Ta písemná část na WIKI je v pohodě, jen upravte pár maličkostí: Závěr nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci. Ano, rozdělení podle výzkumných otázek musí být i v závěru, ale jak říkám, ne tak ostře přímo pomocí otázek z otazníkem. Pak z hlediska formálních náležitostí - upravte seznam literatury do jednotné podoby. Jména autorů máte pokaždé jinak. Takže ne takto:
Dugački, V. (2012). The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian History, VIII (1), 37-59. Dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/151799
ale takto:
DUGAČKI, Vlatka. The Czech minority between globalism and monarchism. Review of Croatian history, 2012, 8.1: 37-59.
Vyplatí se to dělat třeba přes https://scholar.google.com
Dokumentární film mám momentálně u druhého „recenzenta“, protože ten první, abych pravdu řekl, z toho úplně odvázaný nebyl: Musím přiznat, že začátek tohoto dokumentárního filmu byl docela působivý. Nečekal jsem zázraky, ale tím spíš, že to bylo něco trochu neobvyklého, tak mě to lehounce namlsalo. Nicméně, jak děj pokračoval, film postupně sklouzl spíše do podoby prezentace než skutečného dokumentu. Ty rozhovory s učitelkami, které nebyly ani vidět, to nepovažuji za vrchol umění sdělit věci, aby diváka zaujaly. To, že to na mě působilo jako ta powerpointová prezentace, bylo skoro dvacet obrázků s minimálním popisem, což by samo o sobě nebylo špatné, kdyby to nepůsobilo tak staticky. Co mě však zklamalo nejvíce, byla druhá polovina filmu, která se téměř výhradně zaměřila na jednu folklorní akci. Chápu, že snaha byla přiblížit divákům autenticitu a atmosféru této události, ale po několika desítkách vteřin to začalo být, při vší úctě k materiálu, poněkud nudné. Oceňuji, že stopáž filmu byla uměřená a nepřetáhla se zbytečně, ale ten folklór nemůže zabírat půlku, to by bylo třeba nějak obohatit a prolnout s dalším obsahem, aby udržel divákovu pozornost. Z filmařského hlediska bych navrhl větší dynamiku ve střihu a lepší integraci různých prvků, aby celek působil soudržněji a živěji. Formát dokumentu vyžaduje, aby divák byl neustále vtahován do děje, což se zde bohužel nepodařilo. Celkově vzato, film začal slibně, ale v průběhu ztratil na tempu a pestrosti, což je škoda. Rád bych viděl vylepšený dokument, který bude nejen informativní, ale i divácky atraktivní.
Co mě se týká, já s tím hodnocením v některých ohledech souhlasím (to, že folklór zabírá půlku stopáže, to je přehnané, ale je to cca 36 %), ovšem to jsem vám už říkal, když jste u mě byly na konzultaci a také jsem navrhoval, čím by to šlo vylepšit. Navíc bych řekl, že jste nechaly respondenty dost mlčet - po terénním výzkumu, kdy jste osobně na místě, tak by chtělo to vytěžit mnohem víc (a nenechat je mlčet).

Literární rešerši máte docela pěkně, jen to musíte více dotahovat k dokonalosti. Když napíšete o práci Řecká národnostní menšina v České republice dnes, že tato studie je již zastaralá a neodráží současný stav řecké komunity v České republice, tak máte úplně pravdu, protože je to z minulého století, ale vy jste nic neudělaly pro to, abyste ukázaly v čem je to zastaralé (a navázaly na to publikací, která je prudce aktuální. Ale jinak je tato kapitola pěkná.
Jak máte napsané Teoretická část, tak je třeba si uvědomit, jaké teorie v této části diskutujete - viz Doporučení: http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu. Co je teoretického na historii příchodu Řeků do Československa? Jaké teorie tento příchod vysvětlují?
Kap. Základní členění řeckých imigrantů je velmi zajímavá, ale je třeba doplnit, zda podle svého původu vytvářeli Řekové skupiny i v Řecku, nakolik spolu kamarádili a nekamarádili a zda to mělo vliv i v emigraci… Jaký to mělo vliv na jejich kulturu?…
Kap. Příchod do Čech a integrace na nové prostředí obsahuje velmi mnoho zajímavých údajů, ale je třeba to ještě lépe zpracovat, protože některé údaje úplně zbytečně opakujete - začínáte Dalo by se říci, že všichni Řekové, kteří do Československa přišli, přišli z důvodu občanské války v Řecku. Tato občanská válka probíhala v letech 1946 – 1949. , pak Všichni naši respondenti emigrovali do Československa právě z důvodu řecké občanské války. Ano, jednou to píšete obecně, pak to vztahujete na respondenty, ale ten dojem je pak takový, že se to opakuje.
V práci kromě kap. Příběh Sofie Dykastové respondenti mlčí. To je chyba, protože na nich má celá práce stát. Možná, že mluví v tom, co máte na síti X, ale k tomu jsem se nedostal, protože to po mě chce ověření na email, který máte vy (takže jsem ty zaslané přihlašovací údaje nemohl využít). Zkusím se na to podívat přes někoho, kdo síť X na rozdíl ode mne má.
Jednotlivá sdělení lépe propojte - jak jsem vám už psal třeba o kap. Základní členění řeckých imigrantů, tak to je úplně osamocená kaitola, které nic nepředchází, ani na ni nic nenavazuje. To zlepšete i u dalších sdělení.
Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků, vždyť jsme si ukazovali, kde všude je můžete sehnat - začít můžete třeba přes https://scholar.google.com
Dávejte pozor i na formální stránku – třeba psaní mezer (50.let), psaní čárek - např. Děti, které se narodily za občanské války v Řecku už často ani pokřtěné nebyly. , nevhodná volba slov – např. Řekové avšak vytvořili na území Československa mnoho organizací, které pomohly si udržet řeckou kulturu, i když právě tito Řekové bydleli v Československu. Tady je zase ta nadbytečnost některých slov i slohová neobratnost: Řekové avšak - spojení „Řekové avšak“ působí neohrabaně. „Avšak“ je lepší umístit za podmět nebo na jinou vhodnější pozici ve větě. Dále: pomohly si udržet řeckou kulturu - fráze „pomohly si udržet“ není v tomto případě optimální. Lepší by bylo použít „pomohly udržet“ bez „si“. Dále: i když právě tito Řekové bydleli v Československu - Tento segment je nadbytečný a opakuje již uvedenou informaci. Co tedy třeba napsat: Řekové však na území Československa vytvořili mnoho organizací, které jim pomohly udržet řeckou kulturu. Autorky jste samozřejmě vy, toto je doporučení.
Nemáte jednotné citace! Místo
BOTU, ANTULA. “ŘECKÁ ETNICKÁ SKUPINA V ČESKOSLOVENSKU.” Český Lid, vol. 69, no. 1, 1982, pp. 47–50. JSTOR, http://www.jstor.org/stable/42701318. Accessed 27 Mar. 2024.
spíše:
BOTU, Antula. Řecká etnická skupina v Československu. Český lid, 1982, 47-50.
Vždyť tu citaci podle ISO 690 si můžete udělat v https://scholar.google.com/ (musíte pak do WIKI jen doplnit kurzívu).

