Kouřilová Aneta, Beránková Denisa, Náplavová Veronika. Dodržování římskokatolického půstu v současné době. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2015. http://www.hks.re/wiki/2015:rimskokaolicka_cirkev

Tato práce se především zaměřuje na to, jak se dodržuje půst v současnosti, jelikož církev už na dodržování tradičního půstu neklade takové nároky. A také jaký je rozdíl mezi dodržováním půstu mezi mladšími věřícími a staršími a v čem pro ně půst spočívá. Do skupiny mladých řadíme osoby do 30 let. Dále je porovnáno dodržování v Čechách a na Moravě, kde se dle ČSÚ územně nachází více věřících.

V této práci je také zahrnut geografický rozměr, a to konkrétně porovnání České republiky (jakožto převážně ateistické země) se Spojenými státy americkými, kde se procentuálně nachází více římských katolíků.

Přístup lidí k dodržování půstu může být rozdílný díky tomu, že lidé buď znají pravidla půstu a dodržují je, nebo že o pravidlech vědí, ale z určitého důvodu je nedodržují, a nebo také, že o nich ani nevědí, tudíž je nedodržují. Toto téma je důležité, kvůli tomu, že půst je jednou z tradic katolíků a počet mladých věřících se neustále snižuje, což může vést k úplnému vymizení dodržování půstu a i dalších tradic.

Cílem práce je zodpovězení hlavní výzkumné otázky Jak římští katolíci dodržují půst?

Dále je práce zaměřená na podotázky, které čtenáře blíže seznámí s tématem římskokatolického půstu.

• Dodržují půst stejně mladší věřící oproti starším?
• Je rozdíl v dodržení tradice v Čechách a na Moravě?
• Vnímají římští katolíci půst pro ně jako něco příjemného nebo ne?
• Pomahají lidé v období půstu i druhým?

Půstu se věnuje Michal Němeček v článku Směrnice pro postní dobu¹⁾. V době půstu není tak důležitý půst od jídla, jak se lidé domnívají, ale jde především o čas a komunikaci s Bohem. Odepření si jídla či zábavy vede k plné soustředěnosti na Boha i jinými prostředky než jen modlitbou. Je to převážně čas přípravy, vnitřního probouzení a v neposlední řadě oživení naděje a touhy. V článku Směrnice pro pro postní dobu poukazují na Půst „zdrženlivosti“ a půst „újmy“. „Zdrženlivost“ se vztahuje na maso teplokrevných zvířat, protože byla v tradici vždy považována za určitý komfort v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Pouze jednou za den se smí najíst do sytosti křesťané na Popeleční středu a na Velký pátek. Ušetřené jídlo, peníze nebo další jiné věci shromažďují křesťané pro nějaký charitativní účel.)

Půstu a jeho dodržování se věnuje článek „What has Lent done for you lately?“ z magazínu U. S. Catholic. ²⁾ Mnoho lidí už nebere půst jen jako pokání a odevzdávání almužny, ale považují půst jako čas na duchovní růst a službu druhým. V těchto dnech se podle průzkumu v USA mnoho katolíků na půst těší, protože půst vidí jako zvláštní čas duchovního růstu a vnitřní reflexe. Katolíci změnili postoje vůči půstu z hrůzy a strachu z omezení na radost. Mnoho katolíků se vzdá něčeho poměrně nevýznamného a vynakládá úsilí na duchovní obrácení. Církev změnila důraz, z vzdání se něčeho, na to dělat něco více pozitivního. Protože pokud je půst omezený na dodržování pravidel nebo vzdání se něčeho bez vnitřního růstu, tak je to zbytečné. Tento nový pohled neznamená, že tradice byla hozena do větru. Ale naopak zdá se, že tradiční zvyky půstu jsou stále oblíbené u mnoha věřících. Také dnes se ale mnoho katolíků něčeho během půstu vzdá, a místo toho se více zaměří na dávání. A peníze následně dají na charitu. Snaží se tak dělat něco konstruktivního během 40 dní.

Půst znamená pro většinu věřících: méně zátěži a příležitost pochopit svou víru a svůj vztah s Bohem, přiblížení se k Bohu, pracování na slabých stránkách, motivace k práci, co by měli dělat po celý rok, věnování času liturgii a denním mším.

Mnoho katolíků se během půstu snaží číst Bibli, účastnit se na mši, co nejčastěji a vyhradit si čas a věnovat více času modlitbě. Přesto se věřící snaží dělat něco aktivněji pro půst: darovat použité oblečení na charitu, navštívit nemocné, nebo jít ven pomoci sousedovi nebo přátelům.

V USA existuje organizace Rice Bowl, program sponzorovaný katolickou Relief Services, která povzbuzuje rodiny, aby během půstu darovali peníze. Peníze poté putují lidem do rozvojových zemí.

