Odevzdávání prací – Etnické minority 2019

Doporučil bych malinko vylepšit (lépe uspořádat) kap. Úvod – takto se mi to jeví, že dost přeskakujete mezi různými tématy: skoro co věta, to nějaké jiné téma.
Kap. Literární rešerše vůbec není špatná, ale ještě těsněji ji propojte s vašimi výzkumnými otázkami. Každé výzkumné otázce (tématu) by měl odpovídat minimálně jeden odstavec literární rešerše. V literární rešerši ovšem těch odstavců můžete mít více, protože můžete začít něčím obecnějším a pak se dostat k tomu konkrétnímu, na co se v dané výzkumné otázce ptáte. Mrkněte na http://www.hks.re/wiki/ukazky_literarni_reserse
V metodologické části více přibližte dotazníkového šetření.
První odstavec kap. Historie Čechů ve Vídni – …Pro každého migranta zahrnuje… by se hodil do jiné kapitoly (můžete ji vytvořit a myšlenku v tomto odstavci rozšířit).
Píšete V roce 1780 ve Vídni žilo cca 6000 českých obyvatel., ale nedozvím se, kde a jak se tam ti Češi vzali. Dále správně zmiňujete Nejdůležitější migrační vlny ve 20. století byly zaznamenány v roce 1948 a v roce 1968, ale k tomu už žádná čísla nemáte, což je škoda, když jsou to vlny nejdůležitější.
V kap. Rakouská legislativa týkají se Čechů není dobře poznat, kdy která legislativa byla pro Čechy příznivá a kdy to tak příznivé nebylo.
Mapu Čechů v Rakousku doplňte o český překlad.
V praktické části necháváte pěkně promlouvat respondenty (doporučil bych to nějak zvýraznit – kurzíva, odstavec s čárou po straně…), ale už tam nijak nezmiňujete srovnání s literaturou. Praktická část má vycházet ze třech částí: respondenti, literatura, vaše zhodnocení.
Formální stránka: ještě se podívejte na pravopis, psaní čárek – např. Respondenty, kteří žijí ve Vídni jsme se rozhodly najít a kontaktovat přes sociální sítě. (Počítejte slovesa a psaní čárek bude mnohem snazší). Není vyházejí spolu dobře, ale vycházejí spolu dobře atd.
Seznam literatury a poznámky pod čarou jsou často mimo normu, buďte pečliví při psaní kurzívy.

Vaše kap. Praktická část se dělí na Výskyt Slováků v Srbsku a pak máte podkapitolu stejné úrovně Vojvodina. První část Výskyt Slováků v Srbsku je ale uvozena grafem, kde je procentuální počet etnických skupin ve Vojvodině, což nemá logiku (navíc začínat kapitolu rovnou grafem může čtenáře vylekat – i jednotlivé kapitoly a podkapitoly mají mít svůj alespoň miniúvod).
Do Srbska pak dejte údaje o Srbsku (podobně i s Vojvodinou). Kap. Historie Vojvodiny je podřazená kap. Vojvodina, ale vy ji máte na stejné úrovni, což není správné. Dbejte tedy na správnou strukturaci nadpisů – ať jsou správně nadpisy nižší a vyšší úrovně (nadřazené a podřazené). Někde je to dobře, někde ne.
Respondenty necitujte u věcí, které jsou všeobecně známé – např. Respondent Miroslav nám řekl i něco k Vojvodině. Nový Sad je hlavním městem severního regionu Srbska - Vojvodiny. K hlavním městům respondenty až zas tak moc nepotřebujete, protože to se dá dohledat celkem jednoznačně jinde. Názor respondenta by mohl být v této souvislosti zajímavý třeba tím, nakolik to místní lidé považují za hlavní město…
Zpřesněte …například město Sirmium (dnešní Sremska Mitrovica), které se především po pádu Římské říše stalo centrem křesťanství. V jakém ohledu se stalo tím centrem? Bylo založeno významné biskupství? Postavena významná katedrála, kláštery?
Bylo by asi vhodné zmínit v souvislosti s osidlováním území dnešní Vojvodiny, že slovenská migrace byla v rámci jednoho (tehdejšího) státu.
V praktické části necháváte na některých místech velmi pěkně promluvit respondenty, ale nezapomínejte, že tato část sestává ze třech dílčích zdrojů – ať se tedy v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
Závěr je v pořádku.
Formální stránka: Opravte nějaké překlepy a chyby: nepoužívejte hyperkorektní tvary – např. dokáží vers. dokážou, protestanté vers. protestanti…
Nesprávné psaní mezer: např. jazyk.Tato Doporučuji podívat se na typografické zásady. V českém textu nepoužívejte slovakismy – např. Miroslav studoval jeden rok na Slovensku v Nitre / Nitře (ale klidně nechte respondenty mluvit slovensky, to pak graficky oddělte). Nesprávné psaní čárek – např. kde ho vyznávají etnické menšiny jako jsou – naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky. Některé formulace jsou neobratné – např. Z důchodu pobíralo 32,1 % obyvatelstva… Nesprávné psaní velkých písmen – např. Přizpůsobení se Srbské kultuře. Co je to Sbrsku? Shoda větných členů: tyto dvě národnosti nikdy nezažili!

