Evropská civilizace a svět - HKS6 - LS 2024/25

Vyučující: Jan Andrle, andrlejan[et]pef.czu.cz, konzultace: 9:00-10:30 E313 (na konzultace je třeba se předem zapsat zde: https://www.hks.re/wiki/ls2025:evropska_civilizace_a_svet#konzultace)

Kdy a kde: přednáška 10:30-12:00, cvičení 12:15-13:45, obojí JIH268

Obecná charakteristika: Kurz navazuje na předmět Duchovní kultura Evropy, na rozdíl od něho je důraz položen na vnější vztahy Evropy s jinými kulturami, civilizacemi (vzájemné kontakty, ovlivňování a difuze kulturních prvků mezi Evropskou/Západní civilizací a ostatními civilizačními okruhy včetně představ a stereotypů Evropanů o Jiných a těch Jiných o Evropanech). V přednáškách bude věnována pozornost třem klíčovým tématům. Za prvé zrození novověké a moderní Evropy a její přínos ke globální kultuře lidstva, v rámci této části bude též představen a analyzován samotný pojem civilizace ve svých různých významech (L. H. Morgan, N. Elias, F. Braudel, A. J. Toynbee, S. Huntington) a hlavní aktuální teoretické koncepty užívané pro interpretaci interkulturních vztahů (orientalismus a okcidentalismus, postkolonialismus, kreolizace, kulturní hybridita, transnacionalismus, atd.). Druhá část zaměří pozornost na novověkou expanzi Evropy, kolonialismus a dekolonizaci se zaměřením na způsoby, jak tyto procesy utvářely současný svět. Konečně třetí část bude věnována problematice evropského sousedství, resp. evropskému pomezí, tzn. periferním oblastem Evropy, kde dlouhodobě docházelo a stále dochází ke stýkání a potýkání s jinými kulturami: Středomoří, Balkán, východní Evropa. Cvičení se pak zaměří na vybraná konkrétní témata související s obecnou linkou přednášek.

Získané kompetence: Kurz by měl studenty naučit vnímat mnohovrstevnou povahu a často protikladnou podobu interkulturních vztahů Evropy s ostatními civilizačními komplexy, jakož i schopnost rozpoznávat a kriticky analyzovat jednostranné stereotypní interpretační rámce vykládající tyto vztahy zjednodušujícím jednostranně ideologizujícím způsobem (eurocentrismus a orientalismus na straně jedné, okcidentalismus, absolutizace postkoloniální kritiky a nekritická idealizace východních či exotických kultur na straně druhé). Též by měli být schopni identifikovat, které hlavní ideje, hodnoty, motivy, látky a inovace přejala Evropa od jiných a jak tyto přispěly k specifičnosti evropské kultury a naopak ideje, hodnoty, motivy, látky a inovace dala Evropa světu a jak tím ovlivnila jeho současnou globální podobu.

Předpoklady: Kurz navazuje na kurz Duchovní kultura Evropy, krom toho se předpokládá všeobecná znalost zeměpisu a dějepisu, světových náboženství a ekonomie na středoškolské maturitní úrovni, a také znalosti z předcházejících kurzů studijního programu, zejména kurzu Geografie náboženství a Mezinárodní migrační procesy.

Metoda a obsah výuky: Výuka se skládá z přednášek a cvičení, přičemž přednášky probíhají každý týden v rozsahu dvou vyučujících hodin (tj. 90 min.) formou frontální výuky, cvičení se konají 1 x za 14 dní rovněž v rozsahu dvou vyučovacích hodin (tj. 90 min.; střídají se dvě skupiny v sudém a lichém týdnu) a jejich stěžejní náplň budou tvořit studentské referáty s diskuzí k příslušným tématům při korekcích, doplňování a vysvětlování látky vyučujícím.

Atestace: Předepsány jsou zápočet a zkouška. Pro zápočet je vyžadována aktivní účast na cvičení (podíl na přípravě referátu, max. 1 absence) a složení zápočtového testu. Zkouška je dvoukolová, první kolo tvoří zkouškový test, druhé ústní zkouška formou kolokvia (tj. skupinové rozpravy vedené vyučujícím, ve které student prokáže nabyté znalosti a kompetence).

• ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál, 2008. Kap. 16. Úskalí mnohočetných tradic, s. 297-314, a kap. 19. Globální, lokální a glokální, s. 353-372, dostupné též v PDF na moodlu.
• LINTON, Ralph. One Hundred Percent American. The American Mercury 40 (1937), pp. 427-429. Dostupné: https://msuweb.montclair.edu/~franker/anth140/assignedreadings/onehundredpercentamerican.pdf.
• HUNTINGTON, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka, 2001. Kap. 2 a 3 (2. Civilizace v dějinách a dnes; 3. Univerzální civilizace? Modernizace a pozápadnění). Dostupné též v PDF na moodlu.
• PUTNA, Martin C. Křesťané na východě, křesťanský východ - kapitola z kulturní geografie. Souvislosti, roč. 10 (1999), č. 1, s. 6-21. Dostupné též v PDF na moodlu.
• MARKS, Tasha. The story of sugar in 5 objects. The British Museum Blog, 13 June 2018. Dostupné: https://www.britishmuseum.org/blog/story-sugar-5-objects.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta. Koloniální sny českých vlastenců. Vesmír: věda, příroda, člověk, společnost – časopis s tradicí od roku 1871 99 (2020/10), s. 592-595. Dostupné též: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-10/kolonialni-sny-ceskych-vlastencu.html.
• Historička: Za kolonialismus a otroctví se nemusí Evropané pořád omlouvat, nesmí na to ale zapomenout / [s Markétou Křížovou rozmlouval] Jan Kříž. Avokádo: publicistický portál, 1. 9. 2017. Dostupné: https://avokado-online.cz/historicka-za-kolonialismus-a-otroctvi-se-nemusi-evropane-porad-omlouvat-nesmi-na-to-ale-zapomenout/.

(přečíst alespoň 2 tituly ke zkoušce)

• FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Praha: NLN, 2007.
• VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“: modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.
• GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví: zázraky Nového světa. Praha: Karolinum, 2004.
• TODOROV, Tzvetan. Dobytí Ameriky: problém druhého. Praha: Mladá fronta, 1996.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině: misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007.
• RAKOVÁ, Svatava. Víra, rasa a etnicita v koloniální Americe. Praha: NLN, 2005.
• STANĚK, Karel. Sen o novém Portugalsku v tropech: portugalský pokus o osídlení Šrí Lanky (1580-1630). V Praze: Scriptorium, 2017.
• PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad, 2015.
• SNYDER, Timothy. Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999. Polanka nad Odrou: Past Production, 2018.

(širší výběr zajímavé literatury k tématu)

1.1 Obecné informační a referenční pomůcky: slovníky, encyklopedie, příručky

• MALINA, Jaroslav a kol. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009. Dostupné též: https://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/antropos/index.html.
• NEŠPOR, Zdeněk R. Sociologická encyklopedie [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2017. Dostupné: https://encyklopedie.soc.cas.cz/.
• BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál, 2006.
• Encyclopedia Britannica [online]. Chicago (Ill., USA): Encyclopædia Britannica, Inc., 2012-. Dostupné: https://www.britannica.com/.
• Encyclopedia.com [online]. Oxford (England, UK): Oxford University Press; New York City (New York, USA): Columbia University Press; Boston (Mass., USA): Cengage Learning, Inc., © 2019. Dostupné: https://www.encyclopedia.com/. - webový portál zpřístupňující texty ca 200 anglofonních encyklopedií a referenčních příruček s možností jednoduchého vyhledávání.

