baptistů spousta mladých lidí, kteří svou víru neskrývají, stojí si za ní a díky ní žijí někdy méně, někdy více odlišný život, než většina jejich vrstevníků. Právě na tyto respondenty, ve věku 18-30 let bychom se chtěli zaměřit a nahlédnout tak do jejich života, který ovlivňuje jejich víra v Ježíše Krista. Jak píší na svých stránkách, „přijmutím do sboru na sebe berou věřící závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života“ - jak moc a jakým způsobem bychom chtěli zjistit v naší práci.

Výzkumná otázka: Jak moje víra ovlivňuje můj osobní život?

Výzkumné podotázky:

1. Jak jsem se k mé víře dostal a co mě u ní „drží“? Co mi víra přináší a co naopak bere?

2. V čem jsou zásadní rozdíly v mém životě oproti mým „nevěřícím“ vrstevníkům?

3. Jak se víra projevuje v mém každodenním životě?

Pro naši práci jsme si vybrali kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Z toho vyplývá, že kvalitativní údaje opíráme o kvantitativní údaje. Prostřednictvím kvantitativních metod se získávají číselné údaje, které můžeme následně zobecnit na danou skupinu či část populace. Oproti tomu více konkrétní data, která získáme pomocí kvalitativních metod, obtížněji zobecníme na větší část populace. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsme si vybrali kombinaci obou metod, které se vzájemně doplňují a je tak možné co nejpřesněji odpovědět na naši výzkumnou otázku.

Ve vlastní části práce používáme metodu dotazníkového šetření, abychom získali základní údaje o respondentech a následně metodu polostrukturovaného rozhovoru, která nám doplní informace, které nebyly obsaženy v dotazníkovém šetření. U dotazníku je nevýhodou omezené množství získaných informací bez možnosti položené doplňující otázky, výhody shledáváme ve větší variabilitě možnosti vyplnění dotazníku, kdy má respondent více času a klidu na vyplnění otázek. Na základě zjištění nevýhod dotazníku jsme se rozhodli použít již zmiňovaný polostrukturovaný rozhovor, který nám doplní potřebné údaje a obohatí celkově získané informace o respondentech. Výhodou je osobní setkání s respondentem a jeho okamžitá reakce na otázky bez dalšího rozmýšlení, můžeme tedy říci, že tato metoda je vice věrohodná.

Metodu dotazníkového šetření jsme provedli technikou zaslání dotazníku přes sociální síť. Dotazník jsme sestavili na základě našich výzkumných otázek. Informace, které jsme získali, jsme zpracovali a vyhodnotili. A následně jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, která byla provedena technikou osobního setkání s respondenty, kdy nám byly zodpovězeny doplňující otázky.

Vybrali jsme čtyři respondenty ve věku 18-30 let, kteří navštěvují bratrskou jednotu baptistů v Žatci již od narození a mají tedy víru jako součást jejich každodenního života. Mezi respondenty jsou dvě ženy a dva muži.

Naši respondenti:

• Marek, 18 let, student VŠ
• Lucie, 22 let, studentka VŠ
• Lenka, 23 let, studentka VŠ
• Stanislav, 30 let, IT technik

Historickému pozadí, vzniku a vývoji baptismu se věnuje Pavel Vychopeň, Lydie Kucová a Jáchym Gondáš v knize Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Baptismus se zrodil na základech evropské reformace. Vznikl na základě inspirace již existujících církevních proudů a jejich následnou reformací. Reformace proudů spočívala ve vnímání nejvyšší formy víry Písmo, Písmo slouží jako norma pro víru i praxi. Baptisté jsou zaměření na vnější pojetí autorit (politické a církevní autority). Na rozdíl od původních katolíků, kteří kladli důraz na vnitřní pojetí autorit (naslouchání Ducha svatého, čtení písma, modlení k Bohu).²⁾

