Obsah

Antropologie náboženství ZS 2024

Výuka: přednášky v úterý 7:00-8:30 v EI
semináře také v úterý 10:30-12:00 v JIH168.

QR kód, seminární práce odevzdávejte na této stránce dole.

Exkurze do kláštera (FORTNA) 3. 12. 2024: Fotky jsou ZDE

Klášter II. https://doodle.com/meeting/participate/id/dRkV120e FORTNA II.

Finální výsledky průběžných testů (včetně islámu a hinduismu) + zkouškový testZDE (Dílčí výsledky islám a hinduismus ZDE)

Čtení na 3. přednášku:

Antropologie náboženství je disciplína, která zkoumá náboženské projevy člověka. Tato disciplína v sobě zahrnuje jak antropologii kulturní (sociální), tak antropologii filosofickou. V kurzu je kladen důraz na religionistický popis hlavních světových náboženství, který by se měl stát základem pro antropologickou složku – tedy to, co je vlastním obsahem jednotlivých probíraných náboženství (posvátné knihy a texty, náboženská nauka, o co především příslušníci jednotlivých náboženství usilují v životě). Kurz se rovněž zabývá dalšími otázkami řešenými v rámci monoteistických (judaismus, křesťanství, islám) i nemonoteistických náboženství (hinduismus, buddhismus, čínská náboženství) – osobní identity, ateismu a atributů nejzazší reality.

Přednášky a semináře:

