Je třeba ještě provést nějaké úpravy. V literární rešerši nemáte to Španělsko. Více používejte odborné články, vždyť jsme si ukazovali, kde všude je můžete sehnat - začít můžete třeba přes https://scholar.google.com
Myslím, že ten dotazník je ze své podstaty součásti praktické části.
V tom, co máte nazvané Praktická část, jsou i docela nesmysly, u kterých je sice uvedená citace, ale ve skutečnosti v té citaci ten nesmysl už není. Například: Tato mše je velice slavnostní a zahrnuje čtení biblických pasáží, zpívají se vánoční koledy a duchovní zprávy. Během mše se také podává hostie, které představuje Ježíšovo tělo a červené víno, které představuje jeho krev. Nesmyslná formulace spočívá v tom, že se zpívají duchovní zprávy. Jinak biblické pasáže se čtou při každé mši a při každé mši se také podává hostie, které představuje Ježíšovo tělo a víno, které představuje jeho krev. Červené víno se při mši používá spíše výjimečně, a rozhodně to není vánoční specialita.
Podobně nesprávně je i datum pro konec vánoční doby 11. ledna, protože je to svátek pohyblivý. Vánoční doba v křesťanském liturgickém kalendáři skutečně končí svátkem Křtu Páně, který se ale slaví první neděli po Zjevení Páně (Tříkrálový svátek), tedy obvykle druhou neděli v lednu. V roce 2024 to byla hned první lednová neděle, a svátek Křtu Páně připadl na 7. ledna. O odstavec dále to máte správně, tak ať čtenář není zmaten.
Toto je nepřesné: Hodně křesťanů slaví Vánoce po staru, to znamená až do 2.2 do Hromnic… - to se netýká způsobu slavení (po staru), ale délky slavení (až do 2.2.). Vysvětlete i to „po staru“ - kdy se to změnilo.
Hromnice že oslavují příchod přicházejícího jara? Začátkem února? To ne!
Píšete: Tradiční český Štědrý den je bohatý na různé zvyky a věštění. Bylo by velmi vhodné rozdělit ty oslavy na tu část duchovní (pokud je přítomna, u které generace) a na část pověrečnou (nakolik je to hezký zvyk, nakolik se tomu přikládá reálná váha). To by ostatně mělo být hlavním motivem celé práce: nakolik jsou tyto dvě věci oddělené nebo spojené. Máte tam pěkně ty respondenty, tak nezapomeňte, že to musí být ještě propojené s údaji v literatuře a pak tam dáte vaše shrnutí.
V kap. o Polsku máte Lidé si staví domácí betlémy. Proč to nemáte i v ČR? Vždyť tady byla mimořádně rozsáhlá betlémářská tradice, největší betlém na světě je z Čech…
Dávejte pozor i na pořádné psaní: nepište za domovem Boryse, ale za Borysovým domovem. Psaní čárek: Hlavní událost, která se pojí se Zeleným čtvrtek je Poslední večeře Ježíše Krista., velká a malá písmena: …student ze Španělského…
V italské části není jasné, kdy tedy je ta vigilie: a končí 24. prosince, kdy se slaví vánoční vigilie. Vigilie je tradiční bohoslužba, která se koná tradičně večer před Štědrým dnem.
Určitě vylepšete kap. Závěr, aby to, co je vyzkoumané, nebylo sděleno jen tak banálně, ale zajímavě.
Jak už jsem psal, je třeba posílit citace z odborných textů. To je základ, zatímco vy máte jako základ popularizační literaturu.
Uživatelské nástroje
ls2024:geografie_nabozenstvi_ls_2024
Obsah
Geografie náboženství LS 2024
Konečné výsledky (po zkoušce, stav ke dni 27. 5. 2024) ZDE
Úkol na 1. 3. (lichý) a 8. 3. (sudý)
- Vytvořit skupiny
- Vybrat téma (náboženství) a zapsat zde na WIKI. Uvést zkoumaný náboženský prvek.
Úkol na 15. 3. (lichý) a 22. 3. (sudý)
- Funkční odkaz na WIKI
- Cíl práce (výzkumná otázka)
Úkol na 29. 3. (lichý) a 5. 4. bude přednáška - rezervace místnosti PEF EIV na 5. 4. 2024 v době od 12.15 do 13.45 hodin; 12. 4. (lichý) 19. 4.(sudý)
- Literární rešerše
- první (minimálně) rozhovory
Úkol na 26. 4. (lichý) a 3. 5. (sudý)
Odevzdané práce - úplně poslední termín 10. 8. 2024
Zkopírujte ten odkaz se jmény - to, co už máte napsané níže (abych na to mohl kliknout). Práce budu opravovat v pořadí, v jakém je odevzdáte. Kdo to odevzdá 10. 8. 2024, nebude už mít možnost opravy.
- Malínková, Šafránková, Thabetová - Vánoce a Velikonoce ve vybraných římskokatolických zemích - ČR, Španělsko, Itálie, Polsko (odevzdáno dne 1.7.2024) Kontrola 28. 7. 2024 1)
- Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech - Skrbková, Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová (odevzdáno 14. 7. 2024) Kontrola 28. 7. 2024 2)
- Náboženské svátky a obřady Burjatů v Burjatsku a v Zahraničí (buddhismus a šamanismus) - Kostyleva (odevzdáno 25. 7. 2024) Kontrola 5. 8. 2024 3)
- Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu Hübsch, Lhota, Ucháč, Procházka 4) (odevzdáno 26.7. 2024) Kontrola 5. 8. 2024 5)
- Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech - Skrbková, Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová (odevzdáno 1. 8. 2024) Kontrola 6. 8. 2024 6)
- Kaodaismus - Maňasová (odevzdáno 2. 8. 2024) Kontrola 6. 8. 2024 7)
- Košer a Trejfe - Minaříková, Vuová (odevzdáno 5. 8. 2024) Kontrola 8. 8. 2024 8)
- Uctívání božstev hinduismu v ČR - Kutová, Ondráková, Nguyenová (odevzdáno 5. 8. 2024) Kontrola 8. 8. 2024 9)
- Porozumění instituce manželství v Islámu: Komparativní analýza v kontextu Uzbekistánu, Ruska a Kazachstánu - Nadyrova Arina, Horbik Daria, Ziiatdinova Alina (odevzdáno 7. 8. 2024) Kontrola 10. 8. 2024 10)
- Judaismus – dodržování židovských tradic a náboženských zákonů - Mandová, Žáková, Bártová, Kličková (Odevzdáno 9. 8. 2024) Kontrola 10. 8. 2024 11)
- Judaismus - Porovnání oslav Chanuky v České republice, Rusku a na Ukrajině - Opletalová, Brejchová, Vávrová, Kokešová, Randáková (Odevzdáno 9.8.2024) Kontrola 11. 8. 2024 12)
- Oslavy Vánoc v různých koutech světa (Španělsko, USA, Arménie, Ukrajina, Moldavsko) - Kořínková, Šindelářová (Odevzdáno 9.8.2024) Kontrola 12. 8. 2024 13)
Opravené práce
- Kaodaismus - Maňasová (opraveno 7. 8. 2024) 17. 8. 2024 14)
- Malínková, Šafránková, Thabetová - Vánoce a Velikonoce ve vybraných římskokatolických zemích - ČR, Španělsko, Itálie, Polsko (opraveno dne 8.8.2024) Kontrola 20. 8. 2024 15)
- Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech - Skrbková, Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová (odevzdáno 9. 8. 2024) Kontrola 20. 8. 2024 OK16)
- Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu - Hübsch, Lhota, Ucháč, Procházka 17) (Odevzdáno 7. 8. 2024) Kontrola 20. 8. 2024 18)
- Košer a Trejfe - Minaříková, Vuová (odevzdáno 10. 8. 2024) Kontrola 28. 8. 2024 OK 19)
- Judaismus – dodržování židovských tradic a náboženských zákonů - Mandová, Žáková, Bártová, Kličková (Odevzdáno 21. 8. 2024) Kontrola 28. 8. 2024 20)
- Náboženské svátky a obřady Burjatů v Burjatsku a v zahraničí (buddhismus a šamanismus) - Kostyleva (odevzdáno 23. 8. 2024) Kontrola 29. 8. 2024 21)
- Porozumění instituce manželství v islámu: Komparativní analýza v kontextu Uzbekistánu, Ruska a Kazachstánu- Nadyrova Arina, Horbik Daria, Ziiatdinova Alina (odevzdáno 23. 8. 2024) Kontrola 29. 8. 2024 22)
- Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu - Hübsch, Lhota, Ucháč, Procházka 23) (Odevzdáno 26. 8. 2024) Kontrola 28. 8. 2024 24)
- Malínková, Šafránková, Thabetová - Vánoce a Velikonoce ve vybraných římskokatolických zemích - ČR, Španělsko, Itálie, Polsko (opraveno dne 26.8.2024) Kontrola 31. 8. 2024 OK
Poslední oprava
Semestr končí 6. 9. 2024, pak je s atestacemi a jejich zápisem definitivní konec. Zohledněte to při odevzdávání oprav.
Protože jsem dobrák (i když mám pocit, že to dobráctví už hraničí s něčím jiným), poskytuji poslední šanci do pondělka 9. 9. Pokud ale ani potom nebudete mít v pořádku celou práci (včetně literární rešerše, kde je nejvíc chyb a včetně všeho ostatního – tak jak to má být), tak to pak opravdu dopadne špatně.
- Kaodaismus - Maňasová (druhá oprava, odevzdáno 26. 8. 2024) OK 2. 9. 2024
- Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu - Hübsch, Lhota, Ucháč, Procházka 25) (Odevzdáno 29. 8. 2024) OK 6. 9. 2024
- Uctívání božstev hinduismu v ČR - Kutová, Nguyenová, Ondráková (odevzdáno 29. 8. 2024) !!!26) NE 27)
- Judaismus - Porovnání oslav Chanuky v České republice, Rusku a na Ukrajině - Opletalová, Brejchová, Vávrová, Kokešová, Randáková (Odevzdáno 31.8.2024) !!!28) NE 29)
- Judaismus – dodržování židovských tradic a náboženských zákonů - Mandová, Žáková, Kličková, Bártová (druhá oprava, odevzdáno 1.9.2024) 30)
- Porozumění instituce manželství v islámu: Komparativní analýza v kontextu Uzbekistánu, Ruska a Kazachstánu (druhá oprava, odevzdáno 2.9.2024) OK 8. 9. 2024
- Oslavy Vánoc v různých koutech světa (Španělsko, USA, Arménie, Ukrajina, Moldavsko) - Kořínková, Šindelářová (druhá oprava, odevzdáno 2. 9. 2024) OK 8. 9. 2024 31)
- Uctívání božstev hinduismu v ČR - Kutová, Nguyenová, Ondráková (2. oprava, odevzdáno 4. 9. 2024) NE 32)
- Judaismus - Porovnání oslav Chanuky v České republice, Rusku a na Ukrajině Opletalová, Kokešová, Vávrová, Brejchová, Randáková (opraveno a odevzdáno 9. 9. 2024) OK 9. 9. 2024
- Uctívání božstev hinduismu v ČR - Kutová, Nguyenová, Ondráková (3. oprava, odevzdáno 9. 9. 2024) OK
- Judaismus – dodržování židovských tradic a náboženských zákonů - Mandová, Žáková, Kličková, Bártová (3. oprava, odevzdáno 9.9.2024) Zapsal jsem vám to ALE33)
Lichý týden
- 1. 3. 2024 Prezentace: Hana Vávrová & spol.
- 15. 3. 2024 Prezentace: Hübsch & spol.
Příklad zápisu:
[[Jezídismus]] Václav Pinkas, Jana Polanová
- Judaismus - Porovnání oslav Chanuky v České republice, Rusku a na Ukrajině Vávrová, Randáková, Brejchová, Opletalová, Kokešová
- Mormonismus - Porovnání misijní práce v Česku, USA a v Německu Hübsch, Lhota, Ucháč, Procházka 34)
- Kaodaismus Maňasová
- Judaismus – dodržování židovských tradic a náboženských zákonů napříč generacemi a národy Mandová, Žáková, Kličková, Bártová
- Porozumění instituce manželství a sexuálních vztahů v Islámu - Komparativní analýza v kontextu Uzbekistánu, Ruska a Kazachstánu Nadyrova, Horbik, Manakova, Ziiatdinova
Horbik Daria, Klepáč Richard, Manakova Aleksandra, Nadyrova Arina, Pospíšil Kryštof, Tarakanov Artem 35)
Klishkova Dziyana, Köhlerová Adriana, Machová Lenka, Serbin Oleksii, Šupka Štěpán
Sudý týden
- 8. 3. 2024 Uctívání božstev hinduismu v ČR - Kutová, Ondráková, Nguyenová
- 22. 3. 2024 Košer a Trejfe Minaříková, Vuová
- 30. 4. 2024 Porovnání oslav Vánoc v různých koutech Země (ČR, Čína, Moldavsko, Ukrajina, Arménie, USA) - Kořínková, Šindelářová
- Dodržování pravidel ramadánu muslimy v ČR, Egyptě a Spojených arabských emirátech - Skrbková, Maurerová, Ščobáková, Pospíšilová
- Malínková, Šafránková, Thabetová - Vánoce a Velikonoce ve vybraných římskokatolických zemích - ČR, Španělsko, Itálie, Polsko
Alternativní výstupy
- Interaktivní mapa: Vytvoření interaktivní online mapy, zobrazující rozšíření náboženských skupin a náboženských prvků v různých státech, s důrazem na popis jejich specifik, historického vývoje a současné situace. Mapa by měla umožnit uživatelům prozkoumat, jak se náboženské tradice a přesvědčení rozšířily a jak jsou praktikovány v různých kulturách a regionech.
- Podcast / série podcastů: Každý díl by se měl zaměřit na konkrétní náboženskou skupinu nebo tradici, přinášející do hloubky jejich příběhy, věroučné aspekty, historický vývoj a klíčové osobnosti či události. Může také zahrnovat rozhovory s odborníky nebo příslušníky zkoumaných náboženských skupin.
- Virtuální výstava: Vytvoření virtuální výstavy, která prezentuje náboženské objekty, umělecká díla, svaté texty a další předměty spojené s různými náboženskými tradicemi. Každý exponát by měl být doplněn o popisný materiál vysvětlující jeho význam, historii a kontext v rámci daného náboženství, samozřejmě s geografickým aspektem.
- Webový portál: Vytvoření webového portálu, sloužícího jako komplexní zdroj informací o různých náboženstvích, jejich historii, učení, rituálech a místech kultu. Portál by měl nabízet vzdělávací materiály, články, videa a odkazy pro další studium, opět s geografickým aspektem.
- Interaktivní dokument nebo e-kniha: Vytvoření interaktivního dokumentu, který integruje text, obrázky, videa a zvukové záznamy, aby poskytl ucelený pohled na specifické náboženské tradice nebo prvky.
- Vzdělávací balíček pro školy: Sestavení balíčků obsahujících lekce a aktivity zaměřené na pochopení různých náboženských tradic, opět s geografickým aspektem.
- Série blogů: Psaní série blogových příspěvků, které se věnují různým náboženstvím a náboženským tradicím, zkoumají jejich historii, klíčové koncepty, rituály, svátky a vliv na kulturu a společnost. Blogy by měly poskytovat zajímavé a přístupné informace široké veřejnosti, opět s geografickým aspektem.
- Dokumentární film
- Publikovaný článek v periodiku (noviny, časopis…)
Slíbené obrázky oltáře, kde jsou uložené ostatky:
Počet shlédnutí: 426
2)
To nedává smysl, když je ramadán svátek pohyblivý a během 32-33 let se slaví fakticky v každém ročním období: V Egyptě dříve zapadá slunce… V Egyptě skutečně někdy dříve zapadá slunce, ale někdy také později. Nepleťte čtenáře, kteří si mohou myslet, že to je tak každý rok stejné.
Pozor na gramatické chyby, psaní čárek… Např. …vytěžit z něj co jsme mohli. Na jiném místě: A souhlasíme s názorem, že by se o ramadánu měly rozšířit obecné znalosti a lidé by tak získali větší přehled o jiných kulturách. - špatně čárky, a navíc by věty neměly by začínat spojkou. Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není pěkné! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).
Proč máte v kap. Vlastní práce jen ten dotazník? Tam přece patří i ti respondenti. K tomu dotazníku: typická a častá chyba, kterou máte také - ptáte se na věk a pohlaví respondentů, ale pak už tyto údaje nedáváte do žádné korelace s dalšími odpověďmi respondentů.
Kap. Vlastní práce - komunikace s respondenty není špatná, ale trochu víc si s tím pohrajte, protože na některých místech to až moc působí jako pouhý přepis rozhovorů. Ten je samozřejmě důležitý, ale musíte si se čtenářem povídat, musíte si čtenáře hýčkat. Čtenář musí vaše sdělení hltat jako dobrou detektivku a musí se těšit, co bude následovat. Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
Závěr pak nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci. Navíc tu hlavní otázku máte vynechanou. Pokud zůstanu u toho příměru s detektivkou, tak už na začátku vím, jak to dopadne, a na konci čtenáři předložíte svodku, na které je napsáno, že to skutečně všechno tak dopadlo. To musíte napsat mnohem šikovněji. Jako čtenář to musím hltat
Pozor na gramatické chyby, psaní čárek… Např. …vytěžit z něj co jsme mohli. Na jiném místě: A souhlasíme s názorem, že by se o ramadánu měly rozšířit obecné znalosti a lidé by tak získali větší přehled o jiných kulturách. - špatně čárky, a navíc by věty neměly by začínat spojkou. Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není pěkné! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).
