Uživatelské nástroje
Marxismus
Úvod
Zakladatelé marxismu, Karl Marx a Friedrich Engels, v druhé polovině 19. století ve společném díle Kapitál představili světu myšlenky ideálního státu, spolu s novým politickým uspořádáním a pro ně spravedlivým rozprostřením majetku a bohatství. Pilíři této ideologie byla mimo jiné beztřídní společnost, neexistující rodina nebo kritika kapitalismu a snaha o jeho vymýcení. Z pohledu národa, žijícího téměř o 200 let po sepsání manifestu, se nám pravděpodobně zdají některé z myšlenek marxismu jako utopické, tudíž na reálný svět neaplikovatelné. Mohou se přitom i v současné době, v různých oblastech světa, objevovat? Nalezneme dnes u vládnoucích subjektů myšlenky navazující, ať přímo, nebo nepřímo, na marxistickou ideologii? Mohou se i dnes státy, kterým v čele stojí zástupci levicově či krajně levicově smýšlející, řídit marxistickou ideologií? Můžeme se i my, jakožto demokratický stát, některými z nich inspirovat, dokonce ztotožnit?
Kritika kapitalismu
Několik bodů Marxovy ideologie je předmětem sporu i mezi současnými politickými subjekty. Na některé z nich je nyní, stejně jako bylo dříve Marxem, poukazováno, jakožto na nevyhovující, jelikož se jedná o myšlenky kapitalistické. Zvolila jsem několik z nich, které současní kritici vznášejí právě po vzoru zakladatele marxismu.
Prvním bodem, který můžeme pozorovat v nám známém moderním světě a který Marx uznával, je kritika kapitalistického ekonomického systému. Sleduji, jak se jeho teorie prolíná se současnou situací. Například sám Marx zdůrazňoval nerovnosti v distribuci bohatství. Současní odpůrci kapitalismu se, jak bylo již zmíněno, často soustředí na stále se prohlubující propast mezi bohatými a chudými, což přímo podporuje myšlenky Marxe o neefektivitě systému. Na problém nerovnosti lze dále navázat také poukázáním na nerovnosti, které se odehrávají na mezinárodní úrovni. Marx byl totiž velkým odpůrcem globalizace, požadoval zachování národní identity a bojoval proti vnějším vlivům. V kontextu globalizace lze pozorovat, jak se marxistická teorie o imperialismu odráží v dnešním nesouhlasu, zejména v otázkách vlivu nadnárodních korporací a ekonomické dominace silných států. Marx vnímal mimo jiné spojitost mezi kapitalistickým fungováním trhu a zhoršením kvality životního prostředí. Jelikož čerpání zdrojů v této teorii je pouze minimálně regulováno, docházelo by pak podle Marxe, i podle současných kritiků, k Marxem obávanému vyčerpání přírodních a jiných neobnovitelných zdrojů. Odpůrci kapitalismu zdůrazňují, jak soukromý zisk může být v konfliktu se zájmy udržitelnosti. Problém, se kterým se potýká pracující část obyvatelstva a bude se pravděpodobně nadále rozšiřovat, je automatizace práce. Marxova myšlenka o závislosti pracovníků na zaměstnání a kapitalistickém vlastnictví prostředků produkce je zmiňována v diskusích o dopadech robotizace na zaměstnanost. Pokud budou kapitalisté nadále propouštět manuální pracovníky v důsledku nahrazení jejich práce stroji, bude se podle odpůrců opět prohlubovat nejen ekonomická propast ale také společenská nenávist mezi skupinami. Marxistická teorie totiž nebrala v potaz moderní technologické inovace. V současnosti je ale možné zkoumat, jak technologický pokrok ovlivňuje strukturu společnosti a ekonomiky, což může doplnit pohled Marxe.