Tady to vidím ještě jako běh na docela dlouhou trať.
Raději napíšu hned na začátek připomínky k formální stránce: je mimořádně nešikovné, když hned na začátku, třeba v nadpisu, máte hrubky. To je například na tom blogu Život Turků na Řeckém území. Totéž i ve vaší práci: Jakým problémům čelí Turecká menšina.
Je velká škoda, že jste si nepřečetli doporuceni_k_psani_textu. Na wiki vůbec nemáte úvod, ale výkřiky prezentované jako výzkumné otázky. Na ty výzkumné otázky má navazovat literární rešerše, to musí jít ruku v ruce, ale vy to máte úplně svévolné: ve výzkumných otázkách deklarujete, že se zabýváte vzděláváním, ale v literární rešerši je pak o tomto tématu 00 (nula nula). Píšete: …byla z metodologického hlediska použita zejména analýza dokumentů… Kde máte ty analýzy? Jakým způsobem jste to analyzovali?
V kap. Metodologie vůbec nemáte adekvaci metod a další věci, které tato kapitola má obsahovat.
Praktická část (která chybí) by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků, vždyť jsme si ukazovali, kde všude je můžete sehnat - začít můžete třeba přes https://scholar.google.com
V kapitole Závěr přinášíte dost banální zjištění, přitom by snad šlo něco neočekávaného vypíchnout. Tato kapitola nedává odpovědi na výzkumné otázky.
Vůbec nepoužíváte citace, tím ani nemáte seznam literatury.
Některá témata v blogu jsou zpracována velmi povrchně.

Škoda, že jste si i přes mé mnohokrát opakované výzvy nepřečetly doporuceni_k_psani_textu. Ušetřilo by to práci Vám i mně. Dočetly byste se, k čemu slouží literární rešerše, a co tam nepatří. Jeden příklad za všechny: Historická kniha psaná českými a bulharskými historiky pod vedením prof. Jana Rychlíka “Mezi Terstem a Istanbulem” 2) pojednává o dramatických dějinách Balkánských národů od 1. světové války po současnost. - nikde ve vašich výzkumných otázkách není k nalezení, že budete zkoumat dramatické dějiny balkánských (to je opravdu s malým b) národů od 1. světové války po současnost. Také nezapomínejte na hierarchii zdrojů - nejprve odborné články, monografie… a až jako doplněk popularizační články jako třeba publikace cestovní kanceláře Mundo.
V kap. Metodologie vůbec nemáte adekvaci metod (výhody, nevýhody, co se dařilo, co se nedařilo…)
Jak máte napsané Teoretická část, tak je třeba si uvědomit, jaké teorie v této části diskutujete - opět viz doporuceni_k_psani_textu. Co je teoretického na historii? Nebo na tom, že rodina má v turecké kultuře velký význam? Jaké teorie význam rodiny vysvětlují? Podobně i dále, co píšete o jazyku, kuchyni - co je na tom teoretického, jaké teorie to zmiňují?
Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků, vždyť jsme si ukazovali, kde všude je můžete sehnat - začít můžete třeba přes https://scholar.google.com Tuto část máte dobře rozjetou, ale je to zatím opravdu jen rozjezd.
Závěr nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci. Ano, rozdělení podle výzkumných otázek musí být i v závěru, ale jak říkám, ne tak ostře přímo pomocí otázek z otazníkem. Napíšu to na rovinu: zjištění v závěru působí velmi banálně, to nejsou věci, které by čtenář nepředpokládal, to jste mohly víceméně napsat i bez respondentů. Právě ty respondenty musíte v práci maximálně vytěžit! Uvedu příklad s jazykem. Turečtina i bulharština jsou lingvisticky velmi odlišné jazyky, ale Turci a Bulhaři žili dlouho vedle sebe. Jak se tyto jazyky ovlivnily? Jaká turecká slova se používají v bulharštině (a naopak)? Jak poznají Turci v Turecku, že se jedná o bulharské Turky? mají jiný akcent? Používají jiná slova? Totéž můžete aplikovat i na jídlo. Existuje něco, co se prezentuje jako turecká kuchyně a jako bulharská kuchyně? Co je typické na styku obou kultur? Co od sebe navzájem přebírají? Podobně i v dalších prvcích kultury.
Formální stránka: dávejte pozor na psaní velkých a malých písmen, např. v Turecké kultuře…
Vaše virtuální výstava mně překvapila (myslím to v tom dobrém slova smyslu), nicméně i tam je třeba opravit chyby (např. Rodina má v Turecké kultuře…). To je maličkost, to je formální stránka. Ale u popisků není vždy jasné, čeho se to týká. Příkladem může být pěkně zpracovaná svatba, ale není tam jasné, zda se to týká Turků v Turecku nebo v Bulharsku (Tradicí na tureckých svatbách bývají ceremoniály s henou pro nevěstu…), a nejsou tam téměř vůbec ty přechodné formy, co přebírají Turci v Bulharsku od Bulharů.
Ty grafy s anglickým popiskem na české výstavě působí zvláštně, a ještě zvláštněji působí to, že ty grafy jsou tam někdy nafrkané bez důkladného rozmyslu, zda se tam opravdu hodí.
Líbila se mi místnost s kuchyní, ale i tady mám podobnou výhradu, protože není jasné, zda se to týká Turků v Turecku nebo v Bulharsku nebo obojích (Nejvíce je tvořena jídlem jako je kebab, baklava, börek a různé druhy meze…), a nejsou tam téměř vůbec ty přechodné formy, co přebírají Turci v Bulharsku od Bulharů, nebo třeba i Bulhaři od Turků.

Interview máte pěkné, docela se to povedlo i s tou umělou inteligencí, i když by tam bylo něco na zlepšení. Co jsem ale nepochopil, když jste skupina, která obsahuje rodilou mluvčí, proč ten český text před tím vlastním interview přednáší pan Maksimov, který rodilý mluvčí není. I když je jeho projev mimořádně zdařilý, zapojte ještě na předabování této části slečnu Bjačkovou, protože to bude přirozenější (ona v úvodní části, pan Maximov pak v té části, kde se dotazuje).
Kap. Metodologie neobsahuje adekvaci metod.
Text na WIKI vyžaduje ještě pořádnou korekturu, protože je tam dost chyb (opět myslím, že by to měla být zcela přirozeně práce pro slečnu Bjačkovou jakou rodilou mluvčí).
Vzhledem k tomu, že váš doplňkový výstup na https://youtu.be/4lKlupwh2_8 se týká pouze jednoho respondenta, bude nutné informace získané i od ostatních respondentů napsat na WIKI do kapitoly Praktická část. Tu strukturujte podle výzkumných otázek a podotázek a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
V závěru dávejte pozor na to, co jste naslibovali na začátku. Píšete Cílem práce bylo podrobně popsat Tatary…, ale v úvodu píšete Cílem tohoto článku je prozkoumat sebeurčení Tatarů na základě výsledků rozhovorů s respondenty…
Na své hlavní cíle musíte myslet v každé části od literární rešerše přes metodologii a praktickou část až k tomu závěru. Vy to máte docela svévolné.

Váš interaktivní dokument hodnotím jako výrazně nadprůměrně zdařilý (a nejsem sám, komu se to líbilo). Můžete to dát na wiki, aby to tam bylo stabilně, ne jen přes Heyzine? Aby to po čase nezmizelo, a já bych to rád ukazoval
Jinak na WIKI jen upravte literární rešerši, kterou máte v podstatě správně, ale zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že článek ten a ten pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku. Také nezapomeňte, že to není referát na knihu - např. Text obsahuje čtyři kapitoly, které se zaměřují na studium situace čtyř různých komunit v České republice: Slováků, Ukrajinců, Vietnamců a Romů. Cílem je mapovat komunitní život, aktivity, sdružování v organizacích a zájmových spolcích uvnitř těchto skupin. Každá kapitola vychází z analýzy dostupných výsledků kvalitativních a kvantitativních výzkumů, odborných studií, obsahu menšinového tisku a kvalitativního výzkumu strategií menšinových organizací.
Proč považujete práci Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťováním za závěrečnou?