  1. 01.10.2024 (Kokaisl) Obecný úvod k problematice spolehlivosti lidského poznání a specifikace tématu jeho aplikací na náboženskou sféru. Prezentace ZDE.
    • Základy lidského poznání, otázky spolehlivosti a vliv náboženství na pochopení světa. Náboženství a věda
    • Úvod do antropologie náboženství jako vědeckého oboru.
    • Proč je náboženství důležité pro pochopení lidské společnosti.
  2. 08.10.2024 (Kokaisl) Antropologický přístup k náboženství: křesťanství jako příklad antropologického fenoménu
    • Definice náboženství, jeho funkce ve společnosti, různé antropologické přístupy (Tylor: „víra v duchovní bytosti“, Geertz: „systém symbolů, který ustanovuje silné, všudypřítomné a dlouhotrvající nálady a motivace“, Funkcionalismus (Malinowski): náboženství jako nástroj pro uspokojování základních lidských potřeb, strukturalismus (Levi-Strauss): náboženství jako systém struktur, které odrážejí lidské myšlení a organizují svět. Søren Kierkegaard: Náboženství je osobní vztah k Bohu, který se vyznačuje vírou, úzkostí a rozhodnutím. Uznává, že náboženská zkušenost je plná paradoxů a nejde ji plně racionalizovat. Martin Buber: Definuje náboženství jako vztah „Já a Ty“, kde jde o přímý a osobní vztah člověka s Bohem. Tento vztah přesahuje racionalitu a je založen na dialogu s Bohem jako osobní bytostí.).
    • Úvod do křesťanství – hlavní věroučné prvky (Trojice, vtělení Krista, vykoupení lidstva, pojetí svátostí a milosti role Bible jako základního textu víry.), role v utváření západní civilizace (zdroj morálních a etických základů, rozvoj právního řádu, vzdělání (klášterní školy, univerzity) a formování evropské identity), kulturní transfer (křesťanství v Evropě a jeho vliv na umění, literaturu a filozofii. Období christianizace a přenos antické kultury skrze církevní instituce).
    • Rituály a svátosti jako součást náboženského života v křesťanství (význam rituálů jako opakovaného vyjadřování víry, např. mše svatá, modlitby, poutě, obřady křesťanského kalendáře a liturgického roku – Vánoce, Velikonoce).
      1. Seminář k přednáškám 1–2: Praktické aspekty křesťanské víry a její antropologický význam
        • Diskuse o křesťanských rituálech a jejich významu pro věřící.
  3. 15.10.2024 (Kokaisl) Fenomenologie náboženství – Otto, Eliade; nároky západní filosofie ve vztahu k náboženství: mýtus versus logos
    Poznámky k textu
    1. Rudolf Otto a koncept posvátna („mysterium tremendum et fascinans“).
    2. Mircea Eliade a význam posvátného prostoru a času, roli rituálů a mýtů.
    3. Vztah mýtus a logos – jak západní filosofie ovlivnila vnímání náboženství (a naopak).
  4. 22.10.2024 (Kokaisl) Srovnání základních náboženských postojů člověka Západu a Východu
    1. Pojetí Boha, duše a člověka v západních a východních náboženských tradicích.
    2. Antropologické zkoumání těchto náboženských konceptů a jejich vlivu na kulturu a společnost.
      1. Seminář k přednáškám 3–4: Praktické aspekty křesťanské víry a její antropologický význam
        1. Návštěva katolického kláštera / kostela.
        2. Porovnání teoretických přístupů s reálnou náboženskou praxí.
  5. 29.10.2024 (Lorencová) Islám – základní nauka, rituály a jeho antropologický význam
    1. Základní pilíře islámu, význam Koránu a Hadísů.
    2. Rituály a každodenní život muslimských komunit.
    3. Islám jako sociální a kulturní fenomén.
  6. 05.11.2024 (Lorencová) Sekty v islámu – sunnité, šíité a další proudyislam-sunnite-siite-sekty-ritualy-1_1_.pdf
    1. Rozdíly mezi sunnitským a šíitským islámem.
    2. Další islámské proudy (súfismus, drúzové, ismá’ílíja) a jejich role v islámu.
    3. Rozmanitost islámu v antropologické perspektivě
      1. Seminář k přednáškám 5–6: Islám v moderním světě a jeho vztah k jiným náboženstvím
        1. Diskuse o interakcích islámu s jinými náboženskými tradicemi.
        2. Reflexe islámské identity v globalizovaném světě.
        3. Případové studie o synkrezi islámu s jinými náboženstvími.
  7. 12.11.2024 (Lorencová) Hinduismus – vnitřní podstata a společenský významhinduismus_1_.pdf
    1. Základní koncepty hinduismu (karma, dharma, reinkarnace).
    2. Role bohů a bohyň v hinduismu, význam rituálů a svátků.
    3. Hinduismus jako způsob života a jeho vliv na indickou společnost (indický nacionalismus).
  8. 19.11.2024 (Lorencová) Buddhismus – cesty k osvícení a jeho šíření ve světěbuddhismus.pdf
    1. Základní nauka buddhismu (čtyři vznešené pravdy, osmidílná stezka).
    2. Rozdíly mezi theravádovým, hínajánovým a mahájánovým buddhismem.
    3. Buddhismus a jeho vliv na kulturu, umění a filozofii.
      1. Seminář k přednáškám 7–8:
        1. prolínání hinduismu a buddhismu s jinými náboženstvími (např. taoismus, šamanismus).
        2. Analýza moderních trendů a nových náboženských hnutí.
  9. 26.11.2024 (Hejzlarová) Šamanismus a pohanství na Sibiři
    1. Základní rituály šamanismu, role šamana v komunitě.
    2. Interakce šamanismu s pravoslavím a jinými náboženstvími na Sibiři.
    3. Představení případových studií synkretických náboženských praktik.
  10. 03.12.2024 (Hejzlarová) Šamanismus a pohanství v Centrální Asii
    1. Rozdíly a podobnosti mezi šamanismem na Sibiři a Centrální Asii.
    2. Vliv islámu a buddhismu na místní šamanské praktiky.
    3. Představení konkrétních rituálů a duchovních praktik.
      1. Seminář k přednáškám 9–10:
        1. Diskuse o tom, jak se šamanismus přizpůsobuje a integruje do jiných náboženství.
        2. Reflexe role šamanismu v současném světě.
  11. 10.12.2024 (Hejzlarová) Přírodní náboženství, pohanství a nová náboženská hnutí v kontextu moderní společnosti
    1. Představení původních náboženství a pohanství v různých kulturách.
    2. Jak tato náboženství ovlivnila moderní nová náboženská hnutí.
    3. Reflexe na přítomnost a význam těchto tradic v současném světě.
  12. 17.12.2024 (Hejzlarová) Synkreze náboženských tradic – případové studie z celého světa
    1. Synkreze jako přirozený jev náboženského vývoje, kde se různé náboženské tradice vzájemně ovlivňují a prolínají.
    2. Případové studie synkretických náboženských tradic (např. voodoo, santería, šintoismus v kombinaci s buddhismem, a prolínání křesťanství s původními domorodými tradicemi v Latinské Americe).
    3. Diskuse o tom, jak synkreze pomáhá udržet náboženskou identitu v době globalizace a migračních proudů.
      1. Seminář k přednáškám 11–12: Synkreze náboženství jako klíč k pochopení náboženské rozmanitosti
        1. Diskuse nad tím, jak synkreze obohacuje náboženské tradice a rozvíjí nové formy spirituality.
        2. Reflexe na roli synkreze v současném světě, kde se stále více lidí identifikuje s více než jednou náboženskou tradicí.
        3. Analýza konkrétních příkladů synkretických náboženství z různých kultur a jejich význam pro antropologii náboženství.

