Daruvarský Brestov je další z vesnic, ve které bychom našli českou besedu. Tato obec má dnes téměř tisíc obyvatel a bezprostředně navazuje na Končenice. Obě obce jsou vlastně propojené a jejich „centra“ jsou od sebe vzdáleny pouze cca tři kilometry. Nadřazeným správním celkem jsou právě Končenice a pokud bychom chtěli znát ještě nadřazenější celek, pak je to župa Bjelovar-Bilogora.

V chorvatštině nese tato vesnice název Brestovac Daruvarski. Název Brestovac je odvozen od slova brest, což v češtině znamená bříza. Přívlastek “daruvarský” pak napovídá blízkost města Daruvar.

Národnostní složení obyvatelstva v Brestově bylo vždy pestré. V 18. stol. a první pol. 19. stol. zde žili převážně Srbové. Mnozí sem utekli před Turky. Od poloviny 19. stol. se sem začínají hromadně stěhovat Češi (okolo roku 1820), ale i Maďaři. Srbů postupně ubývalo, naopak českých a maďarských rodin na konci 19. století čítalo již kolem dvou set. Před I. světovou válkou nárůst počtu Čechů a Maďarů v Brestově ustal. Od této doby je tendence spíše opačná. Čechů a Maďarů v Brestově ubývá. Dnes je ve vsi velký podíl přistěhovalců z Bosny a Hercegoviny. Hospodář Vencl Kolert podotýká, že problémy ohledně soužití různých národností zde dnes už nejsou. Navzdory tomu, „bosánci“ – jak je místní obyvatelé nazývají – si udržují větší odstup. Pokud jde o sňatky, uzavírají je totiž hlavně mezi sebou. Zatímco Češi s Chorvaty běžně uzavírají smíšená manželství. ŘÍKALI MÍSTNÍ PROČ?.

I Brestov se potýká se stárnutím populace. Tendence mladé generace odcházet studovat do větších měst a následně tam i zůstat, se nevyhnula ani této obci. Místní lidé pracují především v zemědělství nebo dojíždějí do zaměstnání do blízkého Daruvaru. V minulosti mělo velký význam rybníkářství (stejně jako v Končenicích). Po 2. světové válce PO JAKÉ VÁLCE, ROK však došlo k jeho úpadku. Přestože se dnes využívá pouze jedna třetina kapacity rybníků, jsou pro obec stále charakteristickým znakem.

Jelikož v Brestově měli vždy velký podíl Srbové, nejvíce zastoupené náboženství bylo pravoslavné. Pravoslavní zde dokonce vystavěli roku 1764 svůj kostel. Zbytek obyvatel byli katolíci. Mezi těmito dvěmi náboženskými skupinami vznikaly často rozpory. V jednu dobu dokonce nesměly děti jiného vyznání než pravoslavného chodit do školy. Až podle nařízení zemské vlády z roku 1878 musí do školy chodit všechny děti, a to bez ohledu na náboženství či národnost. Roku 1906 brestovští katolíci postavili kapličku a učitelé s dětmi sem museli docházet na nedělní mši. Dnes zde stojí dva kostely - pravoslavný a katolický. MÁTE ALESPOŇ PŘIBLIŽNÝ ÚDAJ O TOM, KDY BYL POSTAVEN (KATOLICKÝ)?

První český spolek zde fungoval jako „pobočka“ České besedy v Daruvaru od roku 1920. Oficiální název zněl Československá beseda Brestov. O šest let později se beseda osamostatnila. V roce 1939 dokonce vystavěla svůj dům. Před 2. světovou válkou ji chtěl tehdejší předseda zrušit, ale valná hromada jeho stanovisko nesdílela. V roce 1941 byla bohužel beseda zavřena ustašovci. Od konce války, kdy došlo k jejímu znovuotevření, funguje dodnes nepřetržitě.

Česká republika v minulosti poskytla spolku důležité finanční prostředky na jeho chod a činnost (zejména na výstavbu domu). Dnes činnost poměrně upadá. Klesá zájem Čechů angažovat se v besedě. A to zejména aktivně. Ovšem teoreticky má beseda asi 255 členů, což je zhruba 28% místních lidí. Český dům se pronajímá k zvláštním příležitostem – svatby, pohřby, křty. Vždy platí, že členům svazu jsou služby poskytovány levněji. Základem je velký sál, vhodný na taneční zábavy či na uspořádání divadla. Právě divadlo se zde hrálo v minulosti často. Svatby zde bývají ve velkém stylu. Největší svatba, kterou dům zažil čítala okolo 600 lidí.

Přání aktivních členů besedy, mezi které patří například hospodář pan Vencl Kolert (členem 43 let), pan starosta Bohumil Klígl, místopředseda besedy pan Drago Pinkava nebo účetní pan Tomek (členem 48 let), je sehnat více mladých členů. Těmi nejsou jen Češi, ale i příslušníci jiných národností, kterým beseda dává možnost věnovat se různým kulturním činnostem.

Přibližné počty členů besedy: ¹⁾²⁾³⁾

Národní dům

Základní škola v Daruvarském Brestově byla otevřena v říjnu roku 1855. Až do roku 1877 měla pouze tři třídy. Většina žáků byla tehdy srbské národnosti. Stejně tak i učitelé byli srbští. Materiální zázemí školy zajišťovala zprvu obec Končenice, později sám Brestov. Roku 1897 byla stará budova školy zbořena a nahrazena novou. V té době se do vsi nastěhovalo mnoho českých rodin. Ve škole byl až čtyřnásobek českých dětí než ostatních. Nárust počtu obyvatel a zájem o školu lze vidět v následující tabulce, která znázorňuje počet žáků v jednotlivých letech.

