Veronika Lubenská, Tereza Trnková

V současné době se naše společnost mísí kulturními i náboženskými rozdíly. Cestování nikdy nebylo jednodušší, a tak i do původně křesťanské Evropy přicházejí cizí náboženství a nové zvyky, které si lidé přinášejí s sebou. Tato práce se zabývá buddhismem, který v Evropě nemá téměř žádnou tradici, buddhistickými svátky a s nimi spojenými oslavami. Je zde podrobně popsána podstata buddhismu, jeho vznik a historie i současná podoba. Dále jsou v práci rozebrané konkrétní vybrané svátky. Pro základní představu o buddhismu jsme využily internetových zdrojů, ale také bohatého spektra literatury, dostupného z knihoven. Tyto zdroje jsme využily k zodpovězení základních otázek ohledně buddhismu. V praktické části se snažíme objasnit a odpovědět na výzkumné otázky více do hloubky. Jako další zdroj jsme použily dotazníkové šetření, které jsme poskytly praktikujícím buddhistům. Podívaly jsme se také do buddhistického centra, kde jsme se zúčastnily úvodní přednášky o buddhismu. Poté jsme se snažili od tamějších buddhistů dozvědět více o slavení buddhistických svátků v České republice.

Výzkumná otázka: Jak se u nás slaví buddhistické svátky?

1. Jaké slaví buddhisté svátky?

2. Jak se mají správně slavit svátky podle buddhistického učení?

3. Jak slaví buddhisté svátky ve Vietnamu?

Kniha Buddhistické myšlení - Úplné uvedení do indické tradice od autorů Paula Williamse a Anthony Tribea seznamuje čtenáře se základním učením klasického indického buddhismu. Pojednává o počátku buddhismu a o základních pravidlech a pojmech. Zabývají se i několika buddhistickými školami a co platí pro věřící těchto škol. Vysvětlují i běžnou buddhistickou praxi. Snaží se vysvětlit čtenářům některé abstraktní a komplikované myšlenky. Přicházejí s nejnovějším a nejdostupnějším přehledem buddhistické tantry v Indii. ¹⁾

Kniha Buddhismus napsaná Claude B. Levensonovou se zaměřuje hlavně na Buddhu samotného, jeho život a počátek jeho učení. Dále pojednává o geografickém rozšíření a historickém vývoji buddhismu. Seznamuje čtenáře s pohledem západu na buddhismus. Uvádí, že i v dnešní době je buddhismus stále důležitý. Věnuje se i 14. dalajlamovi, který je jedním z nejdůležitějších šiřitelů buddhismu. ²⁾

Madhu Bazaz Wangu píše v knize Buddhismus o počátcích buddhismu. Nově, oproti jiným autorům, věnuje velkou pozornost i jednotlivým směrům/školám, na které se buddhismus dělí. V této knize představuje základní pravidla a praxe jednotlivých směrů. ³⁾

Buddhismus nejen pro chlapy napsal bývalý americký voják Gerry Stribling. Popisuje základy buddhistického učení velmi srozumitelně a jednoduše. Snaží se čtenáři zpříjemnit získávání základních znalostí o buddhismu humorem. Podává vlastní náhled a pochopení této filozofie. Prezentuje buddhistické učení jako zdravou a rozumnou součást života. Uvádí, že buddhismus je návod k eticky dobrému životu. Vysvětluje, že buddhismus není proti homosexuálním vztahům, pokud je vztah zdravý a oddaný. Objasnit buddhistickou praxi a učení, se snaží i pomocí vlastních a převzatých příběhů. Zmiňuje situaci, která nastala v show Davida Lettermana, kdy si Frank Sinatra potřásal rukou s fanoušky a jeden obdivoval jeho manžetové knoflíčky. Sinatra je tomu fanouškovi daroval. Moderátor se nad tím podivil a Sinatra mu odpověděl, že pokud něco vlastní a není schopen se toho vzdát, pak to nevlastní, ale ono to vlastní jeho.⁴⁾

O několika buddhistických svátcích se ve své publikaci Buddhist World of Southeast Asia zmiňuje Donald K. Swearer. Autor se zaměřuje na buddhisty v jihovýchodní Asii. Pojednává o oblíbených tradicích, rituálech a o několika málo svátcích. Věnuje se i buddhismu v jednotlivých státech a modernizaci týkající se buddhismu. ⁵⁾

