Řecká minorita na území České republiky

Ester Matoušková, Anna Holzmannová, Erik Scott, Eliška Jarošová

Odkaz na video: https://drive.google.com/file/d/1lTx-N3KOa0-sITfBFVtm3yI4lgJvb-f5/view?usp=sharing

Úvod a cíl práce

Řecká minorita na našem území bývá nejčastěji spojována s migrační vlnou, která započala po druhé světové válce. V tomto období museli Řekové čelit humanitární krizi způsobené občanskou válkou, která probíhala v letech 1946-1949 a to mezi stoupenci demokracie a fašistické monarchie. Mnoho Řeků se v tomto období rozhodlo imigrovat do států východního bloku. ¹⁾

V odborných publikacích se můžeme setkat s rozdělením migrace Řeků do území dřívějšího Československa na migraci dětskou a dospělou. Celkem se na území dřívějšího Československa na přelomu let 1948 a 1949 dostalo v sedmi skupinách 3 875 dětí. Dospělých Řeků, tak dle zprávy z 15. prosince 1950, do území tehdejšího Československa celkem přicestovalo 12 095 běženců, z čehož bylo 6 910 dospělých osob. Početní stav řecké menšiny se dále vyvíjel až se v roce 2011 ustálil na 2 043 osobách hlásících se k řecké národnosti. Podle vlastních odhadů menšiny však jde až o 7 000 osob. ²⁾

Tato seminární práce je zaměřena na typické prvky kultury řecké minority, která se nachází na území České republiky. Dává si za cíl poskytnout pohled Řeků žijící v Řecku na řeckou minoritu v Česku, a jak Češi nahlíží na řeckou minoritu v ČR, a jak nahlíží řecká minorita na sebe samé. Na tyto témata se snaží zodpovědět v kontextu se slavením řeckých svátků a slavností, tradičních řeckých pokrmů a propojení komunit řecké minority v Česku a se svou vlastí.

Hlavní výzkumná otázka:

Jaká je řecká kultura na území ČR?

Výzkumné podotázky:

Jaký pohled mají Řekové žijící v Řecku na řeckou minoritu v Česku, jak Češi nahlíží na řeckou minoritu v ČR, a jak nahlíží řecká minorita na sebe samu v kontextu:

1. Slavení řeckých svátků a slavností
2. Tradičních řeckých pokrmů
3. Propojení komunit řecké minority v ČR a se svou vlastí

Literární rešerše

O slavení řeckých svátků a slavností píše Jaroslav Otčenášek ve svém článku s názvem Řecká národnostní menšina v České republice dnes, který byl publikován v roce 1998 v časopise ČESKÝ LID. Autor zde zmiňuje, že v České republice se konají několikrát do roka slavnosti v jednotlivých městech a vesnicích, kde řecká minorita žije. Součástí těchto akcí je tradiční řecká hudba hraná na moderní nástroje, která je doprovázena lidovými tanci. Další velká akce, kterou tato menšina organizuje jednou do roka je řecký folklorní festival. Zde také hraje řecká hudba hraná na tradičních řeckých nástrojích, doprovázená lidovými písněmi a tanci. K slavení svátků autor udává, že způsob slavení Vánoc převzala řecká menšina kompletně od české většiny. Dále Řekové slaví Velikonoce a Nový rok, kde se některé původní zvyky dosud udržely. Mnohé řecké svátky, jako například Oslava Tří králů, však v českém prostředí zcela vymizely. Tato práce sice nabízí vhled do života několika generací řecké menšiny na území dnešní České republiky, její nevýhodou pro náš výzkum však je, že je již 24 let stará a nereflektuje tak současný stav řecké komunity. ³⁾

