Poslední přednáška byla věnována definování vědy/vědění. Při společném zamyšlení jsme konstatovali, že je to něco, co je primárně umístěné v lidech, je to závislé na lidech, protože pokud vědu dělají lidé, bylo by možné provádět vědu bez nich? I když se nad tím asi nikdo nezamýšlí, výsledky vědy obklopují každého lidského jedince ze všech stran. Může se jednat například o vybavení domácností – televize, mikrovlná trouba, myčka na nádobí, pračka, sušička, DVD přehrávač, či přenosný počítač – notebook. To vše jsou produkty vědeckého myšlení. Základní rozdělení vědy nevytvořil, nikdy jiný, než Aristoteles. Rozděloval vědy na teoretické, praktické a produktivní, přičemž by se mu dalo vytknout jisté neúplné vystižení tohoto rozdělení, ale to je samozřejmě spojené s postupným rozvojem lidské společnosti, kvalitou života aj. Každá skupina jeho věd měla za cíl určitý výsledek. Jeho teoretické vědy – jako například metafyzika, přírodní filozofie, matematika - tyto vědy bylo vytvořeny aby konstatovaly pravdu. Jeho praktické vědy – etika, politika - ty měly za cíl přinášet dobro. A produktivní vědy – umění, řemesla – ty měli člověku přinášet krásu a užitek. Věda/vědění se rozděluje ještě dle přístupu k problému. Deduktivní věda, kam lze zařadit matematiku či logiku. Dále je věda empirická, což vyžaduje určitý experiment, na jehož základě lze prokázat či změřit něco, co zkoumáme. A v neposlední řadě nesmíme postrádat i vědy popisné, které slouží k uchování vědy v písemné podobě – například historie, anatomie. ==



Počet shlédnutí: 36