obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • vliv_ceske_kultury_na_slovenskou_mensinu • integrace_turku_v_srn_-_ve_meste_berlin • zivot_rumunskych_cechu_v_oblasti_banatu • postoj_muslimu_ke_krestanstvi_v_turecku • osvicenecky_koncept_chapani_vedy • vystava_fotografii_z_pestre_evropy_2011 • osvicenecky_koncept_chapani_vedy
ls2025:rekove_v_ceske_republice

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
ls2025:rekove_v_ceske_republice [09/04/2025 00:06] – stará verze byla obnovena (07/04/2025 23:07) 90.179.131.241ls2025:rekove_v_ceske_republice [21/04/2025 16:17] (aktuální) – [Literární rešerše] 90.179.131.241
Řádek 33: Řádek 33:
  
 ==== Literární rešerše ==== ==== Literární rešerše ====
 +Otázce, jakým způsobem a z jakých důvodů se řecká minorita dostala na území tehdejšího Československa, se podrobně věnuje Jan Pelikán ve své publikaci Řekové v Československu (2002). Autor na základě archivních pramenů a orální historie zmiňuje především útěk řeckých občanů před občanskou válkou (1946–1949). Jednalo se zejména o levicově orientované rodiny, které byly po vítězství pravicové frakce v Řecku perzekvovány. Československo jakožto stát se socialistickým zřízením nabídlo těmto uprchlíkům azyl. Pelikán zdůrazňuje, že se jednalo především o organizovanou evakuaci, a to za účasti ÚV KSČ a Červeného kříže.
 +
 +Historik Jan Rychlík ve své knize Češi a jejich sousedé ve 20. století (2015) poukazuje na to, že Československo přijalo přibližně 12 000 řeckých uprchlíků, z nichž značná část byla soustředěna do pohraničních oblastí, zejména do severních Čech (např. Krnov, Bruntál, Ostrava). Uvádí, že stát zajistil jejich zaměstnání především v průmyslu a zemědělství.
 +
 +Tématem vnímání postavení řecké menšiny v české společnosti se zabývá socioložka Blanka Říchová ve studii Menšiny a majorita: identita a percepce (2007), kde uvádí, že řecká menšina patří mezi tzv. „tiché menšiny“, tedy skupiny, které se nevyznačují konfliktním vztahem k většinové společnosti. Na základě kvalitativních rozhovorů autorka zjistila, že většina příslušníků řecké komunity vnímá své postavení jako stabilní a spíše pozitivní, s důrazem na vysokou míru asimilace, avšak zároveň i se zachováním určitých kulturních specifik.
 +
 +Podobný přístup nabízí i kolektivní publikace Národnostní menšiny v České republice (ed. Barša – Baršová, 2001), kde je řecká menšina charakterizována jako skupina s dobrou mírou sociální integrace, ovšem s určitými generačními rozdíly – mladší generace často deklaruje spíše českou než řeckou identitu.
 +
 +Otázku uchování řecké identity menšiny v České republice podrobně zkoumá Pavla Čámská v článku Konstrukce etnické identity u řeckých migrantů v ČR (2013), publikovaném v časopise Migrace a etnicita. Autorka zmiňuje, že klíčovými faktory pro udržení řecké identity jsou jazyk, rodinné rituály a vzpomínky na původní vlast. Z výzkumu vyplývá, že první generace migrantů si řeckou identitu zachovává silně, zatímco u druhé a třetí generace dochází k hybridizaci identity, přičemž se spojují řecké a české prvky.
 +
 +Teoreticky autorka vychází z konceptu symbolického etnicity (Herbert Gans), podle něhož si příslušníci etnických menšin volí kulturní znaky, které považují za reprezentativní pro svou etnickou identitu.
 +
 +Ve své publikaci Kulturní tradice menšin v České republice (Kocourek, 2010) autor zkoumá, jak řecká komunita v ČR zachovává své zvyky. Uvádí, že mezi nejčastěji udržované patří pravoslavné náboženské obřady, řecké slavnosti (např. oslavy Velikonoc), ale i gastronomické tradice (např. příprava baklavy, musaky apod.).
 +
 +Důležitou roli zde hrají řecké spolky a kulturní sdružení, které organizují kulturní akce a jazykové kurzy. Příkladem je Sdružení Řeků a jejich přátel v ČR nebo festival Řecké dny v Brně. Tyto aktivity přispívají nejen k udržení tradic, ale i k posilování komunitní soudržnosti.
 +
 +Téma profesního uplatnění řecké menšiny je méně prozkoumané, ale částečně jej zmiňuje práce Cizinci na trhu práce v ČR (Vavrečková, 2015). I když většina Řeků byla původně zaměstnána v průmyslu a zemědělství, došlo v 90. letech k profesnímu přesunu. Dnes nacházíme mezi Řeky v ČR podnikatele, restauratéry, akademiky i zdravotníky. Výzkum ukazuje, že vyšší vzdělanostní úroveň druhé generace umožnila diverzifikaci profesních profilů.
 +
 +Zajímavé poznatky o kulturních rozdílech mezi Čechy a Řeky přináší Olga Krumlová v komparativní studii Interkulturní komunikace: případová studie řecké komunity v Praze (2018). Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že za nejvýraznější rozdíl považují Řekové intenzitu sociálních vztahů, větší otevřenost v projevech emocí, a také význam rodiny. Tyto rozdíly mohou působit jako kulturní bariéra, ale také jako obohacující prvek.
 +
 +Kulturní spolky, jako Řecký klub Praha nebo Řecký kulturní svaz, hrají významnou roli nejen při uchování tradic, ale i při zprostředkování vztahu s majoritní společností. Kulturní akce, jako jsou folklorní vystoupení nebo filmové večery, slouží k prezentaci řecké kultury a vytváření mezikulturního dialogu.
 +
 ==== Metodologie ==== ==== Metodologie ====
 ==== Seznámení s použitými metodami  ==== ==== Seznámení s použitými metodami  ====
ls2025/rekove_v_ceske_republice.txt · Poslední úprava: 21/04/2025 16:17 autor: 90.179.131.241

Nástroje pro stránku