1.2 K všeobecným tématům kurzu: civilizace, kolonialismus, orientalismus etc.

• BRAUDEL, Fernand. Grammaire des civilisations. Paris: Arthaud-Flammarion, 1987. - opakovaně vydáváno; anglický překlad vyšel pod názvem A history of civilizations.
• FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Praha: NLN, 2007.
• BAYLY, C. A. Zrod moderního světa 1780-1914: globální spojitosti a srovnání. Brno: CDK, 2019; 2. vyd. 2020.
• WOLF, Eric R. Europe and the people without history. Berkeley: University of California Press, 1982.
• MINTZ, Sidney W. Sweetness and power: the place of sugar in modern history. New York: Viking, 1985.
• SAID, Edward W. Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008.
• BURUMA, Ian a MARGALIT, Avishai. Okcidentalismus: západ očima nepřátel. Praha: NLN, 2005.
• ROMANCOV, Michael. Námořní slepota. Praha: N media, 2022. - o geopolitice světového oceánu

2. K jednotlivým tématům

2.1 Středověké výpravy „za limit“ a cesty do mýtických zemí

• ECO, Umberto. Dějiny legendárních zemí a míst. Praha: Argo, 2013.
• Bájné plavby do jiných světů [= staroirské texty o plavbách do neznámých zemí vč. Plavby sv. Brendana]. Přel. Eva Hladká-Kučerňáková a Daniel Samek, ed. Mag. Moravová. Praha: Argo, 2010. Memoria medii aevi ; sv. 12
• LIŠČÁK, Vladimír. Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa: styky Evropy a mongolské Číny ve 13. a 14. století. Praha: Academia, 2019. Orient ; sv. 31.
• VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“: modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.

2.2 Evropa a Amerika

• GREENBLATT, Stephen. Podivuhodná vlastnictví: zázraky Nového světa. Praha: Karolinum, 2004.
• TODOROV, Tzvetan. Dobytí Ameriky: problém druhého. Praha: Mladá fronta, 1996.
• OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta. Ideální město v divočině: misijní projekty Tovaryšstva Ježíšova a obnovené Jednoty bratrské v koloniální Americe. Praha: NLN, 2007.
• KŘÍŽOVÁ, Markéta. Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století. Praha: NLN, 2013.
• RAKOVÁ, Svatava. Dobrodruzi, puritáni a Indiáni: Angličané v Novém světě. Praha: Libri, 1998.
• RAKOVÁ, Svatava. Víra, rasa a etnicita v koloniální Americe. Praha: NLN, 2005.
• PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Praha: Vyšehrad, 2010.

2.3 Evropa a Středomoří

• BRAUDEL, Fernand. La Méditerranée et le Monde méditerranéen à l'époque de Philippe II. Paris: Armand Colin, 1949. - opakovaně vydáváno, přeloženo do angličtiny, španělštiny, italštiny, němčiny a polštiny, vyšly i různá zkrácená vydání.
• HALBWACHS, Maurice. La topographie légendaire des Évangiles en Terre Sainte: étude de mémoire collective. Paris: Presses Univ. de France, 1941. Dostupné: https://www.ssoar.info/ssoar/handle/document/50461.
• CARDINI, Franco. Evropa a islám. Praha: NLN, 2004.

2.4 Evropa a Balkán

• WEITHMANN, Michael W. Balkán: 2000 let mezi Východem a Západem. Praha: Vyšehrad, 1996.
• RYCHLÍK, Jan et al. Mezi Vídní a Cařihradem: utváření balkánských národů. Praha: Vyšehrad, 2009.
• RYCHLÍK, Jan et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020.
• LOZOVIUK, Petr. Migrace a kolektivní identita - migrační pohyby na území Bosny a Herzegoviny. In: Ibid. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005, s. 138-153.
• BITTNEROVÁ, Dana - MORAVCOVÁ, Mirjam (Eds.). Etnické komunity: lidé Bosny a Hercegoviny. Praha: FHS UK, 2014.
• TODOROVA, Maria. Imagining the Balkans. New York: Oxford University Press, 1997.
• JEZERNIK, Božidar (Ed.). Imagining ‘the Turk’. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 2010; slovinský originál: Imaginarni „Turek“. Ljubljana: ZRSŠ, 2012.
• RATAJ, Tomáš. České země ve stínu půlměsíce: obraz Turka v raně novověké literatuře z českých zemí. Praha: Scriptorium, 2002.

