Litva

Oficiální název: Litevská republika

Rozloha: 65 200 km²

Počet obyvatel: 3 682 041

Státní zřízení: republika

Vznik: 11. března 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

Hlavní město: Vilnius

Úření jazyk: litevština

Prezident: Valdas Adamkus

Náboženství: katolíci

Národnostní složení: Litevci, Poláci, Rusové

Nejvyšší hora: Aukštojas (293,84 m. n. m.)

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem na severu, s Běloruskem na jihovýchodě, s Polskem a ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě. Litevské pobřeží měří 90 km. Litva je od roku 2004 členskou zemí NATO a Evropské unie.

Od roku 1994 je země administrativně rozdělena na 10 krajů, jejichž názvy jsou odvozeny od názvu hlavního města daného kraje. Kraje se dále dělí na 60 obcí.

Seznam 10 krajů:

• Alytuský kraj (Alytus)

• Kaunaský kraj (Kaunas)

• Klaipėdský kraj (Klaipėda)

• Marijampolský kraj (Marijampolė)

• Panevėžyský kraj (Panevėžys)

• Šiauliaiský kraj (Šiauliai)

• Tauragėský kraj (Tauragė)

• Telšiaiský kraj (Telšiai)

• Utenský kraj (Utena)

• Vilniuský kraj (Vilnius)

Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Na počátku 13. století Litevci odrazili německé křižáky a udrželi si nezávislost. Roku 1385 vstoupila Litva do Krevské unie spolu s Polskem. V roce 1569 uzavřelo Litevské velkoknížectví smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. V letech 1702 až 1706 byla Litva okupována Švédy. Litva byla spojena s Polskem až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska. Většina území Litvy připadla Rusku, menší část připojilo Prusko. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskými vojáky. Za první světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Po rozpadu carské říše se Litva osamostatnila, ale měla napjaté vztahy s Polskem, které obsadilo území okolí města Vilniusu, které bylo Litvou považováno za hlavní město; Litevci zřídili tedy jako hlavní město Kaunas. Litva získala v roce 1923 přístav Klaipedu. V roce 1939 musela Litva vydat právě Klaipedu pod nátlakem Německu. V roce 1940 se Litva stala součástí SSSR. Po napadení SSSR v roce 1941 bylo území Litvy okupováno Němci v letech 1941 až 1944. Novodobý samostatný litevský stát vznikl v roce 1990, kdy Litevská sovětská republika vyhlásila nezávislost. Litva je od roku 2004 členem NATO a jednou z novějších členských zemí EU.

Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou v Litvě?

Oficiální část:

Celkový počet obyvatel v Litvě je 3,7 milionů. Z toho tvoří poměrnou většinu 83 % obyvatelstvo litevské národnosti (3 071 000 obyvatel). Jako další významné menšiny bych uvedl ruskou a polskou. Ruskou menšinu tvoří 6,3 % obyvatelstva (233 100 obyvatel) a můžeme ji nalézt v průmyslových centrech. Například v hlavním městě Vilnius (jihovýchod Litvy), dále ve městě Klaipéda (severozápad Litvy) a Visaginas (severovýchod Litvy). Polskou menšinu tvoří 6,7 % obyvatelstva (247 900 obyvatel) a nalezneme ji u hranic s Polskem. Většina členů z polské menšiny žije zejména ve Vilniusu. Jako jedna z nejstarších menšin v Litvě je menšina Bělorusů, která tvoří 1,5 % obyvatelstva (55 500 obyvatel) nacházející se u hranic s Běloruskem. Dále se zde nacházejí menšiny Ukrajinců (37 000 obyvatel), Němců (5 000 – 8 000 obyvatel) v přímořské oblasti, Italů (3 000 obyvatel), Židů a Karaimů (280 obyvatel).

Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově? Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně? Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

Oficiální část:

Litevský přístup směrem k menšinám a jejich lingvistickým právům je celkem vzato považovaný za snášenlivý a uctivý. Zvlášť o přístupu směrem k ruské menšině. Litevská vláda se pouští do podpory menšinové ochrany. Panují zde dobré přátelské vztahy, ochrana národnostních menšin a jejich včlenění do litevské společnosti. Státní jazyk je litevština. Nicméně, jiný než litevský jazyk může být použit v administrativě a různých kancelářích. Hlavně angličtina a ruština. Zákon o etnických menšinách vysvětluje, že v Litvě by měla být záruka pro všechny etnické žijící menšiny. Znalost litevského jazyka je nezbytný předpoklad pro život v Litvě na společenské úrovni. Podle zákona o etnických menšinách jsou historické a kulturní monumenty etnických menšin považované za část kulturního dědictví Litvy a jsou chráněny státem. Ústavní zásady týkající se menšin, dávají záruku rovných lidských práv a základních svobod všem lidem.