Kap. Úvod je pěkná – to už ukazuje na zkušenější rukopis.
V kap. Cíl práce upravte větu: Cílem naší práce je přiblížit život české menšiny v Polsku tím, že seženeme co nejvíce informací o této menšině. To není cílem práce, protože to by šlo tématicky strašně do široka. Vy se máte držet výzkumných otázek.
Kap. Literární rešerše je nevyrovnaná – některé části jsou napsané velmi pěkně, z jiných se toho až zas tak moc nedozvím: např. Iva Heroldová ve své publikaci - Etnická a etnografická problematika českých národnostních menšin (se zvláštním zaměřením na vystěhovalectví do Pruského Slezska v 1. polovině 18. st.
V kap. Metodologie nemáte pasportizační údaje (představení) kvalitativních respondentů. To je chyba.
Výsledky výzkumu fakticky shrnujete jen v kap. Dotazníkové šetření. To je ale málo – je zapotřebí přidat ještě údaje z kvalitativního dotazování. Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Někde to trošku máte (v kvantitativních údajích), někde to skoro vůbec nemáte.
V kap. Závěr máte velmi zajímavá zjištění o struktuře Čechů v Polsku (spíše nová vlna než potomci exulantů). Doporučuji s tím pracovat zejména v kap. Historie Čechů v Polsku, kde se píše skoro jenom o exulantech, ale právě o této nové vlně Čechů v Polsku se skoro vůbec nezmiňujete (kdy a kde se začala objevovat, statistiky…).
Formální stránka: Opravte nějaké překlepy a chyby / hrubky: obývano, přibížit, náboženké, ikdyž, mezi poláky, se opakovali stejné tradice a zvyky… Téměř zcela ignorujete pravidla pro psaní čárek ve větách – např. Pomocí dotazníků a rozhovorů ověříme do jaké míry si tato menšina zachovala… – naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky.
Pozor na shodu větných členů – např. Spor byl ukončen uzavření smlouvy…
Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www…
Chybí vám kurzíva úplně všude v průběžných citacích, někde máte jen URL stránky (což rozhodně pro citaci nestačí) – např. http://exulant.evangnet.cz/?q=node/4
Ten skvělý rozjezd ze začátku si držte v celé práci až do konce a máte to na výstavu!

V kap. Metodologie nemáte žádné pasportizační údaje o respondentech (přesuňte sem kap. Rozhovory s respondenty), zcela tam chybí i část, ve které se s čtenářem dělíte o zkušenosti z vašeho vlastního výzkumu.
V kap. Historie doporučuji jednak udělat nějaké odstavce, aby se to lépe četlo a pak také provést nějaká zpřesnění – např. to o Domech: co myslíte tím Původními obyvateli Indie byli také tzv. Domové,…? Tím myslíte, že to byla skupina, kterou lze považovat za etnický substrát dnešního indického obyvatelstva? Rozhodně bych doporučil v této části neomezovat se na jedinou autorku, ale zmínit, že názorů je celá řada (a některé uvést). Důležitá připomínka: zdálo se mi, že srovnáváte Romy v ČR a v Maďarsku. To by se ovšem mělo projevit ve všech kapitolách (tedy včetně historie, ale i v kapitolách dalších – např. Náboženství). K té kap. Náboženství – je třeba to pojmout více do hloubky, takto je to dost povrchní (a bez Maďarska). Ne, že by to nebylo zajímavé, ty bolavé nohy mě rozhodně zaujaly. Jinak literatury v odborných časopisech na téma Romové a náboženství najdete hodně (budete-li se snažit). Také jsem se nedozvěděl, jaké náboženství mají (katolíci, protestanti…) Zajímavá je i postava tzv. svaté Sáry – taky k tomu můžete napsat pár slov (něco jsem našel na http://www.romea.cz/cz/zpravy/fenomen-svate-sary )
V kap. Statistické údaje máte stejný nešvar, jako mnoho vašich spolužáků, a to ten, že kapitolu začínáte grafem, obrázkem apod. – i jednotlivé kapitoly a podkapitoly mají mít svůj alespoň miniúvod.
V této kapitole je třeba mnohem více diskutovat problematiku zjišťování národnosti. Celkem suverénně píšete: Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice je bezpochyby romská. Zas tak jednoduché to není, protože když se podívám na oficiální statistiky z Českého statistického úřadu, tak tam píšou něco úplně jiného. Mrkněte třeba na tabulku Vývoj národnostního složení obyvatel České republiky v letech 1921–2011 na https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf
Bylo by dobré to opět rozdělit na českou a maďarskou část.
Jak už jsem psal výše, tak jednotlivé kapitoly a podkapitoly mají mít svůj alespoň miniúvod. V kap. Kultura, tradice a zvyklosti hned začnete Vánoci. Jako čtenář jsem se trochu vylekal, ten skok je přílišný. Jinak tato kapitola je také velmi zajímavá, opět však chybí rozdělení na ČR a Maďarsko. Připomínka – píšete: To, že Romové berou tuto svátost opravdu vážně… Je pohřeb opravdu svátost?
Výsledky z dotazníkového šetření jsou zajímavé – doporučuji lépe strukturovat text, aby byly více patrné.
Formální stránka: Opravte nějaké překlepy a chyby: nepoužívejte hyperkorektní tvary – např. dokáží vers. dokážou, nesprávně velká a malá písmena (např. Nálezy z Indických měst…
Nesprávné psaní % (často bez mezery). Nastudujte typografické zásady Nutné!!!
Někde píšete nesprávně čárky – většinou sice správně počítáte slovesa (pak je ale třeba dávat pozor na různé vsuvky, např. Ivan Gabal autor knihy Etnické menšiny ve střední Evropě se v kapitole Etnické klima České společnosti snaží poukázat na to…), někde ale slovesa správně nepočítáte, např. Proto není důležité, jestli menšina žijící na českém území je schopna se přizpůsobit, ale zkrátka pokud tu žije tak by co nejvíce měla. Ne vždy se před ale píše čárka: nesprávně máte Tento útok, ale nebyl tím počátečním.
Některé hrubky jsou na pováženou, např. Romové jsou velmi nábožensky založení, ale také pověrčivý., dále případy byli atd. atd.
Když píšete Antropolog a etnograf ve své práci uvádí…, tak tam uveďte jeho příjmení, takto to působí přinejmenším zvláštně.
Věta Jak je to již zmiňované v předchozí otázce. je slohově špatně. Věty by neměly začínat spojkou. Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není pěkné! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).
Píšete: molotův koktejl, díky kterému se celý jejich dům vzňal… – není to molotův, ale molotovův. Není to díky, ale kvůli. (Nebo považujete zapálený dům za něco pozitivního?)
Citace knižních zdrojů jsou OK, ne tak internetových, kde používáte kurzívu nejednotně. Citace časopisů v části Databáze časopisů je pak úplně mimo normu, mimo normu (často bez kurzívy) jsou i průběžné citace.