V článku Catholics join with Buddhists to celebrate Vesak v periodiku National Catholic Reporter autor píše o slavení svátku Vesak na Srí Lance. Spolu s buddhisty, kteří tam tvoří většinu populace, tam slaví tento svátek i místní křesťané. Dále je v článku uvedeno, že místní kostel zorganizoval program podle buddhistických hodnot pro děti bez domova, aby mohly také oslavit tento svátek. ⁶⁾

Článek China orchestrates Losar celebrations as Tibetans mourn z periodika Tibetan Review: The Monthly Magazine on all Aspects of Tibet informuje o neslavení Losaru v Tibetu, poté co v roce 2008 zemřelo mnoho lidí rukou čínských vojsk. Lidé místo oslav truchlili za své mrtvé. V celém Tibetu slavila pouze jedna vesnice. Čína pro cizince uzavřela celý Tibet a světu tvrdila, že všechno probíhá jako každý jiný rok. ⁷⁾

Při provádění kvalitativního výzkumu se neužívají statistické metody. Na začátku zkoumání nemusí mít výzkumník detailní představu, co bude přesně zkoumat. Zaměřuje se na jednotlivce a menší skupiny. Soustředí se na kvalitu informací. Výstup toho výzkumu je nenumerický. Při kvalitativním výzkumu je snaha tvořit nové koncepty. Výhodou kvalitativního výzkumu je, že vyprávění či rozhovor s dotazovaným nás může navést na nové otázky k danému tématu, které by nás nenapadli. Díky této metodě jsme schopni se o tématu dozvědět mnohem víc než jen nějaké povrchové informace. Nevýhodou kvalitativního výzkumu je, že musíme pečlivě vybírat dotazované i bedlivě sledovat respondenty, kteří nám odpovídají na případný dotazník. Je důležité, aby respondenti byli naprosto vhodní pro dané téma, nikoli aby dotazník vyplňovali osoby, které nejsou obeznámeny s tématem. Sice je dotazník spíše nástrojem kvantitativního výzkumu, ale je možné ho použít i při kvalitativním výzkumu v menší skupině.

Vyhledaly jsme vhodná meditační centra, kde se buddhisté téměř denně setkávají. Po kontaktování jednotlivých center, jsme navštívily centrum v pražské části Maniny. Zvolili jsme metodu nezúčastněného pozorování a zúčastnily jsme se úvodní přednášky do buddhismu. Po absolvované přednášce jsme měli možnost být součástí diskuze a také jsme zastihli prvního z respondentů, který nám poskytl kontakty pro zajištění dalších respondentů.

Jako hlavní metodou, která přiblížila samotné jádro buddhismu a jeho denní praktikování, byl zvolen nestandardizovaný narativní rozhovor s jedním již zmíněným respondentem. Poté byla zvolena další výzkumná metoda a to z důvodu obsažení geografického rozměru. Konkrétně byl použit polostandardizovaný strukturovaný dotazník, který byl rozeslán lidem, kteří se věnují buddhismu.

Abychom zjistily, jak jsou na tom čeští a zahraniční buddhisté, rozhodly jsme se nejdříve pro volné vyprávění formou rozhovoru s prvním dotazovaným z Vietnamu, dalším dotazovaným byla osmnáctiletá dívka, která se věnuje buddhismu již tři roky a žije v ČR, konkrétně vyznává tibetský buddhismus. Po absolvování rozhovorů jsme si vytvořily ještě dotazník, díky kterému jsme obsáhli další typy buddhismu, znalosti a různorodé praktikování svátků. Vytvořený dotazník jsme umístily postupně na různá buddhistická fóra, nicméně se nám mnoho respondentů touto formou neozvalo a navíc většina z nich svátky neslavila, z důvodu laického buddhismu Diamantové cesty, který praktikují pouze pro svou mysl, a není proto důležitá kulturní část a podstata buddhismu.

Cílem našeho výzkumu bylo zodpovědět otázky týkající se buddhistických svátků. I přesto, že se toto náboženství jevilo jako téměř bezproblémové a hlavně všeobecně jako misijní, následná špatná dostupnost odborné literatury na zvolené téma, nás přesvědčila o opaku. Jediné, s čím jsme problém neměly, byla dostupnost buddhistických center, kterých je po ČR opravdu mnoho a není obtížné se do nich dostat, ovšem následná komunikace s místními buddhisty už není tak lehká. V prvním buddhistickém centru v Praze, kde jsme se zúčastnily úvodní přednášky o buddhismu, nám bylo odpovězeno pouze několika strohými větami, které se odchylovaly od tématu. Byly jsme odkázány na jejich PR, která zprvu souhlasila s dotazníky, nicméně dále s námi již nekomunikovala s odůvodněním, že centrum Diamantové cesty žádné svátky neslaví. Několikrát nám bylo řečeno, že nejsme první, kdo se přišel na toto téma dotazovat, že se studenty již spolupracovali, a proto se našeho výzkumu účastnit nechtějí. Dalším navštíveným centrem bylo buddhistické centrum v Liberci, kde nám opět bylo řečeno, že tento projekt se jich nijakým způsobem netýká a nebudou s námi komunikovat. Tato zjištění nás poněkud zklamala a pochopitelně nám práci nijak neulehčila.

