Barbora Hájková, Denisa Nemesh, Karolína Šušková, Ondřej Žampach

Tato semestrální práce je zaměřena na pravoslavné Vánoce v České republice a na Ukrajině. Naleznete zde porovnání, jak a kdy probíhá pravoslavný Štědrý den na Ukrajině a v České republice. Zjistíte, jak dlouho pravoslavní Vánoce slaví, zda se oslavy ve vybraných státech liší, či jaké tradiční pokrmy se připravují. Na Ukrajině pravoslavné křesťanství uznává přes 67 % obyvatelstva ¹⁾ a v České republice se podle odhadů k pravoslaví hlásí více než 100 tisíc obyvatel.²⁾ V pravoslavném náboženství jsou Vánoce po Velikonocích druhým nejvýznamnějším církevním svátkem ,³⁾zajímá nás tedy, jak tento svátek ve vybraných zemích probíhá. Důvod komparace je zejména fakt, že v současné době žije v České republice mnoho imigrantů z východu, ovšem podmínky vyznání víry i samotné tradice se ve vybraných státech mohou lišit, vezmeme-li v úvahu vzdálenost mezi Českou republikou a Ukrajinou. Proto zní hlavní výzkumná otázka takto – Jak se liší pravoslavné Vánoce na Ukrajině a pravoslavné Vánoce v České republice?

Cílem práce je zjistit a popsat, jak probíhají pravoslavné Vánoce v České republice a na Ukrajině. A zejména zjistit, jak se tento svátek v daných státech liší. Hlavní výzkumná otázka semestrální práce je tedy – Jak se liší pravoslavné Vánoce na Ukrajině a pravoslavné Vánoce v České republice? Pro větší prohloubení práce byly stanoveny výzkumné podotázky:

1. Jak a kdy probíhá Štědrý den na Ukrajině a v České republice?

2. Jak dlouho slaví pravoslavní Vánoce na Ukrajině a jak dlouho v Česku?

3. Jak se liší oslava Vánoc v těchto zemích?

4. Jaké tradiční pokrmy pravoslavní o Vánocích na Ukrajině a v ČR připravují?

5. Jaké tradice pravoslavní ve vybraných státech dodržují?

Tématem pravoslavných Vánoc se zabývá kniha Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury.⁴⁾ Autorkami jsou Věra Frolcová a Eva Večerková. Kniha líčí kulturní tradice spojené s oslavou Vánoc národů evropského Západu a Východu. Autorky v knize hodnotí vklad tradic lidové kultury vánočním svátkům, mnohé tradice se dochovaly dodnes a mají křesťanské i mimokřesťanské kořeny. Sdělují také, že vánoční doba byla i po zavedení křesťanství pro evropskou lidovou kulturu dobou tajemnou, často spojovanou s navrácením duší zemřelých, které mohly propívat i škodit. V knize se dále rozebírají rozdíly mezi západní a východní podobou Vánoc. V oblastech, kde dominuje východní křesťanství je vrcholem Vánoc Epifanie, Zjevení Páně, zdůrazňují křest a věčné světlo Beránka. V západoevropské tradici jsou středobodem Vánoc jesličky a dítě Ježíš. Autorky v knize popisují například i antropomorfní personifikace Vánoc, tedy smyšlené mužské dárce.

Autorka se ve své diplomové práci věnuje Pravoslavným svátkům .⁵⁾ Zmiňuje se o rozdělení církevních svátku na nepohyblivé (tj. takové, které každý rok připadají na stejný den v měsíci) a pohyblivé (připadají na různé dny). Za první a nejstarší svátek se v pravoslaví pokládá neděli, která má připomínat zázračné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Autorka také podotýká, že pro pravoslavné věřící jsou zvláště význačné Velikonoce, které se pokládají za „svátek svátků“, protože za Velikonocemi následuje takzvané dvanáctero hlavních svátků Páně a Bohorodičky. Autorka se zmínila o postech (zákaz konzumace masa), které se v pravoslaví dělí na vícedenní a jednodenní, které pravoslavní věřící dodržují kolem 200 dnů ročně. K vícedenním postům patří například: čtyřicetidenní velikonoční půst tzv. Velký půst. K jednodenním postům patří: středy a pátky, které se drží na počest utrpení a smrti Ježíše Krista na kříží. Dále autorka důkladně popisuje nejdůležitější pravoslavné svátky jako jsou Velikonoce, jejich historii, zvyky, také obřady, které se uchovaly do naší doby například: návštěva hřbitova, aby se poklonili příbuzným zesnulým. Doma se připravuje hojná hostina pro hosty. Mezi klíčové svátky se také řadí dvanáct hlavních svátků (Narození Bohorodičky, Uvedení Bohorodičky do chrámu, Nanebevstoupení Páně, Nejsvětější Trojice a další.)