Některé věci v kap. Úvod se opakují v kap. Cíl práce.
Pokud v literární rešerši uvádíte nějaký údaj, tak to dotáhněte – např. během vývoje Rumunska existovaly dvě vlny přistěhovalectví z Ukrajiny…: tak tam ty dvě vlny napište (kdy to bylo, kolik lidí se přesouvalo…
Název kap. Strasti a slasti našeho výzkumu trochu pozměňte – přesně takto jsem to sice radil, ale něco jiného je hovorová řeč, a něco jiného je odborný text.
V kap. Pasportizační údaje respondentů nestačí uvést jen jména, ale trochu ty lidi představit, aby čtenář viděl, co jsou zač.
V literární rešerši uvádíte, že jazyk už moc pro Ukrajince v Rumunsku neznamená, ale tak tam dejte něco z náboženství, protože to je dříve drželo (byli hlavně řeckokatolíci) – ke změně došlo po zrušení řeckokatolické církve. Ani v kap. Náboženství řeckokatolíky vůbec nezmiňujete. To je škoda, kterou ale můžete napravit.
V praktické části necháváte velmi pěkně promluvit respondenty, za což máte pochvalu, ale ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
Formální stránka: Pište správně čárky ve větách – když je nepíšete, může to být až na úkor srozumitelnosti (např. Ukrajinci jsou čtvrtým největším etnikem v Rumunsku tvoří 0,2 % obyvatel.). Jinde: Dnes je tato skupina nejmenší v župě Tulcei se k ukrajinskému etniku přihlásilo pouze 0,51 % obyvatelstva. Dále: na doplňující otázky, které jsme jim zaslali neodpovídali… atd. atd.
Překlepy a chyby – např. sčítaní Nesprávné psaní mezer – např. Mare,Remeti… Nesprávně píšete velká písmena – např. mají Ukrajinské sekce.
Nastudujte typografické zásady
Pozor na shodu větných členů – např. rozdíly mezi ukrajinským Rumuny a Rumuny (navíc tady se spíš jedná o rumunské Ukrajince), dále Autor poukázala na to…, dále obeznámení s ukrajinskou historii, dále kde mohou vyzdvihnou ukrajinskou menšinu atd. atd.
Citace odborných textů se uvádí bez titulů příslušných autorů.
Při uvádění měst nemíchejte českou a rumunskou variantu, ale v těch případech, kdy se česká (ukrajinská) varianta používá, tak ji uveďte navíc do závorky, nebo tam napište lomítko, nebo si s tím poraďte ještě jinak. Je to např. v Sučavě, Sireti, Baia Mar, Sighetu Marmației, Kluži, Caransebeși, Lugoji, Rešici, Aradu, Bistrița-Năsăudu, Constanțě a Bukurešti. Není územě, ale územně, není Rumnsku atd. atd.
Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www…
Vseznamu literatury neuvádějte Wikipedii, ale vždy dohledejte ten původní zdroj. Na první místo dávejte v českém článku latinku (proveďte transliteraci třeba přes www.translit.ru) a azbuku dejte třeba do závorky.
Kap. Seznam obrázků není moc logická, když tam nejsou čísla.
Poznámky pod čarou jsou zcela mimo normu – samotné URL pro citaci rozhodně nestačí.