Proč máte v kap. Vlastní práce jen ten dotazník? Tam přece patří i ti respondenti. K tomu dotazníku: typická a častá chyba, kterou máte také - ptáte se na věk a pohlaví respondentů, ale pak už tyto údaje nedáváte do žádné korelace s dalšími odpověďmi respondentů.
Kap. Vlastní práce - komunikace s respondenty není špatná, ale trochu víc si s tím pohrajte, protože na některých místech to až moc působí jako pouhý přepis rozhovorů. Ten je samozřejmě důležitý, ale musíte si se čtenářem povídat, musíte si čtenáře hýčkat. Čtenář musí vaše sdělení hltat jako dobrou detektivku a musí se těšit, co bude následovat. Praktická část by rozhodně měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
Závěr pak nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci. Navíc tu hlavní otázku máte vynechanou. Pokud zůstanu u toho příměru s detektivkou, tak už na začátku vím, jak to dopadne, a na konci čtenáři předložíte svodku, na které je napsáno, že to skutečně všechno tak dopadlo. To musíte napsat mnohem šikovněji. Jako čtenář to musím hltat
3)
Vypadá to velmi pěkně, ale ještě doplňte nějaká vylepšení: určitě je třeba zlepšit gramatickou stránku (nechte to zkontrolovat rodilým mluvčím) – například se nepíše ve Rusku, ale v Rusku, místo Pod vlivem historických událostí se však Burjati rozdělili ve víře… je mnohem lepší napsat: Pod vlivem historických událostí však došlo k náboženskému rozdělení Burjatů… Není Obyvatelstvo Zabaikalského kraji, ale Obyvatelstvo Zabajkalského kraje, není Burjatského šamanismu, ale burjatského šamanismu. Nepoužívejte výraz nejoptimálnější, protože optimální bohatě stačí atd.
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Podobně i v kap. Literární rešerše, kterou jste uvedla docela zeširoka, což je pěkné, ale vůbec se nedržíte výzkumných otázek. Pokud máte hlavní výzkumnou otázku Jaké jsou hlavní náboženské svátky a rituály u Burjatů a jak se jejich oslava liší doma a v emigraci?, tak se v literární rešerši musí objevit něco ve smyslu Hlavními náboženskými svátky a rituály u Burjatů a jejich odlišnostmi v oslavách doma a v emigraci se zabývá autor XX ve svém díle xx. Autor XX ve svém díle uvádí, že zatímco v Burjatsku jsou oslavy svátku Sagaalgan spojeny s tradičními rituály a komunitními setkáními, v emigraci se tento svátek často slaví v menším kruhu a s přizpůsobením místním kulturním podmínkám. - to jsem si vymyslel, a má to posloužit jako příklad. Skutečnost podle reálných autorů a publikací musíte najít a napsat sama.
Kap. Metodologie je velmi pěkná, jen u některých respondentů proveďte zpřesnění - např. Natalia… Věřící. Ale v co? Buddhismus, šamanismus, Vámi popisovaná kombinace obojího? Podobně i u dalších.
V kap. Praktická část buďte pečlivější v přesném psaní názvů - např. píšete nakupovala Zurhai a jinde mluvila o Zuraiu - jsou to odlišné věci, nebo nedůslednost v psaní Zurhai x Zurai?
Jednotlivé svátky a obřady máte docela pěkně popsané, ale vždy by to chtělo na začátek napsat nějaký úvod, abych byl jako čtenář v obraze - třeba o původu tohoto svátku. To máte pěkně u svátku Sagaalgan, kde je ta legenda, ale pak by bylo dobré napsat něco o historii slavení tohoto svátku v Burjatsku, kde je vidět propojení a ovlivnění s pohanstvím… Totéž i u ostatního. Jinak ti respondenti, které necháváte promlouvat, to je moc pěkné.
Příliš nerozumím větě Pokud mluvíme moderním jazykem, stříhání vlasů je separace.
Píšete: Jediná informace, kterou jsem na toto téma našla na internetu, byla odpověď Danzana-lámy v novinách kjachtinského okresu. - ale tu informaci jste už do práce nedala.
Kap. Závěr musí být mnohem více provázaná s výzkumnými otázkami.
V seznamu literatury a v citacích je třeba dodržovat normu, a navíc je třeba odborné články necitovat jako webovou stránku, i když jsou na internetu. Takže místo
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom [online]. 2017 [cit. 23. 07. 2024], 2(35): 241-263. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/religiya-i-identichnost-v-buryatii-konkurentsiya-pravoslaviya-i-buddizma-v-pozdneimperskiy-period-na-materialah-sankt-peterburgskih
by to mělo být spíše takto (včetně kurzívy):
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom, 2017, 2 (35): 241-263.
Pokud chcete doplnit i aktuální umístění, můžete to třeba udělat takto:
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom, 2017, 2 (35): 241-263. Další dostupnost: https://cyberleninka.ru/article/n/religiya-i-identichnost-v-buryatii-konkurentsiya-pravoslaviya-i-buddizma-v-pozdneimperskiy-period-na-materialah-sankt-peterburgskih
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Podobně i v kap. Literární rešerše, kterou jste uvedla docela zeširoka, což je pěkné, ale vůbec se nedržíte výzkumných otázek. Pokud máte hlavní výzkumnou otázku Jaké jsou hlavní náboženské svátky a rituály u Burjatů a jak se jejich oslava liší doma a v emigraci?, tak se v literární rešerši musí objevit něco ve smyslu Hlavními náboženskými svátky a rituály u Burjatů a jejich odlišnostmi v oslavách doma a v emigraci se zabývá autor XX ve svém díle xx. Autor XX ve svém díle uvádí, že zatímco v Burjatsku jsou oslavy svátku Sagaalgan spojeny s tradičními rituály a komunitními setkáními, v emigraci se tento svátek často slaví v menším kruhu a s přizpůsobením místním kulturním podmínkám. - to jsem si vymyslel, a má to posloužit jako příklad. Skutečnost podle reálných autorů a publikací musíte najít a napsat sama.
Kap. Metodologie je velmi pěkná, jen u některých respondentů proveďte zpřesnění - např. Natalia… Věřící. Ale v co? Buddhismus, šamanismus, Vámi popisovaná kombinace obojího? Podobně i u dalších.
V kap. Praktická část buďte pečlivější v přesném psaní názvů - např. píšete nakupovala Zurhai a jinde mluvila o Zuraiu - jsou to odlišné věci, nebo nedůslednost v psaní Zurhai x Zurai?
Jednotlivé svátky a obřady máte docela pěkně popsané, ale vždy by to chtělo na začátek napsat nějaký úvod, abych byl jako čtenář v obraze - třeba o původu tohoto svátku. To máte pěkně u svátku Sagaalgan, kde je ta legenda, ale pak by bylo dobré napsat něco o historii slavení tohoto svátku v Burjatsku, kde je vidět propojení a ovlivnění s pohanstvím… Totéž i u ostatního. Jinak ti respondenti, které necháváte promlouvat, to je moc pěkné.
Příliš nerozumím větě Pokud mluvíme moderním jazykem, stříhání vlasů je separace.
Píšete: Jediná informace, kterou jsem na toto téma našla na internetu, byla odpověď Danzana-lámy v novinách kjachtinského okresu. - ale tu informaci jste už do práce nedala.
Kap. Závěr musí být mnohem více provázaná s výzkumnými otázkami.
V seznamu literatury a v citacích je třeba dodržovat normu, a navíc je třeba odborné články necitovat jako webovou stránku, i když jsou na internetu. Takže místo
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom [online]. 2017 [cit. 23. 07. 2024], 2(35): 241-263. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/religiya-i-identichnost-v-buryatii-konkurentsiya-pravoslaviya-i-buddizma-v-pozdneimperskiy-period-na-materialah-sankt-peterburgskih
by to mělo být spíše takto (včetně kurzívy):
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom, 2017, 2 (35): 241-263.
Pokud chcete doplnit i aktuální umístění, můžete to třeba udělat takto:
AMOGOLONOVA, Darima; SODNOMPILOVA, Marina. Religija i iděntičnost' v Burjatii: konkurencija pravoslavija i buddizma v pozdněimperskij period (na matěrialach sankt-petěrburgskich archivov). Gosudarstvo, religija, cerkov' v Rossii i za rubežom, 2017, 2 (35): 241-263. Další dostupnost: https://cyberleninka.ru/article/n/religiya-i-identichnost-v-buryatii-konkurentsiya-pravoslaviya-i-buddizma-v-pozdneimperskiy-period-na-materialah-sankt-peterburgskih
5)
Vaše práce nemá strukturu odborného textu. Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Vy tam píšete o vzniku, počtech, což je někdy nezbytné, ale musí to být vždy v kontextu hlavního cíle celé vaší práce. To není. Úvodní část práce proto působí nesourodě a postrádá jasnou strukturu - mícháte informace o vzniku mormonské církve s popisem jejich misijní činnosti a demografickými údaji (o tom se více rozepište na úvod praktické části), což vede k zmatku a nejasnosti ohledně hlavních cílů práce. Je třeba, aby úvod jasně definoval cíl práce a strukturoval informace logicky a přehledně.
Výzkumné otázky jsou spíše dotazníkového charakteru než skutečné výzkumné otázky. Otázky typu „Jak je náročné se naučit cizí jazyk?“ nejsou dostatečně konkrétní a nevedou k hlubokému akademickému zkoumání. Místo toho by se měly zaměřit na širší souvislosti a analýzu konkrétních jevů spojených s misijní činností mormonů v různých kulturních kontextech.
Literární rešerše musí mít přesnou souvislost s výzkumnými otázkami. Pokud byste tedy měli jednu z výzkumných otázek Jaké faktory ovlivňují úspěšnost misijní činnosti mormonů v různých kulturních kontextech v České republice, USA a Německu?, pak by příslušná část literární rešerše mohla začínat takto: „Strategiemi mormonské misijní činnosti v různých kulturních kontextech se zabývá autor XX ve svém díle xx.“ Autor dospěl k závěru, že kulturní rozdíly významně ovlivňují úspěšnost misijní práce, přičemž v USA je misijní činnost často přijímána pozitivně, zatímco v České republice a Německu čelí misionáři výrazně větším problémům a odmítání. To jsem si ovšem vymyslel, je to jen příklad, jak by to mohlo vypadat.
Praktická část práce je spíše jen jakýsi přepis rozhovorů. Rozhovory jsou ovšem často prezentovány bez kontextu a analýzy, což vede k povrchním závěrům. Praktická část by měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit tři pohledy: z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící/analytický. Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
V textu chybí průběžné odkazy na relevantní literaturu. Navíc, v citacích rozhodně nestačí uvádět URL stránky v případě internetových zdrojů. Chybí také minimálně tři citace z časopisů z odborných databází.
Výzkumné otázky jsou spíše dotazníkového charakteru než skutečné výzkumné otázky. Otázky typu „Jak je náročné se naučit cizí jazyk?“ nejsou dostatečně konkrétní a nevedou k hlubokému akademickému zkoumání. Místo toho by se měly zaměřit na širší souvislosti a analýzu konkrétních jevů spojených s misijní činností mormonů v různých kulturních kontextech.
Literární rešerše musí mít přesnou souvislost s výzkumnými otázkami. Pokud byste tedy měli jednu z výzkumných otázek Jaké faktory ovlivňují úspěšnost misijní činnosti mormonů v různých kulturních kontextech v České republice, USA a Německu?, pak by příslušná část literární rešerše mohla začínat takto: „Strategiemi mormonské misijní činnosti v různých kulturních kontextech se zabývá autor XX ve svém díle xx.“ Autor dospěl k závěru, že kulturní rozdíly významně ovlivňují úspěšnost misijní práce, přičemž v USA je misijní činnost často přijímána pozitivně, zatímco v České republice a Německu čelí misionáři výrazně větším problémům a odmítání. To jsem si ovšem vymyslel, je to jen příklad, jak by to mohlo vypadat.
Praktická část práce je spíše jen jakýsi přepis rozhovorů. Rozhovory jsou ovšem často prezentovány bez kontextu a analýzy, což vede k povrchním závěrům. Praktická část by měla být podobně strukturovaná jako výzkumné otázky a podotázky a měly by se v ní objevit tři pohledy: z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící/analytický. Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
V textu chybí průběžné odkazy na relevantní literaturu. Navíc, v citacích rozhodně nestačí uvádět URL stránky v případě internetových zdrojů. Chybí také minimálně tři citace z časopisů z odborných databází.
6)
Je to výrazně lepší, doufám, že se to víc líbí i vám. Pořád bych ale ještě doporučoval, aby se to ještě více blížilo dokonalosti, trochu více zapracovat na té praktické části, jak jsem vám psal, že by se v ní měly objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Ne, že by to tam vůbec nebylo, musím vás pochválit za změnu pozitivním směrem, ale to pěkné setkání a propojení zmiňovaných tří pohledů (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický) tam pořád vázne, zejména v ohledu toho pohledu z literatury - berete to dost hákem, podobně jako v některých pasážích literární rešerše (např. Autorka se zde zabývá otázkami jako například: Co je to ramadán? Jak se slaví Eid al-Fitr? Proč dodržujeme ramadán? - ale já jako čtenář se už nedozvím, jak autorka na tyto otázky odpovídá. Nebo na jiném místě - Součástí této knihy jsou i křesťansko-muslimské úvahy. O jaké úvahy jde? Jak to souvisí s vaší výzkumnou otázkou?). Jinak OK.
7)
Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Napište i pořádně výzkumné otázky, ať na ně pak můžete odpovědět a strukturovat podle nich praktickou část.
Podobně vylepšete i kap. Literární rešerše, která nemá být seznamem knih k dané problematice (Kaodaismus byl dříve zpracován v těchto publikacích: Cao Dai Faith of Unity, autoři Bùi Dấc Hum, Ngasha Beck 2000 - obecný vhled do kaodaismu, jeho vzniku, tvorby a praktik vykonávaných v rámci kaodaismu; Caodaism: Vietnamese Traditionalism and Its Leap Into Modernity, autor Serguei A. Blagov 2001 - kaodaismus v moderní době…). Funkce literární rešerše je zcela jiná: Samotná literární rešerše seznamuje čtenáře s publikacemi, které se buď přímo, nebo alespoň částečně věnují výzkumné otázce a zpracovávanému tématu. Z toho vyplývá význam literární rešerše pro autora i pro čtenáře – oba zjistí, co je již na dané téma vyzkoumáno. Literární rešerše NENÍ pouhý seznam knih a publikací, ale z tématických publikací je třeba vybrat hlavní myšlenky (pasáže), které se věnují VÝZKUMNÉ OTÁZCE.
Kdybyste četla to zmiňované Doporučení, tak nebudete tak lehkovážně psát, že je Vaše práce založena hlavně na studiu dokumentů (Metoda studia dokumentů. Buďte velice opatrní při popisování metody studium dokumentů. Tento pojem autoři prací velmi často nesprávně uvádí a myslí tím, že si přečtou nějakou knížku nebo časopis k danému tématu. Pokud napíšete do jakéhokoliv solidnějšího odborného časopisu použití metody studium dokumentů ve smyslu nastudování příslušné literatury k vašemu tématu, tak se vám recenzenti jen vysmějí. Metoda studium dokumentů totiž není pouhé získávání literatury a čtení adekvátních zdrojů, ale mnohem více obsahová analýza. To znamená, že třeba zjišťujete, jak se v různých obdobích vyskytuje třeba v českém tisku nějaké klíčové slovo, případně více klíčových slov.).
Praktická část musí být lépe uspořádaná (ideálně podle výzkumných otázek) a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
Dávejte pozor na pravopis a množství překlepů (např. náboženstvími mezi českými vietnamci, není stěžějní, ale stěžejní, není učastníky, není převtelování atd. atd.).
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Kap. Použité zdroje a literatura se řadí abecedně.
V seznamu literatury a v citacích je třeba dodržovat normu, a navíc je třeba odborné články necitovat jako webovou stránku, i když jsou na internetu. Takže místo
JAMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Online. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society. 2023, roč. 9, č. 1, s. 93-112. ISSN 2365-3140. Dostupné z: https://doi.org/10.30965/23642807-bja10065. [cit. 2024-08-02].
spíše takto:
JAMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society, 2023, 9.1: 93-112.
případně můžete uvést i tu dostupnost:
AMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society, 2023, 9.1: 93-112. ISSN 2365-3140. Dostupné z: https://doi.org/10.30965/23642807-bja10065.
Kap. Průběh práce buď lépe zakomponujte do předchozích částí práce, nebo to prezentujte jako přílohy.
Závěr také strukturujte podle výzkumných otázek.
