Eliška Kořínková a Barbora Šindelářová

Vánoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků, který má své místo v mnoha světových kulturách, avšak jejich interpretace a způsob slavení nejsou univerzální. V různých rodinách a společnostech může mít tento svátek odlišný význam. Zatímco v některých rodinách se Vánoce slaví především jako náboženský svátek, spojený s křesťanskými tradicemi a rituály, v jiných jsou vnímány spíše jako kulturní událost, která poskytuje prostor pro rodinná setkání, oslavy a odpočinek.

Tato práce se zaměřuje na analýzu vánočních tradic ve vybraných zemích, konkrétně ve Španělsku, na Ukrajině, v Arménii, v USA, v Moldavsku a v Rusku. Cílem je zkoumat, jak se liší způsoby slavení Vánoc a jejich význam v závislosti na různých společenských a kulturních kontextech. Výzkum se konkrétně soustředil na naši generaci, tedy na mladší lidi, a zohlednil jejich postoje a zvyky ohledně Vánoc. Vzhledem k dynamickým změnám v současné společnosti, které ovlivňují i tradiční způsoby slavení svátků, je důležité pochopit, jak tyto změny reflektují širší kulturní a sociální transformace v různých částech světa. Práce tak přispívá k hlubšímu porozumění kulturní diverzity a proměnám tradičních svátků ve světě.

Cílem této práce je analyzovat způsoby slavení Vánoc ve vybraných zemích a zkoumat, zda a jak si tento svátek zachovává svůj náboženský význam, nebo zda se více přeměnil na svátek, během kterého se lidé scházejí s rodinou a přáteli. Zvláštní pozornost je věnována vlivu globalizace a sekularizace na proměny vánočních tradic. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda Vánoce v současné době ztrácejí svůj duchovní rozměr, nebo naopak zůstávají důležitou součástí náboženského života v různých kulturních prostředích.

Mají lidé v dnešní době stále náboženský vztah k Vánocům, nebo se z tohoto svátku stal především svátek rodiny a přátel?

• Jak se slaví Vánoce ve Španělsku?
• Jak se slaví Vánoce v USA?
• Jak se slaví Vánoce v Arménii?
• Jak se slaví Vánoce na Ukrajině?
• Jak se slaví Vánoce v Moldavsku?

Výzkumu vánočních tradic ve Španělsku se věnuje Brady A. M. ve své knize „La Navidad: Christmas in Spain and Latin America“ ¹⁾, kde dospěl k závěru, že v tomto regionu jsou Vánoce stále hluboce zakotveny v náboženských a kulturních tradicích. Brady zdůrazňuje, že tradiční náboženské obřady, jako jsou půlnoční mše na Štědrý večer a oslavy Dne Tří králů, hrají v mnoha španělských domácnostech klíčovou roli a často převyšují moderní prvky, jako je výzdoba a výměna dárků. Analýza prezentovaná v této knize přispěla k hlubšímu pochopení toho, jak tradiční náboženské a kulturní prvky ovlivňují současné vánoční oslavy ve Španělsku, a tím nám umožnila získat přesnější vhled do místních zvyků a tradic.

Penne L. Restad ve své knize „Christmas in America: A History“ ²⁾ popisuje, jak se slaví Vánoce v USA, prostřednictvím podrobné analýzy historického vývoje a současných tradic tohoto svátku v americké společnosti, což je velkým přínosem do našeho výzkumu. Restad uvádí, že Vánoce v USA prošly od 19. století výraznou proměnou, přičemž se z náboženského svátku stal kulturně významný a komerčně podporovaný rodinný svátek. Autorka zdůrazňuje, že Vánoce v USA jsou dnes často zaměřeny na rodinná setkání, výměnu dárků a dekorace domovů, přičemž se stále zachovávají některé náboženské prvky, jako je účast na půlnoční mši nebo zpěv vánočních koled. Restad také poukazuje na vliv imigrantů na americké vánoční tradice, které se promísily a vytvořily tak jedinečný, multikulturní charakter amerických Vánoc. Tato kniha nám výrazně přispěla k hlubšímu pochopení vánočních oslav v USA a poskytla cenný vhled do současných praktik spojených s tímto svátkem.