Po zkušenosti s buddhistickými centry, jsme se rozhodly, že si vytvoříme vlastní dotazník, který umístíme na sociální skupiny s buddhistickou tématikou. I přesto, že byl dotazník sestaven jak v českém jazyce tak v anglickém, nikdo se nám neozval. Dalším pokusem o získání respondentů byla naše známá, která se věnuje buddhismu diamantové cesty již deset let. Pravidelně navštěvuje buddhistické centrum v Liberci, kde jsme se setkaly s odmítnutím. Sama se nabídla, že nám pomůže a dotazník vyplnila i s jejím manželem, se kterým se buddhismu aktivně věnují. Poté ho chtěla sdílet i do sociální skupiny buddhistického centra Liberce, kde se dozvěděla, že mají zakázáno komunikovat a zejména vyplňovat dotazníky nebo dělat rozhovory. Snížená možnost komunikace nás značně omezila v získávání respondentů. Přes dotazník, který je nahrán v příloze, jsme získaly pouze 5 respondentů, z čehož tři, byli naši známí.

K upřesnění dat o konkrétních svátcích, získaných z internetových zdrojů, jsme se snažily bližší údaje, o oslavavách místních buddhistů, nalézt v literatuře, což se nám individuálně nedařilo. Následně jsme kontaktovaly vietnamské velvyslanectví, kde jsme se chtěly dozvědět, jestli by nám nedoporučily určitou literaturu spojenou se zmíněnou tématikou. Bohužel i tady se nepodařilo nalézt vhodnou a pro nás uspokojivou odezvu.

Buddhismus je založen na učení indického prince Siddhártha Gautamy, který žil zhruba před 2 500 lety. Byl nazýván Buddhou, což je v překladu probuzený. Lidé Buddhu nevnímají jako boha, vnímají ho pouze jako někoho, kdo ukazuje cestu. V buddhismu jsou bozi, démoni a jiná stvoření, ale všichni jsou na stejné úrovni jako lidé, všichni podléhají karmickému systému. V této víře se neříká nic o tom, že by nějaký bůh stvořil svět.

Siddhártha Gautama žil v paláci, tudíž se moc nedostal do styku s okolním světem. Buddhu na jeho duchovní cestu přivedly 4 vize, některé zdroje uvádějí, že to byly 4 návštěvy. Jednalo se o starce, nemocného, mrtvého a mnicha. Tyto vize mu dali spatřit, jak lidé žijí za branami paláce. Rozhodl se opustit přepych a pohodlí a vydal se na cestu za osvícením. Vedl každého, kdo chtěl žít jako on. Jednou se rozhodl najíst pod fíkovníkem a meditovat. Na tom místě chtěl dojít osvícení nebo zemřít. Do rána došel osvícení, proto ho lidé začali nazývat Buddha. Své nově nabyté znalosti šířil mezi své učedníky. ⁸⁾

Z Buddhovy cesty, života a učení postupně vznikalo mnoho svátků, které oslavovaly jednotlivé činy, myšlenky nebo samotnou nauku buddhismu. Například oslavy konané na počest následovníků narození Buddhy, svátek Vesak nebo oslavy Buddhovy cesty, jsou jedny z nejdůležitějších. Konkrétně svátek Sangha, který představuje meditaci, vzájemnou sounáležitost v podobě dárků a samozřejmě návštěvu místních chrámů. Dále také svátek Dharma, který je oslavou dne, kdy Buddha, po dosažení nirvány, přednesl své učení nebo Uposatha, která je důležitá zejména pro očistu mysli. Následovaly různé další jako je Šoton nebo Den předků. ⁹⁾

Vytvářejí základ celého učení Buddhy. Každý buddhista by měl tyto pravdy pochopit pro dosažení osvícení.

