Hospodářská a kulturní studia

Z akreditačního materiálu:

Cíle studia ve studijním programu. Hlavním cílem bakalářského studijního programu Hospodářská a kulturní studia je propojit dvě hlavní výukové linie: v hospodářské části prostřednictvím předmětů z ekonomie a řízení a v kulturní části s předměty zaměřujícími se na studium kultury a společnosti. Studijní program Hospodářská a kulturní studia je zaměřen na výchovu hospodářských a kulturních pracovníků, kteří budou schopni řešit sociální a etnické problémy spojené s kulturní diverzitou společnosti, která se v souvislosti s integračními a globalizačními procesy neustále prohlubuje.
Výukové procesy z oblasti hospodářských studií korespondují se zaměřením provozně ekonomické fakulty a jsou nezbytným základem pro řídící práci v neziskových organizacích, orgánech státní správy a samosprávy, přípravách rozvojových projektů, případně v oblasti cestovního ruchu. Hlavní důraz je zde kladen na znalosti z oblasti ekonomie a managementu, které studenti získají absolvováním předmětů Obecná ekonomie, Ekonomika veřejného sektoru, Ekonomika neziskového sektoru, Účetnictví, Základy řízení, Marketing.
V kulturní části oboru je kladen důraz na sociální (kulturní) antropologii a její aplikovatelnost prostřednictvím předmětů týkajících se studia kultury a společnosti (Základy antropologie, Základy sociologie, Základy politologie, Základy veřejné správy, Základy právních nauk, Etnické minority, Geografie náboženství, Příbuzenské systémy, Mezinárodní migrační procesy, Duchovní kultura Evropy).
Nedílnou součástí tohoto oboru jsou předměty, ve kterých studenti získávají přehled a znalosti o možnostech zakládání výzkumů a hodnocení dat jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy (Základy kvalitativního výzkumu, Základy statistiky, Veřejné mínění a média).
Dalším cílem bakalářského studijního programu Hospodářská a kulturní studia je připravit absolventy pro magisterský stupeň studijního programu HKS, případně pro navazující studium v příbuzných oborech.

Profil absolventa studijního programu. Absolventi bakalářského programu HKS mají interdisciplinární znalosti a dovednosti ve dvou základních liniích:

1. hospodářsko-ekonomické a
2. kulturní.

Propojení těchto dvou základních linií (hospodářské a kulturní) umožňuje absolventům bakalářského studijního programu uplatnit získané základní vědomosti o fungování státní správy a politického systému. Absolventi mají základní znalosti z oblasti ekonomie, řízení podnikatelských a nepodnikatelských subjektů, kulturních zařízení, rozumí otázkám sociálního statusu, etnicity, problematiky azylantů a formování multikulturní společnosti. Absolventi nalézají uplatnění ve veřejné správě, v neziskových organizacích, jako specialisté na problematiku specifických sociálních skupin, etnických minorit, azylantů a migrantů, dále v rámci programů na podporu rozvojových zemí, poskytování pomoci v krizových oblastech, případně v cestovním ruchu.

Vzhledem k zaměření programu Hospodářská a kulturní studia je nutné, aby každá závěrečná práce měla v zadání uvedeno zpracování části hospodářské (ekonomické), tak i části kulturní. Obě části musí být přítomné, ale nemusí být ve stejném poměru.

Cíle studia ve studijním programu. Hlavním cílem studijního programu Hospodářská a kulturní studia je komplexní propojení ekonomických studií se studiem kultury a společnosti. Tomu je přizpůsobená i předmětová skladba – z ekonomiky a řízení je ve studijním plánu osm předmětů a podobně je osm předmětů z oblasti společenskovědních disciplín (společnost a kultura). Jako teoretický základ pro navazující společenskovědné předměty slouží předmět státní závěrečné zkoušky (SZZ) Soudobé teorie společnosti a kultury.
Na propojení obou linií studijního programu se spolupodílí předmět teoretického základu Ekonomická sociologie a regionální rozvoj.
Kromě těchto dvou hlavních linií jsou součástí studijního programu areálová studia, kdy každý semestr je věnován jedné oblasti. Užší profilaci si studenti volí prostřednictvím předmětu Projekt, který je zaměřen na tvorbu diplomové práce. V rámci tohoto předmětu si studenti volí podle svého zaměření a tématu diplomové práce soubor konzultací a blokové výuky z nabídky kateder na Provozně ekonomické fakultě, případně i doplňkově na dalších fakultách ČZU.

Profil absolventa studijního programu. Navazující program Hospodářská a kulturní studia je navržen tak, aby propojil tradiční akademické disciplíny a poskytl absolventům kombinaci ekonomických a kulturních perspektiv. Tento interdisciplinární přístup je ztělesněn v integraci ekonomických a kulturních předmětů, které tvoří základ programu. Absolventi tak získávají nejen hluboké znalosti v obou propojených oblastech, ale jsou také schopni tyto znalosti aplikovat v reálných situacích, ve kterých je zapotřebí porozumění kulturním nuancím v ekonomickém rozhodování.