Rozpis seminářů

I. seminář 1. 10. a 8. 10. 2024 (Kokaisl)

Rituály – náboženské i nenáboženské (s příklady)
Krátké představení pojmu rituálu a vysvětlení, že rituály mohou být jak náboženské, tak nenáboženské.
Výběr rituálů: Každá skupina si vybere jeden náboženský a jeden nenáboženský rituál. Možné příklady:
Náboženské rituály:

  1. Křest (křesťanství) – slavnostní přijetí nového člena do náboženské komunity
  2. Ramadán (islám) – období půstu a sebereflexe
  3. Púdža (hinduismus) – obětování květin, jídla a modliteb božstvům
  4. Šabatová večeře (judaismus) – slavnostní jídlo při západu slunce v pátek
  5. Sangha meditace (buddhismus) – společná meditace a sdílení moudrosti

Nenáboženské rituály:

  1. Slavnostní předávání diplomů – uznání úspěchu a přechod do nové životní fáze
  2. Novoroční předsevzetí – každoroční reflexe a stanovení cílů pro nový rok
  3. Oslava narozenin – rituál oslavující uplynulý rok života
  4. Státní ceremoniály (např. státní pohřeb, přísaha prezidenta) – oficiální úkony státu
  5. Firemní teambuilding – rituální aktivity podporující soudržnost pracovního týmu

Analýza rituálů: Studenti prozkoumají následující otázky:

  1. Jaké jsou klíčové prvky rituálu?
  2. Kdo se rituálu účastní a jakou roli v něm jednotliví členové mají?
  3. Jaký je cíl nebo účel rituálu?
  4. Jaký má rituál význam pro jednotlivce nebo pro danou komunitu?

Prezentace a diskuse: Představení vybraných rituálů a zodpovězení na otázky z analýzy. Bude následovat diskuse, při které studenti porovnají náboženské a nenáboženské rituály a pokusí se najít společné znaky.
Závěr: Shrnutí nejdůležitějších bodů a zdůraznění, že rituály jsou univerzálním prvkem lidské společnosti, který slouží k vytváření identity, soudržnosti a smyslu v životě.
Tento seminář by měl pomoci pochopit, že rituály nejsou jen náboženské úkony, ale také každodenní zvyky a ceremonie, které hrají důležitou roli v našich životech.


II. seminář 15. 10. a 22. 10. 2024 (Kokaisl)

Exkurze na www.fortna.eu a následně máme slíbenou neformální diskuzi.

Společně pro S i L týden.

Sraz: úterý 22.10. v 11 h v kostele svatého Benedikta.

Přednáška bude normálně 15. 10. i 22. 10. 2024


III. seminář 29. 10. a 5. 11. 2024 (Lorencová)


IV. seminář 12. 11. a 19. 11. 2024 (Lorencová) vedomi-diskuse.pptx lindemanetaljid2015mindsoulandbrain_3_1_.pdf


V. seminář 26. 11. a 3. 12. 2024 (Hejzlarová)


VI. seminář 10. 12. a 17. 12. 2024 (Hejzlarová)

Další náměty na semináře

?. Role jídla v náboženských praktikách

1. Krátké představení tématu: Jídlo hraje v náboženských praktikách důležitou roli jako prostředek pro vyjádření víry, posílení společenství a propojení s božským. V některých náboženstvích je jídlo považováno za posvátné a součástí rituálů, které mají hluboký symbolický význam.

2. Výběr náboženských praktik spojených s jídlem: Výběr jedné náboženské a jednéu nenáboženské praktiky, ve které hraje jídlo významnou roli. Možné příklady:

Náboženské praktiky:

  1. Eucharistie (Svaté přijímání) (křesťanství) – konzumace chleba a vína jako přijetí těla a krve Ježíše Krista.
  2. Ramadán (islám) – postní měsíc, během kterého se muslimové postí od úsvitu do soumraku a večerní jídlo „iftár“ má zvláštní význam pro komunitní spojení.
  3. Pesachová večeře (judaismus) – tradiční jídlo během svátku Pesach, připomínající odchod Židů z Egypta.
  4. Prasad (hinduismus) – jídlo obětované božstvům, které je následně konzumováno věřícími jako posvátný pokrm.
  5. Buddhistické almužní rituály – mniši přijímají jídlo od laiků, což je výraz vzájemné propojenosti a podpory v komunitě.