Kniha Základy antropologie³⁾popisuje jak, informace můžeme získat dvěma základními metodami (určitý způsob práce, který má dovést výzkumníka k cíli). A to metodou kvantitativní a kvalitativní. V kvantitativní metodě jde především o číselné vyjádření informací, ze kterých lze vytvořit například tabulku či graf a lze provádět výzkum na široké skupině lidí. Pro kvantitativní výzkum jsou typické dotazníky a ankety. Kvalitativní výzkum se nastolenému problému věnuje více do hloubky, ale na druhou stranu je možné ho provádět pouze na omezené skupině osob, ale většinou je poté možné výsledek malé skupiny aplikovat na větší skupinu. Pro kvalitativní výzkum jsou typické rozhovory a pozorování (zúčastněné, nezúčastněné). Platí zde nepřímá úměra, a to že čím povrchněji se budeme problému věnovat, tím je možné snáze obsáhnout početnější vzorek a naopak - čím půjdeme více do hloubky, tím se zkoumaný vzorek zcela přirozeně zužuje.

V této práci byl pro pochopení daného tématu, věnován čas studiu odborných článků a knižních publikací, týkajících se půstu a římskokatolické církve. Výhodou získaných informací je, že se dají snadno ověřit dalšími zdroji.

Pro získání informací o respondentech byla zvolena zejména kvalitativní metoda semistandardizovaného rozhovoru, jejímž účelem je shromáždění informací a provádí se tak, že máme připravený seznam základních otázek, kde podle odpovědi můžeme klást doplňující otázky.

Rozhovor probíhal osobně, ale i skrz internet. Při osobním rozhovoru jsme se s respondenty sešly a pokládaly jim předem připravené otázky, které byly v průběhu doplňovány doplňkovými otázkami, a tím se rozhovor mohl více rozvíjet. Výhodou tohoto rozhovoru je, že rozhovor můžeme v průběhu ovlivňovat a sledovat reakce a chování respondenta. Nevýhoda je časová náročnost. Další forma rozhovoru probíhala prostřednictvím internetu, kde byli kontaktováni určití respondenty. Většinou prostřednictvím sociální sítě a e-mailu. Respondentům byly poslány předem připravené otázky, na které měly čas odpovědět, takže si své odpovědi mohli dobře promyslet. Nevýhodou je, že při rozhovoru nemohlo být sledováno jejich chování a nemohly být pokládány doplňkové otázky.

Pasportizační údaje respondentů:

ČECHY

• Martina, 22 let, Plzeň
• Josef, 23 let, Studenec
• Kristýna, 22 let, Třebechovice
• Romana, 51 let, Hradec Králové
• Jiří, 55 let, Pardubice
• Pavel, 46 let, Dvůr Králové nad Labem

MORAVA

• Martina, 21 let, Jalubí
• Šimon, 21 let, Bánov
• Věra, 25 let, Zlín
• Yvona, 41 let, Zlín
• Luboš, 52 let, Uherské Hradiště
• Michaela, 39 let, Brno
• Radim 38 let, Velehrad

USA

• Garrett, 20 let, Kansas City

Většina respondentů jsou naši známí a díky ním jsme se dostali i k dalším osobám, kteří nám pomohli s naší prací.

Římskokatolická církev je největší ze všech katolických církví na světě. V roce 2010 se k ní hlásila jedna miliarda a stodevadesátšest milionů věřících

Vznik římskokatolické (latinské) církve je spojován s obdobím Velkého schizmatu, roku 1054. V čele církve stojí římský biskup. Současným římským biskupem je papež František. Papeže volí konkláve kardinálů mladších 80 let. Pro římskokatolickou církev je typický latinský ritus (celek zvyklostí, liturgických předpisů, právních nařízení).

Nejvíce katolíků se vyskytuje v Jižní a Severní Americe. V Evropě je nejvíce římských katolíků například ve Španělsku, Portugalsku. Naopak nejméně katolíků je v Asii. V České republice je římskokatolická církev největší organizovanou náboženskou skupinou, ale počet věřících se neustále snižuje. V roce 1991 se k římskokatolické církvi hlásilo přes 4 miliony občanů, zatímco v roce 2011 se k víře hlásí pouhý 1 milion věřících.

Souborem vnitřních a právních předpisů římskokatolické církve je Kodex kanonického práva, skládá se ze 7 knih: Všeobecné normy, Boží lid, Učitelská služba církve, Posvěcující služba církve, Církevní majetek, Církevní tresty, Procesní právo.

Základní správní jednotkou je diecéze, v České republice jich je 8, které se dělí na farnosti. Pokud diecéze zaujímá výsadní postavení, tak se jedná o arcidiecézi. V České republice jsou 2 arcidiecéze, a to v Praze a Olomouci.

