3.–5. (Přední) Blízký a Střední východ

• Mezopotámie
  • Irák – po rozpadu Osmanské říše mandátní území Spojeného království (Britský mandát Mezopotámie). Království (Hášimovci). Název Irák snad podle města Uruk, nebo snad podle aramejského označení Mezopotámie. Za 2. světové války odpor vůči Britům (sympatie k Němcům), Britové okupovali Irák.
    1958 – Arabská federace mezi Irákem (stále království) a Jordánskem. Převrat, revoluční vláda, od r. 1979 Saddám Husajn.
• Levanta:
  • Izrael – vznik 1947 (rezoluce OSN) / vyhlášení 1948. Zpočátku podpora od socialistických zemí, pak ne. Války se svými sousedy (Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libanon).
  • Palestina
  • Jordánsko – nezávislost země na Británii (1946), název Jordánsko po připojení palestinských území v roce 1950, okupace Izraelem (1967) – Jordánsko už západní břeh Jordánu odepsalo. Hášimovské království. Nedostatek surovin, malé zásoby pitné a užitkové vody (3/4 země je poušť). Množství uprchlíků (Palestinci, Iráčané, Syřané).
  • Libanon – starobylý název (v Bibli). Nemá poušť.
    Autonomie v rámci Osmanské říše už v 19. století. Spolu se Sýrií oblast vlivu Francie (zbytek Britové). Příchod Palestinců po r. 1948 (střety s Libanonci). 50. léta – spojení Sýrie a Egypta (panarabské hnutí), obavy maronitů. Libanonští muslimové podporují Sýrii, křesťané jsou proti Palestincům, a podporují Izrael. Konfesionalismus.
    Chalíl Džibrán: Prorok
  • Sýrie (sunnité, ší'itská menšina alavitů, křesťané. Arabové, Kurdové). Historie: Peršané, Řekové, Římané, Arabové (od 7. století), Křižáci, Seldžukové, Mongolové, Tamerlán (1400) Osmané (1516), Francouzi (a Angličané během 2. světové války). Nezávislost 1946. Přelom 50. a 60. let – spojení s Egyptem. 60. a 70. léta 20. století – socialistická orientace. Četba: Mnich v zajetí islamistů.
• Turecko. Křižovatka obchodních cest (Evropa / Asie / Afrika). Křesťanství / islám. 1. dobytí Konstantinopole: 1204, 2. dobytí: 1453. Osmanská říše – územní vrchol v 15. a 16. století. Od 18. století postupný rozpad, nejvíce v 19. století (vznik nových států na Balkáně). Po skončení 1. světové války hnutí Kemala Atatürka, 1923 – vyhlášení Turecké republiky. Po 2. světové válce – prozápadní orientace. Snaha stát se lokální velmocí.
• Arabský poloostrov – přes své řazení k Blízkému východu je kulturně Evropě mnohem vzdálenější
  • Jemen – „Felix Arabia“, 7. století – islám, od 16. století Osmanská říše. 19. století – Britové získávají Aden (spojení mezi Rudým mořem a Indickým oceánem), od 60. let 20. století rozdělený na dvě části (jižní Jemen komunistický, hl. město Aden), sjednocení v r. 1990.
  • Bahrajn
  • Katar
  • Kuvajt
  • Omán
  • Saúdská Arábie
  • Spojené arabské emiráty
• Persie – Írán. Rovněž křižovatka cest i dějin, obrovský strategický význam.
  Dnešní Írán ohraničen pohořím Elborz (na jihu od Kaspického moře) a pohořím Zagros (táhne se na jihovýchod k Perskému zálivu). Oba hřebeny jsou přerušovány dlouhými úrodnými údolími se zalesněnými svahy (mírné podnebí), ve vyšších suchých náhorních plošinách kruté zimy, pouštní charakter, řídké osídlení.
  První perská říše v 6. století před n. l. – Kýros (židovská diaspora).
  
  6. stol. př. n. l.
  Parthové (přelom letopočtu – války s Římem), od 3. století dynastie Sásánovců (novoperská říše) – zarathuštrismus (Avesta), politické pronásledování křesťanů. Od 6. století Arabové (vzájemné ovlivnění perské a arabské kultury) - Írán součástí chalífátu.
  10. století – ano islámu, ne arabizaci.
  Od 18. století Kádžázská dynastie (až do 20. let 20. století).
  1905 – revoluce, konstituční monarchie
  1941 – britská a sovětská okupace
  šáh Rezá Pahlaví – autoritářská vláda, svržení 1978/1979 (ájatolláh Chomejní).
  Film Persepolis
  HDP: služby, těžba ropy a zemního plynu, 25 % zemědělství.

Kulturní blízkost států kolem Středozemního moře, jedna z kolébek evropské civilizace, místo vzniku tří světových náboženství. Obyvatelstvo oblasti, náboženská a ekonomická situace.

Klíčová slova: kořeny evropské civilizace, židokřesťanská tradice, islám, kulturní specifika a ekonomická specifika Blízkého a Středního východu, obyvatelstvo a náboženská situace zemí Blízkého a Středního východu.

Mapy ukazují příčiny neklidu na Blízkém východě: přelidnění, sucho, diktatury i ropu

Vznik z Osmanské říše v roce 1922 (porážka v 1. světové válce, genocidy Arménů – již v roce 1909, ale hlavně během 1. světové války)

• Národnostní problémy již v 19. století.
  • 70. léta 19. století: samostatnost Rumunska, Černé Hory a Srbska, autonomie Bulharska (Řecko již v 1. pol. 19. století)
  • Masakry Arménů již v 19. století (i za pomoci Kurdů)
• Evropské mocnosti po 1. světové válce parcelují Osmanskou říši:
  • Velká Británie
    • Irák
    • Palestina
    • Zajordání
  • Francie
    • Sýrie
    • Libanon

Literatura:

EXNEROVÁ, Věra. Demokracie na rozcestí: Čína, Střední Asie a Blízký východ. Vydání 1. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., 2017. 19 stran. Věda kolem nás, 57. Výzvy a otázky. ISBN 978-80-270-1576-4.

Doplňková literatura:

RYPKA, Jan. Íránský poutník. V Praze: Družstevní práce, 1946. 433 s., [64] s. obr. příl. Svět. Nová řada; 42. 

Počet shlédnutí: 141