Klíčové segmenty, v nichž absolventi získají znalosti a dovednosti spjaté s bezprostředními požadavky praxe, jsou

• Administrativně-ekonomický segment, v jehož rámci si posluchači osvojí prakticky uplatnitelné vědomosti z oblasti ekonomie, rozvojové ekonomiky, fungování státní správy a politických systémů a nezbytný základ z oblasti ekonomické diplomacie.
• Kulturní segment ve smyslu porozumění kulturní dimenzi lidské existence je zaměřený především na otázky sociálního statusu, etnicity a náboženství. Student získá přehled o nejvýznamnějších politicko-kulturně-geografických regionech světa a uvědomí si souvislost mezi ekonomickou a obchodní aktivitou a specifickou kulturní a civilizační sensitivitou a hodnotovými systémy lidských populací.

Program klade důraz na schopnost respektovat a rozumět kulturním odlišnostem, což je nezbytné pro efektivní ekonomické rozhodování v domácích i mezinárodních podmínkách. Absolventi jsou vyškoleni v interdisciplinárním výzkumu, který integruje ekonomické a kulturní aspekty pro úspěšné vedení a realizaci projektů. Absolventi mají schopnost efektivní komunikace a vyjednávání v multikulturním prostředí, což je nezbytné pro práci v mezinárodních týmech a při interakci s klienty z různých kultur. Interdisciplinární základ programu je navíc posílen praktickými technologickými dovednostmi pro práci s kulturně-ekonomickými daty: studenti získají dovednosti v oblasti IT, které jim umožní analyzovat a vizualizovat data s důrazem na kulturní aspekty, což je cenné pro pozice v oblasti datové analýzy.

Organické propojení administrativně-ekonomického a kulturního segmentu umožní absolventům se adekvátně a efektivně rozhodovat během konkrétní hospodářské, rozvojové či humanitární aktivity a přípravě projektů při kritickém a kompetentním zohlednění místních sociálních, etnických, hodnotových a kulturních podmínek v dané oblasti. Absolvent tak bude plně připraven pro práci s odlišnými kulturními, sociálními, etnickými či pracovními skupinami, a to nejen v rámci České republiky, ale i v zahraničí.

Absolventi programu jsou vyhledáváni v sektorech jako mezinárodní obchod, veřejná a státní správa, rozvojová spolupráce, humanitární činnost, ale i v turismu a vzdělávání, kde je potřeba hluboké porozumění ekonomickým trendům a kulturním dynamikám. V těchto oblastech uplatňují své schopnosti analyzovat ekonomické jevy ve světle kulturního kontextu, což jim umožňuje efektivně působit a adaptovat se v různorodých sociokulturních prostředích.

Konkrétně mohou absolventi nalézt uplatnění na specializovaných místech v zahraničních sekcích ministerstev nebo na Ministerstvu zahraničí ČR a zastupitelských úřadech, v neziskových organizacích, jako specialistů na problematiku specifických sociálních skupin, etnických minorit, azylantů a migrantů, dále v rámci programů na podporu rozvojových zemí a poskytování humanitární pomoci v krizových oblastech. Zároveň se absolventi mohou velmi dobře uplatnit v soukromém sektoru, který spolupracuje se zahraničními firmami či institucemi zaměřenými na specifika zahraničního obchodu. Znalosti z areálových studií mohou absolventi využít i v oblasti cestovního ruchu. Absolventi mohou dále působit jako odborní redaktoři periodik, v nichž se vyžaduje komplexní znalost propojující hospodářství a kulturní specifika.

Hospodářská a kulturní studia jsou transdisciplinárním oborem založeným na interakci společenských věd a věd „více exaktních“, resp. na koordinovaném přístupu k antropologii a ekonomii. Získané poznatky by měly umožnit úzce specializovaným odborníkům propojit obě hlediska.

Integrální studium kultury, společnosti a ekonomických vztahů. Dlouhou dobu se záležitosti týkající se kultury, společnosti a ekonomiky studovaly odděleně a tato studia měly pod patronací zcela samostatné obory. Holistický (celostní) přístup při studiu kultury prosazoval už Franz Boas na začátku 20. století, ale určitý zlom nastává, až když Bronislaw Malinowski působící na London School of Economics ve svém funkcionalistickém pojetí poukazuje na nutnost komplexního studia celé společnosti.

Význam souběžného studia kultury a ekonomie vzrostl v souvislosti s transformačními, zejména postsocialistickými, procesy probíhajícími od 90. let 20. století. Postsocialistické transformaci se věnovalo velké množství autorů, ale zpočátku zde byla spíše upřednostňována ekonomická transformace.