Katolická církev uznává sedm svátostí: křest, biřmování, eucharistie, svátost smíření, svátost nemocných, kněžství a manželství. Středem římskokatolické liturgie je eucharistická bohoslužba neboli mše. Součástí je Denní modlitba i vzpomínka na zemřelé.⁴⁾

Podíl římských katolíků na celkovém počtu obyvatel v regionech České republiky znázorňuje následující mapa. ⁵⁾ Je viditelné, že oblast Moravy je osídlená více věřícími oproti Čechám. Okresy, kde je největší procentuální počet římských katolíků je například okres Uherské Hradiště a okres Hodonínsko, kde je 23,01 - 34,15% římských katolíků. Oproti tomu, nejméně římských katolíků, 2,03 - 3,00% je například v okrese Děčín nebo Rakovník.

⁶⁾Tyto mapy ukazují, jak se počet věřících v České republice neustále snižuje, a že Morava je více osídlená věřícími.

Základní význam slova půst je nejíst (vzdát se jídla). V hebrejsky psané části bible je použito slovo „tsóm“, v řecké části je použito slovo „nésteía. Slovo „nésteía“ znamená dobrovolnou i nedobrovolnou „hladovku“.

Podle Kateřiny Lachmanové půst v křesťanském pojetí má být spíš „odtučňováním srdce, ne těla.“ Tím, že si odřekneme něco z požitků, se podle Lachmanové s podstatou postu míjíme, jeho smyslem je uvědomit si závislost člověka na Bohu.

Postní doba

V křesťanství je půst obdobím přípravy na velký křesťanský svátek, kterým jsou Velikonoce (svátky Kristova vzkříšení z mrtvých), účelem je soustředění se věřícího na jeho duchovní růst.

Půst začíná Popeleční středou, kdy kněz uděluje „popelec“ – sypání popela z větviček jívy na hlavu s výzvou „Obraťte se a věřte evangeliu“ nebo „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí.

Zavedení Popeleční středy vysvětluje článek O co jde v půstu⁷⁾, jako dne začátku postního období se datuje zhruba do 6. - 7. století, kdy byl začátek postního období změněn z 6. neděle před Velikonocemi na středu, z důvodu vyčlenění nedělí, které nejsou chápány jako postní den. Popelec se uděluje na čelo již od konce 11. století.

Trvá 40 dní (kromě nedělí). Vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista a končí velikonoční triduem. Postní doba je také přípravou katechumenů na křest.⁸⁾

Proč 40?

V článku Čtyřicetidenní půst - příprava na Velikonoce⁹⁾ Anežka Hamplová popisuje důvody proč půst trvá právě 40 dní.

• Bible – 40 dní trvala potopa
• Stejný počet dnů trval Mojžíšovi či Eliášovi výstup na Horu
• 40 let putoval Izrael pouští
• 40 dní se pokoušený Ježíš zdržoval na poušti

Postní praxe

V minulosti se v období půstu nejedlo maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně.

V současnosti půst platí pro katolíky od 16 do 60 let. Na popeleční středu a Velký pátek (dny přísného postu) je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Kromě toho existuje i půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky v roce, ale tento půst je možné nahradit jiným skutkem pokání.

Půst neznamená pouze zdržení se jídla abstinence, ale může zahrnovat i jiné projevy jako je almužna nebo dobré skutky. Smyslem postu je sebeovládání a zdrženlivost, tím půst vytváří místo pro myšlenky na Boha, pro dobré skutky a zpytování duše jak píše článek Postní doba.¹⁰⁾

Půst a charita

Hlavní činností charity ČR je pomoc potřebným. V období půstu probíhá sbírka Postní almužna. Postní almužna je výrazem odhodlání měnit sami sebe prostřednictvím pomoci druhým. Lidé mohou přispět penězi či hmotnými dary na charitu. Olomoucká diecéze se zaměřuje na sběr šatstva , tahle forma pomoci je v poslední době velmi oblíbená. Během Popeleční středy či 1. neděle postní obdrží věřící v kostele papírovou schránku „postničku“, kterou mají po celou postní dobu ve svých domovech. Do schránky vkládají finanční prostředky, které ušetří odříkáním si během půstu. Říká Milada Malíšková ¹¹⁾ pracovnice Charity Olomouc. Na Květnou neděli donesou věřící schránku do kostela. Finance jsou následně použity na pomoc lidem v nouzi a na podporu charitního díla ve farnostech. V roce 2015 byla sbírka uspořádána na pomoc na Ukrajině. Na spodní stranu mohou lidé napsat, v čí prospěch by měla být almužna použita.

Vzhledem k statistickým údajům ČSÚ je Jižní Morava hodnocena jako místo kde se nachází nejvíce věřících. Nejvíce věřících je ve Zlínském kraji, kde věřící tvoří více jak polovinu všech obyvatel (55,2 %) v roce 2001. Je tomu i tak co se týče dodržování tradice? Bude se na Jižní Moravě dodržovat více tradice půstu oproti Čechám?

• Dodržují půst stejně mladší věřící oproti starším?