Rodinou a jídlem se zabývá článek Orthodox Christians practice Christmas traditions with family⁶⁾ , který napsala autorka Janet French. Štědrovečerní večeře může začít se zahlédnutím první viditelné hvězdy na noční obloze. Jakožto dekoraci mají svazek pšeničných snopů, nazývaný Didukh, který představuje jejich předky a živé členy rodiny, které se spojily na věčnost. K večeři se shromáždí ve vyšívaných košilích. Jeden z rituálních pokrmů se nazývá Kutia, což je mísa se sladkou omáčkou, která se skládá z ořechů, máku, cukru medu a pšeničných bobulí. Dále na stole nalezneme například pirohy, zelí, boršč, houbové knedlíky a tři druhy ryb. Nenalezneme zde ovšem žádné maso ani ostatní části ze zvířat, která byla přítomna v jeslích s Ježíškem. Pole tradice představuje dvanáct pokrmů na stole každého z apoštolů. Po večeři se chodí do kostela. Každý kostel má vlastní harmonogram, a proto se chodí bud o půlnoci nebo až příští ráno.

Pravoslavnými Vánoci se zabývá článek Vánoce v pravoslavné církvi ⁷⁾, autorem článku je Martin Marek Krupica a k přečtení je na stránce rozhlas.cz. Autor na začátku článku zmiňuje důležitost Vánoc pro pravoslavnou církev a popisuje co tomuto svátku předchází. Oslava Kristova narození začíná ještě dlouho před samotným svátkem, tomuto času se říká půst, konkrétně filipovský. Půstu se říká filipovský, jelikož začíná den po svátku apoštola Filipa. Trvá od 15. listopadu (podle gregoriánského kalendáře do 28. listopadu) a končí v samotný den svátku a to 25. prosince (v přepočtu na kalendář gregoriánský 7. ledna). Tato postní doba slouží jako příprava na svátek samotný. Autor konstatuje, že půst může mít různou délku i intenzitu. Zmiňuje například půst přísný, kdy lidé mohou požívat pouze rostlinnou stravu. Postní doba není ovšem pouze změnou stravovacích návyků, lidé se především intenzivněji modlí, častěji přistupují ke svátosti pokání a omezují veškerou zábavu. Autor dále popisuje, jak vypadají pravoslavné bohoslužby a co obsahují. Podle autora nabízí bohoslužebné slavní svátku samotného mnoho možností, které ovšem nejsou v české liturgické praxi dostatečně využívány. Bohoslužby celkově závisí na tom, na který den v týdnu svátek připadne (zda na sobotu, neděli či všední den). Padne-li svátek na neděli či pondělí, slouží se liturgie sv. Basila, v ostatní dny liturgie sv. Jana Zlatoústého. Slavení každého dne i svátku zažíná v předvečer, tudíž první bohoslužbou dne je právě bohoslužba večerní. Večerní bohoslužba je poděkování Bohu za stvoření světa. Důležitou bohoslužbou je bohoslužba jitřní, ta je založena na obrazu Krista jako světla. Na rozdíl od mše večerní, která má tropar svátku (krátká píseň, kterou se oslavují skutky Boha nebo svatých) na konci, má jitřní tropar na začátku. Jako zajímavost autor udává, že jitřní bohoslužba obsahuje na konci ve české praxi mimo jiné i tradiční české koledy. Po jitřní bohoslužbě se slouží eucharistická liturgie. Na konci článku autor píše, že důležitost tohoto svátku je podtržena skutečností, že od 25. prosince do 4. ledna včetně nejsou žádné postní dny.