Podle článku „Armenian Christmas Traditions“ ³⁾ na webu Levon Travel, se Vánoce v Arménii slaví 6. ledna, kdy arménská apoštolská církev uctívá narození Ježíše Krista a jeho křest. Historicky všechny církve slavily narození Krista a Zjevení (Epifanii) 6. ledna. Avšak ve 4. století Římská církev změnila datum narození Krista na 25. prosince a Zjevení ponechala na 6. ledna, což bylo potvrzeno Chalcedonským koncilem v roce 451. Arménská církev však zůstala věrná tradičnímu datu a nadále slaví narození Krista právě 6. ledna. V den arménských Vánoc, který je státním svátkem, se rodiny scházejí doma a sdílejí sváteční večeři. Večer 5. ledna se koná liturgie nazvaná „Chragaluys“, což přeloženo znamená „udržování světla“. Lidé si z kostela odnášejí lampy a svíčky, které symbolizují božské světlo, požehnání církve a světlo Betlémské hvězdy, jež vedla mudrce k Ježíši. Ráno 6. ledna začíná vánoční bohoslužbou a provádí se rituál požehnání vody, který připomíná křest Krista v řece Jordán. Vánoce v Arménii jsou spíše klidným svátkem, kdy se lidé buď zdržují doma, nebo navštěvují přátele. Tento den není spojený s výměnou dárků nebo velkými oslavami.

Na výzkumnou otázku „Jak se slaví Vánoce na Ukrajině“ poskytuje odpověď článek „Orthodox Christians Practice Christmas Traditions with Family“ ⁴⁾ publikovaný na Edmonton Journal. Článek uvádí, že na Ukrajině jsou Vánoce silně spjaty s pravoslavnými tradicemi. Oslavy začínají 6. ledna večerní mší, následovanou Štědrovečerní večeří, která se skládá z tradičních pokrmů jako borsč, kutja a další speciální jídla, připravená bez masa a mléčných výrobků. Na 7. ledna, kdy je samotný den Vánoc, se konají bohoslužby a rodiny tráví čas společně, často s účastí na obřadech v kostele. Článek také poukazuje na to, jak důležité je pro Ukrajince zachování tradičních zvyků a jak jsou tyto náboženské prvky v dnešní době stále významnou součástí vánočních oslav. Tyto informace nám poskytují cenný vhled do toho, jak ukrajinské Vánoce kombinují tradiční pravoslavné rituály s rodinnými a kulturními praktikami. Naše respondentka z Ukrajiny popsala své vánoční tradice shodně, což nám umožnilo získat podrobnější a přesnější obraz toho, jak se Vánoce na Ukrajině dnes skutečně slaví, také nám poskytla cenné materiály, které může naleznete v našem videu.

K lepšímu pochopení oslav Vánoc v Moldavsku nám velice pomohla kniha „Christmas in Ritual and Tradition, Christian and Pagan“ ⁵⁾ od Clementa A. Milese, který dospěl k závěru, že moldavské vánoční oslavy jsou hluboce spojeny s pravoslavnými zvyky. Miles uvádí, že většina obyvatel Moldavska slaví Vánoce 7. ledna podle juliánského kalendáře, a důležitou tradicí je zapalování svíček a udržování světla, které symbolizuje čistotu a lásku spojenou s příchodem Spasitele. Autor také zdůrazňuje, že koledování, kdy děti v tradičních krojích navštěvují domy a zpívají koledy, je běžnou součástí oslav. Tento popis ukazuje, jak jsou moldavské vánoční tradice pevně zakotveny v náboženských a kulturních praktikách. Díky těmto informacím jsme se přiblížili k odpovědi na naší výzkumnou otázku a a dostali jsme se k podobnému závěru, jako z odpovědí od našich respondentů. Moldavské Vánoce provází spousta tradic, které mají svůj původ u pravoslavných zvyku a Moldavané se některých drží dodnes.