Nenáboženské praktiky:

  1. Slavnostní oběd nebo večeře na rodinné oslavě – jídlo jako symbol rodinného spojení a oslavy.
  2. Jídla při svátcích – společné stolování při oslavách svátků, jako je například vánoční večeře nebo slavnostní oběd na Den díkůvzdání.
  3. Firemní obědy nebo večeře – posilování vztahů a komunikace mezi kolegy v neformálním prostředí.
  4. Grilování s přáteli – společenská událost, která posiluje přátelské vztahy prostřednictvím sdíleného jídla.
  5. Oslava výročí svatby s romantickou večeří – jídlo jako součást rituálu připomínajícího důležité události v životě.

3. Analýza náboženských praktik spojených s jídlem:

  1. Jaké je symbolické nebo posvátné postavení jídla v dané praktice?
  2. Jakou roli má sdílení jídla v rámci daného náboženství nebo komunity?
  3. Jaký význam má abstinence nebo půst v dané tradici?
  4. Jak tato praxe ovlivňuje identitu a soudržnost skupiny nebo komunity?

4. Prezentace a diskuse: Představení analýzy a srovnání významu jídla v náboženských a nenáboženských kontextech. Následná diskuse se zaměří na podobnosti a rozdíly v rolích, které jídlo hraje v náboženských a světských praktikách.

5. Závěr: Shrnutí nejdůležitějších bodů a zdůraznění, že jídlo je nejen nutričním prvkem, ale také symbolickým a rituálním prostředkem, který má moc propojit lidi, vyjádřit víru a posílit komunitu.

Tento seminář by měl pomoci pochopit, že jídlo v náboženských praktikách není jen obyčejnou součástí rituálů, ale má hluboký kulturní, sociální a duchovní význam.


III. Náboženství a identita

1. Krátké představení tématu: Identita člověka je často formována jak sakrálními (náboženskými), tak profánními (světskými) prvky. I u lidí, kteří se považují za nenáboženské nebo lhostejné k náboženství, se v jejich identitě mohou vyskytovat náboženské prvky, které ovlivňují jejich hodnoty, zvyky, jazyk nebo kulturní projevy.

2. Výběr projevů náboženské identity: Výběr jedné náboženské a jedné nenáboženské oblasti identity, kde jsou patrné náboženské prvky. Možné příklady:

Sakrální (náboženské) projevy identity:

  1. Křestní jméno – mnoho lidí nese jméno po svatém patronovi, aniž by se hlouběji zabývali významem tohoto jména.
  2. Slavení náboženských svátků – například Vánoce nebo Velikonoce, které slaví i lidé, kteří nejsou věřící.
  3. Náboženské symboly v oblékání – např. křížek na krku, hidžáb nebo kipu, které jsou výrazem náboženské identity, ale mohou být také nošeny jako kulturní symbol.
  4. Rituály přechodu (např. svatba v kostele, křtiny) – mnoho lidí volí tradiční náboženské obřady, i když se nepovažují za nábožensky založené.

Profánní (světské) projevy identity s náboženskými prvky:

  1. Státní symboly a hymna – mnoho státních symbolů obsahuje odkazy na Boha nebo vyšší moc, např. fráze „God Bless America“ v USA.
  2. Módní trendy inspirované náboženstvím – tetování náboženských symbolů, používání jógy (původně duchovní praxe) jako běžného cvičení.
  3. Filmové a literární odkazy – mnoho populárních filmů, knih nebo hudby využívá náboženskou symboliku a obrazy, což ovlivňuje naše vnímání světa.
  4. Tradiční hodnoty a morálka – hodnoty jako „miluj bližního svého“ nebo koncept odpuštění jsou často převzaty z náboženských tradic a přetrvávají i v nenáboženské společnosti.
  5. Oblíbené fráze a přísloví – mnoho rčení a přísloví má náboženský původ (např. „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“), ale používají je i lidé, kteří nejsou věřící.

3. Analýza vlivu náboženství na identitu: zkoumání následujících otázek –

  1. Jakým způsobem ovlivňuje náboženství identitu jedince i skupiny?
  2. Jak se prolínají sakrální a profánní prvky v životě lidí, kteří se nepovažují za věřící?
  3. Jak se prolínají sakrální a profánní prvky v životě lidí, kteří se považují za věřící?
  4. Jakým způsobem se náboženské prvky objevují v moderní kultuře a společenském životě?
  5. Jak náboženská identita může ovlivňovat názory, hodnoty a každodenní rozhodování jednotlivců?