1. žít znamená trpět

- projevem utrpení je stále se opakující cyklus života a smrti

2. původem lidské bolesti je touha

- v životě chceme uspokojit všechny naše touhy, což se většině lidí nepodaří, tudíž jim jejich existence nepřipadá dokonalá

3. zbavením se touhy se zbavíme utrpení

- od touhy se oprostíme díky dosažení osvícení, a tím přerušíme opakování reinkarnace

4. osvobození lze dosáhnout pomocí ušlechtilé osmidílné stezky

- dodržováním těchto pravidel se budeme zdokonalovat za účelem přestat se reinkarnovat ¹⁰⁾

Tato pravidla pro přerušení reinkarnace se dají rozdělit do tří částí: pravidla týkající se mysli, pravidla týkající se vnějších duševních projevů a pravidla týkající se vnitřních duševních projevů.

Moudrost

• pravé poznání
• pravé rozhodnutí

Uskutečnění duševních činů

• pravá řeč
• pravé jednání
• pravé žití

Duchovní disciplína

• pravá snaha
• pravé rozvažování
• pravé ponoření se do sebe ¹¹⁾¹²⁾

Když se někdo chce stát buddhistou, jako první musí změnit své vnímání světa. Dotyčný by si měl uvědomit, že vše kolem nás je zajímavé a plné možností. Hlavní nástrojem při této změně vnímání je meditace. Každý jedinec musí přijmout odpovědnost za svůj život. Musí zapomenout na smýšlení ve smyslu, že někdo mu něco udělal. Pokud se mu něco stalo, znamená to, že v tomto nebo v minulém životě provedl něco, za co si to zasloužil. Musí přemýšlet nad tím co děla a že to může ovlivnit jeho budoucnost. Potřebuje hodnoty, kterým bude důvěřovat. ¹³⁾

Pokud někdo chce být buddhistou absolutní minimum, které musí dodržovat každý je:

• nezraňovat živé bytosti, nezabíjet
• nekrást
• zdržet se nesprávného sexuálního chování
• nelhat, nepomlouvat (zraňující/nepravdivé řeči)
• neužívat omamné látky ¹⁴⁾

Několikastupňová vizualizace, díky které se dostáváme do svého nitra. Vrcholem meditace je rozjímat a pochopit neosobní charakter vlastního těla a veškerých duševních funkcí. Součástí meditačního cvičení je hned několik věcí: musíme sledovat a pomalu se ztotožňovat s dechem, musíme mít klidné podmínky pro kontrolu mysli, musíme zklidnit své emoce a myšlenky, snažíme se nalézt rovnováhu, mysl upřeme na jeden předmět (pomůže nám to se soustředěním). Cílem meditace je dosáhnout stavu bdělosti a přítomnosti. Snaha spojit se se srdcem. ¹⁵⁾¹⁶⁾

Jedná se o proces příčiny a následku. Karmu ovlivňuje jakýkoli úmyslný tělesný, slovní a mentální čin. Dobré i špatné úmysly zůstanou zakořeněny v mysli. Dobré úmysly mohou mít za následek, že nám v budoucnu může být poskytnuta pomoc. Špatné úmysly mohou mít za následek dlouhodobou bolest a jiné utrpení. Aktuální jednání může ovlivňovat i budoucí zrození, formu ve, které se příště narodíme. Nejde jen o zdravotní stav, společenské postavení nebo povahu a jiné. Můžeme se zrodit jako jiný živočišný druh, takzvaně se dostat ve vývoji zpátky a muset si cestou projít znova. Budeme mít dál k osvícení než před naším prohřeškem. Od špatných činů je možno se očistit. K očištění se využívá čtyř protikladných sil - lítost, odhodlání už stejný čin nikdy neopakovat, přijímání útočiště a altruistický postoj vůči ostatním, skutečná nápravná praxe. ^17)18)19)

Pro věřící je reinkarnace uspokojivý způsob jak vysvětlit, odkud člověk přichází a kam odchází. Podle buddhistů probíhá reinkarnace ve třech fázích. První fází je smrt, kdy se uvolní mentální energie. Druhou fází je mezistav, kdy se usazuje mysl v nové bytosti. A posledním stádiem je samotné znovuzrození. Okamžik smrti je velice důležitý. Umírající by měl být v dobrém rozpoložení stavu mysli, protože se věří, že to může ovlivnit karmické dispozice pro znovuzrození. Ti, kteří jsou přítomni u umírajícího, by neměli truchlit, aby nepřiváděli špatnou energii. Je dobré připomínat dobré skutky z průběhu života. ^{20) 21)}

Odpoutání se od všech strastí, někteří to nazývají odpoutat se od samsáry, což v překladu znamená pouto. Samsára je způsobována karmou a nevědomostí. Pokud se zbavíme kořenů nevědomosti a zabráníme novému vytváření karmy, přerušíme cyklus znovuzrození. Oproštěním se od fyzického těla dosáhne člověk nirvány. Stále existuje jeho vědomí i duchovní tělo, vše osvobozeno od nevědomosti. ^{22) 23)}

Největší množství buddhistů je v Asii. V některých státech je to nejvíce zastoupené náboženství. V Evropě tvoří buddhisté jen malé procento obyvatel. Nejvíce jich je soustředěno na ruském území v Kalmycké republice.

