Michaela Piskačová, Veronika Růžičková, Jiří Nový, Michal Voják, Tomáš Havlíček. Práva muslimských žen. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU, 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/prava_muslimskych_zen

Ve světě existuje mnoho druhů náboženství. Tato práce je zaměřena konkrétně na islám. Islám je druhé nejrozšířenější náboženství světa, hned po křesťanství. Počet muslimů na světě se pohybuje mezi 1 až 1,8 miliard. Islám je založen na učení proroka Muhammada, který byl politický vůdce žijící v 7. století. Základem islámu je Korán, který Alláh zjevil Muhammadovi. V České republice žije 15 000–20 000 muslimů.

Cílem této práce je zjistit, jaká mají ženy, které islám vyznávají, práva. Také, zda jsou se svým životem muslimky spokojeny nebo by chtěly něco změnit, jaký je rozdíl v chování muslimských mužů a mužů českých. Dále nás zajímalo, zda se po přistěhování do České republiky práva muslimských žen mění, a je možné, aby se zde vdaly nebo jak se po odstěhování mění vztah s její rodinou.

Islámský svět (dar al-islam, dům islámu) lze charakterizovat jako území státu či národů, kde je islám dominantním náboženstvím. Neexistuje zde rasismus, zato je zde otevřená nenávist vůči ateistům, či jiným náboženstvím. V každé kulturní oblasti existují rozdíly v praktikování víry a na mnohých místech přetrvávají předislámské zvyky a práva.

Pro pochopení jaké mají role ženy a muži v muslimské společnosti, se nejdříve zaměříme na vznik islámu a popis základních teorií.

Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení politického vůdce, proroka Muhammada, který se narodil roku 570 n.l. v Mekce. Pravým základem islámu je poznání Boha (arabsky Alláh) a víra v Něho. Přesněji by každý člověk měl znát a věřit tomuto:

On Bůh je jediný, Bůh věčný, neplodil a zplozen nebyl a nikoho není kdo roven by Jemu byl(Korán, 112:1-5).

On milosrdný je i slitovaný, ochránce, spravedlivý a nejvyšší vládce, stvořitel a pozorný, on počátkem je i koncem, vědoucí a moudrý slyšící a o každé věci vševědoucí, slavný, schopný a mocný (Korán, např. 57:1-6; 59:22-24).

Muslimové věří, že korán obsahuje doslovně zaznamenané zjevení, jehož se Muhammadovi dostalo prostřednictvím archanděla Gabriela (arabsky Džibril). Sám Muhammad tvrdil, že korán je doslovně zaznamenané zjevení, které prostřednictvím archanděla Gabriela bylo předáno Muhammadovi.

Korán je základem islámu. Muhammad je posledním Božím poslem. Korán se skládá se ze 114 skladeb (súr) a ty se dělí na 6236 áj (veršů). Jednotlivé súry jsou často složeny z nesourodých skupin veršů, protože Korán není plynulý příběh. Jsou to spíše proslovy Muhammada a některá témata se mnohokrát opakují. Písemná verze vznikla až v roce 656 p.n.l.

Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu„. Počet muslimů je 1 až 1,8 miliardy. Islám v sobě zahrnuje mnoho náboženských praktik. Muslimové jsou povinni dodržovat pět pilířů islámu.

Existuje pět hlavních zásad islámu:

1. Šaháda (Vyznání víry): vyznávat že „Není boha kromě Alláha; Muhammad je Alláhův posel.“, až do Soudného dne. Prorocké poslání Mohameda zavazuje muslimy následovat jeho příkladný život jako vzor.
2. Salát (Modlitby): povinností k Bohu jsou denní modlitby, které jsou vykonávány pětkrát denně (v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu). Muslim vykonává tyto modlitby směrem k Mekce.
3. Saum (Půst v měsíci ramadánu): během měsíce ramadánu se muslimové od rozbřesku do západu slunce zdržují nejenom jídla a pití a pohlavního styku, ale také špatných úmyslů a tužeb. Učí se tak lásce a zbožnosti. Půst rozvíjí v člověku pravé společenské svědomí, trpělivost, nesobeckost a pevnou vůli.
4. Zakát: náboženskou povinností je zaplatit každý rok 2,5% ze svých čistých ročních příjmů a tuto očišťující částku věnovat chudším vrstvám společenství.
5. Hadždž (Pouť do Mekky): má se vykonat jednou za život, pokud to člověku dovoluje jeho finanční situace a fyzický stav.