Na stejné téma se zaměřuje v některých článcích také stránka Ukrajinci.cz. Článek Ukrajinské Vánoce ctí tradice, víru i pověry ,⁸⁾ jehož autorem je Oleksa Livinský, redaktor časopisu pro Ukrajince v ČR Porohy, se zabývá ukrajinskými Vánocemi a tradicemi s nimi spjatými. Autor zde popisuje Vánoce – Rizdvo, říká, že pro Ukrajince, kteří stále silně prožívají jejich křesťanský rozměr, jsou Vánoce považovány za méně významný náboženský a rodinný svátek než Velikonoce. Mají však mnohem větší kouzlo než Velikonoce. V čem ono kouzlo spočívá? Velká většina ukrajinských věřících používá starý juliánský církevní kalendář, tudíž slaví Vánoce až po příchodu nového roku 6. a 7. ledna. Novoročně-vánoční čas na Ukrajině trvá prvních dvacet dní až do svátku svatého Jana Křtitele. 6. ledna je den svaté večeře, český ekvivalent Štědrého dne. Štědrým dnem se nazývá až 13. leden. Během večera, kterému se říká Melančin, se zpívají štědrivky (koledy). Připravuje se také druhá večeře, která je méně bohatá. 14. ledna nastává svátek svatého Vasyľa, a také příchod nového roku. Běžně se mu říká starý nový rok, v tento den se obětuje se prase a uspořádá se zabijačka. Vánoční svátky končí až 19. ledna svátkem svatého Jana Křtitele, který navazuje na biblický příběh Ježíšova křtu v řece Jordán. V kostelech anebo na březích se světí voda a věřící si ji odnášejí domů. Posvěcená voda má člověka chránit před různými nemocemi, a proto se velmi opatruje a používá se jen v těch nejnutnějších potřebách. V článku autor také popisuje mnoho tradic. Zmíním zde jednu, která mi přišla nejzajímavější a to, že po večeři se kuťa (sladká varianta české kuby) a některá další jídla nechávají na stole po Duchy Předků a děti, převážně chlapci jdou koledovat. V článku se také píše, že oslava pravoslavných Vánoc nebyla za komunistické éry vítaná. Ke konci článku autor píše o vánočním představení, kterému se říká vertep. Vertep je vlastně přenosné loutkové divadlo a drama, které představuje betlém, další tajemné hry a později také světské zápletky.

Vzhledem k podstatě zkoumaného problému, byl pro tuto práci zvolen kvalitativní přístup. Kvalitativním přístupem rozumíme jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace. Některé údaje, jako například údaje z sčítáni lidu, mohou být kvantifikovány, ovšem analýza samotná je kvalitativní.⁹⁾

Kvalitativní metody se užívají k odhalení a porozumění podstaty jevů, které ještě dobře neznáme nebo získání více informací o jevu, o kterém už něco málo víme. Umožňují nám zkoumaný problém pochopit více do hloubky.¹⁰⁾ Zabývají se otázkami každodenního života lidí a v neposlední řadě mohou kvalitativní metody pomoci získat o jevu detailní informace, které jsou kvantitativními metodami těžko zachytitelné. Kvalitativní výzkum je procesem dotazování vedoucí k porozumění. Využívá induktivní logiky, tedy že na začátku výzkumného procesu je pozorování a sběr dat, poté hledání pravidelností, formulování předběžných závěrů a na konec samotné formulování nových hypotéz a teorií. Mezi výhody kvalitativního výzkumu můžeme řadit například: Získávání podrobného popisu a vhledu jedince nebo skupiny, možnost zkoumat daný jev v jeho přirozeném prostředí, možnost zkoumat jev do hloubky, možnost studovat procesy a navrhovat teorie. Nevýhodami může být: Časová náročnost analýzy a sběru dat, snadná ovlivnitelnost výsledků výzkumníkem, obtížnost testovat hypotézy a teorie a nemožnost zobecnit či převést výsledky do jiného prostředí.^{11) 12)}

S ohledem na zvolený kvalitativní výzkum, byl využit nepravděpodobnostní výběr. Výběry používáme pro zvýšení efektivity a zlepšení přesnosti měření. Z nepravděpodobnostní výběrové procedury byl využit záměrný výběr. Pomocí záměrného výběru vybíráme případy, které nám pomohou získat vhled do problému. Data ve výzkumu sbíráme pomocí technik sběru dat. V tomto případě byla zvolena technika dotazování. Techniku dotazování (interview, dotazníky) zpravidla používáme, když chceme zjistit, co lidé dělají v soukromí.¹³⁾

Dotazování¹⁴⁾ obecně zahrnuje různé typy rozhovorů a dotazníků. Pro tuto semestrální práci bylo využité dotazníkové šetření. Toto šetření je založeno na získávání empirických údajů prostřednictvím dotazníku. Dotazník je ve své podstatě předtištěný soubor otázek, jehož produktem jsou odpovědi napsané respondenty.¹⁵⁾ Respondentům byly zaslán dotazník s otevřenými otázkami prostřednictvím e-mailu a to dne 8.4.2021. Informátoři byli kontaktováni na základě osobních doporučení. Celkem byli dotázáni 4 informátoři, z toho dva žijící v České republice a dva na Ukrajině. Kontakt s těmito informátory byl zprostředkován díky osobním doporučením dvou gatekeeperů ¹⁶⁾ z naší skupiny. Gatekeeper zajišťuje kontakt s informátory a navazuje s nimi styk. Gatekeepeři dále vyhodnotili a rozhodli o tom, které informace budou obsaženy v této práci.¹⁷⁾

1. Respondent – Muž Vasyl, 21 let, původem Ukrajinec, ovšem již od narození žije v České republice. Vasyl je studentem druhého ročníku ČVUT.