Jedním z proudů bylo učení zwingliánské podle Ulricha Zwingliho z Curychu, který označil křest nemluvňat za nebiblický. Na základě tohoto učení provádí baptisté křest až u dospělých a dospívajících jedinců, kteří se mohou svobodně rozhodnout zda křest podstoupí, a tím stvrdí svou víru.³⁾

Důležitými milníky a osobnostmi se zabývá J. Králíček, který se tomuto tématu věnuje ve svém článku Vznik a zásady baptistů publikovaném přímo na oficiálních stránkách Bratrské jednoty Baptistů. Důležitým okamžikem byl přesun anglického lékaře Jana Smitha do Holandska, přesněji Amsterdamu. Zde se seznámil s některými svobodnějšími náboženskými směry, např. s hugenoty a menonity. Sbíral poznatky, názory a myšlenky, které vedly až k tomu, že roku 1608 založil 1. Sbor křesťanský baptistický, složený z anglických uprchlíků. Sbor čítal 36 členů a byl prvním sborem pravidelných baptistů na světě. Nové hnutí se rychle šířilo a v roce 1611 vznikl v Londýně sbor druhý. V roce 1644 již bylo evidováno 47 samostatných sborů. Tyto sbory utvořily první anglickou konferenci. Dále šíření probíhalo anglickými osadníky až do Spojených států. Nyní činí baptistická komunita přes 10 000 000 členů.⁴⁾

Baptisté jsou křesťanská reformační církev, která zastává tzv. kongregační zřízení, tedy samostatnost každého sboru, kdy jeho členové mají právo zasahovat do všech sborových záležitostí. Název baptisté ze slova „baptizein“ má řecký původ a znamená ponoření neboli křest. Baptisté však nekladou hlavní důraz na rituál křtu, ale právě na sborovou činnost, která je pro baptisty velice důležitá. Funkce sborů a jejich aktivity jsou stěžejní a prolínají se v životě baptisty. Sbory v České republice spadají pod Bratrskou jednotu baptistů, která organizuje jejich evangelickou činnost tak, aby byla co nejvíce efektivní. Z hlediska sborového života jsou jednotlivé sbory nezávislé, často však spolu s ostatními sbory spolupracují a organizují společné aktivity.⁵⁾

Z teologického hlediska jsou baptisté křesťanskou protestantskou denominací reformačního typu, vyznání však mají společné s ostatními křesťanskými církvemi. Jedná se o takzvané apoštolstké vyznání, které má tři stěžejní články:

• Bůh - Otec Stvořitel
• Ježíš Kristus - Spasitel
• Duch svatý - Posvětitel

Základním pramenem je Bible, kterou baptisté důsledně studují. Zejména Nový zákon, ale i Starý zákon je chápán jako prvotní zdroj a norma křesťanské víry. Baptistická teologie je christologická, za nejvyšší autoritu je považován Ježíš Kristus přítomný skrze Ducha svatého. Baptisté neuznávají žádné prostředníky ve spáse, ani stát ani církev nemohou zprostředkovat osobní vztah k Bohu - toto je možné pouze prostředictvím Ježíše Krista. Toto souvisí i s finanční podporou, kterou baptisté odmítají od státu a vše si financují sami z vlastních zdrojů, vybíráním členských poplatků v jednotlivých sborech.⁶⁾

Mapa zobrazuje rozmístění sborů v ČR. Celkem je jich 45, 46. sbor leží na území Rumunska ve Sv. Heleně. V České republice bylo baptistické učení uznáno jako církev v roce 1991. Předsedou výkoného výboru baptistů je Milan Kern. Podle dostupných informací z roku 2014 je v České republice na 3000 členů baptistické víry.

Sbory BJB v České republice spolupracují i se sbory v zahraničí, je tedy možnost podnikat různé misie do zahraničí k nalezení nových informací o víře a šíření víry dál. Členové baptistů mohou v zahraničí založit i nové sbory. Tyto misijní projekty jsou pod záštitou Evropské baptistické federace. Zahajují se spolupráce například s již zmiňovaným Rumunskem, Polskem, Lotyšskem, aj.