4. Prezentace a diskuse: Představení analýzy a hledání příkladů, kde se náboženské prvky prolínají s jejich vlastní identitou, i když se třeba nepovažují za věřící. Diskuse bude směřovat k tomu, jak náboženství ovlivňuje moderní identitu, ať už zjevně nebo skrytě.

5. Závěr: Shrnutí nejdůležitějších bodů a zdůraznění, že náboženství ovlivňuje identitu nejen u věřících, ale i u těch, kteří se považují za sekulární nebo lhostejné k náboženství. Identita je komplexní a často obsahuje prvky, které mohou mít hlubší náboženský význam, než si uvědomujeme.

Tento seminář by měl pomoci pochopit, že náboženství je důležitou součástí lidské identity, a to i v případě, kdy není explicitně přiznávané nebo praktikované.


Semestrální práce

Jeden z možných způsobů zpracování je TADY

I. Téma seminární práce: "Jsem náboženský učitel ve 21. století: Jak bych přežil/a?"

Zadání:

  1. Vyberte si jednoho náboženského učitele či zakladatele (např. Ježíš, Mohamed, Buddha, Konfucius, Lao-c', Guru Nának, nebo jinou klíčovou postavu).
  2. Představte si, že jste touto postavou a že jste se přenesli do současné doby. Jak byste adaptovali své učení a metody na dnešní svět? Jak byste oslovili současné následovníky nebo získali nové?
  3. Zamyslete se nad tím, jak byste v moderní společnosti šířili své učení, hodnoty a poselství. Využili byste sociální sítě, webové stránky, nebo multimediální kampaně?
  4. Jaké výzvě byste jako náboženský učitel čelili? Například rozmach sekularismu, vědeckého myšlení, globalizace nebo konkurence ostatních náboženství a filozofií.
  5. Reflektujte, jak by se rituály a praktiky vašeho učení musely přizpůsobit, aby zůstaly relevantní a přitažlivé pro dnešní společnost.

Struktura práce:

1. Úvod: Představení náboženského učitele, jeho historického kontextu a významu.
2. Adaptace do moderního světa: Jak by se náboženský učitel přizpůsobil moderním technologiím, médiím a společenským změnám.
3. Zachování relevance: Jaké metody a strategie by použil k tomu, aby jeho učení zůstalo v dnešní době relevantní.
4. Srovnání s jinými náboženstvími a myšlenkovými směry: Jak by se postava vypořádala s konkurencí a výzvami současného světa, včetně ateismu nebo jiných filozofií.
5. Závěr: Reflexe toho, jak by náboženský učitel přežil a uspěl ve světě, kde má náboženství často jiný význam než v minulosti.

Zde je podobné zadání jako minule, aby si studenti mohli vybrat mezi oběma variantami:

II. Téma seminární práce: "Jsem věřící (katolík, protestant, muslim...): Jak a v čem se liším od ostatních (a v čem jsem stejný/á)?"

Zadání:

  1. Vyberte si jedno náboženství (např. judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, šintoismus, nebo jiné).
  2. Najděte věřícího, který je ochoten se s vámi podělit o své zkušenosti a přesvědčení. Udělejte s ním rozhovor, ve kterém zjistíte, jak jeho náboženství ovlivňuje jeho každodenní život, hodnoty, rituály a identitu.
  3. Zaměřte se na to, v čem se tento věřící odlišuje od většinové společnosti a v čem naopak cítí podobnost či propojení s ostatními lidmi, ať už věřícími nebo nevěřícími.
  4. Rozšiřte záběr tím, že přidáte srovnání s jinými náboženstvími nebo světonázory, a popište, jaké podobnosti a rozdíly jste našli.

Struktura práce:

1. Úvod: Krátké představení zvoleného náboženství a základních věroučných prvků.
2. Rozhovor s věřícím: Záznam hlavních odpovědí a postřehů o tom, jak náboženství ovlivňuje jeho život.
3. Porovnání s jinými náboženstvími či světonázory: Jaké jsou klíčové rozdíly a podobnosti ve víře, rituálech, hodnotách nebo pohledu na svět.
4. Osobní reflexe: Jaké nové poznatky jste získali o tomto náboženství a o náboženství obecně. Změnil se nějak váš pohled na roli náboženství ve společnosti?
5. Závěr: Shrnutí nejdůležitějších zjištění a myšlenek, které jste si z rozhovoru odnesli.