je vyvinuté z tradic a různorodých pravidel. Znamená „cestu“ nebo „stezku ke zdroji vody“.

Reguluje veřejné i soukromé aspekty života lidí, žijících v právním systému založeném na muslimských principech. Šaría se zabývá každodenními záležitostmi života, jako je rodina, sexualita, hygiena, ale i politika, ekonomie a obchod. Důležité je, že šaría není jasně daný zákoník, ale pouze typ právního systému, který je založen na islámském náboženství. Proto je tedy možné, že v různých islámských zemích mohou být tyto zákony hodnoceny a trestány jinak. Někde jsou tyto výklady benevolentní, jinde velmi radikální.

Např. v některých zemích nesmí ženy vyjít z domu bez doprovodu manžela, bratra nebo otce. Jinde mohou na ulici jen přísně zahalené. Muži mají povinný plnovous a tradiční oblečení. Tresty za porušení některého islámského práva šaría bývají někdy velmi tvrdé – např. žena přistižená při manželské nevěře, může být ukamenována před očima celé své rodiny včetně malých dětí. Nebo za krádež často hrozí useknutí ruky.

Většina muslimských zemí má takovou Ústavu i právní systém, že tyto tresty zakazuje. Ale ne všechny. Právo šaría platí v Saúdské Arábii a Íránu. Návrat k tomuto právu ohlásilo Somálsko. Afghánistán se po svržení Talibanu práva šaría zřekl.

Rodinné pouto obsahuje práva a povinnosti, dle náboženství. Podle toho mají členové rodiny jisté společné závazky. Jde o závazky spojené s rodinou a jejím zaopatřením, dědickým a rodinným právem.

Základem islámské rodiny jsou pokrevní pouta, anebo manželské závazky. Adopce, vzájemná náklonnost, soukromý souhlas k pohlavním intimitám v islámském právu nevytváří rodinu. Islám buduje rodinu na pevných základech, které dokážou zabezpečit rozumné trvání rodiny a bezpečí. Základy rodiny musí být pevné a přirozené, neexistují přirozenější vztahy než pokrevní svazky.

Muslimský jedinec se zaměřuje na snahu založit vlastní rodinu. Muslimští vědci vykládají manželství podle Koránu, jako náboženskou povinnost, morální pojistku a společenský závazek. V obtížných obdobích manželství nebo za právních sporů připomíná Korán, aby na sebe byli laskaví, skutečně dobročinní a především, aby plnili povinnosti vůči Bohu. Důležité je, že islámská opatření vztahující se k manželství, platí stejnou měrou na muže i na ženy.

Např. mužům nedoporučuje celibát, rovněž i ženám. Uznává se tím fakt, že potřeby ženy jsou stejně oprávněné, a že se o nich uvažuje se stejnou vážností. Pro ženy manželství znamená mnohem více, protože jim mimo jiné zajišťuje relativní hospodářské zabezpečení. Na druhé straně věno, které manžel své manželce věnuje, patří pouze jí bez ohledu na jeho výši, a to, co manželka získala před a po uzavření manželství, náleží rovněž pouze jí. Neexistuje žádné nezbytné nutné společné vlastnictví manželů a manželek. Podle některých vědců, žena nemá žádnou právní povinnost dělat běžné domácí práce, i když je dělat může a obvykle je z jistých důvodů provádí, například z důvodů hospodárnosti, spolupráce aj.