Na obrázku výše můžeme vidět početní vývoj baptistů v České republice. Tyto součty byly provedeny v rámci sčítání lidu.

Baptisté vycházejí celkem ze 13ti psaných zásad, které ovlivňují jejich život nejen po stránce duchovní, ale také po té osobní, kdy dodržují a ctí pravidla, která jsou napsána v Bibli. Mezi základní zásady baptistů patří, že jejich největší autoritou je Ježíš Kristus přítomný skrze Ducha svatého. Další se týká pramene, ze kterého mají čerpat - písmo Starého a Nového zákona, které je zároveň i normou pro Boží zjevení v Kristu. Další zásadou je víra v jenoho Boha, kterým je Otec, Syn a Duch svatý. Tyto zásady obsahují i již zmiňovaný křest baptistů, který označují jako viditelné připojení k „tělu Kristovu“. V zásadách nalezneme i informace o důležitosti a fungování sborů baptistů, které mají sloužit jako zprostředkovatel víry a informací o baptistické víře a také tvořit společenství nejen v konkrétním sboru, ale i mezi nimi.

Zásady pro osobní život čerpají baptisté z Bible, kterou studují ve sborech, většina již od raného dětství. Tyto zásady pak ovlivňují jejich osobní, partnerský, ale i každodenní život.

Stejně jako většina ostatních církví, i baptisté mají své rituální úkony, které jsou pro ně specifické. Hlavním bodem je tzv. Bohoslužba, která probíhá každou neděli kolem poledne. Bohoslužba probíhá ve sboru za doprovodu kazatele. Dalším důležitým rituálem je pro baptisty křest, který však provádějí až v období dospívání nebo později, kdy se věřící sám může rozhodnout, že tento rituál chce podstoupit. V tom se baptisté odlišují například od katolické církve, kde se křtí již novorozenci, kteří si však podle baptistů svou víru ještě neuvědomují, tudíž by neměli být křtěni. Pokřtěn může být ten, kdo upřímně věří a je pevně rozhodnut. Věřící je pokřtěn ponořením do vody kazatelem, může to být ve speciálním bazénu, který mají některé sbory vybudované na tyto účely nebo v přírodních vodách. Při křtu věřící vyznává, že je účastníkem Kristovy smrti, věří v naději vzkříšení a dává najevo svou poddanost Bohu. Mezi další důležité aktivity patří Večeře Páně a pravidelné modlitby, které mohou být individuální nebo hromadné, které probíhají při Bohoslužbách nebo jiných aktivitách sboru.⁹⁾

Jako konkrétní ukázku fungování sboru jsme si vybrali BJB Žatec, na základě toho, že všichni čtyři naši respondenti tento sbor navštěvují. Vznikl již v roce 1947 a vystřídalo se zde několik výzmanmých kazatelů, jedním z nich je i ThMgr. Petr Hlaváček, který je nyní ředitelem Vyšší odborné školy sociální a teologické Dorkas v Olomouci. Postupem času se do sboru hlásilo více a více baptistů, mezi nimi jsou i baptistické rodiny z Rumunska, které se do Žatce přistěhovaly. V žateckém sboru baptistů se hojně konají pravidelné i mimořádné bohoslužby, během školního roku probíhají setkání věřících dětí, dorostu, mládeže. Setkávají se zde ženy, nacvičuje se pěvecký sbor, výlety pro děti i s celým sborem. Baptisté jsou otevření a vítají i návštěvu veřejnosti na všechny tyto akce. Pro širokou veřejnost také nabízejí soukromé rozhovory či bohoslužby, případně kontakt pomocí telefonu či e-mailu. Setkání se uskutečňují v domě kazatele či v pronajatých prostorech žateckých škol. Momentálně je zahájena stavební práce na nové modlitebně, kterou si baptisté ze Žatce nechali navrhnout a také si ji částečně financují z příspěvků, které vybírají.¹⁰⁾