Ten váš úvod nikoho nenamlsá, je strašně strohý. Proč nečtete Doporučení: http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu ? Tam máte napsáno, jak může úvod vypadat, třeba něco na tento způsob, ale udělejte si to po svém, vy jste autoři: Etnická a kulturní rozmanitost je jedním z nejvýraznějších rysů makedonské společnosti, a to především díky dlouhé historii soužití různých národnostních skupin. Jednou z nejvýznamnějších menšin, která po staletí formovala kulturní krajinu této země, jsou Turci. Přestože jsou v Makedonii početně menšinou, jejich vliv na kulturu, jazyk a tradice je nepopiratelný. Tato práce se zaměřuje na zkoumání, jakým způsobem Turci v Makedonii zachovávají svou kulturní identitu a jak se jejich zvyky a tradice liší od těch, které praktikují ostatní etnické skupiny v zemi. Prostřednictvím detailní analýzy tradičních zvyků, jazykových odlišností, náboženských praktik a dalších aspektů každodenního života se pokusíme porozumět tomu, jak turecká komunita v Makedonii zůstává věrná svým kořenům, zatímco se zároveň přizpůsobuje prostředí, které je ovlivněno mnoha různými kulturami. Tento výzkum nejenže odhaluje specifika turecké komunity v Makedonii, ale také přináší vhled do širší otázky, jak se menšinové skupiny adaptují a integrují v multikulturních společnostech, aniž by ztratily svou vlastní identitu.
Kap. Literární rešerše spíše chválím, protože nejprve zmiňujete téma, pak toho, kdo se tím zabýval, ale ne vše je zpracováno se stejnou pečlivostí: Tureckou menšinu také popisuje Frances Trix. Ve svém článku Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs vyobrazuje tureckou, romskou a srbskou menšinu ve vztahu k ostatním skupinám žijícím v Makedonii, protože každou etnickou skupinu je dle jeho názoru důležité vnímat v kontextu k ostatní společnosti v zemi. Vztah mezi skupinami a všechny tyto skupiny byly ovlivněny Ohridskou rámcovou dohodou a také následnými změnami v ústavě. Jako čtenář tápu, protože jsem se vůbec nedozvěděl, jak vypadá to vyobrazení turecké, romské a srbské menšiny ve vztahu k ostatním skupinám žijícím v Makedonii. Dozvěděl jsem se, že …tyto skupiny byly ovlivněny Ohridskou rámcovou dohodou a také následnými změnami v ústavě., ale co ta rámcová slouva přinesla, co přinesly (a jaké byly) ty změny v ústavě? Nebo píšete: Publikace Republic of Macedonia – A Timeless Migration Mosaic od Biljany Apostolovské Toshevské, Mirjanky Madjevikj, Marije Ljakoské, Svemira Gorina, Ivana Radevského a Olgice Dimitrovské detailně analyzuje mezinárodní migraci v Makedonii. Ve výzkumných otázkách ale migraci nemáte! To je chyba.
Kap. Metodologie docela dobré, ale chybí adekvace metod.
Nebojte se i v tom závěru nechat promluvit respondenty a konfrontovat to s tím, co se uvádí v literatuře. Vy přece po provedeném výzkumu musíte přinášet něco nového. Pokud napíšete například Stravovací návyky turecké menšiny v Makedonii představují významný prvek jejich kulturní identity. Turecké pokrmy, specifické kulinářské postupy nejen obohacují místní gastronomii, ale také posilují komunitní soudržnost a udržují tradice. Tyto kulinářské praktiky jsou nedílnou součástí každodenního života turecké komunity a hrají klíčovou roli v zachování jejich kulturního dědictví, zároveň se také prolínají do makedonské gastronomie a stávají se součástí života veškerého makedonského obyvatelstva., tak to působí velmi banálně a vlastně bych mohl podobný závěr napsat pro Rusy v Kyrgyzstánu, Kyrgyzy v Číně, Čechy v Rumunsku - vlastně je to univerzální popis jakékoli menšiny kdekoli na světě. Musíte tam všude poukázat na výrazná specifika.
Kap. Seznam použitých zdrojů není podle normy.

Úvod máte pěkný, nicméně je zbytečné výzkumné otázky zmiňovat dvakrát: jednou v tom úvodu a pak znovu v samostatné kapitole. Tomu se říká redundance.
Kap. Literární rešerše i kap. Metodologie je OK.
V teoretické části není Teorii migraci, ale Teorie migrace. Všechny nadpisy v této kapitole si zkontrolujte, jsou tam překlepy nebo špatně velká a malá písmena.
Jako jedni z mála jste zařadili do své práce teoretickou část, a máte ji správně. Za to vás chválím, nicméně v mnoha ohledech ty teorie aplikujete trochu povrchně, a třeba příchod Turků do Velké Británie, o kterém píšete v té mapové části (důsledek pučů v Turecku), v teoretické části nijak nediskutujete. Bylo by velmi zajímavé ukázat, z jakých různých důvodů Turci do Evropy odcházeli, a proč si k tomu volili právě ty země, o kterých píšete.
V kap. Praktická část píšete, že Turecká migrace do západní Evropy začala v polovině 20. století, ale v mapové části máte u Rakouska napsáno, že to bylo už mnohem dříve. Proč to nezmiňujete i v praktické části?
Když píšete o období těsně po druhé světové válce, tak nepoužívejte pojem bývalá Jugoslávie, protože to byla v té době aktuální Jugoslávie.
Jak máte ten odstavec V Německu byl migrační proces oficiálně zahájen podpisem dohody…, tak zase vynecháváte Velkou Británii.
Nevím, nakolik jste používali AI – pokud ano, tak je to dobře, ale musíte mít na mysli, že se to po AI musí rozvíjet a opravovat. Jinak zůstanete na povrchu problému, což mám pocit, že se stalo v celé praktické části. Tam musí vyniknout vaši respondenti, což se tedy nepovedlo. Na respondentech musí být postavena celá práce, ale vy je máte zcela v pozadí. Na některých místech píšete Citace:, ale co to má vlastně znamenat? Výpověď respondenta se fakticky objevuje v praktické části jen jednou. Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků: vy je tam necitujete ani jednou.
Ta statistika v praktické části vyžaduje mnohem hlubší diskusi, abyste ukázali, jak jsou na tom Turci s občanstvím, kdy jsou považováni za Turky a kdy už třeba ne… Navíc vám chybí citace, odkud ty počty jsou, předpokládám, že z Wikipedie, ale v tom případě je třeba dohledat původní zdroj.
Také mi tam chybí diskuse o tom, nakolik je turecká komunita rozrůzněná etnicky, politicky, sociálně, jazykově… (jsou Turci, kteří se sami jako Turci ani moc neprojevují, na druhou stranu jsou třeba v Německu v některých velkých městech celé čtvrtě, kde žijí převážně Turci a tito Turci třeba ani vůbec neumí německy a vystačí si v Německu jenom s turečtinou).
Vaše interaktivní mapa vypadá na první pohled velmi pěkně, ale na ten bližší pohled až zas tak skvěle ne, protože vy s tou mapou zůstáváte na úrovni jednotlivých států. Pouze v Německu máte mapu rozšíření Turků v jednotlivých spolkových zemích, ale ta je převzatá (což by nemuselo vadit), ovšem vůbec není interaktivní. Takže interaktivní mapa neplní svůj účel, aby bylo jasné, na jakých místech se Turci koncentrují, a není ani jasné, zda se jedná o Turky podle státní příslušnosti, nebo podle národnosti. Mapa by byla určitě také zajímavější, kdyby bylo patrné, v jakém období bylo v Evropě (v jaké konkrétní zemi) kolik Turků. Tím způsobem, jak jste to udělali, tak by to vlastně šlo přepsat do článku, kde budou jako nadpisy jednotlivé státy a tam bude ta historie migrace. Ta historie migrace je samozřejmě důležitá i potřebná i zajímavá, ale od interaktivní mapy musím očekávat mnohem víc.