• Role manžela:se odvíjí od morální zásady. Jeho povinností vůči Bohu je, chovat se ke své ženě laskavě, čestně a trpělivě, poctivě jí živit nebo ji počestně propustit z manželského svazku a nepůsobit jí žádnou bolest nebo zármutek (Korán, 2:229-232; 4:19).
• Role manželky: Manželky mají v Koránu přidělaná určitá práva, ale k nim se vztahují také s nimi svázané povinnosti. Role manželky je shrnuta ve verši, že ženy mají pro sebe stejné právo jako muži podle zvyklosti, nicméně muži jsou o stupeň výše (2:228).

• Povinnosti manžela dle Koránu: plné zaopatření manželky, povinnost, kterou musí provádět radostně, bez výčitek, ubližování nebo blahosklonnosti. Obsah zaopatření: Zaopatření zahrnuje manželčino nezadatelné právo na bydlení, odění, výživu a celkovou péči o dobré živobytí. Ženino obydlí musí být takové, aby splňovalo nároky na rozumnou úroveň soukromí, pohodlí a nezávislosti, totéž platí i o oděvech a potravinách. Manželka má další práva morální povahy. Muž se musí k manželce chovat spravedlivě. Jestliže ji nemá rád a nemiluje ji, pak má žena právo požadovat uvolnění z manželského svazku a nikdo jí nemůže bránit v cestě k novému životu.

• Povinnosti manželky dle Koránu: Hlavní povinností ženy v manželském svazku je, co nejvíce přispívat k úspěchu a blaženosti manželství. Nesmí ho zraňovat, ani urážet. Žena musí být věrná, důvěryhodná a čestná, nesmí podvádět svého partnera úmyslným vyhýbáním se početí, protože by ho tak zbavila legitimních potomků. Nesmí také dovolit někomu jinému, aby měl přístup k tomu, co je výhradním právem jejího manžela, tedy k pohlavnímu styku. Nesmí ve svém domě přijímat cizí muže, nebo jim krátit dlouhou chvíli bez vědomí svého manžela, nebo bez jeho souhlasu. Stejně tak nesmí bez manželova souhlasu přijímat dary. Tato opatření mají podle všeho zabránit žárlivosti, podezření, pomluvám a udržet mravní čistotu obou partnerů. V oblasti intimního života se má manželka snažit, aby byla žádoucí, přitažlivá, chápavá a ochotná. Manželka nesmí svého manžela odmítat, protože Korán říká, že oba mají být druhému útěchou.

Podle Koránu jsou si muži se ženami před Bohem rovni. Práva a povinnosti ženy jsou stejná, jako práva a povinnosti muže, to však neznamená, že jsou totožné.

Muslimští vědci tvrdí, že kdyby se nevyskytl vliv cizích kultur, nikdy by nemusela být řešena otázka, jak jsou rozdílná práva žen a mužů. Žena byla vždy považována za rovnoprávnou s mužem. Islám dal ženě taková práva a výsady, jaká neměla za žádného jiného náboženství.

Dokonce islám jako jediné náboženství neobviňuje z prvotního hříchu jen Evu. Korán zcela jasně říká, že pokoušeni byli oba, Eva i Adam, že oba zhřešili, že Boží odpuštění bylo zaručeno oběma po pokání a že je Bůh oslovoval vždy společně (2:35-; 7:19; 27:117-123).