Všichni naši respondenti vyrůstali ve věřících rodinách, berou tedy víru jako součást jejich života. K víře tedy byli vedeni rodiči, se kterými navštěvovali sbory a jím pořádané akce, na kterých získali přátele a utužili svůj vztah k Bohu. Lenka, Lucie i Stanislav přisuzují to, že věří právě tomu, že takto vyrostli, Marek říká, že k víře se nedostal on sám, ale dostal ho k ní právě Bůh. „Žádný člověk skutečně nehledá Boha, a proto musel Bůh zakročit na místě, kde jsem já nebyl schopný a dát mi dar víry a pokání“, říká.

Co mě u víry drží a proč u ní zůstávám?

Jak již bylo psáno, naši respondenti vyrostli ve věřících rodinách, jak uvedl Stanislav, je to pro ně známé prostředí. Dalším důvodem jsou také přátelé, které mezi sebou našli a na které se mohou vždy spolehnout. Podle Lucie je to naděje na každý další den. Marek uvedl, že ho u víry drží přesvědčení, že Bible mluví ve všem pravdu.

Co mi víra přináší?

Jak uvedla Lenka, víra jí dává recept na život, pomáhá jí v těžkých chvílích a pomáhá jí také řešit různé životní situace. Jako konkrétní příklad uvedla vypořádávání se smutkem, kdy hledá potěšení či radu v Bibli. Říká, že víra v Boha jí pomáhá každý den. S tím se ztotožňuje i Stanislav, který také zmiňuje, že díky víře ví, jakou cestou se vydat a usnadňuje mu to rozhodování. Lucie jako příklad uvedla těžké období ohledně maturity a přijímacích zkoušek na vysokou školu, kdy si uvědomila, „že se nechce honit za těmito pozemskými věcmi ze vší síly, ale že to, co nejvíc chce, je znát a stále poznávat Boha, svědčit druhým lidem a být dobrý člověk.“ Marek odpověděl sporadicky, uvedl, že mu víra přináší domov v nebi.

Co mi víra naopak bere?

Naši respondenti se shodli, že jim víra nic nebere. „Pokud se člověk rozhodne věřit v Boha, nemá pocit, že by mu víra něco brala. Jinak by přeci nevěřil“, uvedla Lenka. Jediné, co bere za negativní, je občasné nepochopení ze strany nevěřících lidí v jejím okolí. Stanislav uvedl, že mu víra bere možnost bavit se bez výčitek. Dále také uvedl, že kvůli své víře přišel o dívku, do které byl zamilovaný, ale která s ním nechtěla být právě kvůli jeho víře. Lucie uvedla, že jí víra mění postoj k určitým věcem, příkladem postoj k homosexualitě, ke které je vedená tak, že je to něco proti křesťanství, tedy špatné. „Máme zafixováno, že homosexuálové jsou hřích, že je to něco nečistého“, uvedla Lucie. Poznala nového kamaráda, se kterým na toto téma diskutovala a poté zjistila, že on sám je gay. I přes to, že jsou kamarády nadále, zkomplikovalo to jejich vztah a neví, jak se s ním dále bavit.

Rozdíly pociťují naši respondenti v několika směrech. Ovlivňují jejich názory a následně také vztahy s jejich okolím. Marek uvedl, že se snaží nežít v hříchu jak mohou žít jeho nevěřící vrstevníci.

Partnerské vztahy: Společné soužití před svatbou není možné. Proto je velmi časté, že baptisté uzavírají sňatek v nižším věku než jejich vrstevníci. Pokud jsou oba věřící, společně se modlí a řeší své problémy s Biblí při ruce. Podle Lenky tak nacházejí lepší východiska a pochopení toho druhého. Stanislav doplňuje, že není lehké si najít partnera, pokud je člověk věřící. Lucie uvedla, že zatím partnerský vztah neměla, protože hledá někoho, kdo bude mít stejné priority pro život.