2. Respondent – Žena Marina, 38 let, původem Ukrajinka, momentálně žije již 17 let v České republice. Marina je matka dvou dětí, do Čech se přestěhovala za prací, momentálně se živí jako kuchařka v pražské restauraci.

3. Respondent – Muž Fedir, 60 let, Ukrajinec žijící s manželkou a dvěma potomky v Zakarpatské Rusi. Již 15 let se živí jako podnikatel. S manželkou jsou silně věřící, každou neděli chodí pravidelně do chrámu, dodržují a slaví všechny svátky a tradice.

4. Respondent – Žena Olga, 43 let, Ukrajinka žijící na Ukrajině ve městě Užhorod. Olga vystudovala dvě vysoké školy a v této době se živí jako účetní u policie.

Pravoslavné církve mají své počátky v Jeruzalému a dále pak ve východní části římské říše, proto je někdy nazývána také jako východní církev. K pravoslaví se hlásí především obyvatelé Řecka, Rumunska, Ruska, Srbska a Ukrajiny. Pravoslavná neboli ortodoxní církev se skládá z 15 nezávislých církví, které sdílejí nauku a praxi, a hlavně stejnou víru. Církve jsou si rovny, každá samosprávná církev má ovšem vlastního představitele, tím je biskup. Biskupové, kteří představují celou místní církev, bývají nazývání patriarchové, metropolité nebo arcibiskupové. Ti předsedají biskupskému synodu, který představuje největší autoritu církve. Pravoslavné církve sdílejí nauku a praxi, každá z církví má ovšem jiné tradice a zvyky. Pravoslavné církve po celém světě sjednocuje princip pravoslavné víry, ústředními tradicemi jsou Bible (Písmo svaté), vyznání víry, liturgické texty, spisy církevních Otců, životy svatých a ikony.¹⁸⁾

Pravoslavní křesťané sdílejí s ostatními křesťany víru v jednoho boha, který je trojjediný – Všemohoucího a bez počátku Boha Otce, Všemohoucího a bez počátku Boha Syna a Všemohoucího a bez počátku Boha Ducha Svatého (boží transcendence). Na rozdíl od protestanství a podobně jako katolíci považují pravoslavní Bibli za součást tradice. Podle pravoslavné víry byl člověk původně stvořen dokonalý, ale vlastní vůlí se rozhodl pro zlo. Účasti na nebeském životě nemůže člověk dosáhnout sám, ale je to dar od boha.

Bartoloměj I. zrušil koncem roku 2018 zrušil rozhodnutí Konstantinopolského patriarchátu z roku 1686, kterým se Ukrajinská pravoslavná církev připojila k patriarchátu v Moskvě jako autonomní součást Ruské pravoslavné církve. Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku tvoří samostatnou nezávislou jednotku. V Česku se se dělí na dvě biskupství – pražskou a olomoucko-brněnskou. V Praze sídlí arcibiskup. ¹⁹⁾

Celkový počet pravoslavných věřících na světě je kolem 200 milionů. Ze světadílů má největší vliv v Evropě, kde žije až 78 % všech pravoslavných křesťanů. Z toho konkrétně na Ukrajině žije přes 20 milionů vyznavačů, oproti tomu v České republice se k pravoslaví hlásí dle posledních dostupných údajů pouze přes 20 tisíc obyvatel.

Vánoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátek, který oslavuje narození Ježíše Krista. Křesťané se rozhodli spojit oslavy narození Ježíše Krista s oslavami pohanských svátků, které bývaly spojovány se zimním slunovratem. V dobách před křesťanstvím byl totiž slunovrat velmi důležitý. Kolem 21. prosince se začal prodlužovat den a zkracovat noc, přibývalo světlo a teplo, což bylo důvodem k oslavě návratu Slunce, které znamenalo život a úrodu. Vánoce byly křesťanskou církví uznány jako církevní svátky ve 4. století našeho letopočtu. ²⁰⁾

Vánoce v České republice začínají 25. prosince a končí první nedělí po 6. lednu, tedy po svátku Tří králů. Předchází mu adventní doba, která zahrnuje 4 neděle před 24. prosincem. Každá je nazývána jinak. První je železná, druhá je bronzová, třetí je stříbrná a čtvrtá je zlatá. Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti. Za vrchol Vánoc je v České republice považován Štědrý den, který připadá na 24. prosince. Ten slouží jako příprava na hlavní svátek 25. prosince (Narození Páně čili Boží hod vánoční) a následně 26. prosince (svatý Štěpán).