U dokumentárního filmu oceňuji jeho autentičnost, ale co se týká sdělení nového, tam je to trochu slabší. Co se týká práce na wiki, tak tam máte sice výzkumné otázky, ale s těmi v dalším textu příliš nepracujete a moc se jich nedržíte, kromě literární rešerše. Tato kapitola je celkem OK, ale aby to bylo na pochvalu, tak by bylo třeba všechny části literární rešerše zpracovat se stejnou pečlivostí. To se vám až zas tak nepodařilo, protože třeba ta část Článek s názvem Insiders/Outsiders: Basque Nationalism od autorky Marianne Heiberg nabízí náhled na historický vývoj nacionalismu baskického národa a skrze jeho analýzu se pokouší o jeho hlubší porozumění. čtenáři absolutně nic nového nepřinese, protože ten náhled ani výsledky analýzy čtenáři nepředkládáte. To tedy určitě doplňte.
V kap. Metodologie chybí adekvace metod.
Jak máte kap. Doplňující informace k dokumentárnímu filmu, tak tam vůbec nemáte ty tři prvky, které každá praktická část musí mít (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků: vy je tam necitujete ani jednou.
Závěr rozhodně není zlatým hřebem vaší práce, protože nedáváte odpovědi na všechny výzkumné otázky. Tam, kde je dáváte, tam to je někdy až příliš banální a nepřekvapivé.

Zase jste nečetly Doporučení: http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu. Teoretická část musí obsahovat teorie. Co je za teorii, že se „v České republice se k řecké národnosti hlásí 4077 obyvatel“?
Dávejte pozor, na to, co jsem vám psal uý minule: Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Právě i praktická část volá po používání odborných článků, vždyť jsme si ukazovali, kde všude je můžete sehnat - začít můžete třeba přes https://scholar.google.com - např. v kap. Současná situace řecké menšiny nemáte ani jednu citaci z literatury…
Konečně jsem se prokousal přes cizí účet k vaší sociální síti a za to máte pochvalu!

Je třeba mnohem větší pečlivosti! Hned v úvodu máte hrubku: Dle odhadů žije na Řeckém území… Na konci věty se píše tečka: …problémům čelí turecká menšina v Řecku v oblasti vzdělávání, národnostní identity a náboženství
Slohové chyby: Díky historickým událostem jsou vztahy mezi Řeky a Turky obecně považovány za chladné. Díky, nebo kvůli? Kvůli!
Spousta slohových neobratností, namátkou: Tureckým etnikům v Thrákii byly nezákonně vyvlastňovány pozemky… Spojení 'Tureckým etnikům' je nejasné a může působit matoucím dojmem, protože 'etnikum' je obvykle označení pro celou skupinu lidí, nikoli pro jednotlivé osoby. Správnější by tedy bylo například 'příslušníkům tureckého etnika' nebo jednoduše 'Turkům'. Chyby v souladu podmětu s přísudkem, namátkou: Oba národy jsou náležitě hrdí na své varianty podobného jídla a oba jsou přesvědčeni, že je to právě jejich země, kde pokrm vznikl. Tato věta obsahuje dvě chyby v souladu podmětu s přísudkem: „Oba národy jsou náležitě hrdí…“ – správně by mělo být „hrdé“, protože podmětem je „národy“, což je podstatné jméno rodu středního v množném čísle. Dále: „…oba jsou přesvědčeni…“ – správně by mělo být „přesvědčeny“, protože opět odkazuje na „národy“, což je střední rod.
Pokud píšete práci v češtině, pak je třeba mít text česky. Pokud poukazujete na některé cizojazyčné publikace přímo v textu, tak se sluší jejich názvy přeložit do češtiny.
Minule jsem vám psal, že je velká škoda, že jste si nepřečetli doporuceni_k_psani_textu. Nejsem si vůbec jistý, že jste to nastudovali. Spíše jsem si jistý, že jste to zase nečetli, ale to jsem pak úplně pro blázny. Kap. Literární rešerše neplní svoji funkci: nemá to být referát na knihy, ani to nemá být napsaný soupis knih. Musí tam být také jasně sděleno, co autor vyzkoumal. Pokud napíšete: Hlavní problémy, které kniha popisuje jsou vzdělávání, diskriminace a občanská práva., tak se o vzdělávání, diskriminaci a občanských právech nedozvím vůbec nic! Navíc to píšete úplně obráceně: Máte-li výzkumnou otázku Jakým problémům čelí turecká menšina v Řecku v oblasti vzdělávání, národnostní identity a náboženství?, pak musíte začít tím tématem: Problémům, kterým čelí turecká menšina v Řecku v oblasti náboženství se zabývá autor XX ve svém díle xx.“ Autor dospěl k závěru, že…
Třeba ty problémy s náboženstvím (a nejen ty) vůbec v literární rešerši neřešíte, kromě dvou zmínek, kde je slovo náboženství, ale jako čtenář se o tom nic nedozvím.
V kap. Metodologie píšete: Pro určení finálního stanoviska z literatury byly využity informace, které se v literárních zdrojích nejčastěji opakovaly a byly potvrzeny odborníky. V tom případě určitě do této kapitoly zahrňte tabulku využitých informací v jednom sloupečku a počtem opakování v druhém sloupečku. Do třetího sloupečku můžete dát to potvrzení odborníky
Váš výběr oblastí pro výzkum – gastronomie, folklóru a architektury – je zajímavý, ale je nezbytné ho důkladněji odůvodnit. Proč jste si zvolili právě tyto aspekty kultury? Jakým způsobem přispívají k celkovému pochopení zkoumaného tématu? Bez tohoto odůvodnění může váš výběr působit nahodile. Stejně tak byste mohli například zvolit výzkum oblíbenosti různých druhů nábytku v domácnostech nebo sběratelství magnetů na lednici, případně srovnání vzorů na toaletním papíru – to by ale postrádalo smysluplnou spojitost s vaším hlavním cílem. Je tedy důležité, aby váš výběr byl jasně zdůvodněn a pevně zakotven v celkovém kontextu práce.
Praktická část je teď výrazně lepší, přesto se té triády (literatura, respondenti, vaše shrnutí a analýza) ne všude striktně držíte. Třeba taková kap. Folklór, kterou explicitně zmiňujete v cílech práce… To je vyloženě slabota. Váš text v této kapitole obsahuje opět hrubé chyby, například „národní Turecký tanec“ by mělo být psáno jako „národní turecký tanec“, protože jde o běžné označení, nikoliv o vlastní jméno. Co se týče obsahu, respondenti zde zcela mlčí, a já jako čtenář se o prolínání řeckých a tureckých prvků nedozvím nic, což je velká škoda. Kapitola by měla více reflektovat praktické zkušenosti a názory lidí, kteří jsou nositeli této kulturní tradice. Navíc, folklór je mnohem bohatší a košatější než jen několik zmínek o tanci Halay (zase ta velká písmena!) a nástrojích. Zahrnuje široké spektrum kulturních projevů, jako jsou lidové příběhy, řemesla, kroje, obřady a slavnosti. Bylo by vhodné tento aspekt rozpracovat a ukázat, jak se tyto prvky prolínají mezi řeckou a tureckou komunitou v oblasti Thrákie. Doporučuji tedy nejen tuto kapitolu stylisticky upravit (kap. Architektura je o trochu lepší, ovšem na výstavu má daleko), ale především ji významně rozšířit o zmíněné aspekty a zapojit do ní i pohledy respondentů, aby byla více prakticky orientovaná a odpovídala stanoveným cílům práce.
V kap. Závěr ani nezmiňujete všechny výzkumné otázky nebo cíle, které deklarujete na začátku (třeba ten folklór, náboženství…).
Citace časopisů nejsou jako citace webových stránek. Takže místo
HÖFROVÁ, Alena, Kristina BREDÁROVÁ a Vendula KADLECOVÁ. Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti. Kulturní studia [online]. 2016. Dostupné z: https://kulturnistudia.cz/2016-2/2016-2-turci.pdf. [cit. 2024-03-31].
by to mělo být spíše nějak takto:
HÖFROVÁ, Alena; BREDÁROVÁ, Kristina; KADLECOVÁ, Vendula. Život turecké minority v Řecku z pohledu každodennosti. Kulturní studia, 2016, 4.2: 24-39.