• Poskytnutí plného bezpečí a ochrana před nepříjemnými životními podmínkami
• Většina dnešních žen má právo na svobodu volného pohybu, práce a výdělku
• Hmotné zabezpečení ženy (v islámské společnosti mají muži ve všech fázích svého života povinnost hmotně zabezpečit ženy, dceru musí podporovat otec, matku její syn, manželku manžel a sestru bratr
• Žena má právo na vzdělání a vědění. Pokud se muslim vzdělává, instituty nedělají žádné rozdíly mezi ženou a mužem. (v některých zemích dle muslimského práva šaría je ženám zakázáno studovat obory strojírenství, zemědělství atd..)
• Žena má právo na svobodu názoru, stejně jako muž. Její rozumné názory se berou v úvahu a nelze je opomíjet jen proto, že jsou to názory ženy
• Ženy mají stejná práva uzavírat smlouvy, podnikat, vydělávat a mít oddělené vlastnictví. Ženin život, její majetek, její čest jsou stejně posvátné jako u muže. Jestliže se žena dopustí nějakého přestupku, její trest není větší nebo menší než trest udělený v podobném případě muži.
• Ženy mají některé výsady, o které je muž ochuzen. Např. Je osvobozena od určitých náboženských povinností (modlitby, půst) v období měsíčků a šestinedělí.
• Má právo na naprosté zabezpečení a výživu ze strany manžela. Nemusí pracovat nebo se s manželem podílet na rodinných výdajích
• Po uzavření manželství má právo na vlastnictví všeho, co jí před svatbou patřilo, a manžel nemá právo na žádnou část jejího majetku
• Žena by se měla zkrášlovat závojem počestnosti (Hidžáb), důstojnosti, čistoty a neporušenosti. Žena je nabádána, aby neukazovala své fyzické půvaby a kouzlo před cizinci. Závoj, jenž si musí natáhnout, je závojem, který ochrání její duši od slabosti. V některých zemích je podle práva šaría nucena tento závoj nosit. Neobléci si hidžáb může mít za následek přísný trest, a trestem pro takového člověka je smrt.

V Íránu podle práva šaría jsou tyto práva omezeny. Např.:

• V Íránu je věk, kdy mohou být děvčata provdána, byl snížen na 13 a poté na 9 let. To je podle tradice proroka Mohameda, který se v 51 letech oženil s šestiletou dívkou a měl s ní poměr, když jí bylo 9 let
• Íránské ženy se nemohou provdat za cizince bez písemného svolení ministerstva vnitra.
• V Íránu ženy si mohou vzít pouze muslima, muži se mohou oženit s muslimkou, křesťankou nebo židovkou
• V Íránu vdané ženy nemohou cestovat do zahraničí bez písemného svolení svých manželů. Toto písemné svolení musí být předloženo úřadům. Úřady rovněž zvažují zákaz všem ženám cestovat do zahraničí za vyšším vzděláním.
• V Íránu se s ženskými politickými vězni zachází jako s válečnými zločinci. Takže jsou jako zajatci (ve skutečnosti jako majetek). Proto si jejich dozorci mohou dělat, co se jim zlíbí. Pravidelně a soustavně je znásilňují

Pro teoretickou část byla vybrána odborná literatura a internetové stránky, které souvisejí s tématem naší práce. Důležitou knihou z odborné literatury je česky přeložený Korán.

V praktické části bylo prvotním úkolem oslovit muslimskou slečnu či paní, která by byla ochotna nám zodpovědět otázky, které byly důležité pro zodpovězení výzkumné otázky. Po oslovení třech žen, nám poskytla rozhovor pouze jedna. Ostatní se omluvili, z časových důvodů nemohli. Rozhovor proběhl na České zemědělské univerzitě pomocí řízeného rozhovoru. Otázky byly otevřené, aby se mohla dotyčná plně otevřít a sdělit nám i zajímavosti mimo kladené otázky.

Adekvace metod

Pro zodpovězení výzkumné otázky jsme zvolili řízený rozhovor, který proběhl na České zemědělské univerzitě. Tento rozhovor byl nahráván na diktafon a poté byl přepsán jako odpověď k jednotlivým otázkám. Jednalo se tedy o kvalitativní typ výzkumu.

Jak se jmenujete? Odkud pocházíte? Proč jste se přistěhovala do České republiky?

