Hudba jako integrační prostředek

Jakým způsobem pomáhá při začlenění do hudební society status profesionála.

Pojmy: profesionalizace, specializace, hudebně-vzdělávací proces

Cíle a metodika:

Tato práce si dala za cíl zmapovat téma„Hudba jako integrační proces“. Toto téma bylo zvoleno záměrně, jelikož hudba patří zcela neodmyslitelně k lidskému životu a provází nás s nadsázkou řečeno na každém kroku. Hlavním cílem tedy bylo popsání samotného procesu integrace pomocí hudby. Bylo zde použito několik klíčových slov: především profesionalizace, specializace, hudebně-vzdělávací proces.

Metodika použitá při sestavování této práce bylo především polostrukturované interview v kombinaci se zaznamenáváním odpovědí respondentů na diktafon. Následné přepisování rozhovorů pro potřeby prezentace dat.

Hudební umění:

Umění obecně musí splňovat 1. kvalitní řemeslné zpracování, 2. úroveň myšlenkově-kreativní. Hudební umění pracuje se strukturovaným zvukem. Jeho tradiční základ tvoří hudební folklór jako nezbytná součást kulturního nehmotného národního dědictví. Významnou oblastí hudebního umění s inovativním vlivem jsou průniky s dalšími druhy umění, zejména hudebně-dramatický a multimediální žánr. Hraniční oblastí je estetické ztvárnění zvukového prostředí (tzv. zvukový design) a umělecké experimenty. Přechodovou oblastí k mimoumělecké sféře jsou hudební, společensky pozitivní aktivity, které nesplňují dostatečně nároky řemeslného zvládnutí a kreativity (zájmová umělecká činnost, školní práce, epigonství, eklekticismus, část rutinní populární hudby a interpretace folklóru). Oblastí psycho-sociálně kontraproduktivní a anti-uměleckou jsou kýč a masová komerční kultura, protože mají nikoli kultivační, ale vědomě manipulativní funkci a na posluchače v důsledku regresivní vliv.

Hodnota hudby:

Hudba je součástí kulturního života a kulturního dědictví. Kultivuje smyslové, emocionální, intelektuální, kreativní a komunikační schopnosti člověka v každém věku, s nejvyšší účinností zejména v předškolním a raně školním období. Tím, že není vázána na konkrétní národní jazyk, je mimořádně účinným prostředkem rozvíjení mezilidských vztahů bez určení hranic. Má silný fyziologický a psycho- logický účinek, což je spojeno s nutností zkoumat a z hlediska státní správy kontrolovat ekologické kvality zvukového prostředí (hluk, intenzita hudby, produkce v nočním čase, vliv setrvačné intenzivní hudby, účinky různých zvukových struktur). V případě pozitivního účinku mohou mít zvuk a hudba rovněž psychohygienickou a psychoterapeutickou funkci, mohou mít pro svou účinnost i funkci negativní při dlouhodobém vystavování se příliš intenzivnímu zvuku, zvuku setrvačnému, agresivním formám prezentace některých hudebních stylů. Hudba má funkci socializační (zejména při aktivním provozování sborového zpěvu, komorní nebo orchestrální hry, hudebně-dramatického žánru) a funkci prevence společensky nežádoucích aktivit zejména mládeže. Je rovněž významnou hodnotou ekonomickou, spojenou s řadou multiplikačních efektů. Je součástí kulturní reprezentace státu, a tím i významným faktorem pro tzv. turistický ruch.

Status profesionála kontra finanční prostředky EVROPSKÁ HUDEBNÍ RADA

Zastává jako součást Mezinárodní hudební rady/UNESCO jejich priority, zároveň je doplňuje o připomínky k plánovanému programu Culture 2007 společně s EFMET (European Forum for Music Education adn Training) programem těmito body: 1. potřebu zvýšení celkového rozpočtu financí směřujících z rozpočtu EU do kultury, tak aby zajišťoval perspektivně jak diversitu, tak podporu perspektivní infrastruktury (v současnosti necelé 1 % společně s programy pro vzdělávání a mladé), 2. oponuje koncepci tématických priorit kulturních fondů, které by měly být zcela nahrazeny posudky odbornými komisemi, 3. vysoce hodnotí podporu perspektivních evropských kulturních organizací těmito fondy s tím, že by kriteria jejich podpory měla být velmi transparentní, výběr posuzován nezávislými experty a organizace by měly mít šanci dlouhodobého plánování, 4. EHR podporuje spolupráci sektoru kultury a vzdělávání, 5. do programů fondů by měly mít přístup také menší projekty. Minimální částka 50 tis. EURO (polovina celkového rozpočtu pro roční projekt) v rámci Culture 2000 je příliš vysoká. Buď by neměla být vůbec určena, nebo by měla být nižší, aby se aktivity decentralizovaly.