Na Štědrý den, tedy 24. prosince, se zachovává přísný půst. Dětem je slibováno, že vydrží-li nejíst do večera, uvidí zlaté prasátko. Štědrovečerní večeře začíná s první hvězdou na obloze a končí půlnoční mší v kostele, na které se zpívají koledy a začíná církevní oslava narození Krista. Štědrovečerní večeře se tradičně skládá z rybí polévky a z kapra s bramborovým salátem. Dříve se jako první chod dělaly oplatky s medem, ale také s česnekem, s bylinkami, šípky nebo jinými plody. Za zmínku stojí i cukroví, které se většinou připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů. Pečou se například rohlíčky, linecké cukroví, pracny, vosí hnízda, marokánky, pusinky a perníčky. Na stole by také neměla chybět vánočka, která se peče den nebo v noci před Štědrým dnem. Ta by měla svým tvarem připomínat Ježíška zabaleného v povijanu

Marina a její rodina žijící v České republice vnímá 24. prosince jako běžný den a Štědrý den slaví pouze 6. ledna. Naopak Vasyl, jelikož vyrůstá od malička v České republice, chodí do české školy a má české kamarády, tudíž je jimi velmi ovlivněn a u nich doma, ačkoli oba jeho rodiče jsou pravoslavní, slaví i křesťanské Vánoce a konkrétně 24. prosince si předávají dárky a jedí řízek s bramborovým salátem. Od malička jim však nenosí dárky Ježíšek, ale dostávají je od rodičů. Každopádně opravdové Vánoce a opravdový Štědrý den pro ně nastává až 6. ledna.

Mezi vánoční zvyky a tradice patří lití olova, které dotyčnému věští jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamená úspěch a uznání. Ke zvykům patří vánoční stromek, který je zdoben vánočními ozdobami a pod kterým se nacházejí dárky. Jako další je jmelí, které má nosit štěstí tomu, kdo je jím obdarován. Dále se vkládá pod talíře několik kapřích šupin, které mají všem přinést po celý rok dostatek peněz. Pouštění lodiček je další z Vánočních zvyků. To spočívá v tom, že se do lavoru s vodou vkládají skořápky vlašských ořechů se zapálenou svíčkou. Komu vydrží svítit nejdéle aniž by se potopila, toho čeká dlouhý a šťastný život.²¹⁾

Celý pravoslavný svět slaví Vánoce 7. ledna – svátek, který je již dlouho považován za jeden z nejdůležitějších a nejkrásnějších svátků v křesťanství. V tento den se v Betlémě narodil Ježíš Kristus, kterého Bůh poslal na Zemi, aby odčinil hříchy a zachránil lidstvo.

Oba respondenti (Fedir a Olga) se zmínili, že Vánoce patří k jejím nejoblíbenějším svátkům v roce. A to z toho důvodu, že se celá rodina může setkat a trávit čas spolu. Naopak respondenti žijící v česku (Marina a Vasyl) odpověděli, že Vánoce slaví, ale není to pro ně tak důležitý svátek jako například Velikonoce a neprožívají je tolik. Je to prý i tím, že je na rozdíl od Velikonoc slaví tady v česku bez celé rodiny.

Oslavy Vánoc na Ukrajině již dlouho provázejí barevné lidové zvyky, které jsou považovány za jeden z hlavních rodinných svátků, který se očekává po celý rok.

Na vánoční oslavu se připravují dlouho. 40 dní před Vánocemi začíná vánoční půst, kde se jí ryby, ale o Vánocích je zvykem připravovat vepřové maso.

V ukrajinské kultuře se Vánoce začínají slavit 6. ledna, na Štědrý večer (svatý večer). V tento den by se měl také dodržovat přísný půst s úplnou abstinencí od jídla až do první hvězdy. Je zvykem, že se celá rodina shromažďuje u stolu bezprostředně po objevení první hvězdy na obloze, která symbolizuje Betlémskou hvězdu, která oznamuje narození Ježíše pastýřům.