Před první světovou válkou počet českých dětí klesá. Stoupá naopak počet dětí chorvatských. Po válce dochází k úpadku školy. Počty žáků se dále redukují. Schází materiální zázemí, lidé trpí nedostatkem finančních prostředků.

Z tohoto období je nám známo přesné národnostní složení žáků v následujících letech:

Ve školním roce 1926/27 bylo zřízeno československé oddělení v rámci školy. Toto oddělení se ovšem v roce 1929/30 opět zrušilo. Důvodem bylo vydání nového školního zákonu, který stanovil hranici pro menšinové oddělení 30 žáků. Učitelé museli být příslušníky dané menšiny a zároveň jugoslávští občané. Ke zřízení oddělení byl také potřeba souhlas státních úřadů.

Počty žáků v československém oddělení:

K obnově výuky Češtiny došlo roku 1932. Výuka probíhala až do roku 1941, kdy daruvarský okres české oddělení zrušil.

Období II. světové války nám připomíná úryvek z knihy Josefa Vintera:

Během školního roku 1944/45 nemohla být školní docházka pravidelná. Vyučování bylo často přerušováno, učitelé a děti museli často utíkat a skrývat se před vpádem nepřátel. Učitelé nedostávali po celý školní rok žádný plat. Jejich obživu měl na starosti obecní národní výbor. Učitelé se nejdříve stravovali na místní pravoslavné faře, kde byla tehdy veřejná vývařovna. Na jaře 1945 byla uspořádána po vesnici sbírka potravin pro učitele. Někteří z učitelů se stravovali u rodičů svých žáků. Pravidelný plat začali učitelé dostávat až od léta 1945. ⁴⁾

V roce 1946 se česká škola oddělila od chorvatské a působily tak jako 2 nezávislé instituce s vlastní správou. Dalo by se říci, že úspěšně. Vedle sebe fungovalo 5 českých tříd a 5 chorvatských.

Od této doby probíhá pouze fakultativní výuka 2x týdně:

1954 – dle rozhodnutí Chorvatského sněmu se stává škola osmiletkou. První generace žáků v Brestově, chorvatské i české školy, tak ukončila osmileté vzdělání ve školním roce 1956/57. Následujícího roku padlo rozhodnutí, že bude zrušena výuka 6. až 8. ročníků a děti budou docházet do školy v Končenicích.

Dalo by se říci, že toto je jen stručný výklad dějin Brestovské školy. Podobných změn, jako byly popsány se dělo mnoho. K nástinu situace je výčet dostačující. Dnes v Brestově funguje česká školka.

Jak již bylo řečeno, škola měla veliký vliv na hospodářský rozvoj vesnice. Taktéž na kulturní rozvoj. Škola pořádala oslavy státních svátků, žáci hrály česká i chorvatská divadelní představení, při škole působilo mnoho zájmových a vzdělávacích kroužků. Učitelé pomáhali při elektrifikaci vesnice a později při asfaltování silnice, která vede osadou.

Počet žáků v české škole během doby postupně klesal, protože značná část českých dětí chodila do školy chorvatské. Důvodem bylo podle pana Vencla Kolerta (hospodář České besedy), že rodiče nechtěli zatěžovat děti ještě Češtinou. Paradoxem je, že fakultativní výuku Češtiny navštěvují z většiny děti bosenské. Další mladí lidé se z Brestova odstěhovali do větších měst, či dokonce do Austrálie, Německa, Rakouska, Kanady. Důvodem byl nedostatek práce a nízký plat.

České oddělení v Brestově existovalo do školního roku 2000/01, kdy bylo zrušeno pro malý počet žáků (4 děti). Nyní v místní škole působí pouze 2 chorvatská oddělení, která navštěvují děti starousedlíků a přistěhovalci z Bosny a hercegoviny. České děti docházejí do Končenic.

Škola se po celou dobu svého působení kladně podílela na hospodářském a kulturním rozvoji vesnice.

⁵⁾

Rozvoj kultury v Brestově je pevně spjat s činností besedy. V rámci ní zde působí pěvecký soubor Pěvenky nebo taneční soubor Korálky. O tento soubor mají zájem i mladí lidé, pochvaluje si pan Vencl Kolert. Jednou do roka beseda pořádá svazovou přehlídku dechovek. Dříve zde působil i divadelní spolek, který měl dlouhou tradici. Již roku 1927 bylo odehráno první české představení Perníkové srdce od paní Kanenské. Hrávala se i čtyři divadla za zimu. První představení v Brestově vůbec bylo hráno již 1891. Úspěch slavily veselohry nebo dramata. Konaly se i majálesy.

Obec Daruvarský Brestov se jednou ročně sdružuje a oslavuje s ostatními Brestovy, které prý v Chorvatsku najdete rovnou čtyři. JSOU TAM TAKÉ ČEŠI? Největším z nich je obec Brestov, která se nachází v sousedním županství Požeško-slavonském. Město je podle počtu obyvatel asi čtyřikrát početnější než Daruvarský Brestov (přes 4000 obyvatel), ale českou besedu zde nenajdeme. Podle cenzu v roce 2001 se při sčítání obyvatel přihlásili k české národnosti pouze dva lidé.

Brestov je poměrně velká obec, kde má Česká beseda dlouholetou tradici. Bylo by tedy škoda, aby její činnost upadala. Prvním krokem k oživení by mohla být motivace zdejších lidí. Snaha vzbudit v nich zájem o původ jejich předků, případně i zájem ostatních obyvatel o českou menšinu. Nezbývá nám než popřát besedě mnoho úspěchů.

Kromě tabulky počtu členů a kapitoly školství je vše převzato z vyprávění: Bohumil Klígl (starosta obce), Drago Pinkava (místopředseda besedy) pan Tomek (účetní)

Počet shlédnutí: 42