Pro tento výzkum byla zvolena kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Kvantitativní výzkum zahrnoval dotazníkové šetření mezi studenty, jehož cílem bylo získat přehled o jejich vnímání Vánoc a vztahu k náboženským aspektům tohoto svátku. Kvalitativní výzkum zahrnoval rozhovory s respondenty z různých kultur, které poskytly hlubší vhled do specifických tradic a jejich vnímání v kontextu českého prostředí. Terénní výzkum v podobě návštěv kostelů přispěl k lepšímu pochopení náboženských praktik spojených s Vánoci.

První část našeho výzkumu byla zaměřena na dotazníkové šetření, které jsme prováděli mezi studenty naší školy. Dotazník byl sestaven tak, aby se zaměřil na jejich vnímání Vánoc, jejich vztah k náboženským aspektům tohoto svátku a na způsob, jakým Vánoce tráví. Otázky byly navrženy jako uzavřené s možností výběru odpovědí, ale také obsahovaly otevřené otázky, které respondentům umožnily vyjádřit svůj názor podrobněji. Tento kvantitativní přístup nám umožnil získat přehled o názorech většího množství respondentů.

V rámci kvalitativního výzkumu jsme vedli několik rozhovorů s respondenty, kteří mají zkušenosti se slavením Vánoc v jiných zemích. Jeden z těchto rozhovorů jsme uskutečnili s respondentem z Mongolska, který studuje na naší škole, a dále jsme se zaměřili na rozhovory s našimi kamarády, kteří mají kořeny v jiných státech než v České republice. Tyto rozhovory nám poskytly hlubší vhled do specifických vánočních tradic a jejich proměn v různých kulturách, a také nám pomohly pochopit, jak tito jedinci vnímají Vánoce v českém prostředí.

K doplnění našich zjištění jsme také podnikli několik návštěv kostelů v Praze, které navštěvují naši respondenti nebo jejich rodiny. Cílem těchto návštěv bylo získat lepší pochopení náboženského kontextu, ve kterém jsou Vánoce vnímány a slaveny, a obohatit náš výzkum o autentické zážitky a pozorování. Tyto návštěvy nám poskytly nejen vhled do odlišných náboženských praktik, ale také nám umožnily lépe porozumět tomu, jak kulturní a náboženské prostředí formuje vnímání Vánoc u našich respondentů.

Metodologický přístup zahrnující kvantitativní i kvalitativní metody poskytl ucelený obraz o tom, jak jsou Vánoce slaveny v různých kulturních kontextech. Tento přístup umožnil nejen analyzovat obecné trendy, ale také hlubší porozumění kulturním a náboženským významům Vánoc.

• Jak slavíte Vánoce v ČR VS ve vaší rodné zemi?
• Máte nějaký náboženský vztah k tomuto svátku?
• Liší se tvůj náboženský vztah k Vánocům od vztahu, který má tvá rodina?
• Dodržuješ ty, nebo tvá rodina nějaké vánoční tradice?
• Držíte se českých tradic?
• Pozorujete nějaké výrazné rozdíly u českých Vánoc a vašich?
• Pokud slavíte oboje, dokážete říct, které vám jsou bližší?
• Co pro Vás znamenají Vánoce?

Hlavní svátky začínají 24.12. kdy se slaví takzvaná ‚„Nochebuena“ (Štědrý večer), často je součástí i rodinná večeře. Mnoho španělů se také účastní půlnoční mše zvané „La Misa del Gallo“ (Kohoutí mše – význam.) 5. ledna děti píší dopis 3 králům, kteří se jmenují Kašpar, Melichar a Balthazar a 6. ledna (Día de los Reyes Magos) - 3 králové přináší dárky „ve Španělsku se vánoční svátky stále hluboce pojí s náboženskými tradicemi, a to zejména během Nochebuena (Štědrý večer), kdy se rodiny scházejí k večeři a poté se účastní půlnoční mše, známé jako Misa del Gallo. Navíc oslava Día de los Reyes Magos (Den Tří králů) 6. ledna, kdy děti dostávají dárky od tří králů, zůstává v mnoha španělských domácnostech důležitější než samotný Štědrý den“ ⁶⁾. Typickým sladkým pokrmem je například Turrón. U španělů je typická jejich výzdoba. Skoro v každém z domů je betlém (belén – španělsky) například z keramiky, jídla, dřeva, atd…