10 států, kde bylo v roce 2013 více než 10 % buddhistů

²⁵⁾

Buddhisté v České republice

Česká republika je považována převážně za ateistickou zemi. Přesto je zde velké množství křesťanů, je tu rozšířen i judaismus a díky cizincům tu má své zastoupení i buddhismus, hinduismu dokonce i islám.

²⁶⁾

Uvedené svátky jsou nejčastěji slavené svátky buddhisty na celém světě. Průběh oslav se může lišit v závislosti na státě, ve kterém se daný svátek slaví.

Losar je třídenní festival, který vychází zhruba na období února, přesné datum se každý rok mění, podle tibetského lunárního kalendáře. Oslavy probíhají během tří dní, dříve trvaly až patnáct dní. První den je věnován zejména rodinným oslavám a poté, druhý a třetí den pokračují oslavy s přáteli a vzdálenějšími příbuznými. Dále se také navštěvují kláštery a přináší se oběti v podobě vonných svíček. Lidé nosí sváteční oblečení, zdobí své domy a podává se speciální jídlo. Buddhističtí mniši zdobí kláštery a provádí se obřady. Je to období očisty, takže se provádějí posvátné taneční rituály a obřady, které odhánějí zlé duchy a zároveň slouží k usmíření místních duchů, božstev a ochránců, čtou se texty, recitují se mantry nebo se medituje. ²⁷⁾

Náš kamarád, který má rodinu ve Vietnamu, ale studuje u nás v ČR, se aktivně věnuje buddhismu již od mala. Nám se rozpovídal o svátku Losar, neboli buddhistickém Novém roce, jak ho slaví, průběh všech příprav i samotných oslav Nového roku. Nový rok a s ním spojené festivalové průvody a oslavy připadají většinou na všední dny, což bylo i tento rok. Nejvíce času zaberou přípravy tradičních pokrmů, o které se stará ženská část rodiny, sám respondent se podílí na úklidu, který bývá velký, jako český „jarní úklid“, proto se také vrací domů z ČR o několik dní dříve. Když je jídlo hotové, pomáhá se zdobením oltáře jídlem a také penězi, obojí slouží jako oběti předkům. Na oltář bývá kromě tradičních pokrmů z rýže, podáváno také ovoce nebo sladkosti. Zpravidla bývají dva oltáře, jeden mají doma, rodinný, před místním buddhistickým chrámem se tvoří druhý pod širým nebem, který slouží k společným oslavám Nového roku. Domácí, rodinný obřad probíhá za hoření vonných tyčinek, při tom meditují, potom se společně jí.

Tento způsob slavení se téměř od informací z literatury neliší, původně se tento svátek vztahuje k bönistickému období v oblasti Tibetu, kdy místní obětovali aromatické tyčinky. Šířené aroma mělo usmířit zlé duchy a uznávané božstvo. Časem se oslavy staly každoroční tradicí, trvající až dva týdny. Dnes se v asijských zemích slaví pouhé tři dny.

Pro naši respondentku z ČR, která se věnuje tibetskému buddhismu, znamená Nový rok sám o sobě velké rodinné oslavy, jako přípravy tradičních pokrmů a hlavně čas strávený s rodinou, který osobně respondentka preferuje nejvíce. Dále navštěvuje chrámy a obchází své příbuzné.

Z dotazníků byly nejčastější odpovědi týkající se Nového roku pouze navštěvování chrámů. ²⁸⁾

Vesak, Wesak nebo Den Buddhy je jeden z nejdůležitějších buddhistických svátků. Připadá na květen nebo na začátek června, podle úplňku indického lunárního měsíce Vesaka. Buddhisté si takto připomínají narození Buddhy, jeho osvícení v pětatřiceti letech a také jeho poslední navození nirvány, kterou ukončil i svůj koloběh reinkarnace. Všechny tyto z těchto tří událostí, se údajně staly při úplňku lunárního měsíce Vesak. ²⁹⁾

Respondetka tibetského buddhismu nám vyprávěla o místních chrámech, kde se v tento den konají velké oslavy, na jejichž přípravách se společně se sourozenci podílí a poté společně s ostatními se zde scházejí a navštěvují je.