Olga a její rodina dodržuje tradici přísného půstu a celá rodina shromažďuje u stolu po objevení první hvězdy na obloze. Naopak Fedir a jeho rodina už tuto tradici nedodržují. Stejně tomu tak má rodina Vasyla a Mariny.

Věřící vstávají brzo ráno, to, aby celý rok nezaspali. Umývají se vodou, do které hodili stříbrnou minci. Věří, že hádky, trestání dětí a půjčování peněz během tohoto dne, přinese stejné problémy po celý rok. Na vánočním stromečku by neměla chybět jablka a ořechy, které přinášejí krásu, rodinné štěstí a zdravé potomky. Pověšené prádlo prý může způsobit, že dnešní problémy zůstanou i v budoucnu. Rybí šupina v červeném pytlíku pověšená nad dveřmi pak způsobuje po celý rok lásku. Sláma pod bílým ubrusem na stole zase bohatství – mladé dívky z ní hádají svůj osud. Pokud si vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, brzo se vdají.

Olga se zmínila, že vždy vstává brzo ráno a už od malička se opravdu umývá vodou, do které předem hodila stříbrnou minci. Snaží se, aby se tento den neuskutečňovaly hádky, neřešily se půjčky, nebylo pověšené prádlo a na vánočním stromku opravdu mají vždy pověšená jablíčka a ořechy. Fedir, ačkoli slaví Vánoce na Ukrajině však žádnou z těchto tradic nedodržuje. Stejně tomu tak má i Vasyl a Marina. Marina konstatovala, že když žila na Ukrajině, některé z těchto tradic dodržovali, ale tady v česku, kde se necítí jako doma nic nedodržuje.

Večer 6. ledna je známý tím, že se zpívají koledy. Koledníci chodí po nádvořích s „Betlémskou hvězdou“. Koledníci zpívají vánoční koledy, za které je by je majitel domů měl odměnit.

Olga a Fedir tuto tradici potvrdili. Ale ještě se shodli na jedné další tradici, a to té, že 7.-9. ledna navštěvují sousedy a zbytek rodiny. Vasyl s Marinou uvedli ve svých odpovědích, že 7. -9. ledna navštěvují známé žijící v česku a se zbytkem rodiny, žijící na Ukrajině si pouze telefonují.

Jedním ze starodávných vánočních zvyků na Ukrajině je betlém. Jedná se o miniaturní loutkové divadlo v krabici, ve kterém se hrály celé hry na téma Vánoc. Marie a Josef, naklánějící se nad jesličkami s Božským dítětem, jsou vždy umístěni do středu kompozice.

Na vánoční jídlo se vztahují zvláštní tradice. Na počest dvanácti apoštolů musí být na vánočním stole dvanáct pokrmů. Hlavní jídlo na postním stole je Kuťa (pšeničná nebo rýžová kaše smíchaná s mákem, rozinkami, medem a ořechy a také kompot (kompot ze sušeného ovoce). Servíruje se doprostřed stolu a každý si ji jako první nandá na svůj talířek a ochutná. Dále se připravují plněné zelené listy bramborovou kaší, pohankou, takzvané holubce. Dále vareniky, vařené kapsičky z bramborového těsta plněné sladkou i slanou náplní, nakládané houby, rýže a podobně. Pak se dělá viněhrad, salát z červené řepy, brambor, fazolí, kysaného zelí, cibule a oleje. Peče se speciální cukroví, rohlíčky. Jako sladké jídlo se podávají různé řezy nebo i dort. Samotná večeře se začíná modlitbou. Usedne se ke stolu. Navzájem se připije na zdraví, boží milost. Ortodoxní věřící prostírají na sůl prázdné talíře pro ty, kteří už mezi nimi nejsou. Ty tam musí být celou noc. Hostina je tak symbolicky i pro ty, kteří mezi nimi nejsou. Ráno 7. ledna jde celá rodina do kostela na sváteční modlitbu a všechny se zdraví slovy „Kristus se narodil!“. Odpověď - „Sláva mu!“. Druhý vánoční svátek (8. ledna) je také svátkem. Oslavuje Matku Boží. ²²⁾