Vícezdrojové financování, priorita účelových dotací

V r. 1992 byl založen Státní fond kultury zákonem č. 239/1992 Sb. s předpokladem na rozpočtu nezávislém finančním zdroji i pro hudební aktivity. Nepodařilo se jej v tomto období zprovoznit z důvodu zajištění jeho dostatečných a spolehlivých zdrojů příjmu. Prostředky byly rozděleny poprvé v r. 2002 v grantovém řízení (5 475 tis. Kč), druhé grantové řízení proběhlo v r. 2005 po získání pronájmu Národního domu na Vinohradech. V r. 1992 bylo rovněž zavedeno grantové řízení pro podporu profesionálního umění, nejprve pouze pro občanská sdružení a prostřednictvím tzv. ostatních příspěvků též okresům a obcím. Změna rozpočtových pravidel novelou zákona č. 57/1995 Sb. umožnila podporovat i ostatní fyzické a právnické osoby a spolupráci s vysokými uměleckými školami. Grantové systémy si zřizují i obce a nadace. Od r. 1996 existoval Program podpory českých divadel. V r. 1997 MK ČR otevřelo Program podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů, který se stal menšinovým doplňkem financování uměleckých těles s určitým penzem vlastních koncertů a stálými zaměstnanci (včetně soukromoprávních, tj. 13 orchestrů a 2 sbory – PFS a ČFS Brno). Tato položka ovšem musí být každoročně obhajována a projednávána na úrovni parlamentu (tabulka viz níže). Od r. 1997 byl vyhlášen také Program výzkumu a vývoje, který postupně vymezil devět tématických okruhů, především katalogizaci a zpracování fondů včetně hudebních. Stal se tak žádoucím doplňkem vědecko-výzkumné práce.

Definovat profesionála.

Člověk, jehož alespoň část stálých výdělků plyne z jeho hudební produkce.
Problém uznání statusu profesionál většinovou společností.
Jak probíhá užší specializace.
Přímka: zájem-činnost-specializace-profesionalismus... zvýšený společenský status?

Profesionalismus:

Oblast tzv. vážné (artificiální, klasické) hudby – kompozice a zejm. nástrojová hra –vyžaduje speciální řemeslné dlouhodobé vzdělání. Dalšími charakteristikami profesionalismu je uznání kvality výkonu odbornou veřejností a spolupráce nebo zaměstnanost u významné hudební organizace. Výjimečné postavení má individuální kompoziční práce, jejíž umělecká kvalita nemusí být adekvátně rozpoznána současnými odborníky a nebývá dostačujícím zdrojem obživy.

Hudebně-vzdělávací proces

Odborné školství

Koncepční odborné vzdělávání je podmínkou kvality umělecké produkce, interpretace i recepce. Cílem odborné veřejnosti bylo uchování stávající sítě uměleckého školství. Ve vyšším odborném školství došlo k nárůstu počtu škol, diskusi o koncepci středního a vysokého školství, atestačním řízením. Byla uchována síť bývalých Lidových škol umění, nyní Základních uměleckých škol (895 s akreditací, hudbu studuje 144 tis. žáků). Byla rozšířena báze tzv. státních konzervatoří s maturitou (celkem 13, z toho hudebních 10, studuje zde 3 432 žáků). Kromě tří vysokých uměleckých škol (HAMU, FAMU, JAMU) existuje ještě 12 hudebně-pedagogických nebo uměnovědných pracovišť (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Hradec-Králové, České Budějovice, Karlovy Vary, Ústí n. Labem). V r. 1992 vznikl Fond rozvoje vysokých škol MŠMT ČR, který je rovněž finančním zdrojem pro hudebně-pedagogický výzkum. Problémem se stala odborná náplň těchto škol, kvalita jednotlivých pracovišť, vzájemná spolupráce a koordinace a uplatnění studentů v praxi. V pozadí pak spolupráce resortu MŠMT ČR a MK ČR

Specializace Pojem specializace je velmi natěsno spjat s hudebně vzdělávacím procesem. Jelikož člověk, který prochází právě tímto procesem se zároveň také specializuje. Můžeme proto tento pojem chápat jako zaměření se na jednu (většinou nejsilnější) disciplínu daného jedince. Může se tak dít již od ranných dětských let na ZUŠ, dále pak na konzervatořích a proces specializace pak může být dokončen na VŠ zaměřené na hudbu (AMU).

Dotazník :

1. Věk:

2. Pohlaví:

muž žena

3. Obor hudební činnosti, které se věnujete:

4. Prošel jste nějakou hudebně vzdělávací složkou? Pokud ano, kterou? (př. ZUŠ)

5. Jak dlouhou dobu jste zde strávil?

6. Pomohlo Vám toto vzdělání k současně vykonávané hudební činnosti?

7. Můžete popsat vývoj Vaší specializace? (impulsy, proč jste se danou činnost rozhodl vykonávat, začátek, průběh)

8. V čem podle Vás vynikáte především?

9. Kolik % z vašeho příjmu tvoří část z hudební činnosti?

10. Jakou formou si vyděláváte?

11. Popište svůj pracovní den:

12. Můžete popsat nějaké úspěchy, které jsou pro Vás mimořádné?



---

Počet shlédnutí: 29