Podle literatury připadá tato oslava na 15. 4., konkrétně v jihovýchodní Asii, kde se řídí lunárním kalendářem. Což se ale liší od mezinárodních oslav, které mají stanovené datum 25. 6. Zajímavé je, že v tento den se veřejnosti otevírají relikvie Buddhy v New Yorku, které nebylo zmíněno respondentkou ani v žádném aktuálním článku, spojeném s buddhismem, který začíná být populární svou klidností mysli. ³⁰⁾

Období půstu připadá na tři až čtyři dny v měsíci, během těchto dní se buddhisté postí. Podle Buddhova učení má Uposatha důležitý význam pro mysl, která prochází očistou, aby opět došla k vnitřnímu klidu a radosti. Tento svátek slaví zejména mniši therávádového buddhismu, který pochází z učení předků a je vyznáván zejména ve východních zemích jako Laos, Thajsko nebo Srí Lanka. Mniši recitují Pátimokku, což je soubor řádových pravidel, jak má tato komunita jednat, obecně nazýváno sanghou. Pro laické členy znamená tento svátek učení Osmidílné stezky, její vyznávání pomáhá na cestě Buddhovým učením a při meditacích. Tento den se také praktikují společné meditace v místních klášterech a probíhají přednášky. ³¹⁾

Podle naší české respondentky, se určité dny, které si volí sama, drží půst.

Z literatury se dozvídáme, že se to liší od mnišského života, kdy se shromáždí ve svatyni, nováčci a laici jsou vyloučeni. Důvodem je vzájemné vyznání prohřešků a recitace 227 manter z Patimokky. Laik může slibovat, že po dobu Uposathy dodržuje deset příkazů (dasa-sīla), které obvykle dodržují pouze mniši. Během našeho výzkumu jsme neměly možnost se dostat k žádnému vyznavači mnišského řádu, takže nemůžeme soudit mnišský a každodenní život buddhisty. Shodou ale bylo, že dle popisu z literatury a zároveň odpovědí respondentů, se ve ctění půstu nelišili.

Připadá na osmý den lunárního měsíce, představuje spojení mezi živými a mrtvými, tělem a duší a otevírají se brány do pekla po dobu patnácti dní, prostřednictvím kterých se mohou setkat s dušemi zemřelých. Probíhají velké rituální přípravy pokrmů, které jsou určeny pro uctění předků a božstva. Dále se také vyrábějí papírové lodičky a svítilny, které se posílají po vodě a vzdávají úctu zemřelým. Navštěvují se hřbitovy a obětují se různé symbolické dary předkům. ³²⁾

Podle tibetského buddhismu, který vyznává naše česká respondentka, se Den předků slaví navštěvováním buddhistického centra, kde se účastní obřadu a doma uctívá zemřelé na vlastním oltáři spolu s dalšími rodinnými příslušníky.

Odpovědi respondentky se téměř shodují s literaturou, možná menší oslavy a ne tak honosné oltáře. To z důvodu zcela odlišného většinového náboženství v ČR, než v jihoasijských zemích. Kde je většina zemí buddhistických, tudíž se více dbá na tradici jako je například výroba papírových lodiček a další. ³³⁾

Jako jeden ze čtyř hlavních buddhistických svátků, se Sangha slaví v době úplňku a oslavuje následovníky Buddhova učení - konkrétně ty, kteří následovali Buddhovu cestu a jeho učení. Co se týče tradičního buddhismu, se konají shromáždění, kde se přednáší, medituje a zpívá. Sangha je typickým tradičním svátkem i v západních zemích, kdy si mezi sebou vyměňují dárky. ³⁴⁾

Sanghu nám popsala česká respondentka tibetského buddhismu. Tento svátek má svůj specifický rituál, kdy do speciální sochy, udělané jako komín (kadidlo) se dává jehličí, které se následně pálí, vychází specifická vůně a také vzdušný opar. Ten se pak dostane do ovzduší a tím přejí světový mír všem. Mezitím, co jde do ovzduší kouř, účastníci si vezmou do dlaně mouku, 3x pozvednou, říkajíc přesně určenou mantru a pak vyhodí do vzduchu.

Ve srovnání s literaturou se tento svátek týká hlavně mnichů a jeptišek. Je to pro ně šancí potvrdit svůj závazek k buddhismu. Původně připomíná shromáždění 1 250 mnichů, kteří dosáhli osvícení, konkrétně to byli Arahanti. Měli společně slyšet první Buddhovu recitaci Patimokkhy. Dále než jenom svátek jsme se dozvěděly, že Sangha je společně termínem duchovního společenství. Žádná zmínka o speciálních rituálech s kadidly, ani o světovém míru se v získané literatuře neobjevuje a zároveň popis respondentky se také značně odlišuje. Což může znamenat spíše přizpůsobení oslav místnímu klimatu nebo rodinnou tradici.