Olga odpověděla, že se u nich doma vždy připravuje 12 postních pokrmů, a že vždy pokrmy se připravují u její mamky doma. Uvedla také, že se před večeří pomodlí a u stolu vždy prostřou i pro ty, kteří s nimi u stolu již nezasednou. Fedir se zmínil o tom, že se v jejich rodině, už 12 postních pokrmů nepřipravuje, ale také se vždy pomodlí a vždy jako první jídlo celá rodina ochutná Kuťu. On a manželka připravují méně jídel, mezi ně patří bramborový salát, Vareniky, Zelná rolka a Ucha. Zřejmě nesmí chybět ani dezert, a to jeho manželka vždy peče svůj tradiční dort „Spartak“, na který se všichni nejvíc těší. Oba respondenti tak zodpověděli, že 7. vždy chodí do kostela. Respondenti (Vasyl a Marina) odpověděli, že u nich nedodržují tradici podávání 12 postních pokrmů. Na rozdíl od 24. prosince se u nich podávají bezmasé a nemastné pokrmy. U obou rodin nesmí chybět Kuťa, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy. Nesmí u nich také chybět Vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce a také Vareniky, taštičky z kynutého těsta plněné brambory, rýží, zelím nebo houbami. Také vždy podávají nějakou rybu. Jejich menu se od sebe odlišuje pouze dezertem, jelikož Vasyla maminka vždy připravuje medový perník, a naopak Mariny rodina vždy má jako dezert Pampušky, podobné koblihám, což není tradiční pokrm na Vánoce, ale je to prý jejich nějaká určitá rodinná tradice. U obou těchto respondentů se shoduje modlitba před začátkem večeře a také návštěva kostela 7. ledna. To se tedy shoduje u všech našich respondentů.

Cílem této práce bylo přiblížit rozdíly mezi pravoslavnými Vánocemi v České republice a na Ukrajině a ukázat lidem tradice s tímto svátkem spojené.

Na Ukrajině začíná Štědrý den 6.ledna, samotný Štědrý večer začíná s východem první hvězdy na obloze, kdy hostitel zapálí svíčku a ta hoří až do konce večeře. V České republice slaví pravoslavní Štědrý den též 6. ledna. Ukrajinské Vánoce pravoslavní slaví Vánoce 4 dny, začínají 6. ledna a končí 9. ledna. v Česku pravoslavní slaví Vánoce pouze 1 den a to 6. ledna.

Jak se liší oslava Vánoc u pravoslavných na Ukrajině a v Česku? Oslava Vánoc na Ukrajině trvá 4 dny. Začíná Štědrým dnem 6. ledna, tento večer chodí koledníci a zpívají koledy a jsou odměňováni. Další dny jsou využity k návštěvám příbuzných či sousedů. Pravoslavní v Česku slaví Vánoce pouze 1 den a to 6. ledna. Nedodržují vánoční zvyklosti typu zpívání koledníků. Následující den navštěvují ukrajinské známé, žijící v Česku. Každopádně 6. ledna do práce nechodí.

Co se týče tradičních vánočních pokrmů pravoslavných na Ukrajině, slavnostní menu by se správně mělo skládat z 12 postních jídel. Nejhlavnější pokrmy jsou například Kuťa, Ucha, Zelná rolka, ryba s brambory, smažená ryba, salát Assorti, dezert. Počet postních jídel je na Ukrajině vesměs dodržován. Tradiční vánoční pokrmy pravoslavných v Česku nečítají všech 12 postních jídel. Podávají se bezmasé a nemastné pokrmy. Nesmí chybět Kuťa, Vareniky, vždy se podává ryba a dezert.

Vánoční tradice pravoslavných na Ukrajině představují zapálení svíčky hostitelem na Štědrý večer s východem první hvězdy na obloze, která hoří do konce štědrovečerní večeře, zpívání koled dětmi na Štědrý večer a následující dny návštěvy sousedů a příbuzných. Pravoslavní v Česku 6. ledna nechodí do práce, mají štědrovečerní večeři, ale jiné tradice vesměs nedodržují.

Jak se tedy liší pravoslavné Vánoce na Ukrajině a v České republice?

Především délkou vánočních oslav – na Ukrajině celé 4 dny, v Česku jen 1 den, dále dodržováním a nedodržováním tradic. Na Ukrajině se vánoční tradice dodržují ať už jde o tradiční pokrmy, zpívání koled, návštěvy příbuzných a známých, kdežto pravoslavní v Česku tradice dodržují jen omezeně – týkají se nedodržování všech 12 postních jídel, děti nechodí zpívat koledy na Štědrý večer. Avšak vánoční setkávání s ukrajinskými známými žijícími v Česku nevynechávají.

Průběh pravoslavných Vánoc v Česku je bezpochyby ovlivněn termínem, kdy v České republice dny 6. až 9. ledna nejsou státními svátky, jedná se o pracovní dny.

