Nikola Žáková - Marxismus

Stručně se jedná o teorii přeměny reálných poměrů ve společnosti, a to především změnou vlastních vztahů pomocí revolučně vedeného boje. I přes různé interpretace a kritiky je marxismus dodnes významným teoretickým nástrojem pro zkoumání sociálních a ekonomických jevů ve světě. Jedná se o sociálně-ekonomickou a politickou teorii, odvozenou od myšlenek Karla Marxe – národního hospodáře marxismu a Friedricha Engelse – jeho filosofa. Vznik marxismu se řadí do 40. let 20. století. Postupem času byl marxismus interpretován myšlenkami řády následovníku Marxe a Engelse. Tato jejich teorie představuje teoretický rámec pro pochopení společenských struktur, ekonomických vztahů a politických procesů. Klade důraz na nerovnosti spojené s vlastnictvím výrobních prostředků a na další hospodářské faktory. V této práci se podrobněji seznámíme s myšlenkou marxismu jako takového, jeho kritikou a uplatněním v dnešní době.

Marxismus je specifický kritikou vůči kapitalismu, který Marx popisuje jako náchylný k cyklickým krizím, nerovnostem a systematickému vykořisťování pracující třídy, kdy zisk vytvořený prací pracovníků je přisvojován kapitalisty. Podle marxismu vedl kapitalismus ke zvýšení sociálních a ekonomických rozdílů právě mezi buržoazií, třídou vlastnící výrobní prostředky a kontrolující ekonomiku, a proletariátem - pracující třídou, která výrobní prostředky nevlastní a je nucena pracovat pod podmínkami stanovenými buržoazií (teorie tříd). Kritiku kapitalismu a analýzu jeho ekonomické struktury blíže poskytuje Marxovo nejvýznamnější dílo „Das Kapital“ neboli „Kapitál“ publikován poprvé v roce 1867. Další dva díly byly publikovány po Marxově smrti jeho spolupracovníkem Engelsem. „Kapitál“ zůstává jedním z nejvýznamnějších děl v oblasti ekonomie, sociologie a filozofie, ovlivňující mnoho oblastí společenských věd a politické teorie.
Ve svých dalších dílech (především v „Německé ideologii“ a „Manifestu komunistické strany“) pak Marx a Engels přichází s konceptem historického materialismu, který je v marxistické filozofii konceptem základním. Slouží k pochopení společenského vývoje změn v historii. Podle Marxe jsou změny ve společnosti vedeny již zmíněným konfliktem o vlastnictví mezi třídami, což vede právě k dalšímu klíčovému prvku marxismu a tím je třídní boj. O třídním boji se Marx a Engels zmiňují ve svém Komunistickém manifestu: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“ Marx tedy jako řešení navrhl koncept „diktatury proletariátu“ jako přechodného období mezi kapitalismem a plným komunismem. Tato fáze by měla představovat převzetí politické moci pracující třídou, aby mohla transformovat společnost a vytvořit společnost bez třídních rozdílů, kde by všechny výrobní prostředky byly společné a majetkové nerovnosti by tímto byly odstraněny. Marx předpokládal, že tato pracující třída bude mít klíčovou úlohu v revoluční změně společnosti.

Jako filozofický a politický systém, byl marxismus předmětem kritiky od různých směrů, perspektiv a myslitelů. Kritici například často argumentují, že marxistický model plánované ekonomiky a kolektivního vlastnictví výrobních prostředků je ekonomicky nepraktický. Podle nich by absence cenového mechanismu vedla k nedostatku efektivity a inovací. Dále byl kritizován za svůj deterministický přístup k dějinám. Někteří se domnívají, že myšlenka, že společenský vývoj je dán pouze a primárně materiálními podmínkami, odebírá prostor pro faktory, jako jsou například náhoda nebo individualita. Na což se váží argumenty kritiků, kde poukazují, že marxismus může podceňovat individuální svobodu ve prospěch kolektivu a třídně orientovaných zájmů, přičemž je potlačována osobní iniciativa a rozvoj. Kritici poukazovali i na historickou nejistou, která vycházela z pokusu o implementaci marxistických principů v některých zemích. Tyto pokusy vedly k politické nestabilitě a ekonomickým problémům (totalitní režimy v Sovětském svazu, Číně a jinde byly kritizovány za porušování lidských práv a omezení svobody občanů). Vznikaly tedy pochybnosti o historické opoře a celkové schopnosti marxismu poskytnout trvalou a udržitelnou alternativu k tržnímu kapitalismu.

Je důležité poznamenat, že po Marxově smrti (období, které je někdy popisováno, jako zlatý věk marxismu) se marxismus rozpadl na různé směry, byl interpretován a modifikován různými mysliteli a hnutími po celém světě. Mezi výrazné marxisty této doby patřili například Karl Kautsky (představitel ortodoxního marxismu), Eduard Bernstein, Rosa Luxemburgová či Wilhelm Liebknecht (který byl s Marxem za jeho života v kontaktu) a jeho synové Karl a Theodor. I když některé aspekty původních marxistických myšlenek byly, jak výše uvedeno, kritizovány nebo revidovány, marxismus stále poskytuje odrazový můstek pro zkoumání a chápání sociálních nerovností, kapitalismu a rozměrů třídního boje. Co dodnes například zůstává relevantní je marxistický pohled na globální ekonomickou nerovnost a kapitalistické vztahy mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Dále můžeme za marxistickou myšlenku považovat i současnou diskusi o dopadech technologického vývoje na pracovní trh, kdy dá hovořit o vykořisťování pracovníků. I kritika kapitalismu je dodnes, v obdobích hospodářských krizí a finanční nestability, horkým tématem. Stále se debatuje o sociální spravedlnosti a potřebě odstraňovat třídní rozdíly jak na ekonomické rovině, tak na rovině sociologické či kulturní (oblast identity a generových rolí).

Na závěr si pojďme tedy připomenout základní prvky marxismu, kterými jsou - historický materialismus, třídní boj, kritika kapitalismu a cíl vytvoření společnosti bez třídních rozdílů. Marxismus stojí na zdůrazňování nerovností, vykořisťování pracující třídy a předpovídá revoluční změny. Kritiky zahrnují zejména ekonomickou nepraktičnost, determinismus a někdy nedostatek ochrany individuální svobody. V současnosti marxismus není jednotný a existuje mnoho odlišných interpretací a adaptací této teorie. Stále ovšem ovlivňuje debaty o sociální spravedlnosti, třídních nerovnostech a roli státu ve společnosti. Vznikly různé proudy, jako například kulturní marxismus, autonomní marxismus nebo feministický marxismus, které přináší stále nové perspektivy a upravují původní marxistické myšlenky, tak aby odpovídaly aktuálním sociálním výzvám vyskytujícím se po celém světě.

Zdroje:

https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Marxismus https://www.marxists.org/cestina/index.htm https://www.hks.re/wiki/zs2022:vedecka_a_filosoficka_krise_soucasneho_marxismu



Počet shlédnutí: 47