Respondent ze Španělska je 23letý student oboru Business Administration na naší škole. Je agnostik, zatímco jeho rodina je křesťanská. Vánoce slaví tím, že mají večeři 24. prosince pouze v rodinném kruhu a 25. prosince se schází celá rodina. Jak uvedl, „24. prosince máme večeři jen doma s těmi nejbližšími a 25. prosince celá rodina dohromady.“ Dárky si dávají 25. prosince, ale ve Španělsku je typické si dávat dárky 6. ledna na Tři krále, což dodržují také. Na den Tří králů jedí typické jídlo Roscon de Reyes. Na Vánoce mají stromeček. K českým Vánocům respondent žádný vztah nemá a nikdy je tu neslavil; pouze se podíval na vánoční trhy.

Naše údaje naznačují, že Španělé pevně dodržují své vánoční tradice a mají k nim často hluboký náboženský vztah. Náš respondent ze Španělska sdílí, že jeho rodina stále zachovává některé tradiční španělské zvyky, ale s určitými úpravami. Například dárky si dávají 25. prosince, místo tradičního 6. ledna. Tento přístup ukazuje, že španělské tradice mohou být kombinovány s přizpůsobenými zvyky. Respondent také uvedl, že jeho generace stále vnímá Vánoce nábožensky, ale u mladších ročníků se tento vztah k Vánocům snižuje.

Vánoční oslavy začínají 24. prosince, kdy rodiny společně obědvají, připravují sušenky a mléko, které poté nechávají pro Santu Clause. Následuje večer, kdy všichni jdou spát, aby ráno 25. prosince našli pod vánočním stromečkem nebo v punčochách zavěšených nad krbem dárky, které přináší Santa Claus. Výrazným rysem amerických Vánoc jsou také bohatě vyzdobené domy – sousedé často mezi sebou soutěží o nejlépe ozdobený dům „klíčovým aspektem Vánoc je setkávání rodiny a přátel, výzdoba domů, výměna dárků a tradiční aktivity, jako je pečení sušenek a příprava punče pro Santa Clause“ ⁷⁾. K vánoční atmosféře patří i tradiční koledování, přičemž mezi nejoblíbenější koledy patří „Jingle Bells“ a „Silent Night“.

Respondent z USA je 23letý student oboru GISM na naší škole, pocházející z Kalifornie. Je agnostik, zatímco jeho rodina jsou evangelíci. Má příbuzné v České republice, a proto slaví jak americké, tak české Vánoce. Respondent uvedl, že osobně nemá k těmto svátkům náboženský vztah. Co se týče amerických Vánoc, považuje je za veselejší a oblíbenější kvůli lepším tradicím. Naopak české Vánoce vnímá jako smutnější, avšak uznává, že české vánoční jídlo považuje za lepší. Jak uvedl, „Ty české mi přijdou takové smutné, než veselé, ale české jídlo na Vánoce je lepší.

Porovnání našich informací o amerických a českých vánočních zvycích s osobními zkušenostmi respondenta z USA ukazuje, že v obou kulturách se Vánoce slaví velmi odlišně. Americké Vánoce jsou podle našeho respondenta vnímány jako radostné a energické, zdůrazňuje význam bohaté výzdoby domů, tradičních aktivit, jako je příprava sušenek pro Santu Clause, a celkově veselou atmosféru těchto svátků. Naopak české Vánoce respondent popisuje jako méně veselé, i když uznává, že české vánoční jídlo má svou nezpochybnitelnou kvalitu. Respondent necítí žádnou náboženskou vazbu na žádnou z oslav Vánoc, avšak vnímá tento svátek jako příležitost ke strávení času s rodinou při slavnostní večeři. Tento kontrast mezi oběma verzemi oslav Vánoc naznačuje, že ačkoli se Vánoce slaví po celém světě, způsob jejich prožívání se může výrazně lišit v závislosti na kulturním a osobním kontextu.