Na semináři jsme si říkali, že citace se uvádí i z toho důvodu, aby články a knihy byly dohledatelné. Jak mám ale dohledat např. publikaci OKREST, Dmitrij. Pridnestrov'e ostaetsya predostavlennym samim sebe. OpenDemocracy [online]. Jan 09, 2018. ProQuest Central. Dostupné z: https://search.proquest.com/docview/1985961273?accountid=16531 ? Někde používáte anglický název (Transnistria remains left to itself), ale najít to nejde podle ničeho, ba ani podle webového odkazu, který tam uvádíte. Aby to bylo možné, tak tam musí být originální název (český překlad můžete mít třeba v hranatých závorkách na doplnění, na doplnění tam třeba může být ten originál v azbuce, nebo v angličtině). Takhle jsou citace na nic.
Když už v literární rešerši píšete Autorka se zabývá statistickými údaji o studentech a absolventech i rozhovory s pedagogy, tak tam ukázky těch statistických údajů dejte.
Každopádně vaše kap. Literární rešerše nemá přílišnou návaznost na vaše výzkumné otázky. To je ovšem chyba, kterou je nutné napravit.
V kap. Metodologie píšete, že jste prováděl kvantitativní výzkumy – Kvantitativní výzkumy zahrnovaly statistické údaje o počtu Ukrajinců v Podněstří… Když ale odněkud převezmete statistické údaje, tak tím přece neprovádíte kvantitativní výzkum.
V kap. Metodologie ještě doplňte to, co jsme na seminářích pracovně označovali jako strasti a slasti prováděného výzkumu – takto to ovšem v práci nenazývejte.
V kap. Historické povědomí rovnou používáte pojem Besarábie – bylo by asi dobré to nějak vysvětlit a případně ukázat i na roli Rumunska (případně dát tam nějaké mapy, aby to bylo přehlednější).
Pojem 14. ruská armáda může být zavádějící – Podněsteří podpořila čtrnáctá ruská armáda. Jednalo se o gardisty (gardová armáda) – vysvětlení můžete vzít z wikipedie.
V kap. Obyvatelstvo píšete Z tohoto obrázku který se tyká etnického složení Podněstříje patrně vidět – není tam vidět skoro nic, protože ten obrázek je strašně malý.
V kap. Naboženská přislušnost jste ve výčtu zapomněl na katolíky.
V praktické části (zejména v kap. Oblékání, Stravovaní, Bydlení, Hospodařská a ekonomická odlišnost – ale i v dalších) nezapomeňte na 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
V kap. Vztah ukrajinské minority v Podněstří s okolím (a i v dalších) nezačínejte hned výpověďmi respondentů, ale vždy tam dejte nějaký hezký obecný miniúvod.
V kap. Zavěr dejte odpovědi na vaše výzkumné otázky.
Formální stránka: Nesprávné psaní mezer – např. z Poltavy,která několik, nesprávné psaní % (bez mezery). Nastudujte typografické zásady .
Není sčitaní lídů, ale sčítání lidu, není Camenscký…
Doporučuji nechat si provést kontrolu textu rodilým mluvčím češtiny. Možná jste to už dělal, ale spousty věcí je ještě nedotažených – např. některé věty nebo jejich části nedávají vždy smysl (tak i vnímání jinými obyvateli podněsterské Ukrajince). Jinde je třeba dbát na soulad větných členů – např. jsou představena informace. Spíše než ukrajinských Podněsterců by mělo být podněsterských Ukrajinců.
Kap. Seznam literatury a internetové zdroje je třeba zásadně opravit a přizpůsobit normě. Skoro všude chybí kurzíva. Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku.

Kap. Úvod je třeba pozměnit. Podívejte se, jaká je funkce úvodu (čtenář se musí dozvědět, co v práci může očekávat, aktuálnost tématu…) – viz doporučení. Proto se na toto místo moc nehodí citace Krátký historický úvod dvou nejvýznamnějších oblastí v Rumunsku uvádí Petr Kokaisl a kol. ve výzkumu pro projekt Pestrá Evropa Po stopách Slováků ve východní Evropě: Polko ???, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko a Černá Hora. Následující text je převzat právě z této práce. To patří buď do literární rešerše, nebo s tím můžete dále pracovat v jiných částech vaší práce.
Kap. Výzkumné otázky také není příliš logická – v úvodu píšete historii příchodů Slováků do Rumunska a pak v další kapitole si pokládáte výzkumnou otázku Jak se Slováci v Rumunsku ocitli…
Kap. Literární rešerše musí být mnohem více propojena s výzkumnými otázkami.
V kap. Metodologie je velmi zvláštní konstatování: V teoretické části byly použity hlavně metody kvantitativní, díky kterým jsme získali přibližné počty Slováků žijících v Rumunsku. Samozřejmě byly získány i počty ve dvou hlavních oblastech, Nadlaku a Biharské župě. Tímto se rozumí analýza statistických dat… – Jednak se do teoretické části moc nepoužívají nějaké metody. Teoretická část je od slova teorie. Proto by tato část tedy měla nějaké teorie obsahovat. Já jsem teorie po vás v této seminární práci nechtěl, ale klidně tam tu kapitolu s TEORIEMI můžete vložit (píšete o teoretické části, ale žádná taková kapitola ve vaší práci není.
Druhá zarážející věc je, že jste použili kvantitativní metody pro získání přibližných počtů Slováků žijících v Rumunsku. Copak jste ty Slováky skutečně nějakým způsobem (metodou) osobně sčítali? Ne, že by to nebylo možné – pokud jste je skutečně počítali, tak to musíte v metodologii pořádně rozepsat. V kap. Metodologie rovněž píšete o kvalitativních datech – získaná data byla statisticky zpracována. Právě kvalitativní údaje se ovšem moc statisticky nezpracovávají. To pořádně vysvětlete, přidejte adekvaci použitých metod a doplňte chybějící pasportizační údaje respondentů. (Něco z toho máte v kap. Praktická část).
Kap. Praktická část by měla na začátku čtenáři přiblížit, jak se Slováci v Rumunsku vzali (něco z toho, co máte v úvodu), jak to tam s nimi vypadalo (provést čtenáře až do současnosti) a pak se vrhnout na ty výzkumné otázky. Rozhodně ale nezapomínejte na 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Ve vašem případě tam máte (ne vždy pro čtenáře hezky upravený) výpovědi respondentů, ale ty dvě zbývající části hodně pokulhávají (nebo tam často vůbec nejsou). Např. v kap. Pohled Slováků žijících na Slovensku na slovenskou menšinu v Rumunsku rovnou začínáte: Náš respondent, vystupující pod přezdívkou Martin, nám ochotně poskytl řadu svých kontaktů… – v každé kapitole musíte začít nějakým pěkným miniúvodem, začít od věcí obecných a plynule přecházet k věcem konkrétním. Kostrou příběhu jsou vaše výzkumné otázky. Navíc zmínka o poskytování kontaktů se mnohem více hodí do metodologie.
Kap. Závěr rozhodně není zlatým hřebem vaší práce, ale jedná se spíše o odbytou kapitolu.
Formální stránka: V kap. Seznam literatury nedodržujete citační normu, všude chybí kurzíva (totéž i v průběžných citacích).
Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Na konci citace pak můžete třeba přidat zmínku – např. Další dostupnost: https://www…
Možná jsem špatně počítal, ale časopisy z databáze jsem napočítal pouze 2.
Pozor na psaní čárek ve větě: Na otázku, zda se vnímají jako Slováci nám 24 respondentů odpovědělo, že ano… – naučte se počítat ve větách slovesa a pak budete hned vědět, kde musí být čárky.
Celkově: je vidět, že jste si práci s respondenty dali, ale je třeba to ještě zúročit v samotném textu. Tady s tím ještě práce bude ještě docela dost. Nadějné ovšem je, že data máte.