Podobně vylepšete i kap. Literární rešerše, která nemá být seznamem knih k dané problematice (Kaodaismus byl dříve zpracován v těchto publikacích: Cao Dai Faith of Unity, autoři Bùi Dấc Hum, Ngasha Beck 2000 - obecný vhled do kaodaismu, jeho vzniku, tvorby a praktik vykonávaných v rámci kaodaismu; Caodaism: Vietnamese Traditionalism and Its Leap Into Modernity, autor Serguei A. Blagov 2001 - kaodaismus v moderní době…). Funkce literární rešerše je zcela jiná: Samotná literární rešerše seznamuje čtenáře s publikacemi, které se buď přímo, nebo alespoň částečně věnují výzkumné otázce a zpracovávanému tématu. Z toho vyplývá význam literární rešerše pro autora i pro čtenáře – oba zjistí, co je již na dané téma vyzkoumáno. Literární rešerše NENÍ pouhý seznam knih a publikací, ale z tématických publikací je třeba vybrat hlavní myšlenky (pasáže), které se věnují VÝZKUMNÉ OTÁZCE.
Kdybyste četla to zmiňované Doporučení, tak nebudete tak lehkovážně psát, že je Vaše práce založena hlavně na studiu dokumentů (Metoda studia dokumentů. Buďte velice opatrní při popisování metody studium dokumentů. Tento pojem autoři prací velmi často nesprávně uvádí a myslí tím, že si přečtou nějakou knížku nebo časopis k danému tématu. Pokud napíšete do jakéhokoliv solidnějšího odborného časopisu použití metody studium dokumentů ve smyslu nastudování příslušné literatury k vašemu tématu, tak se vám recenzenti jen vysmějí. Metoda studium dokumentů totiž není pouhé získávání literatury a čtení adekvátních zdrojů, ale mnohem více obsahová analýza. To znamená, že třeba zjišťujete, jak se v různých obdobích vyskytuje třeba v českém tisku nějaké klíčové slovo, případně více klíčových slov.).
Praktická část musí být lépe uspořádaná (ideálně podle výzkumných otázek) a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny.
Dávejte pozor na pravopis a množství překlepů (např. náboženstvími mezi českými vietnamci, není stěžějní, ale stěžejní, není učastníky, není převtelování atd. atd.).
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Kap. Použité zdroje a literatura se řadí abecedně.
V seznamu literatury a v citacích je třeba dodržovat normu, a navíc je třeba odborné články necitovat jako webovou stránku, i když jsou na internetu. Takže místo
JAMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Online. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society. 2023, roč. 9, č. 1, s. 93-112. ISSN 2365-3140. Dostupné z: https://doi.org/10.30965/23642807-bja10065. [cit. 2024-08-02].
spíše takto:
JAMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society, 2023, 9.1: 93-112.
případně můžete uvést i tu dostupnost:
AMMES, Jérémy. Exploring Caodai Networks and Practices in France: From Individual Itineraries to Interlocked Relations. Interdisciplinary Journal for Religion and Transformation in Contemporary Society, 2023, 9.1: 93-112. ISSN 2365-3140. Dostupné z: https://doi.org/10.30965/23642807-bja10065.
Kap. Průběh práce buď lépe zakomponujte do předchozích částí práce, nebo to prezentujte jako přílohy.
Závěr také strukturujte podle výzkumných otázek.
8)
Máte to pěkné, ale ještě upravte pár maličkostí. Literární rešerši máte v podstatě správně, ale zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že článek ten a ten pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku.
Sjednoťte formu - někde to píšete v plurálu, jinde v ICH formě (V rámci mého kvalitativního výzkumu…).
Začátek vlastní práce je velmi slibný (Abychom mohli lépe pochopit, proč jsou trejfe pokrmy tak důležité a jak ovlivňují židovskou komunitu v České republice, je potřeba se podívat na historii těchto stravovacích pravidel. Košer, což jsou židovská stravovací pravidla, mají kořeny v biblických textech, hlavně v Tóře. Tam najdeme přesné instrukce o tom, která zvířata jsou považována za čistá a která ne, jak se mají zvířata správně porážet a jak se má jídlo připravovat.), ale když píšete, že je potřeba se podívat na historii těchto stravovacích pravidel, tak proč se na ně nepodíváte a neseznámíte s nimi čtenáře?
Jak máte kap. Trejfe Potraviny, které by rádi jedli, tak si tam opravte to velké písmeno, ale hlavně to trochu zpřehledněte, protože u některých respondentů není jasné, zda ty zakázané potraviny jí (aspoň částečně), anebo po nich jen touží.
Píšete o pravidle Orlah, ale na jiném místě máte Orla. Jak to je, a proč to máte s velkým písmenem?
Kap. Závěr je velmi pěkná, ale neodpovídáte na všechny výzkumné otázky, které máte vypsané v úvodu.
V případě kap. Zdroje rozhodně nestačí uvést URL stránky, ale je třeba uvést citaci podle normy (a řádně citovat v textu formou průběžných citací). Nepoužívejte Wikipedii, ale použijte ten původní zdroj, který by na Wikipedii měl být uvedený.
U citací dávejte pozor na kurzívu - v případě knihy se do kurzívy dává název knihy, v případě časopisu je kurzívou název časopisu. Na konec se pak dává ještě abecedně řazený seznam použitých zdrojů.
Celkově považuji vaši práci za velmi kvalitně zpracovanou, ale je třeba ještě dotáhnout těch pár drobností, které jsem zmínil.
Sjednoťte formu - někde to píšete v plurálu, jinde v ICH formě (V rámci mého kvalitativního výzkumu…).
Začátek vlastní práce je velmi slibný (Abychom mohli lépe pochopit, proč jsou trejfe pokrmy tak důležité a jak ovlivňují židovskou komunitu v České republice, je potřeba se podívat na historii těchto stravovacích pravidel. Košer, což jsou židovská stravovací pravidla, mají kořeny v biblických textech, hlavně v Tóře. Tam najdeme přesné instrukce o tom, která zvířata jsou považována za čistá a která ne, jak se mají zvířata správně porážet a jak se má jídlo připravovat.), ale když píšete, že je potřeba se podívat na historii těchto stravovacích pravidel, tak proč se na ně nepodíváte a neseznámíte s nimi čtenáře?
Jak máte kap. Trejfe Potraviny, které by rádi jedli, tak si tam opravte to velké písmeno, ale hlavně to trochu zpřehledněte, protože u některých respondentů není jasné, zda ty zakázané potraviny jí (aspoň částečně), anebo po nich jen touží.
Píšete o pravidle Orlah, ale na jiném místě máte Orla. Jak to je, a proč to máte s velkým písmenem?
Kap. Závěr je velmi pěkná, ale neodpovídáte na všechny výzkumné otázky, které máte vypsané v úvodu.
V případě kap. Zdroje rozhodně nestačí uvést URL stránky, ale je třeba uvést citaci podle normy (a řádně citovat v textu formou průběžných citací). Nepoužívejte Wikipedii, ale použijte ten původní zdroj, který by na Wikipedii měl být uvedený.
U citací dávejte pozor na kurzívu - v případě knihy se do kurzívy dává název knihy, v případě časopisu je kurzívou název časopisu. Na konec se pak dává ještě abecedně řazený seznam použitých zdrojů.
Celkově považuji vaši práci za velmi kvalitně zpracovanou, ale je třeba ještě dotáhnout těch pár drobností, které jsem zmínil.
9)
Ten váš úvod nikoho až zas tak moc nenamlsá, protože to máte napsané velmi stroze a příliš nezdůrazňujete geografický aspekt. Zkuste být trochu květnatější, třeba něco na tento způsob: Tato práce se věnuje uctívání božstev v hinduismu a srovnává, jak se tyto náboženské praktiky liší v geograficky odlišném prostředí Indie a České republiky. Cílem je poskytnout čtenáři komplexní pohled na trojici nejvýznamnějších hinduistických bohů, jejich mytologické příběhy a význam, který mají pro věřící. Práce také zkoumá, jakým způsobem jsou tito bohové uctíváni během různých svátků a festivalů v obou těchto zemích.
Ústředním cílem této studie je analyzovat rozdíly v uctívání božstev mezi Indií a Českou republikou. Zaměřuje se na tradice a zvyky, které hinduisté v obou zemích dodržují, a zjišťuje, které svátky jsou mezi nimi nejčastěji slavené. Práce porovnává způsoby slavení těchto svátků v různých geografických prostředích a zkoumá, ke kterým božstvům se hinduisté v České republice hlásí. Tímto způsobem se snaží odhalit, jak se náboženské praktiky přizpůsobují odlišnému kulturnímu a geografickému kontextu.
Pro porozumění těmto rozdílům a jejich významu se zaměřujeme na následující výzkumné otázky:
Hlavní výzkumná otázka
Jak se liší uctívání božstev v Indii a České republice?
Výzkumné podotázky
1. Jaké svátky a tradice slaví hinduisté v Indii a České republice?
2. Které svátky a tradice jsou spojeny s hlavními hinduistickými božstvy?
3. Ke kterému z božstev se hlásí hinduisté v České republice?
Tato práce přináší nový pohled na kulturní adaptace a náboženské praktiky hinduistů žijících mimo Indii, konkrétně v České republice. Srovnání těchto praktik v geograficky odlišných prostředích nám umožňuje pochopit, jak se tradice přizpůsobují a transformují v nových kulturních kontextech. Kap. Literární rešerše není správně. Proč nečtete, co vám na seminářích říkám? Mnohokrát jsem zmiňoval Doporučení. Ať to tedy vypadá pořádně.
Kap. Metodologie nediskutuje adekvaci (výhody a nevýhody) metod. Několikrát jsem zdůrazňoval hlavní rozdíl mezi neřízeným a (polo)řízeným rozhovorem (kdo určuje důležitost tématu). To ale vůbec v metodologii nediskutujete.
Začátek kap. Vlastní práce, není úplně špatný, ale chybějí odkazy na vědecké zdroje, což je chyba. Dále by uvedení historických období mělo být podrobnější a přesnější. Například sepsání véd probíhalo v období védské kultury (1500–500 př. n. l.), to je OK. Důraz na uctívání božstev jako Višnu, Šiva a Déví se výrazně projevil během období tzv. epických a puránských textů / the Epic and Puranic period (500 př. n. l. – 500 n. l.). Text by také mohl zahrnovat lepší geografické upřesnění, například konkrétních míst v údolí řeky Indus. Kromě toho by bylo užitečné zahrnout vysvětlení důvodů, proč došlo k posunu od rituálních obětí a zpěvů k uctívání konkrétních božstev a jaké sociální či politické faktory k tomu přispěly.
Některá sdělení v kap. Vlastní práce by bylo vhodné mnohem více diskutovat a nebrat to hákem. Jeden příklad za všechny - na jednu stranu velmi správně poznamenáváte, že hinduismus je jedinečný v tom, že není jedním náboženstvím, ale kombinací mnoha tradic a filozofií. To je pravda, ale chybí vám tady ty snahy (včetně indických nacionalistů) o koncept jednotného hinduismu. Ten koncept ale přebíráte i vy, když o pár vět dále píšete, že V České republice je hinduismus menšinové náboženství, ačkoli se počet hinduistů zvyšuje. To je třeba pořádně vysvětlovat.
Některé drobné úpravy a upřesnění: Jasnost pojmu Brahman – zdůrazněte, že Brahman je univerzální a absolutní realita, která přesahuje jednotlivé bohy.
Místo „představují jeden či více aspektů“ je lépe použít „představují různé aspekty“ pro větší jasnost.
Koncept avatarů: vyjasněte, že avatar je konkrétní vtělení boha na Zemi, a ne všichni bohové mají své avatary.
Nějak mi nesedí ta vaše informace o slavení svátku Brahma Mahotsava. Píšete, že podle respondenta (neuvádíte kterého, což je chyba, a neuvádíte to ani na jiných místech), se to slaví dva dny před Vánoci, a proto tento svátek neslaví. Pokud by tomu tak bylo, je třeba se toho chytit a diskutovat, jaké svátky mají pro hinduisty v ČR přednost, zda křesťanské, nebo hinduistické. Nesoulad je na stránkách https://www.indianholiday.com/fairs-and-festivals/andhra-pradesh/brahmotsavam.html, kde je ale napsáno, že se slaví v březnu.
Každopádně kapitolu Vlastní práce je třeba výrazně přepracovat, aby tam jednoznačně vynikl ten geografický aspekt (odlišnost v oslavách v Indii a ČR). Praktická část musí být lépe uspořádaná (ideálně podle výzkumných otázek) a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Někde to trochu máte, ale spíše ne a diskuse k tomu je obecně velmi slabá.
Opravte si překlepy, jako např. na světe, pozor na interpunkci (např. Nařídil, hadovi, aby přestal plnit řeku…) atd. atd.
Ústředním cílem této studie je analyzovat rozdíly v uctívání božstev mezi Indií a Českou republikou. Zaměřuje se na tradice a zvyky, které hinduisté v obou zemích dodržují, a zjišťuje, které svátky jsou mezi nimi nejčastěji slavené. Práce porovnává způsoby slavení těchto svátků v různých geografických prostředích a zkoumá, ke kterým božstvům se hinduisté v České republice hlásí. Tímto způsobem se snaží odhalit, jak se náboženské praktiky přizpůsobují odlišnému kulturnímu a geografickému kontextu.
Pro porozumění těmto rozdílům a jejich významu se zaměřujeme na následující výzkumné otázky:
Hlavní výzkumná otázka
Jak se liší uctívání božstev v Indii a České republice?
Výzkumné podotázky
1. Jaké svátky a tradice slaví hinduisté v Indii a České republice?
2. Které svátky a tradice jsou spojeny s hlavními hinduistickými božstvy?
3. Ke kterému z božstev se hlásí hinduisté v České republice?
Tato práce přináší nový pohled na kulturní adaptace a náboženské praktiky hinduistů žijících mimo Indii, konkrétně v České republice. Srovnání těchto praktik v geograficky odlišných prostředích nám umožňuje pochopit, jak se tradice přizpůsobují a transformují v nových kulturních kontextech. Kap. Literární rešerše není správně. Proč nečtete, co vám na seminářích říkám? Mnohokrát jsem zmiňoval Doporučení. Ať to tedy vypadá pořádně.
Kap. Metodologie nediskutuje adekvaci (výhody a nevýhody) metod. Několikrát jsem zdůrazňoval hlavní rozdíl mezi neřízeným a (polo)řízeným rozhovorem (kdo určuje důležitost tématu). To ale vůbec v metodologii nediskutujete.
Začátek kap. Vlastní práce, není úplně špatný, ale chybějí odkazy na vědecké zdroje, což je chyba. Dále by uvedení historických období mělo být podrobnější a přesnější. Například sepsání véd probíhalo v období védské kultury (1500–500 př. n. l.), to je OK. Důraz na uctívání božstev jako Višnu, Šiva a Déví se výrazně projevil během období tzv. epických a puránských textů / the Epic and Puranic period (500 př. n. l. – 500 n. l.). Text by také mohl zahrnovat lepší geografické upřesnění, například konkrétních míst v údolí řeky Indus. Kromě toho by bylo užitečné zahrnout vysvětlení důvodů, proč došlo k posunu od rituálních obětí a zpěvů k uctívání konkrétních božstev a jaké sociální či politické faktory k tomu přispěly.
Některá sdělení v kap. Vlastní práce by bylo vhodné mnohem více diskutovat a nebrat to hákem. Jeden příklad za všechny - na jednu stranu velmi správně poznamenáváte, že hinduismus je jedinečný v tom, že není jedním náboženstvím, ale kombinací mnoha tradic a filozofií. To je pravda, ale chybí vám tady ty snahy (včetně indických nacionalistů) o koncept jednotného hinduismu. Ten koncept ale přebíráte i vy, když o pár vět dále píšete, že V České republice je hinduismus menšinové náboženství, ačkoli se počet hinduistů zvyšuje. To je třeba pořádně vysvětlovat.
Některé drobné úpravy a upřesnění: Jasnost pojmu Brahman – zdůrazněte, že Brahman je univerzální a absolutní realita, která přesahuje jednotlivé bohy.
Místo „představují jeden či více aspektů“ je lépe použít „představují různé aspekty“ pro větší jasnost.
Koncept avatarů: vyjasněte, že avatar je konkrétní vtělení boha na Zemi, a ne všichni bohové mají své avatary.
Nějak mi nesedí ta vaše informace o slavení svátku Brahma Mahotsava. Píšete, že podle respondenta (neuvádíte kterého, což je chyba, a neuvádíte to ani na jiných místech), se to slaví dva dny před Vánoci, a proto tento svátek neslaví. Pokud by tomu tak bylo, je třeba se toho chytit a diskutovat, jaké svátky mají pro hinduisty v ČR přednost, zda křesťanské, nebo hinduistické. Nesoulad je na stránkách https://www.indianholiday.com/fairs-and-festivals/andhra-pradesh/brahmotsavam.html, kde je ale napsáno, že se slaví v březnu.
Každopádně kapitolu Vlastní práce je třeba výrazně přepracovat, aby tam jednoznačně vynikl ten geografický aspekt (odlišnost v oslavách v Indii a ČR). Praktická část musí být lépe uspořádaná (ideálně podle výzkumných otázek) a měly by se v ní objevit 3 (TŘI) pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Na různých místech budou tyto pohledy v různém poměru, ale být by tam měly všechny. Někde to trochu máte, ale spíše ne a diskuse k tomu je obecně velmi slabá.
Opravte si překlepy, jako např. na světe, pozor na interpunkci (např. Nařídil, hadovi, aby přestal plnit řeku…) atd. atd.