Osmý lunární měsíc, za úplňku se slaví den Dharmy, známý jako den, kdy Buddha poprvé přednesl své učení v Sárnáth, po dosažení svého osvícení, někdy známý jako otáčení kola Dharmy. Buddhisté navštěvují své chrámy, obdarovávají místní mnichy malými dary a konají se shromáždění a společná kázání o tomto buddhistickém začátku. Tento svátek je natolik důležitým, že se cítí jako po očistění od vnějšího světa, které jim zanechává mír na duši. ³⁵⁾

Jak slaví čeští buddhisté Dharmu, jsme se přesně nedozvěděly, ale podle naší respondentky, která vyznává tibetský buddhismus, je většina oslav podobná. Pokaždé navštěvují buddhistické centrum na obřad. Každý obřad obsahuje základní modlitby, které se musí odrecitovat před každým důležitým obřadem a pak jsou přesně určené modlitby ke každému z významných dní.

Také se považuje za čas, kdy se buddhista má zamýšlet nad vlastnostmi Buddhy a vyjádřit tak vděčnost za jeho učení. Dharma odkazuje na podstatu Buddhova učení. Určité očištění probíhá prostřednictvím modlitby, odříkávání manter a návštěvy kláštera. To potvrzují také informace získané z literatury.

Šoton nebo také Jogurtový svátek, připadá na konec srpna a začátek září po dobu sedmi dní. Vedle místního kostela, který bývá na kopci, který se potáhne velikou thangkou Buddhy. Konají se sem poutě za cílem ji spatřit. Následuje letní festival divadla a tibetských oper, které doprovázejí také tančící mniši, v různobarevných maskách a zdobených kostýmech. Místní stanují kolem roztažené thangky a sledují opery, hrají hry a užívají si festivalovou atmosféru společně se svými rodinami. ^{36) 37)}

Buddhismus je nejrozšířenější v Asii. Svátky nemusí být ve všech státech stejné. Mezi svátky, které slaví každý buddhista jakéhokoliv směru, patří Nový rok (Losar) a také Vesak, den kdy se narodil Buddha. Buddhisté mají i svátek velice podobný našim dušičkám Den předků, kdy se navštěvují hřbitovy a obětují se dary předkům. Dále také slaví Den půstu, který slouží k očištění mysli a dosažení vnitřního klidu. Mají i svátek, který oslavuje následovníky Buddhova učení, zvaný Sangha. Nezapomínají ani na den, kdy Buddha poprvé přednesl své učení, tomuto svátku říkají den Dharmy. Oslavují i jakési slunění Buddhy, které nazvali jako Jogurtový svátek. Data slavení těchto svátků se každý rok mění, protože stanovení přesného dne se řídí podle lunárního kalendáře.
V některých asijských státech se tyto svátky slaví ve velkém, protože v několika z nich tvoří buddhisté většinu obyvatel. Místní oslavují s rodinou a poté i dalšími věřícími v klášterech při obřadech. Při příležitosti některých svátku se pořádají i velké festivaly.
Když jsme se ptaly na buddhistické svátky v buddhistickém centru, bylo nám řečeno, že je to spíše záležitost asijských států. V západní Evropě se lidé zaměřují spíše na praktikování než na kulturní stránku buddhismu. Díky našemu dotazníku jsme se ovšem dozvěděly, že alespoň někteří věřící v České republice některé svátky slaví. Nejsou to ovšem tak velké oslavy jako na některých místech v Asii. Naše respondentky uvedly, že během těchto svátků navštěvují nejbližší buddhistické chrámy nebo centra, aby slavily spolu s ostatními věřícími tyto svátky, také je to pro ně čas, kdy můžou být se svou rodinou a přáteli. Jak jsme se dozvěděly od našeho vietnamského respondenta, jejich oslava Losaru se od jeho slavení u nás liší. Kromě velkého úklidu a přípravy tradičních pokrmů se u nich připravují i oltáře s oběťmi pro předky. Zapalují se vonné svíčky a medituje se, pak teprve se dají do jídla. Po oslavě doma se přidávají ke slavení v místním buddhistickém chrámu. Přestože se tato část tradic ve světě liší, samotné praktikování buddhismu zůstává všude stejné v závislosti na směru vyznávaného buddhismu.