Zatím jsem se na váš článek díval jen letmo, ale je třeba provést výrazné změny. Literární rešerše musí JEDNOZNAČNĚ vycházet z výzkumných otázek. V praktické části je přesně to, před čím jsem na seminářích varoval: ať výsledky výzkumu nejsou jen přepisem rozhovorů. Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Ke zlepšení je toho docela dost, zlepšujte ještě do té doby, než se k vaší práci dostanu.

Už je to skoro hotové, ale nemáte hotové citace – často nesprávně kurzíva (v seznamu i v průběžných citacích), seznam není podle abecedy.
Zkontrolujte ještě překlepy a především psaní čárek ve větách.
Podívejte se na DOPORUČENÍ.
Úplně vynechejte archaizmy typu jedno z 16ti vojvodství.
U statistiky jste ustrnuli v roce 2002, ale proběhlo už další sčítání… Klidně z toho udělejte i nějaký graf, aby to bylo na první pohled patrné, jak Češi přibývají / ubývají.

Po obsahové stránce to není špatné, ale musíte se zaměřit na stránku formální. Na prvním místě jsou to z větší části nesprávné citace – na spoustě míst nemáte kurzívu, někde je špatně; nesprávně citujete časopisy, namátkou: místo
ČESKÝ LID. Příspěvek k lokalizaci zaniklé české vesnice Elizabeta v rumunském Banátu. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2014, 1891 – ISSN 0009-0794.
by mělo být:
ŠANTRŮČKOVÁ, Markéta; FANTA, Václav. Příspěvek k lokalizaci zaniklé české vesnice Elizabeta v rumunském Banátu. Český lid, 2014, 279-298.
Podívejte se např. na https://scholar.google.cz, zadejte název článku a většinou po kliknutí na uvozovky se zobrazí správná citace (někdy je to také chybně, ale to se naučíte rozpoznávat).
Některé citace mají špatně uvedený název – v citaci
SVATAHELENA.EU. [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://www.svata-helena.eu/index.htm
přece není název článku SVATAHELENA.EU
Pravopis musíte také ještě vylepšit, např.
psaní velkých a malých písmen (společně s Krajany přišli i Rusíni, dále Například V Temešváru atd. atd.).
Překlepy – např. nevíce, dále smiňuje atd. atd. …
Buďte jednotní v cizích slovech a jménech – např. píšete Ceaușescu, ale jinde Ceauseskovy diktatury, dále Eibentál vers Eibenthál.
Zvažte vhodnost některých slohových okras: např. plete ponožky, které se velmi často stávají kořistí zvědavých turistů – je to opravdu kořist? Jinde: ještě do dnešních dní si mohou přilepšit nějakým tím svým políčkem – samotným políčkem si asi nepřilepší…

Zatím jenom v rychlosti: ačkoli to máte napsané pěkně, nechte si provést korekturu rodilým mluvčím.
Máte nesprávně citace, zvláště citace časopisů – podívejte se na http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=doporuceni_k_psani_textu#casopisy
Na první místo dávejte v českém článku latinku (proveďte transliteraci třeba přes www.translit.ru nebo http://cesty.in/prevadec_z_azbuky_do_latinky) a azbuku dejte třeba do závorky.
Mnohokrát jsem říkal, že jako citace rozhodně nestačí uvést URL stránky – stejně to několikrát takto nesprávně používáte (např. http://www.vokrugsveta.ru/encyclopedia/index.php?title=Крымские_татары, dále https://islam.in.ua/ru/istoriya/o-proishozhdenii-krymskih-tatar
Velká část kap. Praktická část nesplňuje podmínku, o které jsme mluvili na seminářích: Ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). To jsem vám už přece psal minule! Je třeba tedy v tomto ohledu zcela přepracovat kap. Rozhovory s respondenty.

Rozsah jednotlivých kapitol v praktické části se stále zmenšuje, až kapitola Kuchyně se omezuje na pár receptů (a vůbec tedy nesplňuje podmínku, o které jsme mluvili na seminářích: ať se v praktické části objeví 3 (TŘI) pohledy - z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
Některé citace máte v seznamu, ale už ne v textu (např. VOLKOVA, Marina…) Navíc je třeba primárně uvést zdroj v originále s transkripcí nebo transliterací (Čto poprobovat': krymskaja kuchnja), pak je možné uvést v závorce překlad).
V seznamu literatury neuvádějte Wikipedii, ale vždy dohledejte ten původní zdroj.
Stále platí: nechte si provést korekturu rodilým mluvčím.

Ještě dopište časový údaj k Češi byli, zejména v době, kdy byl starostou Vídně Karl Lueger, aby čtenář poznal, o jaké období šlo.