• Hend A. Je původem ze Sýrie, ale narodila se v Iráku. Její rodiče se tam poznali, vzali se a narodila se jim Hend a později její mladší sestra. Poté začala v Iráku válka. Její rodiče nechtěli zůstat v zemi, kde se neustále válčí, není tam bezpečno, a kde při očkování malých dětí lékaři využívají použité injekce. Právě do České republiky se rozhodli přistěhovat, protože zde studoval a poté i pracoval Hendin strýc.

Studujete či pracujete? Vyznáváte nějaké náboženství? Jaké?

• Nyní Hend studuje na České zemědělské univerzitě ve druhém ročníku. Vyznává islám, ke kterému je vedena od dětství. Jak ona sama říká: „K islámu nejsem vedena násilím, ale naopak. Už v dětství jsem zjistila, že islám je opravdu to nejlepší náboženství, které existuje.“

Jaké máte práva v muslimských zemích?

• Z rozhovoru vyplynulo, že pro Hand jsou práva v její zemi stejná jako v ČR. Rozdíl je pouze v zemích, jako je např. Saúdská Arábie nebo Írán. Toto jsou velice kontroverzní státy. V Sýrii se sama žena může rozhodnout, zda bude chodit zahalena nebo jestli bude pracovat či studovat. Tuto volbu má muslimská žena dokud neporodí dítě. Pak všechen svůj čas, energii a lásku, dobrovolně věnuje pouze dětem, bez ohledu na svá přání. Když jsou děti ve školním věku, může opět pokračovat ve své práci, pokud její rodina patří mezi finančně slabší a o dítě se dále stará někdo z jejích blízkých příbuzných.

Jste s těmito právy spokojena? Pokud ne, proč?

• S muslimskými zákony je Hand spokojena. Pouze se zákony v Saúdské Arábii a Íránu bohužel ne. Podle Hand jsou to státy, kvůli kterým má islám pověst násilného náboženství, kde ženy nemají žádná práva a nemohou mít vlastní názor. S tímto se Hand velice často setkávala právě po příjezdu do České republiky a rozhodně se s těmito názory neztotožňuje.

Jaký je život muslimky v ČR s porovnáním v rodné zemi? Může žena pracovat na stejné pozici jako muž?

• Na tuto otázku Hand odpověděla: „Tato otázka je velice zajímavá, protože rozdíl není velký, téměř žádný.“ Pro ni je předně velmi důležité, že jako muslimka je povinna udržet rodinnou čest. Pokud ji nějakým způsobem poruší, záleží už jen na rodičích, zda se s tím smíří nebo ne. Toto pro ni platí, jak v České republice, tak i v Sýrii. Dalším rozdílem je móda, které si jako muslimka všímá. Ještě před pár lety, muslimské dívky nenosily krátké sukně a boty na podpatku. Nyní už ano. Podle Hand je to tím, že se Sýrie snaží co nejvíce přiblížit Libanonu, kterému se říká Švýcarsko blízkého východu a je velmi moderní. Co se týká zaměstnání, v České republice žena může pracovat na stejné pozici jako muž. I v Sýrii je to možné, ale cesta k vůdčí pozici bude o mnoho těžší. Muslimská žena je totiž hlavně vedena k pokoře a péči o rodinu, proto není tak odolná vůči stresu a dosáhnout vyšších pozic v zaměstnání pro ni není lehké.

Můžete se v České republice vdát? Jste nucena se provdat za někoho předem určeného? Byl někdo z tvé rodiny nucen k sňatku? Pokud ano, z jakého důvodu?

• V České republice se může provdat i za českého muže, pokud bude konvertovat k islámu. V Koránu je psané, že si žena nesmí vzít muže z donucení. Pokud si ho z nějakého důvodu tedy vzít nechce, tak nemusí a nikdo ji k tomu donutit nemůže. V její rodině nikdy nikdo nebyl nucen k sňatku a nikdy nebude.

Změnilo se chování žen a mužů v dnešní době oproti době, ve které žila Vaše babička?