Většina mladých věřících dodržuje půst tak, že si odřekne nějakou věc, činnost či zábavu. Nikdo z mladých nedodržuje striktní čtyřicetidenní půst. Například Martina (22 let, Plzeň) říká: Půst dodržuji, během půstu nejím sladká jídla, snažím se nechodit na internet, nekoukat na televizi, více se zaměřuji na duchovní svět. Na společenství kolem Krista. Moji rodiče půst dodržují, ale asi ne tak striktně jako já, jsou to katolíci, ale teda ne tak aktivní jako já. Takže jedí střídmě a snaží se chodit na mše. A společně přispíváme na charitu. Další respondent Josef (23 let, Studenec) dodržuje půst dost podobně a vnímá ho celkem vážně: Půst, vnímám ho tak, že je dobré si odříct nějakou věc, kterou mám rád, pokusit se o něco dobrého, dělat dobré skutky, více času věnovat modlitbě a druhým, ne proto, abych si něco dokazoval já sám, ale abych prohloubil vztah s Ježíšem, např. během roku mě zaměstnávalo spoustu věcí, díky kterým jsem ztratil svého dobrého přítele, teď mám čas na to, abych prohloubil čas s tím Přítelem a zbytečnosti šly stranou, ten Přítel je Kristus pro mě a ten čas je půst. Moji rodiče a prarodiče, dodržují půst řekl bych podobně jako já, snaží se nechodit na plesy, bály a něco si odříct, více trávit čas společně a myslet více na ostatní lidi. Stejně je na tom i studentka Kristýna, 22 let, Třebechovice: Půst dodržuji, odřeknu si věci, které beru v každodenním životě jako samozřejmost např. telefon, automobil atd. Daleko silněji prožívám půst, když jsem s ostatními věřícími na akci zvané Vesmír v Orlických horách.

Z výpovědí je patrné, že starší věřící oproti mladším více dbají na stravu, avšak nikdo z nich striktní půst nedodržuje. Například Romana (51 let, Hradec Králové) říká: Během půstu se nejvíce zaměřuji na stravu. Nejpřísnější půst dodržuji na Velký pátek. V době půstu jím maso pouze v neděli. Dále se pak navštěvuji spolu s rodinou častěji bohoslužby, snažíme se tak trávit více času společně a s Bohem. Půst od masa dodržuje i Pavel (46 let, Dvůr Králové nad Labem): Půst dodržuji tak, že si odřeknu maso atd. a dbám na zásady dodržování. Snažím se i najít si více volného času, a tento čas věnovat modlitbě a mým blízkým.

Zato jeden z respondentů půst nedodržuje vůbec, a to Jiří (55 let, Pardubice): Já jsem sice věřící, ale půst moc nedodržuji. Rodiče mě k tomu nevedli, i když ho sami dodržovali, ale v té době jsem to ještě tak nevnímal.

Většina mladých věřících v Čechách půst dodržuje tak, že si odřekne nějakou věc či zábavu. A pokouší se dělat dobré skutky, snaží se více času věnovat modlitbě a druhým. Většina mladých chápe půst jako vlastní očistu. Také v době půstu navštěvují více bohoslužby. Zjistili jsme, že mladé lidí ovlivňuje prostředí (rodina, kamarádi), ve kterém žijí, a s tím souvisí i dodržování půstu. Starší osoby dodržují půst dost podobně, akorát se více zaměřují na stravu. Možná proto, že v dnešní době Církev už na tradiční půst neklade takové požadavky a oni byli vychováni ještě za dob přísného půstu.

Podařilo se nám spojit i s pražským knězem, který se v pátek postí úplně. V tento den pije pouze čistou vodu. V postním období jí maso pouze o nedělích. V této době jíme maso jen v neděli. Také žádné pivo atd. V období půstu zaznamenává prudký nárůst návštěvníků kostela různých věkových kategorií. Nelze jednoznačně posoudit, která věková kategorie to dodržuje více či méně - vše je to o jedinci.

• Vnímají římští katolíci půst pro ně jako něco příjemného nebo ne?