10)
Hned v nadpisu máte chybu: islám jako označení náboženství se píše s malým písmenem.
Úvod máte pěkný, cíl práce začíná takovou podivnou větou, která nemá ani sloveso, takže je to spíše takový výkřik: Srovnávací analýza současných norem, hodnot a praktik týkajících se sňatku a sexuálních vztahů v islámské kultuře u obyvatel Kazachstánu, Ruska a Uzbekistánu.
V literární rešerši dávejte pozor i na detaily - píšete V článku Marie Omelichivy… a pak máte Omelichivy uvádí, že… Vy jste z ženy udělaly muže i bez operace! Pak na konci úplně nesmyslně zmiňujete vaší diplomovou práci, proč??? – V kontextu mé diplomové práce tyto informace poskytují kritické poznatky…
Jinak obsahově je literární rešerše celkem v pořádku, ale zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku.
Úvod kap. Metodologie nedává smysl – Metodologie je vědní disciplína, význam spočívá v poskytnutí systematického a strukturovaného přístupu k vědeckému výzkumu a řešení problémů v různých oblastech lidské činnosti. Důvodem je citlivost a mnohostrannost zvoleného tématu. Důvodem čeho? Toho, že je metodologie vědní disciplína? To asi ne! Dále píšete: Respondenti budou vybíráni… – snad už byli vybráni!
Když z výzkumné otázky máte udělat nadpis, tak je mimořádně nešikovné, že tam zůstává ten otazník. Takže místo Jaké jsou základní principy a hodnoty islámu které ovlivňují vnímání manželství a sexuálních vztahu? by bylo lepší třeba Základní principy a hodnoty islámu ovlivňující vnímání manželství a sexuálních vztahů.
V praktické části máte trochu zmatek – například v kapitole Rituály a zvyky spojené s manželstvím v Uzbekistánu píšete v jednom odstavci, že Kelin Salom je tradiční uzbecký obřad a hned v dalším máte napsáno Kelin salom (kelin sәlem) je tradiční kazašský obřad. V kterém státě je to tedy tradiční? Nebo je to tradiční v obou? Takhle se to nedá poznat.
Dávejte pozor i na psaní čárek - např. se ukazuje, že muž v převážné většině případů zůstává hlavním živitelem rodiny ale v Rusku se tento model stává méně běžným ve srovnání s Uzbekistánem nebo Kazachstánem, dále Z tohoto vyplývá že obě strany mají v manželství… atd. atd. Pozor na mezery – imámem(imám…
Některé obraty působí nešikovně, například když obřad označíte jako děj – místo Fatiha-Tilavat. Je děj, když zasnoubením se rodiny nevěsty a ženicha setkávají a recitují části z Koránu. Tento obřad potvrzuje budoucí svatbu a je doprovázen modlitbami a požehnáními. Fatiha-Tilavat symbolizuje duchovní souhlas a požehnání pro budoucí manželství. Tento rituál posiluje spojení mezi rodinami a jejich společnou víru. můžete napsat třeba něco v tomto smyslu: Fatiha-Tilavat je rituál, při kterém se rodiny nevěsty a ženicha setkávají, aby společně recitovaly vybrané pasáže z Koránu. Tento obřad slouží jako duchovní potvrzení nadcházejícího manželství a je provázen modlitbami a požehnáními. Symbolizuje duchovní souhlas a požehnání pro budoucí svazek, posiluje pouto mezi rodinami a upevňuje jejich společnou víru. Fatiha-Tilavat je významným momentem v procesu zasnoubení, kdy se propojují nejen dvě osoby, ale také jejich rodiny na základě sdílených hodnot a náboženských tradic.
Jinak ta praktická část nevypadá vůbec špatně, ale ještě to vylepšete a dejte ještě větší prostor respondentům. Nezapomínejte, že praktická část má propojit tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Vy to tam máte, ale dost oddělené, nijak moc propojené to není.
V metodologii je slib Kvalitativní data z rozhovorů budou analyzována pomocí tematické analýzy, ale kde jsou v praktické části výsledky té analýzy?
Odkazy pod čarou máte jen jako URL, což nestačí, musí to být normální citace podle normy včetně kurzívy.
Seznam použitých zdrojů není podle normy. Příklad: místo
OMELICHIVA, M. (2019). „Islam in Kazakhstan: A Survey of Contemporary Trends and Sources of Securitisation“. V Journal of Central Asian Studies. Dostupné na: https://nwc.ndu.edu/Portals/71/Images/Publications/Islam%20in%20Kazakhstan%20a%20survey%20of%20contemporary%20trends%20and%20sources%20of%20securitization.pdf?ver=99FDh7edllMUk6bKUJoz5g%3D%3D
spíše takto:
OMELICHEVA, Mariya Y. Islam in Kazakhstan: a survey of contemporary trends and sources of securitization. Central Asian Survey, 2011, 30.2: 243-256.
Můžete tam přidat i tu další dostupnost. Další dostupnost: https://nwc.ndu.edu/Portals/71/Images/Publications/Islam%20in%20Kazakhstan%20a%20survey%20of%20contemporary%20trends%20and%20sources%20of%20securitization.pdf?ver=99FDh7edllMUk6bKUJoz5g%3D%3D
V závěru zmiňujete regionální specifika, ale v textu ne – vypadá to, jako by ty tradice byly stejné v celém Uzbekistánu, Kazachstánu…
Závěr by měl reflektovat všechny důležité body uvedené v textu, včetně regionálních specifik, která byla zmíněna na konci. Je důležité, aby byl závěr konzistentní s obsahem práce a logicky shrnoval hlavní myšlenky.
Celkově má práce velmi dobrý obsahový základ, ale je třeba ji ještě doladit, aby byla jasná, přesná a konzistentní. Doporučuji provést uvedené úpravy a zaměřit se na detaily, aby výsledná práce byla co nejkvalitnější a splňovala všechny akademické standardy.
Úvod máte pěkný, cíl práce začíná takovou podivnou větou, která nemá ani sloveso, takže je to spíše takový výkřik: Srovnávací analýza současných norem, hodnot a praktik týkajících se sňatku a sexuálních vztahů v islámské kultuře u obyvatel Kazachstánu, Ruska a Uzbekistánu.
V literární rešerši dávejte pozor i na detaily - píšete V článku Marie Omelichivy… a pak máte Omelichivy uvádí, že… Vy jste z ženy udělaly muže i bez operace! Pak na konci úplně nesmyslně zmiňujete vaší diplomovou práci, proč??? – V kontextu mé diplomové práce tyto informace poskytují kritické poznatky…
Jinak obsahově je literární rešerše celkem v pořádku, ale zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepište, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Vzhledem k tomu, že to tam víceméně máte, tak to stačí prohodit, aby to téma (výzkumná otázka) bylo na začátku a ta publikace potom, aby to mělo větší logiku.
Úvod kap. Metodologie nedává smysl – Metodologie je vědní disciplína, význam spočívá v poskytnutí systematického a strukturovaného přístupu k vědeckému výzkumu a řešení problémů v různých oblastech lidské činnosti. Důvodem je citlivost a mnohostrannost zvoleného tématu. Důvodem čeho? Toho, že je metodologie vědní disciplína? To asi ne! Dále píšete: Respondenti budou vybíráni… – snad už byli vybráni!
Když z výzkumné otázky máte udělat nadpis, tak je mimořádně nešikovné, že tam zůstává ten otazník. Takže místo Jaké jsou základní principy a hodnoty islámu které ovlivňují vnímání manželství a sexuálních vztahu? by bylo lepší třeba Základní principy a hodnoty islámu ovlivňující vnímání manželství a sexuálních vztahů.
V praktické části máte trochu zmatek – například v kapitole Rituály a zvyky spojené s manželstvím v Uzbekistánu píšete v jednom odstavci, že Kelin Salom je tradiční uzbecký obřad a hned v dalším máte napsáno Kelin salom (kelin sәlem) je tradiční kazašský obřad. V kterém státě je to tedy tradiční? Nebo je to tradiční v obou? Takhle se to nedá poznat.
Dávejte pozor i na psaní čárek - např. se ukazuje, že muž v převážné většině případů zůstává hlavním živitelem rodiny ale v Rusku se tento model stává méně běžným ve srovnání s Uzbekistánem nebo Kazachstánem, dále Z tohoto vyplývá že obě strany mají v manželství… atd. atd. Pozor na mezery – imámem(imám…
Některé obraty působí nešikovně, například když obřad označíte jako děj – místo Fatiha-Tilavat. Je děj, když zasnoubením se rodiny nevěsty a ženicha setkávají a recitují části z Koránu. Tento obřad potvrzuje budoucí svatbu a je doprovázen modlitbami a požehnáními. Fatiha-Tilavat symbolizuje duchovní souhlas a požehnání pro budoucí manželství. Tento rituál posiluje spojení mezi rodinami a jejich společnou víru. můžete napsat třeba něco v tomto smyslu: Fatiha-Tilavat je rituál, při kterém se rodiny nevěsty a ženicha setkávají, aby společně recitovaly vybrané pasáže z Koránu. Tento obřad slouží jako duchovní potvrzení nadcházejícího manželství a je provázen modlitbami a požehnáními. Symbolizuje duchovní souhlas a požehnání pro budoucí svazek, posiluje pouto mezi rodinami a upevňuje jejich společnou víru. Fatiha-Tilavat je významným momentem v procesu zasnoubení, kdy se propojují nejen dvě osoby, ale také jejich rodiny na základě sdílených hodnot a náboženských tradic.
Jinak ta praktická část nevypadá vůbec špatně, ale ještě to vylepšete a dejte ještě větší prostor respondentům. Nezapomínejte, že praktická část má propojit tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Vy to tam máte, ale dost oddělené, nijak moc propojené to není.
V metodologii je slib Kvalitativní data z rozhovorů budou analyzována pomocí tematické analýzy, ale kde jsou v praktické části výsledky té analýzy?
Odkazy pod čarou máte jen jako URL, což nestačí, musí to být normální citace podle normy včetně kurzívy.
Seznam použitých zdrojů není podle normy. Příklad: místo
OMELICHIVA, M. (2019). „Islam in Kazakhstan: A Survey of Contemporary Trends and Sources of Securitisation“. V Journal of Central Asian Studies. Dostupné na: https://nwc.ndu.edu/Portals/71/Images/Publications/Islam%20in%20Kazakhstan%20a%20survey%20of%20contemporary%20trends%20and%20sources%20of%20securitization.pdf?ver=99FDh7edllMUk6bKUJoz5g%3D%3D
spíše takto:
OMELICHEVA, Mariya Y. Islam in Kazakhstan: a survey of contemporary trends and sources of securitization. Central Asian Survey, 2011, 30.2: 243-256.
Můžete tam přidat i tu další dostupnost. Další dostupnost: https://nwc.ndu.edu/Portals/71/Images/Publications/Islam%20in%20Kazakhstan%20a%20survey%20of%20contemporary%20trends%20and%20sources%20of%20securitization.pdf?ver=99FDh7edllMUk6bKUJoz5g%3D%3D
V závěru zmiňujete regionální specifika, ale v textu ne – vypadá to, jako by ty tradice byly stejné v celém Uzbekistánu, Kazachstánu…
Závěr by měl reflektovat všechny důležité body uvedené v textu, včetně regionálních specifik, která byla zmíněna na konci. Je důležité, aby byl závěr konzistentní s obsahem práce a logicky shrnoval hlavní myšlenky.
Celkově má práce velmi dobrý obsahový základ, ale je třeba ji ještě doladit, aby byla jasná, přesná a konzistentní. Doporučuji provést uvedené úpravy a zaměřit se na detaily, aby výsledná práce byla co nejkvalitnější a splňovala všechny akademické standardy.
11)
Tak takhle by to nestačilo. Ale popořádku: Vaši práci máte jako anonym, protože není podepsaná. Je obvyklé, že autoři napíšou svá jména pod nadpis. Anotace je OK, zatím jste jediní, kdo ji napsali.
Kap. Úvod neplní svou funkci. Je velká škoda, že jste si nepřečetli doporuceni_k_psani_textu. Pořádný úvod je takový, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. To obecné povídání o judaismu můžete dát třeba na začátek praktické části.
Pozor na chyby ve velkých a malých písmenech, např. Literární Rešerše. Tato kapitola rovněž vůbec neplní svou funkci – opět odkazuji k Doporučení. Výzkumné otázky máte nelogicky za literární rešerší, což je chyba, protože literární rešerše přímo z výzkumných otázek vychází. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepíšete, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Kolikrát jen jsem to na semináři opakoval. To vypadá pak jako nějaká schválnost, že to děláte přesně naopak.
Metodologie neobsahuje adekvaci metod.
V kap. Výzkum vůbec nediskutujete, jak jste přišli na to, že …Mezi nejvýznamnější tradice patří dodržování šabatu, stravovací pravidla (košer) a různé svátky, jako jsou Pesach, Jom Kipur nebo Chanuka. Pak to stejně řešíte úplně v jiném pořadí, přidáváte kap. Modlitba… To působí velmi chaoticky. Navíc respondenty používáte jen pro pár vět, některé kapitoly vůbec respondenty nezmiňují (např. Jom Kipur). Je třeba text velmi výrazně posílit právě výpověďmi respondentů, vždyť to je základ vaší práce, a vy to vezmete takto hákem. Nezapomínejte, že praktická část má propojit tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Z literatury tam necitujete lautr nic.
V textu chybí průběžné citace.
Kap. Závěr přináší spíše banální a nijak překvapivá zjištění. Tím sotva někoho ohromíte.
Kap. Seznam literatury opět dokazuje, že jste nečetli Doporučení. Jednotlivé publikace mají svou hierarchii, a vy to máte postavené na bakalářských pracích a encyklopediích. Kde máte povinné tři publikace z databáze odborných článků? Proč jsme si asi ukazovali na seminářích, jak hledat odborné časopisy a monografie? Ani to nemáte seřazené abecedně.
Podtrženo, sečteno: Práce vykazuje zásadní nedostatky, které snižují její celkovou kvalitu. Hlavní problémy spočívají v chybějící logické struktuře, nedostatečné metodologii a slabém propojení mezi jednotlivými částmi textu. Zásadním problémem je nedostatečné využití respondentů, na jejichž výpovědích měla práce stát – jejich role je minimální a často opomíjená, což oslabuje praktickou část výzkumu. Chybí adekvátní citace, seznam literatury postrádá odborné zdroje. Aby práce dosáhla požadované úrovně, je nezbytné provést důkladné revize, lépe zapracovat výpovědi respondentů, doplnit průběžné citace a lépe propojit získané poznatky s výzkumem. Závěr by měl přinést výraznější a nová zjištění.
Kap. Úvod neplní svou funkci. Je velká škoda, že jste si nepřečetli doporuceni_k_psani_textu. Pořádný úvod je takový, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. To obecné povídání o judaismu můžete dát třeba na začátek praktické části.
Pozor na chyby ve velkých a malých písmenech, např. Literární Rešerše. Tato kapitola rovněž vůbec neplní svou funkci – opět odkazuji k Doporučení. Výzkumné otázky máte nelogicky za literární rešerší, což je chyba, protože literární rešerše přímo z výzkumných otázek vychází. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepíšete, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Kolikrát jen jsem to na semináři opakoval. To vypadá pak jako nějaká schválnost, že to děláte přesně naopak.
Metodologie neobsahuje adekvaci metod.
V kap. Výzkum vůbec nediskutujete, jak jste přišli na to, že …Mezi nejvýznamnější tradice patří dodržování šabatu, stravovací pravidla (košer) a různé svátky, jako jsou Pesach, Jom Kipur nebo Chanuka. Pak to stejně řešíte úplně v jiném pořadí, přidáváte kap. Modlitba… To působí velmi chaoticky. Navíc respondenty používáte jen pro pár vět, některé kapitoly vůbec respondenty nezmiňují (např. Jom Kipur). Je třeba text velmi výrazně posílit právě výpověďmi respondentů, vždyť to je základ vaší práce, a vy to vezmete takto hákem. Nezapomínejte, že praktická část má propojit tři pohledy (z literatury, od respondentů a váš pohled shrnující a hodnotící / analytický). Z literatury tam necitujete lautr nic.
V textu chybí průběžné citace.
Kap. Závěr přináší spíše banální a nijak překvapivá zjištění. Tím sotva někoho ohromíte.
Kap. Seznam literatury opět dokazuje, že jste nečetli Doporučení. Jednotlivé publikace mají svou hierarchii, a vy to máte postavené na bakalářských pracích a encyklopediích. Kde máte povinné tři publikace z databáze odborných článků? Proč jsme si asi ukazovali na seminářích, jak hledat odborné časopisy a monografie? Ani to nemáte seřazené abecedně.
Podtrženo, sečteno: Práce vykazuje zásadní nedostatky, které snižují její celkovou kvalitu. Hlavní problémy spočívají v chybějící logické struktuře, nedostatečné metodologii a slabém propojení mezi jednotlivými částmi textu. Zásadním problémem je nedostatečné využití respondentů, na jejichž výpovědích měla práce stát – jejich role je minimální a často opomíjená, což oslabuje praktickou část výzkumu. Chybí adekvátní citace, seznam literatury postrádá odborné zdroje. Aby práce dosáhla požadované úrovně, je nezbytné provést důkladné revize, lépe zapracovat výpovědi respondentů, doplnit průběžné citace a lépe propojit získané poznatky s výzkumem. Závěr by měl přinést výraznější a nová zjištění.