Vánoce v Arménii se slaví 6. ledna, což je den, kdy se podle arménské apoštolské církve oslavuje jak narození Ježíše Krista, tak i jeho křest. Tento svátek je známý jako „Den Zjevení“ nebo „Arménské Vánoce“. Na 6. ledna se konají speciální bohoslužby v arménských kostelech, které začínají brzy ráno. Tyto obřady zahrnují křestní rituál, během kterého kněží posvěcují vodu, jež je poté používána k požehnání věřících a jejich domovů ⁸⁾. Po bohoslužbě lidé tradičně obdarovávají své blízké a příbuzné. Tradičním vánočním pokrmem je „Khetchap“ (kyselé červené víno) a různé sladké pamlsky jako „Gata“ (sladký chléb) a „Nazook“ (pečivo s cukrovou náplní).

Respondentovi, který pochází z Arménie, je 20 let a studuje obor Ekonomika a management na České zemědělské univerzitě. Není si zatím jistý svou vírou, ale jeho rodina jsou křesťané. Sdělil nám, že slaví jak české Vánoce, které slaví pouze s nejbližší rodinou 24. prosince, tak i arménské Vánoce, které slaví na Nový rok s celou rodinou z Arménie. K arménským Vánocům uvedl následující: „Není to tak, jak píší na internetu. U Arménů se v současnosti liší, kdy Vánoce slaví, a může to být u každého jinak. Každý má své vlastní tradice. Někdo slaví 24. prosince, někdo 25. prosince, na Nový rok, nebo až na Tři krále 6. ledna. Liší se to v závislosti na místě.“

Přehled našich poznatků o arménských Vánocích a s osobní zkušenostmi respondenta odhaluje, že naše zjištěné informace nekorespondují s informacemi, které nám sdělil respondent. Naše údaje uvádějí, že arménské Vánoce se tradičně slaví 6. ledna. Na druhou stranu respondent ukazuje, že termín oslavy může být flexibilní a závisí na osobních a rodinných zvycích. Zatímco v jeho rodině se slaví jak české, tak arménské Vánoce, datum oslavy arménských Vánoc si mohou podle svých potřeb kdykoliv změnit. Tento přístup ukazuje širší rozmanitost v oslavách, která se odlišuje od tradičních praktik uvedených v našich zjištěních. Respondent sdílí, že pro něj osobně nemají Vánoce náboženský rozměr. Jeho rodina v Arménii však tradičně zachovává náboženský charakter svátků, což ukazuje, že náboženský vztah k Vánocům je v této zemi běžný.

Valná většina Ukrajinských svátků pochází ještě z období Sovětského svazu. Rodina respondentky do letošního roku dodržovala valnou většinu těchto svátků. Těmito svátky jsou například: Koledování, posívání žitem, mše, držení 40ti denního půstu, kdy se nesmí jíst živočišné výrobky a nesmí se pít alkohol v - tento půst se dodržuji jak před Vánoci tak i před Velikonoci. Jednou z velkých tradic je 12 jídel u štědrovečerní večeře, tato jídla zastupují 12 měsíců v roce a 12 apoštolů. Během prostírání na štědrovečerní večeři, pokud jsou v rodině děti, probíhá ještě jedna milá tradice. Děti sedí pod stolem, kde mají ošatku se slámou a jejich úkolem je vydávat zvuky zvířat, které žijí v domácnosti nebo aspoň v okolí, aby zvířata byla i další rok zdravá. Každý pokrm má nějaký význam a každý region má jiné pokrmy u štědrovečerního stolu. Nejznámějším jídlem je Borsch, ale nejvýznamějším jídlem je Kutia. „Je to sladká varianta českého kuby, připravuje se z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů, rozinek apod.“ ⁹⁾ Tradičně Kutiu ochutná “pán domu“, který pak Kutiu rozdá zbytku rodiny. Až po ochutnání Kutii celou rodinou se může začít jíst zbytek jídel na stole. Samotné Vánoce se skládají ze 3 svátků: Vánoce - 25. prosince, slaví se 3 dny, 1. den štědrovečerní večeře a zbylé dva dny lidé obchází sousedy a rodinu a zpívají koledy. 2. svátek - Starý nový rok - 14. ledna oslavy Nového roku a pořádá se zabijačka. Poslední oslavou Vánoc je svátek Jordana, kdy se chodí do kostela pro svěcenou vodu, se kterou pak kněz světí okolní domy ¹⁰⁾.