Skoro všem věřícím půst nevadí, naopak jim přijde jako pro ně prospěšný. Martina (22 let, Plzeň): Půst jako něco nepříjemného rozhodně nevnímám, naopak, beru to jako očistu těla a duše. Uvědomění si podstatnějších věcí než jsou ty materiální. Někdy půst může pomoci při sestavování žebříčku hodnot, což mně pomohl. Další respondent Josef (23 let, Studenec) půst vnímá takhle: Já půst rozhodně neberu jako pro mě nepříjemný. A abych to shrnul, Otec, Syn a Duch svatý je jedna osoba = je to první rodina první vztah, který byl, proto je půst o prohloubení vztahů jak s Bohem, tak s lidmi. Největší přikázání jsou: Miluj Boha svého celým svým srdcem, celou myslí a celým rozumem a druhé miluj bližního svého jako sám sebe. Kdo by si odřekl všechna potěšení na světě, ale neměl rád svého bližního, takový půst by byl k ničemu. Je to hlavně o vztazích, lásce a milosrdenství, kdyby to bylo o něčem jiném, tak bych nechtěl být Katolík. Ještě maličkost - Víra beze skutků je víra mrtvá, takže jsou hlavní skutky živé a jasné, nejen mluvit o druhých dobře, ale i se tak k nim chovat. Ani Kristýně (22 let, Třebechovice) půst nevadí: Půst jako něco nepříjemného neberu. Beru to tak, že když ho chci dodržovat, tak ho dodržuji, a ne že musím, ale chci, protože mi to přináší dobrý pocit a přiblížím se tak více k Bohu. Také Romana (51 let, Hradec Králové) vnímá půst pozitivně: Půst pro mě nepříjemný není. Naopak jsem ráda, že si v této době najdu čas na sebe a i na Boha a mohu si pročistit hlavu. Stejně tak i Pavel (46 let, Dvůr Králové nad Labem): Já půst vnímám velice pozitivně. Mám totiž čas zamyslet se nad sebou a uvědomit si určité věci, a je to taková příjemná očista.

Pro většinu dotazovaných je půst příjemným obdobím.

• Pomáhají lidé v období půstu i druhým?

Všichni dotazovaní pomáhají druhým a hlavně přispívají na charitu, a to nejen během půstu. Stejně tak i Martina (22 let, Plzeň): Ano, já se snažím pomáhat v období půstu, ale o to se snažím celý rok, pomáhat by si lidé měli pořád, nejen o půstu. A pokud mají za vzor Krista tak pomoc druhým by měla být samozřejmostí. I když se snažím pomáhat, tak vím, že je to pořád málo a že bych měla mnohem víc. Zajímavě na otázku odpověděl i Josef (23 let, Studenec): Snažím se přispívat na charitu a zapojovat se, ovšem určitě toho nedělám dostatečně moc. Služba chudým a potřebným je jedno ze základních poslání Katolické církve a kdo o sobě říká, že je Katolík, tak je jeho povinností pomáhat potřebným, tak to chce Kristus. Během půstu pomáhá druhým i Kristýna (22 let, Třebechovice): Ano pomáhám, nejčastěji přispívám na charitu, jak finančně, tak i nějakým nepotřebným oblečením. Snažím se více i koukat okolo sebe, zda někdo nepotřebuje mou pomoc.Někteří přispívají finančně, ale i hmotně například Romana (51 let, Hradec Králové): Samozřejmě, že pomáhám. Lidem okolo sebe se snažím pomáhat celoročně. Během půstu darujeme i ušetřené peníze na charitu, avšak to není nějaká veliká suma.Přispívá i Jiří (55 let, Pardubice), který půst nedodržuje: Jak jsem říkal, tak půst nedodržuji, ale ostatním se snažím pomáhat neustále. Ať už příspěvky na různé dobročinné akce nebo charitu

Většina věřících během půstu přispívá na Charitu. Většina přispívá finančně, ale i hmotně. Tedy to, co během půstu ušetří, tak přispěje. Hodně osob se snaží přispívat i mimo postní dobu.

• Dodržují půst stejně mladší věřící oproti starším?

Mladší lidé na Moravě dodržují půst ale ne tak přisněji jak starší.Starší lidé se omezují stále v jídle. Pro mladší generaci už jídlo nemá takovou roli.Příkladem je Martina, 21 let , Jalubí : Já se v jídle neomezuji, ale moje mamka jo a hlavně babička (omezuje jídlo), jinak já fakt nic. Mladší lidé si odřeknou spíše nějakou tu zábavu jak říká Šimon, 21 let, Bánov : Já, rodiče a babička dodržujeme půst. Ale každý jinak. Já si odřeknu zábavu po dobu půstu. Nechodím na žádné večírky a snažím se pit méně alkoholu a taky si odřeknu nějakou tu věc. Kdežto moje babička je v tomto poctivá. Pravidelně chodí do kostela a dodržuje půst o hodně víc než já. Chození do kostela během postní doby ale nějaké zvlaštní rozdíly nevykazuje.Lidé se rádi sejdou a jdou společně do kostela na pravidelnou mši. Luboš, 52 let, Uherské Hradiště : Půst dodržuju. S dcerou a synem navštěvujeme kostel během postní doby pravidelně.

• Vnímají římští katolíci půst pro ně jako něco příjemného nebo ne?

Většina lidí se snaží během půstu více rozmlouvat s Bohem. Martina, 21 let, Jalubí : Moje babička více rozmlouvá s Bohem, více se věnuje modlitbě. Já se snažím také co nejvíc. Během půstu je pro některé lidi důležité i vnímání půstu na svoje tělo. Lidé se nejen zamýšlějí nad očistou svého chování ale také i na očistu svého těla. Alespoň během půstu se snaží jíst zdravě jako například Michaela, 39 let, Brno: Je to pro mě i očista těla. Snažím se jíst více zeleniny a ovoce.