12)
Na úvod pochvala za vaši práci s respondenty, kterým dáváte potřebný prostor, což v mnoha jiných pracích není. Nicméně i ve vaší práci je třeba zapracovat na vylepšeních. Důležitou věcí je to, aby se vaše práce hezky četla a aby všechno mělo jasný smysl. Některé věty je třeba přeformulovat, protože jsou slohově chybně. Některé výrazy také nejsou správně, například ve vaší kapitole „Úvod“ je použito nesprávně slovo „sekvence“. „Sekvence“ obvykle odkazuje na pořadí nebo sled událostí, kroků či fází, což není vhodné v kontextu, ve kterém bylo použito. Ve větě „V hlavní sekvenci věnujeme zvláštní pozornost právě Chanuce…“ by bylo lepší použít výraz jako „část“ nebo „kapitola,“ které lépe vyjadřují zamýšlený význam. Například: „V hlavní části věnujeme zvláštní pozornost právě Chanuce.
Podobně dávejte pozor i na vhodný výběr dalších slov, např. Podíváme se jakým způsobem je oslavována ve vybraných zemích bývalého Sovětského svazu. Kromě toho, že tam chybí čárka, je třeba si uvědomit, že slova „oslavovat“ a „slavit“ nejsou zcela synonyma, ačkoliv se často zaměňují. „Slavit“ se používá při odkazování na konkrétní svátky nebo události, kdežto „oslavovat“ má širší význam a často se používá při popisu aktů, které vyjadřují poctu, uznání nebo radost. Například – Slavit Chanuku: To znamená účastnit se tradičních rituálů a zvyklostí spojených s tímto svátkem. Oslavovat úspěch: To znamená vyjadřovat radost nebo poctu nad dosažením něčeho, ale nemusí to být spojené s konkrétním rituálem nebo tradicí. Ve vašem případě je proto „slavena“ přesnější a vhodnější volbou.
Spojení Poskytneme poté analýzu toho, jak vnímají svou židovskou identitu, co pro ně znamená, zda s k ní hlásí s ohledem na již zmíněná místa s přihlédnutím k historii a kulturně-politické situaci jednotlivých států v období kolem 2. světové války. Za státy umístěné více na východ můžeme zmínit rozpad Sovětského svazu a v tuzemsku komunismus. je strašně těžkopádné, a ani nedává moc smysl.
Pozor na psaní velkých a malých písmen, např. povědomí o Judaismu, někdy píšete Chanuky, jindy zase chanuky, na jiném místě povědomí o Židovském náboženství, jinde zase polovina Respondentů uvedla, že by dokázala Judaismus atd. atd. To je skoro až svévole.
Kap. Seznámení s Chanukou dejte až jako úvod k praktické části.
V kap. Literární rešerše zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Literární rešerše vychází přímo z výzkumných otázek. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepíšete, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Kolikrát jen jsem to na semináři opakoval. Také jste úplně ignorovali hierarchii publikací - máte to postavené na bakalářských pracích, zatímco základ by měl být na odborných článcích z databáze odborných článků a odborných monografiích, bakalářky, diplomky a popularizační texty doplňkově.
Navíc tato informace je v literární rešerši téměř bezcenná: Problematikou judaismu ve vztahu k našim vybraným východním státům se zaobírala Dita Gabryšová se ve své bakalářské práci HISTORIE ŽIDOVSKÉ KOMUNITY V RUSKU. Popisuje, jak se vyvíjelo židovství v Rusku a s ním i spojený vývoj antisemitismu. – jako čtenář se vůbec nedozvím, jak se vyvíjelo židovství v Rusku a s ním i spojený vývoj antisemitismu.
Do kap. Metodologie ještě přidejte adekvaci metod.
Ve vašem textu zcela chybí průběžné citace, což je obrovská chyba.
Každá kapitola by měla mít nějaký pěkný úvod, aby se čtenář nevylekal. Takže třeba v kap. Důležitost víry - židovství jako identita můžete začít třeba takto: Víra a identita jsou v judaismu úzce propojené koncepty, které formují nejen náboženský, ale i kulturní a etnický život židovských komunit po celém světě. V literatuře je často zdůrazňováno, že židovství není jen náboženství, ale také způsob života a historicky daná identita, která se předává z generace na generaci. Tato identita, zakořeněná v hlubokých tradicích a zvycích, spojuje jednotlivce s jejich předky a poskytuje jim smysl pro sounáležitost, ať už žijí kdekoli na světě. Podle autorů, jako je například Jonathan Sacks (citace: TIROSH-SAMUELSON, Hava. Rabbi Jonathan Sacks: Religious Pluralism and the Partnership of Religion and Science. Kulturní studia, 2023, 20.1: 3-24.), bývalý vrchní rabín Spojeného království, je židovství unikátní kombinací víry, historie a kultury, která umožňuje Židům po celém světě udržovat svou identitu i přes dlouhá období pronásledování a diaspory.
Na tuto obecnou charakteristiku židovské identity jsme navázali v našem výzkumu tím, že jsme se respondentů zeptali na jejich osobní vztah k židovské víře a identitě. Otázka „Hlásíte se k židovskému vyznání?“ otevřela širokou diskusi, ve které respondenti vyjádřili své osobní zkušenosti a názory na to, co pro ně znamená být Židem. Tím jsme získali hlubší vhled do toho, jak různí jedinci vnímají své židovství – zda jej chápou primárně jako náboženskou víru, etnickou příslušnost, nebo kombinaci obojího. Na základě těchto rozhovorů se ukázalo, jak silný vliv má rodinné zázemí, tradice a historické okolnosti na formování židovské identity každého jednotlivce. Pak tam necháte promluvit ty respondenty, provedete zhodnocení a může to jít na výstavu.
Je nutné lépe práci strukturovat, aby vynikl ten geografický aspekt, a to jak v praktické části, tak i v dotazníku, tak i v kap. Závěr, který je velmi slabý.
Kap. Seznam použitých zdrojů není vůbec podle normy, úplně chybí kurzíva.
Je obvyklé nezatajovat autorství – takto máte práci jako anonym.
Podobně dávejte pozor i na vhodný výběr dalších slov, např. Podíváme se jakým způsobem je oslavována ve vybraných zemích bývalého Sovětského svazu. Kromě toho, že tam chybí čárka, je třeba si uvědomit, že slova „oslavovat“ a „slavit“ nejsou zcela synonyma, ačkoliv se často zaměňují. „Slavit“ se používá při odkazování na konkrétní svátky nebo události, kdežto „oslavovat“ má širší význam a často se používá při popisu aktů, které vyjadřují poctu, uznání nebo radost. Například – Slavit Chanuku: To znamená účastnit se tradičních rituálů a zvyklostí spojených s tímto svátkem. Oslavovat úspěch: To znamená vyjadřovat radost nebo poctu nad dosažením něčeho, ale nemusí to být spojené s konkrétním rituálem nebo tradicí. Ve vašem případě je proto „slavena“ přesnější a vhodnější volbou.
Spojení Poskytneme poté analýzu toho, jak vnímají svou židovskou identitu, co pro ně znamená, zda s k ní hlásí s ohledem na již zmíněná místa s přihlédnutím k historii a kulturně-politické situaci jednotlivých států v období kolem 2. světové války. Za státy umístěné více na východ můžeme zmínit rozpad Sovětského svazu a v tuzemsku komunismus. je strašně těžkopádné, a ani nedává moc smysl.
Pozor na psaní velkých a malých písmen, např. povědomí o Judaismu, někdy píšete Chanuky, jindy zase chanuky, na jiném místě povědomí o Židovském náboženství, jinde zase polovina Respondentů uvedla, že by dokázala Judaismus atd. atd. To je skoro až svévole.
Kap. Seznámení s Chanukou dejte až jako úvod k praktické části.
V kap. Literární rešerše zapomínáte, co jsem mnohokrát opakoval i zmiňoval v Doporučení. Literární rešerše vychází přímo z výzkumných otázek. Hlavní je to téma, které vychází z výzkumné otázky. K tomu jsou pak ty publikace. Takže nepíšete, že kniha (článek) ta a ta pojednává o tom a tom, ale naopak: Tímto tématem se zabývá publikace xx od autora XX. Kolikrát jen jsem to na semináři opakoval. Také jste úplně ignorovali hierarchii publikací - máte to postavené na bakalářských pracích, zatímco základ by měl být na odborných článcích z databáze odborných článků a odborných monografiích, bakalářky, diplomky a popularizační texty doplňkově.
Navíc tato informace je v literární rešerši téměř bezcenná: Problematikou judaismu ve vztahu k našim vybraným východním státům se zaobírala Dita Gabryšová se ve své bakalářské práci HISTORIE ŽIDOVSKÉ KOMUNITY V RUSKU. Popisuje, jak se vyvíjelo židovství v Rusku a s ním i spojený vývoj antisemitismu. – jako čtenář se vůbec nedozvím, jak se vyvíjelo židovství v Rusku a s ním i spojený vývoj antisemitismu.
Do kap. Metodologie ještě přidejte adekvaci metod.
Ve vašem textu zcela chybí průběžné citace, což je obrovská chyba.
Každá kapitola by měla mít nějaký pěkný úvod, aby se čtenář nevylekal. Takže třeba v kap. Důležitost víry - židovství jako identita můžete začít třeba takto: Víra a identita jsou v judaismu úzce propojené koncepty, které formují nejen náboženský, ale i kulturní a etnický život židovských komunit po celém světě. V literatuře je často zdůrazňováno, že židovství není jen náboženství, ale také způsob života a historicky daná identita, která se předává z generace na generaci. Tato identita, zakořeněná v hlubokých tradicích a zvycích, spojuje jednotlivce s jejich předky a poskytuje jim smysl pro sounáležitost, ať už žijí kdekoli na světě. Podle autorů, jako je například Jonathan Sacks (citace: TIROSH-SAMUELSON, Hava. Rabbi Jonathan Sacks: Religious Pluralism and the Partnership of Religion and Science. Kulturní studia, 2023, 20.1: 3-24.), bývalý vrchní rabín Spojeného království, je židovství unikátní kombinací víry, historie a kultury, která umožňuje Židům po celém světě udržovat svou identitu i přes dlouhá období pronásledování a diaspory.
Na tuto obecnou charakteristiku židovské identity jsme navázali v našem výzkumu tím, že jsme se respondentů zeptali na jejich osobní vztah k židovské víře a identitě. Otázka „Hlásíte se k židovskému vyznání?“ otevřela širokou diskusi, ve které respondenti vyjádřili své osobní zkušenosti a názory na to, co pro ně znamená být Židem. Tím jsme získali hlubší vhled do toho, jak různí jedinci vnímají své židovství – zda jej chápou primárně jako náboženskou víru, etnickou příslušnost, nebo kombinaci obojího. Na základě těchto rozhovorů se ukázalo, jak silný vliv má rodinné zázemí, tradice a historické okolnosti na formování židovské identity každého jednotlivce. Pak tam necháte promluvit ty respondenty, provedete zhodnocení a může to jít na výstavu.
Je nutné lépe práci strukturovat, aby vynikl ten geografický aspekt, a to jak v praktické části, tak i v dotazníku, tak i v kap. Závěr, který je velmi slabý.
Kap. Seznam použitých zdrojů není vůbec podle normy, úplně chybí kurzíva.
Je obvyklé nezatajovat autorství – takto máte práci jako anonym.
13)
Nejprve tady mám pro vás hodnocení videa od externisty: Video, které vytvořily studentky jako doplněk k jejich práci o Vánocích, má určitě potenciál, ale bohužel v současné podobě působí značně amatérsky. Jednou z hlavních slabin je kvalita zvuku – například při natáčení v terénu jedna z autorek mluvila tak tiše, že jsem si nebyl jistý, zda přišla o hlas, nebo se pokouší sdělit něco velmi tajného. Zvuková kvalita je klíčová, a pokud by se jí věnovalo více pozornosti, video by mohlo působit mnohem profesionálněji. Určitě by bylo dobré dát nějakou hudbu na pozadí, lépe zvládnout přechody.
Záběry z kostelů by mohly být silným prvkem videa a přinést zajímavý vizuální materiál. Nicméně, opakované záběry na oblečky Pražského Jezulátka vyvolávají otázky ohledně jejich relevance – divák se může začít ptát, proč jsou tyto záběry tak dominantní, když video pojednává o Vánocích obecně. U jiných sekvencí, jako je například ta s borščem, je spojitost s Vánocemi dobře zvládnutá, ale opět zde bohužel kvalitu snímku snižuje nevhodně udělaný zvuk.
Materiál, který studentky nasbíraly, rozhodně má hodnotu a je zřejmé, že jim tvorba videa dala práci. Aby však výsledný produkt nevypadal jako výtvor žáků ze základní školy (a to musím říct, že i žáci ZŠ mají někdy velmi kvalitní kousky), bylo by dobré, kdyby se studentky na video podívaly znovu, pokusily se zlepšit zejména zvukovou stopu a zvážily některé úpravy ve výběru záběrů. Když se do toho pustí s novou energií a budou video průběžně konzultovat s dalšími, mohou jeho úroveň významně zvýšit. Já s tím hodnocením do značné míry souhlasím, protože ten zvuk, ten to opravdu na mnoha místech sráží. Souhlasím i s tím, že je vidět, že jste s tím práci měly, ale aby to nepřišlo nazmar, tak je třeba to ještě pořádně nablýskat.
Co se týká vaší práce na WIKI, tak je určitě třeba, aby měla nadpis. Klidně se můžete podepsat, aby to nevypadalo jako anonym.
Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Podobně i v kap. Literární rešerše, která se musí držet výzkumných otázek. Literární rešerše není soupis knih, které vám poslouží jako zdroj informací!
Vůbec nepoužíváte odbornou literaturu, a ani vůbec v textu nemáte průběžné citace.
Kap. Závěr musí jít ruku v ruce s výzkumnými otázkami a podle nich tu kapitolu strukturovat. Možná to nemusíte shrnout podle jednotlivých zemí, ale třeba podle zemí, které jsou křesťanské a které ne – tam pak ukážete ty hlavní rozdíly (a podobnosti). Máte to založené na respondentech, tak je nechte klidně i v tom závěru trochu promluvit. Proveďte konfrontaci s tím, co se píše v literatuře…
Záběry z kostelů by mohly být silným prvkem videa a přinést zajímavý vizuální materiál. Nicméně, opakované záběry na oblečky Pražského Jezulátka vyvolávají otázky ohledně jejich relevance – divák se může začít ptát, proč jsou tyto záběry tak dominantní, když video pojednává o Vánocích obecně. U jiných sekvencí, jako je například ta s borščem, je spojitost s Vánocemi dobře zvládnutá, ale opět zde bohužel kvalitu snímku snižuje nevhodně udělaný zvuk.
Materiál, který studentky nasbíraly, rozhodně má hodnotu a je zřejmé, že jim tvorba videa dala práci. Aby však výsledný produkt nevypadal jako výtvor žáků ze základní školy (a to musím říct, že i žáci ZŠ mají někdy velmi kvalitní kousky), bylo by dobré, kdyby se studentky na video podívaly znovu, pokusily se zlepšit zejména zvukovou stopu a zvážily některé úpravy ve výběru záběrů. Když se do toho pustí s novou energií a budou video průběžně konzultovat s dalšími, mohou jeho úroveň významně zvýšit. Já s tím hodnocením do značné míry souhlasím, protože ten zvuk, ten to opravdu na mnoha místech sráží. Souhlasím i s tím, že je vidět, že jste s tím práci měly, ale aby to nepřišlo nazmar, tak je třeba to ještě pořádně nablýskat.
Co se týká vaší práce na WIKI, tak je určitě třeba, aby měla nadpis. Klidně se můžete podepsat, aby to nevypadalo jako anonym.
Určitě se podívejte na mnou mnohokrát zmiňované Doporučení – podle toho napište pořádný úvod, kde se čtenář dozví, na co se v dalším textu může těšit. Podobně i v kap. Literární rešerše, která se musí držet výzkumných otázek. Literární rešerše není soupis knih, které vám poslouží jako zdroj informací!
Vůbec nepoužíváte odbornou literaturu, a ani vůbec v textu nemáte průběžné citace.
Kap. Závěr musí jít ruku v ruce s výzkumnými otázkami a podle nich tu kapitolu strukturovat. Možná to nemusíte shrnout podle jednotlivých zemí, ale třeba podle zemí, které jsou křesťanské a které ne – tam pak ukážete ty hlavní rozdíly (a podobnosti). Máte to založené na respondentech, tak je nechte klidně i v tom závěru trochu promluvit. Proveďte konfrontaci s tím, co se píše v literatuře…
14)
Je to mnohem lepší, snad se to více líbí i Vám. Nicméně funkci a styl psaní literární rešerše stále nemáte úplně správně. Uvedu příklad. Máte výzkumnou otázku Jaké jsou tradice v rámci kaodaismu? Literární rešerše z toho musí vycházet: Tématem … se zabývá autor XX ve svém díle xx. Autor XX ve svém díle uvádí, že…
Ukázka: Tématem tradic v rámci kaodaismu se zabývá řada autorů, kteří zkoumají různé aspekty tohoto synkretického náboženství. Oliver Mayled ve svém díle Caodaism: A Vietnamese Syncretic Religion zdůrazňuje, že kaodaismus kombinuje prvky z mnoha světových náboženství, což se odráží i v jeho rituálech a ceremoniích. Mayled popisuje, jak se pravidelné bohoslužby konají v centrálním chrámu v Tay Ninh, kde jsou klíčovými prvky modlitby, zpěvy a meditace, vedené kněžími ve specifických oděvech, které symbolizují propojení různých náboženských tradic.