Pěkné.

Minule jsem psal, že jste nic neudělaly pro to, abyste ukázaly v čem je nějaká publikace zastaralá (a navázaly na to publikací, která je prudce aktuální). To tam stále chybí. Když už pak budete v těch úpravách, doveďte literární rešerši ještě k větší dokonalosti: Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že článek ten a ten pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku.
Jak to budete mít, napište mi email a já vám to zapíšu do systému.

Ještě že jsem vám to napsal přímo do textu, a navíc červeně, jak tu literární rešerši máte psát, že máte číst doporučení, a stejně to tam není. Nestačí pouze uvést, o čem daná studie pojednává; je také nezbytné zahrnout konkrétní závěry nebo výsledky, ke kterým autor dospěl, a které jsou relevantní pro vaši výzkumnou otázku. Například, místo toho, abyste napsali: Poznatky ze zkoumání tureckých dialektů mluvených v Bulharsku se zaměřením na to, jak byly ovlivněny bulharským jazykem, nabízí studie „On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords“ od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Věnuje se začlenění bulharských „výpůjček“ do těchto tureckých dialektů a analyzuje jazykové a kulturní interakce mezi tureckou a bulharskou komunitou. Studie zdůrazňuje míru přejímání a přizpůsobování bulharských slov v tureckých dialektech v regionu. by bylo lepší napsat: Jedním z klíčových aspektů zkoumání jazykové a kulturní integrace bulharských Turků je analýza vlivu bulharského jazyka na turecké dialekty, které jsou v Bulharsku používány. Tímto tématem se podrobně zabývá studie 'On the Turkish Dialects in Bulgaria and their Bulgarian Loanwords' od Hayriye Süleymanoğlu Yenisoy. Autorka zjistila, že až 15 % slovní zásoby v tureckých dialektech používaných v Bulharsku pochází z bulharštiny, přičemž nejčastěji se jedná o termíny související s rodinným životem a tradiční řemeslnou výrobou. Její výzkum také odhalil, že tyto výpůjčky nejsou pouze povrchní adaptací, ale byly hluboce integrovány do tureckých dialektů, což odráží dlouhodobou a intenzivní kulturní výměnu mezi tureckou a bulharskou komunitou. (Já jsem si to vymyslel, protože jsem tu publikaci nečetl, je to jen jako příklad). V této formě je zřejmé, co studie konkrétně zjistila a jak to souvisí s vaším výzkumem. Zkuste se tedy zaměřit na to, abyste v každé části literární rešerše zdůraznili konkrétní výsledky, které jsou důležité pro vaši práci, a ne pouze obecný popis obsahu publikace.
V kap. Praktická část – Historie něco až příliš zjednodušujete a někde to patřičně nerozvíjíte. Například: Po pádu komunismu (1989) byla práva turecké menšiny obnovena, včetně volného praktikování jazyka a náboženství. Turečtí Bulhaři se postupně integrovali do společnosti a začali se účastnit politického života, kde zastupují své zájmy. Je to skutečně tak, že se Turci mohou účastnit politického života, nebo je v Bulharsku zákaz zakládat politické strany na základě etnicity?
Navíc tam máte spoustu nesmyslů. Výrok, že Bulharsko bylo od starověku převážně slovanským a turkickým státem, není přesný. Ve starověku nebylo Bulharsko ani slovanským, ani turkickým státem. Slované se na Balkán přistěhovali až v 6. a 7. století n. l., tedy během raného středověku. První bulharský stát vznikl až v roce 681 n. l. po sjednocení slovanských kmenů a turkických Bulharů pod vedením chána Asparucha. Před příchodem Slovanů bylo území dnešního Bulharska obýváno různými thráckými kmeny, které měly indoevropský původ, a později se stalo součástí Římské říše.
Tvrzení, že „v období středověku bylo zakládáno několik bulharských států od Volhy po Itálii,“ je také nepřesné. První bulharská říše se rozkládala na Balkáně, především v dnešním Bulharsku a částech dnešního Rumunska, Srbska a Makedonie. Existoval také stát Volžské Bulharsko, který se nacházel na území dnešního Ruska, ale nebyl přímo propojený s balkánským Bulharskem.
Tvrzení, že koncem 14. století dobyli Osmané Bulharsko a učinili z něj jádro římské provincie, je věcně nesprávné. Po dobytí Bulharska Osmané začlenili toto území do své říše, která nebyla římskou provincií, ale součástí Osmanské říše. Pojem „římská provincie“ v tomto kontextu nedává smysl. Osmané z Bulharska udělali část své říše, přičemž na balkánském území zřídili administrativní jednotky zvané „sandžaky / sanjaky“ a „vilájety.“
Když mluvíte o „éře,“ je třeba si uvědomit, že se jedná o delší časový úsek, nikoli o konkrétní datum. Například „Komunistická éra“ označuje celé období, kdy bylo Bulharsko pod komunistickou vládou, tedy od roku 1944 až do pádu režimu v roce 1989. Nelze tedy napsat „Komunistická éra (1944),“ protože rok 1944 je jen začátkem této éry, ne celým obdobím. Je důležité tento rozdíl pochopit a v textu používat pojmy přesně.
Je nešikovné, když od kapitoly Historie rovnou skočíte na kap. Rodina. Takové skoky musíte vysvětlit, aby se čtenář nepolekal, třeba Historické události a politické změny měly přímý dopad nejen na veřejný a politický život bulharských Turků, ale i na jejich soukromý život, zejména v oblasti rodinných vztahů. To ale můžete napsat ještě mnohem lépe, předpokládám, že něco vymyslíte.
Kap. Náboženství a vzdělávání je šokující ve špatném smyslu slova. V předchozí kapitole popisujete komunistickou éru jako období intenzivní asimilace a útlaku turecké menšiny, kdy byla turecká jména zakázána, turecký jazyk potlačen a turecké instituce zavírány. To jasně ukazuje na negativní dopady komunistického režimu na tuto menšinu. Na druhé straně však ve svém textu tvrdíte, že „Komunistický převrat (1944) přinesl konec násilné kampaně proti muslimům, a ti mohli opět užívat svá jména a svobodně vyznávat své náboženství. Bulharský stát podporoval rozvoj etnické identity Turků, což vedlo ke značnému zlepšení jejich školství.“ Tyto dvě části textu si vzájemně odporují. Je důležité, abyste si ujasnili, jaké bylo skutečné postavení turecké menšiny za komunistické éry, a podle toho text konzistentně upravili. Buď byl komunistický režim pro Turky pozitivní v tom smyslu, že jim umožňoval užívat svá jména a podporoval jejich kulturní identitu, nebo byl represivní a snažil se je asimilovat a potlačovat jejich kulturu. Zvážení a vyjasnění této otázky je klíčové pro vytvoření logického a koherentního textu.
Praktická část vaší práce má několik oblastí, které je třeba zhodnotit z hlediska zapojení respondentů, konfrontace s údaji v literatuře a vlastního shrnutí. Zapojení respondentů: Z textu je patrné, že respondentům byly kladeny dotazy týkající se jejich vnímání identity, důvodů přestěhování do Bulharska a používání jazyka. Nicméně, i když jsou výsledky dotazníků zmíněny, nejsou dostatečně využity jako hlavní zdroj pro analýzu. Praktická část by měla více stavět na konkrétních výpovědích respondentů, aby lépe ilustrovala jejich pohledy a zkušenosti. Například, místo obecného tvrzení, že „většina vnímá sebe jako Turky,“ by bylo vhodnější použít přímé citace respondentů nebo podrobněji analyzovat, co pro ně znamená „vnímat se jako Turek“ v kontextu bulharské společnosti. Konfrontace s údaji v literatuře: V textu chybí jasná a systematická konfrontace výpovědí respondentů s existující literaturou. I když je zmíněna historická a kulturní kontextualizace, není zcela jasné, jak výsledky získané od respondentů odpovídají nebo se liší od toho, co je uváděno v odborné literatuře. Bylo by užitečné propojit konkrétní zjištění z dotazníků s teoretickými a historickými údaji, aby bylo možné lépe pochopit, jak se v praxi projevují obecně platné závěry z literatury. Vlastní shrnutí: Vlastní shrnutí praktické části by mělo vycházet z detailní analýzy získaných dat a mělo by jasně vyzdvihnout, jaké nové poznatky tato práce přináší. V současné podobě se text spíše drží popisu a opakování známých faktů, než aby poskytoval hlubší analýzu na základě konkrétních zjištění. Například by bylo vhodné shrnout, jak se historie, rodinné vztahy, tradice a vzdělávání projevují v současné identitě bulharských Turků podle vašich respondentů. Celkově by práce mohla získat na hodnotě, pokud by více stavěla na vlastních zjištěních, podpořených konkrétními daty a výpověďmi respondentů, a pokud by tyto zjištění byla důkladně konfrontována s literaturou.
Závěr práce se snaží shrnout hlavní body z různých částí a odpovědět na výzkumné otázky, což je pozitivní. Například je zde zmíněn historický vliv osmanské nadvlády na identitu bulharských Turků, rozdíly v kuchyni a důležitost tradičních svátků. Závěr také částečně odpovídá na výzkumné otázky, zejména v oblastech jako je integrace Turků do bulharské společnosti, jejich vnímání vlastní identity a zachovávání kulturních tradic a jazyka. Nicméně v textu jsou určité nedostatky, které by mohly být zlepšeny. Především chybí přímá a jasná konfrontace s výzkumnými otázkami. Závěr by mohl být lépe strukturován tak, aby každá část přímo odpovídala na jednu z výzkumných otázek. To by umožnilo čtenáři lépe porozumět, jaké jsou konkrétní výsledky výzkumu. Například otázka „Jak se bulharští Turci integrovali do bulharské společnosti?“ by měla být zodpovězena samostatně a jasně, s odkazy na konkrétní zjištění. Dalším nedostatkem je překrývání a opakování některých informací. Například popisy rozdílů mezi kuchyněmi nebo svátky se v textu objevují opakovaně, aniž by přinášely nové poznatky. Místo toho by bylo užitečné zdůraznit hlavní závěry, které přímo souvisejí s výzkumnými otázkami, a omezit zbytečné detaily. Chybí také hlubší analýza a kritické zhodnocení. Závěr by mohl těžit z větší hloubky a kritického pohledu na zjištěné výsledky. Například je zmíněn vliv bulharštiny na turečtinu, ale není zde rozebráno, co to znamená pro identitu Turků v Bulharsku nebo jaký to má dopad na jejich integraci. Přidání více konkrétních údajů a příkladů z dotazníků by také závěru pomohlo, protože by posílilo argumentaci a podložilo závěry konkrétními fakty. Zbytečné detaily, jako popis specifických tureckých slov a jejich bulharských ekvivalentů, by měly být v závěru omezeny (to patří do praktické části). V závěru je třeba se zaměřit na širší souvislosti, například jak tento jazykový přenos ovlivňuje kulturní identitu nebo sociální dynamiku. Pro zlepšení závěru by tedy bylo vhodné jasně strukturovat odpovědi na výzkumné otázky, zaměřit se na klíčové poznatky, přidat více kritického zhodnocení a využít konkrétní data pro podložení závěrů. Celkově závěr pokrývá základní body, ale pro větší jasnost a efektivitu by mohl být lépe strukturován a doplněn o konkrétní a hlubší analýzu výsledků.