• Pomáhají lidé v období půstu i druhým?

Pomoc druhým během půstu je velmi rozšířená činnost, jak mezi mladší tak i mezi starší generací.Lidé se snaží přispívat hlavně na sbírky, které jsou v kostele, jak říká Martina, 21 let, Jalubí: Párkrát jsem přispěla, když byly nějaké sbírky. Babička přispívá do kasičky v kostele. nebo Šimon, 21 let, Bánov: Během půstu ušetřím peníze za zábavu, ty pak dám na nějakou sbírku. Jsou i lidé, kteří přispívají celoročně, nejen během půstu. Jako například Michaela, 39 let, Brno: Přispívám hlavně na postižené děti. Snažím se ale přispívat celoročně. Myslím si, že by měli lidé přispívat celoročně nejen během půstu.

Všichni dodržují půst stejně jako v Čechách – odřeknou si nějakou věc nebo zábavu, snaží se dělat dobré skutky a věnují více času modlitbě. Ale také navíc zde více lidí dodržuje tradiční půst. A to hlavně na Popeleční středu a Velký pátek. Většina dotazovaných je k víře vedena už od narození převážně od jejich prarodičů.

Půst očima otce Radima

Otec Radim zdůrazňuje, že Půst je duchovní skutečnost! Není to ani dieta, ani hladovka. Pravý půst člověka přivádí k hlubšímu intimnějšímu vztahu s Bohem. Pokud půst vede k roztrpčenosti a smutku z toho, že si něco musím odříct, není to půst. Bůh přece miluje radostného dárce. Půst je stejně tak duchovní skutečnost, jako modlitba či almužna (tři tradiční skutky pokání v křesťanství). Je si zcela vědom, že v dnešní době jen malý počet věřících křesťanů žije opravdový život z modlitby namísto nějakého formalismu tzv. splnění modlitební křesťanské povinnosti. Krize víry podkopává i prostředky k víře, tedy život z modlitby a samozřejmě i půst. Půst je stejně tak duchovní skutečnost jako modlitba. A je-li dnes vidět určitý úpadek života z víry, padá s tím i praxe půstu. Hrozí, že zachováme formu - vnější gesto, ale z nitra se vytratí obsah. A s obsahem vyprchá i důvod půst zachovávat.

Tazatel: Dodržují půst stejně mladší věřící oproti starším?

Otec Radim: Obávám se, že nejsem schopen udělat pravdivou plošnou reflexi toho, jak vůbec lidé půst dodržují. Vím jen něco ze svého okolí (rodiny, které navštěvuji, či jednotlivce, které zpovídám). Popeleční středa a Velký pátek, jsou záchytnými body, kdy lidé z kazatelen slyší o podmínkách přísného půstu. Jiné je to s pátečním dnem, kdy v křesťanství platí půst od masa. Mnohé křesťanské rodiny od této praxe upustily.

Otec Radim: Co se týče rozlišení mladí-staří, to nedovedu posoudit. Pokud ale půst dodržují, pak staří lidé proto, že tak jsou navyklí z dob, kdy byli vychováváni ve víře mnohem přísněji, než současné generace. Pokud půst dodržují mladí lidé, pak proto, že se nechali strhnout ideálem křesťanského života a chtějí se přiblížit k jakémusi radikalismu, což odpovídá obecně mladickému nadšení a zápalu pro věc. Ve své kněžské praxi se setkávám s obojím.

Tazatel: Vnímají římští katolíci půst pro ně jako něco příjemného nebo ne?

Otec Radim:Půst souvisí s hladem. Pokud pro člověka půst nic neznamená (nebolí), neznamená ani nic pro Boha. Jestli si někdo dovede odepřít množství masa, ale neváhá pořádně si naložit ryb či zeleniny a osladit si to dávkou čerstvého ovoce, je to půst? Pokud někdo v postním dnu bloumá, čím by si ještě naplnil ústa, když si odepřel masa, a nechává se tím zaměstnávat celý den, obávám se, že takový člověk uvízl ve formalismu a nepochopil význam půstu

Otec Radim dále popisuje svoji vlastní zkušenost s půstem a vše kolem něj. Také před rokem vedl v Olomouci v jednom klášteře duchovní obnovu na téma půst.