Přátelství: U věřících přátel naleznou více pochopení, u nevěřících spíše nepochopení. Mezi věřícími přáteli nachází naši respondenti největší pochopení, mohou diskutovat o problémech, o Bohu a společně se bavit o všech problémech a rozhodnutích.

Rodinné zázemí: Naši respondenti pocházejí z věřících rodin, jsou tedy vedeni od malička k víře. Jeden z hlavních domácích rituálů je společná večeře, u které se pomodlí a sdělí si své zážitky z uplynulého dne. Lenka uvedla, že se jedná o „sdílení okamžiků, co nás oslovilo z Bohoslužby, či ze čtení z Bible, pomáhání si navzájem v situacích, kdy si nevíme rady podle Boha“. Stanislav má pocit, že není rozdíl, mezi věřící a nevěřící rodinou a uvádí, že „dobré skutky ani ty špatné se nevyhýbají žádné“. Marek uvedl, že ctí svého otce i matku.

Zdobení těla: Podle Bible by se baptisté neměli nijak zdobit, tedy není povolené tetování ani piercing. Lenka uvádí, že s tímto problém nemá, protože Bůh zkoumá pouze srdce člověka a ne to, co nosí na sobě či jak vypadá. Stanislav říká, že i když je to občas lákavé, nikdy by na něco takového nepřistoupil. Podle Lucie baptisté obecně zdobení těla odsuzují a i když by sama chtěla nějaké tetování, bojí se reakce sboru. „Nic proti tomu nemám, jen nechci, aby se kvůli tomu můj sbor nějak vzbouřil. Takže je na to musím nejdřív lehce připravit“, říká Lucie. Uvádí také, že i jedna biblická žena měla piercing v nose, a proto nechápe striktní přístup baptistů na toto téma.

Názor na homosexualitu: Podle Lenky Bůh miluje homosexuála stejně jako heterosexuála, ale myslí si, že pokud člověk uvěří v Boha, měl by přestat homosexualitu praktikovat. Ostatní respondenti uvedli, že homosexualitu nepodporují, označují ji dokonce za hřích a je neakceptovatelná. Lucie uvedla, že to však neznamená, že by homosexuálové neměli přijít mezi křesťany, podle ní by však měli změnit či potlačit svou orientaci. „Jasně, je to strašně těžké a znamenalo by to žít celý život v celibátu a potlačovat své touhy a tak, ale pokud někdo doopravdy uvěří v to, že život po tomhle světě bude mnohem lepší a radostnější, tak proč to nepodstoupit?“ uvedla.

Lenka uvádí hned několik příkladů, jak se víra projevuje v jejím životě. Říká, že se každý den k Bohu modlí a sdílí s ním své zážitky. Ve volném čase si čte Bibli, chodí do sboru (v sobotu mezi „mladé“, v neděli na Bohoslužbu). Snaží se pomáhat jiným, proto navštěvuje nemocné v nemocnicích. Stanislav naopak říká, že si není vědom, že by se víra nějak projevovala. Lucie uvedla, že si denně chce uvědomovat proč, čemu a komu věří. Také říká, že by chtěla každý den pomáhat ostatním a být světlem pro druhé. „Být majákem uprostřed tmy.“

Jak ovlivnil křest můj život? Brali jste to jako důležitý životní milník?