Naše respondentka a její rodina se rozhodli pro letošní Vánoce některé tradiční prvky upravit. Namísto tradičního Dědy Mráze, který jim připomínal Sovětský svaz a Rusko, zavedli postavu Santy Clause. Přesto si zachovávají některé tradiční praktiky, jako je koledování a návštěva kostela, což ukazuje jejich snahu o zachování kulturní identity a tradic, ale s moderním přizpůsobením reflektující jejich současné vnímání a hodnoty.

Dodržování tradic představuje významný aspekt ukrajinských vánočních oslav. Na rozdíl od ostatních respondentů nám tato respondentka poskytla podrobný a autentický vhled do toho, jakým způsobem se na Ukrajině Vánoce slaví. Veškeré zmíněné tradice pečlivě dodržuje, s výjimkou letošního rozhodnutí upustit od postavy Dědy Mráze. Mezi její nejoblíbenější tradice patří společné koledování, štědrovečerní večeře a návštěva kostelu, což vypovídá o jejím náboženském vnímání Vánoc jako křesťanského svátku. Po našem rozhovoru nám zaslala střípky z jejích rodinných oslav Vánoc, která můžete vidět v našem videu.

Moldavsko slaví své Vánoce podle ortodoxní tradice což znamená, že většina obyvatel slaví Vánoce 7. ledna. Vánoční tradice se předávají od předků. Jednou z nejstarších tradic je tradice „udržování světla“. V podvečer Moldavané zapalují svíčky nebo dokonce zapalují hranici z klád, aby si udrželi, co nejvíce světla, které vyjadřuje nevinnost, čistotu a lásku, kterou přineslo Spasitelovo narození. Dalším zvykem je koledování. Děti z vesnic (některé i z města) se oblíknou do národních košil a chodí na Štědrý večer od domu k domu a zpívají koledy. Někteří Moldavané slaví Nový rok s vánočními prvky, někteří si dokonce dávají na Nový rok dárky. „Nový rok je v Moldavsku hlavním svátkem, který se často slaví většími oslavami a ohňostroji než Vánoce.“ ¹¹⁾

Respondentka, ve věku 21 let, pochází z Moldavska a studuje obor Cestovní ruch v Praze. Vánoce slaví stejným způsobem, jak bylo uvedeno výše. Má k těmto svátkům silný náboženský vztah a v České republice Vánoce neslaví, ačkoliv zde momentálně žije. Její oblíbenou tradicí je udržování světla, kdy v její vesnici zapalují hranici a všichni si přejí příjemné svátky. K českým Vánocům se vyjádřila následovně: „České Vánoce jsem nikdy neslavila, přestože zde žiji už šestým rokem. Vždy se s rodinou vracíme do Moldavska za zbytkem naší rodiny. Líbí se mi ale Praha o Vánocích, je v ní něco kouzelného, co jsem nikdy předtím nezažila.“

Srovnání našeho popisu moldavských Vánoc s osobními zkušenostmi respondentky odhaluje, že tradiční zvyky v Moldavsku stále přetrvávají. Obě verze shodně potvrzují, že Vánoce se v této zemi slaví 7. ledna podle ortodoxní tradice, což zahrnuje specifické rituály a zvyklosti. Respondentka potvrdila, že uvedené tradice jsou v Moldavsku nadále živé a udržují se i v jejím osobním životě. Toto zjištění naznačuje, že její zkušenosti jsou v souladu s obecně uznávanými moldavskými vánočními tradicemi. Zároveň uvedla, že její rodina má k Vánocům náboženský vztah, stejně jako ona a většina Moldavanů, protože málokdy se setkává s lidmi, kteří by tento náboženský aspekt nesdíleli.