2.5.1 Evropa a Rusko

• PUTNA, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha: Vyšehrad, 2015.
• BOČEK, Pavel a kol. Moskva - Třetí Řím: od ideje k symbolu. Praha: NLN, 2019.
• KURFÜRST, Jaroslav. Příběh ruské geopolitiky: jak se ruská myšlenka zmocnila více než šestiny světa. Praha: Karolinum, 2018.
• FOLETTI, Ivan. Ruský imperialismus: umění, věda a náboženství ve službách režimů (1801-2023). Brno: Masarykova univerzita, 2023. Parva convivia; sv. 12.
• VORÁČEK, Emil. Eurasijství v ruském politickém myšlení: osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Praha: Set out, 2004.

2.5.2 Evropsko-ruské pomezí (Ukrajina, Bělorusko, Litva, Polsko atd.)

• APPLEBAUM, Anne. Mezi východem a západem: napříč pohraničím Evropy. Ostrava [i.e. Polanka nad Odrou]: Občanské sdružení Pant, 2014.
• HLAVÁČEK, Petr, ed. a ROMANCOV, Michael, ed. Vytěsněná Evropa?: kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“. Praha: Academia, 2020.
• SNYDER, Timothy. Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999. Polanka nad Odrou: Past Production, 2018.
• RYCHLÍK, Jan; ZILYNSKYJ, Bohdan a MAGOCSI, Paul R. Dějiny Ukrajiny. Praha: NLN, 2015; 2. akt. vyd. 2022.
• FRIEDL, Jiří et al. Dějiny Polska. Praha: NLN, 2017.

1. Království Benin a Evropané - Austová, Vostárková, Zátková kralovstvi_benin_a_evropane.pptx
2. Novověké otrokářství - Ščobáková, Maurerová novoveke_otrokarstvi1.pptx
3. Novověké křesťanské misie - Bočková, Bjačková - Jezuitské misie: https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xbock002_studenti_czu_cz/EQzAp2Atup1EhWSMPSdXicEBnt8DjcBofEwJWU_wpU7E6w?e=z80Dkf; první prezentace: https://czuvpraze-my.sharepoint.com/:p:/g/personal/xbock002_studenti_czu_cz/EWzTB3jRD5NBowv9Eixzhu0BXEdaTjI0rsPH9l0q9KedZw?e=8WxCqO
4. Náboženská a kulturní kreolizace (hybridita): synkretické kulty Karibiku a Latinské Ameriky - Pospíšilová, Zikmund
5. Zrod globálního obchodu: klíčové komodity (cukr, rum, káva, kakao, koření, čaj ap.) - Novotný, Roháčková zrodmezoch_.pptx
6. Krymský poloostrov jako průsečík kultur a civilizací -Drozdová, Navrátilová EUGlvO_qZ_tDorJfAl_dE6IBO2gdiSuaXYxHoUbJzXxp9A
7. Balkán jako evropsko-orientální pomezí: příklad Bosny a Hercegoviny - Skrbková, Malínková, Nguyenová bosna_a_hercegovina.pptx
8. Jiní v evropské imaginaci: příklad Turků - Klishkova, Shlykov, Maximov jini_v_evropske_imaginaci.pptx

Doporučená literatura k jednotlivým tématům: temata_referatu_ls_2025.pdf

Zájemci o konzultace se prosím zde zapište (nejpozději vždy v předvečer cca do 20:00):

• 12.2.:
• 19.2.:
• 26.2.:
• 5.3.:
• 12.3.:
• 19.3.:
• 26.3.:
• 2.4.:
• 9.4.:
• 16.4.:

Jak jsme s říkali minulý týden, cvičení nebudou letos uzavřeny zápočtovým testem, ale alternativně ústní mikroprezentací jednoho každého z vás o současných zámořských územích evropských států, přehled níže (kdo se ještě nezapsal, nechť se zapíše, pro každého by měla vyjít jedna položka). Každá mikroprezentace by měla být max. na 10 min., měla by být doprovozena vizuální prezentací (powerpointovou či pod.) a měla by obsahovat základní informace o daném území: politické (komu to patří a proč, tj. jak to historicky přišlo, že to spadá pod suverenitu Francie, Británie, …), geografické, demografické, informace o etnickém složení obyvatelstva a jeho náboženství(ch), právní status (včetně způsobu správy, měny, u území států EU i vztah k EU, např. tvoří součást společného trhu, Schengenu, …) a případné hnutí za nezávislost:

1. Gibraltar a britské suverénní základny na Kypru (Akrotiri a Dhekelia) - Skrbková evropska_civilizace_a_svet.pptx
2. Španělská severoafrická území (tzv. Plazas de soberanía) a Kanárské ostrovy - Navrátilová spanelska_severoafricka_uzemi_a_kanarske_ostrovy.pptx
3. Madeira, Azory, Bermudy - Bjačková
4. Britský Karibik (Kajmanské ostrovy, Bahamy, Turks and Caicos, Anguilla, Britské panenské ostrovy, Montserrat) - Zikmund
5. Francouzský Karibik (Martinique, Guadeloupe, Saint Barthélemy a Saint Martin)-Zátková
6. Nizozemský Karibik (Aruba, Curaçao, Sint Maarten a Karibské Nizozemsko, dříve vše souhrnně Nizozemské Antily) - Nguyenová
7. Francouzská Guyana - Pospíšilová
8. sv. Helena - Maurerovásv._helena.pptx
9. Falklandy – Maximov
10. Mayotte - Vostárkovámayotte.pptx
11. Réunion - Bočková reunion.pptx
12. Nová Kaledonie - Ščobáková nova_kaledonie.pptx
13. Francouzská Polynésie - Roháčková francouzska_polynesie.pptx
14. Wallis-et-Futuna - Austováwallis-et-futuna.pptx
15. Normanské ostrovy a Mann - Drozdová
16. Shetlandy a Faerské ostrovy - Shlykov
17. Grónsko - Novotný gronsko.pptx
18. Špicberky - Klishkova
19. Pitcairn, Britské indickoocenáské teritorium, Britské antarktické teritorium, Francouzská jižní a antarktická území - Malínková pitcairn_bit_bat_fju.pptx

1. otázky na zkouškový test máte zde: otazky_na_zkouskovy_test.pdf
2. během ústní zkoušky byste měli prokázat přehled v tématech, která jsme probírali jak na přednáškách, tak na cvičeních, speciálně si ale připravte a) bližší reflexi jednoho z titulů z povinné literatury, které jste přečetli, b) reflexi návštěvy Náprstkova muzea a c) vyberte si dva státy, které byly koloniemi (jeden z Nového světa a jeden ze Starého světa; POZOR: každý si vyberete jiné, pro ten účel si je zapisujte níže), na kterých budete demonstrovat jejich koloniální dědictví, tj. jak se koloniální epocha otiskla do jejich současné podoby, např. jazyky, rasové a etnické složení, hranice, právní řád, finanční systém, měna a ekonomika mezinárodní vazby, kultura počínaje literaturou, přes hudbu apod. až po architekturu a dislokace jejich movitých památek (pro ten účel můžete použít digitalizované sbírky významných světových muzeí a galerií); nemusí, ani nemůže to být vyčerpávající, ale abyste to dokázali demonstrovat alespoň na několika různých tématech.

Zde si zapisujte vybrané země, ve formátu „Jan Chocholoušek: El Dorado a Bambooland“

P. D. Nguyenová: Jamajka a Filipíny

Julie Skrbková: Haiti a Tunisko

Eliška Malínková: HongKong a Bahamy

Lenka Maurerová: Keňa a Mexiko

Anna Marie Ščobáková: Madagaskar a Kuba

Dziyana Klishkova: Barbados a Angola

Eva Vostárková: Brazílie a Austrálie

Natálie Zátková: Panama a Tanzánie

Pavlína Austová: Guatemala a Libanon

Naděžda Navrátilová: Surinam a Alžírsko

Nikol Drozdová: Dominikánská republika a Jihoafrická republika

František Novotný: Chile a Rwanda

Haru Roháčková: Peru a Indonésie

Karolína Pospíšilová: Indie a Kostarika

Kateřina Bjačková: Kolumbie a Kambodža

Lukáš Zikmund: Argentina a Ghana

Oleksandr Maksimov: Uruguay a Zimbabwe

Počet shlédnutí: 119