Tím, do jaké míry ovlivnila česká kultura řeckou kuchyní a jak vypadá tradiční řecká kuchyně se zabývá Ivan Hlavatý v článku Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice, který vydal časopis Národopisná revue. Autor uvádí, že právě „národní kuchyně“ je součástí národního dědictví a i přesto, že je řecká minorita na našem území poměrně geograficky roztříštěná, uchovává si své prvky etnické identity. Již od starověku je řecká gastronomie interaktivně spjata s gastronomií okolních, především východních středomořských národů. Po příchodu do Československa byli řečtí emigranti odkázáni na společné české stravování, které jim příliš nechutnalo. Řekové tak začali vařit po svém, což bylo obtížné kvůli nedostupným potravinám a odlišnému klimatu. Řecká gastronomie se od té středoevropské liší například používáním odlišného druhu masa (např. jehněčího). Dále autor uvádí, že je nemyslitelné vařit bez oliv a olivového oleje, a také, že řecká kuchyně daleko více využívá zeleninu, bylinky a koření. Proto začala spousta emigrantů s chovem (převážně ovcí) a pěstováním nejrůznější zeleniny a důležité složky řecké kuchyně, které nebyly v Československu dříve k sehnání, byly dováženy návštěvami z Řecka. Do sedmdesátých let 20. století se u Řeků v ČR objevovali tradiční řecká jídla, mezi která patřila polévka fasolada (φασολάδα), jachni (γιαχνί) nebo nejrůznější pity (σπανακόπιτα – špenátová pita), které jsou dodnes oblíbeným víkendovým jídlem. Česká jídla se v řeckých i smíšených rodinách vařila jen sporadicky, avšak někteří si oblíbili i české vepřo, knedlo, zelo či kynuté ovocné knedlíky. Dále autor popisuje tradiční řecká sváteční jídla. Kromě lidových a ortodoxních zvyků byly a stále jsou Řeky v emigraci slaveny zejména státní řecké svátky, kterými jsou Den vzniku samostatného řeckého státu Den Ochi, při jejichž oslavách jsou nabízena a konzumována tradiční řecká jídla. ⁴⁾

V sociologickém díle: Udržování historického povědomí a etnické identity ve třech generacích řecké národnostní menšiny, kterou vypracovala Jana Poláková se zaměřuje na postupnou integraci řecké menšiny na území ČR. Část studie je zaměřena na rodinou paměť související s historickými událostmi a udržování etnické identity. Tato studie poskytuje velký přínos v oblasti, která se zabývá otázkami dotýkajících se aktuálních témat, mezi, které patří: soužití s majoritní společností, integrace, asimilace a míra zachování původního etnického vědomí, rozvíjení kultury menšiny v minulosti i současnosti, přístup mladé generace k etnicitě své i svých předků, vztah k dřívější a současné vlasti.⁵⁾

Ve studii Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací se Jan Nepela zabývá oblíbeností Řeků v České republice. Výzkum byl proveden kvantitativně. Determinanty výzkumu byly pohlaví respondentů, věk, vzdělanost, místo bydliště a osobní známost Řeků. Práce zkoumá, kdo by přijal Řeka za svého příbuzného nebo do okruhu přátel, mezi sousedy, kolegy, obyvatelé této země, toleruje je jako návštěvníky naší země, anebo by je vyloučila z ČR. Dále také zkoumá sympatie Čechů k Řekům. Obecně se zjistilo, že Češi berou Řeky jako sympatický národ, ale převážně je tomu tak u respondentů s vyšším stupeň dosaženého vzdělání, větší velikostí obce, ve které žije, vyšší kategorií socioekonomického statusu a u lidí v nižším věku. Ve výzkumu byli Řekové porovnávání i s ostatními státy středomoří a byli mezi oblíbenější. Češi nejvíce tolerují Řeky jako návštěvníky ČR, anebo by je přijali mezi své přátele. Vyhostit Řeky by chtělo jen malé procento občanů. Práce také ukazuje, že Řekové jako minoritní skupina, nejsou v ČR občany příliš registrováni, ale kdo Řeky zná, tak k nim chová větší sympatie. Výzkumník se také přesně zaměřuje na situaci v Brně, kde jsou výsledky ukazují, že obyvatelé Brna k Řekům chovají větší náklonnost než obecně obyvatelé ČR. ⁶⁾

Metodologie

Pro získávání dat byl použit kvalitativní výzkum a to konkrétně polostrukturované rozhovory. Tato metoda napomohla získat podrobné informace o daném tématu. Polostrukturované rozhovory poskytovaly volnost v dotváření a přizpůsobování otázek informátorovy. Právě díky možnosti tazatele přidávat a měnit pořadí otázek patří tato metoda mezi nejpoužívanější. V této metodě je zvlášť důležité, aby měl tazatel široké znalosti k danému tématu, pomocí nichž se může efektivně přizpůsobit dané situaci. ⁷⁾

Před zahájením výzkumu byl čas věnován studiu odborné literatury, pomocí které byly získány znalosti k vybranému tématu a dále potřebné data, které byly použity jako teoretický základ k vedení rozhovorů s informátory.

Po kontaktování řeckého velvyslanectví bylo pro výzkum doporučeno několik kontaktů, které byly klíčové k vedení rozhovorů. Je zde patrné, že se v tomto případě podařilo využít metodu sněhové koule. Tímto způsobem bylo umožněno zrealizovat rozhovory v prostorách kabinetů FF UK s odborníkem a garantem řeckých studií. Dále byly provedeny rozhovory v Lyceu Řekyň v Brně a videodokumentace v pravoslavném kostele Narození Panny Marie v Chuchli. V hotelu Belvederu v Praze byla taktéž provedena fotodokumentace řecké oslavy nezávislosti nad nadvládou Osmanské říše.