Poznámky

https://www.parabible.cz/#parafraze

Seznam studentů:

  1. Breburda Jan, Bc. L
  2. Briceňo Scott Erik, Bc. L
  3. Budský Ondřej, Bc.
  4. Burdová Veronika, Bc., DiS.
  5. Drábová Tereza, Bc. L
  6. Dvořáková Michaela, Bc. L
  7. Eiseltová Adéla, Bc.
  8. Floriánová Anna, Bc.
  9. Haspeklová Natálie, Bc.
  10. Holzmannová Anna, Bc. L
  11. Hüttnerová Kamila, Ing.
  12. Jirků Petr, Ing.
  13. Kaňovský David, Bc.
  14. Knittlová Kateřina, Bc. L
  15. Kohoutová Daniela, Bc.
  16. Kubíková Nikol, Bc.
  17. Kukhareva Daria, Bc.
  18. Malá Martina
  19. Medková Jana, Bc.
  20. Němcová Aneta, Bc. L
  21. Nugmanova Bates, Bc.
  22. Orekhova Ekaterina, Bc. L
  23. Pechar Josef, Bc.
  24. Poláková Magdalena
  25. Růžička Štěpán, Bc. L
  26. Slavíková Eliška, Bc.
  27. Smékalová Kateřina, Bc.
  28. Šebková Aneta, Bc.
  29. Ševelová Karolína, Bc.
  30. Škabroudová Sára, Bc. L
  31. Štěpánková Linda, Bc.
  32. Tesaříková Denisa, Bc. L
  33. Tuikov Anton, Bc. L
  34. Tupá Daniela, Bc. L
  35. Vacíková Lucie, Bc.
  36. Vargová Kamila, Bc.
  37. Vojáček Filip, Ing.
  38. Vojčová Martina, Bc. L
  39. Zabielina Olena
  40. Záhorcová Kateřina
  41. Zamorenova Ekaterina, Bc. L

[]

Seznam odevzdaných prací

Příklad zápisu:
Standa Říha, Ruda Kortus - Jsem vyznavač jezídismu, jak a čím se liším od ostatních

  1. Haspeklová, Ševelová - „Jsem Žid: Jak a v čem se liším od ostatních (a v čem jsem stejný/á)?“ (antropologie_nabozenstvi_jsem-zid) 1)
  2. Holzmannová Anna, Briceňo Scott Erik - Jsem křesťanka:Jak a v čem se liším/jsem stejná
  3. Škabroudová, Tesaříková, Tupá - Jsem katolička? Jak a v čem se liším od ostatních věřících katolíků a v čem jsem stejná
  4. Vojčová, Dvořáková - Joseph Smith ve 21. století
  5. Vargová, Medková- Jsem Buddha ve 21. století
  6. Kaňovský - „Jsem Muslim: Jak a v čem se liším od ostatních (a v čem jsem stejný)?“antropologie_nabozenstvi_jsem_muslim
  7. Floriánová Anna, Budský Ondřej - Jsem katolík: Jak a v čem se liším/jsem stejný
  8. Kohoutová Daniela, Růžička Štěpán - Jsem křesťanka v 21.století




Počet shlédnutí: 255

1)
Máte to bezesporu pěkné. Oceňuji, že jste se podrobně věnovaly judaismu, využily citace respondentů a dokázaly zapojit i bakalářskou práci, což přidává textu hloubku. Vaše zpracování kulturních a komunitních rozdílů mezi židovskou komunitou a většinovou společností je také velmi přínosné.
Ale něco na vylepšení bych měl. Teoretická část (když už je tak nazvaná) by měla obsahovat teorie – například přehled vědeckých pohledů na judaismus.
Místo detailního popisu tradic by bylo lepší ukázat vnitřní prožívání judaismu a jeho vliv na každodenní život respondentů.
Chybí reflexe toho, nakolik jsou respondenti typičtí v rámci ČR – existují i mnohem přísnější skupiny, které dodržují pravidla důsledně. Rovněž tam postrádám, jak respondenti své náboženství vnímají ve vztahu k okolí – musí ho skrývat, chtějí ho skrývat, a pokud ano, proč? Jak vypadá jejich každodennost? Ovlivňuje ji náboženství? Takové a podobné otázky (a odpovědi na ně) by text výrazně obohatily.