Otec Radim: Kromě předepsaných postních dnů si může každý křesťan stanovit své postní dny spontánně podle potřeby. Je to jako s modlitbou. Když se například v rodině objeví vážná nemoc, tu jednotliví členové rodiny se za nemocného modlí více, než v období bezstarostnosti. Pokud někdo má potřebu posunout svůj stav víry či vyprosit jinému zvláštní požehnání, může kdykoli zahájit svůj půst. Já jsem si už dvakrát během dvou let stanovil svůj půst sám. Jde o třítýdenní půst od masa, pečiva, alkoholu, sladkých jídel a slazených nápojů a mléčných výrobků. Běžně je takový půst znám jako Danielův půst (podle biblického proroka Daniela, který po 21 dní jedl jen zeleninu a ovoce - překvapeně - má tento půst i webové stránky). Znovu říkám, že nejde o dietu (i když snížení váhy je přirozeným důsledkem, nikoli primárně chtěným). K takovému půstu je třeba každý den otevírat Bibli a studovat úryvky Písma. Ten čas, který by člověk věnoval přípravě jídla či jídlu samotnému, je třeba vyplnit modlitbou. Pokud jej někdo vyplní posedáváním u internetu ap., půst nepřinese takové plody. Časy jídla se stávají chvílemi studia a modlitby. Během celých tří týdnů jsem pozoroval tyto skutečnosti: hlubší chápání biblického poselství, hlubší modlitba, nové zakoušení Boha, vyloučením jídla na několik dnů se lidský duch oprostí od mnohých věcí a stává se citlivější na věci Boží, člověk je svobodnější, když na něj působí různé impulsy (vůně čerstvého pečiva v obchodě, obaly sladkostí, ap.). Mám svobodu říct těmto impulsům ne, aniž by mě to uvádělo do rozmrzelosti. V Bibli je půst dokonce spojen s příslibem odměny! Protože jsem vždy používal půst jako nástroj své kněžské služby, otevřely se nové zkušenosti. Od zahájení půstu se mi začaly množit různé SMS, či krátká sdělení ze strany různých lidí, kteří potřebovali v té chvíli modlitbu. Po celý půst přicházely úmysly z různých stran s prosbou o duchovní podporu. Stejnou zkušenost má i můj kamarád kněz, který procházel stejným půstem. Já si to vysvětluji tak, že rozhodnutím držet půst se člověk stává účinnějším modlitebníkem za potřeby lidí, proto Bůh dovolí, aby tento modlitebník nesl širší okruh lidí a jejich úmyslů. Půst spojený s modlitbou je silná zbraň v duchovním životě a mocným nástrojem duchovního obnovení. Tělesný hlad má v tomto případě podstatný význam. Hladoví lidé jsou lidé naléhaví. A v modlitbě je takové naléhavosti potřeba. Hladoví lidé jsou zoufalí lidé a hladovějí po Bohu mnohem víc, než kdykoli předtím. Půst rozdmýchává v lidském duchu hlad, který jde hlouběji než hlad tělesný, dočasný v těle.

Římští katolíci v USA tvoří 24,5% křesťanů. Nejvíce jich žije ve státě Nové Mexiko. ¹²⁾

Pravidla dodržování půstu se shodují s pravidly v České republice. Jinak je to s jejich dodržováním, protože USA se považuje za stát, kde většina obyvatel bere víru velmi vážně.

Velmi oblíbenými jsou pro děti Easter Egg Hunts tzv. lovy na vajíčka, kterým rodiče schovají v trávě buď čokoládová nebo umělohmotná vajíčka naplněná různými druhy bonbonů a drobnými hračkami. Lov na vajíčka pořádá také od roku 1878 i Bílý dům.

V Americe se Zelenému čtvrtku se říká Holy Thursday. Velký pátek je Good Friday, Bílá sobota je Holy Saturday a konečně velikonoční Hod Boží nebo Neděle zmrtvýchvstání je Easter Sunday. ¹³⁾

Dle slov Garretta z Kansas City (20 let) jsou Velikonoce pro něj a jeho rodinu velkým svátkem. Od čtvrtka do soboty si Garrett a jeho rodina odpírá sladkosti, maso a mléčné výrobky. Tyto dny jí pouze plain food tedy jen velmi jednoduché, málo ochucené pokrmy. Vše vrcholí v neděli. Všichni se sejdou u oběda, kde se podává pečená šunka. Rodina spolu tradičně vyráží do kostela, kde je značně plno. Platí pro ně tradice, že by v tyto dny měli přispět částkou deseti procent z celkového měsíčního výdělku na charitu. Mladíkova rodina tuto tradici bere velmi poctivě a snaží se přispívat celoročně. Velikonoční neděle je velmi oblíbená hlavně u děti, a to z důvodu Easter egg Hunt tedy lov na vajíčka. Rodiče poschovávají po domě a zahradě různé cukrovinky a drobné hračky, které děti musejí hledat. Na otázku, zda-li dodržují půst stejně mladší a starší věřící , byla jednoznačná odpověď ano a to na základě svého okolí kde je spousty římských katolíků. Půst je pro něj očista ducha i těla a hlavně období, kdy se může více přiblížit Bohu.

Tato práce měla za cíl zodpovědět na výzkumné otázky.

Jak římští katolíci dodržují půst?