Jared Vargason v článku The Ritual Practices of Caodaism analyzuje, jak kaodaismus vytváří syntézu mezi tradičními vietnamskými praktikami a elementy západních náboženství, což je patrné zejména v jeho svátcích a oslavách. Vargason se zaměřuje na slavnosti jako Đại Lễ Hội Yến Diêu Trì Cung, které spojují aspekty vietnamské lidové religiozity s buddhistickými a taoistickými rituály. Tyto slavnosti jsou podle Vargasona příkladem toho, jak kaodaismus adaptuje a integruje různé kulturní prvky, aby vytvořil nový náboženský systém. Autory a jejich díla jsem uvedl jako příklad, takže nejsou reální. Sloužily jen k tomu, abych demonstroval, jak by mohla vypadat literární rešerše ke zmíněné výzkumné otázce.
Praktickou část mnohem více propojte s údaji v literatuře. Vy jste to trochu udělala, ale pořád to není dost. Jeden příklad za všechny: Píšete Tak jako dnes je běžnou teorií, že vesmír na svém počátku byl pouze jednou částicí, která později explodovala a z ní se postupně a pomalu začalo tvořit a expandovat všechno, co dneska známe, tak i v kaodaismu je zmínka o jakémsi „velkém výbuchu“ na počátku existence. Zpráva o počátku vesmíru byla taktéž přijata od Boha, a to v roce 1936. Formulace „Zpráva o počátku vesmíru byla taktéž přijata od Boha, a to v roce 1936“ je velmi problematická. Není jasné, co tím přesně myslíte – zda to bylo myšleno jen pro kaodaisty nebo v širším kontextu. Doporučuji to upřesnit, aby bylo jasné, co tím chcete říct. Je třeba citovat i to, že Velký třesk je běžnou teorií – vzpomeňte si, co jsme si říkali na přednáškách, kdo s touto teorií přišel - Georges Lemaître, belgický kněz, v roce 1927. Je důležité zmínit, že tato teorie, i když ji formuloval kněz, aby byla v souladu se stvořením světa, byla později často používána jako protináboženský argument. Tento kontext můžete také do práce zahrnout, aby byla interpretace správná.
Podobně si s tím musíte pohrát i v dalších sděleních.
Závěr pak nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci.
Literatura není zcela podle normy, chybí kurzíva.
Ukázka: Tématem tradic v rámci kaodaismu se zabývá řada autorů, kteří zkoumají různé aspekty tohoto synkretického náboženství. Oliver Mayled ve svém díle Caodaism: A Vietnamese Syncretic Religion zdůrazňuje, že kaodaismus kombinuje prvky z mnoha světových náboženství, což se odráží i v jeho rituálech a ceremoniích. Mayled popisuje, jak se pravidelné bohoslužby konají v centrálním chrámu v Tay Ninh, kde jsou klíčovými prvky modlitby, zpěvy a meditace, vedené kněžími ve specifických oděvech, které symbolizují propojení různých náboženských tradic.
Jared Vargason v článku The Ritual Practices of Caodaism analyzuje, jak kaodaismus vytváří syntézu mezi tradičními vietnamskými praktikami a elementy západních náboženství, což je patrné zejména v jeho svátcích a oslavách. Vargason se zaměřuje na slavnosti jako Đại Lễ Hội Yến Diêu Trì Cung, které spojují aspekty vietnamské lidové religiozity s buddhistickými a taoistickými rituály. Tyto slavnosti jsou podle Vargasona příkladem toho, jak kaodaismus adaptuje a integruje různé kulturní prvky, aby vytvořil nový náboženský systém. Autory a jejich díla jsem uvedl jako příklad, takže nejsou reální. Sloužily jen k tomu, abych demonstroval, jak by mohla vypadat literární rešerše ke zmíněné výzkumné otázce.
Praktickou část mnohem více propojte s údaji v literatuře. Vy jste to trochu udělala, ale pořád to není dost. Jeden příklad za všechny: Píšete Tak jako dnes je běžnou teorií, že vesmír na svém počátku byl pouze jednou částicí, která později explodovala a z ní se postupně a pomalu začalo tvořit a expandovat všechno, co dneska známe, tak i v kaodaismu je zmínka o jakémsi „velkém výbuchu“ na počátku existence. Zpráva o počátku vesmíru byla taktéž přijata od Boha, a to v roce 1936. Formulace „Zpráva o počátku vesmíru byla taktéž přijata od Boha, a to v roce 1936“ je velmi problematická. Není jasné, co tím přesně myslíte – zda to bylo myšleno jen pro kaodaisty nebo v širším kontextu. Doporučuji to upřesnit, aby bylo jasné, co tím chcete říct. Je třeba citovat i to, že Velký třesk je běžnou teorií – vzpomeňte si, co jsme si říkali na přednáškách, kdo s touto teorií přišel - Georges Lemaître, belgický kněz, v roce 1927. Je důležité zmínit, že tato teorie, i když ji formuloval kněz, aby byla v souladu se stvořením světa, byla později často používána jako protináboženský argument. Tento kontext můžete také do práce zahrnout, aby byla interpretace správná.
Podobně si s tím musíte pohrát i v dalších sděleních.
Závěr pak nefragmentujte tak ostře pomocí nadpisů s otazníky, ale pište to mnohem více jako souvislý text, kde čtenářům zdůrazníte nějaké neočekávané věci.
Literatura není zcela podle normy, chybí kurzíva.
15)
Je to bezesporu mnohem lepší, nicméně pořád je tam rezerva pro vylepšení. S tím vínem během vánoční bohoslužby je to stále matoucí: podávání vína při mši není žádná „vánoční specialitka“ ani specifikum půlnoční mše. To, co jste napsali, by mohlo vést k mylnému dojmu, že podávání vína je nějaká výjimečná nebo specifická součást vánočních bohoslužeb, což není pravda. Podávání vína, které symbolizuje Kristovu krev, je běžnou součástí katolické mše po celý rok, a to nejen během Vánoc nebo na půlnoční mši. Bylo by dobré tedy text upravit tak, aby bylo jasné, že podávání vína při mši není výjimečné pro vánoční období, ale je to standardní součást každé katolické mše. Doporučil bych vynechat zmínku o „červeném vínu,“ protože barva vína není podstatná pro jeho symbolický význam.
Křest Páně a obřad křtu: Křest Páně je svátek, který připomíná křest Ježíše Krista Janem Křtitelem v řece Jordán. Tento svátek sám o sobě není obřadem. Křest jako obřad je samostatný a může probíhat kdykoli během roku.
Hlavně ale ještě zapracujte na praktické části, aby tam byla ta propojenost z literatury, výpovědi respondentů a vaše analytické shrnutí. Vaše práce přináší dobrý popis vánočních a velikonočních zvyků, což je solidní základ. Nicméně postrádá hlubší analýzu, která by měla být klíčovou součástí. Je důležité nejen popisovat, ale také analyzovat, jak se prolínají křesťanské prvky s etnografickými zvyky, které mohou mít původ v pohanských tradicích. Měla by být zkoumána i transformace těchto zvyků do křesťanského prostředí, a v některých případech jejich zpětná transformace do prostředí nenáboženského. Navíc je nezbytné, aby byly jasně propojeny údaje z literatury s výpověďmi respondentů a vašimi vlastními analytickými závěry. Snažte se tedy jít více do hloubky a nabídnout nejen popisné, ale i analytické a kritické pohledy na tyto kulturní a náboženské fenomény.
Závěr práce se do určité míry věnuje zodpovězení hlavní výzkumné otázky, která se zaměřuje na to, jak se kulturní a regionální rozdíly promítají do dodržování vánočních a velikonočních tradic v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku. Popisuje základní charakteristiky a specifika těchto svátků v jednotlivých zemích, čímž částečně odpovídá na otázky týkající se rozdílů v jejich slavení. Nicméně, závěr postrádá dostatečnou hloubku a analytický přístup, který by byl nutný k úplnému zodpovězení podotázky zaměřené na to, jaké kulturní a historické faktory ovlivňují tyto rozdíly. Závěr se soustředí především na popis tradic, aniž by podrobněji zkoumal, proč se tyto tradice liší a jaký vliv mají kulturní, historické či sociální faktory. Například u vánočních tradic se sice zmiňují specifika slavení Vánoc v jednotlivých zemích, ale chybí hlubší analýza, která by vysvětlovala, jak se v Polsku udržují tradice ve srovnání s ostatními zeměmi a jaké důvody za těmito rozdíly stojí. Podobně u velikonočních tradic závěr zmiňuje hlavní charakteristiky oslav v jednotlivých zemích, ale opět chybí podrobnější analýza toho, jak se tyto tradice odlišují na základě historických a sociálních faktorů. Závěr se věnuje popisu velikonočních pokrmů a rituálů, ale neanalyzuje dostatečně jejich původ, vývoj a kulturní kontext. Ačkoli závěr práce poskytuje přehled o vánočních a velikonočních tradicích v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku, není plně v souladu s výzkumnými otázkami, protože neobsahuje dostatečnou analýzu a zhodnocení kulturních a regionálních rozdílů, které by bylo nutné k úplnému zodpovězení všech položených otázek.
Dejte ještě pozor na citace, aby byly podle normy. Chybí vám tam kurzíva.
Křest Páně a obřad křtu: Křest Páně je svátek, který připomíná křest Ježíše Krista Janem Křtitelem v řece Jordán. Tento svátek sám o sobě není obřadem. Křest jako obřad je samostatný a může probíhat kdykoli během roku.
Hlavně ale ještě zapracujte na praktické části, aby tam byla ta propojenost z literatury, výpovědi respondentů a vaše analytické shrnutí. Vaše práce přináší dobrý popis vánočních a velikonočních zvyků, což je solidní základ. Nicméně postrádá hlubší analýzu, která by měla být klíčovou součástí. Je důležité nejen popisovat, ale také analyzovat, jak se prolínají křesťanské prvky s etnografickými zvyky, které mohou mít původ v pohanských tradicích. Měla by být zkoumána i transformace těchto zvyků do křesťanského prostředí, a v některých případech jejich zpětná transformace do prostředí nenáboženského. Navíc je nezbytné, aby byly jasně propojeny údaje z literatury s výpověďmi respondentů a vašimi vlastními analytickými závěry. Snažte se tedy jít více do hloubky a nabídnout nejen popisné, ale i analytické a kritické pohledy na tyto kulturní a náboženské fenomény.
Závěr práce se do určité míry věnuje zodpovězení hlavní výzkumné otázky, která se zaměřuje na to, jak se kulturní a regionální rozdíly promítají do dodržování vánočních a velikonočních tradic v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku. Popisuje základní charakteristiky a specifika těchto svátků v jednotlivých zemích, čímž částečně odpovídá na otázky týkající se rozdílů v jejich slavení. Nicméně, závěr postrádá dostatečnou hloubku a analytický přístup, který by byl nutný k úplnému zodpovězení podotázky zaměřené na to, jaké kulturní a historické faktory ovlivňují tyto rozdíly. Závěr se soustředí především na popis tradic, aniž by podrobněji zkoumal, proč se tyto tradice liší a jaký vliv mají kulturní, historické či sociální faktory. Například u vánočních tradic se sice zmiňují specifika slavení Vánoc v jednotlivých zemích, ale chybí hlubší analýza, která by vysvětlovala, jak se v Polsku udržují tradice ve srovnání s ostatními zeměmi a jaké důvody za těmito rozdíly stojí. Podobně u velikonočních tradic závěr zmiňuje hlavní charakteristiky oslav v jednotlivých zemích, ale opět chybí podrobnější analýza toho, jak se tyto tradice odlišují na základě historických a sociálních faktorů. Závěr se věnuje popisu velikonočních pokrmů a rituálů, ale neanalyzuje dostatečně jejich původ, vývoj a kulturní kontext. Ačkoli závěr práce poskytuje přehled o vánočních a velikonočních tradicích v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku, není plně v souladu s výzkumnými otázkami, protože neobsahuje dostatečnou analýzu a zhodnocení kulturních a regionálních rozdílů, které by bylo nutné k úplnému zodpovězení všech položených otázek.
Dejte ještě pozor na citace, aby byly podle normy. Chybí vám tam kurzíva.
16)
Ještě to ale projeďte po formální stránce, kde máte pár chybiček - např. „…kdy muslimové drží půst. V islámu patří půst mezi pět základních pilířů víry. Symbolizuje očistu, připomenutí boží moci…“. Slovo „boží“ by mělo být psáno s velkým písmenem, tedy „Boží“, protože se jedná o označení Boha v náboženském kontextu. Půst se arabsky řekne sijám, což doslova znamená „zdržení se[něčeho]“. Mezi slovy „se“ a “[něčeho]„ by měla být mezera, tedy „zdržení se [něčeho]“.
Většina textu vypadá, že je po gramatické a interpunkční stránce správně zpracovaná, ale doporučuji zkontrolovat celý text, abyste se ujistili, že tyto a podobné chyby byly odstraněny.
Většina textu vypadá, že je po gramatické a interpunkční stránce správně zpracovaná, ale doporučuji zkontrolovat celý text, abyste se ujistili, že tyto a podobné chyby byly odstraněny.
18)
Je to mnohem lepší, ale úplně na výstavu to stále ještě není.
Dávejte pozor na gramatiku! Například Monklay na otázku odpověděl tak, že to může souviset s určitými pravidly, které se v církvi dodržují. Místo „které“ by mělo být „která“, protože „pravidla“ je středního rodu, množné číslo. Dále nesoulad větných členů: Pokud se pak bavíme o Mormonských misií (špatně i velké písmeno), na jiném místě byli zmíněny i sociální sítě. Není v České Republice, není ani na Mormonskou příručku. Není na kapitole 9, ale v deváté kapitole.
V českém článku můžete nechat respondenty promluvit v anglickém originále, ale musíte to přeložit do češtiny.
Kap. Vlastní práce - pište to trochu lidštěji, neděláte přece encyklopedickou příručku, kde je heslovitost namístě. Každá kapitola by měla mít nějaký miniúvod, a vy tam hned střelíte otázku i s otazníkem. Mohlo by to být třeba takto (vy si to samozřejmě udělejte podle sebe): Strategie misionářů při překonávání jazykových překážek Předtím, než se podíváme na samotný proces šíření křesťanské víry v rámci misijní činnosti, je důležité porozumět jedné z klíčových překážek, kterým misionáři čelí – a tou je učení se novým jazykům. Jazykové schopnosti jsou pro misionáře nezbytné, protože jim umožňují komunikovat s lidmi různých kultur a efektivně šířit své poselství. Naučit se plynně komunikovat…
Píšete: Obecně jsem se setkal spíše s odporem k mormonismu v Německu. O koho se jedná, kdo se setkal s tím odporem? Jeden z autorů, respondent? To je třeba vždy vysvětlit.
Seznam literatury musí být podle normy (včetně kurzívy), samotné URL určitě nestačí. Nerozdělujte Seznam použitých zdrojů na Literární rešerše a Literatura. Jinak v té části Literatura je ještě jedno lajdáctví, a to, že někdy máte spojené dvě položky do jedné. ISBN je číslo, nemůže mít hodnotu Netradiční náboženství u nás.
Dávejte pozor na gramatiku! Například Monklay na otázku odpověděl tak, že to může souviset s určitými pravidly, které se v církvi dodržují. Místo „které“ by mělo být „která“, protože „pravidla“ je středního rodu, množné číslo. Dále nesoulad větných členů: Pokud se pak bavíme o Mormonských misií (špatně i velké písmeno), na jiném místě byli zmíněny i sociální sítě. Není v České Republice, není ani na Mormonskou příručku. Není na kapitole 9, ale v deváté kapitole.
V českém článku můžete nechat respondenty promluvit v anglickém originále, ale musíte to přeložit do češtiny.
Kap. Vlastní práce - pište to trochu lidštěji, neděláte přece encyklopedickou příručku, kde je heslovitost namístě. Každá kapitola by měla mít nějaký miniúvod, a vy tam hned střelíte otázku i s otazníkem. Mohlo by to být třeba takto (vy si to samozřejmě udělejte podle sebe): Strategie misionářů při překonávání jazykových překážek Předtím, než se podíváme na samotný proces šíření křesťanské víry v rámci misijní činnosti, je důležité porozumět jedné z klíčových překážek, kterým misionáři čelí – a tou je učení se novým jazykům. Jazykové schopnosti jsou pro misionáře nezbytné, protože jim umožňují komunikovat s lidmi různých kultur a efektivně šířit své poselství. Naučit se plynně komunikovat…
Píšete: Obecně jsem se setkal spíše s odporem k mormonismu v Německu. O koho se jedná, kdo se setkal s tím odporem? Jeden z autorů, respondent? To je třeba vždy vysvětlit.