Neoficiální část:

Problémy jsou většinou s Italy. Problém týkající se integrace s Italy v litevské společnosti je evidentní. Několik členů z menšiny není registrovaných a ani nemají stálou práci nebo bydlení. Je zde snaha zlepšit a nastolit nová práva, aby se situace s touto menšinou zlepšila. Dále se zde vyskytují jedinci z ruské menšiny, kteří mají stejný problém jako italská menšina, že nejsou registrovaní, nemají práci a neumějí úřední jazyk. Na jedné straně patří ruská menšina v Litvě mezi nejbohatší obyvatele, ale na druhé straně, kdo se nenaučí litevský jazyk, tak se musí smířit s nižším stupněm ve společenském žebříčku.

Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí?

Oficiální část:

Vysílání v menšinovém jazyce není vyhrazeno v litevském zákonodárství. Zákon říká, že všechny audiovizuální programy musí být ve státním jazyce nebo s litevskými podtitulky. Podle zákona musí národní rádio a televize zahrnovat do svých programů různé druhy témat a žánrů. Vysílání musí být orientováno směrem k různým vrstvám společnosti a lidem různých věků, různé národnosti. Ze zákona o menšinách je právo mít noviny, další publikace a informace ve vlastním jazyce. Je tam několik novin a publikací publikovaných v hlavních menšinových jazykách. Národnostní menšiny v Litvě mají právo na vzdělání v jejich vlastním jazyce. Stát je zavázán poskytnout finanční podporu pro menšinové vzdělání (to jest za předpokladu, že učebnice je v menšinovém jazyce). Zákon na vzdělání určuje, že etnická komunitní menšina v Litvě má právo, aby stát financoval předškolní a základní školní zařízení.

Neoficiální část:

Litevské rádio a televize vysílá denně programy v ruském, polském a méně často v ukrajinském a běloruském jazyce. Litevská vláda plánovala spuštění menšinových programů během hlavního vysílacího času. Některá soukromá místní rádia a televize přenášejí programy v menšinovém jazyce v městských oblastech. Kromě toho, přístup ke kabelové televizi dává záruku na nějaké menšiny – obrovské množství programů z ciziny. Rodiče se mohou rozhodnout do které předškolní a základní školy pošlou své děti. Nicméně, litevský jazyk a literatura musí být vyučována v litevštině. Některé soukromé a „nedělní“ školy byly založené právě pro menšiny.

V jakých zemích je nejvýraznější litevská menšina?

Oficiální část:

Nejvýraznější litevskou menšinu ve světě najdeme hlavně v USA. Dále pak v Kanadě, Brazílii a Argentině. V Evropě je tato menšina jen v Německu a Polsku.

Má tato litevská menšina podobná práva jako menšiny v Litvě?

Neoficiální část:

Je obtížné nalézt zemi, kde mají menšiny podobná práva jako v Litvě. Litevci nemají zájem stěhovat se z Litvy, většinou zde zůstávají. Litevské menšiny najdeme v Evropě jen ve dvou státech a pak až v Americe. Proto je ve světě jen několik málo litevských menšin.

Dotazovaná: Ruta Vitkauskaite, studentka z Vilniusu

Vypracoval: Tomáš Hemerka, HKS 1.skupina, Etnické minority v Evropě

INTERNETOVÉ ODKAZY

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Litva [online]. c2008 [citováno 31. 08. 2008]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litva&oldid=3007140>.

Minority protection and linguistic rights in Lithuania [online]. c2008 [citováno 1. 09. 2008]. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/soc-prot/soc-incl/lt_jim_en.pdf>.

Velvyslanectví Litevské republiky, Pod Klikovkou 1916/2, 150 00 Praha 5, e-mail: ambasada-litva@iol.cz, web: <http://www.urm.lt/>.

Pohledy republiky Litva [online]. c2008 [citováno 1. 09. 2008]. Dostupný z WWW: <http://litva.navajo.cz/>.



Počet shlédnutí: 103