V dnešní době už většina katolíků dodržuje půst nejčastěji tak, že si odepřou oblíbenou věc, zábavu a snaží se zaměřovat na duchovno, chodí častěji na bohoslužby a snaží se tak přiblížit k Bohu nebo více času věnují svým blízkým.

• Dodržují půst stejně mladší věřící oproti starším?

Zjistili jsme, že starší věřící se více zaměřují na stravu (nejí maso). Nejspíše je to zapříčiněno tím, že byli ještě vychováni v dobách přísného půstu, zatímco mladší věřící jsou vychováni v době, kdy už církev na striktní půst nedává takový důraz. Dnes je půst hlavně o tom vzdát se něčeho a věnovat čas druhým a modlitbě.

• Je rozdíl v dodržení tradice v Čechách a na Moravě?

U respondentů z Moravy jsme se opět setkaly s tím, že většina také dodržuje tradiční půst, a to hlavně na Popeleční středu a Velký pátek. Je ale těžké soudit, jestli je v dodržování nějaký obrovský rozdíl.

• Vnímají římští katolíci půst pro ně jako něco příjemného nebo ne?

Pro některé křesťany může být těžké se vzdát na nějakou dobu masa či pro mladé lidi zábavy. Ale po skončení půstu se člověk může cítit příjemně, protože neoklamal sám sebe. Posílí své sebevědomí protože splnil výzvu, při které může oklamat jen sám sebe. Vyplynulo tedy, že pro většinu je půstu příjemným obdobím.

• Pomáhají lidé v období půstu i druhým?

Dotazovaní lidé našetřenými penězi v období půstu přispívají na různé druhy charit. Většina z nich přispívá i během roku. V roce 2015 měli lidé v České republice možnost přispět na charitativní akci, která pomáhala lidem v nouzi na Ukrajině.

Všichni respondenti byli velmi ochotní. Nejčastější odpovědí bylo, že se věřící v období půstu hlavně soustřeďují více na modlitbu a přiblížení k Bohu. Dotazovaní věřící tedy spíše lpí na morální stránce půstu. Na odepírání si jídla není kladen až takový důraz. Nikdo z dotazovaných nemá zkušenosti s dodržování 40 denního půstu. Z výzkumu vyplývá, že věřící na Moravě dodržují více tradiční půst, než věřící v Čechách, ovšem je to velmi individuální a nebyla nalezena jednoznačná odpověď v rozdílu dodržení tradice. Respondenti neopomínají na pomoc bližnímu svému a přispívají penězi na charitu. Dotazovaný respondent z USA s jeho rodinou přispívá i mimo období půstu. Ačkoliv slaví samotné Velikonoce poněkud rozdílněji, tradice půstu je stejná jako pro Čechy.

• KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007, 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2

• JEMELKA, František. O co jde v postu?. Tiskové středisko české biskupské konference. [online]. únor 2013 [cit. 2015-06-28]. Dostupné z:http://tisk.cirkev.cz/z-domova/o-co-jde-v-postu/
• LISOWSKI, Jan, Čtyřicetidenní půst-příprava na Velikonoce. Kapky. [online] [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.kapky.eu/texty/clanky/velky-pust/ctyricetidenni-pust-priprava-na-velikonoce-v-degtiarev/
• MALÍŠKOVÁ, Milada. Postní almužna 2015. Charita Olomouc. [online]. 2015 [cit. 2015-06-30] Dostupné z: http://www.olomouc.charita.cz/aktuality/postni-almuzna-2015/
• NĚMEČEK, Michal. Směrnice pro postní dobu. Pastorace. [online] březen 2014 [cit. 2015-06-30] Dostupné z: http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Pravidla-pro-postni-dobu.html
• Popelec. Víra. [online]. únor 2015 [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Popelecni-streda-zakladni-informace.html
• Postní doba. [online]. Wikipedie otevřená encyklopedie [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Postn%C3%AD_doba
• Římskokatolická církev. [online]. Wikipedie otevřená encyklopedie. duben 2015 [cit. 2015-06-29]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev
• SCHLUMPF, Heidi. What has Lent done for You Lately? U.S. Catholic. [Online] únor 2001 [cit. 2015-05-15].Dostupné z: http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/225352013/2090739E206A4D0CPQ/1?accountid=26997
• Spojené státy americké. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. duben 2015 [cit. 2015-08-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9#N.C3.A1bo.C5.BEenstv.C3.AD
• Velikonoční pondělí. Velvyslanectví spojených států amerických. [online]. [cit. 2015-08-03]. Dostupné z: http://czech.prague.usembassy.gov/easter.html

• obrázek č. 1 Podíl římských katolíků na celkovém počtu obyvatel v regionech České republiky. [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: http://www.stjoseph.cz/soucasne-demograficke-trendy-z-krestanske-perspektivy/#demop15
• obrázek č. 2 Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991. [online]. 26. 6. 2015 [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD_v_%C4%8CR

—-

Počet shlédnutí: 160