Odkaz na video: https://drive.google.com/file/d/1CrSJpAag61MT7IDpX0IbbBbQn5MTa8dP/view?usp=drive_link

Závěr této práce reflektuje naše výzkumné otázky a poskytuje souhrn hlavních zjištění. Studie ukazuje, že Vánoce pro většinu respondentů ztratily svůj původní náboženský význam a staly se především svátkem rodiny a přátel. V některých kulturních prostředích však duchovní rozměr Vánoc přetrvává.

Naše zjištění koresponduje s naším předpokladem. Naše generace, i když negeneralizujeme všechny, ale reagujeme na odpovědi našich respondentů, se zdá ztrácet zájem o náboženství a necítí žádnou náboženskou spojitost s tradičními náboženskými svátky. Toto není problém pouze naší generace; Česká republika je jednou z nejateističtějších zemí. Proto jsme rozšířili náš výzkum i na cizince ¹²⁾. Mezi dotazovanými jsme našli některé, kteří k Vánocům mají náboženský vztah, nebo alespoň mají věřící rodiče, avšak valná většina k tomuto svátku žádnou náboženskou vazbu necítí.

Našly se určité nesrovnalosti, zejména ohledně oslavy arménských Vánoc. Podle informací na webové stránce je Arménie považována za nejstarší křesťanskou zemi na světě a Vánoce se zde slaví podle tradičního křesťanského termínu, tj. 6. ledna ¹³⁾. Tento údaj však vyvrátil náš respondent, který uvedl: „Někdo slaví 24. prosince, někdo 25. prosince, na Nový rok, nebo až na Tři krále 6. ledna. Liší se to v závislosti na místě.“

Tento projekt nám umožnil seznámit se s mnoha zajímavými lidmi, kteří se s námi podělili o své zážitky a pocity týkající se Vánoc. Vánoce stále plní svou funkci spojování lidí, což je jejich kouzlo. Každý má možnost slavit je po svém a není tím nijak omezen. Samozřejmě, že tradice našich rodin mohou mít vliv na naše pojetí Vánoc, ale vždy máme možnost přizpůsobit a upravit oslavy tak, aby odpovídaly našemu vlastnímu vnímání podstaty tohoto svátku.

