PREKOPAKRA

Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.

Dostupnost online: ZDE a ZDE

Projekt Krajané: http://krajane.hks.re

První písemné zmínky o obci Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami) Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do současnosti)

Obec byla založena už před příchodem prvních Čechů. Z historického hlediska se jednalo o řemeslnickou vesnici, která tvořila místní řemeslnické centrum. Dnes má tato obec kolem 800 obyvatel a je spojena s obcí Pakrac. Dnes zde žijí Chorvati, Němci, asi 70 Čechů, Italové a minimum Srbů – těch bylo málo i před válkou a za války bojovali společně s místními Chorvaty na jedné straně. Kvůli národnosti dříve problémy nikdy nebyly. Menší rozpory dnes vznikají kvůli nedávné občanské válce, která se promítá do vztahů místních etnik. Češi však nemají větší problémy, protože během občanské války stáli na straně Chorvatů, kterých je v obci drtivá většina. Po válce se národnostní poměr ještě utvrdil - mnoho Srbů se totiž po válce hlásilo o Chorvatské občanství, jelikož po válce docházelo k jejich jisté negativní diskriminaci ze strany státu, byť s místními měli vztahy velice dobré.

Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem. Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

První Češi přišli do Prekopakry již kolem roku 1830. Tato nepočetná skupinka však nevyvíjela žádnou spolkovou činnost, kterou by si uchovávala národní charakter a brzy došlo k asimilaci s původním obyvatelstvem. Výraznější vlna českých krajanů dorazila do Prekopakry kolem roku 1860. Ti se již snažili diferencovat od původních obyvatel a založili jednu z prvních besed v Chorvatsku.¹⁾

V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

Dnes je Prekopakra součástí města Pakrac a nachází se asi 20 km jižně od Daruvaru, kde žije nejvíc krajanů. Z hlediska krajanů je na této obci zajímavé, že zde byla založena jedna z prvních českých besed na území dnešního Chorvatska. Jako na mnoha dalších vesnicích jsou zde stále hodně patrné stopy z války.

Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

Přesné statistické údaje bohužel nelze kvůli dvojímu úplnému zničení Českého domu dohledat, ale počet krajanů v besedě lze odhadnout podle její aktivity. Počet členů besedy od jejího založení narůstal až do první světové války, během níž byla beseda neaktivní. V meziválečném období byla beseda nejaktivnější a i počet jejích členů byl historicky největší. Po druhé světové válce až do 80. let byla aktivita besedy malá a i počet členů se pohyboval maximálně kolem stovky. Před občanskou válkou začala beseda svou aktivitu navyšovat, s čímž souvisel i narůstající počet členů. Občanská válka však opět činnost besedy pozastavila. Větší aktivitu začala vyvíjet beseda až kolem roku 1997, kdy byl postaven nový národní dům. Dnes patří beseda v Prekopakře k jedné z nejaktivnějších v Chorvatsku a má okolo stopadesáti členů.

Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

Česká beseda v Prekopakře byla založena 13.března 1907, patří tedy k nejstarším českým spolkům v Chorvatsku a nejstarším na venkově. Brzy po založení máme zprávy o úspěšné divadelní činnosti a o složení prvního správního výboru. Za 1.světové války spolek nepracoval, ale již 8.prosince 1919 začíná znovu. Velice úspěšné působí divadelní skupina, která koná zájezdy do širšího okolí a má dokonce vypůjčené kostýmy z Národního dovadla v Praze. Roku 1930 se začalo jednat o stavbě Národního domu. Spolkový dům neboli „domeček“, jak mu místní krajané říkají, měl zajímavou historii. Dvakrát se stavěl z trosek. 15.srpna 1931 byl nově postavený dům slavnostně otevřen. V roce 1933 byly přistavěly šatny a jeviště. V té době fungoval v Prekopakře také soubor loutkového divadla, který hrál představení po českých školách. Po druhé světové válce se však musel stavět znovu, protože byl zcela zničen. Koncem osmdesátých let minulého století byl dům zrekonstruován, slavnostně byl otevřen 15. srpna 1991. O čtyři dny později na něj dopadly první granáty z nedaleké Krajiny a byl takřka srovnán se zemí. Po válce se dům začal opět stavět za finanční pomoci ČR a byl otevřen 15. května 2004. V současnosti je „domeček“ využit na maximum. Zkoušky zde mají folklórní skupiny, pěvecký sbor a scházejí se zde různé další kroužky. Dnes beseda čítá kolem 150 členů ve dvanácti pěveckých a tanečních sborech. Sbory z Prekopakry také každoročně dojíždějí do ČR, kde se účastní nejrůznějších slavností, zejména na Chodsku.^{3) 4) 5)}

Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

Většina místních občanů se hlásí ke katolíkům. Mezi nimi i Srbové. Řádově asi 40 lidí se hlásí k baptistům a asi 30 k evangelíkům. Ti však postupně přecházejí ke katolíkům, a proto se jejich počet neustále snižuje, zatímco počet baptistů mírně narůstá. Náboženství není faktorem, který by bránil v asimilaci Čechů s majoritním obyvatelstvem. V asimilaci brání spíše silně zakořeněné národní povědomí, které je udržováno krajanskou činností.

Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

Ve školním roce 1926/27 byla v Prekopakře otevřena česká paralelka. Samostatná česká škola zde byla založena roku 1936, ale během druhé světové války byla zavřena a už nebyla otevřena. Později byla budova školy vyměněna za pozemek, kde stojí dnešní Český národní dům. Nejbližší škola, kde se učí čeština je v Pakraci a v Lipiku. Zde se v rámci paralelní školy česky učí 4 hodiny týdně. Počet dětí, zajímajících se o výuku českého jazyka po dlouhé době opět narůstá spolu se zájmem o krajanskou činnost v besedě.

Obec Prekopakra má poměrně nízké procentuálních zastoupení Čechů ve vesnici v porovnání s ostatními obcemi, kde žijí Češi. I přesto ale místní spolek funguje mnohem lépe a výrazněji než v mnoha obcích s větším počtem Čechů. Tomu napomáhá i skutečnost, že v blízkosti města Pakrac, jehož součástí je i Prekopakra, je poměrně mnoho českých krajanů (např. v sousedním městě Lipiku a k němu přilehlých obcích je asi 200 Čechů), ale zároveň v zde nejsou založeny jiné české spolky. Ti nejaktivnější čeští krajané z celého okolí se pak hlásí k besedě v Prekopakře a jejich silné povědomí českých kořenů se odráží na chodu celé besedy. O její neustálé aktivitě svědčí zmodernizovaný Český dům, který je na vysoké technické úrovni a je hojně využíván na různé oslavy svátků, divadla nebo slavnosti. Česká krajanská činnost zde neupadla hlavně proto, že zde většina mladých zůstává a neodchází za vzděláním a lepší prací do větších měst, jak tomu bývá v jiných menších obcích.

Součást publikace Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. Hospodářská a kulturní studia, PEF ČZU v Praze, 2009.

Dostupnost online: ZDE a ZDE

Český národní dům během občanské války roku 1991

Český národní dům dnes

Pamětní deska

Připomínka nedávné občanské války

Cedule upozorňující na stále zaminovanou oblast v Pakrackých lesích

Počet shlédnutí: 52