Seznam literatury musí být podle normy (včetně kurzívy), samotné URL určitě nestačí. Nerozdělujte Seznam použitých zdrojů na Literární rešerše a Literatura. Jinak v té části Literatura je ještě jedno lajdáctví, a to, že někdy máte spojené dvě položky do jedné. ISBN je číslo, nemůže mít hodnotu Netradiční náboženství u nás.
19)
Pěkné.
20)
Více pečlivosti! Špatně velká písmena, např. povědomí o Judaismu. Dále například píšete Svátek Jom Kipur nebo-li Den smíření je interpretován jako den, kdy Bůh odpouští lidu Izraele, když Židé vytvořili zlaté tele.
…neboli: Správně se píše dohromady, nikoli s pomlčkou (NE „nebo-li“). Dále: …je interpretován jako den, kdy Bůh odpouští lidu Izraele…: Je důležité přesně vyjádřit, že Jom Kipur je dnem odpuštění hříchů obecně, nikoli specificky za hřích s uctíváním zlatého telete.
…když Židé vytvořili zlaté tele…: To je historický moment, který se týká Mojžíšových dob, ale Jom Kipur není výhradně spojen s tímto jedním činem. Jom Kipur je svátkem obecného odpuštění hříchů.
Nebo hned v další větě: Později toho dne se Abrahám obřezal a uzavřel tím svazek s Bohem. – Interpunkce: Spojení obřezal a uzavřel tím svazek vyjadřuje příčinný vztah, a proto by měla být před spojkou „a“ čárka: obřezal, a uzavřel tím svazek s Bohem. Věcná nepřesnost: Věta může vést k nesprávnému pochopení, že obřízka a uzavření svazku s Bohem je událost jednoho konkrétního dne. Obřízka byla spíše součástí širší smlouvy mezi Abrahámem a Bohem, nikoli jednorázový akt v jeden den.
Na jiném místě máte zákazy spojené s Jom Kipur. Ve vašem seznamu uvádíte, že „Židé nesmilní“, což je nepřesné a může vést k nesprávnému pochopení. Je důležité rozlišovat mezi smilstvem (což je pohlavní styk mimo manželství) a pohlavním stykem obecně. Na Jom Kipur platí zákaz jakéhokoli pohlavního styku, bez ohledu na to, zda je v rámci manželství nebo mimo něj. Správné vyjádření by tedy mělo znít: „Je zakázán pohlavní styk.“ Dávejte pozor na přesnost formulací, zejména když se jedná o citlivé náboženské záležitosti, kde mohou být nepřesnosti snadno zavádějící.
Kap. Seznam literatury stále není podle normy. Místo
DOLEŽELOVÁ, Jana; ŠEDINOVÁ, Jiřina a PUTÍK, Alexandr. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992.
by to mělo být spíše nějak takto: DOLEŽELOVÁ, Jana; ŠEDINOVÁ, Jiřina a PUTÍK, Alexandr. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992.
Kurzívou se píše název knihy, v případě časopisu pak název časopisu.
Vaše literární rešerše, jak je prezentována, je bohužel nevyhovující a nedrží se základních pravidel, která jsem opakovaně zdůrazňoval během seminářů. Za prvé, literární rešerše má vycházet přímo z výzkumných otázek. To znamená, že nemáte jednoduše uvádět, že kniha nebo článek pojednává o nějakém tématu. Naopak, máte začít od tématu nebo problému vycházejícího z výzkumné otázky a poté uvést, jak se dané téma objevuje v relevantní literatuře. Například místo toho, abyste napsali „Jako nejstarší monoteistické náboženství nám představuje práce X,“ měli byste uvést: „Téma [konkrétní výzkumná otázka] je zpracováno v práci X od autora Y, který se zaměřuje na [konkrétní aspekty relevantní pro danou otázku].“ Navíc, jako čtenář se z vaší rešerše vůbec nedozvím, k čemu autoři došli, jaká jsou jejich zjištění… Celá část, kterou jste předložili, působí jako nepřehledná kompilace informací, které nemají jasnou návaznost na vaše výzkumné otázky. Kolikrát jen jsem na semináři opakoval, že literární rešerše musí vycházet z výzkumných otázek a má čtenáři jasně ukázat, jakým způsobem se daná literatura vztahuje k vašemu tématu a k čemu konkrétně v tom daném ohledu autor dospěl.
V praktické části se sice pokoušíte propojit literární údaje s výpověďmi respondentů, ale toto propojení je jen částečně úspěšné. Některé výpovědi respondentů jsou zmíněny vedle informací z literatury, což by mohlo vést k dojmu, že existuje přímá vazba mezi uvedenými zdroji a výzkumnými závěry. Nicméně, ve většině případů chybí hlubší analytické propojení a syntéza těchto informací.
Například při popisu šabatu nebo košer stravy jsou výpovědi respondentů uvedeny vedle literárních údajů, ale není jasné, jak přesně tyto výpovědi podporují či rozšiřují závěry literatury. Chybí jasné shrnutí, které by tyto informace integrovalo do komplexního obrazu, jakým způsobem se tyto zvyky a tradice projevují v různých kontextech, a jakým způsobem to reflektuje zjištění z literatury. Zaměření je tak spíše na deskriptivní popis jednotlivých témat než na jejich hlubší analýzu a propojení s odpověďmi respondentů. Shrnutí či analytické závěry z vaší strany – jako autorů – chybí, což snižuje schopnost textu poskytnout ucelený pohled na zkoumané otázky. Výsledkem je práce, která občas působí nesourodě a postrádá jasnou strukturu a logické vyústění, kde by bylo zřejmé, jak literární zdroje a empirická data vzájemně souvisejí.
Závěr vaší práce začíná tvrzením, že hlavním cílem bylo „získat hlubší vhled do judaismu,“ což však není plně v souladu s výzkumnými otázkami, které jste si stanovili. Hlavní výzkumná otázka zaměřená na rozdíly v dodržování židovských tradic a zákonů v České republice a Izraeli je v závěru sice částečně pokryta srovnáním historických, kulturních a sociálních podmínek, ale další výzkumné otázky nejsou zohledněny dostatečně. Například otázka, které tradice a zákony jsou považovány za zásadní a proč, je v závěru zmíněna jen povrchně, bez hlubší analýzy. Vztah mladší generace k judaismu sice zmiňujete, ale opět pouze okrajově, a otázka týkající se obecného vzdělání a povědomí o judaismu není v závěru výslovně řešena. Celkově by váš závěr měl lépe reflektovat všechny stanovené výzkumné otázky a poskytovat na ně jasné odpovědi, místo obecného vyjádření o „vhledu do judaismu.“ Doporučuji tedy, aby váš závěr byl přepracován tak, aby odpovídal konkrétním cílům, které jste si stanovili na začátku výzkumu.
…neboli: Správně se píše dohromady, nikoli s pomlčkou (NE „nebo-li“). Dále: …je interpretován jako den, kdy Bůh odpouští lidu Izraele…: Je důležité přesně vyjádřit, že Jom Kipur je dnem odpuštění hříchů obecně, nikoli specificky za hřích s uctíváním zlatého telete.
…když Židé vytvořili zlaté tele…: To je historický moment, který se týká Mojžíšových dob, ale Jom Kipur není výhradně spojen s tímto jedním činem. Jom Kipur je svátkem obecného odpuštění hříchů.
Nebo hned v další větě: Později toho dne se Abrahám obřezal a uzavřel tím svazek s Bohem. – Interpunkce: Spojení obřezal a uzavřel tím svazek vyjadřuje příčinný vztah, a proto by měla být před spojkou „a“ čárka: obřezal, a uzavřel tím svazek s Bohem. Věcná nepřesnost: Věta může vést k nesprávnému pochopení, že obřízka a uzavření svazku s Bohem je událost jednoho konkrétního dne. Obřízka byla spíše součástí širší smlouvy mezi Abrahámem a Bohem, nikoli jednorázový akt v jeden den.
Na jiném místě máte zákazy spojené s Jom Kipur. Ve vašem seznamu uvádíte, že „Židé nesmilní“, což je nepřesné a může vést k nesprávnému pochopení. Je důležité rozlišovat mezi smilstvem (což je pohlavní styk mimo manželství) a pohlavním stykem obecně. Na Jom Kipur platí zákaz jakéhokoli pohlavního styku, bez ohledu na to, zda je v rámci manželství nebo mimo něj. Správné vyjádření by tedy mělo znít: „Je zakázán pohlavní styk.“ Dávejte pozor na přesnost formulací, zejména když se jedná o citlivé náboženské záležitosti, kde mohou být nepřesnosti snadno zavádějící.
Kap. Seznam literatury stále není podle normy. Místo
DOLEŽELOVÁ, Jana; ŠEDINOVÁ, Jiřina a PUTÍK, Alexandr. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992.
by to mělo být spíše nějak takto: DOLEŽELOVÁ, Jana; ŠEDINOVÁ, Jiřina a PUTÍK, Alexandr. Židovské tradice a zvyky. Praha: Státní židovské muzeum, 1992.
Kurzívou se píše název knihy, v případě časopisu pak název časopisu.
Vaše literární rešerše, jak je prezentována, je bohužel nevyhovující a nedrží se základních pravidel, která jsem opakovaně zdůrazňoval během seminářů. Za prvé, literární rešerše má vycházet přímo z výzkumných otázek. To znamená, že nemáte jednoduše uvádět, že kniha nebo článek pojednává o nějakém tématu. Naopak, máte začít od tématu nebo problému vycházejícího z výzkumné otázky a poté uvést, jak se dané téma objevuje v relevantní literatuře. Například místo toho, abyste napsali „Jako nejstarší monoteistické náboženství nám představuje práce X,“ měli byste uvést: „Téma [konkrétní výzkumná otázka] je zpracováno v práci X od autora Y, který se zaměřuje na [konkrétní aspekty relevantní pro danou otázku].“ Navíc, jako čtenář se z vaší rešerše vůbec nedozvím, k čemu autoři došli, jaká jsou jejich zjištění… Celá část, kterou jste předložili, působí jako nepřehledná kompilace informací, které nemají jasnou návaznost na vaše výzkumné otázky. Kolikrát jen jsem na semináři opakoval, že literární rešerše musí vycházet z výzkumných otázek a má čtenáři jasně ukázat, jakým způsobem se daná literatura vztahuje k vašemu tématu a k čemu konkrétně v tom daném ohledu autor dospěl.
V praktické části se sice pokoušíte propojit literární údaje s výpověďmi respondentů, ale toto propojení je jen částečně úspěšné. Některé výpovědi respondentů jsou zmíněny vedle informací z literatury, což by mohlo vést k dojmu, že existuje přímá vazba mezi uvedenými zdroji a výzkumnými závěry. Nicméně, ve většině případů chybí hlubší analytické propojení a syntéza těchto informací.
Například při popisu šabatu nebo košer stravy jsou výpovědi respondentů uvedeny vedle literárních údajů, ale není jasné, jak přesně tyto výpovědi podporují či rozšiřují závěry literatury. Chybí jasné shrnutí, které by tyto informace integrovalo do komplexního obrazu, jakým způsobem se tyto zvyky a tradice projevují v různých kontextech, a jakým způsobem to reflektuje zjištění z literatury. Zaměření je tak spíše na deskriptivní popis jednotlivých témat než na jejich hlubší analýzu a propojení s odpověďmi respondentů. Shrnutí či analytické závěry z vaší strany – jako autorů – chybí, což snižuje schopnost textu poskytnout ucelený pohled na zkoumané otázky. Výsledkem je práce, která občas působí nesourodě a postrádá jasnou strukturu a logické vyústění, kde by bylo zřejmé, jak literární zdroje a empirická data vzájemně souvisejí.
Závěr vaší práce začíná tvrzením, že hlavním cílem bylo „získat hlubší vhled do judaismu,“ což však není plně v souladu s výzkumnými otázkami, které jste si stanovili. Hlavní výzkumná otázka zaměřená na rozdíly v dodržování židovských tradic a zákonů v České republice a Izraeli je v závěru sice částečně pokryta srovnáním historických, kulturních a sociálních podmínek, ale další výzkumné otázky nejsou zohledněny dostatečně. Například otázka, které tradice a zákony jsou považovány za zásadní a proč, je v závěru zmíněna jen povrchně, bez hlubší analýzy. Vztah mladší generace k judaismu sice zmiňujete, ale opět pouze okrajově, a otázka týkající se obecného vzdělání a povědomí o judaismu není v závěru výslovně řešena. Celkově by váš závěr měl lépe reflektovat všechny stanovené výzkumné otázky a poskytovat na ně jasné odpovědi, místo obecného vyjádření o „vhledu do judaismu.“ Doporučuji tedy, aby váš závěr byl přepracován tak, aby odpovídal konkrétním cílům, které jste si stanovili na začátku výzkumu.
21)
Pěkná práce
22)
Práce už vypadá docela dobře, nicméně je třeba ještě pár věcí opravit:
Průběžné citace máte jako pouhé URL (jako třeba https://www.academia.edu/101146421/Religious_Matters_of_Youth_Education_for_Marriage_in_Uzbekistan), musí to být také kompletní citace podle normy (Autor, název článku…) To jsem vám ale už psal minule!
Projděte si ještě jednou pořádně celý text a doplňte ta místa, kde něco chybí, např. Sexuální vztahy by měly být realizovány pouze v rámci manželství a s umírněností a taky sexuální život považován za Boží dar, který je základní a fundamentální potřebou lidského života.(ссылка) nebo muž a žena jsou „šaty“ jeden pro druhého (Korán, Al-Baqarah, 2:187),!тот же источник что и перед этим! nebo fikhu (islámské právní vědě!cсыока!. atd. atd.
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Seznam použitých zdrojů – není to abecedně, není to ani podle normy (chybí kurzíva – kurzívou se píše název knihy, v případě časopisu pak název časopisu).
Některé položky jsou nedohledatelné - jak je to možné? Namátkou:
MAGOMEDOV, A. Islam in Russia: The Role of Sharia in Muslim Regions. Russian Journal of Islamic Studies, 2018, 12: 95-110.
ELMURZAYEVA, Ainur. Comparative Study of Marriage in Islamic Law and Civil Law in the Context of Central Asia. Central Asian Legal Journal, 2021, 7: 45-60.
atd. atd.
To je více než podivné.
V praktické části vám už hezky promlouvají respondenti, ale chybí vám zase na mnoha místech údaje z literatury - musí to být ta mnohokrát opakovaná triáda (literatura, respondenti, vaše shrnutí/analýza).
Jak máte ta změněná jména u respondentů, tak to působí dost hloupě, když třeba uzbeckým respondentům dáte typická česká jména.
Průběžné citace pište do dvojitých závorek, aby to bylo jako poznámky pod čarou. Vy mícháte dva styly - V ruském kontextu se Magomedov ve svém výzkumu „Islam in Russia: The Role of Sharia in Muslim Regions“ (2018) zaměřuje… - to není v poznámce pod čarou. Podobně i jinde - Tyto dohody jsou vedeny s úmyslem najít pro děti vhodné partnery, kteří budou sdílet společné hodnoty a přispějí k harmonickému a spokojenému manželství (Channikov, 2012). Citace musí být jednotné.
Průběžné citace máte jako pouhé URL (jako třeba https://www.academia.edu/101146421/Religious_Matters_of_Youth_Education_for_Marriage_in_Uzbekistan), musí to být také kompletní citace podle normy (Autor, název článku…) To jsem vám ale už psal minule!
Projděte si ještě jednou pořádně celý text a doplňte ta místa, kde něco chybí, např. Sexuální vztahy by měly být realizovány pouze v rámci manželství a s umírněností a taky sexuální život považován za Boží dar, který je základní a fundamentální potřebou lidského života.(ссылка) nebo muž a žena jsou „šaty“ jeden pro druhého (Korán, Al-Baqarah, 2:187),!тот же источник что и перед этим! nebo fikhu (islámské právní vědě!cсыока!. atd. atd.
Nepoužívejte citace z Wikipedie, ale vždy dohledejte původní zdroj, který by ve Wikipedii měl být uvedený – to jsem mnohokrát zdůrazňoval.
Seznam použitých zdrojů – není to abecedně, není to ani podle normy (chybí kurzíva – kurzívou se píše název knihy, v případě časopisu pak název časopisu).
Některé položky jsou nedohledatelné - jak je to možné? Namátkou:
MAGOMEDOV, A. Islam in Russia: The Role of Sharia in Muslim Regions. Russian Journal of Islamic Studies, 2018, 12: 95-110.
ELMURZAYEVA, Ainur. Comparative Study of Marriage in Islamic Law and Civil Law in the Context of Central Asia. Central Asian Legal Journal, 2021, 7: 45-60.
atd. atd.
To je více než podivné.
V praktické části vám už hezky promlouvají respondenti, ale chybí vám zase na mnoha místech údaje z literatury - musí to být ta mnohokrát opakovaná triáda (literatura, respondenti, vaše shrnutí/analýza).
Jak máte ta změněná jména u respondentů, tak to působí dost hloupě, když třeba uzbeckým respondentům dáte typická česká jména.