Po obsahové stránce jsem už mnohem spokojenější (práce se jeví jako zajímavá), po formální ještě něco musíte upravit.
Přiznám se, že v maďarštině nejsem nijak zběhlý (a předpokládám, že část potenciálních čtenářů na tom bude podobně) – proto moc nerozumím, co vlastně ukazuje obrázek v kap. Úvod (A roma népesség…).
Nechápu vaši paličatost v důsledném trvání na slohových chybách, kdy některé věty začínáte spojkou – to jsem už psal minule (např. Kdy byly společně i s jejich egyptskou služebnicí Sárou vyhnány na loď…
Nesprávně skloňujete slovo cenzus.
V práci máte stále docela dost chyb, někdy i přímo hrubek (násilné případy byli v minulosti…, velmi časté nesprávné psaní čárek (…Proto není důležité jestli se menšina žijící na českém území je schopna přizpůsobit…), nesprávně máte shodu větných členů (např. Další důležitou části knihy) atd atd. V této fázi bych tedy čekal podstatně větší pečlivost.
Úplně nechápu vaše členění kap. Zdroje. Máte tam Knižní zdroje, ale v tomto seznamu máte věci, které evidentně na papíru nejsou, protože tam pak uvádíte [online] nebo odkaz na web. Chápete knižní zdroje jako množinu papírových knih + e-knih? Co ale potom váš odkaz (který navíc nefunguje) – ŠTĚPAŘOVÁ, Ema. Historie Romů - O původu vlasti Romů. : Dostupné na: www.ped.muni.cz/wsocedu/virtual/, 2002.
Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Ty odkazy stejně nefungují…
Citace odborných textů se uvádí bez titulů příslušných autorů.
Proč asi myslíte, že jsem už minule psal, že pohřeb není svátost? Trochu mi to už připadá jako naschválnost z vaší strany: Křtiny, svatba a pohřeb, tyto tři svátosti se pojí s křesťanstvím…

Já už nevím, jak to mám napsat. Psal jsem: Citace odborných textů se uvádí bez titulů příslušných autorů. Vy máte napsáno: … Mgr. Ema Štěpářová, pojednává o romském etniku.
Také jsem psal: Nechápu vaši paličatost v důsledném trvání na slohových chybách, kdy některé věty začínáte spojkou – to jsem už psal minule. Teď máte napsáno: Aby se členové majority i menšiny snažili zlepšit vztah mezi sebou a akceptovat se navzájem…
Dvakrát jsem psal, že pohřeb není svátost. Potřetí napíšete Romové uznávají dvě hlavní události – svátost křtu a pohřeb. K tomu už opravdu nemám co dodat. Do poznámek pod čarou k tomu povinně vysvětlete rozdíl mezi svátostí a obřadem (včetně toho, jak se to může překrývat) a řádně to ocitujte. Máte to i na dalších místech – např. Křtiny, svatba a pohřeb, tyto tři obřady… Musím rázně sdělit, že má trpělivost není bezbřehá.
Opravdu je u Gabala napsaný název kapitoly takto: Etnické klima České společnosti? Myslím, že není.
Ještě bych měl jednu faktografickou poznámku, kterou můžete dát do polemiky s Nešporem – …v období druhé světové války. Začalo být zakazováno kočovnictví a Romové byli nuceni se usazovat. Velká část Romů totiž žila v této době už usedle (rozhodně všichni nekočovali). Počátek nucené asimilace v celém regionu střední Evropy je mnohem staršího data a je spojen s vyhláškami císařovny Marie Terezie.

Ještě to není.
V kap. Metodologie píšete o dotazníku, ale jak vůbec vypadal? Na co jste se tam zaměřili? To patří právě na toto místo.
Jak máte Statistiky počtu obyvatel v jednotlivých obcích, tak z toho nikdo nepozná, z jakého je to roku.
Na některých místech v praktické části máte tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický), někde to ale nemáte. To je třeba doplnit.
Kap. Shrnutí rozhodně předělejte, protože obsahuje až příliš subjektivních hodnocení, zatímco vy se máte držet maximální objektivity – např. to vaše rozšíření obzorů je sice fajn, ale co to dá čtenáři?
Stále máte v práci chyby v psaní čárek – např. Hlavní metodou, která byla v práci použita je metoda kvalitativního výzkumu.
Když opravujete nějaká slova, tak nesmíte vyrobit nové chyby – např. polostandarizovaný, někde naprosto nesprávně oddělujete tisíce (47,893) atd. atd.

Rozhodně musíte ještě vylepšit formální stránku, kde je zapotřebí mnohem více pečlivosti: např. stále máte špatně velká a malá písmena – rozdílem Ukrajinské menšiny a Rumunské většiny…, shoda větných členů (Děti by měli být obeznámení…), nesprávně mezery, psaní čárek atd. atd.
Některé pasáže máte v práci dvojmo (dvakrát píšete o skepsi Ardeleanu co se týče otázky jazyka a vzdělání…)
Ještě více vylepšete to náboženství, protože je třeba jednoznačně dát zvlášť řeckokatolíky a pravoslavné.
Hezky necháváte promluvit respondenty, ale na některých místech v praktické části nemáte všechny tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický), někde to ale nemáte. To je třeba doplnit.
Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. Ty odkazy stejně nefungují…
Např. odkaz https://www.rri.ro/uk_uk/Note_Internet_Down_Red_Family_Buharesti také nefunguje…
Ukázka citace: místo
STIRETY, Christino. Oslava Mezinárodního dne mateřského jazyka v Bukurešti​ [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné z: https://​www.rri.ro/​uk_uk/​Note_Internet_Down_Red_Family_Buharesti ​2594740
by to mohlo být třeba takto:
ŠTIRBEC', Chrystyna. Vidznačennja Mižnarodnoho dnja ridnoji movy u Bucharesti. (Відзначення Міжнародного дня рідної мови у Бухаресті. [Oslava Mezinárodního dne mateřského jazyka v Bukurešti].) [online] Radio România Internaţional, 28. 2. 2019. [cit. 2019-05-20]. Dostupné z: https://​www.rri.ro/​uk_uk/​Відзначення_Міжнародного_дня_рідної_мови_у_Бухаресті-2594740
Už minule jsem psal V seznamu literatury neuvádějte Wikipedii, ale vždy dohledejte ten původní zdroj. Máte to tam zas. To děláte naschvál?