Marxismus v současném světě
Odpověď na mnou položenou otázku, zda je možné v některém ze současných politických systémů pozorovat přímé pokračování či navázání na marxistickou ideologii zní téměř jasně; v současné době není žádný stát ve světě, který by se úplně a výhradně řídil myšlenkami marxismu, jak byly původně popsány Karlem Marxem a Friedrichem Engelsem. V průběhu 20. století existovaly státy, které přijaly marxistickou ideologii a hlásaly svůj socialistický charakter. Nicméně, mnohé z těchto režimů prošly různými transformacemi, a v mnoha případech opustily původní marxistické zásady. V minulosti těmito státy byl například Sovětský svaz. Byl prvním státem, který se oficiálně hlásil k marxismu-leninismu. Mimo jiné hrál také klíčovou roli v šíření komunismu po celém světě. Dále také Čínská lidová republika, která se po revoluci Mao ce-tunga stala jedním z největších států řídících se marxistickou ideologií. Nicméně, po smrti vůdce prošla Čína významnými ekonomickými reformami a postupně opustila mnohé aspekty maoismu. I dnes však můžeme pozorovat (i když radikálněji pojímané) pozůstatky Marxova myšlení v souvislosti s autoritářským režimem Si Tin-pchinga. Mezi státy s minulostí dotčenou marxismem patří i středoamerická Kuba. Přestože z ekonomického hlediska se Kuba dokázala oprostit od marxismu nastoleného Fidelem Castrem v 50. letech minulého století a projít ekonomickými reformacemi, můžeme si dodnes povšimnout, že ze sociálního hlediska Kuba stále inklinuje k socialistickým myšlenkám. Ty dříve, právě v době Castrovy vlády, vycházely přímo z marxismu-leninismu. Jedná se sice opět o “radikálnější” pojetí této ideologie, avšak úplný prvopočátek je u všech zatím zmíněných států identický. Je důležité si uvědomit, že i tyto státy často upravovaly a přizpůsobovaly marxistické myšlenky podle svých potřeb a okolností. Většina z nich prošla v průběhu času značnými změnami, které vedly k odchýlení od původních marxistických myšlenek.
Vliv na současné ideologie a směry
Otisky samotné marxistické ideologie napomohly k rozvoji některých ideologií, jak je známe dnes. Můžeme se tak opakovaně přesvědčit a odpovědět si na otázku, zda se i v současných smýšleních s pilíři marxismu můžou určité skupiny ztotožňovat. Marxismus jako takový totiž poskytl základní mechanismy ke zkoumání pokročilejších navazujících ideologií, přičemž jako jedna z nich se nabízí feminismus. Ten ke svému zkoumání využívá prostředků sociálních nerovností, které popisuje právě sám Marx. Díky nim došlo k vývoji různých feministických perspektiv, jako je například socialistický feminismus. V rámci socialistického feminismu byl kladen důraz na spojení mezi třídním a genderovým útlakem. Marxistická kritika tedy inspirovala feministky k hlubšímu zkoumání patriarchálních struktur, třídních rozdílů a ekonomických determinant genderových nerovností. Zapojení marxistických myšlenek do feminismu obohatila analýzy genderových vztahů o perspektivu třídních rozdílů. Diskuse o vlastnictví prostředků výroby a práci se promítla do feministických debat o odměňování práce a ekonomické nezávislosti žen. Nicméně, některé feministky také kritizují marxismus za to, že považuje genderové otázky za druhotné, tedy méně podstatné, nebo je zahrnuje pouze okrajově. Celkově lze říci, že marxismus poskytl feministkám teoretický rámec a nástroje k širšímu porozumění různým sociálním strukturám, spojeným s třídou a s rodem.
Závěr
V závěru lze říci, že čistý marxismus bychom v současné době v politických i ekonomických systémech hledali pouze stěží. Nevyvratitelným faktem však je, že v určitých odvětvích je marxismus nadále pevně zakořeněn a stal se tedy jejich nedílnou součástí. Nejen že položil základ jiným ideologiím a tvaroval je do podob, jaké známe dnes, ale v určitých formách, ať už radikálněji pojímaných či prolnutých s jinými ideologiemi, se marxismus poměrně hojně objevuje i v moderním světě, přestože éra jeho největšího rozmachu je dávno pryč. Celkově lze konstatovat, že marxismus přispěl k formování a obohacení debat o sociálních, ekonomických a politických otázkách, i když jeho aplikace a interpretace se v průběhu času méně či více pozměňovaly.
Počet shlédnutí: 45