Průběžné citace pište do dvojitých závorek, aby to bylo jako poznámky pod čarou. Vy mícháte dva styly - V ruském kontextu se Magomedov ve svém výzkumu „Islam in Russia: The Role of Sharia in Muslim Regions“ (2018) zaměřuje… - to není v poznámce pod čarou. Podobně i jinde - Tyto dohody jsou vedeny s úmyslem najít pro děti vhodné partnery, kteří budou sdílet společné hodnoty a přispějí k harmonickému a spokojenému manželství (Channikov, 2012). Citace musí být jednotné.
24)
Vyloženě hazardujete se zápočtem. Kap. Seznam použitých zdrojů se nerozděluje tímto způsobem, ale mají tam být abecedně seřazené použité zdroje podle normy ČSN ISO 690. Propojte to se seznamem literatury. Když jsem vám napsal, že tam chybí kurzíva, tak jsem rozhodně nemyslel, že všechno v seznamu literatury dáte do kurzívy. To je špatně.
Už minule jsem psal o těch nadpisech s otazníky. Používání otázek jako nadpisů v praktické části odborného textu není obvyklé a může působit neprofesionálně. V odborných pracích je obvykle preferováno, aby nadpisy byly formulovány jako koncizní a jasné věty nebo fráze, které reflektují obsah dané kapitoly či podkapitoly. V konkrétním případě nadpisu „Jaké konkrétní metody a strategie používají misionáři při učení nových jazyků a jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelí během tohoto procesu?“ by bylo vhodnější jej přeformulovat na něco více popisného a věcného, například Metody a strategie misionářů při učení nových jazyků. Tento typ nadpisu lépe vystihuje obsah kapitoly, působí profesionálněji a vyhýbá se přímým otázkám, což je v odborných textech standardní.
Praktická část obsahuje přepis rozhovorů a jejich základní analýzu. Nicméně, často chybí hlubší kontext a propojení s výzkumnými otázkami a zejména literaturou, což vede k povrchním závěrům. Praktická část by mohla být lépe strukturována a obsahovat jasnější analytický rámec, který by propojit literaturu, názory respondentů a vlastní analytický pohled vás jako autorů.
V závěru sice částečně odpovídáte na některé výzkumné otázky, nicméně, první otázka týkající se metod a strategií učení nových jazyků není v závěru zmíněna, a otázky týkající se rozdílu ve strategiích a dlouhodobých dopadech nejsou zcela plně zodpovězeny. Závěr se tedy snaží pokrýt klíčové oblasti, ale některé aspekty zůstávají nedostatečně rozvinuté a ne zcela reflektují rozsah původních výzkumných otázek.
Už minule jsem psal o těch nadpisech s otazníky. Používání otázek jako nadpisů v praktické části odborného textu není obvyklé a může působit neprofesionálně. V odborných pracích je obvykle preferováno, aby nadpisy byly formulovány jako koncizní a jasné věty nebo fráze, které reflektují obsah dané kapitoly či podkapitoly. V konkrétním případě nadpisu „Jaké konkrétní metody a strategie používají misionáři při učení nových jazyků a jaké jsou hlavní výzvy, kterým čelí během tohoto procesu?“ by bylo vhodnější jej přeformulovat na něco více popisného a věcného, například Metody a strategie misionářů při učení nových jazyků. Tento typ nadpisu lépe vystihuje obsah kapitoly, působí profesionálněji a vyhýbá se přímým otázkám, což je v odborných textech standardní.
Praktická část obsahuje přepis rozhovorů a jejich základní analýzu. Nicméně, často chybí hlubší kontext a propojení s výzkumnými otázkami a zejména literaturou, což vede k povrchním závěrům. Praktická část by mohla být lépe strukturována a obsahovat jasnější analytický rámec, který by propojit literaturu, názory respondentů a vlastní analytický pohled vás jako autorů.
V závěru sice částečně odpovídáte na některé výzkumné otázky, nicméně, první otázka týkající se metod a strategií učení nových jazyků není v závěru zmíněna, a otázky týkající se rozdílu ve strategiích a dlouhodobých dopadech nejsou zcela plně zodpovězeny. Závěr se tedy snaží pokrýt klíčové oblasti, ale některé aspekty zůstávají nedostatečně rozvinuté a ne zcela reflektují rozsah původních výzkumných otázek.
26)
Další hazardéři se zápočtem! Díval jsem se zatím jen na jedinou věc, a to literární rešerši. Proč se nepodíváte na to mnohokrát opakované Doporučení, jak se píše literární rešerše?
Ve vaší práci chybí konkrétní uvedení závěrů, ke kterým jednotliví autoři ve svých dílech dospěli. Vaše rešerše musí jasně a precizně ukazovat, co jednotlivé zdroje říkají o vašem tématu, a jak tyto závěry přispívají k odpovědi na vaši výzkumnou otázku. Například při zmínce o článku Knuta A. Jacobsena „Hindu Diasporas and Gods on the Move“ jste popsali, že se zabývá hinduisty v Evropě a zmínil zakládání chrámů. Aby byla vaše rešerše skutečně hodnotná, je potřeba jít více do hloubky. Mohli byste třeba napsat: Knut A. Jacobsen ve svém článku „Hindu Diasporas and Gods on the Move“ analyzuje vznik a funkci hinduistických chrámů v evropských městech, přičemž dospěl k závěru, že tyto chrámy nejen slouží jako náboženská centra, ale také jako klíčové komunitní uzly, kde se udržují a rozvíjejí kulturní identity migrantů. Jacobsen specificky uvádí, že tato místa se stávají cíli poutních cest, což ukazuje na jejich význam nejen pro místní komunity, ale i pro hinduisty z jiných částí Evropy, čímž potvrzuje pokračující a přizpůsobivý vliv hinduistických tradic v nových kulturních kontextech. Já jsem si to vymyslel, to slouží jen jako příklad, jak by to mohlo vypadat. Tímto způsobem byste měli zpracovat veškerou literaturu / výzkumné otázky a podotázky. Ujistěte se, že z každého zdroje vyplývá jasný závěr, který má přímý vztah k vaší výzkumné otázce, a že tyto závěry jsou ve vaší rešerši jasně a konkrétně uvedeny.
Upozorňuji na nutnost pečlivosti i v dalších částech!
Ve vaší práci chybí konkrétní uvedení závěrů, ke kterým jednotliví autoři ve svých dílech dospěli. Vaše rešerše musí jasně a precizně ukazovat, co jednotlivé zdroje říkají o vašem tématu, a jak tyto závěry přispívají k odpovědi na vaši výzkumnou otázku. Například při zmínce o článku Knuta A. Jacobsena „Hindu Diasporas and Gods on the Move“ jste popsali, že se zabývá hinduisty v Evropě a zmínil zakládání chrámů. Aby byla vaše rešerše skutečně hodnotná, je potřeba jít více do hloubky. Mohli byste třeba napsat: Knut A. Jacobsen ve svém článku „Hindu Diasporas and Gods on the Move“ analyzuje vznik a funkci hinduistických chrámů v evropských městech, přičemž dospěl k závěru, že tyto chrámy nejen slouží jako náboženská centra, ale také jako klíčové komunitní uzly, kde se udržují a rozvíjejí kulturní identity migrantů. Jacobsen specificky uvádí, že tato místa se stávají cíli poutních cest, což ukazuje na jejich význam nejen pro místní komunity, ale i pro hinduisty z jiných částí Evropy, čímž potvrzuje pokračující a přizpůsobivý vliv hinduistických tradic v nových kulturních kontextech. Já jsem si to vymyslel, to slouží jen jako příklad, jak by to mohlo vypadat. Tímto způsobem byste měli zpracovat veškerou literaturu / výzkumné otázky a podotázky. Ujistěte se, že z každého zdroje vyplývá jasný závěr, který má přímý vztah k vaší výzkumné otázce, a že tyto závěry jsou ve vaší rešerši jasně a konkrétně uvedeny.
Upozorňuji na nutnost pečlivosti i v dalších částech!
27)
Já už nemám sílu to víckrát opakovat. Vždyť jsem vám tam napsal přesně ukázku, jak má ta literární rešerše vypadat, a vy to pořád odmítáte zohlednit. Tam musí být, k čemu konkrétně autor došel. Pokud napíšete Podává tak čtenářům hluboký vhled do myšlení, tradic a rituálů hinduistické víry. Konkrétně v jednotlivých etapách života autorka popisuje, jaké tradice a rituály se provádějí, aby například bylo zajištěno narození chlapce, ochrana dítěte, šťastné manželství, nebo aby byla duše zesnulého připravena na další cestu., tak se jako čtenář vůbec konkrétně nedozvím, jaké tradice a rituály se provádějí…
Konkrétní závěry z jednotlivých zdrojů tedy stále chybí, což je pro rešerši klíčové. Bez jasných a konkrétních závěrů, které mají přímý vztah k vaší výzkumné otázce, nemohu tuto práci považovat za dostatečnou pro udělení zápočtu.
Konkrétní závěry z jednotlivých zdrojů tedy stále chybí, což je pro rešerši klíčové. Bez jasných a konkrétních závěrů, které mají přímý vztah k vaší výzkumné otázce, nemohu tuto práci považovat za dostatečnou pro udělení zápočtu.
28)
Vyloženě hazardujete se zápočtem! Minule jsem vám psal Ve vašem textu zcela chybí průběžné citace, což je obrovská chyba. Průběžné citace stále chybí. Nesprávně psaná velká a malá písmena přetrvávají. Hrubka hned v nadpisu nejvýznamějších. A to jsem na to jenom mrknul a nijak jsem se do toho hlouběji nezačetl. To o pečlivosti nesvědčí…
29)
Vždyť jsem jenom člověk a mám jenom jedny nervy: Hned při vašem prvním odevzdání jsem vám psal, že je nutné upravit literární rešerši a podívat se do Doporučení, jak se píše. Je první týden v září a pořád to není: I když text obsahuje stručné shrnutí toho, o čem knihy jsou, chybí v něm podrobné závěry autorů a přímá odpověď na výzkumnou otázku. V každém případě je potřeba jít hlouběji a uvést, jaké konkrétní závěry jednotliví autoři dospěli ohledně vlivu náboženských svátků, změn v židovských komunitách a jejich přizpůsobení v postkomunistickém světě. Například v textu o Gitelmanově knize „A Century of Ambivalence“ by mělo být jasně uvedeno, jak přesně popisuje vliv politiky na náboženské svobody a jak se to odrazilo na praxi oslav Chanuky. Místo obecného popisu, že „Židé oslavovali Chanuku doma,“ by bylo vhodné popsat, jak konkrétně to ovlivnilo jejich život a vztah k náboženství a komunitě. Jaké byly následky těchto omezení? Nicméně tato kniha je ještě zpracována, že by to šlo uznat. Jako mnohem problematičtější vidím například pasáže Hlubokými teologickými a filozofickými otázkami židovství se zabývá kniha NER MICVA… nebo Kniha ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY od Pavly Damohorské a Bedřicha Noska… Jsou velmi obecné a neobsahují žádné konkrétní závěry autorů, ani podrobnosti o tom, jak jednotlivá biblická přikázání nebo židovské tradice skutečně ovlivňují život židů. Místo toho pouze shrnujete obecný obsah knih, aniž byste šli do hloubky.
Maharala Rabiho Löwa: Text obecně popisuje, že Maharal se zabývá biblickými přikázáními a jejich vlivem na život židů, ale neuvádí jak konkrétně tato přikázání ovlivňují židovský život. Navíc nejsou zmíněny konkrétní přikázání, která Maharal analyzuje, ani jeho závěry. Bylo by vhodné uvést konkrétní přikázání z Tóry, která Maharal rozebírá, a jak tato přikázání konkrétně přispívají k duchovnímu růstu. Například: „Maharal v Ner Micva uvádí, že přikázání týkající se spravedlnosti, jako je micva Tzedaka (dávání almužen), má zásadní vliv na etické povědomí židovské komunity, neboť podporuje myšlenku kolektivní odpovědnosti a rozvoj duchovních hodnot.“ (to je samozřejmě jen příklad, já jsem tu knihu nečetl).
Damohorská a Nosek: Tento popis je velmi obecný a působí spíše jako obsah knihy, než jako analýza. Chybí zde konkrétní detaily o kterých tradicích a svátcích autoři mluví a jaké závěry ohledně jejich vlivu na každodenní židovský život přinášejí. Je možné třeba vybrat jeden nebo dva konkrétní svátky nebo zvyky a uvést, jak je autoři analyzují a jaký mají vliv na židovský život. Například: „Damohorská a Nosek v knize Židovské tradice a zvyky analyzují například svátek Pesach, jehož oslavy symbolizují osvobození z egyptského otroctví. Autoři zdůrazňují, že tento svátek není jen náboženskou oslavou, ale slouží i jako připomínka identity a historie, čímž posiluje kolektivní paměť a soudržnost židovské komunity.“ Bez těchto konkrétních závěrů a hlubší analýzy text nepůsobí jako skutečná literární rešerše, ale spíše jako povrchní shrnutí knih.
Maharala Rabiho Löwa: Text obecně popisuje, že Maharal se zabývá biblickými přikázáními a jejich vlivem na život židů, ale neuvádí jak konkrétně tato přikázání ovlivňují židovský život. Navíc nejsou zmíněny konkrétní přikázání, která Maharal analyzuje, ani jeho závěry. Bylo by vhodné uvést konkrétní přikázání z Tóry, která Maharal rozebírá, a jak tato přikázání konkrétně přispívají k duchovnímu růstu. Například: „Maharal v Ner Micva uvádí, že přikázání týkající se spravedlnosti, jako je micva Tzedaka (dávání almužen), má zásadní vliv na etické povědomí židovské komunity, neboť podporuje myšlenku kolektivní odpovědnosti a rozvoj duchovních hodnot.“ (to je samozřejmě jen příklad, já jsem tu knihu nečetl).
Damohorská a Nosek: Tento popis je velmi obecný a působí spíše jako obsah knihy, než jako analýza. Chybí zde konkrétní detaily o kterých tradicích a svátcích autoři mluví a jaké závěry ohledně jejich vlivu na každodenní židovský život přinášejí. Je možné třeba vybrat jeden nebo dva konkrétní svátky nebo zvyky a uvést, jak je autoři analyzují a jaký mají vliv na židovský život. Například: „Damohorská a Nosek v knize Židovské tradice a zvyky analyzují například svátek Pesach, jehož oslavy symbolizují osvobození z egyptského otroctví. Autoři zdůrazňují, že tento svátek není jen náboženskou oslavou, ale slouží i jako připomínka identity a historie, čímž posiluje kolektivní paměť a soudržnost židovské komunity.“ Bez těchto konkrétních závěrů a hlubší analýzy text nepůsobí jako skutečná literární rešerše, ale spíše jako povrchní shrnutí knih.
30)
Hlavně že jsem všem psal, aby se zaměřili na literární rešerši. Bohužel z vašich textů není patrné, že jste plně pochopili, jak by měla rešerše vypadat. Chybí zde konkrétní závěry autorů a jejich relevantnost pro vaše téma. Přehled literatury nemá pouze shrnovat informace, ale především ukázat, co vám jednotlivé zdroje přinesly do vašeho výzkumu a jak odpovídají na vaše výzkumné otázky.
Vaše rešerše musí jasně uvádět, jaký přínos jednotlivé zdroje mají k vaší práci – co autoři zjistili a jak se to vztahuje k vašemu tématu. Bez tohoto propojení je rešerše pouze povrchní přehled, který neplní svůj účel. V literární rešerši se soustřeďte na konkrétní informace, které jsou klíčové pro vaše výzkumné otázky, a vysvětlete, jak tyto informace přispívají k pochopení vašeho problému.
Dál jsem to už nečetl, také mám jenom jedny nervy.
Vaše rešerše musí jasně uvádět, jaký přínos jednotlivé zdroje mají k vaší práci – co autoři zjistili a jak se to vztahuje k vašemu tématu. Bez tohoto propojení je rešerše pouze povrchní přehled, který neplní svůj účel. V literární rešerši se soustřeďte na konkrétní informace, které jsou klíčové pro vaše výzkumné otázky, a vysvětlete, jak tyto informace přispívají k pochopení vašeho problému.
Dál jsem to už nečetl, také mám jenom jedny nervy.
31)
To video je teď aspoň o ligu výš
32)
Musím bohužel znovu zdůraznit, že vaše literární rešerše stále nesplňuje základní požadavky. Opět v ní chybí konkrétní závěry autorů, které jsou nezbytné pro relevantní a použitelnou rešerši. Nestačí jen shrnout obecné informace. Je klíčové, aby bylo zřejmé, co konkrétně jednotliví autoři zjistili a jak to přispívá k odpovědi na vaše výzkumné otázky. Například fráze typu „Podává hluboký vhled do myšlení, tradic a rituálů hinduistické víry“ je příliš obecná a čtenáři nic konkrétního nepřináší. Musíte uvádět, jaké konkrétní tradice a rituály se provádějí, jaké závěry autor vyvozuje a jak se to vztahuje k vašemu výzkumu. Bez těchto konkrétních informací nelze práci považovat za přijatelnou pro zápočet.
33)
Tu literární rešerši máte pořád špatně. Opravte to! Proč tam píšete ty věci, které tam vůbec nepatří? (Pro náš výzkum bylo potřeba se dále seznámit s historií judaismu na našem území…) Kde máte tu provázanost s výzkumnými otázkami?
ls2024/geografie_nabozenstvi_ls_2024.txt · Poslední úprava: 13/09/2024 08:08 autor: 94.230.145.249