Apeluji na větší pečlivost formální stránky - například shoda větných členů (píšete Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovací prostředek., ale mělo by spíše být Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. Názvy knih by neměly být jen velkými písmeny (např. THE ROAD OF THE DEVELOPMENT OF THE TURKISH LITERATURE IN THE REPUBLIC OF MACEDONIA), protože se jedná o tzv. kapitálky, které se používají pouze ve výjimečných případech. V českém textu se názvy knih píší s velkým počátečním písmenem pouze u prvního slova a u vlastních jmen.
Po pročtení vašeho závěru musím bohužel konstatovat, že jste stále nevyřešili klíčové problémy, které jsem vám vytýkal už minule. Ačkoliv jste se pokusili zahrnout názory respondentů, stále zde chybí konkrétní citace a příklady, které by dodaly vašim závěrům potřebnou hloubku a originalitu.
Vaše závěry jsou na mnoha místech příliš obecné a stále působí jako univerzální popis, který by mohl platit pro jakoukoli menšinu kdekoliv na světě. Místo obecných tvrzení očekávám, že začleníte konkrétní výpovědi vašich respondentů, které by zdůraznily specifika turecké menšiny v Makedonii. Například místo formulace „respondenti vyznávají Islám, ale svým potomkům nechávají náboženskou svobodu“ by bylo vhodné uvést konkrétní příběh nebo citaci, která tuto skutečnost ilustruje. To by vašemu textu dodalo potřebnou autenticitu.
Navíc jste v závěru zcela opomněli dostatečně konfrontovat vaše zjištění s literaturou. Místo toho, abyste přinesli nové poznatky a zasadili je do kontextu existujícího výzkumu, zůstává váš text na povrchu a nepropojuje výsledky výzkumu s relevantními studiemi nebo teoriemi. Je zásadní, abyste vaše závěry podložili existující literaturou a ukázali, jak vaše zjištění doplňují, rozšiřují nebo případně vyvracejí dosavadní poznatky. To zahrnuje nejen přímé srovnání, ale také analýzu toho, jak vaše výsledky zapadají do širšího kontextu. Přece i z tohoto důvodu jste psali literární rešerši!
Seznam použitých zdrojů stále není podle normy, např. zcela chybí kurzíva (tu máte pouze v průběžných citacích).
Příklad nesprávné citace: MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority. Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]
Spíše by to mělo vypadat nějak takto:
MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the “Smaller” Minority. Journal of Muslim Minority Affairs, 2007, 27.1: 5-24.

