Uživatelské nástroje
Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.
PŘIDEJTE ZÁVĚR
ZÁVĚR:Snad je již všechno doplněno včetně závěru a bohužel informace jsou především z vyprávění a proto se v prvním odstavci objevuje „tehdy“. Přesnější datum mi nebylo sděleno a nebyl jsem schopný jej ani nikde najít.
Kralovec-Šibovec
Pohled na mapě
Vesnici Šibovec založili Srbové, kteří na tomto území byli první. Kralovec je část obce Šibovec odtud Kralovec-Šibovec. tato vesnička leží ve Slavonijské nížině, která vždy platila za velice úrodnou. První nárůst osidlování této nížiny českými zájemci se datuju do druhé poloviny 18. století.1) Obyvatelé tehdy získávali půdu tím, že si ji vykáceli a dále obdělávali, původně měl tedy každý své hospodářství. Po občanské válce (1991-1995) dostalo mnoho rodin byt ve městě. Jejich stávající domy ve vesnici Šibovec chátrají a „zem leží ladem“. Hospodářství se zde již nikdo nevěnuje. Dříve byl rozšířen chov dobytka, koní a pěstování zeleniny a oříšků. Dnes ve vesnici žijí především starší lidé, mladší pracují ve městech. Ačkoli by se dalo říci, že je vesnice před vymřením, jsou zde i rodiny, které mají malé děti a opravují si dům, ale to je skutečně výjimečné.
Domovský list jednoho z přistěhovalců
Dle vyprávění jednoho z místních měli údajně být prvními imigtranty již husité, kteří nechtěli přistoupit na katolickou víru. Větší nárůst příchodu českých rodiny byl za první světové války, především se jednalo o obyvatele Moravy. Jako specifikum obce bychom mohli vybrat to, že se doslova jedná o obydlenou zatáčku. Poblíž obce se nachází hřbitov. Většina obyvatel byla především dříve spíše pravoslavného vyznání, nebo protestantského. Postupem času se zde sice uchytila i víra katolická, ale v současnosti je náboženské vyznání na ústupu. Jak již bylo řečeno výše vinou války a následného obdržení bytových prostor ve městech je v obci trvale žijích rodin velice málo a počet se stále snižuje. V současnosti tam žije přibližně 93 krajanů. 2)
Spolková činnost byla dříve silně cítit především v Kralovci, kde bylo divadlo, venkovní pódium, zpěvecký a taneční sbor (přibližně konec 90. let 20.století až 2003). V současnosti je cítit mezera po předešlé generaci a Česká beseda nefunguje. V Šibovci se mluví stále častěji chorvatsky, čeština má sice stále ještě své místo mezi lidmi, ale mladší generace ji zapomíná. V lednu 2009 se sousední česká beseda v Sirači rozhodla pomoci znovuzaložit besedu v Šibovci. Obec Sirač přislíbila finanční podporu ve výši 18 300 kun. Důvodem má být fakt, že na Siračsku žije cca 209 Čechů a zhruba 44% žije právě v Kralovci-Šibovci. 3)
Náboženství jako takové nebránilo soužití mezi lidmi. Rozdíly vždy smazala většina. Pokud bylo více pravoslavných chodilo se na pravoslavnou mši. Když se zvýšil počet katolíku, sloužila se mše katolická. Po občanské válce se katolický spolek „Charitas“ postaral o humanitární pomoc, údajně pomáhá i dnes. Škola byla založena přibližně v roce 1936. Jednalo o školu chorvatskou, český jazyk zde byl vyučován jako nepovinný předmět. Nyní škola nefunguje. Dětí je málo a zpravidla jezdí do školy do okolních vesnic ( většinou do Dolan, kde studují do čtvrté třídy a potom přecházejí dále do Daruvaru Ve vesnici není ochod, lékař, vše se nachází v blízkém okolí (Dolany, Holubňák), nebo se musí jet do Daruvaru.
Bude velice zajímavé sledovat pokus siračské besedy o znovuoživení krajanské činnosti v Šibovci. Jelikož mnoho mladých rodin odjíždí do měst, bude možné, že tento projekt nebude mít dlouhého trvání.
Počet shlédnutí: 46