Ke konečné interpretaci dat byly použity již zmíněné polostrukturované rozhovory, dále odborné knižní publikace k danému tématu a odborné články z časopisů a internetu. Jako výsledek práce je vytvořený dokumentární video, jehož účelem je charakterizovat základní prvky řecké kultury na území České republiky. K dispozici pro tento výzkum byli vybráni informátoři, kteří nám měli poskytnout pohled Řeků žijící v Řecku na řeckou minoritu v Česku, a jak Češi nahlíží na řeckou minoritu v ČR, a jak nahlíží řecká minorita na sebe sama.

Níže jsou uvedeni naši informátoři se základními údaji:

• Denisa Valášková, pracovnice oddělení národních řeckých krojů, 31 let, narozena v Praze, žijící v ČR
• PhDr. Konstantivos Tsivos, Ph. D, garant studijního programu řeckých a klasických studií na FF UK, 59 let, narozen v Řecku, žijící v Praze
• Paris Vasiliadis, učitel národních řeckých tanců, 33 let, narozen v ČR, žije v ČR
• Evangelos Liolios, předseda nadačního fondu Hellenika, 79 let, narozen v Řecku, žije v ČR
• Tassos Evang, manažer v IT firmě, 52 let, Řek žijící v Řecku
• Barbora Žáková, student, 21 let, žijící v Praze
• Patrik Herynek, student, 21 let, žijící v Praze

Závěr

Tato práce byla zaměřena na život Řeků v České republice, především na dodržování řeckých tradic a přípravu tradičních pokrmů.

Řecké obyvatelstvo začalo přicházet na území dnešní České republiky především v roce 1948 za účelem lepšího života, protože v Řecku probíhala občanská válka. Původní největší řecká koncentrace byla v oblasti Ostravska. Nyní celkově největší komunity Řeků jsou v Ostravě, Brně a v Praze.

Řekové, jako každý národ, mají svou kulturu, tradice a svátky, které se snaží dodržovat i v České republice. Řekové jsou poměrně velmi věřící národ, a tedy nejdůležitějším svátkem jsou pro ně Velikonoce. Další důležitý svátek se koná 28. října, je to den, kdy se Řekové začali snažit o osvobození od nadvlády fašistů. Velkou zásluhu na dodržovaní řeckých tradic v České republice má Lyceum Řekyň v Brně, které se stará o zachování a šíření řecké kultury.

Čeští Řekové si také zachovávají svou tradiční řeckou kuchyni. V České republice existuje mnoho obchodů a restaurací, kde je možno si řecké pokrmy zakoupit.

Vzájemný pohled na sebe Čechů a Řeků není obecně nijak specifický. Mnoho Čechů řeckou minoritu ani nevnímá a příliš neví o jejich působnosti v České republice, největší povědomí o řeckých obyvatelích mají kvůli řeckým pokrmům jako je např. gyros.

Seznam literatury

HLAVATÝ, Ivan. Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity. Národopisná revue. 2009, 3, stránky 168-176. Dostupné z: https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/04/r3-2009.pdf#page=26

NEPALA, Jiří. 2009. Aktuální situace Řecké obce Brno na pozadí vnímání řecké menšiny českou populací. [online]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. [cit. 2022-03-16]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bdv7t/DIPLOMKA_text_prace_s_obsahem_na_konci.pdf

OTČENÁŠEK, Jaroslav. Řecká národnostní menšina v České republice dnes. ČESKÝ LID. Praha, 1998, 85 (2), 147-159. ISSN 0009-0794. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:39b83731-2366-4fb6-bdef-8c6c5a049891?page=uuid:b8254cff-8563-4773-8130-e9de0975ad90

PAVLÁSEK, Michal a Jana NOSKOVÁ, ed. Když výzkum, tak kvalitativní: serpentinami bádání v terénu. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Etnologické studie. ISBN 978-80-210-6480-5.

POLÁKOVÁ, Jana. 2019. Udržování historického povědomí a etnické identity ve třech generacích řecké národnostní menšiny. [online], [cit. 2022-03-07], dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/35002/1/Polakova.pdf

TSIVOS, Konstantinos. Řecká emigrace v Československu (1948–1968). Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7363-439-1.

Internetové zdroje

Vláda ČR. 2020. Řecká národnostní menšina. [online] Vláda ČR © 2009-2022, [cit. 2022-03-07], dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/mensiny/recka-narodnostni-mensina-16156/ 

Počet shlédnutí: 43