• Armenian Christmas Traditions. [online]. Levon Travel, n.d. 9.12. 2023. Dostupné z: https://www.levontravel.am/armenian-christmas-traditions/
• BRADY, A. M., & Moats, M. M. de M. La Navidad: Christmas in Spain and Latin America. National Textbook Co. 1986. Dostupné z: https://annas-archive.org/md5/51d4e2454e17019b78e5ef7b1e8b4f8f
• BORKA, David, ČT24. Pravoslavné Vánoce na Ukrajině. [online] Facebook, 2023. Dostupné z: https://www.facebook.com/watch/?v=1285619905316774
• Česko je třetí nejateističtější země na světě. ČT24. [online] 2024. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/cesko-je-treti-nejateistictejsi-zeme-na-svete-294129
• DOHNAL, Martin. Poslední Vánoce dnes slaví Arméni. [online] Deník, 18. ledna 2012. Dostupné z: https://www.denik.cz/ze_sveta/posledni-vanoce-dnes-slavi-armeni20120118.html
• FIALA, Jiří. Vánoce v Arménii. [online] K213.cz, 2016. Dostupné z: http://www.k213.cz/JOOMLA/2229-vanoce-v-armenii
• FRENCH, Janet. Orthodox Christians Practice Christmas Traditions with Family. [online] Edmonton Journal, 6. ledna 2024. Dostupné z: https://edmontonjournal.com/news/local-news/orthodox-christians-practice-christmas-traditions-with-family?fbclid=IwAR1VzC58ee3nkdyGH5i4e2oIjvYbfTXR_oF8I3dXB3StOgzsVqieCLkFsys
• GREEN, Jonathan. Christmas Miscellany: Everything You Always Wanted to Know About Christmas. Skyhorse Publishing, Inc., 2011. Dostupné z: https://annas-archive.org/md5/0c570508b8e75f6dfd1f906aaf4aeb92
• IRSCzech. Vánoční zvyky Ukrajinců. [online] IRSCzech, 2024. Dostupné z: https://irsczech.com/vanocni-zvyky-ukrajincu
• Jak se slaví Vánoce ve Španělsku. [online] JC-Correct, 2024. Dostupné z: https://www.jc-correct.com/blog/jak-se-slavi-vanoce-ve-spanelsku/
• Jak se slaví Vánoce ve Španělsku. [online] Costa Blanca Apartment, 2023. Dostupné z: https://www.costablancaapartment.eu/cs/blog-cs/jak-se-slavi-vanoce-ve-spanelsku/
• Jak se slaví Vánoce ve Španělsku. [online] Novinky.cz, 23. prosince 2023. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-jak-se-slavi-vanoce-ve-spanelsku-40109792#:~:text=Večeře%20se%20podává%20kolem%20desáté,které%20dětem%20nosí%20Tři%20králové
• KASALICKÁ, K., KUBÍK, K., TURBANOV, D. Arménská církev. [online] HKS.re, 2024. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/ls2018:armenska_cirkev
• LIVINSKÝ, Oleksa. Ukrajinské Vánoce: Čti tradice, víru i apotézy. [online] Ukrajinci.cz, 2024 [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://www.ukrajinci.cz/o-nas/svetovy-kongres-ukrajincu/diaspora-cr+c7/ukrajinske-vanoce-cti-tradice-viru-iapovery+a46.htm
• MILES, Clement A. Christmas Customs and Traditions, Their History and Significance. Dover Publications, 1976. Dostupné z: https://archive.org/details/christmascustoms0000mile
• MILES, Clement A. Christmas in Ritual and Tradition, Christian and Pagan. London: T. Fisher Unwin, 1912. Dostupné z: https://archive.org/details/christmasinritua00mile_0/page/22/mode/2up
• Moldavsko má od nynějška Vánoce v prosinci i v lednu. [online] Lidové noviny, ČTK, 22. prosince 2013. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/moldavsko-ma-od-nynejska-vanoce-v-prosinci-i-v-lednu.A131222_225134_ln-zajimavosti_sk
• NABOKOV, R. Ukrainian laughter tradition in modern christmas holidays. [online] National academy of managerial staff od culture and arts herald, Issue 2, 2014. Dostupné z: https://www-webofscience-com.infozdroje.czu.cz/wos/woscc/full-
• NISSENBAUM, Stephen. The Battle for Christmas. New York: Vintage Books, 1997. Dostupné z: https://annas-archive.org/md5/86e5aaa2118de8c7ebb38cde0b034bbb
• RESTAD, Penne L. Christmas in America: A History. New York: Oxford University Press, 1995. Dostupné z: https://archive.org/details/christmasinameri0000rest/page/n247/mode/2up
• SEVERA, Daniel. Vánoce v USA. [online] Seznam Zprávy, 25. prosince 2023. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vanoce-usa-82820
• Svátky, tradice a zvyky v různých zemích. [online] Masarykova univerzita, n.d.. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2018/ujs206/um/svatky/Svatky_tradice_zvyky_UJ__pps_.pdf?lang=cs
• Vánoce v Americe. Avetour.cz [online], 2024 [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: https://www.avetour.cz/magazin/vanoce-v-americe
• Vánoční tradice v Arménii. [online] Navicup, 2023. Dostupné z: https://navicup.com/object/christmas-traditions-of-europe/armeenia-349556/cz
• Vánoční tradice v Moldavsku. [online] Navicup, 2023. Dostupné z: https://navicup.com/object/christmas-traditions-of-europe/moldova-349629/cz
• XOXO, Elis. JAK VYPADAJÍ VÁNOCE V AMERICE? 🇺🇸🎄(párty, mikuláš, pečení, nákupy,..). [online] YouTube, 2024. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=nIo04BcMiDo

—-

Počet shlédnutí: 131