Je to mnohem lepší, ale zapracujte ještě na kap. Závěr práce, která by měla být skutečným zlatým hřebem, který nejen shrnuje klíčové body, ale také přináší nové, překvapivé pohledy a hluboké porozumění problematice, kterou práce řešila. Současný závěr však zůstává povrchní a neplní tento účel dostatečně. Ačkoli se snaží odpovědět na hlavní výzkumnou otázku týkající se integrace Turků v západní Evropě, formulace jsou příliš obecné a nevystihují provázanost zkoumaných problémů. Podotázky – historický vývoj turecké migrace, kulturní tradice a politická participace – jsou sice v závěru zmíněny, avšak jejich rozpracování zůstává na povrchu a postrádá hlubší analytický vhled.
Závěr by měl podtrhnout význam zjištění a nabídnout čtenáři něco navíc – například odhalit nečekané souvislosti, které byly během výzkumu objeveny, nebo přinést kritickou reflexi, která práci posouvá na vyšší úroveň. Například by mohl být uveden konkrétní příklad z praxe, který by demonstroval, jak komplexní je proces integrace Turků v evropské společnosti, a jak mohou různé historické, kulturní a politické faktory ovlivnit jejich životní zkušenosti různými způsoby.
Závěr by se měl také více zaměřit na to, co výzkum přináší nového a jak může přispět k lepšímu pochopení nebo dokonce změně přístupu k integračním politikám v Evropě. Měl by čtenáři nabídnout nejen shrnutí již řečeného, ale i nové otázky a směry, kterými by se budoucí výzkum mohl ubírat.
Aby závěr skutečně naplnil svůj potenciál jako zlatý hřeb práce, je nezbytné jej přepracovat tak, aby nejen odpovídal na stanovené otázky, ale činil tak s větší hloubkou a originalitou. Měl by reflektovat nejen zjištění, ale i jejich širší důsledky a nabídnout čtenáři něco, co jej opravdu zaujme a donutí se nad tématem zamyslet. Bez těchto úprav zůstává závěr pouze formálním shrnutím, které nedokáže plně vyzdvihnout hodnotu a přínos provedeného výzkumu.
Jak můžete v interaktivní mapě napsat Pro přesné číslo týkající se počtu Turků žijících v Rakousku by bylo ideální zkontrolovat nejnovější statistická data.? Když je to ideální, proč jste to neudělali? To je chyba!
Pak ještě připomínka k Francii: Tvrzení, že „francouzské velvyslanectví v Turecku bylo první stálou diplomatickou misí na světě,“ vyžaduje pečlivou revizi a podrobné ověření. Historické záznamy ukazují, že zatímco francouzské velvyslanectví v Osmanské říši bylo jedním z prvních trvalých diplomatických zastoupení, není správné jej označovat za úplně první na světě. Diplomacie se jako instituce vyvíjela po staletí, a existovaly již dříve různé formy stálých diplomatických misí, například v italských městských státech v 15. století. Tvrzení tohoto typu musí být podloženo důkladnými a přesnými historickými prameny. Bez řádného citování spolehlivých zdrojů se takové prohlášení stává nejen nepřesným, ale může také podkopat celkovou důvěryhodnost textu.
Podobně i tvrzení, že „právě v Istanbulu byl vynalezen diplomatický život, jak jej známe dnes,“ je zjednodušující a vyžaduje hlubší historickou analýzu. Istanbul sehrál důležitou roli v dějinách diplomacie, ale moderní diplomatické praktiky se vyvíjely na mnoha různých místech a v různých obdobích, zejména v Evropě během renesance a následně. Aby bylo toto tvrzení věrohodné, musí být podloženo konkrétními historickými důkazy a citacemi, které jasně prokáží, jakým způsobem Istanbul přispěl k formování moderní diplomacie. Bez adekvátního citování by mohlo dojít k matení čtenářů a zkreslování historických faktů.
Všechna tvrzení v celém textu (nejen v interaktivní mapě), zejména ta, která se týkají historických událostí nebo významných milníků, musí být pečlivě citována s odkazem na důvěryhodné a odborné zdroje. Řádné citování nejen zvyšuje přesnost a spolehlivost textu, ale také zajišťuje, že čtenář může snadno ověřit předkládané informace a lépe porozumět historickým souvislostem. Bez těchto citací hrozí, že text bude vnímán jako nepodložený nebo spekulativní.
Při citacích dávejte pozor na to, zda se jedná o knihu (kurzívou je název knihy), nebo o časopis (kurzívou je název časopisu). Tedy místo: FASSMANN, Heinz, ICDUYGU, Ahmet. Turks in Europe: Migration Flows, Migrant Stocks and Demographic Structure. [online]. European Review. 2013, s. 1-19 [cit. 18.08.2024]. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318
by to mělo spíše vypadat nějak takto:
FASSMANN, Heinz; İÇDUYGU, Ahmet. Turks in Europe: Migration flows, migrant stocks and demographic structure. European Review, 2013, 21.3: 349-361. DOI: https://doi.org/10.1017/S1062798713000318

Ke zlepšení bezesporu došlo, ale praktická část a závěr volá po vylepšení. V této formě text dostatečně nesplňuje požadavky na důkladnou vědeckou práci. Aby byla praktická část a závěr dostatečné, měly by být všechny výzkumné otázky systematicky analyzovány s ohledem na
a) citace respondentů,
b) konfrontaci s literaturou a
c) vlastní shrnutí a interpretaci.
Pokud některé otázky nejsou dostatečně pokryty všemi třemi složkami, měla by být práce revidována tak, aby byla zajištěna konzistentní a hluboká analýza napříč všemi částmi výzkumu. Pro dosažení vyšší kvality doporučuji doplnit text v těchto kapitolách o více literárních zdrojů a přímých citací u každé výzkumné otázky a zajistit, aby každá otázka byla zodpovězena s ohledem na všechny požadované aspekty. Úplně vám chybí kapitola Seznam literatury, kde budou abecedně seřazeny použité zdroje, a to podle citační normy.
Pak připomínka k dabingu slečny Bjačkové: Bohužel musím říci, že špatný zvuk může výrazně ovlivnit celkový dojem i z toho nejkvalitnějšího díla, a zde tomu nebylo jinak. I když se nedá říci, že by to byl zcela zmařený pokus, výsledek byl přesto značně problematický. V pozadí bylo slyšet množství rušivých zvuků, které odváděly pozornost od samotného dabingu. Zdá se, že nahrávka probíhala v neadekvátních podmínkách – v hlučném prostředí jako je hospoda nebo nádraží nebo něco podobného je to naprosto nevhodné. Věřím, že s lepší kontrolou zvukových podmínek by Váš dabing mohl vyznít mnohem lépe a doufám, že to opravíte a nahrávka bude po technické stránce důstojnější a na odpovídající úrovni studentů vysoké školy.