Celkově jsme z průzkumu vyvodili závěr, že pro všechny respondenty jsou pravé Vánoce stále 6. ledna a že na Ukrajině se více dodržují tradice než v České republice.

V této práci se lze seznámit s průběhem tradičních pravoslavných Vánoc, náboženskou historií, s výkladem významu vánočních oslav, s tradicemi, které vánoční svátky provází. Z výzkumu vyplývá rozdíl mezi dodržováním délky vánočních svátků a tradic na Ukrajině a u pravoslavných v České republice. Avšak pravý význam oslav Vánoc, který by měl spočívat v kontaktu a setkávání se s nejbližšími je zachováván jak na Ukrajině, tak u pravoslavných v Česku.

DVOŘÁK, Pavel. Šetření dotazníkové. Sociologická encyklopedie [online]. 2020 [cit. 15.5. 2021] dostupné z:https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/%C5%A0et%C5%99en%C3%AD_dotazn%C3%ADkov%C3%A9

FRENCH, Janet Orthodox Christians practice Christmas traditions with family. 6.1.2019. [cit. 16. 04. 2021] Dostupné z: https://edmontonjournal.com/news/local-news/orthodox-christians-practice-christmas-traditions-with-family?fbclid=IwAR1VzC58ee3nkdyGH5i4e2oIjvYbfTXR_oF8I3dXB3StOgzsVqieCLkFsys

FROLCOVÁ, Věra, VEČERKOVÁ, Eva. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha, 2005. [cit. 15.5. 2021] dostupné z: http://user.mendelu.cz/cenek/Zaklady_metodologie/Ucebni_zdroje/L09_Kvali_I_Sber_dat/L09_READER.pdf

Jak se slaví Vánoce na Ukrajině a v dalších zemích[online] Anastasie Pasyutina, 2017 [cit. 29.5. 2021] Dostupné z: https://ukraine.segodnya.ua/ua/ukraine/kak-prazdnuyut-rozhdestvo-v-ukraine-i-drugih-stranah-mira-681373.html

KRUPICA, Marek Martin Vánoce v pravoslavné církvi [online], Praha, 23.9.2010. [cit. 6. 04. 2021] Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/vanoce-v-pravoslavne-cirkvi-8016261

LIVINSKÝ, Oleksa Ukrajinské Vánoce ctí tradice, víru i pověry [online] Ukrajinská iniciativa, Praha, 25.12.2014. [cit. 6. 04. 2021] Dostupné z: https://www.ukrajinci.cz/vyhledavani/aktuality+c19/ukrajinske-vanoce-cti-tradice-viru-iapovery_2+a878.htm

MAŠEK, Roman VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice. 27.11.2012. Dostupné z: https://www.denik.cz/tradice-czk/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201-eh6o.html

PETRUSEK, Miloslav. Gatekeeper. Sociologická encyklopedie. 2018 [cit. 15.5. 2021] dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Gatekeeper

Pravoslavná církev [online] Aktuálně.cz, 2014 [cit. 29.5. 2021] Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/domaci/pravoslavna-cirkev/r~89b15b626e4911e49bec0025900fea04/

Pravoslavné náboženství [online] Mundo [cit. 29.5. 2021] Dostupné z: https://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi

Pravoslavné Vánoce. 14.10.2014 [cit. 15.5. 2021] Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-podle-nabozenstvi/84-pravoslavne-vanoce/#komentare

STRAUSS, Anselm L. a Juliet M. CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Translated by Stanislav Ježek. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané ruce, 1999. vi, 196. ISBN 808583460X.

SVOBODA, Karel. Vznik a historie Vánoc [online] Milujivanoce.cz, 2014 [cit. 29.5. 2021] Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/historie-vanoc-obdobi-24/19-vznik-a-historie-vanoc/

TOUŠEK, Laco. Kapitoly z kvalitativního výzkumu. Plzeň, 2015 [cit. 15.5. 2021] dostupné z: http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/downloads/tousek-et-al_2015_kapitoly_z_kvalitativniho_vyzkumu.pdf

VALÁŠKOVÁ, Zuzana. Pravoslavné svátky, Brno, srpen 2007. [cit. 6. 04. 2021] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/s44ok/Diplomka.pdf

ZAGATA, Lukáš. Základy kvalitativního výzkumu: přednáška č.8, sběr dat – dotazování

Základní informace o Ukrajině. [online] Mundo.cz, 2020 [cit. 15.5. 2021] Dostupné z: https://www.mundo.cz/ukrajina



Počet shlédnutí: 125