Ještě opravte seznam literatury, aby byl podle abecedy a také opravte transliteraci z ukrajinštiny – vy to často převádíte jako z ruštiny. Např. přepis z originálu ГУДЗИК, Клара není GUDZIK, Klára, ale HUDZYK, Klara. (Je to např. na http://cesty.in/ukrajinska_transliterace )

Obsahově je to už vcelku v pořádku – tady jen pár maličkostí (zejména se to týká dotazníku: když už jste si s ním dali takovou práci, tak udělejte v praktické části aspoň podkapitolku, kde dotazník vyhodnotíte. V dotazníkových otázkách máte: Kolik vám je let?
Jak dlouho žijete v Rumunsku? – závislost odpovědí na věku nebo době prožité v Rumunsku se ale ve výsledcích nijak neprojevuje…)
U grafu Rozšíření menšin v Rumunsku není patrné, z jaké doby to máte (evidentně je to nejdříve z roku 2002). Údaje o počtu Slováků je nutné aktualizovat, abyste ve vašem článku ukázali i statistiku podle nejnovějších údajů, které jsou k dispozici. Takže: vylepšit statistiku.
Musíte ještě dát do pořádku překlepy, gramatické chyby a psaní čárek ve větách. Toho je tam k opravování ještě dost a dost.
Také je třeba pořádně udělat citace. Ty jsou vyloženě bídné. Časopisy citujte jako časopisy, ne jako webovou stránku. U časopisů je kurzívou název časopisu, ne název článku (může se to plést s knihami). Podívejte se např. na https://scholar.google.cz, zadejte název článku a většinou po kliknutí na uvozovky se zobrazí správná citace (někdy je to také chybně, ale to se naučíte rozpoznávat).
Proč máte v kap. Databáze odborných časopisů učebnice? POTOČNÝ, M. (1973). Mezinárodní právo veřejné: Vysokošk. učebnice. Praha, Orbis, t. ST 1. (Navíc citace není podle normy, rok máte nesprávně v závorce a nesprávně hned za příjmením autora.
Vysvětlete mně, jak jste používali knihu jako internetový zdroj, když ten odkaz směřuje na obchod s knihami – Z mozaiky slovensko-rumunských vzťahov v 20. storočí Peter Kopecký. Martinus.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné z: https://www.martinus.cz/?uItem=143348

Upravte ještě tu statistiku – máte tam ty obrázky každý pes, jiná ves. Dejte to do jedné přehledné tabulky, pod ní napište zdroje. Ve vaší práci jsem to načrtnul ve wiki syntaxi, tak to jenom dodělejte. Bude to určitě lepší, než ty skeny z excelu nebo z webové stránky. Ten graf pak dejte pod tabulku.
Také doporučuji kap. Seznam literatury nefragmentovat do tolika podkapitol. Klidně to dejte všechno dohromady, ale seřaďte abecedně.
Jak jste přidali kap. s vyhodnocením dotazníku, tak v této podobě by se to více hodilo do kap. s metodologií – přesuňte to tam.

Máte to mnohem lepší a je to i zajímavé. Přesto znovu opakuji: je třeba nechat to shlédnout rodilým mluvčím – některé formulace jsou sice gramaticky správné, ale slovosled není takový, jak se běžně v češtině používá. Např.: …v té době vytvořily v republikách výhodná pro ně společenská hnutí.
Na obrázku s výsledky sčítání obyvatel z roku 2015 je třeba údaje převést do češtiny, protože ne každý čtenář je schopný číst v azbuce.
Ta Besarábie stále není úplně jednoznačně vysvětlená. Píšete: V té době Besarábie bylo historickým územím ve východní Evropě patřícím k Moldávii a umístěným mezi Černým mořem… Jak to myslíte: patřícím k Moldávii? Moldávie v té době existovala jako státní nebo územněsprávní jednotka? Ne. Asi by bylo lepší uvést, na území jakých tehdejších států se Besarábie nacházela…
V kap. Naboženská přislušnost (správně by mělo být Náboženská příslušnost) máte sice údaje o náboženství v Podněstří, ale vy to musíte vztáhnout především na ty Ukrajince, které máte v nadpisu vaší práce. Podobně to musíte udělat i v dalších kapitolách!
Kap. Vztah ukrajinské minority v Podněstří s okolím je velmi zajímavá, velice pěkně necháváte promluvit své respondenty, ale zapomínáte, že v praktické části musíte mít v každé kapitole všechny tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
Seznam literatury a internetové zdroje: zcela mimo normu, úplně chybí kurzíva (totéž i v průběžných citacích).