Tři z našich respondentů jsou pokřtěni, jediný Stanislav není. Lenka označuje křest jako obměnu člověka, pohřbení toho starého a narození nového. „Život s Bohem není procházka růžovou zahradou. Je to úzká cesta s překážkami. Je to cesta, kdy do cesty přijdou těžké zkoušky, či odřeknutí si něčeho. Nejsem dokonalá a dělám spousty špatných věcí. Znám své slabosti a není to tak, že od mého „nového já“ jsem dokonalý křesťan. Nejsem, ale poznala jsem Boha, který mě zná. Snažím se být lepším člověkem. Pociťuji lásku a vím, že nejsem nikdy sama, i když se cítím opravdu hrozně“, uvádí Lenka. Lucie říká: „Bylo to stvrzení, vyznání a přiznání v to, že jsem opravdu uvěřila v Ježíše Krista, vyznala jsem to před lidmi, které mám ráda, před mou novou církví a jen jsem se znovu utvrdila pořádně v tom, že to, co jsem cítila, když jsem se křtila, chci cítit celý život. Boží blízkost, jistotu, naději, radost, to, že chcete, aby všichni, které máte rádi tohle cítili a prožívali taky.“ Marek to bral jako vyjádření, že to myslí s Bohem vážně, ale nepovažuje to za nějaký podstatný milník, který by změnil jeho život.

Vybrali jsme čtyři respondenty ve střední věkové kategorii. Všichni naši respondenti vyrostli ve věřících rodinách a byli k víře vedeni již od raného dětství. Víru berou jako součást svého života, něco přirozeného, co jim pomáhá zdolávat každodenní překážky a pomáhá jim najít tu správnou cestu. Díky ní nalezli spoustu přátel, u kterých nacházejí pochopení a podporu, která je pro ně důležitá. Opačným problémem je občasné nepochopení ze strany nevěřících vrstevníků, kteří mají většinou jiné hodnoty, nechápou jejich vztah k Bohu a odříkání, tedy život v „čistotě“ a bez hříchu. Ve vztazích mají baptisté také jiné priority, často si hledají podobně smýšlejícího partnera, který je také baptistou a tedy ctí stejné hodnoty. Aby spolu mohli žít, často uzavírají manželství dříve než jejich vrstevníci. Také jejich názory na moderní dobu bývají striktnější, tetování či jiné zdobení těla, které je v dnešní době běžné, většinou neschvalují, i když to některé z našich respondentů láká či dokonce nějaké tetování mají. Také názor na homosexualitu, která se v dnešní době již téměř v každé společnosti toleruje a přijímá, je rozdílný. Pro baptisty je to „nečistý“ svazek a většina je zásadně proti němu.

U většiny baptistů se víra prolíná jejich každodenním životem, který provázejí modlitby s rodinou, rozpravy s přáteli či čtení Bible. Také často navštěvují sbor, kde se scházejí s přáteli, řeší své problémy či důležitá rozhodnutí. Naši respondenti pravidelně navštěvují svůj sbor včetně nedělních Bohoslužeb. Nekteří také navštěvují nemocné lidi v nemocnicích, seniory v pečovatelských domech, kam chodí krátit jejich čas a zpříjemnit den. Snaží se šířit „dobro“ a jít příkladem ostatním lidem.

[1] Bratrská jednota baptistů [online]. Praha, ©2017 [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: https://www.bjb.cz/

[2] BARTÁKOVÁ, Eliška. Bratrská jednota baptistů: Misijní činnost pražských sborů [online]. Brno, 2013 [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/263594/ff_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav religionistiky. Vedoucí práce Doc. PhDr. David Václavík, Ph.D.

[3] KRÁLÍČEK. Vznik a zásady baptistů. In: Bratrská jednota baptistů [online]. Praha, ©2017 [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: https://www.bjb.cz/clanky/teologie/630-vznik-a-zasady-baptistu-j-kralicek

[4] Sbor bratrské jednoty baptistů v Žatci [online]. Žatec, ©2017 [cit. 2017-12-21]. Dostupné z: http://www.bjbzatec.cz/

[5] VYCHOPEŇ, Pavel, KUCOVÁ, Lydie a GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: Bratrská jednota baptistů, 2010. ISBN neuvedeno.



Počet shlédnutí: 90