Obor Hospodářská a kulturní studia se ve své kulturní části zaměřuje na sociální (kulturní) antropologii a její aplikovanost prostřednictvím předmětů týkajících se studia kultury a společnosti (základy antropologie, sociologie, politologie, veřejné správy, právních nauk; etnické minority, příbuzenské systémy, geografie a antropologie náboženství, migrace, etnické a sociální konflikty, filosofická antropologie, volitelné přednášky jsou zaměřeny na světové regiony).

Sociální a kulturní antropologie – páteř kulturních studií - je vědeckou disciplínou, která se původně ustavila na bázi tradiční etnografie ve spolupráci s dalšími příbuznými vědními obory; její oporou jsou tak hlavně vědy společenské. Přístup k sociální a kulturní antropologii lze popsat především jako interdisciplinární až transdisciplinární – pole jejího výzkumu je tak poněkud vágně definováno, neboť se jedná v nejširším slova smyslu o výzkum veškerých otázek spojených s člověkem, jehož existence je pojímána v rámci konkrétní společnosti a kultury.

Nepřekvapí proto, že se sociální a kulturní antropologie coby pomezní disciplína opírá i o poznatky z historie, geografie, sociologie, demografie, etnologie, interkulturní psychologie a mnoha jiných oborů; jejími poddisciplínami jsou mimo jiné i politická nebo ekonomická antropologie. Aplikovaná antropologie se pak snaží poznatky teoretické převést do konkrétní roviny jednotlivých případových studií.

Základem oboru byly v minulosti tzv. tradiční společnosti (zjednodušeně řečeno ty bez písemné tradice a větší společenské hierarchizace, považované antropology 19. století za „divošské“ a tudíž zcela odlišné od „naší“ kultury); v současné době můžeme vysledovat jasnou orientaci i na společnosti tzv. moderní či společnosti v procesu transformace.

Vzhledem k tomu, že sociální a kulturní antropologie zahrnuje nepřeberně mnoho výzkumných okruhů, zaměřili jsme se v rámci tohoto projektu na několik interdisciplinárních témat; naším cílem bude rovněž alespoň rámcově představit vyučované předměty a seznámit s nimi další kolegy. HKS je primárně nastaven i jako typ areálových studií, tj. obsah vyučovaných předmětů je doplněn o sepětí s praxí v rámci jednotlivých geografických regionů (specializace na regiony Střední Asie, Latinské Ameriky, subsaharské Afriky aj.).

• Antropologie - úvod, používané metody
• Studium kultury a společnosti: počátky systematického studia kultury, praktický zájem o studium kultury, antropologie a současnost

Proč je nutné při studiu neoddělovat ekonomické a kulturní záležitosti. Pokud použijeme širokou definici kultury - kultura jako způsob života, pak nutně mezi kulturní prvky patří i odlišné ekonomické zvyklosti. Tyto odlišné zvyklosti se netýkají jen ekonomie, ale i například politiky. V globalizačním procesu se velice výrazně projevuje, jak problematické může být nerespektování kulturních odlišností. Součástí globalizačního procesu je i přejímání politických modelů vlády a delegace moci ze zcela odlišných podmínek (nejčastěji amerických a západoevropských) do podmínek, kde je tradice vlády a rozdělení moci naprosto odlišná. Na příkladu mnoha států světa lze poukázat na to, jak iluzorní je očekávání, že „nastolení demokracie“, „zřízení demokratických institucí“, „uspořádání demokratických voleb“ přinese pozitivní efekt. Totéž platí naprosto analogicky i pro odlišné hospodářské a ekonomické systémy.

• Propojenost ekonomiky a kultury - nutnost komplexního studia: příklad transformačních procesů

Zde jsou sledovány některé prvky, které výrazně ovlivňují vnější projevy kultury:

1. náboženství
2. etnicita
3. příslušnost k určitému geograficko-kulturnímu areálu (areálová studia)

• Náboženství jako prvek ovlivňující kulturu (Náboženské migrace, Populační dynamika, Kultura a náboženství, Náboženství a sídla)
  • Náboženství a hospodářství
  • Náboženství a politika, utváření etnicity
• Teorie etnicity (Národ, etnikum a etnicita; Nacionalismus)
  • Migrace
  • Etnické minority (Definice menšiny; Hlavní prvky vydělující menšiny - jazyk, náboženství, historické povědomí)
• Příbuzenské systémy
• Politická geografie
• Areálová studia
  • Asie
    • Střední Asie
    • Blízký východ
    • Kavkaz
  • Amerika
  • Afrika

Hospodářská a kulturní praxe je místo bakalářské práce. Anotace je zde:

• Hospodářská a kulturní praxe I.
• Hospodářská a kulturní praxe II.

,



Počet shlédnutí: 287