• Hand odpověděla takto: „Určitě pokrok je jak v Sýrii, tak i v České republice. Má babička je totiž zcela fixována na své děti a vnoučata. Byla vedena k tomu, udělat pro děti vše, co je v jejích silách, ale to se s přibývající dobou mění. Dnes je pro člověka na prvním místě jeho vlastní pohodlí a až teprve na druhém jeho blízcí a rodina.“

Jak byste srovnala chování českých mužů a mužů z vaší země?

• Z názoru Hand na české a muslimské muže vyplynulo, že Syřané jsou velice charismatičtí, krásní gentlemani s myšlenkami mnohem vyspělejšími než čeští muži. „Syřané se chovají k žene jako by to byl jejich poklad, bojí se velice o své děti a chovají se jako gentlemani. Toto se u českých mužů málo kdy vidí.“

Jaká je denní činnost můžu a jaká žen v muslimské zemi?

• Každodenní činnost v muslimské rodině je taková, že muži ráno chodí do práce. Žena mezitím uvaří, uklidí a poté se většinou schází s ostatními ženami. Po příchodu manžela z práce, si celá rodina vyjede na výlet nebo návštěvu svých příbuzných a blízkých přátel. Vedou velice společenský život, který je pro Hand základem.

Proč se musí ženy zahalovat?

• Nikdo přesně neví, odkud vznikl zvyk zahalování žen. Podle Hand se správně mají zahalovat i křesťanské ženy, protože vlasy jsou jeden ze znaků sexappealu ženy.

Budete se chtít někdy vrátit do své země?

• Na tuto otázku Hand nemohla odpovědět. Říká: „Sýrii miluju, Sýrie je moje duše, ale nevím, zda se tam někdy vrátím. Jsem moc mladá na takové rozhodnutí.“

Na závěr lze jen říci, že muslimské ženy a jejich bezpráví je velmi přehnané, ovšem nedá se s jistotou říci, že se to týká každé muslimské ženy. Jak již bylo řečeno, stále existují státy, kde se se ženou zachází velmi špatně, kde ženy opravdu nemají žádná práva, ale není to z důvodu vyznávání islámu. Důvodem může být jen jeho špatné vyložení. V zemi, odkud pochází Hand, má každá žena stejná práva jako muž. Jediným rozdílem oproti životu v České republice je odlišná výchova a vedení žen. České ženy se většinou po mateřské dovolené vracejí do práce. Málokterá česká žena by byla ochotna celý svůj čas věnovat pouze dětem. Hand jako muslimka je velice šťastná a neměnila by nic ve svém životě.

IBN ABDULMUTTALIB, Muhammad ibn Abdulláh . Korán. [s.l.] : Academia , 2002. 802 s. ISBN 80-200-0246-4.

Tresty podle práva šaría – ukamenování, bičování nebo useknutí ruky [online]. 2009 [cit. 2010-31-30]. Mediaoislamu.cz. Dostupné z WWW: <http://mediaoislamu.cz/2009/tresty-podle-prava-saria-ukamenovani-bicovani-nebo-useknuti-ruky/>.

Ženy v islámu [online]. 2007 [cit. 2010-12-30]. Pravdaoislamu.cz. Dostupné z WWW: <http://pravdaoislamu.cz/index.php/category/zeny-v-islamu/>.

IslamWeb.cz [online]. 2010 [cit. 2010-31-30]. IslamWeb.cz. Dostupné z WWW: <http://www.islamweb.cz/>.

Zaostřeno na islám [online]. 2010 [cit. 2010-12-30]. IslamWeb.cz. Dostupné z WWW: <http://www.islamweb.cz/elknihovna/zni/obsah.htm>.

Mezi muslimy III. - Postavení ženy [online]. 2009 [cit. 2010-12-30]. Ecesty.cz. Dostupné z WWW: <http://www.ecesty.cz/etnosvet/bezhranic/mm_zena.htm>.

Islám [online]. 2009 [cit. 2010-12-30]. Cs.wikipedia.org. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m>.

Počet shlédnutí: 300