Pečlivost!!! Jak můžete na jednom místě udělat tolik hrubek?: …jelikož krátce po konci Francovi diktatury získalo autonomii. Nicméně samy Baskové…
Necitujte časopisy (i když jsou na internetu) jako webové stránky, ale jako časopisy podle normy. Tedy ne takto:
ANDROŠOVÁ, Pavla. Transformace baskického nacionalismu v průběhu 20. století [online]. Plzeň, 2016. AntropoWeb. ISSN: 1801–8807 Dostupné z: http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/article/viewFile/223/240 . [cit. 09-03-2024].
ale spíše nějak takto:
ANDRŠOVÁ, Pavla. Transformace baskického nacionalismu v průběhu 20. století. AntropoWebzin, 2016, 1-2: 13-20.
Jinak po obsahové stránce je Vaše práce velmi dobře strukturovaná a je zřejmé, že jste do ní vložili velké úsilí, zejména pokud jde o terénní výzkum. Oceňuji, že jste do textu zapracovali přímé citace respondentů, což dodává vaší práci na autenticitě a poskytuje cenný vhled do baskické kultury a identity. Je však škoda, že tato autenticita z textu nečiší tak silně, jak by mohla, což by šlo napravit několika úpravami.
Aby citace respondentů skutečně vynikly a byly středobodem vašeho výzkumu, je důležité je více propojit nejen s kontextem, který vysvětluje jejich význam, ale také s údaji z literatury. Každá citace by měla být nejen zasazena do souvislostí, ale také propojena s relevantními literárními zdroji, které podporují nebo naopak kontrastují s tím, co respondenti říkají. Tím se zajistí, že citace nebudou jen izolovanými fragmenty, ale skutečně ožijí a pomohou čtenáři porozumět hlubšímu smyslu vaší práce.
Například, pokud citujete respondenta, který hovoří o pocitu sounáležitosti s baskickou identitou, můžete tuto výpověď propojit s literaturou, která se zabývá subnacionálními identitami nebo historickým vývojem baskické kultury. Tím se posílí vazba mezi empirickými daty a literárními zdroji, což obohatí vaši analýzu a poskytne hlubší kontext.
Důležité je také zajistit, aby každá citace nejen odpovídala na jednu z vašich výzkumných otázek, ale aby byla také podpořena relevantními údaji z literatury. Pokud například citace reflektuje politické postoje Basků, je vhodné ji propojit s historickými nebo sociologickými studiemi, které se zabývají baskickým nacionalismem. Tento přístup umožní, aby hlas vašich respondentů byl slyšet nejen jako subjektivní výpověď, ale jako součást širšího diskurzu podpořeného akademickými zdroji.
V závěrečné části textu doporučuji rozšířit autorské zhodnocení tak, aby zahrnovalo nejen shrnutí hlavních zjištění z rozhovorů, ale také jejich propojení s literaturou. Tím posílíte argumentaci a ukážete, jak vaše výzkumná práce přispívá k lepšímu porozumění baskické kultury a jejího postavení ve Španělsku. Reflexe současného stavu by měla také zohlednit, jak se současné postoje Basků mění v kontextu širšího politického a kulturního klimatu, a jak to reflektuje údaje z literatury.
Tímto způsobem dodáte vaší práci hloubku a zajistíte, že hlas vašich respondentů nejen vynikne, ale bude také ukotven v širším kontextu a podložen důkazy.

Už při první kontrole jsem upozorňoval na chyby v literární rešerši, a pořád to není opravené. I když obsahuje citace různých studií, často chybí podrobnější informace o tom, co daní autoři ve svých výzkumech skutečně zjistili. Pro splnění požadavků by mělo být jasně uvedeno, jaké jsou hlavní závěry každé studie a jak odpovídají na konkrétní výzkumnou otázku. Například místo obecného popisu, že Turks of Macedonia: the travails of the 'smaller' minority student Yasar University Nazif Mandacı popisuje křehkou pozici turecké menšiny, by mělo být detailněji uvedeno, jak přesně autor popisuje tuto křehkou pozici. Jaké jsou konkrétní politické problémy, s nimiž se turecká menšina setkává, jaké reformy autor analyzuje, a jak ovlivnily tureckou komunitu? To stejné platí i pro ostatní zmíněné studie. Doporučuji doplnit více podrobností o zjištěních jednotlivých autorů a výzkumů, aby čtenář měl jasnou představu o tom, jaké konkrétní poznatky byly získány a jak se vztahují k výzkumné otázce. To napomůže zvýšení kvality rešerše a její relevance k danému tématu.
Nejde otevřít ten instagram.

Literární rešerše je sice mnohem lepší, ale pořád neplní svou základní funkci. Už jsem unaven z opakováni pořád toho samého: Při psaní literární rešerše je důležité nejen citovat zdroje, ale také jasně představit, co daný autor ve své práci zjistil a jak se to vztahuje k vaší výzkumné otázce. Nestačí pouze uvést téma, kterým se studie zabývá – čtenář se musí dozvědět konkrétní závěry a zjištění.
I v té povedenější části, jako je práce Evelin Verhás, chybí zásadní detail, konkrétně důsledky zásahů do jmenování muftí. Je klíčové, aby čtenář nejen věděl, že takové zásahy probíhají, ale také jaké konkrétní následky z toho pro komunitu vyplývají – např. zda to vede ke ztrátě důvěry v náboženské autority, politické napětí nebo marginalizaci náboženské komunity. A vy napíšete jenom V této souvislosti popisuje důsledky zásahů do jmenování muftí (muslimských duchovních vůdců).
Co se týče ostatních zdrojů, ty jsou zpracovány výrazně povrchněji. Například práce Pojem menšiny v tureckém kontextu by měla být podrobněji rozpracována s jasnými zjištěními autorů ohledně právního kontextu a konkrétních sociálních problémů. Studie zaměřená na každodenní život turecké menšiny je popsána pouze povrchně, aniž by se uvedlo, co přesně autorky zjistily.
Význam turecké kuchyně a její vliv na světovou gastronomii je vysvětlen ve studii Jídla šířící se z turecké kuchyně do světa. Studie zdůrazňuje, že turecká kuchyně není omezena na jednu rasu nebo úzkou geografickou oblast. Jaká konkrétní jídla nebo kuchyňské postupy se šíří do světa? Které kultury byly tureckou kuchyní ovlivněny a jak? Tato studie zůstává pouze na povrchu, aniž by poskytla konkrétní fakta, která by čtenáři pomohla porozumět vlivu turecké kuchyně. Není zde jasné ani přímé propojení s výzkumnou otázkou.
uvádíte, že jste si pro svůj výzkum zvolili oblasti gastronomie, folklóru a architektury, což jsou bezesporu zajímavé a důležité aspekty turecké kultury v Řecku. Nicméně mi chybí důkladnější odůvodnění tohoto výběru.
Například u gastronomie píšete, že propojuje oba národy a že turecká a řecká kuchyně sdílejí mnoho podobných pokrmů. To je sice relevantní, ale proč je právě gastronomie klíčová pro pochopení turecké menšiny v Řecku? Měli byste detailněji rozebrat, jak gastronomie ovlivňuje každodenní život Turků a Řeků, jak přispívá k zachování turecké identity, a jak může ovlivňovat vzájemné vztahy těchto komunit.
Podobně u folklóru zmiňujete, že nám poskytuje vhled do morálních hodnot a společenských norem turecké menšiny, ale proč právě folklór a ne například hudba nebo literatura? Měli byste lépe vysvětlit, proč je tento aspekt klíčový pro váš výzkum a jak přispívá k pochopení identity turecké komunity.
Co se týče architektury, je sice zmíněno, že ilustruje historické soužití Turků a Řeků, ale chybí hlubší rozbor toho, proč je tato oblast důležitá pro vaše téma. Jak osmanské památky a mešity přispívají k zachování identity turecké menšiny nebo k její integraci či izolaci v řecké společnosti?
Bylo by tedy vhodné výběr těchto oblastí pevněji odůvodnit a zasadit do celkového kontextu vašeho výzkumu, aby nevypadal nahodile, ale jako promyšlený a důkladně podložený výběr relevantních kulturních aspektů.