Buddhismus dnes. [online]. Buddhismus Diamantové cesty: linie Karma Kagjü [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: https://bdc.cz/buddhismus/buddhismus-dnes/

Buddhismus: Nesprávné a správné jednání. [online]. Buddhismus [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/zaklad.html

Buddhistické svátky: Den Dharmy (Asanha Bucha). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Den předků (Ullambana). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Den Půstu (Uposatha). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Den Sanghy (Makha Bucha). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Nový rok. [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Svátek Šoton (Jogurtový svátek). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Buddhistické svátky: Vesak (Den Buddhy). [online]. BuddhaWeb.cz: Buddhismus jako nadčasová moudrost [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.buddhaweb.cz/buddhisticke-svatky/

Co je buddhismus a čemu buddhisté věří?. [online]. Got Questions [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: https://www.gotquestions.org/Cesky/Buddhismus.html

DUFOUR, Jean-François. Buddhismus: Malá moderní encyklopedie. Praha: Levné knihy KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-427-0.

CHÖDRÖN, Thubten. Buddhismus pro začátečníky v otázkách a odpovědích. Brno: Barrister & Principal, 2017. ISBN 978-80-7364-053-8.

Jak být buddhistou. [online]. Buddhismus Diamantové cesty: linie Karma Kagjü, 2016 [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: https://bdc.cz/jak-byt-buddhistou/

LEVENSON, Claude B. Buddhismus. Praha: Agite/Fra, 2009. Edice 8. ISBN 978-80-86603-49-0.

Meditace. [online]. Buddhismus [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/meditace.html

Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011: Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl

Nirvána. [online]. Buddhismus [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.buddhismus.cz/nirvana.html

Percentage of population that is Buddhist. [online]. Nation Master [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://www.nationmaster.com/country-info/stats/Religion/Buddhism/Percent-Buddhist

ROKOTOVA, Natalija. Podstata buddhismu. Krásná Lípa: Belza Marek, 2012. ISBN 978-80-87116-19-7.

STRIBLING, Gerry. Buddhismus nejen pro chlapy: příručka pro neohrožené. Praha: Euromedia group - Pragma, 2017. ISBN 978-80-7549-353-8.

WANGU, Madhu Bazaz. Buddhismus. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. Světová náboženství (NLN, Lidové noviny). ISBN 80-710-6184-0.

WILLIAMS, Paul a Anthony TRIBE. Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice. Praha: ExOriente, 2011. Religionistická knihovna. ISBN 978-80-904246-8-5.

Databáze odborných časopisů:

Získáno přes databázi EBSCOhost.

Catholics join with Buddhists to celebrate Vesak. National Catholic Reporter. 2010, 18(46), p5-5 ISSN 0027-8939.

China orchestrates Losar celebrations as Tibetans mourn. Tibetan Review: The Monthly Magazine on all Aspects of Tibet. 2009, 4(44), p8-8. ISSN 0040-6708.

Získáno přes databázi ProQuest.

SWEARER, Donald K. The Buddhist world of Southeast Asia. 2nd ed. Albany: State University of New York Press, c2010. SUNY series in religious studies. ISBN 978-143-8432-519.

Obrázek č. 1 Vyobrazení Buddhy Dostupné z: https://i.pinimg.com

Obrázek č. 2 Dharmačakra - kolo Dharmy Dostupné z: http://snowflower.org/wordpress/wp-content/uploads/2017/04/eightfold-path.jpg

Obrázek č. 3 Mála Dostupné z: https://bdc.cz/assets/mala_9x5-270x152.jpg

Obrázek č. 4 Karma Dostupné z:http://www.moji-andele.cz/wp-content/uploads/2013/09/karma.jpg

Obrázek č. 5 Reinkarnace Dostupné z: https://static1.squarespace.com

Obrázek č. 6 Nirvána Dostupné z: http://www.dmc.tv/images/meditationNAW/zx0-3.2.jpg

Obrázek č. 7 Losar Dostupné z: https://cdn-images-1.medium.com/max/1600/1*hHbKd4HItig4-X-BlIXTlQ.jpeg

Obrázek č. 8 Vesak Dostupné z: https://d96xf8nw30hcy.cloudfront.net/SFImage/Images/buddha-purnima5c8e07e413a06dce84b1ff000062a8f2.jpg

Obrázek č. 9 Den předků Dostupné z: https://neozen888.files.wordpress.com/2017/09/pravarana-sanghans.jpg

Obrázek č. 10 Jogurtový svátek Dostupné z:http://inapcache.boston.com

Dotazník dostupný z: https://www.survio.com

Počet shlédnutí: 103