Na první místo dávejte v českém článku latinku (proveďte transliteraci třeba přes www.translit.ru nebo http://cesty.in/prevadec_z_azbuky_do_latinky) a azbuku dejte třeba do závorky. Někde máte pod čarou azbuku (např. ОКРЕСТ, Дмитрий…) a v seznamu literatury latinku – OKREST, Dmitrij… (navíc máte špatně kurzívu – v případě časopisů se píše kurzívou název časopisu).
Už minule jsem psal: Na obrázku s výsledky sčítání obyvatel z roku 2015 je třeba údaje převést do češtiny, protože ne každý čtenář je schopný číst v azbuce.
Stále platí: nechte si provést korekturu rodilým mluvčím.

Tak tady to bude ještě moc a moc práce.
Velmi málo dbáte na formální stránku – v práci je celá řada chyb a překlepů a špatně psaných čárek ve větách a slohových chyb a špatně psaných velkých a malých písmen atd. atd.
Citace jsou úplně mimo normu, všude chybí kurzíva. Jak můžete začínat citaci In:? In je v. Když je něco v něčem, tak musíte nejprve napsat co to je a pak tedy v čem to je. Jinak je to hloupost.
Některé věty dávají smysl jen s velkým přemýšlením – Maďarsko je jedním ze států orientovaných do střední Evropy, mezi lety 89 až 2011 Maďarská republika. To působí mnohem více jako nějaký zoufalý výkřik.
Strukturace a obsah kapitol rozhodně na výstavu nejsou. Namátkou: Píšete přece o Slovácích v Maďarsku. V kap. Historie ale vůbec čtenáři neukazujete, jak se Slováci na území dnešního Maďarska dostali, jaké byly migrační vlny, kdy Slováci migrovali v rámci jednoho státu (Horní a Dolní zem)… Jakou souvislost se slovenskou menšinou v Maďarsku má toto sdělení: …země je stávajícím členem EU, NATO, OSN. Stejně tak je členem Visegrádské skupiny…? Pokud to má vliv na Slováky v Maďarsku, tak to tam napište.
Ve vaší práci vůbec nemáte citované časopisy z databáze odborných časopisů.
V praktické části nemáte 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Tato trojice musí být ke každému zkoumanému tématu, resp. ke každé výzkumné otázce.
Kap. Rozhovory s respondenty patří do Metodologie.
V práci je naprosto nedostatečná statistika (počty Slováků v Maďarsku alespoň za posledních 100 let – dohledat se to dá ale i za delší dobu. Ta statistika existuje, ale vy ji tam nemáte).

Tak to opravené ještě úplně není. Možná už se na to díváte moc dlouho, a pak už tam chyby nevidíte. Doporučuji dát vaši práci k přečtení někomu dalšímu, aby vám řekl, kde mu to dává smysl a kde ne.
Stále máte nesprávně čárky – např. Mnoho Slováků, kteří žijí ve vesnicích dojíždí do práce na Slovensko. Nesprávné psaní velkých a malých písmen – např. Slováků V Maďarsku, dále Počátkům menšiny slováků v Maďarsku…, dále situace Slovensko - maďarských vztahů, dále z mnoha příčin Slovensko-maďarského konfliktu atd. atd.
V práci je stále spousty překlepů – respondneti, dále kteých atd. atd.
Některé věty začínáte spojkou, což není vůbec hezké: Což bylo zprvu neúspěšné, zároveň jsme se snažily… Některé „věty“ ve skutečnosti větami nejsou: Zejména vzdělaní lidé tzv. inteligence.
Doporučuji odstranit popis peripetií ze získávání literatury (…už se nám e-knihy nepodařilo nalézt a ani otevřít v internetovém prohlížeči.) Působí to naivně. U problémů s respondenty má ten popis smysl, ale při získávání literatury ne.
Řadu tvrzení je třeba zpřesnit: Propojení českých a slovenských hranic roku 1918 vedlo Slováky k výhledu na lepší zítřky. Osud odtržených Slováků nebyl stejně růžový jako pro menšiny na území nově vzniklého státu. Co myslíte tím propojením hranic? Vznik společného státu? Koho myslíte těmi odtrženými Slováky? Mají to být ti, kteří zůstali na území Maďarska? Myslíte, že osud národnostních menšin v Československu byl růžový? Proč tedy docházelo k častým nepokojům a stížnostem ze strany menšin (Němců, Maďarů, Rusínů, později dokonce i Slováků, kteří byli považováni za státotvorný národ).
Je třeba vylepšit kap. Historický původ Slováků V Maďarsku – ty skoky od stěhování národů k Sámově říši jsou přílišné, navíc jste neukázali souvislost těchto sdělení s vaším cílem práce.
Co myslíte tímto: Počátkem válečného období byly nájezdy Turků. Jaké válečné období myslíte?
Na jiném místě: Počátkem 18. století se začaly kolonizovat zničené a opuštěné oblasti, zejména jih a východ země. Jaké země? Uher? Dnešního Maďarska? Dnešního Slovenska?
V textu píšete Podle záznamů z doby výměny žilo v Maďarsku r. 1946 450 tisíc Slováků a na konci roku 1949 se počet rapidně snížil na pouhých 8 tisíc Slováků. Těch 450 tisíc Slováků ale nějak zmizelo z vašeho grafu Slováci v Maďarsku (1941-2016). Takto je vaše práce vnitřně rozporná…
Kap. Rozhovory s respondenty je třeba výrazně upravit: musí obsahovat 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický).
Upravte i kap. Závěr, aby to byl zlatý hřeb celého snažení.
Citace v seznamu literatury musí být funkční – např. nesprávně uvádíte DOI: místo DOI: https://doi-org.infozdroje.czu.cz/10.4324/9780203218433 by mělo být: https://doi.org/10.4324/9780203218433